zde.

Seminární práce z biologie
Dysplasie ky elního kloubu u domácích zví at
leden 2004
Kristýna
ervenková
Gymnázium Christiana Dopplera VIII.A
Prohlašuji, že jsem seminární práci vypracovala samostatn za využití
informací z uvedených pramen a literatury.
2
Tímto bych cht la pod kovat panu MVDr. Santarovi za možnost nahlédnout
do odborných knih a panu MUDr. Oš ádalovi za poskytnutí odborných
lánk týkající se problematiky dysplasie a za p íjemné diskuze na toto
téma. Také bych cht la pod kovat Radkovi Junovi za pomoc p i kone né
úprav formy dokumentu.
3
OBSAH
1. Úvod
......................................................................
2. Patogeneze
......................................................................
3. P íznaky
......................................................................
4. Metody vyšet ení
.....................................................
4.1 Rentgenologická vyšet ení
....................................
4.2 PennHIP projekce
.....................................................
5. Lé ba
......................................................................
5.1. Chirurgická lé ba
.....................................................
5.1.1. Pektiektomie
.....................................................
5.1.2. Trojitá osteotomie pánve
....................................
5.1.3. Prodloužení kr ku femuru
....................................
5.1.4. Totální endoprotéza ky elního kloubu
...................
5.2. Konzervativní lé ba
.....................................................
5.2.1. Redukce váhy
.....................................................
5.2.2. Fyzická aktivita
.....................................................
5.2.3.Protizán tlivé látky
.....................................................
5.2.4. Oráln podávané léky
....................................
5.2.5. Injek n podávané léky
....................................
5.2.6. Další oráln podávané dopl ky ....................................
6. Prevence
......................................................................
7. OFA
......................................................................
8. Summary
......................................................................
6
7
8
8
8
8
10
10
10
10
11
11
11
11
12
12
13
13
14
15
16
18
Použité materiály
.....................................................
P ílohy
......................................................................
19
20
4
Toto téma jsem si vybrala, jelikož mi nejen p ipadá zajímavé, ale také
velmi aktuální. V dnešní dob se vyskytuje ím dál tím více p ípad ,
kdy domácí zví ata, p edevším psi v tších plemen trpí dysplasií
ky elního kloubu. A je toto onemocn ní tak asté, informací o n m se
nevyskytuje natolik, aby b žného chovatele informovaly dostate n ,
aby mohli zvolit správný postup výživy a výcviku, a tím zamezit
projev m, i zmírnit projevy tohoto onemocn ní.
O lidských nemocech toho bylo již mnohé napsáno a ve ejnosti
publikováno, ale informace o onemocn ních zví at se pohybují
v tšinou jen mezi odborníky. Myslím si, že je velká škoda vynechat
b žné chovatele ps a ko ek a neseznámit je s projevy, prevencí
a možností lé by dysplasie.
5
1.Úvod
Dysplasie ky elního kloubu je p edevším známa jako onemocn ní
vyskytující se p evážn
u ps velkých plemen, ale hojn postihuje i
lov ka a také ko ky. U ps byla poprvé popsána v roce 1935. Už p es 25
let se veteriná i a chovatelé snaží kontrolovat a snížit výskyt tohoto
onemocn ní v populaci ady plemen ps , avšak stále dnes pat í mezi
astá onemocn ní.
Dysplasie ky elního kloubu (DKK) je d di né onemocn ní, které je
p í inou degenerativního onemocn ní kloub , neboli artrózy. Postihuje
psy velkých plemen, ale m že postihnout psa jakéhokoliv plemene, feny
stejn jako psy a asto se stává, že dysplasií bývají postiženy oba ky elní
klouby. Ky elní kloub se skládá z femuru a jamky acetabula. U zdravého
zví ete zapadá hlavice stehenní kosti do acetabula velmi pevn . (obr. . 1-3) U
nemocného je však kloub voln jší, a tak hlavice kosti stehenní nezapadá
do jamky pevn a p ináší zví eti veliké bolesti.(obr. .4-6)
P vod tohoto onemocn ní není p esn znám, nebo existuje mnoho
faktor , které projevy DKK ovliv ují. D di né faktory ovliv ující
pravd podobnost výskytu onemocn ní jsou tyto:
•
•
•
•
stavba kloubních struktur
velikost svalové hmoty
velikost kostí
inervace ky elního kloubu.
Je d ležité znát historii rodiny, nebo množí-li se mezi sebou zví ata,
která mají genetické dispozice k tomuto onemocn ní, budou se u jejich
potomk faktory s ítat. Zda se ovšem DKK u zví ete projeví, i ne, závisí
krom d di ných faktor také na velikosti plemene, rychlosti r stu,
zp sobu výživy a celkové t lesné konstituci.
Fenotypické projevy DKK jsou dány:
1) Genetickou výbavou (ur í anatomické pom ry v kloubu-velikost,
tvar, osvalení, inervaci)¨
2) Každodenní zát ž a síly p sobící p i zat žování kon etiny ovlivní
r st a modelaci kloubních struktur
3) Modelace chrupav ité a kostní tkán ovlivní, na kterých místech
v kloubu dojde k osifikaci.
6
2. Patogeneze
P i narození a v prvních 10-14 dnech má št n kloub funk n i
strukturáln normální, a to i to, u kterého se pozd ji vyvine DKK.
Nejkriti t jší jsou první dva m síce života. Nedochází ješt k úplné
osifikaci chrupav itého modelu kloubu, svaly a inervace se ješt dotvá í, a
tak nep im ené zát že mohou ovlivnit elasti nost kloubu.
Za normálních podmínek se síly zát že p enášejí do kloubní jamky
šikmo nahoru a mediáln , p ibližn do st edu chrupavky kloubní jamky.
Výslednice všech sil p sobící v oblasti ky elního kloubu by m la mí it
tém kolmo k povrchu chrupavky kloubní jamky.
Pokud je však kloub voln jší, p sobí síly více lateráln , a tak se
chrupavka za ne vyvíjet jinak – ve st ední ásti nar stá sm rem ven a
pozd ji se zm ní v kost. Jamka je tedy m l í a dochází k nadm rnému
natažení kloubního pouzdra, i vazu.
Psy s DKK je z klinického hlediska možné roz adit do t í skupin:
1. Psi mladí s nejevícími se p íznaky
2. Psi mladí s klinickými potížemi
3. Psi dosp lí s artrotickými zm nami v kloubu
Do 1. skupiny adíme psy ve stá í 4-14 m síc , bez symptom , u
nichž se dysplasie diagnostikuje náhodn p i RTG vyšet ení
Do 2. skupiny pat í mladí psi mezi 4- 14ti m síci, u kterých již dochází
ke klinickým projev m. V tšinou bývá postižen jen jeden kloub, ale
mohou se vyskytnout i p ípady s postižením obou kloub . Pes má již
viditelné problémy s pohybem.
3. skupinu tvo í psi starší 15ti m síc , kte í již trpí artrózou. Klouby
bývají vlivem artrózy pevné a p i déletrvajícím onemocn ní dochází
k atrofii sval pánevních kon etin.
7
3. P íznaky DKK
Zví e má obtíže se vstáváním, je neochotné pohybovat se, nerado
ská e, obtížn chodí ze schod a do schod . P i b hu se odráží ob ma
kon etinami najednou, p ipomíná b h zajíce. Po zát ži pes kulhá, n kdy
je slyšet p i ch zi „kliknutí“, které signalizuje laxitu kloubu. P i postižení
obou ky elních kloub p enáší pes váhu na hrudní kon etiny, má
vyklenutý h bet a tím si pohyb usnad uje. Je samoz ejmé, že pes trpí
bolestí, a tak se ob as m ní i chování jednice, které m že vést až
k agresivit .
4. Metody vyšet ení
4.1. Rentgenologická vyšet ení
Rentgenologie hraje v diagnostice dysplasie ky elního kloubu u ps
velikou roli. V p ípad nejpopulárn jších velkých plemen ps se p i
radiologické diagnostice zjistí projevy dysplasie u více než 50% jedinc .
Všechny rentgenogramy musí být provedeny p i hluboké sedaci zví ete,
nebo pes musí být fixován v ur itých polohách za relaxaci sval .
Nejznám jší a nejvíce používanou projekcí je VD projekce. Frog-leg VD
view je VD snímek s kon etinami v „žabí poloze“, u nás známa jako
projekce „otev ená kniha“ (obr. .7)
Krom tohoto druhu projekce se používají i jiné, nap íklad:
DAR( „dorsal acetabular rim“) projekce na dorzální okraj acetabula
LAT= laterální projekce
4.2. PennHIP projekce
PennHIP (Pennysylvania Hip Improvement Program)p edstavuje zcela
novou metodu vyšet ení ky elního kloubu u ps , kterou lze využít již u
16-ti týdenních št at. S touto myšlenkou rané radiologické diagnostiky
díky níž lze odhadnout vnímavost ps k DKK p išel v roce 1983 Dr. Gail
Smith z university v Pensylvánii. V roce 1993 bylo ustanoveno n kolik
center, která spolupracovala p i klinických zkouškách této nové metody a
postupn vznikla sí více než 750 kvalifikovaných veteriná . Data
získaná p i vyšet ení ky elních kloub se sbírají a v centrální databázi
vyhodnocují.
PennHIP systém, není jen diagnostická metoda, ale tvo í ji t i hlavní
ásti:
1) technika radiologické diagnostiky
2) sí proškolených veteriná
3) databáze sloužící k v decké analýze nashromážd ných údaj
8
Diagnostická metoda PennHIP je založena na zhotovení t í rozdílných
rentgenogram
zadních kon etin, distrak ního, kompresního a
klasického extenzního snímku ky elních kloub . Distrak ní a kompresní
snímek slouží k p esnému m ení kloubní laxity a klasického VD snímku
se využívá k získání dopl kových informací o p ípadném výskytu a
rozsahu artrózy.
Závaží, a další p ístroje jsou použity k tomu, aby pomohly
zatla it(komprese),
i naopak povytáhnout (distrakce)hlavu femuru
z acetabula. Vzdálenost mezi st edem acetabula a hlavice je pak mírou
laxity ky elního kloubu. Ta se však v závislosti na velikosti psa a jeho
stá í m že lišit, a tak aby se p edešlo matematickým chybám, je pot eba
nam enou vzdálenost (d) vyd lit polom rem dané hlavice stehenní kosti
d
(r). Výsledný index laxity se rovná I = .
r
Takto nám vznikají dva indexy, kompresní index (KI) a distrak ní
index (DI). Ky elní klouby s DI blížícím se 0, jsou klouby t sné. Klouby
s hodnotou DI blížící se 1 jsou klouby velmi volné. Tento index tedy
zárove udává kolik procent hlavice femuru je dislokováno. Je-li DI 0,5,
znamená to, že 50% hlavice leží vn kloubní jamky. Laxita kloubu velmi
souvisí s pozd jším vývojem artrózy. Jedinci s DI v tší než 0,3 mají
k artróze veliké p edpoklady.
Na rozdíl od klasického RTG vyšet ení na DKK VD projekce kloub
v extenzi, která se dle požadavk chovatelských klub v r zných zemích
provádí u ps ve v ku 1 až 2 let, je možno touto metodou vyšet it psy již
ve v ku 16 týdn . Díky tomuto v asnému vyšet ení lze odhadnout stav
kloub a ur it tak, zda bude zví e využito k plemenitb , k práci, i
chováno jen tak pro radost. Ti chovatelé, kte í cht jí psy pro chov, tak
mohou ve svých chovech najít jedince s nejlépe utvo enými ky elními
klouby. Majitelé, kte í si psa po ídí ze záliby, mohou na základ výsledk
vyšet ení p izp sobit pohybovou aktivitu a životní styl zví ete.
Stejn jako v tšina metod pracujících s ur itou variabilitou dat, ani
PennHIP nedosahuje stoprocentní spolehlivosti. P esto pat í mezi nejvíce
spolehlivé metody používané k vyšet ení stavu ky elního kloubu.
9
5.Lé ba
Vybrat správnou lé bu není vždy nejleh í, nebo dysplasie ky elního
kloubu je onemocn ní komplexní povahy. Musíme zvážit klinické aspekty
tohoto onemocn ní, spolu s technickou a finan ní náro ností moderních
terapeutických postup .
Dysplasii m žeme lé it chirurgicky a (i) pomocí medikament .
5.1. Chirurgická lé ba
Smyslem je ulevit psovi od bolesti, co nejlépe obnovit funkci kon etiny
a u mladého jedince zabránit artrotickým zm nám kloubu. Existuje
n kolik druh chirurgických metod lé by DKK.
5.1.1. Pektiektomie
Dnes již skoro nepoužívaná metoda, pro psy s chronickou dysplasií,
kdy se chirurgicky p e ala ást svalu m.pectineus. Tento sval p ipev uje
femur do pánve a cílem pektinektomie bylo uvolnit tah tohoto adduktoru,
snížit tak nap tí na kloubní pouzdro a umožnit hlavici femuru hloub ji
zapadnout do acetabula. N který, jedinc m m že tento zákrok ulevit od
bolesti, ale artrotické zm ny mohou pokra ovat, jelikož není upravena
stabilita ky elního kloubu. Tato lze použít i u mladých ps s bolestivostí
ky lí, u nichž artrotické zm ny vylu ují možnost provedení trojité
osteotomie pánve, a kte í jsou p íliš mladí pro náhradu kloubu.
5.1.2. Trojitá osteotomie pánve (TPO=“triple pelvic osteotomy“)
Tato metoda se používá u ps mladších 10ti m síc , u kterých bylo
rentgenovým vyšet ením prokázána laxita kloubu, ale u kterých se ješt
neprojevily artrotické zm ny. Tato procedura spo ívá v chirurgickém
zlámání pánevních kostí a p estav ní hlavy femuru a kloubní jamky tak,
že se obnoví kloubn -stehenní povrch, který nese váhu a odstraní se
subluxace hlavy stehenní kosti. Tato procedura je sice úsp šná, avšak
finan n velmi náro ná. (obr. .8)
10
5.1.3. Prodloužení kr ku femuru
Nejvhodn jší je pro plemena ps s krátkým kr kem kosti stehenní,
jako jsou akita-inu, au- au a tibetský mastif. Prodloužení spo ívá
v chirurgickém odstran ní hlavy femuru a vytvo í se náhradní, vláknitá.
Tato metoda pat í mezi záchranné chirurgické zákroky a používá se
v p ípadech, kdy se objevila degenerace kloubu a kde není možné provést
totální endoprotéza ky elního kloubu.
5.1.4. Totální endoprotéza ky elního kloubu
(obr. .9)
Tento opera ní zákrok se b žn užívá v humánní medicín . Artrotická
hlavice s kr kem se odstraní a nahradí se endoprotézou ze slitiny kov .
Jamka se nahradí jamkou poloetylenovou. Kovová hlavice zapadá do
plastové jamky, tak jako zdravý kloub. Touto metodou se eší chronická
artróza, a aby zví e mohlo tento zákrok podstoupit, musí být již dosp létedy minimáln 12 m síc staré a musí vážit p inejmenším 15 kg.
Operuje se v tšinou jen jeden kloub, a to i tehdy, má-li zví e postižené
klouby oba. Když už se na jednu ky el m že pohybovat bez bolesti,
p enáší na endoprotézu váhu, a tak si z mechanického hlediska chrání
druhý artrotický ky elní kloub. Pokud je opravdu pot eba operovat i
druhý kloub, je pot eba na další operaci po kat p ibližn t i m síce. Tak
jako TPO je tato metoda velmi finan n nákladná (cca $1200), ale p ináší
dobré výsledky.
5.2. Konzervativní lé ba
Lé ba pomocí medikament se v posledních letech velmi zlepšila,
nebo se objevilo mnoho nových lé iv, ale jelikož je DKK p evážn
d di ného p vodu, neexistují p ímo léky, které by dysplasii pomáhaly
p edcházet. Vývoj choroby však lze velmi ovlivnit správným krmením,
vhodnou fyzickou aktivitou, redukcí hmotnosti, nutri ními dopl ky,
nesteroidními protizán tlivými látkami, i kortikosteoridy.
5.2.1. Redukce váhy
Redukce váhy je první v c, kterou by m lo zví e podstoupit. Všechny
chirurgické a lé ebné postupy jsou o mnoho snadn jší, když zví e netrpí
nadváhou. Statisticky asi polovina domácích zví at v USA trpí nadváhou,
takže by se dalo íci, že i polovina ps s dysplasií i artrózou jí trpí.
A koliv u nás také stoupl po et domácích milá k s nadváhou, v ím, že
až k polovin poloviny nedosahuje. Zbavení zví e nadváhy se m že zdát
velmi t žkým úkolem, ale je to možná nejd ležit jší v c, kterou majitel
pro svého milá ka m že ud lat. Je pot eba krmit zví e vhodným krmivem
a omezit pochoutky.
11
5.2.2. Fyzická aktivita
Pohyb je další d ležitý krok. Dostate ný pohyb napom že utvo it svaly
a usnadní tím pohyb kloubu. Procházky, plavání, ch ze ze schod , do
schod jsou vhodné druhy pohybu. Záleží však na individuálním stavu
každého jedince. Pohybu se doporu uje rad ji mén , avšak pravideln ,
než velké dávky najednou. Nejlepší je se poradit s veteriná em, který
poradí konkrétní fyzickou aktivitu.
5.2.3. Protizán tlivé látky
Nesteroidní protizán tlivé látky
Mezi nejznám jší látky pat í pufrovaná kyselina acetylosalicylová.
Je možné ji používat dohromady s chondroprotektivními látkami.
Carprofen (Rimadyl), Etodolac (EtoGesic), Deracoxib (Deramaxx),
Ketoprofen, Meloxicam, Piroxicam, Ibuprofen, Fenylbutazon jsou
další nesteroidní protizán tlivé látky, užívané p i lé b dysplasie u ps .
Ibuprofen, Ketoprofen i Fenylbutazon jsou b žn užívány i v humánní
medicín . Doporu uje se podávat tyto léky sou asn s potravou, aby bylo
drážd ní gastrointestinálního traktu co nejmenší a zamezilo se
p ípadnému vzniku žalude ních v ed . Pokud zví e zvrací, i trpí
pr jmem, je pot eba lé bu na n jaký as vysadit. Zásadn by se nem ly
tyto p ípravky podávat dohromady. Také se nedoporu uje své zví e lé it
bez doporu ení veterinárního léka e.
Kortikosteroidy
Již dlouhou dobu se používají proti zán t m a bolesti, avšak p i
krátkodobém i dlouhodobém užívání mohou mít vedlejší ú inky.
Neuvážené použití steorid m že skon it i destrukcí kloubní chrupavky,
nebo tyto léky v ní mohou stimulovat úbytek proteoglykan .
12
5.2.4. Oráln podávané léky
Chondoprotektivní látky
Glukosamin a chondroitin jsou dv d ležité složky, které se používají
v dopl cích k lé b artrózy u zví at i lidí. Glukosamin se vyskytuje
v glykosaminoglykanech a je hlavní cukr, který je d ležitou stavební
složkou syntézy a údržby chrupavky. Také inhibuje n které enzymy
(katepsin a hyaluronidázu), které se podílejí na vzniku artrózy.
Chondroitin zvyšuje syntézu glykosaminoglykan . P i dysplasii i artróze
dochází k porušení povrchu chrupavky a dochází ke kontaktu kostí, který
je velmi bolestivý. Glukosamin a chondroitin dávají chrupavkotvorným
bu kám (chondrocyt m) stavební materiál k syntéze nové chrupavky i
k obnovení poškozené chrupavky. Tyto p ípravky nejsou proti bolesti a
trvá asi 6 týdn než se chrupavka za ne obnovovat a mnoho zví at musí
na t chto p ípravcích z stat po celý zbytek života, aby se zamezilo
op tovnému poškození. Jsou bezpe né a mají velmi málo vedlejších
ú ink .
S-adenosyl-L-methionin se používá p i artróze u lidí. Ú innost u
zví at není ješt p esn ur ena, ale užívá se u ko ek a ps p i chorobách
jater pro své protizán tlivé a protibolestivé ú inky.
Slávka jedlá je jedlý korýš, který se nachází na pob eží Nového
Zélandu. Je tvo ena z 61% proteiny, 13% karbohydráty, 12%
glykosaminoglykany, 5% tuky, 4%minerály a 5% vodou. M kká tká je
odd lena od lastury, n kolikrát omyta, zmrazena až mrazem vysušena.
Jako prášek se používá do n kterých produkt , p edevším kv li obsahu
glykosaminoglykan , jež jsou hlavní slou eniny chrupavky a synoviální
tekutiny.
Tetracykly jako nap íklad minocykl, i deoxycylk vykazují inhibici
enzym zap í i ující rozpad chrupavky, avšak tyto látky ješt nejsou tolik
prozkoumány.
5.2.5. Injek n podávané léky
Polysulfovaný glykosaminoglykan (Adequan) se podává
n kolikatýdenních dávkách injekcí a má p íznivé výsledky. Taktéž
zabra uje rozpadu chrupavky a napomáhá syntéze nové. Cena je však
pro n které majitele p ímo odstrašující.
Hyaluronická kyselina je d ležitou sou ástí kloubní tekutiny. P i
vývoji artrózy chrání kloub zvýšením viskozity této tekutiny, zmír uje
zán ty a vychytává volné radikály. P sobení této kyselino bylo nejvíce
zkoumáno u lidí a koní, ale m že být efektivní i u ps .
13
5.2.6. Další oráln podávané dopl ky
Methyl-sulfonyl-methan
pojivové tkán .
je
p írodní
sulfan
zvyšující
soudržnost
Creatin je aminokyselina odvozená v játrech, ledvinách a slinivce
b išní od aminokyselin argininu, glycinu a methioninu. Nachází se
v erveném mase a rybách. Pomáhá tvo it svaly tím, že s jeho pomocí
dokáže sval pracovat déle, snese v tší zát ž, a tak se správným cvi ením
buduje siln jší sval. Je to vhodný dopln k pro jedince, kterým následkem
artrózy atrofují svaly. Také napomáhá t lu tvo it ATP (adenosintrifosfát),
nezbytná zdroj energie.
Vitamín C má antioxida ní ú inek a jako výživná látka je d ležitý pro
tvorbu kolagenu a chrupavky. I když si psi a ko ky um jí vitamín C sami
nasyntetizovat, zví ecí homeopatici doporu ují p idávat b ezím samicím i
mlá at m vitamín do krmení, nebo vitamín C m že p sobit i
preventivn p ed dysplasií.
Duralaktin je sou ástí mléka pasoucích se krav a bylo zjišt no, že
napomáhá p i lé b chorob pohybové soustavy. Zatím není jasné, jak se
tento dopln k bude používat.
14
6. Prevence
Neexistuje žádný p ípravek, který by nám zaru il, že jeho používáním
se vyhneme dysplasii ky elního kloubu u svého milá ka. Ale, jak již bylo
zmín no, m žeme projev m této choroby p edejít správným výb rem
jedinc do chovu, dodržováním pravidelné a ne p íliš namáhavé fyzické
aktivity, vhodnou stravou. M li bychom se snažit zví e nep ekrmovat,
dávat mu dostatek vitamín a látek pot ebných ke správnému vývoji.
Také bychom m li mlád nechat podrobit RTG vyšet ení, a pokud se u
našeho zví ete dysplasie, i artróza objeví, m li bychom se mu snažit
uleh it každodenní aktivity. Schody d lají ps m obtíže, a tak malá rampa
vše usnadní a klouby nebudou tak trp t. Velkým ps m uleví, zvedneme-li
jejich misky na krmení, aby se nemuseli tolik ohýbat a tím namáhat
artrózou trpící zá . Zví eti též m žete ulevit jemnou masáží ztuhlých
sval okolo kloub . Tak jako lov k trpící artrózou, i nemocné zví e
nemá rádo vlhko a chlad, proto ocení pelíšek na teplém a suchém míst .
D ležitá je ta v c, že chceme, aby i naši zví ecí spole níci mohli žít
kvalitní a plnohodnotný zví ecí život.
15
7. OFA (Orthopedic Foundation for animals)
OFA je organizace Univerzity v Missouri, která již od roku 1996 tvo í
dobrovolný registr zví at s dysplasií ky elního kloubu. Dnes pat í mezi
nejv tší databanku vlastnící záznamy o více než 750 000 psech. Cílem
této nadace je shromaž ovat o ortopedických a genetických
onemocn ních zví at a ustanovit vhodné chovatelské programy, které by
napomohly snížení výskytu d di ných chorob. OFA také podporuje a
financuje
výzkum
t chto
chorob.
Databáze
je
založena
na
rentgenologickém vyšet ení ky elního kloubu v extenzi na VD snímku. 3
ze sdružení 22 radiolog OFA snímky hodnotí a rozhodnou o stavu
kloub . Musí být brán z etel na plemeno, pohlaví a stá í zví ete. Ps m
s normálním stavem kloub je vystaven chovný registr OFA, který je
ve ejnou informací. Psi s hrani ním stavem se musí za 6-8 m síc
podrobit op tovnému vyšet ení a poté se rozhodne o jejich stavu. Pes,
který má být p ijat do chovného registru musí být starší dvou let.
OFA rozlišuje 7 stup
fenotypu ky elních kloub :
NORMÁLNÍ
DYSPLASTICKÝ
4. Hrani ní
1. Výborný
5. Mírn
2. Dobrý
6. St edn
3. P im ený
7. T žce
1. Výborný
Hlavice femuru má normální tvar a zapadá hluboko do kloubní
jamky. Jamka pokrývá více než 75% hlavice femuru a kloubní
št rbina je úzká.
2. Dobrý
Kloubní št rbina je malinko širší a jamka pokrývá 60-75% hlavice
femuru.
3. P im ený
Jamka je p im en hluboká, ale hlavice femuru již nedrží tak
t sn . Dorzální okraj jamky m že být mírn prohnutý sm rem dovnit ,
a tak je jamka pon kud m l í. Toto však m že být normální u ps
plemena šarpej, au- au a pudla.
16
4. Hrani ní
Pro rentgenology je t žké ur it, zda pes pat í do dysplastické, i
normální skupiny, proto je pot eba psa podrobit po 6-8 m sících
op tovnému vyšet ení. Pokud i po druhém vyšet ení nejsou patrné
artrotické zm ny, je pes za azen do kategorie P IM ENÝ
5. Mírn dysplastický
Hlavice femuru je zasazena do jamky mén
m lká a kloubní št rbina je široká.
než z 50%, jamka je
6. St edn dysplastický
Hlavice je do jamky zasazena jen z 22-40% a jsou viditelné
artrotické zm ny
7. T žce dysplastický
Hlavice je do jamky zasazena velmi málo, i v bec a artrotické
zm ny na hlavici a kr ku femuru i kloubní jamky jsou velké.
Ko ky d líme do devíti skupin dle soudržnosti jamky a hlavice femuru.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Výborná soudržnost
B žná soudržnost pro danou rasu a v k
Menší soudržnost, ale p esto ješt v rámci normálních hodnot
Menší nesrovnalosti v kloubu
Hrani ní-již trochu dysplastická
1.stupe dysplasie, nep ïléhá 25%
2. stupe dysplasie, nep iléhá 50%
3. stupe dysplasie, nep iléhá 75%
4. stupe dysplasie, hlavice femuru je mimo jamku.
17
8. SUMMARY:
Hip dysplasia is very common degenerative joint disease, which occurs
at dogs, cats and also at humans. Dogs suffer from dysplasia very often,
mostly the large breeds. It means, that Hip dysplasia results from the
abnormal development of the hip joint in the young dog. The surfaces
between the head of the femur and the acetabulum lose contact. The
looseness creates abnormal wear and erosion of the joint and it is very
painful for the animal. Also later can dysplasia develop into an arthritis.
Dyplasia and then osteoarthritis can develop with the help of wrong
cartilage and bone development, unappropriate nutriton, hard and wrong
excercise, overweight.
Thats why should the breeders take their puppies for x-ray scanning
as soon as possible, because then they still can help improve the
condition of the joint. There are many useful nutrtion complements that
can be given the puppy in order to improve the cartilage or even the
modern chirurgical methods can help a animal with hard arthritis. We as
breeders can’t prevent this disease, but we can stop broadening dysplasia
by using healthy dogs in pedigrees. There are informations about healthy
dogs at the Orthopedic Foundation for animals, which has about 750 000
dogs in database
18
Použité materiály
knihy
P írodní medicína pro psy a ko ky
Richrad H. Pitcairn,D.V.M, Ph.D A Susan Hubblw Pitcairn,
PRAGMA, 1995
Dysplasie ky elního klubu u ps
MVDr, Alois Ne as, James P. Toombs, M.S.,Dipl, ACVS, Brno
VFU, 1999
internetové stránky
OFA
htpp://www.offa.org
Long Beach Animal hospital
htpp://www.lbah.com
Internet cat club
htpp://www.netcat.org
Newman veterinary medical services
Spine One
Shephards breeding
Recovery SA
Pet education
Orthoseek
N mecký ov ák
htpp://www.newmanveterinary.com
htpp://www.spinone.com
htpp://www.shepherdsbreeding.com
htpp://www.recoverysa.com
htpp://www.PetEducation.com
htpp://www.orthoseek.com
htpp://www.nemeckyovcak.cz
19
P ílohy
Obr. . 1
Normální ky elní kloub
Obr. . 2 RTG snímek pánve s normálními ky elními klouby u psa
Obr. .3 RTG snímek pánve s normálními ky elními klouby u ko ky
20
Obr. .4
Dysplastický ky elní kloub
Obr. . 5
RTG snímek pánve s dysplastickými zm nami v ky elním kloubu (pes)
Obr. . 6
RTG snímek pánve s dysplastickými zm nami v ky elním kloubu
(ko ka)
21
Obr. .7
Obr. . 8
Obr. . 9
VD žabí projekce
RTG snímek trojité osteotomie pánve
RTG snímek totální endoprotézy ky elního kloubu
22