program zlepšování kvality ovzduší zóna cz06z

Transkript

PROGRAM ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY
OVZDUŠÍ
ZÓNA
CZ06Z
–
JIHOVÝCHOD
VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE DLE ZÁKONA Č. 100/2001
SB., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VE ZNĚNÍ
POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
Říjen 2015
Integra Consulting s.r.o.
Pobřežní 16
186 00 Praha 8
tel.:+420 234 134 236
www.integranet.cz
2
Tato zpráva byla připravena sdružením společností Integra Consulting s.r.o.
a Regionální centrum EIA s.r.o. ve spolupráci s dalšími experty pro výhradní
použití Ministerstva životního prostředí ČR. Případné použití nebo šíření
tohoto dokumentu nebo jeho části jakýmkoliv dalším subjektem je možné
pouze za současného uvedení této citace:
Integra Consulting a Regionální centrum EIA: Dokumentace vyhodnocení
vlivů koncepce „Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z –
Jihovýchod“ na životní prostředí a veřejné zdraví, MŽP ČR, 2015.
V Praze,
………………………………….
Mgr. Martin Smutný, jednatel
4
OBSAH
1
OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM
17
1.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU
17
1.2
OBSAH KONCEPCE
18
1.3
CÍLE KONCEPCE
20
1.4
VZTAH KONCEPCE K JINÝM STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM
21
2
INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM
ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE
23
2.1
VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ
23
2.2
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
23
2.3
PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE
41
3
CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY
BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY
47
VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU
VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE
ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI
VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH
50
CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ,
KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE
KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ
PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ
51
5.1
CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ A NÁRODNÍ ÚROVNI
51
5.2
HODNOCENÍ SOULADU S CÍLI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZDRAVÍ
70
6
ZÁVAŽNÉ
VLIVY
(VČETNĚ
SEKUNDÁRNÍCH,
SYNERGICKÝCH,
KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH,
TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ)
NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
77
6.1
HODNOTÍCÍ RÁMEC
77
6.2
POSOUZENÍ CELKOVÉHO ZAMĚŘENÍ PZKO
78
6.3
VYHODNOCENÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI PZKO VČETNĚ POTENCIÁLNÍCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ
82
6.4
PŘESHRANIČNÍ VLIVY
4
5
109
5
7
PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI
VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE.
110
7.1
OVZDUŠÍ
110
7.2
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
112
7.3
EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ
113
7.4
VODA
113
7.5
PŮDA A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ
113
7.6
PŘÍRODA A BIODIVERZITA, LESNÍ EKOSYSTÉMY
113
7.7
ODPADY
114
7.8
KULTURNÍ PAMÁTKY
114
7.9
HLUK
114
8
VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO
POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI
SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ
NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW)
115
8.1
VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT
115
8.2
POPIS PROVEDENÍ POSOUZENÍ PZKO NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
115
8.3
PROBLÉMY PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ
116
9
STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ
KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
10
POPIS
PLÁNOVANÝCH
OPATŘENÍ
A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ
KONCEPCE.
(INDIKÁTORŮ)
VLIVŮ
117
K ELIMINACI,
MINIMALIZACI
ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ
120
11
STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ
121
12
VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
122
12.1
POPIS HLAVNÍCH PROBLÉMŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ SOUVISEJÍCÍCH S ŘEŠENOU KONCEPCÍ
122
12.2
CHARAKTERISTIKY POPULACE V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ
127
12.3
HODNOCENÍ MOŽNÝCH VLIVŮ PZKO NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A FORMULACE OPATŘENÍ
K POSÍLENÍ POZITIVNÍCH VLIVŮ
135
12.4
ZÁVĚR A DOPORUČENÍ
144
13
NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ
146
SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
6
150
13.1
PŘEHLED ZPŮSOBŮ VYPOŘÁDÁNÍ ZÁVĚRŮ ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
150
13.2
PŘEHLED VYJÁDŘENÍ DOŠLÝCH V RÁMCI ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ A JEJICH VYPOŘÁDÁNÍ
150
14
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI
155
14.1
NÁVRH STANOVISKA
155
15
SEZNAM SAMOSTATNÝCH PŘÍLOH
158
15.1
PŘÍLOHA Č. 1: PŘEHLED VYJÁDŘENÍ DOŠLÝCH V RÁMCI ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ A JEJICH
VYPOŘÁDÁNÍ
158
7
8
Řešitelský kolektiv posouzení vlivů na životní prostředí
Mgr. Martin Smutný, Integra Consulting s.r.o.
autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí
metodika hodnocení vlivů, expertní hodnocení vlivů
email: [email protected]
Mgr. Simona Kosíková Šulcová, Integra Consulting s.r.o.
celková koordinace, expertní hodnocení vlivů, zpracování dokumentace
hodnocení vlivů
Mgr. Michal Musil, Integra Consulting s.r.o.
expertní hodnocení, zpracování dokumentace hodnocení vlivů
Ing. Jiří Dusík, Integra Consulting s.r.o.
metodika hodnocení
Ing. Andrea Šandová, Integra Consulting s.r.o.
zpracování dokumentace hodnocení vlivů
Ing. Radim Seibert, Regionální centrum EIA s.r.o.
hodnocení vlivů na ovzduší
Ing. Jitka Kaslová, Regionální centrum EIA s.r.o.
expertní hodnocení vlivů
Mgr. Michala Kopečková, Občanské sdružení Ametyst
autorizovaná osoba dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny
hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000, přírodu a ekosystémy
e-mail: [email protected]
MUDr. Eva Rychlíková, Zdravotní Ústav Ústí nad Labem
autorizovaná osoba dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
hodnocení vlivů na veřejné zdraví
Ing. Jana Moravcová, Zdravotní Ústav Ústí nad Labem
hodnocení vlivů na veřejné zdraví
10
Seznam zkratek
AOPK
Agentura ochrany přírody a krajiny
AOx
halogenové organické sloučeniny
BSK5
biologická spotřeba kyslíku (indikátor kvality vody)
ClU
chlorované uhlovodíky
CHSK Cr
chemická spotřeba kyslíku (indikátor kvality vody)
CHSKMn
chemická spotřeba kyslíku (indikátor kvality vody)
ČIŽP
Česká inspekce životního prostředí
ČOV
čistírna odpadních vod
ČSÚ
Český statistický úřad
Cd
kadmium
DP
dobývací prostor
EIA
posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (Environmental Impact
Assessment)
EVL
evropsky významná lokalita
FKOLI
fekální a koliformní bakterie
GIS
geografický informační systém
GIT
gastrointestinální ústrojí – trávicí trakt
HIA
hodnocení vlivů na zdraví (Health Impact Assessment)
CHKO
chráněná krajinná oblast
CHLÚ
chráněné ložiskové území
CHOPAV
chráněná oblast přirozené akumulace vod
CHOPN
chronická obstrukční plicní nemoc
ICHS
ischemická choroba srdeční
IPPC
integrovaná prevence a omezování znečištění (Integrated Pollution
Prevention and Control)
LCA
posuzování životního cyklu (Life Cycle Assessment)
LP
ložisková plocha
LULUCF
sektor využívání krajiny, změn ve využívání krajiny a lesnictví v rámci
reportingu o emisích skleníkových plynů podle Kjótského protokolu
(Lanu Use, Land Use Change and Forestry)
MVA
malá vodní elektrárna
MZe
Ministerstvo zemědělství ČR
MZCHÚ
maloplošné zvláště chráněné území
MŽP
Ministerstvo životního prostředí ČR
N
dusík
11
NEK-NPH
norma environmentální kvality – nejvyšší přípustná hodnota
NEK-RP
norma environmentální kvality – roční průměr
NEL
nepolární extrahovatelné látky (ropné látky)
NL
nerozpuštěné látky
NP
národní park
OI
oblastní inspektorát
OOP
orgány ochrany přírody
ORP
obec s rozšířenou působností
OZE
obnovitelné zdroje energie
P
fosfor
PO
ptačí oblast
PAU
Polycyklické aromatické uhlovodíky
POK
Politika ochrany klimatu v ČR
PR
přírodní rezervace
PRV
Program rozvoje venkova
PUPFL
pozemek určený k plnění funkcí lesa
Q
průtok
SEA
posuzování vlivů koncepcí
Environmental Assessment)
SEKM
Systém evidence kontaminovaných míst
SEZ
stará ekologická zátěž
ÚKZÚZ
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
ÚSES
územní systém ekologické stability
VKP
významný krajinný prvek
VÚMOP
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
VÚV
Výzkumný ústav vodohospodářský
ZOPK
zákon o ochraně přírody a krajiny
ZPF
zemědělský půdní fond
ZPV
zákon o posuzování vlivů na životní prostředí
ZÚR
Zásady územního rozvoje
ZVLCHD/ZCHD
zvláště chráněné druhy
ZVLCHÚ/ZCHÚ
zvláště chráněné území
12
na
životní
prostředí
(Strategic
Název koncepce:
Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ06Z –
Jihovýchod (dále též jen „Program“ nebo „PZKO“)
Předkladatel:
Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10
IČ: 00164801
Oprávněný zástupce
předkladatele:
Bc. Kurt Dědič
ředitel odboru ochrany ovzduší
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 1442/65, Praha 10, PSČ 100 10
Telefon: +420 267 122 835
Email: [email protected]
Oprávněný zástupce
zpracovatele SEA:
Mgr. Martin Smutný
jednatel
Pobřežní 16, 186 00, Praha 8 – Karlín
Tel.: +420 234 134 236
E-mail: [email protected]
Příslušný orgán
k vydání stanoviska
dle zákona
o posuzování vlivů
na životní prostředí:
Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC
13
14
Legislativní rámec posuzování
Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je v České republice upraveno
zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění
pozdějších předpisů. Tento zákon zahrnuje požadavky směrnice Evropského
parlamentu a Rady o hodnocení účinků určitých plánů a programů na životní
prostředí č. 2001/42/EC.
Posouzení vlivů Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z – Jihovýchod
(dále též jen „Program“ nebo „PZKO“) proběhlo dle požadavků výše
uvedeného zákona.
Při zpracování posouzení byly zohledněny metodické přístupy k SEA popsané
v relevantních mezinárodních dokumentech či metodických pokynech jiných
států např. „Resource Manual to Support Application of the UNECE Protocol
on SEA (OSN a REC, 2007)“ nebo „A Practical Guide to the Strategic
Environmental Assessment Directive, UK (Kancelář premiéra, 2005)“.
Obsah a rozsah SEA programu zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z –
Jihovýchod byl stanoven závěrem zjišťovacího řízení podle § 10d zákona
č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších
předpisů, který byl vydán Odborem posuzování vlivů na životní prostředí
a IPPC Ministerstva životního prostředí ze dne 9. září 2015, číslo jednací
63184/ENV/15.
15
16
1
OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM
1.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROGRAMU
Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z Jihovýchod je připraven dle §
9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále také
„zákon“ nebo „zákon o ochraně ovzduší“). Navrhovaná opatření PZKO CZ06Z
ke splnění účelu Programu (dodržení imisních limitů) jsou navržena do roku
2020. Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ06Z Jihovýchod byl
zpracován v rámci projektu „Střednědobá strategie (do roku 2020) ke
zlepšení kvality ovzduší“ (dále též jen „Strategie“). Program je zpracován
v rozsahu a obsahově tak, aby plně respektoval požadavky přílohy č. 5
zákona.
Programy zlepšování kvality ovzduší jsou vytvářeny pro zóny a aglomerace
(stanovené zákonem o ochraně ovzduší), kde došlo k překročení imisního
limitu popřípadě k více než povolenému počtu překročení imisního limitu
(§ 9 odst. 1 zákona). Programy analyzují stav kvality ovzduší
v zóně/aglomeraci, jeho příčiny, identifikují významné zdroje znečišťování
ovzduší, stanovují opatření vedoucí ke zlepšení stávajícího stavu. Mezi
významná nová opatření zavedená zákonem patří stanovení emisních stropů
a lhůt k jejich dosažení pro vymezená území a v rámci těchto území i pro
vybrané skupiny vyjmneovaných stacionárních zdrojů dle přílohy č. 2 zákona
a silniční dopravu. V případě, že jsou identifikovány problémy a příčiny
zhoršené kvality ovzduší v zóně/aglomeraci, jejichž řešení není na regionální
úrovni možné, jsou tyto postupovány na úroveň národní a reflektovány
v Národním programu snižování emisí ČR.
Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ06Z Jihovýchod byl
zpracován v rámci projektu „Strategie“ („Střednědobá strategie (do roku
2020) ke zlepšení kvality ovzduší“). Přípravy všech podkladových materiálů
i vlastního Programu se účastnila široká skupina subjektů. Pro účely
projednání byly zřízeny na regionální úrovni řídící výbory pro každou zónu
a aglomeraci. V řídících výborech byly zastoupeny, kromě ministerstva
životního prostředí (dále také „MŽP“), i ministerstva dopravy, pro místní
rozvoj ČR, průmyslu a obchodu, zemědělství, financí i vnitra, orgány kraje,
obcí s rozšířenou působností a obcí, Asociace krajů, Svaz měst a obcí
a environmentální nevládní organizace (zástupci Zeleného kruhu) a dalších
odborných organizací (ČHMÚ, ČIŽP, Státní fond životního prostředí,
Ředitelství silnic a dálnic, atd.). Tyto subjekty měly možnost se na tvorbě
strategických dokumentů k ochraně ovzduší podílet a opakovaně je
v průběhu přípravy připomínkovat. Připomínky byly průběžně
zapracovávány.
V červenci 2013 a dubnu 2014 proběhla dvě kola jednání hlavního řídícího
výboru (na národní úrovni), v průběhu měsíců prosinec 2013 – duben 2014
se dvakrát setkaly i všechny regionální řídící výbory ustavené na úrovni
všech zón a aglomerací. V listopadu a prosinci 2014 pak byly jak hlavní řídící
výbor, tak regionální řídící výbory seznámeny s pre-finálními verzemi
17
dokumentů. Výstupy jednotlivých etap přípravy Programu byly průběžně
poskytovány všem zapojeným subjektům, připomínky jsou v maximální
možné míře zohledněny. Veškeré podkladové materiály i výsledné znění
Programů byly zveřejněny rovněž na webových stránkách MŽP.
Program zlepšování kvality ovzduší – zóna CZ06Z Jihovýchod, stejně jako
Programy zlepšování kvality ovzduší pro ostatní zóny a aglomerace, bude
vydán Ministerstvem životního prostředí formou opatření obecné povahy
a zveřejněn ve věstníku MŽP.
1.2
OBSAH KONCEPCE
Hlavní dokument PZKO obsahuje, úvodní část, analytickou část, návrhovou
část a implementační část.
Účelem Programu je zpracovat komplexní dokument k identifikaci příčin
znečištění ovzduší a především stanovit taková opatření, jejichž realizace
povede ke zlepšení kvality ovzduší a dosažení přípustné úrovně znečištění
ovzduší. Tam, kde jsou tyto úrovně splněny, je třeba realizovat opatření
navržená v Programu v přiměřeném rozsahu tak, aby byla dobrá kvalita
ovzduší udržena a nedošlo k jejímu zhoršení. V oblastech zóny, kde je imisní
limit překročen, musí být implementována stanovená opatření a to
v rozsahu uvedeném v Programu. Opatření byla stanovena za pomocí
rozptylové studie a byla modelově sestavena způsobem, aby v zóně došlo
k dosažení zákonem požadované kvality ovzduší.
Program vychází z údajů o emisích a imisním zatížení, které jsou
zpracovávány Českým hydrometeorologickým ústavem. Pro zpracování
Programu byl jako referenční rok použit rok 2011 (zpracování Programu bylo
zahájeno v červnu 2013, rok 2011 byla poslední dostupná a validní emisní
data). K roku 2011 je vztažena analýza příčin znečištění ovzduší, či např.
navržená opatření. Analýza znečištění ovzduší zahrnuje nicméně podrobné
informace za roky 2003 – 2013.
Program je zpracován z podrobných podkladů (podkladové materiály), které
nejsou přímou součástí nebo přílohami Programu. Tyto materiály byly
poskytnuty krajským úřadům a dalším členům regionálního řídícího výboru
k připomínkám a dalšímu využití a byly rovněž zveřejněny na webových
stránkách MŽP.
Podkladové materiály jsou členěny následovně:
 Část 01 – Popis řešeného území,
 Část 02 – Analýza úrovně znečišťování (Emisní analýza),
 Část 03 – Analýza úrovně znečištění (Imisní analýza),
 Část 04 – Rozptylová studie,
 Část 05 – SWOT analýza,
18
 Část 06 – Vyhodnocení opatření přijatých před zpracováním
programu,
 Část 07 – Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší.
Program obsahuje následující kapitoly:
A.
ÚVOD
B.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
B. 1. Vymezení a popis zóny CZ08Z Moravskoslezsko
B. 2. Popis způsobu posuzování úrovní znečištění, umístění stacionárního
měření (mapa, geografické souřadnice)
B. 3. Informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu
C.
ANALÝZA SITUACE
C. 1. Úrovně znečištění zjištěné v předchozích letech – vyhodnocení období
2003 - 2012
C. 2. Aktuální úrovně znečištění
C. 3. Odhad vývoje úrovně znečištění
C. 4. Celkové množství emisí v oblasti
C. 5. Analýza příčin znečištění
C. 6. Výčet významných zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich
geografickým vyznačením
C. 7. Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí
C. 8. Opatření přijatá před zpracováním programu na lokální, regionální,
národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah
k dané aglomeraci a hodnocení účinnosti těchto opatření
C. 9. SWOT analýza
D. CÍLE A PRIORITY PROGRAMU
D. 1. Identifikace cílů a priorit
D. 2. Prioritní kategorie zdrojů
D. 3. Územní priority
D. 4. Matice logického rámce
E.
POPIS OPATŘENÍ STANOVENÝCH K POŽADOVANÉMU ZLEPŠENÍ
KVALITY OVZDUŠÍ
E. 1. Emisní stropy
E. 2. Regulace vyjmenovaných zdrojů v souladu s §13 odst. 1 zákona
o ochraně ovzduší
19
E. 3. Doporučené prověření provozu vyjmenovaných zdrojů s významným
imisním příspěvkem v ORP, kde nedochází k překročení imisního
limitu
E. 4. Popis opatření ke snížení emisí a k požadovanému zlepšení kvality
ovzduší
E. 5. Financování stanovených opatření
F.
ODHAD PLÁNOVANÉHO PŘÍNOSU KE SNÍŽENÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠTĚNÍ
VYJÁDŘENÝ
PROSTŘEDNICTVÍM
VHODNÝCH
INDIKÁTORŮ
A PŘEDPOKLÁDANÁ DOBA POTŘEBNÁ K DOSAŽENÍ IMISNÍCH
LIMITŮ
F. 1. Odhad vývoje úrovně znečišťování
F. 2. Indikátory a monitorování implementace Programu
G.
1.3
SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTŮ A DALŠÍCH ZDROJŮ
INFORMACÍ
CÍLE KONCEPCE
Cílem Programu je dosáhnout na celém území zóny CZ06Z Jihovýchod
splnění imisních limitů1 daných zákonem o ochraně ovzduší.
Hlavní specifické cíle Programu jsou stanoveny tak, aby:
 došlo ke snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, aby kvalita
ovzduší byla zlepšena tam, kde jsou imisní limity na území zóny
překračovány a současně
 byla udržena a zlepšována kvalita ovzduší také tam, kde jsou současné
koncentrace znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů.
Z uvedeného cíle pro CZ06Z pak vyplývají následující řešené znečišťující
látky:
 suspendované částice:
o
PM10Chyba! Záložka není definována. - dochází k dlouhodobému
plošnému překračování imisního limitu pro 24hodinové
koncentrace,
o
PM2,5 – dochází k lokálnímu překračování ročního imisního
limitu,
 benzo(a)pyren: dochází k plošnému dlouhodobému překračování
imisního limitu.
1
To znamená dosáhnout imisních limitů u dnes problémových znečišťujících látek, kterými
jsou tzv. „řešené znečišťující látky“
20
U ostatních znečišťujících látek není, dle prostorové interpretace imisních
dat ČHMÚ (na základě vyhodnocení pětiletých průměrů), indikováno
dlouhodobé překračování imisního limitu.
Pro každou řešenou znečišťující látku jsou na úrovni zóny CZ06Z Jihovýchod
stanoveny následující prioritní kategorie zdrojů, přičemž jejich zdůvodnění
vyplývá z podílů na celkových emisích jednotlivých škodlivin a zejména
na imisním příspěvku jednotlivých skupin zdrojů:
1.4

Spalování pevných paliv ve zdrojích o jmenovitém tepelném příkonu
od 10 do 300 kW, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu
ústředního vytápění – významný zdroj imisního zatížení
benzo(a)pyrenem, zdroj imisního zatížení PM10 a PM2,5. Vytápění
domácností významně přispívá k imisnímu zatížení v chladné části roku
a v období nepříznivých rozptylových podmínek.

Mobilní zdroje (doprava) – významný zdroj imisního zatížení PM10
a PM2,5, v závislosti na intenzitě dopravy rovněž velmi významný zdroj
imisního zatížení benzo(a)pyrenem.

Vyjmenované bodové stacionární zdroje a stavební činnost – zdroje
primárních a fugitivních emisí PM10 a PM2,5. Zdroje prekurzorů
sekundárních aerosolů (vyjmenované stacionární zdroje s emisemi SO2
a NOX).

Nevyjmenované zdroje fugitivních emisí pevných částic (TZL, PM10) stavební činnost, větrná eroze ze zemědělských pozemků.
VZTAH KONCEPCE K JINÝM STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM
Vzhledem k účelu a charakteru koncepce lze očekávat vazby PZKO s řadou
regionálních a místních, případně národních dokumentů. Níže je uveden
přehled nejdůležitějších relevantních strategických dokumentů, podrobněji
se SEA vyhodnocení této problematice věnuje v kapitole 5.2.
Dokumenty ČR - národní úroveň:
 Státní politika životního prostředí
 Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR
 Státní energetická koncepce
 Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů
 Druhý Akční plán energetické účinnosti České republiky
 Surovinová politika ČR
 Národní program snižování emisí
 Plán odpadového hospodářství ČR
 Rámcová směrnice o změně klimatu a Kjótský protokol
21
 Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence
nemocí
 Akční plán zdraví a životní prostředí
Dokumenty pro území kraje Vysočina - regionální úroveň:
 Koncepce památkové péče v Kraji Vysočina 2013-2016
 Program rozvoje Kraje Vysočina
 Strategie Kraje Vysočina 2020
 Plánování v oblasti vod
 Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty kraje
Vysočina
 Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina
 Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina –
2012
 Plán odpadového hospodářství
Dokumenty pro území Jihomoravského kraje - regionální úroveň:
 Generel dopravy Jihomoravského kraje
 Generel krajských silnic Jihomoravského kraje
 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje
 Program rozvoje Jihomoravského kraje
22
2
INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ
BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE
2.1
VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ
Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ06Z Jihovýchod je zpracován
pro území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje vyjma okresu Brnoměsto2.
Členění na zóny a aglomerace vychází z přílohy č. 3 k zákonu o ochraně
ovzduší. Zóna CZ06Z Jihovýchod pokrývá správní obvod kraje Vysočina
a Jihomoravského kraje vyjma okresu Brno-město. Následující okresy tvoří
území zóny: Blansko, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo (Kraj
Jihomoravský); Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou
(Kraj Vysočina).
2.1.1
VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU
BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY
Územně samosprávné členění České republiky vychází ze základních
jednotek – obcí. Jako vyšší územně samosprávné celky jsou definovány
kraje. Předpokládá se ovlivnění území dvou krajů České republiky:
 Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě
 Jihomoravský kraj, se sídlem v Brně
2.2
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
Níže jsou popsány základní charakteristiky stavu životního prostředí
potenciálně relevantní z hlediska problematiky řešené v posuzované
koncepci.
2.2.1
OVZDUŠÍ
K hlavním problémům kvality ovzduší v ČR v současné době patří znečištění
suspendovanými částicemi, benzo(a)pyrenem a přízemním ozonem.
2
Jihomoravský kraj je v rámci zóny CZ06Z Jihovýchod chápán bez zahrnutí území
Statutárního města Brna (okres Brno-město). Statutární město Brno je zákonem o ochraně
ovzduší stanoveno jako samostatná aglomerace CZ06A, pro kterou je zpracován samostatný
PZKO
23
Z hlediska zdravotních dopadů v ČR je rozhodující znečištění ovzduší
jemnými suspendovanými částicemi (PM10 a zejména PM2,5) a na ně
vázanými perzistentními organickými polutanty (POP), zejména
polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU). Významný podíl
na znečištění ovzduší suspendovanými částicemi mají sekundární částice
vznikající z prekurzorů v ovzduší, za které jsou považovány NOx, SO2, NH3
a VOC.
Emise ze spalovacích procesů v podobě oxidů dusíku a oxidu siřičitého mají
negativní vliv na ekosystémy, ať už přímým poškozováním vegetace či
v podobě kritických zátěží v důsledku acidifikace půd.
Emisní situace
Dominantní podíl na celkových emisích v zóně má Jihomoravský kraj (1/4 až
1/3 emisí, v případě CO a VOC je podíl Kraje Vysočina vyšší (okolo 40%).
Zásadní rozdíl v množství produkovaných emisí mezi jednotlivými kraji je
v sektoru velkých průmyslových zdrojů, naopak nejméně se liší dotčené
kraje velikostí emisí z individuálního vytápění domácností.
Na základě emisní bilance ČHMÚ je na následujícím grafu znázorněn vývoj
velikosti emisí jednotlivých znečišťujících látek v zóně CZ06Z Jihovýchod
v uplynulých letech.
Obrázek č. 1: Vývoj emisí TZL, SO2, NOx a VOC v zóně CZ06Z Jihovýchod v letech
2001-2011
60 000
18 000
SO2 [t/r]
16 000
50 000
NOx [t/r]
40 000
CO [t/r]
12 000
10 000
30 000
8 000
20 000
TZL, VOC
SO2, NOx, CO
14 000
TZL [t/r]
VOC [t/r]
6 000
4 000
10 000
2 000
0
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
0
Zdroj: Emisní bilance ČHMÚ
Klesající trend znečištění lze sledovat u většiny látek až od roku 2006 až
2008. Pouze v případě SO2 trvá pokles emisí delší dobu (cca od roku 2004).
Nejstrmější pokles v posledních letech vykazují emise CO a VOC. Jako mírný
lze v hodnoceném období jako celku hodnotit pokles emisí NOx a SO2.
Neuspokojivý trend (počáteční nárůst a přibližně od roku 2006 stagnace)
přetrvával v hodnoceném období v případě TZL.
Trend TZL je v zóně Jihovýchod zcela dominantně určován produkcí emisí
ze silniční dopravy. Na mírném poklesu SO2 se podílely všechny kategorie
24
zdrojů (REZZO1 až REZZO4), přičemž v absolutní hodnotě nejvíce ovlivňovaly
emise této látky velké průmyslové zdroje a vytápění domácností. V případě
všech ostatních hodnocených látek je trend emisí určen produkcí
v automobilové dopravě. Jiné zdroje nemohou s ohledem na jejich
absolutně malý podíl emisní situaci v zóně podstatným způsobem ovlivnit.
S ohledem na emisní vývoj lze v zóně Jihovýchod za prioritní látku považovat
tuhé znečišťující látky, zejména s ohledem na:

stagnaci velikosti emisí ve všech sektorech zdrojů kromě velkých
průmyslových podniků, které mají v emisní bilanci nízký podíl;

doprovodné znečištění na povrchu částic v podobě především
polycyklických aromatických uhlovodíků, včetně benzo(a)pyrenu.
Imisní situace
V uplynulých 5-ti letech došlo v zóně CZ06Z Jihovýchod dle pětiletých
průměrů koncentrací publikovaných ČHMÚ k překročení imisních limitů
stanovených pro:

nejvyšší denní koncentrace suspendovaných částic PM10 - větší města
v Jihomoravském kraji a jejich blízké okolí (Břeclav, Kyjov), limitu se blíží
koncentrace na řadě dalších míst v Moravské bráně a v údolí řeky
Moravy (kromě místních zdrojů zde ke zhoršené kvalitě ovzduší přispívá
dálkový transport z Moravskoslezského a Olomouckého kraje);

průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu - zejména ve městech,
převážně v Jihomoravském kraji (např. Břeclav, Znojmo, Hodonín,
Třebíč) a v oblasti podél toku Moravy, méně často také v sídlech v kraji
Vysočina.
Výše uvedené překročení imisních limitů hodnocených látek je doložitelné
také výsledky měření na stanicích imisního monitoringu.
Celkově nejvíce zatíženou oblastí je jižní část zóny v údolí řeky Moravy.
Nevyhovující imisní situaci v zóně rozhodující měrou působí kombinovaný
vliv dopravy (zejména centra měst) a individuálního vytápění pevnými palivy
(plošný vliv ve všech obcích, zejména na periferiích měst a v menších
sídlech).
Pro látky, které v zóně CZ06Z Jihovýchod překračují imisní limity, lze na
základě porovnání pětiletého průměru imisních koncentrací za období let
2007 - 2013 s pětiletým průměrem za období let 2009 - 2013 konstatovat
následující celkové trendy vývoje znečištění v zóně:

imisní koncentrace suspendovaných částic PM10 stagnují (změna
průměrných ročních koncentrací je neprůkazná - o méně než 1% ročně),

imisní koncentrace benzo(a)pyrenu významně narůstají (nárůst o cca
15% ročně); v obou krajích je relativní nárůst obdobný.
Změna skladby ani emisní úrovně zdrojů s významným vlivem na kvalitu
ovzduší se v hodnocené zóně do roku 2020 nepředpokládá. V případě, že by
posuzovaná koncepce nebyla realizována, do roku 2020 by u většiny
25
znečišťujících látek zůstaly stávající trendy vývoje znečištění ovzduší
bez významné změny.
V případě benzo(a)pyrenu by bez provedení posuzované koncepce mohlo
dojít ke zmírnění nárůstu koncentrací v návaznosti na snížení emisí
z individuálního vytápění domácností vyvolané modernizací spalovacích
zařízení (zákaz prodeje emisně nevyhovujících zařízení od roku 2014 a zákaz
provozu těchto zařízení od roku 2022).
Bez realizace koncepce by nedošlo ke snížení stávající imisní zátěže
prioritních látek (suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu). Dosavadní
údaje naopak v případě benzo(a)pyrenu indikují další zhoršení situace.
2.2.2
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
Vývoj situace v uplynulých letech
V obou krajích a tedy v celé zóně žilo k roku 2013 1680287 obyvatel, za pět
let přibylo cca 2000 osob. V obou krajích lze ale sledovat rozdílný vývoj.
Přibylo dětí do 15 let, dvojnásobně přibylo obyvatel starších 65 let. V kraji
Vysočina však celkem ubylo obyvatel o přibližně 5000 (4783), znamená to
tedy, že významně ubývá v kraji obyvatel v produktivním věku. To se neděje
na Jižní Moravě.
Obrázek č. 2: Počet obyvatel v zóně Jihovýchod v letech 2009 - 2013
Zdroj: ČSÚ
V posledních dvou letech se počet obyvatel celkem neměnil.
26
Obrázek č. 3: Počet obyvatel skupiny 0-14 let v zóně JV v letech 2009-2013
Zdroj: ČSÚ
Dětí v celé zóně přibývalo během celých pěti let.
Obrázek č. 4: Počet obyvatel ve věku 65 a více let v zóně Jihovýchod v letech 20092013
Zdroj: ČSÚ
A daleko více osob starších 65 let.
27
Obrázek č. 5: Hrubá míra úmrtnosti v zóně Jihovýchod v letech 2009-2013
Zdroj: ČSÚ
Úmrtnost pro všechny diagnózy během let kolísala, v roce 2012 se dokonce
zvýšila.
Obrázek č. 6: Hrubá míra úmrtnosti na choroby oběhového systému a novotvary
v zóně Jihovýchod v letech 2009-2013
Zdroj: ČSÚ
Během pěti posledních let došlo k nepatrnému snížení počtu úmrtí
na novotvary a pomalu klesá i hrubá míra úmrtnosti pro kardiovaskulární
onemocnění, které je hlavní příčinou úmrtí.
28
Obrázek č. 7: Kojenecká úmrtnost v zóně Jihovýchod a v obou krajích zóny v letech
2009-2013
Zdroj: ČSÚ
Kojenecká úmrtnost byla velmi nízká, v roce 2012 však díky vzestupu
v Jihomoravském kraji narostla pro celou zónu na 3/1000 narození. V roce
2013 došlo k poklesu.
Hlavní faktory ovlivňující dosavadní vývoj
Zdraví obyvatel je ovlivňováno vnitřními i zevními faktory či determinanty.
Vnitřními determinanty jsou genetické dispozice, osobní historie, prodělané
nemoci, očkování, fyziologický stav, zevními pak životní styl, výživa, profese,
návyky, zlozvyky, chemické látky a znečištění uvnitř i mimo uzavřené
prostory, kde se člověk vyskytuje. Tyto determinanty se prolínají a působí
na člověka v klastrech spojených se sociální determinací tj. vzděláním,
zaměřením, zaměstnáním bývalou profesí, pohlavím, náboženstvím,
přesvědčením aj. Podle WHO je 23% nemocí spojených s faktory životního
prostředí a je tedy preventabilních tj. lze jim předejít.
Determinanty mohou působit na zdraví přímo i zprostředkovaně, mohou
exacerbovat latentní dispozici k onemocnění, mohou mít vliv zásadní nebo
jen omezený v rámci mnohočetných příčin onemocnění. Vliv na zdraví může
být jak negativní, tak pozitivní. Účast determinantů na globální zátěži zdraví,
vnější ovzduší a ovzduší pronikající dovnitř budov způsobující zdravotní
rizika, publikovala WHO v roce 2004. Je nutno upozornit, že uvedená fakta
v grafu platí pro světovou populaci a „indoor smoke“ platí pro ohniště
a topeniště uvnitř obydlí většinou bez kouřovodu. Nicméně znečištění měst
jak v „bohatých“ státech, tak v rozvíjejících se, se na zdraví významně podílí
(WHO, 2013).
29
Obrázek č. 8: Úmrtí a environmentální rizika
Zdroj: WHO
Existující legislativní limity a hlavní stávající problémy
V zóně CZ06Z Jihovýchod jsou překračovány osmihodinové klouzavé
průměry ozónu v Kuchařovicích, Mikulově Sedlci.
Okresy Břeclav, Znojmo a Hodonín představují v kraji vnitřní periferii. Mezi
okresy Jihomoravské kraje jsou naznačeny poměrně významné rozdíly,
svědčící o nižší mzdě proti České republice, ale v rámci kraje i v pohraničních
okresech. Naznačený je i pomalejší růst mzdy v pohraničí v průběhu let.
Významné rozdíly v rámci Jihomoravského kraje (JMK) vykazuje
i nezaměstnanost v okresech JMK, významně vyšší nezaměstnanost je opět
v okresech při hranici s Rakouskem.
Znojmo, Břeclav a Hodonín jsou okresy, které dlouhodobě mají nižší střední
délku života u mužů proti ostatním okresům v kraji.
Ukazatele zdraví pravděpodobně souvisejí daleko více se sociálními faktory,
ekonomickou situací a zejména se způsobem života mužské skupiny
populace v této vinorodné zóně, než se znečištěním ovzduší, které, kromě
ozónu nepřekračuje imisní limity.
2.2.3
Z hlediska klimatu a jeho změn je k hodnocenému dokumentu relevantní
zejména problematika emisí skleníkových plynů. Od roku 1994 je na úrovni
ČR trend snižování emisí skleníkových plynů trvalý a případné fluktuace jsou
způsobeny např. rozdílnými teplotami v zimních obdobích, meziročními
změnami HDP či mírou implementace přijímaných opatření. Znatelný je
pokles emisí v sektoru energetiky (stacionární spalování) a v sektoru
zemědělství, naopak dlouhodobě narůstají emise z dopravy. K poklesu emisí
dochází ve zpracovatelském průmyslu a v ostatních sektorech (bydlení,
instituce a služby). Vzhledem k tomu, že do roku 2011 poklesly celkové
emise skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990 o 34,76 % (včetně
30
LULUCF), respektive o 31,91 % (bez LULUCF), lze s vysokou
pravděpodobností předpokládat úspěšné dosažení národního emisního cíle
pro první kontrolní období Kjótského protokolu (2008 – 2012). Pozitivně se
projevuje trend klesajícího podílu tuhých paliv a nárůst podílu zemního
plynu. Pozitivní vliv lze také připsat energetickým úsporám (nové výrobní
technologie, lepší spotřebiče, zateplování budov apod.).
Obdobnou situaci lze konstatovat i pro území Jihomoravského kraje a kraje
Vysočina. Zejména v Jihomoravském kraji se nacházejí významné
průmyslové podniky a energetická zařízení. Tyto sektory – spolu s dopravou,
zemědělstvím a sektorem LULUCF – jsou zásadní z hlediska emisí
skleníkových plynů.
2.2.4
VODA
Na dotčeném území se nachází důležité evropské rozvodí. Voda z východní
části kraje Vysočina je odváděna do Severního moře (např. Žirovnice,
Kamenice, Želivka, Sázava a Doubrava), zatímco většina ostatního území je
odvodňována do Černého moře. Z hlediska průměrného ročního průtoku
patří mezi největší řeky na Vysočině Jihlava, Sázava a Želivka. Většina
zájmového území (včetně celého Jihomoravského kraje) je součástí povodí
řeky Moravy. Toto povodí se v zájmovém území skládá ze dvou
samostatných hydrologických celků, které se v mnoha aspektech chovají
odlišně; prvním je povodí Moravy nad soutokem řek Moravy a Dyje
(zasahující do zájmového území na severovýchodě a východě
Jihomoravského kraje) a druhým je dílčí povodí Dyje (východní část kraje
Vysočina a většina území JMK). Na území JMK jsou tak hlavními vodními
toky Dyje se Želetavkou, Svratka, Svitava, Jihlava a Oslava, Kyjovka a Morava
(s přítoky a dopravními cestami), Haná, či Jevišovka.
Cca 50 % vodních toků je v Jihomoravském kraji je upraveno a na rozsáhlých
plochách bylo provedeno odvodnění a meliorační úpravy drobných vodních
toků, což se nepříznivě projevilo na vodním režimu v krajině (rozkolísání
povrchového odtoku, změny splaveninového režimu, zrychlení odtoku
velkých vod, zmenšení zásob podzemní vody, snížení samočisticí schopnosti
toků).
V severní části kraje Vysočina se nachází chráněná oblast přirozené
akumulace vod (CHOPAV) Žďárské vrchy, která zasahuje severovýchodní
část okresu Žďár nad Sázavou a severovýchodní cíp okresu Havlíčkův Brod.
Do JMK zasahuje CHOPAV kvartér řeky Moravy.
Vodní toky v kraji Vysočina představují významné zdroje pitné vody
pro obyvatele Kraje Vysočina i sousedních krajů. Vodárenská nádrž Švihov
na řece Želivce zásobuje mj. Prahu, vodárenská nádrž Vír na řece Svratce
zásobuje pitnou vodou i brněnskou aglomeraci. Dalšími regionálně
významnými zdroji v kraji Vysočina jsou vodárenské nádrže Mostište,
Hubenov a Nová Ríše.
Z celkového množství odběrů vod je asi 20 % z podzemních zdrojů.
Obyvatelé JMK jsou, pokud jde o povrchové zdroje, zásobováni kromě
31
nádrže Vír též z nádrží Vranov, Znojmo, Opatovice a Boskovice. V JMK jsou
nicméně rozhodujícím zdrojem pro zásobování obyvatelstva podzemní vody,
jejichž podíl dosahuje cca 87 %.
V rámci Jihomoravského kraje je využíváno šest zdrojů minerálních vod
(Buchlovice a Šaratice v okrese Vyškov, Skalka a Hodonín v okrese Hodonín,
Charvátská Nová Ves v okrese Břeclav, Pasohlávky v okrese Brno-venkov).
V roce 2012 bylo v Jihomoravském kraji napojeno na kanalizaci 87,7 %
obyvatel. Z celkového počtu obyvatel bydlících v domech napojených
na kanalizaci pro veřejnou potřebu je téměř 94 % napojeno na kanalizační
síť, ze které jsou odpadní vody odváděny do čistíren odpadních vod (83 %
všech obyvatel). V kraji Vysočina bylo v roce 2012 85,9% obyvatel bydlících
v domech, napojených na kanalizaci.
Kvalita povrchových vod v kraji Vysočina je relativně dobrá, především horní
toky spadají převážně do I. a II. třídy (dle ČSN 75 7221). Některé úseky
středních a dolních toků jsou však znečištěné, hlavními zdroji znečištění vod
jsou komunální odpadní vody ze sídel a plošné znečištění ze zemědělství,
v menší míře pak průmysl především masný, kožedělný a papírenský. Mezi
nejvíce znečištěné patří horní tok Jihlavy, Rokytná a Želetavka.
Významné vodní toky v Jihomoravském kraji mají své nejméně znečištěné
horní úseky toků mimo území kraje. K více znečištěným patří málo vodné
toky, protékající průmyslovými aglomeracemi, jako je dolní tok Svratky
(vysoký celkový fosfor, halogenované organické sloučeniny, olovo, suma
polychromovaných bifenylů – v profilu Židlochovice jsou v bentických
organismech opakovaně naměřeny nejvyšší hodnoty v ČR). Převážně do III. –
IV. třídy čistoty patří Jihlava, Svratka, Svitava a dolní toky Dyje a Moravy, do
V. třídy čistoty patří Rokytná, Trkmanka a Litava.
Dle vodohospodářské bilance dílčího povodí Dyje za rok 2013 došlo
v porovnání s předcházejícím dvouletím k mírnému nárůstu podílu profilů
v nevyhovující IV. a V. třídě jakosti u ukazatelů BSK5 a dusičnanový dusík.
Nejhoršími toky sledovanými Povodím Moravy, s. p. v dílčím povodí Dyje
zůstávají i nadále Trkmanka, Litava (Cézava), Kyjovka, Bílý potok, Jihlava
a Rakovec.
Z hlediska znečišťení vod toxickými látkami, které jsou v ČR typickou součásti
atmosferická depozice s vlivy na vody (kovy vázané na prachové částice,
benzo-a-pyren) je situace v celém širším povodí uspokojivá. Dle
Vodohospodářské bilance dílčího povodí Dyje za rok 2013
a Vodohospodářská bilance dílčího povodí Moravy za rok 2013 se až na
jednu výjimku všechny toky z hlediska znečištění kovy a specifickými
organickými sloučeninami řadily do I. a II. třídy dle ČSN 75 7221 (výjimkou
byl Zn, kde sledované závěrné profily dosahovaly III. třídy dle ČSN 75 7221).
S výjimkou profilu Moravská Sázava v Rájci (v ukazateli rtuť) nebyl žádný
z hodnocených profilů shledán nevyhovujícím dle NV 61/2003 Sb. ani
z hlediska obsahu kovů ani z hlediska polycyklických aromatických
uhlovodíků (PAU) – tedy skupiny látek, do níž patří i benzo-a-pyren.
32
2.2.5
Převažující geologické a geomorfologické charakteristiky obou dotčených
krajů se poměrně výrazně liší. Většinu území kraje Vysočina zaujímá
Českomoravská vrchovina charakteristická převážně vrchovinným reliéfem
a přechody do pahorkatin. Je tvořená převážně přeměněnými horninami –
rulami, amfibolity, migmatity, které jsou na některých místech prostoupeny
hlubinnými vyvřelinami, izolovaně též hadcii či krystalickými vápenci (např.
u Ledče nad Sázavou). Směrem na jihovýchod nabývá území charakteru
přechodné oblasti mezi hercynskou Českomoravskou vrchovinou
a panonským Dyjskosvrateckým úvalem. Charakteristické jsou zde mírně
zvlněné plošiny s hluboce zařezanými údolími toků JV směru.
Na území Jihomoravského kraje se stýkají dvě regionálně geologické
jednotky prvého řádu – Český masiv a Karpatská soustava. Rozhraní mezi
nimi prochází zhruba po linii Znojmo – Brno – Vyškov. V Západní části
Jihomoravského kraje převládají přeměněné horniny východní části Českého
masivu, v nichž se utvořila hluboká vkleslina označená jako Boskovická
brázda, vyplněná převážně karbonskými sedimenty, jako jsou slepence,
pískovce, prachovce a jílovce s uhelnými slojemi. V severní části kraje se
nachází horniny Moravského krasu (slepence, arkózové pískovce
s významnými polohami vápenců a také břidlic), v centrální části kraje se
vyskytují hlubinné vyvřeliny Brněnského a Dyjského masivu. Na ně navazují
horniny Karpatské předhlubně (pískovce, prachovcové jíly a jílovce), vnějšího
flyše (slepence, droby, prachovce, pískovce a břidlice) a sedimenty Vídeňské
pánve zasahující až do Jihomoravského kraje (slepence, písky, jílovce).
Kraj Vysočina je poměrně chudý na nerostné suroviny. Netěží se zde žádná
paliva. Pro území jsou typická ložiska stavebního kamene (např. žuly v okolí
Telče a Lipnice nad Sázavou), cihlářské a živcové suroviny, dále pak vápence,
a hospodářsky nevýznamná ložiska měděné rudy a polymetalické rudy.
Nadregionální význam mají těžená ložiska uranových rud v Dolní Rožínce.
V Jihomoravském kraji jsou významnou nerostnou surovinou vápence (lomy
Mokrá, Lažánky, Zblovice, největší ložiska v CHKO Moravský kras a Pálava
jsou chráněna) a štěrkopísky (Tasovice, Božice, Bratčice, Smolín, Oblekovice,
Valtice, Kunštát a další). Dále se v kraji těží také stavební kámen (Opatovice,
Olbramovice, Omice, Tasovice a další), cihlářské suroviny (Šlapanice,
Hodonín, Novosedly) a slévárenské písky (Blansko, Spěšov), žáruvzdorné jíly
(Březinka) a živcové suroviny (Hrušovany u Brna, Smolín-Žabčice). V kraji se
vyskytují také ropná naleziště, a s tím spojená ložiska zemního plynu (např.
Bzenec, Břeclav, Lanžhot, Tvrdonice). U Hodonína se těží v malém rozsahu
lignit.
Nejrozšířenějším půdním typem Vysočiny jsou hnědé půdy (kambizemě).
Vznikly převážně na zvětralinách žul a rul ve výškách od 400 do 600 m. n. m.
Tyto půdy jsou spíše mělčí s vyšším obsahem skeletu, vhodné pro pěstování
méně náročných obilovin, řepky a brambor. Zemědělská půda tvoří asi 60 %
rozlohy kraje, zalesněno je 30 % Vysočiny. Procento zornění přitom
dosahuje asi 77 %, tedy nad celostátní průměr (cca 71 %).
33
Jihomoravský kraj má značný podíl zemědělské půdy z celkové výměry
území (59,5 %, průměr ČR 54 %), a rámci ČR nejvyšší míru zornění (celková
výměra orné půdy činí 355 249 ha, což odpovídá podílu orné půdy
z celkového ZPF kraje 83 %). Hospodářsky významné je velké zastoupení
ploch v nížinných polohách úrodných úvalů Dyjskosvrateckého
a Dolnomoravského s pedologicky i klimaticky výhodnými podmínkami
pro zemědělskou výrobu.
V jihomoravském kraji existuje významné riziko větrné eroze. Dle studie
„Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení“
(Agroprojekt PSO, s. r. o., VÚMOP, 05/2005) je vysoká ohroženost ZPF
zejména na Znojemsku a Břeclavsku (10 – 13 % výměry okresů), dále též
na Hodonínsku (cca 6 % výměry okresu). Na Břeclavsku je ohroženo více než
50 % výměry orné půdy.
Obrázek č. 9: Potenciální ohroženost orné půdy větrnou erozí
Zdroj: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
Geoportál SOWAC-GIS. http://geoportal.vumop.cz/index.php?projekt=vetrna&s=mapa
2.2.6
PŘÍRODA A KRAJINA
Fauna, flóra: Potenciální přirozenou vegetací jsou na Vysočině převážně
bučiny, v Jihomoravském kraji převažují dubohabřiny. V nejnižších polohách
jsou to doubravy, v oblasti soutoku Moravy a Dyje jsou přirozenou vegetací
jilmové a topolové jaseniny, v oblasti Žďárských vrchů místy podmáčené
a rašelinné smrčiny. Cennými územími z hlediska fauny a flóry jsou např.
oblasti podél jižní hranice Jihomoravského kraje (Podyjí, Pálav, soutok
Moravy a Dyje, Hodonínská doubrava, Bílé Karpaty), Moravský kras
a Žďárské vrchy. Z hlediska migrací velkých savců je významná většina území
kraje Vysočina, kterým prochází řada důležitých migračních koridorů,
v Jihomoravském kraji zejména severní a západní část, významné koridory
34
prochází ale i z východu na západ podél jižní hranice kraje a uprostřed mezi
Brnem a hranicí. V posuzované oblasti jsou zásadní migrační překážky –
dálnice D1 a D2, vytížené silnice I. třídy a intenzivně zemědělsky využívané
území.
Krajina: Kraj Vysočina se mezi ostatními kraji ČR vyjímá svým
charakteristickým vrchovinným a pahorkatinným povrchem o vyšších
nadmořských výškách a téměř jednotnou skladbou typických znaků krajiny
celého území tvořenou různě členitou mozaikou lesů, luk a polí a velkým
počtem vesnic a malých měst. Krajina Jihomoravského kraje je různorodější.
V jižní části jsou málo členité úvaly Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský,
převážně zemědělsky využívané, dominantou je Pálava. Českomoravská
a Drahanská vrchovina v severní části je členitější s hlubokými údolími řek.
Nejvýznamnějšími vodními toky území jsou Dyje, Rokytná, Jihlava, Oslava,
Svratka, Svitava a Morava. Největší vodní nádrže jsou Nové Mlýny, Dalešice
a Vranov. K ochraně krajinného rázu bylo vyhlášeno 26 přírodních parků. Dle
metodiky polygonů UAT převažuje v Jihomoravském kraji fragmentovaná
krajina, což je dáno především hustotou osídlení a dopravních staveb. Méně
fragmentovaná je krajina Vysočiny, i ta se však díky dopravní sítě rozpadá
do většího počtu oddělených polygonů.
Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky,
rybníky, jezera, údolní nivy, dále může orgán ochrany přírody a krajiny
zaregistrovat další části krajiny. V území je registrována celá řada VKP,
zejména parky, aleje, mokřady apod. Významné krajinné prvky je možné
využívat jen tak, aby nedocházelo k jejich poškození. V zájmovém území jsou
vymezeny všechny úrovně územního systému ekologické stability, tedy
nadregionální, regionální a lokální, zahrnuje především zachovalejší lesy,
vodní toky a jejich okolí a větší i menší plochy zeleně.
ZCHÚ, Natura 2000: Na území obou krajů se nachází 530 maloplošných
zvláště chráněných území, a to v kategorii národní přírodní památka (19),
přírodní památka (323), přírodní rezervace (156) a národní přírodní
rezervace (24), bez okresu Brno – město, pro který je zpracováván vlastní
PZKO, je to 401 MZCHÚ (17 NPP, 304 PP, 156 PR a 24 NPR). Z velkoplošných
ZCHÚ je zde NP Podyjí a CHKO Pálava a Moravský kras, částí území sem
zasahují CHKO Železné hory, Žďárské vrchy a Bílé Karpaty. Smluvně
chráněnými územími jsou Ficků rybník a Jeřišno – Heřmaň. Dále je zde 264
evropsky významných lokalit náležejících do evropské soustavy chráněných
území Natura 2000 (254 bez okresu Brno – město) a 8 ptačích oblastí, další
(Beskydy) sem zasahuje malou částí. Předměty ochrany ZCHÚ, zejména
vegetace, jsou ovlivňovány kvalitou ovzduší. V posuzovaném území je
vyhlášeno více než 630 památných stromů nebo skupin stromů. Ramsarskou
úmluvou jsou chráněny Mokřady Dolního Podyjí, Lednické rybníky
a Podzemní Punkva. Bílé Karpaty a Dolní Morava byly vyhlášeny
biosférickými rezervacemi UNESCO.
35
2.2.7
LESNÍ EKOSYSTÉMY
Lesy pokrývají cca 28% území kraje Vysočina a 27% Jihomoravského kraje,
což je vzhledem k celé ČR podprůměr. Lesy mají příznivý vliv na klima
a ovzduší (zadržování a pomalé uvolňování vody, ochlazování v letních
měsících, odčerpávání CO2 a produkce kyslíku, zachytávání prachových
částic a znečišťujících látek apod.), protierozní funkci, význam
pro biodiverzitu, zdraví a rekreaci obyvatel. Z hlediska kvality ovzduší jsou
negativně ovlivňovány zejména acidifikací, kterou způsobují oxidy síry
a dusíku a amoniak, eutrofizací, tedy nadměrným ukládáním živin, zejména
vlivem oxidů dusíku a amoniaku, a ozónem, který poškozuje vegetaci.
Většina lesů v území jsou hospodářské, nicméně poměrně vysoký je i podíl
lesů zvláštního určení, zvláště v Jihomoravském kraji. Co do druhového
složení převládá na Vysočině smrk (73,5 %), dále borovice (11,2 %), podíl
listnatých stromů je velmi malý. V Jihomoravském kraji je poměr listnatých
a jehličnatých stromů cca 1:1, nejčastější je smrk (26,8 %), duby (19,1 %)
a borovice (15,2 %).
Na venkovských lokalitách, kde jsou posuzovány limity koncentrací
znečišťujících látek ve vztahu k ekosystémům, k jejich překračování
nedochází. Na Vysočině a na severu Jihomoravského kraje převážně dobrý,
na většině Jihomoravského kraje převažuje vyšší stupeň poškození lesních
porostů. Znečištění ovzduší je přitom jedním z významných faktorů
a kumuluje se s dalšími faktory, jako je nevhodná druhová a věková skladba,
klimatické jevy (sucho, mráz, vítr, sníh apod.), škůdci, houbové choroby,
okusy zvěří apod.
2.2.8
ODPADY
Uvedeny jsou informace za celý Jihomoravský kraj (tj. včetně města Brna),
některé údaje jsou jen velice těžce oddělitelné, např. informace týkající se
nakládání s odpady. Jihomoravský kraj je z hlediska odpadového
hospodářství spojen především s velkou koncentrací zemědělské výroby
a přítomností metropole Brna.
Produkce odpadů
V posledních pěti letech 2009-2013 se pohybovala celková produkce odpadů
v JMK
od cca 2,96 mil. tun v roce 2009 až do 3,36 mil. tun v roce 2013, což bylo
způsobeno velkým nárůstem stavebních odpadů v kraji. Celková produkce
odpadů na obyvatele se pohybovala od 2 472 kg v roce 2009 až na 2 759 kg
v roce 2013. Kolísání produkce odpadů je zapříčiněno především výkyvy
produkci odpadů ze stavební činnosti, jež je jedním z odvětví produkujícím
největší množství odpadů.
Souběžný trend jako celková produkce odpadů má i celková produkce
odpadů kategorie ostatní. Produkce ostatních odpadů v roce 2013 dosahuje
3,22 mil. tun a oproti roku 2009 vzrostla o cca 377 tis. Tun, zatímco
v předcházejících letech 2010 až 2012 klesala v důsledku poklesu stavební
činnosti.
36
Produkce nebezpečných odpadů v letech 2009 – 2013 kolísala a představuje
poměrně malý objem z celkové produkce všech odpadů, menší než 5 %.
Vývoj celkové produkce odpadů v JMK v období 2009 - 2013 ukazuje
následující tabulka
Tabulka č. 1: Celková produkce všech odpadů, ostatních a nebezpečných odpadů v JMK v letech 2009-2013
Produkce \ rok
2009
2010
2011
2012
Celková produkce odpadů [t]
2 963 499
2 869 071
2 902 643
2 795 288
Produkce odpadů na obyvatele [kg]
2 573
2 489
2 492
2 395
Celková
produkce
ostatních 2 847 100
2 750 806
2 751 540
2 674 334
odpadů [t]
Podíl ostatních odpadů na produkci 96,1
95,9
94,8
95,7
[%]
Produkce ostatních odpadů na 2 472
2 386
2 363
2 291
obyvatele [kg]
Celková produkce nebezpečných 116 398
118 265
151 103
120 954
odpadů [t]
Podíl nebezpečných odpadů na 3,9
4,1
5,2
4,3
produkci [%]
Produkce nebezpečných odpadů na 101
103
130
104
obyvatele [kg]
Zdroj dat: Oznámení koncepce Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje 2016-2025
Nakládání s odpady
Z pohledu nakládání s odpady podíl využitých resp. materiálově využitých
odpadů v JMK vůči celkové produkci odpadů v celém hodnoceném období
(2009–2013) kolísal a měnil se z 64 % v roce 2009 až na 70,5 % v roce 2013.
Od roku 2012 nadále patří mezi nejčastější způsoby využití odpadů
pro terénní úpravy (takto využívány jsou především stavební a demoliční
odpady), recyklace a znovuzískání ostatních anorganických materiálů
a energetické využití.
Z hlediska struktury způsobů využívání odpadů v několika posledních třech
letech rostlo materiálové využití odpadů ve stavebnictví a výraznější změny
v energetickém využití jsou způsobeny postupným znovu uvedením
do provozu ZEVO SAKO Brno.
Energetické využití v nakládání s odpady vůči celkové produkci odpadů
v JMK v celém hodnoceném období (2009–2013) rostlo z 5,2 % produkce
v roce 2009 na 9,9 % produkce v roce 2013. Pokles využití všech a ostatních
odpadů je v roce 2013 zjevně způsoben nárůstem produkce energeticky
nevyužitelného stavebního odpadu, přestože výkon zařízení na energetické
využití odpadů (SAKO Brno a Českomoravský cement a.s. Mokrá) zůstává
přibližně stejný.
Podíl všech odpadů odstraněných skládkováním vůči celkové produkci
odpadů v JMK se od roku 2009 snížil z původních 13,6 % na 7,2 % v roce
2013, přesto množství skládkovaných odpadů 243 212 tun v roce 2013
zůstává vysoké.
Dalším způsobem odstraňování odpadů je spalování. V dlouhodobém
měřítku má trend spalování odpadů v JMK klesající tendenci. V roce 2009
37
2013
3 368 427
2 883
3 224 166
95,7
2 759
144 261
4,3
123
činil podíl spálených odpadů přibližně 0,1 % a v následujícím období klesl
řádově na jednotky promile až nulu. Je to způsobeno tím, že spalovna
nebezpečných odpadů EKOTERMEX a.s. zavedla v evidenci místo spalování
nebezpečných odpadů (pod kódem D1) energetické využití těchto odpadů
(pod kódem R1).
V kraji Vysočina bylo v roce 2013 vyprodukováno celkem 796 892,5 t odpadu
(kategorie „ostatní“ i „nebezpečné“). V průměru připadá na jednoho
obyvatele kraje 1,56 t vyprodukovaného odpadu ročně. Nebezpečného
odpadu bylo na Vysočině vyprodukováno 48 252,5 t. Produkce komunálních
odpadů (skupina odpadu 20) dosáhla v roce 2013 hodnoty 193 487,5 t
odpadu a na celkové produkci odpadu se podílí měrou 24,28%. V přepočtu
na 1 obyvatele bylo v r ce 2013 vyprodukováno téměř 380 kg komunálních
odpadů. Nevytříděné zbytky komunálního odpadu jsou skládkovány - cca
8,19 t za rok.
V kraji představuje skládkování komunálního odpadu na skládkách jeden
z nejčastějších způsobů nakládání s odpady, přestože by se mělo dle
hierarchie nakládání s odpady jednat o způsob nejméně preferovaný.
Dochází však k postupnému poklesu tohoto druhu ukládání TKO na skládky,
roste podíl vytříděných složek komunálních odpadů.
Na území Kraje Vysočina není provozována žádná skládka nebezpečných
odpadů. V Kraji Vysočina se poměrně dobře daří využívat materiálově
některé druhy odpadů. V roce 2013 bylo na území kraje materiálově využito
677 tis. t odpadů, tj. 81,04 % celkové produkce odpadů. Podíl využitých
odpadů se každoročně navyšuje. Dlouhodobý nárůst je zaznamenáván také
u materiálového využití komunálních odpadů, které v roce 2013 dosáhlo
37,03% produkce komunálních odpadů. Největší podíl materiálově
využitelných složek z komunálních odpadů tvoří papír a lepenka, biologicky
rozložitelné odpady, sklo, kovy a plasty. Nižší podíl na materiálově
využitelných složkách mají elektrozařízení, textil, baterie a akumulátory, což
odpovídá celorepublikovému trendu.
Stále více se daří využívat odpady z tepelných procesů a také stavební
odpady, které již nejsou skládkovány. Hlavním sládkovaným odpadem je
prozatím směsný komunální odpad.
Z hlediska vztahu odpady x ovzduší patří mezi významné odpady
z energetického průmyslu, odpady z ostatních průmyslových odvětví
a odpady související s ochranou ovzduší v oblasti individuálního vytápění
domácností. Množství odpadů, které souvisejí s ochranou ovzduší, je
z hlediska celkové produkce odpadů v ČR významné. Např. pouze samotné
vedlejší energetické produkty představují cca 12-14 mil. tun materiálů
(téměř 50% produkce všech odpadů v ČR), které mohou být evidovány jako
výrobek nebo jako odpad, přičemž závisí pouze na rozhodnutí provozovatele
zdroje, zda daný produkt certifikuje jako výrobek. K tomuto množství, které
je významné již samo o sobě, přistupují, mimo jiné, odprašky z jiných
průmyslových odvětví a popeloviny z individuálního vytápění domácností
pevnými palivy. Míra druhotného využití těchto odpadů má vzhledem
k jejich množství potenciál významně ovlivnit celkovou bilanci produkce
odpadů jak v ČR, tak i v zájmovém území.
38
Odpady související s ochranou ovzduší v energetice
S provozem energetických zařízení souvisí produkce sádrovce, popela
ložového/strusky a popela úletového. Uvedené vedlejší produkty se
částečně stávají odpadem a z větší části výrobkem k dalšímu využití.
Na základě dotazníkového šetření mezi provozovateli provedeného v rámci
procesu SEA PNP ČR lze odhadnout, že v současné době (rok 2013) vzniká
cca 8 000 000 t/rok popela úletového, cca 1 700 000 t/rok popela ložového,
cca 2 300 000 t/rok sádrovce a cca 1 500 000 t/rok vápence a dolomitu.
Z uvedeného množství je cca 11 000 000 t/rok výrobků. Politika druhotných
surovin ČR uvádí pro vedlejší energetické produkty za rok 2012 odhad 13
mil. tun. Vzhledem k celkové produkci odpadů v ČR se jedná o velmi
významné množství, je proto nezbytné u těchto produktů prosazovat co
nejvyšší stupeň materiálového využití. V rámci Jihomoravského kraje vzniká
na velkých energetických zdrojích především popel úletový cca 42 000 t/rok,
vápenec + dolomit cca 10 000 t/rok a popel ložový cca 7 500 t/rok. Všechny
výše uvedené výstupy jsou zároveň certifikovány jako výrobky, z těchto
zdrojů nejsou evidovány žádné odpady jako takové.
Je předpoklad, že zavedený způsob nakládání s těmito odpady bude
podporován i v budoucnu – odpady z energetiky budou i nadále
certifikovány jako výrobek.
Odpady související s ochranou ovzduší v ostatních průmyslových odvětvích
Odpady, jejichž produkce souvisí s ochranou ovzduší, jsou především
odprašky z čištění spalin a odpadní vzdušiny. Lze očekávat, že do budoucna
přetrvá stávající trend, kdy narůstá jejich množství v návaznosti
na pokračující zpřísňování emisních limitů a s tím související zvyšování
účinnosti odprášení.
Obecně lze do budoucna v návaznosti na pokračující zpřísňování emisních
limitů očekávat rostoucí trend množství odprašků, které je rizikem z hlediska
zvýšení produkce odpadů. Případné navýšení množství průmyslových
odprašků bude vhodné kompenzovat rozvojem technologií umožňujících
zvýšit podíl materiálového využití těchto produktů.
Odpady související s ochranou ovzduší v oblasti individuálního vytápění
domácností
Nejvíce popelovin vzniká v domácnostech ze spalování uhlí, popel z biomasy
ovlivňuje celkovou bilanci několikanásobně méně. V rámci aglomerace Brno
(Jihomoravský kraj) bude (např. v rámci výzev z OPŽP a podpory JMK)
probíhat výměna kotlů na tuhá paliva (tzv. kotlíkové dotace).
Produkce popelovin se snižuje postupně, vlivem postupné modernizace
(zvyšování účinnosti) zdrojů vytápění na pevná paliva. Tento trend bude
urychlen blížícím se termínem povinného používání kotlů vyšších emisních
tříd od roku 2022.
39
2.2.9
KUTURNÍ PAMÁTKY
V zájmovém území se nachází řada kulturních památek všech kategorií hrady (nebo jejich zříceniny), zámky, historická městská architektura, stavby
lidové architektury, technické památky, drobná městská i venkovská
architektura (kamenné plastiky, boží muka, kapličky atd.).
V kraji Vysočina se nacházejí tři památky zařazené na seznam světového
kulturního dědictví UNESCO (poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené
hoře u Žďáru nad Sázavou, historické centrum starobylého města Telče
a bazilika sv. Prokopa spolu se židovskou čtvrtí v Třebíči). V kraji se dále
nachází řada Národních kulturních památek v Kraji Vysočina (např. zámky
Červená Řečice, Jaroměřice nad Rokytnou, Náměšť nad Oslavou a Telč,
klášter premonstrátů v Želivi, Rodný dům Karla Havlíčka Borovského
v Havlíčkově Borové, a další). V kraji se nacházejí též tři městské památkové
rezervace (Jihlava, Pelhřimov, Telč) a tři vesnické památkové rezervace
(Dešov, Krátká, Křižánky).
V Jihomoravském kraji se v zájmovém území nachází Lednicko-valtický areál
zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Mezi Národní
kulturní památky patří např. zámky Kunštát, Lysice, Rájec nad Svitavou,
Pernštejn, Bučovice, Vranov nad Dyjí a další, dále archeologické naleziště
Dolní Věstonice a Velkomoravská sídelní aglomerace Mikulčice, Rotunda Sv.
Kateřiny ve Znojmě, a další. Z urbanistických celků lze jmenovat městské
památkové rezervace Mikulov a Znojmo, či vesnické památkové rezervace
Veselka, Pavlov a soubor vinných sklepů Plže v Petrově.
2.2.10
HLUK
Hluk je jedním ze zásadních faktorů životního prostředí, který ovlivňuje
lidské zdraví a kvalitu života. Na základě aktuálně dostupných výsledků 1.
a 2. kola strategického hlukového mapování (SHM) žije v oblastech
s hlukovou zátěží přesahující stanovené mezní hodnoty z pohledu celodenní
hlukové zátěže 2,8 % obyvatel ČR a 3,3 % obyvatel je obtěžováno
nadměrným hlukem v noci. Podíl zasažených obyvatel je zřetelně vyšší
v aglomeracích nad 100 tis. obyvatel, kde je zatíženo nadměrným hlukem
6,8 % obyvatel aglomerací celodenně a 8,1 % v noci. Doprava na hlavních
silničních komunikacích celodenně zatěžuje hlukem dalších cca 1,3 %
obyvatel hodnocených krajů (48,3 tis. obyv.) a 1,5 % obyvatel v noci (57,8
tis. obyv.). Hlukové zátěži nad 50 dB celodenně, což je nejnižší hladina hluku
pro hlukové mapování, je vystavena více než třetina obyvatel ČR (cca 3,6
mil. obyv.), pro noční hlukovou zátěž nad 45 dB se jedná o cca 30 %
obyvatel. Uvedené hodnoty se vztahují k indikátorům Ldvn a Ln. Uvedené
hodnoty stále nepostihují hlukovou situaci v ČR komplexně, neboť 2. kolo
SHM ještě není dokončeno a zbývá zmapovat hlavní silnice v části krajů, hluk
z železniční dopravy a z letecké dopravy.
Zdrojem nadměrného hluku je téměř výhradně silniční doprava.
Hluk není faktorem, který přímo souvisí s emisně-imisními změnami. Může
se snížit, budeli volena regulace dopravy z důvodů imisních mimo obytné
40
území, nebo pokud se intenzita dopravy sníží, může to znamenat i snížení
zátěže hlukem v dotčených místech.
Na území zóny probíhá implementace Směrnice EU 2002/49/ES –
o snižování hluku v životním prostředí aproximované v zákoně č. 258/2000
Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění a ve Vyhlášce Ministerstva
zdravotnictví ČR č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování, v platném znění.
2.3
PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE
Ovzduší
Změna skladby ani emisní úrovně zdrojů s významným vlivem na kvalitu
ovzduší se v hodnocené zóně do roku 2020 nepředpokládá. V případě, že by
posuzovaná koncepce nebyla realizována, do roku 2020 by u většiny
znečišťujících látek zůstaly stávající trendy vývoje znečištění ovzduší
bez významné změny.
V návaznosti na identifikované hlavní faktory určující kvalitu ovzduší v zóně
Jihovýchod (automobilová doprava a individuální vytápění domácností) lze
očekávat, že bez realizace koncepce dojde k významnějšímu poklesu pouze
v případě NOx, VOC, CO a SO2, tedy pokračování stávajících trendů od cca
roku 2008. Jedná se o látky, které zde nejsou hlavní prioritou ochrany
ovzduší. Naopak v případě suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu, ktreré
byly identifikovány v zóně Jihovýchod jako hlavní problém, lze očekávat
pouze relativně malý nebo stagnující trend znečištění ovzduší, v případě
benzo(a)pyrenu nelze v návaznosti na dosavadní vývoj vyloučit ani jeho
nárůst. U této látky lze ale předpokládat zpomalení nárůstu koncentrací
v návaznosti na snížení emisí z individuálního vytápění domácností, vyvolané
modernizací spalovacích zařízení, mimo jiné i v důsledku legislativních
požadavků v podobě zákazu prodeje emisně nevyhovujících zařízení od roku
2014, zpřísnění emisních parametrů těchto zařízení při uvádění na trh od
roku 2018 a zákaz jejich provozu od roku 2022.
V návaznosti na výše uvedené skuečnosti je pravděpodobné, že pokud
nebude PZKO realizován, pokračující pokles koncentrací suspendovaných
částic, zejména frakce PM2,5, bude ve střednědobém horizontu málo
významný a případná změna trendu benzo(a)pyrenu vyvolaná stávající
legislativní úpravou a schválenými koncepcemi bude mít charakter zmírnění
nárůstu znečištění, popř. bude nastolen pouze mírně klesající trend.
V případě, že by posuzovaná koncepce nebyla realizována, do roku 2020 by
u většiny znečišťujících látek, včetně prioritních polutantů (suspendovaných
částic a benzo(a)pyrenu), přetrvaly trendy vývoje znečištění ovzduší, které
by neumožnily ve střednědobém horizontu splnit imisní limity.
41
Veřejné zdraví
Počet obyvatel této zóny ke dni 31.12.2013 byl 1 302 779.
Veřejné zdraví a jeho ukazatele souvisejí s kvalitou ovzduší a dalšími
determinanty ze životního prostředí, pracovního prostředí, životním stylem.
Cílem programu je snížit imise na limitní hodnotu u PM2,5 – 20 ug/m3,
benzo(a)pyren na 1 ng, oxid dusičitý na 40 ug/m3 jako roční hodnotu. Budeli cíle dosaženo, pak se zdraví jednoznačně z tohoto důvodu zlepší, ale bez
splnění cíle pravděpodobně ke zlepšení zdraví z tohoto důvodu nedojde.
Opatřeními, které program nabízí a kterými podruje zdraví, je i možnost
cyklodopravy a chůze. Využití těchto opatření k rozvoji mobility obyvatelstva
představuje významnou preventivní aktivitu v genezi kardiovaskulárních,
dýchacích a pohybových onemocnění. Obyvatelstvo obou krajů významně
stárne, nejnižší věková populační skupina přibývá pouze pozvolna. Dostavují
se choroby, charakteristické pro starší věk. Nemocnost populace
civilizačními nemocemi při současném stárnutí by bez PZKO a jeho opatření
byla pravděpodobně vyšší.
V zóně žije 23,6% obyvatel v ovzduší, kde dochází k překračování imisních
limitů pro benzo(a)pyren – 306 230 obyvatel. Navzdory expozici
benzo(a)pyrenu je úmrtnost a incidence karcinomů plic a průdušek v kraji
velmi nízká, stejně diabetes, ikdyž v průběhu let incidence stoupá. Nenáme
životní styl obyvatel Vysočiny a Jižní Moravy, patrně je zdravější a poskytuje
pravděpodobně prevenci nádorovým chorobám a diabetu.
Emise skleníkových plynů
Výsledky projekcí vývoje emisí pro Českou republiku, zpracované v přípravy
6. Národního sdělení ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v letech
2012 – 2013, ukazují na další postupné snižování celkových emisí
skleníkových plynů. Výraznější pokles emisí by měl pokračovat do roku 2025
na úroveň okolo 45 % pod referenčním rokem 1990, mezi lety 2025 – 2030
je očekáván pouze velmi pozvolný pokles až stagnace. Jak je uvedeno v 6.
Národním sdělení ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu,
dominantním faktorem, majícím vliv na výsledky projekcí, je ekonomický
vývoj.
S ohledem na hlavní zdroje emisí skleníkových plynů v řešeném území (tj.
průmysl, energetika, domácnosti, doprava) lze očekávat mírný pokles
celkových emisí skleníkových související zejména s poklesem emisí
z energetiky. Emise skleníkových plynů ze sektoru domácností budou
i v případě pokračující výstavby mírně klesat v důsledku snižování
energetické náročnosti budov motivovaného cenami energií. V sektoru
dopravy bude pravděpodobně pokračovat nárůst emisí vlivem rozvoje
silniční dopravy.
42
Voda
Trendy týkající se znečištění vod mají velmi omezenou vazbu k problematice
ovzduší. V kontextu posuzované koncepce je relevantní problematika
znečištění vod aromatickými uhlovodíky (zejména benzo(a)pyrenem
pocházejícím z vytápění domácností) případně dalšími toxickými látkami
obsaženými v atmosférické depozici a rovněž problematika eutrofizace vod.
Budoucí vývoj celkové jakosti vod bude vývoj záviset především na vývoji
jednotlivých faktorů, z nichž nejpodstatnější nemají přímou souvislost
s kvalitou ovzduší (obsah nutrientů či toxických látek v odpadních vodách,
vodní eroze půd s přirozeným obsahem nutrientů, apod.). Velikost příspěvku
atmosférické depozice k eutrofizaci bude záviset na vývoji složení
palivového mixu, spotřebě elektřiny, vývoji dopravních intenzit
a technologických změnách v energetice, dopravě a průmyslu – v obecné
rovině tedy na vývoji a výkonu ekonomiky jako celku. Do budoucna tedy lze
očekávat spíše stagnaci a pokračování existujících problémů. Bez provedení
koncepce lze rovněž očekávat pokračování zátěže vod benzo(a)pyrenem,
jehož emise do ovzduší představují v dotčeném území zásadní problém
(jehož dopady do vodního prostředí jsou nicméně omezené).
Půda a horninové prostředí
Trendy týkající se půdy a horninového prostředí (zejména degradace půd
a zastavování ploch) mají jen minimální vztah k oblasti ochrany ovzduší,
respektive k opatřením navrhovaným v posuzované koncepci. Faktory
ovlivňujícími tyto trendy jsou zejména zemědělská praxe a územní rozvoj
sídel a infrastruktury. Tyto trendy mají svojí setrvačnost bez ohledu
na opatření navrhovaná v předmětné koncepci. Lze předpokládat, že
v závislosti na ekonomickém vývoji se bude rozsah zastavovaných ploch dále
zvyšovat, i když díky větší pozornosti věnované (alespoň v rétorické rovině)
této tématice v rámci plánovacích a povolovacích procesů, patrně
pomalejším tempem než doposud. Rovněž erozní trendy (které mají
s ohledem na zemědělský charakter velké části ploch v zájmovém území
nemalý význam) budou patrně pokračovat, pokud nedojde k zásadním
změnám zemědělské praxe. Možné dopady klimatické změny na srážkový
režim mohou situaci dále umocnit. Možný výskyt intenzivnějších a déle
trvajících období sucha může vést k postupné degradaci zorněných
zemědělských půd a tím i k většímu riziku vzniku, respektive akcelerace
půdní eroze činností větru s negativními vlivy na kvalitu ovzduší.
V případě nerealizace koncepce lze očekávat pokračující trendy i v oblasti
acidifikace půd a jejich kontaminace polutanty cestou atmosférické
depozice. Vývoj bude záviset především na vývoji složení palivového mixu,
spotřebě elektřiny, vývoji dopravních intenzit a technologických změnách
v energetice a průmyslu – v obecné rovině tedy na vývoji a výkonu
ekonomiky jako celku. Vzhledem k tomu, že v podmínkách ČR má
rozhodující podíl na hodnotách kyselosti půd vliv složení jejich přirozeného
horninového pozadí, je možné odhadovat, že i v budoucnu bude situace
stabilní. Dotace půd toxickými sloučeninami z ovzduší by měla postupně
43
klesat, v závislosti na snižování emisních intenzit nových technologií
v dopravě i průmyslu.
Lesní ekosystémy, krajina, biodiverzita
Na venkovských lokalitách, kde jsou posuzovány limity koncentrací
znečišťujících látek ve vztahu k ekosystémům, k jejich překračování
nedochází. Na Vysočině a na severu Jihomoravského kraje je stav lesních
porostů převážně dobrý, na většině Jihomoravského kraje převažuje vyšší
stupeň poškození. Znečištění ovzduší je přitom jedním z významných faktorů
a kumuluje se s dalšími, jako je nevhodná druhová a věková skladba,
klimatické jevy (sucho, mráz, vítr, sníh apod.), škůdci, houbové choroby,
okusy zvěří apod. Silně zatížená je i sídelní a mimolesní zeleň, citlivá
stanoviště a dalších ekosystémy. Díky dosud přijatým opatřením a dalším
vycházejícím z platné legislativy se bude imisní zatížení poněkud snižovat,
a tím dojde ke zlepšení stavu lesů a dalších ekosystémů. Vzhledem k dalším
působícím faktorům, přetrvávající zátěži z minulosti a přeshraničním vlivům
nelze míru zlepšení kvantifikovat. Bez přijetí PZKO však bude menší než
v případě jeho realizace.
I bez přijetí PZKO bude pokračovat výstavba dopravní infrastruktury spojená
se zábory přírodních stanovišť a biotopů zvláště chráněných druhů, sídelní
zeleně, zábory a fragmentací lesů, fragmentací krajiny a zhoršování migrační
prostupnosti, případně i se zásahy do zvláště chráněných území a území
Natura 2000. Cílem těchto opatření je především řešení dopravní
obslužnosti a nemají primárně za cíl zlepšení kvality ovzduší, takže budou
realizována nezávisle na PZKO.
Z dalších rozvojových aktivit mimo rámec PZKO může mít významný vliv
na ekosystémy rozšiřování zástavby a rozvoj nebo naopak úpadek
v sektorech průmyslu a energetiky. Významně se projevuje podpora využití
obnovitelných zdrojů energie a tedy výstavba zařízení na jejich využití, jako
jsou fotovoltaické a větrné elektrárny, spojené často s negativními vlivy
na krajinu a biodiverzitu. Nadále se bude zvyšovat poptávka po dřevu
pro spalování v domácích topeništích. Mimo rámec PZKO je pěstování
energetických plodin na zemědělské půdě, které se bude pravděpodobně
dále rozšiřovat i s negativními vlivy na půdní erozi, eutrofizaci vody a půdy
a zatížení ekosystémů pesticidy.
Odpady
V oblasti odpadů by nerealizací koncepce (opatření) pravděpodobně
nedošlo k navyšování odpadů (odprašků) z průmyslu (navýšení množství
odprašků – riziko z hlediska zvýšení produkce odpadů). Případné navýšení
množství průmyslových odprašků bude vhodné kompenzovat rozvojem
technologií umožňujících zvýšit podíl materiálového využití těchto produktů.
Je tedy potřebné vzít v úvahu také vývoj v průmyslových odvětvích
a především vývoj materiálovém využívání odpadů.
44
Nerealizací koncepce by zároveň nedošlo k podpoření aktivit (které vedou
k omezení odpadů) směřujících k náhradě a rekonstrukci stávajících
vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování a pořízení techniky
a úprav technologií směřujících ke snížení primárních emisí TZL, PM10
a PM2,5, tzn., nedošlo by k omezení odpadů z těchto technologií.
U ostatních cílů, resp. opatření lze konstatovat, že vzhledem k tomu, že
nemají přímý vliv k tématu odpady, bez realizace koncepce nedojde
k významnému ovlivnění odpadů a odpadového hospodářství.
Kulturní památky
Ochrana a údržba movitých kulturních památek je zejména otázkou alokace
zdrojů potřebných k jejich údržbě a tedy příslušných politických rozhodnutí.
Vliv kvality ovzduší je nezanedbatelný, ale nikoliv rozhodující faktor
budoucího vývoje. Intenzita negativního vlivu zhoršené kvality ovzduší bude
záviset na vývoji složení palivového mixu, spotřebě elektřiny, vývoji
dopravních intenzit a technologických změnách v energetice, dopravě
a průmyslu – v obecné rovině tedy na vývoji a výkonu ekonomiky jako celku.
Do budoucna tedy lze očekávat spíše stagnaci případně mírné zlepšování
existujících problémů.
Hluk
Šestý environmentální akční program Evropské unie si dal za úkol podstatně
snížit počet lidí, kteří jsou ohroženi dlouhodobým hlukem, včetně hluku
z dopravy. Byla schválena směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy
2002/49/EC. Na jejím základě musí jednotlivé státy EU vypracovat
strategické hlukové mapy a akční plány.
Hlukové mapování v ČR prokázalo celodenní obtěžování hlukem u 242 152
lidí (ukazatel Ldvn) a rušení spánku hlukem u 281 306 lidí (ukazatel Ln).3
Hlavním zdrojem hluku je jednoznačně identifikována silniční doprava –
celkem 278 800 obyvatel je obtěžováno hlukem, který v noci překračuje 60
dB a 226 700 obyvatel je obtěžováno hlukem z dopravy, který překračuje
mezní hodnotu pro celodenní obtěžování 70 dB. Silniční doprava se
na prokázaném obtěžování hlukem podílí z více než 95 %. Železniční doprava
pak hlukem obtěžuje 14 800 osob.
V případě neprovedení koncepce budepravděpodobně pokračovat stávající
trend, tzn., že hluková zátěž zejména z dopravy může i nadále ovlivňovat
negativně zdraví v některých částech zóny. Nebude možné využít
dopravních opatření snižující imise zároveň ke snížení hluku. Na druhé
straně každé nové dopravní opatření musí důsledně respektovat hlukové
limity. Nejde pouze o snížení emisí hluku z mobilních zdrojů, ale buď o
snižení intenzity dopravy nebo o náležitá hluková opatření, snižující hluk u
.
45
zdroje. Neřešená hluková situace v důsledku dopravního opatření ke snížení
imisí může environmentálnímu tlaku na veřejné zdraví přitížit. Tyto
determinanty nesmí svým efektem převážit zlepšení faktorů prostředí
vycházejících z Programu snížení imisí. V případě některých civilizačních
nemocí by mohlo dojít k tomu, že ačkoli by byl naplněn cíl Programu –
snížení imisí, zdraví populace by trpělo z nadlimitní hlukové zátěže.
46
3
CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY
MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY
Informace o současném stavu a možném budoucím vývoji bez provedení
koncepce jsou popsány v předcházející kapitole.
Na základě této analýzy jsou níže popsány klíčové oblasti a související
specifické problémy, které mají vazbu na problematiku kvality ovzduší a lze
tedy předpokládat jejich ovlivnění v důsledku realizace PZKO CZ06Z.
Při určení klíčových oblastí a specifických problémů byl brán zřetel
na charakter koncepce, která řeší zlepšení kvality ovzduší a jedná se tedy
o specificky a úzce zaměřený dokument.
Tabulka č. 2: Oblasti ŽP, u nichž lze předpokládat ovlivnění v důsledku realizace opatření PZKO CZ06Z
Téma
Specifické problémy
Souvislost problému s kvalitou ovzduší
Ovzduší
Překračování imisních limitů
suspendovaných částic PM10
a benzo(a)pyrenu.
Jedná se o látky, které se vyznačují největší
mírou překračování imisních limitů
s dopadem na zdraví lidí
s trendem, který neumožňuje dosažení
imisních limitů v přijatelném časovém
horizontu.
V případě B (a)P je trend rostoucí. Vzhledem
k tomu, že se jedná o látku působící největší
zdravotní riziko
z venkovního ovzduší v ČR, je imisní situace
tohoto polutantu hlavní prioritou ochrany
ovzduší v zóně.
Zdraví obyvatel
Rostoucí dopravní zatížení měst s vysokou
koncentrací obyvatelstva. Dálniční tahy
a křížení dopravy republiky východ – západ a
sever-jih.
Doprava přináší imisní zátěž pro území zóny a
vysokou imisní zátěž okolí Brna.
Znečištění je provázeno hlukem.
Budování a oprava dálnice D1 v průběhu
stavby znečišťuje ovzduší aerosolovými
částicemi v bezprostředním okolí.
Po ukončení stavby lze očekávat další nárůst
znečištění spojeného s dopravou, hluk a
další tvorbu ozónu.
Problém může přinést budování spojení
s Vídní.
Emise
skleníkových
plynů
Emise skleníkových plynů z výroby elektřiny
a tepla průmyslu, dopravy, zemědělství a
sektoru LULUCF.
47
Zdroje znečištění ovzduší jsou také zdrojem
emisí skleníkových plynů.
Půda
Úbytek ZPF a nezastavěných ploch.
Větrná eroze ze zemědělských a jiných
nezpevněných pozemků.
Prašnost na zastavěných a zpevněných
plochách.
Relativně velká plocha půd ohrožených
větrnou erozí (zejména v JMK).
Rizika acidifikace a kontaminace toxickými
látkami v důsledku atmosferické depozice
Voda
Problémy jakosti povrchových vod.
Atmosférická depozice nutrientů (zejména
dusíku) může přispět k eutrofizaci
povrchových vod.
Atmoferická depozice toxických látek (např.
benzo(a)pyrenen, kovy)
Odpady
Rostoucí množství odpadů z průmyslu.
V souvislosti se snižováním množství prachu
unikajícího do ovzduší z průmyslu vzniká více
odpadů (odprašků) z průmyslu.
Lesní ekosystémy
Stav lesů.
Imisní zatížení lesů v území je
nezanedbatelné, vliv působí synergicky
s dalšími zátěžemi.
Zábory a fragmentace lesní půdy.
K záborům a fragmentaci lesů dochází mj.
kvůli dopravním stavbám.
Krajina
Špatný stav zeleně.
Degradace citlivých stanovišť.
Ubývání zeleně, přírodních stanovišť a
ohrožených druhů.
Hluk
Ke špatnému stavu zeleně
a stanovišť přispívá imisní zátěž (eutrofizace,
acidifikace, ozon, zatížení pevnými látkami),
lokálně může být vliv významný.
Integrita a stav ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a
jejich předmětů ochrany.
Budování dopravní infrastruktury vede
k záboru biotopů, narušování integrity ZCHÚ
a záboru jejich předmětů ochrany.
Narušování krajinného rázu výraznými
stavbami.
Krajinný ráz je ovlivňován např. dopravními
stavbami.
Fragmentace krajiny a snížená migrační
prostupnost.
Významným faktorem ovlivňujícím
fragmentaci krajiny a migrační prostupnost
jsou dopravní stavby, které se realizují mj.
z důvodů ochrany ovzduší v sídlech.
Zátěž hlukem z dopravy
Hluk vychází evidentně ze stejných mobilních
zdrojů, jako znečištění ovzduší. Zlepšení
imisní situace odvedením dopravy, snížením
dopravní zátěře může snížit i zátěž hlukovou.
Bude potřebné realizovat současně hlukovou
48
ochranu.
Kulturní památky
Zajištění ochrany a financování obnovy
kulturních památek.
49
Negativní účinky znečištění ovzduší se týkají
zejména konstrukčních prvků či uměleckých
děl a staveb z materiálů reagujících s
chemickými sloučeninami obsaženými v
emisích (sloučeniny síry, sloučeniny dusíku,
chloridy, oxid uhličitý a ozón).
4
VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ
JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE
K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
(NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH
Problémy životního prostředí jsou spolu s hlavními trendy vývoje
jednotlivých složek životního prostředí popsány v kapitolách č. 2 a 3
dokumentace SEA.
Jako oblasti se zvláštním významem pro životní prostředí jsou chápány
evropsky významné lokality a ptačí oblasti, tj. lokality soustavy Natura 2000,
dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů. Možnost ovlivnění předmětu ochrany na lokalitách soustavy
Natura 2000 byla zkoumána v souladu s ustanovením § 45i zákona
č. 114/1992 Sb. příslušnými orgány ochrany přírody – Kraj Vysočina,
oddělení ochrany přírodních zdrojů; Jihomoravský kraj, oddělení ochrany
přírody a krajiny; MŽP, odbor výkonu státní správy VII Brno; AOPK ČR, Odbor
obecné ochrany přírody a krajiny; Újezdní úřad vojenského újezdu Březina;
a Správa NP Podyjí. Vzhledem k tomu, že příslušné orgány svým stanoviskem
vyloučily vliv PZKO zóna CZ06Z - Jihovýchod na území evropsky významné
lokality nebo ptačí oblasti, koncepce nebyla podrobena hodnocení z hlediska
vlivů na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti dle zákona č.
114/1992 Sb., ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
Vlivy na ostatní území chráněná podle zákona č. 114/1992 Sb. jsou
vyhodnoceny v kap. 6.
50
5
CÍLE
OCHRANY
ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ
STANOVENÉ
NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI,
KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE
VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ
VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ
5.1
CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ A NÁRODNÍ
ÚROVNI
Tato kapitola uvádí přehled dokumentů, které mají vazbu na témata
životního prostředí a veřejného zdraví řešená v rámci SEA. Z těchto
dokumentů byly vybrány relevantní cíle, které byly využity při hodnocení
souladu PZKO CZ08Z s cíli ochrany životního prostředí a zdraví (přehled
vyhodnocení souladu s vybranými relevantními cíli je uveden v kapitole 5.2).
V rámci hodnocení možných vlivů koncepce na jednotlivé složky životního
prostředí také hodnotitelé přihlíželi k tomu, zda a jakým způsobem mohou
opatření navrhovaná v souvisejících dílčích programech a vedoucí k naplnění
cílů PZKO CZ08Zpřispět k naplnění uvedených referenčních cílů.
Sdělení Evropské komise “Evropa 2020“
Strategický dokument stanovující vizi evropského sociálně tržního
hospodářství pro 21. století. Strategie určuje směr k vytvoření inteligentní
a udržitelné ekonomiky, podporující sociální začleňování. Důraz je kladen
zejména na oblasti: zaměstnanost, výzkum, vývoj, inovace, změna klimatu
a energetika, vzdělávání, chudoba a sociální vyloučení.
Hlavními cíli jsou:

75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno,

3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu
a vývoje,

v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů „20-20-20“
(včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou
podmínky příznivé),

podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být
pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo
dosáhnout terciární úrovně vzdělání,

počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů.
Z hlediska životního prostředí je relevantní priorita podpory oddělení
hospodářského růstu od využívání zdrojů, podpora přechodu
na nízkouhlíkovou ekonomiku, větší využití obnovitelných zdrojů energie,
modernizace odvětví dopravy a podpora energetické účinnosti. Dále je
kladen důraz na udržitelný růst, tedy konkurenceschopnější a ekologičtější
ekonomiku méně náročnou na zdroje. Priorita specifikuje následující cíle:
51
1. Snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % (v porovnání se
stavem v roce 1990). Evropská unie je připravena zvýšit tento cíl až na 30 %,
pokud se v rámci celosvětové dohody zaváží i další rozvinuté země učinit
totéž a pokud se v rámci svých možností na tomto cíli budou podílet
i rozvojové země.
2. Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v celkové energetické spotřebě na 20 %.
3. Dosáhnout 20 % zvýšení energetické účinnosti.
Kromě těchto cílů specifikuje
pro dosažení udržitelného růstu:
dokument
následující
předpoklady

Vytvořit konkurenceschopnější nízkouhlíkovou ekonomiku, která
rozumným a udržitelným způsobem využívá všechny zdroje.

Chránit životní prostředí, snížit objem emisí a zabránit úbytku
biologické rozmanitosti.

Využít náskoku, který Evropa má ve vývoji nových ekologických
technologií a výrobních postupů.

Zavést výkonné a inteligentní rozvodné sítě elektrické energie.

Využívat celoevropské sítě a dodat tak podnikům v EU (především
malým výrobním firmám) další konkurenční výhodu.

Zlepšovat podnikatelské prostředí, zejména v případě malých
a středních podniků.

Umožnit spotřebitelům, aby se na základě dostatečných informací
mohli co nejlépe rozhodnout.

Snižovat emise a využívat nové technologie, které mají možnost
zachycování sekvestrace uhlíku.
Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje
Je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ v rámci strategie Evropa 2020, jejímž
cílem je dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu. Tato strategie je
nyní hlavní evropskou strategií pro zajištění růstu a zaměstnanosti a má
podporu Evropského parlamentu a Evropské rady. Členské státy a orgány EU
spolupracují při koordinaci opatření, která mají zaručit nezbytné strukturální
reformy.
Cílem této stěžejní iniciativy je vytvořit politický rámec, jenž přispěje
k posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství, které účinně využívá
zdroje, a pomůže nám:

zvýšit hospodářskou výkonnost při současném snížení spotřeby
zdrojů,

určit a vytvořit nové příležitosti pro hospodářský růst a větší inovace
a zvýšit konkurenceschopnost EU,

zabezpečit dodávky hlavních zdrojů,
52

bojovat proti změně klimatu a omezit dopady využívání zdrojů
na životní prostředí.
Cílem Programu zlepšování kvality ovzduší je splnění imisních limitů daných
zákonem o ochraně ovzduší, tak aby došlo ke snížení koncentrací
znečišťujících látek v ovzduší. Vzhledem k těmto cílům se dá předpokládat,
že cíle iniciativy budou provedením PZKO podpořeny.
Environmentální akční plán
Sedmý akční program pro životní prostředí uvádí devět prioritních cílů. Tři
z nich se týkají hlavní oblasti činnosti: ochrany přírody, efektivnějšího
využívání zdrojů a zavedení nízkouhlíkového hospodářství a ochrany
lidského zdraví před environmentálními tlaky. Další čtyři se soustředí na to,
jak mohou EU a členské státy spolupracovat na dosažení těchto záměrů,
zatímco poslední dva cíle jsou horizontální a zaměřují se na lepší městské
prostředí a globální spolupráci.
Jedním z cílů, které si 7. akční program pro životní prostředí klade, je
zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020 a uvedení alespoň
15 % degradovaných ekosystémů do zdravého stavu.
Druhá priorita zdůrazňuje menší spotřebu a větší efektivnost. Priorita číslo
tři se zaměřuje na zásadní význam životního prostředí pro náš blahobyt.
Znečištění ovzduší a vody, nadměrný hluk a nebezpečné chemické látky
představují vážné hrozby pro zdraví lidí.
Sedmý akční plán pro životní prostředí uvádí, jak lze těchto cílů dosáhnout:

lepším prováděním právních předpisů EU v oblasti ŽP

špičkovou vědou a výzkumem, aby přijímané politiky vycházely
z lepších poznatků

širšími a prozíravějšími investicemi zahrnujícími tzv. zelené pobídky
a promítajícími environmentální náklady do cen

silnější integrací environmentálních otázek do politik ostatních
oblastí.
Jasně definované cíle akčního plánu jsou v souladu s cíli Programu
zlepšování kvality ovzduší v jednotlivých zónách a aglomeracích České
republiky. Akční plán bude prostřednictvím PZKO podpořen ve svých
environmentálních zájmech a především v otázce efektivnějšího využívání
zdrojů a zavedení nízkouhlíkového hospodářství.
Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu
(Goteborský protokol, 1999, k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování
ovzduší překračujícím hranice států)
Úmluva EHK/OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice
států z roku 1979 je pokládána za jeden z nejúspěšnějších mezinárodních
environmentálních právních nástrojů, která tvoří páteř mezinárodního práva
ochrany ovzduší. Je zaměřena na problémy ovzduší v přízemní vrstvě
atmosféry vyvolané hlavními antropogenními znečišťujícími látkami.
53
Můžeme sem zařadit cíle omezení acidifikace a eutrofizace nebo omezení
emisí amoniaku ze zemědělství. Mezinárodní úmluvy, včetně úmluv
zaměřených na ochranu ovzduší, formulují především povinnosti smluvních
stran, které jsou plněny primárně na úrovni států. S vývojem nástrojů
regulace jsou protokoly úmluv zaměřovány více na účinky a na podrobnější
úroveň regulace, kterou lze v podstatě zajistit jen s podporou této regulace
na úrovních nižších - v podmínkách ČR se jedná o regulaci na úrovni místní.
V roce 2012 byl protokol pozměněn a rozšířen o dvě nové přílohy. Cílem
těchto změn je zvýšit úsilí o dosažení cílů v oblasti dlouhodobé ochrany
lidského zdraví a životního prostředí.
Navrhovaná změna protokolu z roku 1999 stanovuje nové národní závazky
ke snížení emisí pro období od roku 2020. Vztahuje se na čtyři látky
znečišťující ovzduší – síru (zejména oxid siřičitý), oxidy dusíku, amoniak
a nemethanické těkavé organické sloučeniny – a na částice.
Tato změna zahrnuje zejména:

snižování emisí černého uhlíku,

aktualizaci mezních hodnot emisí stanovených v příloze protokolu,

nové normy pro obsah nemethanických těkavých organických sloučenin
ve výrobcích.
Rovněž doplňuje oznamovací povinnost pro emise látek znečišťujících
ovzduší.
Tyto změny protokolu je nyní třeba schválit na úrovni EU.4
Dokumenty ČR - národní úroveň:
Státní politika životního prostředí ČR 2012 - 2020
Dokument vydaný v roce 2012 a vymezující plán na realizaci efektivní
ochrany životního prostředí v České republice do roku 2020. Hlavním cílem
je zajištění zdravého a kvalitního životního prostředí pro občany České
republiky. Dále pak výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů
a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně
dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak k zlepšování kvality života
v Evropském ale i celosvětovém měřítku.
Politika se zaměřuje na tyto tématické oblasti:
A. Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší
1. Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů
klimatické změny.
4
Dne 31. ledna 2012 předložila Komise návrh rozhodnutí Rady o přijetí revidovaného znění
Göteborského protokolu jménem EU. Rada tento návrh v současné době projednává.
Evropský parlament bude také muset vyjádřit svůj souhlas.
54
2. Snížení úrovně znečištění ovzduší.
3. Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie.
4. Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity
a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány.
Dle politiky by mělo do roku 2020 dojít ke snížení emisí tuhých znečišťujících
částic SO2, NOx, VOC, CO a NH3. V případě SO2 se k roku 2020 předpokládá
snížení emisí o více než 40 % v porovnání s rokem 2009. Dominantním
producentem emisí SO2 zůstává sektor veřejné a průmyslové energetiky.
Emise NOx poklesnou v roce 2020 o téměř 45 %, jejich dominantním
producentem bude nadále energetika a doprava. Relativně malé snížení,
o necelých 25 %, se předpokládá u emisí VOC. Důvodem je například nárůst
automobilové dopravy.
Důležitým faktorem pro snižování emisí skleníkových plynů je podpora
obnovitelných zdrojů a úspora energie. Zavádění energeticky účinnějších
technologií vede k úsporám energie, které napomáhají snížit závislost států
na dovozu energie.
B. Ochrana a udržitelné využívání zdrojů
1. Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu
2. Omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí
a podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin
3. Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí
C. Ochrana přírody a krajiny
1. Ochrana přírodních stanovišť, původních druhů rostlin a živočichů,
cenných částí přírody a přírodních procesů
2. Zachování přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny a jejích
přirozených funkcí
3. Zlepšení kvality prostředí v sídlech
D. Bezpečné prostředí
1. Předcházení rizik
2.
Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací
způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami
Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (na období 2005 – 2015)
Jedná se o první dokument, který nastiňuje možnosti dalšího postupu
v ochraně biodiverzity a jeho hlavním cílem je vytvořit dokument pro
potřeby ochrany biodiverzity v ČR, který bude svým charakterem
dokumentem meziresortním a mezioborovým. Strategie je komplexní,
strukturovaný a mnohostranný dokument, který významně přispívá
k aktivnímu přístupu v ochraně přírody, kdy se upouští od izolovaného
konzervačního přístupu, který vylučuje lidskou činnost v ochraně přírody,
a přechází k aktivnímu přístupu ochrany s účastí člověka na těchto
procesech, vyžadující jeho aktivní zapojení do péče o přírodu.
55
Strategie se rozděluje dle témat na témata „strategická“, mezi které patří:
-
Ochrana biologické rozmanitosti in situ
Invazní druhy
Ochrana biologické rozmanitosti ex situ
Genetické banky
Udržitelné využívání
Přístup ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosu z nich
Ekosystémový přístup jako hlavní princip v péči o ekosystémy
Případová studie ČR – „nerekultivované plochy“
Identifikace a monitorování biodiverzity
Strategie výzkumu biodiverzity
Výměna informací
Výchova, vzdělávání a informování veřejnosti
Biodiverzita a ekonomika
A dále do témat „biodiverzita v sektorových a složkových politikách“
-
Zemědělsky obhospodařované ekosystémy
Lesní ekosystémy
Travinné ekosystémy
Vodní a mokřadní ekosystémy
Horské ekosystémy
Regionální politika a územní plánování
Doprava
Energetika
Cestovní ruch
Změna klimatu a biodiverzita
Mezinárodní spolupráce
Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR (2009)
Aktualizovaný program analyzuje stav přírodního a krajinného prostředí
v ČR. Představuje dlouhodobé cíle a opatření, která jsou nezbytná k jejich
dosažení. Státní program se zabývá problematikou ochrany krajiny obecně
a rovněž detailně dle jednotlivých typů krajinných ekosystémů, chráněnými
územími a druhovou ochranou.
Aktualizace Státního programu respektuje princip udržitelného rozvoje,
vychází ze současně platných právních předpisů ČR, bere v úvahu ustanovení
mezinárodních mnohostranných úmluv, kterých je ČR smluvní stranou,
a závazky ČR jako členského státu EU. Mezi mezinárodní úmluvy řadíme
Úmluvu o biologické rozmanitosti, Úmluvu o mokřadech a Evropskou
úmluvu o krajině.
Aktualizace programu se zabývá stavem a vývojem přírody a krajiny v ČR,
jejich cíli a opatřeními se zaměřením na krajinu, lesní ekosystémy, vodní
a mokřadní ekosytémy, horské ekosystémy, agroekosystémy, travinné
ekosystémy, chráněná území a jednotlivé druhy. Vyjmenovány jsou nástroje
ochrany přírody a krajiny a to legislativní, ekonomické, odborné informační
nástroje a práce s veřejností.
Hlavní cíle státního programu jsou:
56
1. Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny – s mozaikou vzájemně
propojených biologicky funkčních prvků a částí, schopných odolávat vnějším
negativním vlivům včetně změn klimatu.
2. Udržet a zvyšovat přírodní a estetické hodnoty krajiny.
3. Zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením
zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další
fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně
ve vazbě na ně.
4. Zajistit odpovídající péči o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený
ÚSES jako o nezastupitelný základ přírodní infrastruktury krajiny, zajišťující
zachování biologické rozmanitosti a fungování přírodních, pro život lidí
nezbytných procesů.
Strategický rámec udržitelného rozvoje (2010 – 2030)
Na národní úrovni patří k základním dokumentům stanovující cíle relevantní
pro politiku životního prostředí. Tento zastřešující národní dokument
schválený v lednu 2010, vytvářející rámec pro zpracování dalších materiálů
koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů),
zohledňuje cíle Národního programu reforem ČR (národní akční plán ČR
pro implementací tzv. obnovené Lisabonské strategie EU) i Národního
strategického referenčního rámce 2007-2013 a na základě konsensu všech
resortů stanovuje dlouhodobé priority a cíle směřování ČR v horizontu roku
2030. SRUR ČR formuluje následující priority rozdělené do pěti prioritních
os:
Prioritní osa 1: Společnost, člověk a zdraví
Priorita 1.1: Zlepšování podmínek pro zdravý život
Priorita 1.2: Zlepšování životního stylu a zdravotního stavu populace
Priorita 1.3: Přizpůsobit politiky a služby demografickému vývoji a podpořit
mezigenerační a rodinnou soudržnost.
Prioritní osa 2: Ekonomika a inovace
Priorita 2.1: Podpora dynamiky národní ekonomiky a posilování
konkurenceschopnosti (průmyslu a podnikání, zemědělství, služby)
Priorita 2.2: Zajištění energetické bezpečnosti státu a zvyšování energetické
a surovinové efektivity hospodářství
Priorita 2.3: Rozvoj lidských zdrojů, podpora vzdělávání, vědy a výzkumu
Prioritní osa 3: Rozvoj území
Priorita 3.1: Upevňování územní soudržnosti
Priorita 3.2: Zvyšování kvality života obyvatel území
Priorita 3.3: Účinněji prosazovat strategické územní plánování
Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy a biodiverzita
Priorita 4.1: Ochrana krajiny jako předpoklad pro ochranu druhové diverzity
57
Priorita 4.2: Odpovědné hospodaření v zemědělství a lesnictví
Priorita 4.3: Adaptace na změny klimatu
Prioritní osa 5: Stabilní a bezpečná společnost
Priorita 5.1: Posilování sociální stability a soudržnosti
Priorita 5.2: Efektivní stát, kvalitní veřejná správa a rozvoj občanského
sektoru
Priorita 5.3: Zvyšování připravenosti ke zvládání dopadů globálních a jiných
bezpečnostních hrozeb a rizik a posilování mezinárodních vazeb.
Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 – 2020
Strategie je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního
rozvoje. Strategie je nástrojem realizace regionální politiky a koordinace
působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj.
Strategie zahrnuje podrobnou analýzu regionálních rozdílů v ČR (především
na úrovni obcí s rozšířenou působností), jejíž závěry se odrážejí v návrzích
cílů, priorit a konkrétních opatření definovaných pro potřeby regionálního
rozvoje. Implementační část nastavuje systém realizace regionálního rozvoje
v rovině řídící i koordinační a monitorovací na centrální/sektorové
i regionální úrovni po stránce instrumentální (nástrojové), institucionální
a zdrojové.
Strategie je pojata tak, aby propojovala odvětvová hlediska a přístupy
s územními aspekty vyváženého regionálního rozvoje a územní soudržnosti,
obsahuje formulace problémových okruhů, priorit a souhrnných cílů, které
bude třeba v příštím období sledovat.
Základní cíle regionální politiky ČR na období 2014- 2020:
1. Podpořit zvyšování konkurenceschopnosti a využití ekonomického
potenciálu refionů (růstový cíl)
2. Zmírnit prohlubování negativních regionálních rozdílů (vyrovnávací cíl)
3. Posílit environmentální udržitelnost (preventivní cíl)
4. Optimalizovat institucionální rámec pro rozvoj regionů (institucionální
cíl)
Národní program snižování emisí ČR (do roku 2020)
Obecným východiskem Programu je:

zlepšit kvalitu ovzduší v lokalitách, kde jsou imisní limity překročeny;

udržet a usilovat o zachování co nejlepší kvality ovzduší v lokalitách,
kde jsou imisní limity dodržovány.
Strategický cíl: co nejrychlejší snížení rizik plynoucích ze znečištění ovzduší
pro lidské zdraví (zejména zkrácení očekávané doby dožití vlivem expozice
suspendovanými částicemi PM2.5, předčasná úmrtí vlivem přízemního
ozónu) a snížení negativního vlivu na ekosystémy a vegetaci (acidifikace,
58
eutrofizace, vliv přízemního ozónu) a na materiály cestou dodržení
národních závazků snížení emisí a dodržení platných imisních limitů.
Hlavní specifické cíle Programu jsou:

nepřekračování od roku 2020 hodnoty národních emisí stanovených
na základě scénáře NPSE-WaM;

plnění od roku 2020 emisních stropů pro skupiny stacionárních
a mobilních zdrojů dle scénáře NPSE-WaM;
Další specifické cíle programu:

Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro roční průměrné
koncentrace suspendovaných částic PM10 v období 2016 až 2020.

Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro 24-hodinové
koncentrace suspendovaných částic PM10 v období 2016 až 2020.

koncentrace suspendovaných částic PM2.5 v období 2016 až 2020.

koncentrace benzo(a)pyrenu v období 2016 až 2020.
Dosažení a udržení ostatních platných imisních limitů v období 2016-2020.

Snížení průměrné výměry ekosystémů s nadkritickou depozicí
dusíku z hlediska eutrofizace v období 2016 až 2020 o 50 % oproti
roku 2005 (tj. na hodnotu nižší než 2 100 km2).

Snížení průměrné výměry lesů s nadkritickou kyselou depozicí,
v období 2016 až 2020 o 50 % oproti roku 2005 (tj. na hodnotu nižší
než 1 900 km2).

Dodržení k roku 2020 směrných cílových hodnot zátěže přízemním
ozónem pro ochranu lidského zdraví (2,9 ppm.h) a pro ochranu
úrody a vegetace (10 ppm.h) ve všech územních jednotkách
(čtvercích území 150 x 150 km).

Udržení kvality ovzduší pod imisními limity v lokalitách, kde jsou
imisní limity dodržovány, usilování o další snižování koncentrací
znečišťujících látek.

Vytvoření podmínek pro dosažení národních emisí k roku 2025
a 2030 maximálně ve výši scénáře NPSE-WaM.
Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999)
Koncepce schválená usnesením vlády ČR č. 480 ze dne 17. 5. 1999 je zcela
základním dokumentem, který se zabývá problematikou klimatické změny
po přijetí kjótského protokolu a ukládá základní úkoly:

MŽP (organizační zabezpečování plnění Rámcové úmluvy OSN
o změně klimatu a Kjótského protokolu, koordinovat činnost
meziresortní komise k problematice změny klimatu, provádět
a koordinovat pravidelné monitorování emisí skleníkových plynů
v souladu s platnými metodikami a v součinnosti s postupy Evropské
59
unie aktualizovat projekce vývoje emisí a koordinovat vědeckovýzkumných úkolů souvisejících se sledováním rizik změn klimatu
a jejich dopadů na území České republiky a připravovat vhodná
adaptační opatření);

MPO (naplňovat úkoly vyplývající ze Státního programu úspor
energie a využití obnovitelných zdrojů);

MD (vyvíjet a zavádět dopravní prostředky silniční, železniční, vodní
a letecké dopravy, které odpovídají standardům stanovených
příslušnými mezinárodními orgány pro oblast vlivů na životní
prostředí a bezpečnost, preferovat nemotorizované druhy dopravy
budováním příslušné infrastruktury a provádět úpravy systémů
silniční dopravy a rozvoj alternativních druhů pohonů vozidel); a

MZe (zvyšovat rozlohy lesních ploch vhodným zalesňováním
hospodářsky nevyužívaných zemědělských ploch, vyvíjet nové
technologie zpracování půdy a pěstební způsoby).
Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence
nemocí (2014-2020)
Strategie je rámcovým souhrnem opatření pro rozvoj veřejného zdraví v ČR,
zároveň představuje nástroj pro implementaci programu WHO Zdraví 2020.
Hlavním účelem Národní strategie je především stabilizace systému
prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných
a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu
populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze
předcházet. Rozpracovává vizi systému veřejného zdraví jako dynamické sítě
zainteresovaných subjektů na všech úrovních společnosti a je tedy určena
nejen institucím veřejné správy, ale také všem ostatním složkám – jedincům,
komunitám, neziskovému a soukromému sektoru, vzdělávacím, vědeckým
a dalším institucím.
Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví
pro všechny v 21. století
Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva
České republiky Zdraví pro všechny v 21. století je národní variantou
programu Světové zdravotnické organizace (WHO) Health for all in
the 21st century.
Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů vybudovat
fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé
společnosti. Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit
zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů
zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast všech složek
společnosti na jeho plnění. Základní zodpovědnost za plnění
programu ZDRAVÍ 21 má vláda a její Rada pro zdraví a životní
prostředí, při níž je zřízen také Výbor pro tento program.
Cíle programu:
1. Solidarita v Evropském regionu
60
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
Spravedlnost ve zdraví
Zdravý start do života
Zdraví mladých
Zdravé stárnutí
Zlepšení duševního zdraví
Prevence infekčních onemocnění
Snížení výskytu neinfekčních onemocnění
Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy
Zdravé a bezpečné životní prostředí
Zdravější životní styl
Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem
Zdravé místní životní podmínky
Zdraví – důležité hledisko všech resortů
Integrovaný zdravotnický sektor
Řízení v zájmu kvality péče
Financování zdravotnických služeb a rozdělování zdrojů
Příprava zdravotnických pracovníků
Výzkum a znalosti v zájmu zdraví
Mobilizace partnerů pro zdraví
Opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny
V zóně jsou realizovány i krajské programy směrované k rozvoji veřejného
zdraví. Je to:
 Zdravý kraj Vysočina
 Zdravý Jihomoravský kraj
Oba programy jsou zaměřeny na Místní agendu 21, prevenci a podporu
zdraví, zdravé municipality.
Program předcházení vzniku odpadů (2014-2020)
Hlavním cílem Programu předcházení vzniku odpadů ČR (PVVO) je:
Koordinovaným a jednotným přístupem vytvořit podmínky k nižší spotřebě
primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů.
Dílčí cíle:

po celou dobu realizace PVVO zajistit komplexní informační podporu
o problematice včetně zavedení problematiky předcházení vzniku
odpadů do školních osnov, výzkumných programů a výchovných,
osvětových a vzdělávacích aktivit související s ochranou a tvorbou
životního prostředí;

zajistit účinné zapojení státní správy na všech úrovních
do problematiky předcházení vzniku odpadů s cílem postupného
snižování množství odpadů při výkonu státní správy;

vytvořit podmínky a nastavit motivační prvky pro snižování
surovinových a energetických zdrojů ve výrobních odvětvích
a zvyšování využívání druhotných surovin v souvislosti s dalšími
61
strategickými dokumenty, zejména Surovinovou politikou ČR
a Politikou druhotných surovin ČR a v návaznosti na Plán
odpadového hospodářství ČR;

podpořit všemi dostupnými prostředky zavádění nízkoodpadových
a inovativních technologií šetřící vstupní suroviny a materiály
a podpořit výrobní a průmyslovou sféru ve snaze optimalizovat
procesy řízení výroby z hlediska naplnění cílů programů;

vytvořit podmínky ke stabilizaci produkce jednotlivých složek
komunálního odpadu a následnému snižování na všech úrovních
veřejné správy a na úrovni občanů;

v součinnosti s dalšími strategickými dokumenty vytvořit podmínky
ke stabilizaci produkce nebezpečných odpadů, stavebních
a demoličních odpadů, textilních odpadů a odpadů z výrobkových
směrnic s výhledem reálného snižování jejich produkce
v následujících letech;

zvýšit aktivní úlohu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
v oblasti podpory Programu předcházení vzniku odpadů.
Plán odpadového hospodářství ČR (2015-2024)
Plán je nástroj pro řízení odpadového hospodářství ČR a pro realizaci
dlouhodobé strategie odpadového hospodářství.
Plán představuje klíčový dokument pro nakládání s odpady, obalovými
odpady a výrobky s ukončenou životností. Součástí POH je i Program
předcházení vzniku odpadů. Plán se zaměřuje na upřednostnění způsobů
nakládání s odpady podle celoevropské odpadové hierarchie a plnění
evropských cílů ve všech oblastech nakládání s odpady. Strategie navržená
v POH ČR vede k jednoznačnému odklonu odpadů ze skládek skrze
předcházení odpadů, zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů.
Hlavními cíli Plánu jsou:

Předcházení vzniku odpadů a zvýšení recyklace a materiálového
využití odpadů.

Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi
na lidské zdraví a životní prostředí.

Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské „recyklační
společnosti“.

Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů
a přechod na oběhové hospodářství.
Státní energetická koncepce (2014-2040)
Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské
politiky České republiky. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření
podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie
za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které
nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami
62
udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpovědnost stát naplňuje stanovením
legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického
hospodářství.
Státní energetická koncepce ve své vizi stanovuje strategické cíle a definuje
strategické priority v horizontu stanoveném zákonem a současně na období,
ve kterém je obvykle zajištěna ekonomická návratnost investic do všech
typů zdrojů a sítí.
Dlouhodobou vizí energetiky ČR je spolehlivé, cenově dostupné
a dlouhodobě udržitelné zásobování domácností i hospodářství energií.
Takto vymezená vize je obsažena v trojici vrcholových strategických cílů
energetiky ČR, těmi jsou bezpečnost – konkurenceschopnost – udržitelnost.
Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů Státní energetické koncepce byla
respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální.
Hlavní cíle jsou definovány čtyři, přičemž každý z nich obsahuje několik
dílčích cílů. Hlavní cíle jsou tyto:
1. Maximalizace energetické efektivnosti
2. Zajištění vhodného poměru spotřeby prvotních energetických zdrojů
3. Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí
4. Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství
V rámci vizí státní energetické koncepce jsou definovány základní priority,
které mají být v průběhu návrhového období dosaženy a dodrženy v této
podobě:
Maximální nezávislost na cizích zdrojích energie, na zdrojích energie
z rizikových oblastí, na spolehlivosti dodávek cizích zdrojů. Bezpečnost
zdrojů energie včetně jaderné bezpečnosti, spolehlivost dodávek všech
druhů energie. Udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí.
Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (2012,
na 20 let)
Surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje
vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin a získávání surovin
v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své ekonomiky.
Specifickým rysem nerostných zdrojů je jejich neobnovitelnost
a nepřemístitelnost. Využívání nerostných zdrojů proto vyžaduje zvláštní
režim, tj. určitou míru ingerence státu do volného tržního prostředí
a stanovení pravidel, rozsahu a forem regulace z důvodů ochrany a šetrného
využívání nerostných zdrojů na teritoriu státu, při zohlednění významu
jednotlivých nerostných surovin, respektování dotčených zájmů a principů
trvale udržitelného rozvoje.
Předmětem politiky nerostných surovin jsou palivoenergetické, rudní,
nerudní a stavební suroviny, a to jak z prvotních, tak i z druhotných zdrojů.
Tato politika se nezabývá surovinami z obnovitelných zdrojů, jako vodou,
dřevem, zemědělskými surovinami atd. Zabývá se však všemi druhotnými
surovinami jak z hlediska jejich vlivu na úspory prvotních nerostných zdrojů,
63
tak i z hlediska vlivu na úspory energie, která je vkládána do úpravy
prvotních surovin a jejich dalšího zpracování. Politika nerostných surovin má
přímou vazbu k energetické politice a z hlediska stanovení a řešení
některých cílů je s ní úzce propojena.
Smyslem materiálu je analyzovat současný stav, stanovit cíle a navrhnout
nástroje, sloužící k dosažení těchto cílů. S ohledem na surovinové
predispozice státu je kriticky hodnocena i současná struktura národního
hospodářství a vyslovena podpora trendu jeho důsledné restrukturalizace.
Politika druhotných surovin (2014, na 20 let)
Hlavní cíle Politiky druhotných surovin ČR:
Cíl 1 Zvyšovat soběstačnost České republiky v surovinových zdrojích
substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami.
Cíl 2 Podporovat inovace zabezpečující získávání druhotných surovin
v kvalitě vhodné pro další využití v průmyslu.
Cíl 3 Podporovat využívání druhotných surovin jako nástroje pro snižování
energetické a materiálové náročnosti průmyslové výroby za současné
eliminace negativních dopadů na životní prostředí a zdraví lidí.
Cíl 4 Iniciovat podporu vzdělávání pro zajištění kvalifikovaných pracovníků
v oboru druhotných surovin jako podporu konkurenceschopnosti ČR.
Cíl 5 Aktualizovat rozsah statistického zjišťování pro zpracování
materiálových účtů, které umožní zpracovávat hmotnostní bilance
druhotných surovin v hospodářství ČR.
Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku
2015 (2011-2015)
Snahou koncepce je vytvořit podmínky pro udržitelné hospodaření
s omezeným vodním bohatstvím České republiky, které umožní sladit
požadavky na všechny formy užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany
vod a vodních ekosystémů při současném zohlednění opatření ke snížení
škodlivých účinků vod.
Hlavní zásady státní politiky v oblasti vod vycházejí z obnovené strategie
Evropské unie pro udržitelný rozvoj:
1. Zadržení vody a územní ochrana vod (podpora snižování nepříznivých
vlivů urbanizace území, zemědělského a lesního obhospodařování
krajiny, na zásoby vody, podporovat obnovu ekologické stability krajiny
a integrovaný přístup k ochraně vod a hospodaření s vodou, omezení
eroze).
2. Integrace politik hospodářských sektorů a samospráv (zapojení ostatní
sektorů hospodářství včetně obcí a veřejné správy na úrovni krajů, aby
byl zajištěn integrovaný přístup k řešení výhledových potřeb a požadavků
na vody, zejména pro dlouhodobý výhled, kdy se předpokládá, že se
budou výrazněji projevovat důsledky předpokládaných klimatických
změn).
64
3. Předběžná opatrnost (v případě vědecké nejistoty použít hodnotící
postupy a vhodná preventivní opatření s cílem zabránit poškození
lidského zdraví nebo životního prostředí).
4. Zapojení veřejnosti (posílit účast občanů na rozhodování. Pro zajištění
informovanosti veřejnosti o záměrech a možných scénářích vývoje
a variantách řešení připravovat vhodné komunikační strategie).
5. Ekonomické a sociální dopady (nadále uplatňovat zásadu „znečišťovatel
a uživatel platí“ a při výběru scénářů opatření zohledňovat vedle
ekologických dopadů také ekonomické a sociální dopady).
Národní plán povodí Dunaje (do roku 2027)
Národní plán povodí Dunaje stanovuje cíle:
a) pro povrchové vody
1. Zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, včetně vodních útvarů
ležících v téže mezinárodní oblasti povodí.
2. Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod
a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3.
3. Zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných
vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu
a dobrého chemického stavu.
4. Snížení jejich znečištění prioritními látkami a zastavení nebo postupné
odstraňování emisí, vypouštění a úniků prioritních nebezpečných látek.
b) pro podzemní vody
1. Zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných
a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech
útvarů těchto vod.
2. Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod
a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím
doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod.
3. Odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu
koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných
látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení
znečištění těchto vod.
c) též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst. 2, § 33
odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 zákona o vodách a ve zvláště chráněných
územích podle zvláštních zákonů dosažení cílů stanovených pro povrchové
vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud
v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními právními
předpisy odlišné požadavky.
Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011 – 2016
Předkládaná koncepce vychází ze společného obecného resortního
koncepčního materiálu Státní kulturní politiky stejně jako koncepční
65
materiály ochrany dalších složek kulturního dědictví tj. „Koncepce účinnější
péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta 2010 – 2014.
Památková péče zajišťuje ochranu části kulturního dědictví a ochraně
kulturních památek obecně. Dotýká se nejen orgánů veřejné správy, ale
především velmi širokého okruhu subjektů, vlastníků kulturních památek
a vlastníků nemovitostí ležících v památkově chráněných územích.
Dokumenty na regionální úrovni:
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen SRJMK) je základním
dlouhodobým koncepčním dokumentem kraje. Slouží ke koordinaci aktivit
na podporu ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje.
Zahrnuje tyto globální cíle:
 Zvýšit konkurenceschopnost regionální ekonomiky v evropském
a globálním měřítku prostřednictvím rozvoje znalostní ekonomiky
v klíčových/strategických odvětvích kraje, vysoké atraktivity regionu
pro zahraniční investice a fungujícího segmentu malých a středních
firem
 Zkvalitněním poskytovaných veřejných služeb vytvořitpodmínky
pro rozvoj všech skupin obyvatel
 Vybudovat kvalitní, dostatečně kapacitní a dlouhodobě udržitelnou
páteřní dopravní a technickou infrastrukturu kraje
 Stabilizovat znevýhodněné části kraje z hlediska jejichvybavenosti,
ekonomického a sociálního rozvoje a využití krajiny
Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje a Akční plán
Územní energetická koncepce, dále jen ÚEK je základní dokument, který
stanoví cíle a principy řešení energetického hospodářství na posuzovaném
území. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu
s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany
životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji.
Akční plán směřuje:
 ke zlepšení životního prostředí pro občany, zejména snížení emisí
do ovzduší,
 ke zvýšení energetické nezávislosti kraje, ve smyslu rozvoje využití
obnovitelných zdrojů (slunce, biomasa) na úkor spotřeby fosilních
paliv,
 ke zvýšení schopnosti autonomního zásobování energiemi při vzniku
krizových situacích, zejména přírodními pohromami, teroristickými
útoky, nadprojektovými haváriemi.
66
Plán dílčího povodí Dyje, Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu
Základní koncepční dokumenty v oblasti vod obsahují podrobné údaje
a návrhy opatření, které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí
na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení
povodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich
uskutečnění.
Rámcovými cíli pro zlepšení stavu povrchových vod jsou:
1) Zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod,
2) Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod
(s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich
dobrého stavu,
3) Zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných
vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu
a dobrého chemického stavu,
4) Cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutriety a organickými
látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek
a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů.
Rámcovými cíli pro zlepšení stavu podzemních vod jsou:
1) Zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod
a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod,
2) Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod
a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím
doplňováním a dosáhnout dobrého stavu těchto vod,
3) Odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu
koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných
závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem snížení
znečištění podzemních vod,
4) Sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možností jejich využití
Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje
Základní kkoncepční dokument ochrany přírody a krajiny, stanovující systém
pravidel a opatření pro ochranu a vytváření ekologicky stabilní krajiny,
při zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje.
Stanovuje následující cíle:
 Udržení a obnova udržení přírodní rovnováhy v krajině
 Udržení a obnova rozmanitosti forem života
 Šetrné hospodaření s přírodními zdroji
 Zachování přírodních stanovišť
 Zachování rázu krajiny
 Zajištění podmínek pro uchování života, jeho evolučních procesů
a biologické rozmanitosti, podílet se na zajištění podmínek pro
67
fyzicky a duševně zdravý život člověka; udržovat, chránit i vytvářet
esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produkční kulturní
krajinu; udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly
výrazněji narušeny lidskou činností
 Zastavení poklesu biodiverzity, udržitelné využívání přírodních zdrojů
Koncepce zachování a obnovy kulturních památek JMK
Dokument analyzuje vybraný fond nemovitých kulturních památek JMK,
klasifikuje jeho stavěbně technický stav, podává statistický přehled o počtu,
druhu a investičním dluhu památek v JMK, stanovuje hlavní problémové
oblastí památkové péče, navrhuje strategické vize, cíle, směřování a základní
koncepční opatření v památkové péče v JMK.
Akční plán pro aglomeraci Brno
Plán obsahující opatření, jejichž účelem je ochrana před škodlivými
a obtěžujícími účinky hluku, včetně snížení hluku podle údajů ze
strategických hlukových map zpracovaných Ministerstvem zdravotnictví.
Strategie pro Brno
Strategie pro Brno je základním strategickým dokumentem statutárního
města Brna. Obsahuje strategickou rozvojovou vizí a tzv. strategický skelet,
který je jejím základním skladebným prvkem. Strategický skelet je
strukturován podle priorit, cílů a opatření.
Strategie je strukturována do 5 priorit:
-
Image města a vnitřní/vnější vztahy
Místní ekonomický rozvoj
Kvalita života
Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání
Doprava a infrastruktura
Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti
Strategický dokument pro uplatnění nástroje Integrated Territorial
Investment (integrovaná územní investice) vychází z Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních, který
vymezuje tzv. „integrovaný přístup“ k územnímu rozvoji. Strategie sleduje
následující cíle:
- Zvýšit mobilitu obyvatel, firem a dalších subjektů v BMO a zvýšit
plynulost a bezpečnost v dopravě
- Zvýšit kvalitu životního prostředí, snížit environmentální zátěž
a eliminovat environmentální rizika v BMO
- Podpořit dostupnost a kvalitu infrastruktury a služeb pro rozvoj
konkurenceschopných odvětví v BMO, zvýšit vybavenost, kvalitu
a relevanci systému přípravy lidských zdrojů, a to v návaznosti
na definici
68
- Posílit sociální soudržnost na území BMO a zvýšit dostupnost
kvalitních sociálních a návazných služeb, které budou odpovídat
potřebám svých obyvatel.
Strategie Kraje Vysočina 2020
Strategie Kraje Vysočina 2020je zpracována jako střednědobý strategický
dokument na léta 2014 - 2020. Nejdůležitější částí dokumentu je
Programová část Strategie, která definuje pět prioritních oblastí rozvoje,
které se dále člení na 16 rozvojových opatření. Z nich jsou z hlediska
posuzované koncepce relevantní zejména následující:
C. 1 Voda jako důležitá složka krajiny Vysočiny
C. 2 Efektivní hospodaření s lesy Vysočiny
D. 1 Kvalitní regionální silniční síť
D. 2 Modernizace železnice a zkvalitnění přepravy osob na železnici
D. 3 Zavádění vhodných energetických zdrojů a úspory energie
D. 4 Promyšlené řešení odpadů
Program rozvoje kraje Vysočina
Program rozvoje kraje představuje základní dokument regionálního rozvoje
zpracovávaný na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního
rozvoje. Z relevantních priorit je možné uvést např.:
Prioritní oblast 3 Moderní infrastruktura a mobilita
Opatření 3.1 Moderní dopravní infrastruktura
Opatření 3.2 Zkvalitnění služeb veřejné hromadné dopravy
Opatření 3.3 Bezpečnost silničního provozu a zklidňování dopravy
ve městech
Opatření 3.10 Úspory a hospodaření s energiemi
Prioritní oblast 4 Zdravé životní prostředí a udržitelný venkov
Opatření 4.1 Obnova a rozvoj venkovského prostoru
Opatření 4.2 Stabilizace zemědělství a navazujícího zpracovatelského
průmyslu
Opatření 4.3 Trvale udržitelný rozvoj lesního hospodářství
Opatření 4.4 Péče o přírodu a krajinu Vysočiny
Opatření 4.5 Nakládání s odpady
Opatření 4.6 Zlepšování kvality ovzduší
Koncepce památkové péče v Kraji Vysočina 2013-2016
Koncepce památkové péče Kraje Vysočina je zastřešujícím dokumentem,
jehož cílem je na úrovni kraje realizovat úspěšnou ochranu památkového
fondu. Z relevantních cílů lze uvést např.:
Podporovat zachování kulturního dědictví
- všemi prostředky včetně ekonomických stimulovat a upřednostňovat
průběžnou údržbu památkového fondu před razantními opravami
a rekonstrukcemi
a
podpořit
znovuvyužití
dlouhodobě
nevyužívaných objektů
69
- podporovat obnovu památkového fondu za použití tradičních
materiálů a technologických postupů
- minimalizovat nežádoucí obnovy kulturních památek (prevence,
dozor, dotace, sankce)
- spolupracovat na záchraně ohrožených památek s vlastníky,
samosprávami a dalšími subjekty (občanská sdružení, zájmové
skupiny, atd.)
- ocenit kvalitně prováděné obnovy kulturního dědictví
5.2
HODNOCENÍ SOULADU S CÍLI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZDRAVÍ
Na základě analýzy relevantních dokumentů a rozboru obsahu návrhu PZKO
CZ06Z byla provedena analýza souladu tohoto PZKO s vybranými cíli
v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví na národní a regionální úrovni.
Shrnutí hodnocení je prezentováno v tabulkové formě níže. S ohledem
na skutečnost, že hodnocení SEA bylo zahájeno v okamžiku, kdy byla
k dispoizici pokročilá verze PZKO, nebylo cílem hodncení zjistit „způsob, jak
byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy" (jak specificky požaduje
příloha č. 9 zákona o posuzování), ale zjištění, jakým způsobem hodnocená
(tedy z velké části finální) verze PZKO může ovlivnit relevantní cíle ochrany
životního prostředí a veřejného zdraví.
Jak je zřejmé z hodnotící tabulky níže, s převážnou většinou relevantních cílů
je PZKO v souladu a múže významně přispět k jejich plnění. Potenciální
střety (v případě témat příroda a krajina, odpady a hluk) jsou pouze
na úrovni projektů. Z koncepčního hlediska je tak PZKO plně v souladu s cíli
ochrany přírody a krajiny.
Hodnocení pomocí následujících symbolů
+ (plus)
synergie mezi PZKO CZ06Z a daným cílem tj. implementace
PZKO CZ06Z může přispět k plnění cíle
- (minus)
potenciální konflikt mezi PZKO CZ06Z a daným cílem tj.
implementace PZKO CZ06Z může ohrozit k plnění cíle
70
Tabulka č. 3: Hodnocení souladu s cíli ochrany životního prostředí a zdraví
Téma životního
prostředí a
veřejného zdraví
Relevantní cíl
Zdrojový dokument
Hodnocení
vazby mezi
PZKO a
daným cílem
Komentář k hodnocení
Ovzduší
- Snížit energetickou spotřebu v
produkci zboží a služeb
Akční plán k Územní
energetické koncepci
Jihomoravského kraje
+
Snížení spotřeby energie povede ke snížení emisí
do ovzduší spojených s výrobou tepla a elektřiny.
Aktualizace strategické
vize Strategie rozvoje
Jihomoravského kraje
2020
+
Zvýší motivaci k přesunu části přepravních výkonů
ze silnic na železnici.
- Posílit využívání místních
obnovitelných zdrojů energie
- Snížit energetickou spotřebu
ve veřejných budovách
Zmodernizovat a zkvalitnit
páteřní infrastrukturu pro
kolejovou dopravu
-
Vytvořit kvalitní a kapacitní
páteřní infrastrukturu pro
silniční a cyklistickou dopravu
Zlepšení kvality ovzduší ve
městech a obcích
prostřednictvím snižování
emisí zdrojů znečišťování
Program rozvoje kraje
Vysočina
71
+
Zvyšování kapacity silniční sítě povede bez
významného posílení atraktivity MHD k zavlečení
nové automobilové dopravy do oblastí, které jsou
již v současnosti imisně nadlimitně zatížené.
Opatření „Modernizace nevyhovujících topných
systémů v domácnostech“ a „Snižování prašnosti
prostředí“ jsou zacílena na prioritní problémy
identifikované v PZKO.
Zdraví
Zlepšit zdravotní stav populace
a snižovat výskyt nemocí a
předčasných úmrtí, kterým lze
předcházet.
„Zdraví 2020“5
+
Snižovat expozice chemickým
látkám a fyzikálním faktorům
NEHAP
+
+ Ministerská deklarace
Parma 2010
+ CEHAPe
Emise skleníkových
plynů
Snížení emisí skleníkových
plynů v rámci EU ETS o 21 % a
omezení nárůstu emisí mimo
EU ETS na 9 % do roku 2020
oproti úrovni roku 2005
Státní politika životního
prostředí ČR 2012 – 2020 v
návaznosti na:
+
Plnění PZKO ve spojitosti s plněním dalších
strategických dokumentů bude mít určitý pozitivní
vliv na relevantní cíle ochrany veřejného zdraví.
Vliv samotného PZKO by však nebyl
pravděpodobně příliš významný. Ke zlepšení
veřejného zdraví napomáhají zejména regionální
strategie Zdravý Jihomoravský kraj a zdravá
Vysočina, které PZKO svým způsobem podporuje a
dělá pro ně podmínky.
Realizací opatření PZKO ke zlepšení kvality ovzduší
v příslušných sektorech lze předpokládat také
snížení emisí skleníkových plynů.
•
„energetickoklimatický balíček EU“
•
Rámcovou úmluvu
OSN o změně klimatu
•
Kjótský protokol
5
Dne 8.1. 2014 vláda ČR přijala strategii Zdraví 2020, která pokrývá mj. i cíle programu Zdraví pro všechny v 21. století, který bude ukončen v roce 2016. Vzhledem k tomu, že se cíle
jednotlivých politik do značné míry prolínají, byly v souladu se zvolenou metodikou zařazeny do následující tabulky právě dva, které svým rozsahem překrývají i ostatní relevantní cíle.
72
Voda
Zajištění ochrany a zlepšení
stavu všech umělých a silně
ovlivněných vodních útvarů a
dosažení jejich dobrého
ekologického potenciálu a
dobrého chemického stavu
Národní plán povodí
Dunaje
+
Omezení emisí sledované posuzovanou koncepcí
obecně přispěje ke snížení rizika vnosu
znečišťujících látek z plošných zdrojů do vod
Omezování acidifikace,
eutrofizace
Protokol o omezování
acidifikace, eutrofizace a
přízemního ozonu
(Goteborský protokol,
1999, k Úmluvě EHK OSN o
dálkovém znečišťování
ovzduší překračujícím
hranice států
+
Opatření koncepce budou mít příznivý dopad na
cíle dotýkající se omezení kontaminace a
acidifikace půd.
Omezení eroze
Koncepce
vodohospodářské politiky
Ministerstva zemědělství
do roku 2015
+
Omezení eroze bude mít vedle pozitivního vlivu na
ochranu půd i pozitivní vliv na ovzduší (omezení
větrné eroze).
Cílené snížení znečištění
nebezpečnými látkami, nutriety
a organickými látkami, tj.
zastavení nebo postupné
odstranění emisí těchto látek a
zabránění jejich vnosu z
plošných zdrojů.
Půda a horninové
prostředí
73
Příroda a krajina
Minimalizace negativních
dopadů staveb, provozování a
rozvoje dopravních cest na
přírodu a krajinu a koordinace
koncepce rozvoje dopravy v
Jihomoravském kraji se zájmy
ochrany přírody a krajiny.
Koncepce ochrany přírody
a krajiny Jihomoravského
kraje
-/+
Některé z dopravních staveb budou mít významné
vlivy. Naopak výsadby dřevin podél komunikací
jejich vlivy poněkud zmírňují.
Lesní ekosystémy
2.2.1 Zlepšit kvalitu ovzduší
v místech, kde jsou
překračovány imisní limity, a
zároveň udržet kvalitu v
územích, kde imisní limity
nejsou překračovány.
Státní politika životního
prostředí ČR
+
Uvedený cíl se týká i limitů pro ochranu
ekosystémů. Ty v současnosti převážně jsou
dodržovány, jde tedy především o udržení kvality a
dílčí zlepšení.
Odpady
Předcházení vzniku odpadů a
snižování měrné produkce
odpadů.
Plán odpadového
hospodářství ČR (2014)
0/-
většina opatření navržených v PZKO mají nulový
vztah k tématu odpady. Některá navržená opatření
mohou vést k zvyšování množství odpadů
z průmyslu (tj. vyšší odprášení). Týká se to
především opatření BB2 a BD1, které směřují ke
zvyšování účinnosti odprášení a tím ke zvyšování
množství odpadů.
Kulturní památky
Ochrana kulturních památek
Koncepce památkové péče
v České republice na léta
2011 – 2016 (Odbor
památkové péče
Ministerstva kultury,
+
Snižování emisí obecně přispěje k nižšímu dopadu
kyselé depozice na nemovité památky (snížení
koroze atp.)
74
březen 2011)
Koncepce zachování a
obnovy kulturních
památek JMK
Koncepce památkové péče
v Kraji Vysočina 2013-2016
Hluk
Snížit v rámci celé Evropské
unie do roku 2020 počet
obyvatel zasažených hlukem ve
venkovním prostředí hladinou
Ldvn nad 65 dB minimálně o 20
%
Směrnice 2002/49/ES
+/-
Vazba může být pozitivní (pro lokality, ze kterých
bude vyvedena zbytná doprava), ale zároveň
negativní (pro lokality, kam bude doprava
přesměrována)
Vazbu bude možno konkretizovat až na základě
znalostí jednotlivých záměrů.
75
76
6
ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH,
KUMULATIVNÍCH,
KRÁTKODOBÝCH,
STŘEDNĚDOBÝCH
A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH
A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE
NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Hodnocení možných vlivů Programu bylo provedeno ve dvou rovinách.
V první – strategické – rovině byly hodnoceny cíle a priority Programu.
Hodnocení bylo provedeno verbální formou, jak dosažení cílů PZKO (tj.
obecně dosažení imisních limitů pro určité znečišťující látky) ovlivní dané
téma životního prostředí, respektive veřejné zdraví (viz kap. 6.2). Ve druhé
rovině byla hodnocena jednotlivá opatření PZKO (kap. 6.3) – s ohledem na
strukturu PZKO byly primárně hodnoceny možné vlivy plynoucí z obecné
části jednotlivých opatření (tj. popis opatření v části c) tabulky opatření),
nikoli možné vlivy jednotlivých navrhovaných aktivit (tj. aktivity popsané
v rámci „aplikace opatření“ pod jednotlivými tabulkami opatření). Nicméně
v některých případech, zejména z hlediska možných vlivů na přírodu, krajinu
a lesní ekosystémy, byla popsána možná rizika plynoucí z konkrétních
projektů (tj. např. některých dopravních staveb). S ohledem na skutečnost,
že tyto konkrétní aktivity či projekty nebudou prostřednictvím PZKO
schvalovány, byly tyto v rámci hodnocení brány jako prostředky k naplnění
navržených opatření. Identifikovaná rizika je tedy nutné řešit nikoliv v rámci
PZKO, ale při dalších plánování, schvalování a realizaci jednotlivých aktivit.
6.1
HODNOTÍCÍ RÁMEC
Základní rámec pro hodnocení PZKO zóna CZ06Z – Jihovýchod představuje
sada témat a složek životního prostředí a související specifické problémy.
Tento rámec byl stanoven na základě:

požadavků zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí ve znění pozdějších předpisů;

analýzy stavu životního prostředí v zájmovém území; a

zohledněním požadavků závěru zjišťovacího řízení
Níže v této kapitole je shrnuto hodnocení vlivů PZKO na jednotlivá témata
a složky životního prostředí, která tvoří rámec pro hodnocení. Tato sada
témat a složek životního prostředí zohledňuje požadavky zákona 100/2001
Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů,
a byla dále specifikována na základě analýzy stavu životního prostředí
v rámci přípravy oznámení koncepce a požadavků závěru zjišťovacího řízení.
Tabulka níže shrnuje hodnocená témata a související specifické problémy,
které mohou být PZKO ovlivněna – takto je zároveň vymezen rozsah
hodnocení:
Tabulka č. 4: Hodnotící rámec pro vyhodnocení vlivů PZKO zóny Jihovýchod
Téma
Ovzduší
Překračování imisních limitů suspendovaných částic PM10 a
benzo(a)pyrenu
Zdraví
Velká část populace žijící v území s překročenými imisními limity
Emise
skleníkových
plynů
Emise skleníkových plynů z energetiky, průmyslu, a dopravy
Voda
Problémy jakosti povrchových vod v důsledku atmosférické depozice
Půda a horninové
prostředí
Acidifikace a kontaminace v důsledku atmosférické depozice
Úbytek ZPF a nezastavěných ploch. v důsledku záboru půd
Ohroženost půd erozí
Prašnost z těžby a zpracování kamene a štěrkopísků.
Příroda a krajina
Degradace citlivých stanovišť vlivem imisního zatížení.
Ubývání zeleně, přírodních stanovišť a ohrožených druhů.
Integrita a stav ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a jejich předmětů
ochrany.
Narušování krajinného rázu výraznými stavbami.
Fragmentace krajiny a snížená migrační prostupnost.
Lesní ekosystémy
Špatný stav lesů.
Odpady
Kulturní památky
Poškozování památek vlivem atmosférické depozice a narušený
vnější vzhled realizací stavebních opatření, např. typicky
zateplováním budov
Hluk
Návrhová část PZKO CZ06Z je hodnocena z hlediska, zda a jakým způsobem
jeho realizace ovlivní stav, případně trendy vývoje v rámci daného tématu
životního prostředí, zejména při zvážení relevantních specifických problémů.
Kromě toho bylo samostatně provedeno též vyhodnocení PZKO CZ06Z
z hlediska veřejného zdraví (viz kapitola 12, respektive Příloha 1 SEA
dokumentace).
6.2
POSOUZENÍ CELKOVÉHO ZAMĚŘENÍ PZKO
Ovzduší
Hodnocení koncepce je provedeno na základě matice logického rámce
navržené v PZKO. Výsledky a výstupy v této matici vycházejí
78
z matematického modelování (rozptylové studie) vlivu opatření, které bylo
provedeno při vypracování Střednědobé strategie zlepšení kvality ovzduší
v ČR. S ohledem na rozsah a komplexnost tohoto modelování nelze v rámci
SEA správnost výsledků ověřit. Jeho správnost je předpokládána na základě
souladu s odborným odhadem hodnotitele (hlavní výstupy, tj. predikovaná
velikost imisních příspěvků a podílu zdrojů na znečištění ovzduší v různých
místech zóny v zásadě odpovídají odbornému odhadu hodnotitele).
Z výše uvedených důvodů není v rámci SEA hodnoceno, zda je výše
potřebného snížení imisních příspěvků a emisí v PZKO správně navržena.
Následující hodnocení je zaměřeno na identifikaci rizik spojených
s dosažením navržených hodnot emisí a imisní zátěže.
Z hlediska zlepšení kvality ovzduší v zóně budou určujícími a nejobtížněji
dosažitelnými tyto cíle PZKO:
 Snížení koncentrace PM10 ve vnějším ovzduší na území obcí o 1 až 10
μg/m3 dle konkrétních čtverců sítě
 Snížení emisí PM10 v území na území vyjmenovaných obcí z vytápění
domácností o 55 %
 Snížení koncentrace B(a)P ve vnějším
vyjmenovaných obcí o 0,1 až 1 ng/m3
ovzduší
na
území
Bude-li PZKO důsledně realizován a podaří se dosáhnout výše uvedených
velmi významných snížení imisních koncentrací, lze očekávat významný
pozitivní vliv PZKO na kvalitu ovzduší v hodnocené zóně.
Jak vyplývá z analytické části PZKO, dosažení uvedených cílů je nezbytné,
mají-li být imisní limity splněny na celé ploše zóny. Koncepční cíle k dosažení
imisních limitů navržená v PZKO jsou založeny na výsledcích analytické části
a hodnotitel SEA je považuje za logické a správné.
Je potřeba upozornit na skutečnost, že uvedená významná snížení imisních
koncentrací budou v praxi velmi obtížně dosažitelná a v horizontu do roku
2020 je jejich splnění na celé ploše zóny prakticky vyloučeno. Zmíněná
vysoká ambicióznost cílů snížení imsiních koncentrací není nedostatkem
PZKO, protože vyplývá ze správně vyhodnoceného nezbytného snížení
imisních koncentrací pro dosažení imisních limitů.
Podrobně jsou rizika a náročnost praktické realizace PZKO komentována
v kapitole 7, kde jsou uvedena také doporučení pro snížení rizik
a maximalizaci očekávaných pozitivních efektů.
Veřejné zdraví
Posuzovaný program je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro zlepšení
kvality ovzduší na regionální úrovni. Je přímo zaměřen na snižování vlivů
lidské činnosti na životní prostředí a veřejné zdraví. Cíle programu směřují
ke snížení emisí těch látek, které lze v rámci evropského prostoru, České
republiky i řešené zóny považovat za prioritní (zejména suspendované
částice a benzo(a)pyren). Vzhledem k tomu, že navržená opatření jsou
zacílena na snížení emisí ve všech významných sektorech zdrojů
znečišťování, jedná se o program s potenciálně významným pozitivním
79
vlivem na veřejné zdraví, roční údaje o pravděpodobných úmrtí pro všechny
diagnózy na území zóny i pro karcinom plic jsou varující.
PZKO spolu s NPSE poskytují významnou příležitost ke zlepšení kvality
ovzduší v případě, že budou důsledně naplňovány. V takovém případě dojde
oproti nulové variantě dříve ke snížení imisní zátěže a souvisejících vlivů na
zdraví obyvatel ČR (snížení počtu předčasných úmrtí a vzniku onemocnění
spojených se znečištěním ovzduší). Podrobný popis a kvantifikace vlivů jsou
součástí kapitoly č. 12.
Rizika spojená s realizací posuzovaného programu lze spatřovat pouze
v možné nedostatečné realizaci jeho opatření. V horizontu nejbližších let
nebude realizace některých opatření, a to jak v sektoru soukromém (lokální
topeniště) tak v sektoru průmyslu a dopravy nijak vymahatelná a bude
záviset buď na velmi rychlých a poměrně významných legislativních
změnách, nebo na dobrovolnosti jednotlivých znečišťovatelů. Možnost
spolufinancování některých opatření z národních nebo evropských fondů
pro některé znečišťovatele jistě zvýší jejich atraktivitu, ale pravděpodobně
ne v potřebném rozsahu. Neochota k realizaci opatření v dostatečném
rozsahu a nedůslednost státu v jejich prosazování může vést ke snížení
účinnosti programu.
Cíle hodnoceného dokumentu explicitně neřeší problematiku emisí
skleníkových plynů. Nicméně s ohledem na sektorové zaměření cílů PZKO
(průmysl, doprava, lokální topeniště), řešící sektory, které jsou významným
zdrojem emisí skleníkových plynů, lze při dosažení navržených cílů PZKO
předpokládat také příspěvek k plnění cílů v oblasti snižování emisí
skleníkových plynů. Význam toho příspěvku však nelze na strategické úrovni
PZKO blíže odhadnout.
Voda
Vztah posuzované koncepce k problematice vody je velmi volný. Realizace
navrhovaných opatření nebude mít zásadní vliv na dané téma životního
prostředí. V oblasti ochrany vody před eutrofizací bude mít koncepce dílčí
pozitivní vliv. Snížení emisí, respektive atmosférické depozice dusíkatých
látek bude znamenat oslabení jednoho z faktorů zodpovědných
za eutrofizaci vod. Obecně jakékoliv snížení emisí bude mít pozitivní vliv
z hledíška snížení atmosférické depozice znečišťujících látek do vodního
prostředí (okyselující látky, kovy, benzen(a)pyren, a další). Míru tohoto
zlepšení nelze na úrovni detailu, s nímž pracuje předmětná koncepce
stanovit, nebude však zřejmě mít zásadní dopad na celkovou kvalitu
povrchových či podzemních vod, která je v rozhodující míře ovlivňována
jinými faktory než je atmosférická depozice. Okrajový pozitivní vliv mohou
přinést opatření ke snížení re-emise suspendovaných částic, jejichž splach
do vod je v zájmovém území neopomenutelným zdrojem znečištění vod.
80
Z hlediska vývoje v oblasti půda a horninové prostředí nebude mít realizace
navrhovaných opatření zásadní vliv na dané téma životního prostředí.
Problematika ochrany půd před erozí (jakožto zdrojem atmosférických emisí
pevných částic) má nicméně v zájmovém území pro celkovou kvalitu ovzduší
nezanedbatelný význam. V oblasti ochrany půdy před acidifikací
a kontaminací bude mít koncepce dílčí pozitivní vliv. Snížení emisí z dopravy,
respektive atmosférické depozice bude znamenat oslabení jednoho
z faktorů zodpovědných za acidifikaci a kontaminaci půd. Opatření zahrnující
výstavbu dopravní infrastruktury mohou mít negativní vliv v podobě záboru
půd, včetně ZPF. Koncepce však nenavrhuje nová opatření oproti plánům
zpracovávaným rezortem dopravy, a její role spočívá toliko v potenciální
pomoci k urychlení realizace opatření (PZKO tedy nebude mít vliv
na realizaci záborů půdy).
Lesní ekosystémy, příroda a krajina
Na úrovni cílů PZKO lze předpokládat pozitivní vliv na přírodu, krajinu
a ekosystémy. Cíl programu „dosáhnout na celém území zóny CZ06Z
Jihovýchod splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší
v příloze č. 1 v bodě 1 až 3“ je v souladu s cíli ochrany přírody. Snižování
emisí a tedy i imisní zátěže povede ke zlepšování zdravotního stavu a snížení
nutriční zátěže lesních ekosystémů, přírodních stanovišť a sídelní zeleně.
PZKO se sice nesoustředí na látky, které jsou z hlediska vlivů na ekosystémy
nejvýznamnější, jako jsou např. NOX, ale k jejich snížení dojde současně se
snižováním emisí vybraných látek. Mírně příznivě tak budou ovlivněny složky
přírody a krajiny chráněné zákonem, tj. zvláště chráněná území a druhy,
lokality Natura 2000, VKP, USES, volně žijící druhy živočichů a rostlin. Míra
vlivu je obtížně vyhodnotitelná, protože zde působí řada dalších faktorů
včetně přetrvávající zátěže z minulosti. Obecně lze konstatovat, že pozitivní
vliv bude tím větší, čím nižší budou emise znečišťujících látek. Lze očekávat
spíše mírné zlepšení stavu. Konkrétní projekty, kterými budou cíle
naplňovány, však mohou mít negativní vlivy na přírodu a krajinu. Opatření,
která mohou mít negativní vliv, jsou hodnocena níže.
Odpady
Jedním z cílů PZKO je snížení koncentrace znečišťujících látek v ovzduší tam,
kde jsou imisní limity překračovány, z velké části se jedná o znečišťující látky
PM10 a PM2,5. Uvedené znečišťující látky vznikají také z provozů, u nichž se
jako nejvhodnější způsob omezování těchto ZL jeví jejich zachytávání- vyšší
odprášení. V některých případech se může jednat o převedení problému
z oblasti ovzduší do oblasti odpadů.
Nicméně z komplexního hlediska se jedná o vhodné řešení problému.
Kulturní památky
Vztah posuzované koncepce problematice kulturních památek je velmi
volný. Realizace navrhovaných opatření nebude mít zásadní vliv na dané
téma. Jakékoliv snížení emisí bude mít dílčí pozitivní efekt z hlediska snížení
81
negativních vlivů atmosférické depozice na památky, tedy např. snížení
poškozování konstrukčních prvků či uměleckých děl a staveb z materiálů
reagujících z chemickými sloučeninami obsaženými v emisích (sloučeniny
síry, sloučeniny dusíku, chloridy, oxid uhličitý a ozón). Opatření koncepce
k energetickým úsporám (zateplování apod.) může na druhou stranu s sebou
přinášet riziko poškození cenných objektů.
Hluk
Posuzovaný program je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro zlepšení
kvality ovzduší na regionální úrovni, ale není primárně určen k plnění cílů
směřujících k ochraně před hlukovou zátěží. Svými opatřeními v dopravě
může hlukovou situaci zhoršit, pokud nebudou respektována protihluková
opatření a Akční hlukový plán, který bude teprve vytvořen po aktualizaci
hlukové mapy.
Vliv samotného PZKO na zvolené téma nebude významný. Nicméně vliv
může být v konečném důsledku pozitivní - pro lokality, ze kterých bude
vyvedena zbytná doprava, ale zároveň negativní - pro lokality, kam bude
doprava přesměrována. Vliv bude možno konkretizovat až na základě
hodnocení na úrovni projektové přípravy jednotlivých dopravních záměrů
(což není předmětem PZKO, který sám žádné nové dopravní stavby či
obdobné záměry nenavrhuje).
6.3
VYHODNOCENÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI PZKO VČETNĚ POTENCIÁLNÍCH KUMULATIVNÍCH
VLIVŮ
V návaznosti na rámcové vyhodnocení vazeb opatření PZKO na témata
životného prostředí a veřejného zdraví (viz výše) bylo provedeno podrobné
vyhodnocení jednotlivých opatření, u nichž lze předpokládat možnost
významných pozitivních a/nebo negativních vlivů.
Výstupy hodnocení jsou souhrnně uvedeny níže, doporučení k minimalizaci
identifikovaných rizik a nejistot vyplývajících z hodnocení jsou pak
obsahem kapitoly č. 7.
V souvislosti s hodnocením možných vlivů jednotlivých opatření je nutné
opět poznamenat, že samotný Program nezahrnuje konkrétní územně
specifikované projekty, s výjimkou projektů dopravních staveb, které nově
nenavrhuje, ale dává jim v rámci strategie prioritu z hlediska cílů ochrany
ovzduší.
S ohledem na množství opatření byl v prvním kroku hodnocení proveden
„screening“ tj. vyhodnocení vazeb mezi opatřeními PZKO a tématy životního
prostředí a veřejného zdraví. Pro hodnocení byla použita následující
stupnice k hodnocení síly vazby mezi opatřeními PZKO a tématy životního
prostředí a veřejného zdraví:
+2
silná pozitivní vazba (tj. implementace opatření může pozitivně
ovlivnit ovlivnit danou složku životního prostředí respektive zdraví
přímo či nepřímo, ale s vysokou pravděpodobností a/nebo v celém
řešeném území),
82
+1
0
slabá pozitivní vazba (tj. implementace opatření může pozitivně
ovlivnit danou složku životního prostředí respektive zdraví přímo či
nepřímo, ale s nízkou pravděpodobností nebo pouze lokálně,
bez vazby,
-1
slabá negativní vazba (tj. implementace opatření může negativně
nepřímo, ale s nízkou pravděpodobností nebo pouze lokálně,
-2
silná negativní vazba (tj. implementace opatření může negativně
nepřímo, ale s vysokou pravděpodobností a/nebo v celém řešeném
území).
V návaznosti na vyhodnocení vazeb byly slovně popsány možné vlivy pro ta
opatření, u kterých byla identifikována určitá vazba na dané téma životního
prostředí či veřejné zdraví (tj. opatření s hodnocením +2, +1, -1, -2 v tabulce
níže).
Slovní popis možných vlivů opatření s identifikovanou vazbou, strukturovaný
dle jednotlivých složek životního prostředí, je uveden dále v kap. 6.3.1., resp.
kapitoly 12 (veřejné zdraví).
Doporučení k minimalizaci identifikovaných rizik a nejistot vyplývajících
z hodnocení, respektive návrhy k posílení efektivity a pozitivních dopadů
implementace Programu, jsou obsahem kapitoly 7.
83
84
Tabulka č. 5: Identifikace vazeb mezi PZKO a tématy životního prostředí a veřejného zdraví (1. část)
AB6
AB7
AB8
AB9
AB10
AB11
AB12
AB13
AB14
+2
+1/1
+1
0
+1
+1
+2
+2
+2
+1
+1
+1
+1
Zdraví
+1
+1
+1/
-1
+1/
-1
0
0
0
+1
+1
+2
+2
+2
+1
+1
+2
+2
Emise
skleníkových
plynů
+1
+1
-1
-1/
+1
-1/
+1
+1
+1
+1
+1
+1
+2
+1
+1
+1
0/+1
0/+1
Voda
+1
0
0
0
0
+1
+1
0
+1
0
0
0
0
0
0
+1/1
0
0
0
0
-1
+1
-1
+1
0
0
0
0
0
0
0
-2
-2
-1
-2
-1
-2
0
0
0
0
0
Lesní
ekosystémy
0
0
-2
-2
-1
-2
0
-1
0
0
0
0
Odpady
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Hluk
0
0
+2/2
+1
0
0
0
0
0
0
Kulturní
památky
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Příroda a krajina
AB17
AB5
+1
Půda a
horninové
prostředí
AB16
AB4
0
AB15
AB3
+1
AB2
Ovzduší
AB1
AA2
Jednotlivá opatření PZKO
AA1
Téma životního
prostředí a
veřejného
zdraví
+2
+1
+2
+1
-1/
+1
0
0
0
0
+1
0
-1
0
0
0
0
0
-1
-1
0
0
+1
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0/ 1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
/-1
+1/1
Tabulka č. 5: Identifikace vazeb mezi PZKO a tématy životního prostředí a veřejného zdraví (2. část)
AB19
AC1
BB1
BB2
BD1
BD2
BD3
CB2
DB1
DB2
DB3
EA1
EB1
EB2
EC1
ED1
Jednotlivá opatření PZKO
AB18
Téma životního
prostředí a
veřejného
zdraví
Ovzduší
+1
+1
+1
+1
+1
+1
+1
+1
+1
+2
+1
+1
+1
+1
+1
+1
+1
Zdraví
+1
0
0
+1
+2
1
-1
+2
+1
+1
+2
+2
0
+1
+1
+1
+2
Emise
skleníkových
plynů
+1
+1
+1
+1
0
0
+1
0
0
+1
+1
+1
0
0
0
0
0
Voda
0
0
0
+1
+1
0
0
0
+1
+1
0
0
0
0
+1
0
0
Půda a
horninové
prostředí
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
+1
0
0
0
0
+1
0
0
Příroda a krajina
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
0
-1
-1
0
+2
-1
0
+1/-1
Lesní
ekosystémy
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1/1
Odpady
0
0
0
+1
+1/
-1
+1/
-1
0
0
0
+1
0
0
0
0
0
0
0
Hluk
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Kulturní
památky
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
86
6.3.1
OVZDUŠÍ
Jak je vyhodnoceno v kapitole 6.2, celkové zaměření a cíle PZKO jsou
navrženy v souladu s aktuálnimi potřebami kvality ovzduší v zóně. Při jejich
splnění posuzovaná koncepce přinese v zóně významné zlepšení kvality
ovzduší. Dosažení správně definovaných ambiciózních imisních cílů bude
závislé na úspěšnosti praktické realizace koncepce. V následujícím textu je
proto posouzen vliv jednotlivých navržených koncepčních opatření.
Emisní stropy a regulace zdrojů
V případě stacionárních zdrojů je vzhledem ke skladbě zdrojů v zóně přínos
těchto opatření pro kvalitu ovzduší zanedbatelný, zvláště při zvážení
velikosti populace dotčené těmito opatřeními. Celkovou situaci v zóně
nemohou významně ovlivnit. Souhlasíme proto s nenavržením emisních
stropů pro stacionární zdroje.
K regulaci podle §13 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší jsou v posuzované
koncepci stanoveny stacionární zdroje emitující suspendované částice bez
akcesorických toxikologicky významných organických příměsí (mechanicky
generovaný prach minerální povahy). Regulace těchto zdrojů má proto
omezený potenciál lokálně zlepšit imisní situaci suspendovaných částic,
především frakce PM10, na rozdíl od emisního stropu pro silniční dopravu ale
nemůže regulace stacionárních přispívat ke snížení imisní zátěže
benzo(a)pyrenem.
Regulace podle § 13 jsou navrženy pro ty zdroje, které působí příspěvek
k průměrným ročním imisním koncentracím suspendovaných částic PM10
nad 4 µg/m3. Méně významné průmyslové zdroje v zóně, které mohou
působit průměrné roční imisní příspěvky PM10 v řádu prvních jednotek
µg/m3, mají pouze lokální dosah (nejvýše první jednotky km od zdroje)
a podléhají často integrovanému povolení. Podle názoru hodnotitele existují
pro snižování emisí z těchto lokálně působících zdrojů dostatečné nástroje
v rukou krajského úřadu, které jsou již v současnosti obsaženy v platné
legislativě a jsou dostatečně využívány (např. požadovaný soulad s BAT
v rámci změn integrovaných povolení, možnost zpřísňování emisních limitů
nad rámec zákona).
V návaznosti na tyto skutečnosti považujeme uvedenou výši hranice
potřebnou dle PZKO ke stanovení emisního stropu, resp. regulace,
za adekvátní smyslu programu. Zahrnuje zdroje, které významně ovlivňují
imisní koncentrace v zóně. Případné stanovení emisních stropů nebo
regulace pro průmyslové zdroje s menším imisiním příspěvkem by
představovalo z regionálního hlediska nevýznamný přínos pro kvalitu
ovzduší. Z koncepčního hlediska by bylo nadbytečné a kontraproduktivní
(vedlo by k rozmělnění priorit a odvádění pozornosti od podstatných faktorů
kvality ovzduší v zóně).
Prověření podmínek provozu zdrojů je obecně vhodné opatření, které by
mělo být průběžně prováděno v rámci pravidelných kontrol orgány státní
správy na všech stacionárních zdrojích (nejen uvedených v PZKO), a to tak,
87
aby tyto zdroje postupně směřovaly k nižším emisím a nejlepším dostupných
technikám, popř. nejlepší známé praxi z hlediska úrovně emisí. V případě
zdrojů spadajících do působnosti zákona o integrované prevenci (v dané
zóně se jedná o slévárny) je plnění nejlepších dostupných technik legislativní
povinností a tyto by měly být proto krajskými úřady prověřovány při každé
kontrole a změně integrovaného povolení. U těchto zdrojů by proto tato
samozřejmá povinnost neměla být součástí PZKO. Ze stejného důvodu je
toto prověřování samozřejmé v případě cementáren a vápenek navržených
mezi regulovanými zdroji.
V návaznosti na významný emisní podíl dopravy na imisních koncentracích,
zejména v lidských sídlech, představuje návrh emisních stropů pro silniční
dopravu významně pozitivní potenciální vliv na kvalitu ovzduší. Protože se
navržená redukce emisí ze silniční dopravy jeví ve stanoveném časovém
horizontu (2020) jako velmi ambiciózní, jsou v kapitole 7 uvedena
doporučení, která podporují co nejdřívější dosažení navržených stropů.
Konkrétní opatření ke snížení emisí a k požadovanému zlepšení kvality
ovzduší
AA1 Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst)
V dané zóně se jedná s ohledem na velikost sídel o opatření s pozitivním,
málo významným vlivem.
AA2 Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy
V PZKO je řešeno společně s AB10, proto není samostatně hodnoceno.
AB1 Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou
dopravu
Dopravní stavby uvedené v PZKO nejsou nově navrženy, byly již předmětem
posuzování v jiných dopravních koncepcích. S ohledem na případnou
duplicitu není jejich vliv v rámci předkládané dokumentace opětovně
hodnocen. Obecně lze na základě dřívějších SEA říci, že vliv těchto staveb na
kvalitu ovzduší (pozitivní/negativní) bude určen realizací konkrétní návrhové
varianty, zejména návrhovou intenzitou dopravy a vedením trasy, které
nejsou v řadě případů v současnosti jednoznačně určeny. Jako
nezpochybnitelně pozitivní jsou v zóně CZ06Z ty části navržených staveb,
které tvoří obchvaty sídel.
AB2 Obchvaty měst a obcí
Obchvaty obcí snižují expozici obyvatelstva dopravním imisím a podmiňují
realizaci dalších imisně přínosných opatření (např. selektivní zákazy vjezdu,
nízkoemisní zóny). S ohledem na navržený rozsah v této zóně mohou mít
významně pozitivní vliv na kvalitu ovzduší v sídlech a zasáhnou proto svým
pozitivním efektem významnou část populace. Rizikem pro dosažení
očekávaných efektů je případná malá rychlost jejich realizace vyvolaná
88
nedostatečným objemem dostupných finančních prostředků, resp. jejich
směrováním do případných jiných dopravních staveb.
AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti
Opatření v podstatě vede ke zkapacitnění stávajících silničních komunikací.
Z hlediska ochrany ovzduší je proto celkově kontraproduktivní (lze očekávat
lokální krátkodobé imisní zlepšení vlivem plynulejší dopravy, celkově ale
zvyšuje komfort individuální automobilové dopravy na příslušné komiunikaci
a může proto vyvolat vyšší intenzity silniční dopravy doprovázené vyššími
emisemi). Neřeší hlavní příčinu vysoké imisní zátěže z dopravy (vysoké
intenzity). Přednost by měla mít systémová opatření směřující k odvedení
dopravy z obytných oblastí, naředění dopravy a vyššímu využití MHD, nikoliv
opatření pro zvyšování komfortu silniční dopravy. Efekt opatření bude málo
významný. Konkrétní opatření v aglomeraci nejsou navržena. Nelze proto
vyhodnotit, zda bude převládat pozitivní, či negativní efekt opatření.
AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí
Koncepčně správné opatření, vzhledem k rozsahu navržených staveb bude
mít málo významným potenciální pozitivní vliv na kvalitu ovzduší.
Doporučujeme urychlit přípravu opatrření. Do roku 2020 se pozitivní efekty
nestihnou imisně projevit.
AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride
Pozitivní opatření ve větších sídlech. Usnadňuje využití hromadné dopravy,
která však vzhledem k malým městům v zóně bude mít pouze málo
významný lokální pozitivní vliv na kvalitu ovzduší. Prostředky by měly být
v zóně směřovány přednostně do dopravních opatření odklánějících
a omezujících tranzitní dopravu (obchvaty, následně NEZ a selektivní zákazy
vjezdu).
AB7 Nízkoemisní zóny
Opatření s potrenciálním lokálním pozitivním vlivem ve větších sídlech.
Zhoršuje komfort individuální automobilové dopravy, motivuje k pořízení
novějších osobních vozidel a/nebo cestování MHD. Snadná kontrola a dobrá
vymahatelnost opatření. Do roku 2020 realizovatelné pouze za předpokladu
urychlení přípravy. Častá nezbytná návaznost na obchvaty v rámci opatření
AB2.
AB8 Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu
Pozitivní opatření, často vázané na dokončení obchvatů v rámci AB2. Snadná
kontrola a dobrá vymahatelnost opatření. Významný potenciální pozitivní
vliv na kvalitu ovzduší ve velkém počtu sídel.
AB9 Integrované dopravní systémy
Opatření potenciálně snižuje intenzity individuální automobilové dopravy
v sídlech. Při důsledném provedení může mít opatření významný pozitivní
vliv na kvalitu ovzduší. Navržené zajištění kvalitních přestupních vazeb mezi
meziměstskou železniční a autobusovou dopravou by mělo být posíleno
89
a koordinováno v rámci všech významných cílových obcí, zejména s cílem
zvýšit komfort a rychlost hromadné dopravy při dojíždění do zaměstnání,
a tím její schopnost konkurovat individuální automobilové dopravě.
AB10 Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy
Z pohledu ochrany ovzduší podobné potenciální efekty jako u opatření AB9.
V PZKO chybějí opatření pro meziměstskou hromadnou dopravu, která
mohou v zóně významně zvýšit pozitivní efekt opatření.
AB11 Zajištění preference MHD
V zóně může mít opatření lokální a nevýznamný vliv (malá sídla).
AB12 Rozvoj alternativních pohonů ve veřejné dopravě
Veřejná doprava není v zóně hlavním emisním problémem, vozidla jsou
snadno kontrolovatelná a udržována, jedná se z hlediska nákladů na tunu
snížení emisí o drahé opatření. Má doplňkový význam, protože emisně
zastaralých vozidel (EURO2 a starší) je v hromadné dopravě minimum.
I v případě žádoucího významného posílení hromadné dopravy budou emise
z tohoto segmentu zdrojů nevýznamné. Opatření bude mít málo významný
pozitivní vliv .
AB13 Podpora cyklistické dopravy
Přínosné doplňkové opatření s nevýznamným pozitivním vlivem na imisní
situaci (omezený počet sportovně založených obyvatel - vždy se bude jednat
pouze o malou část osobních přepravních výkonů, malá sídla - malý objem
vnitroměstské dopravy, doprava na delší vzdálenosti - mimo možnosti
cyklodopravy).
AB14 Podpora pěší dopravy
Opatření má v zóně potenciální málo významný pozitivní vliv. Nemá
potenciál významně snížit imisní koncentrace. V případě žádoucího snížení
intenzity automobilové dopravy poklesne potřebnost tohoto opatření
(bezkolizní dosažení potřebných cílů ve městě bude zajištěno i bez realizace
opatření).
AB15 Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu
Protichůdné efekty opatření. Plynulejší doprava vede při zachování intenzity
ke snížení emisí, ale lepší průjezdnost představuje vyšší komfort
pro individuální automobilovou dopravu a vede ke zvýšení dopravních
intenzit, a tedy i emisí. Odstraňování bodových problémů zvyšováním
průjezdnosti úzkých míst neřeší prioritní problém ve městech, tj. vysoké
intenzity silniční dopravy, a nenaplňuje potřebu tuto dopravu omezit, spíše
naopak. Před realizací tohoto opatření by mělo mít přednost snížení
dopravních intenzit odváděním individuální dopravy ze sídel (obchvaty,
přeložky), nahrazováním individuální dopravy hromadnou, a tam, kde to
nelze, ředěním dopravy na území obcí, např. selektivními zákazy vjezdu
a NEZ, čímž současně dojde i ke zlepšení plynulosti dopravy v současných
problémových místech. Teprve po vyčerpání možností těchto aktivit bude
90
vhodné v odůvodněných případech uvažovat o realizaci opatření ke zvýšení
plynulosti dopravy. Vliv opatření hodnotíme jako indiferentní, bude záviset
na konkrétním provedení.
AB16 Úklid a údržba komunikací
Přínosné doplňkové opatření s potenciálním lokálně až významně pozitivním
vlivem. V sídlech menší velikosti má resuspenze z dopravy významný vliv
na místní kvalitu ovzduší. Sice se jedná pouze o kompenzaci, nikoliv o řešení
příčiny (vysoké intenzity individuální automobilové dopravy), ale opatření je
aplikovatelné ve všech obcích s velmi dobrým poměrem mezi snížením emisí
a vynaloženými náklady (za předpokladu důsledné realizace).
AB17 Omezení prašnosti výsadbou liniové zeleně
Přínosné doplňkové opatření se slabě pozitivním vlivem na imisní situaci.
Není směrováno na odstranění příčiny imisních problémů (intenzity osobní
dopravy), ale na jejich kompenzaci.
AB18 Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a jeho organizací
Předmětná vozidla mají relativně malý podíl na celkových intenzitách
dopravy. Vozidla veřejné správy jsou již v současnosti snadno
kontrolovatelná a udržována. Ve vozovém parku MHD je již minimum
starších vozidel (EURO 3 a nižší). Drahé opatření v přepočtu na uspořenou
tunu emisí. Opatření proto bude mít málo významný pozitivní vliv.
AB19 Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové
dopravě
Plošný potenciálně významně pozitivní efekt opatření. Oproti konvenčnímu
pohonu má potenciál snížit automobilové emise minimálně o desítky %. Pro
účinnost opatření bude rozhodující ekonomická přijatelnost investice
do nízkoemisních a bezemisních pohonů. Intenzita pozitivního vlivu bude
záviset na konkrétní podpoře (návaznost na implementaci NPSE). Do roku
2020 předpokládáme zanedbatelný objem nahrazených vozidel, a proto
málo významný až zanedbatelný pozitivní imisní vliv opatření.
AC1 Podpora carsharingu
Samo o sobě má opatření prakticky nulový potenciál snížit imisní
koncentrace, mimo jiné z důvodu malé velikosti sídel v zóně. Opatření bude
mít nevýznamný pozitivní vliv. BB1 Snížení vlivu stávajících průmyslových
a energetických stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší - Čištění
spalin nebo odpadních plynů, úprava technologie
V případě podniků nespadajících do působnosti zákona o integrované
prevenci může být pozitivní efekt opatření lokálně až významný. Podniky
s potenciálně významným imisním vlivem spadají ve většině případů
do působnosti zákona o integrované prevenci, takže již v současnosti je
u nich vyžadován soulad s BAT. Další snížení emisí z těchto zdrojů se proto
na kvalitě ovzduší významně neprojeví. S ohledem na nízký podíl průmyslu
91
na znečištění ovzduší bude mít toto opatření na celkovou imisní situaci
v zóně málo významý pozitivní vliv.
BB2 Snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků, pořízení
techniky pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/z volného
prostranství/z manipulace se sypkými materiály
Potenciální efekt bude lokální v blízkosti zdrojů. S ohledem na nízký podíl
stacionárních průmyslových zdrojů na znečištění ovzduší v zóně bude vliv
opatření na imisní situaci pozitivní, málo významný.
BD1 Zpřísňování/stanovování podmínek provozu
V současnosti je již využíváno při změnách integrovaných povolení, u dalších
zdrojů, které nespadají pod zákon o integrované prevenci, se opatření
překrývá s opatřením BB1 a BB2 a platí proto stejné hodnocení. S ohledem
na nízký podíl relevantních stacionárních průmyslových zdrojů na znečištění
ovzduší v zóně bude pozitivní vliv tohoto opatření málo významný.
BD2 Minimalizace imisních dopadů provozu nových stacionárních zdrojů
v území
Nové stacionární zdroje obvykle nepůsobí významné imisní problémy
(v rámci přípravy jejich umístění jsou aplikovány aktuální legislativní
požadavky a v povolovacích řízeních jsou uplatňovány požadavky pro
minimalizaci dopadů na kvalitu ovzduší - výstupy z procesu EIA, BAT,
zpřísnění podmínek provozu ze strany orgánů ochrany ovzduší). Pozitivní vliv
opatření proto může být pouze málo významný.
BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti
Vliv stavební činnosti je vyšší ve městech. S ohledem na absenci velkých
sídel má opatření v zóně málo významný potenciální pozitivní vliv.
CB2 Snížení emisí TZL a PM10 – omezení větrné eroze
Sníží emise především velkých částic minerálního původu, které mají lokální
imisní dopad (sedimentace v blízkosti zdrojů). Pozitivní vliv opatření lze
očekávat v suchých větrných obdobích, tedy v době dobrých rozptylových
podmínek bez překračování imisních limitů. S ohledem na velký podíl
zemědělsky využívaných ploch v zóně se jedná o vhodné doplňkové opatření
s pozitivním, málo významným vlivem.
DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace
a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie
Cílí na prioritní sektor zdrojů prioritních látek v zóně. Potenciálně významný
pozitivní efekt ve všech sídlech. Podmínkou dosažení cíle PZKO a s tím
spojených významných pozitivních vlivů je masivní kampaň v rámci aktivity
“Rozvíjet informační a poradenské služby v rámci podpory přeměn topných
systémů”. Jedná se o opatření s velmi významný potenciálním pozitivním
vlivem na kvalitu ovzduší.
92
DB2 Snížení potřeby energie
Navržené aktivity zahrnují veřejné a budovy k hromadnému bydlení. Ty jsou
z hlediska emisí ve srovnání s individuálním bydlením málo významné, často
jsou vytápěny centrálně, obvykle s nižší výrobní emisí, a tedy menším
negativním imisním dopadem. Opatření bude mít málo významný pozitivní
vliv.
DB3 Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury,
rozšiřování sítí zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií
Do roku 2020 se nemůže opatření významně imisně projevit (příprava
a výstavba CZT systémů je časově náročná). Vhodné je zejména rozšiřování
systémů CZT. Plynofikace zóny je již dostatečná, problémem je její
nedostatečné využití z ekonomických důvodů. Vliv opatření proto bude
pozitivní, v horizontu do roku 2020 nevýznamný.
EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky
Opatření má potenciálně až významný pozitivní efekt, skutečný přínos bude
závislý na konkrétním provedení.
EB1 Zpevnění povrchu nezpevněných komunikací a zvyšování podílu zeleně
v obytné zástavbě
Navržená opatření v zóně se týkají pouze výsadeb zeleně. Tato opatření mají
lokální pozitivní efekt, navíc se jedná pouze o kompenzační opatření neřešící
příčinu (velikost emisí). Celkově bude mít opatření málo významný pozitivní
vliv.
EB2 Snižování vlivu dlouhodobých deponií
a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší
vytěžených
materiálů
Zóna je těmito faktory imisně zatížena pouze v nevýznamné míře. Toto
opatření má zde proto zanedbatelný pozitivní vliv.
EC1
Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší
Osvěta v oblasti individuálního vytápění cílí na prioritní problém ovzduší
a skupinu zdrojů a může omezit riziko nedostatečné účinnosti opatření (zvýší
motivaci obyvatel k modernizaci), má významný dopad na rychlost realizace
opatření. Velikost pozitivního vlivu bude závislá na intenzitě a zaměření
informačních kampaní.
ED1 Územní plánování
Případné umísťování nových zdrojů znečišťování nebude vzhledem k plnění
platné legislativy (zákon o posuzování vlivů na ŽP, zákon o ovzduší, zákon
o integrované prevenci, včetně BAT) významným faktorem kvality ovzduší.
Problémem je zátěž ze stávajících zdrojů. Hustota průmyslových zdrojů
i urbanizace je na většině zóny relativně nízká. Potenciál tohoto opatření je
zde proto málo významný. Opatření bude mít málo významný pozitivní vliv.
Potenciální kumulativní vlivy:
93
Pozitivní kumulativní vliv na kvalitu ovzduší lze očekávat v případě všech
realizovaných opatření.
PZKO je koncipován tak, aby při kumulativním působení všech navržených
aktivit došlo ke snížení imisních koncentrací pod úroveň imisních limitů.
Z toho vyplývá, že pro dosažení cílů PZKO je nezbytná realizace všech
navržených dílčích opatření, která jednotlivě představují většinou málo
významný vliv na kvalitu ovzduší, ale v celkovém souhrnu budou mít při
důsledném provedení významně pozitivní efekt v podobě splnění imisních
limitů.
Významný pozitivní kumulativní vliv PZKO je zřejmý zejména v případě
realizace navržených opatření v dopravě, při jejichž realizaci dojde
k významně vyššímu efektu, než jaký by odpovídal jejich přínosům, pokud by
byla opatření realizována bez jejich vzájemné provázanosti.
Tato opatření je pro dosažení maximálního efektu vhodné realizovat
souběžně, resp. se zohledněním časových návazností (např. urychleně
realizovat obchvaty, následně realizovat selektivní zákazy vjezdu
a nízkoemisní zóny).
V případě emisí z domácností lze velmi významný pozitivní kumulativní vliv
očekávat opatření „DB1 Podpora
přeměny
topných
systémů
v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či
bezemisních zdrojů energie“ a „EC1 Informování a osvěta veřejnosti
v otázkách ochrany ovzduší“.
Podle názoru hodnotitele je navazující, resp. souběžná realizace těchto
opatření podmínkou pro dosažení cílů PZKO.
Celkové shrnutí hodnocení vlivů na ovzduší
Posuzovaná koncepce má v zóně CZ06Z Jihovýchod potenciál významně
zlepšit kvalitu ovzduší z hlediska všech prioritních látek. Velikost pozitivního
vlivu Programu na kvalitu ovzduší bude záviset na důslednosti jeho realizace
a priorizaci nejúčinnějších opatření.
Na základě hodnocení jednotlivých opatření byla identifikována následující
opatření, která hodnotitel SEA považuje z hlediska ochrany ovzduší v zóně
CZ06Z Jihovýchod za prioritní (opatření, která při důsledné realizaci nejvíce
zlepší kvalitu ovzduší v obydlených oblastech):
94
Tučně vyznačená opatření v uvedeném výčtu lze považovat za absolutní
prioritu ochrany ovzduší v zóně, která vyžaduje upřednostnění těchto
opatření před jinými, a to jednak z důvodu nezpochybnitelného významně
pozitivního vlivu a/nebo proto, že vytváří předpoklady pro realizaci dalších
významně pozitivních opatření. Na jejich důslednou realizaci v praxi by měl
být při naplňování Programu kladen největší důraz.
Identifikovaná rizika naplňování Programu jsou uvedena v kapitole 7.
6.3.2
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
Realizace opatření navržených tímto programem v kombinaci s opatřeními
navrženými Národním programem snižování emisí bude v určité míře
směřovat ke snížení imisního zatížení obyvatelstva, a bude tedy mít určitý
pozitivní vliv na veřejné zdraví. Nicméně, vzhledem k dosavadním trendům,
krátké době na přípravu, schválení a realizaci jednotlivých projektů, je jisté
nebezpečí v časové prodlevě a naplnění termínů.
Podrobné hodnocení viivů na veřejné zdraví je uvedeno v kapitole 12 této
dokumentace.
6.3.3
Cíle hodnoceného dokumentu explicitně neřeší problematiku emisí
skleníkových plynů. Nicméně s ohledem na sektorové zaměření cílů PZKO
(průmysl, doprava, lokální topeniště), řešící sektory, které jsou významným
zdrojem emisí skleníkových plynů, lze při dosažení navržených cílů PZKO
předpokládat také příspěvek k plnění cílů v oblasti snižování emisí
skleníkových plynů. Význam toho příspěvku však nelze na strategické úrovni
PZKO blíže odhadnout, neboť se bude odvíjet od rozsahu realizace
jednotlivých opatření respektive od konkrétních zvolených řešení na úrovni
dílčích projektů.
Konkrétní opatření ke snížení emisí a k požadovanému zlepšení kvality
ovzduší
Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst) (AA1)
V případě, že implementací opatření dojde ke snížení přepravních výkonů
individuální automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových
plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí
skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě
implementace opatření a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném
území.
95
Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy (AA2)
Opatření je hodnoceno společně s opatřením AB10 níže.
Realizace páteřní sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu
(AB1)
Předpokládané zkapacitnění silničních komunikací může vést ke zvyšování
dopravních intenzit (zvýšení atraktivity silniční sítě a tím zavlékání nové
dopravy do aglomerace) a tím i zvýšení emisí skleníkových plynů z dopravy.
Navržené opatření má možný negativní vliv na snížení emisí skleníkových
plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na změnách intenzity dopravy
v řešeném území.
Obchvaty měst a obcí (AB2)
Opatření může vést ke zvýšení plynulosti dopravy, snížení kongescí a s tím
spojenému snížení emisí skleníkových plynů. Rizikem je však možné zvýšení
atraktivity silniční sítě a tím nárůst dopravní intenzity. Navržené opatření tak
má možný pozitivní i negativní vliv na snížení emisí skleníkových plynů,
charakter a míra vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě realizace opatření
a výsledných změnách intenzity dopravy v řešeném území.
Odstraňování bodových problémů na komunikační síti (AB3)
Výstavba a rekonstrukce železničních tratí (AB4)
automobilové dopravy, lze očekávat snížení emisí skleníkových plynů
z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí
území.
Výstavba a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových tratí (AB5)
území.
Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride (AB6)
96
území.
Nízkoemisní zóny (AB7)
území.
Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu (AB8)
území.
Integrované dopravní systémy (AB9)
území.
Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy (AB10), Ekonomická podpora
(dotace) provozu veřejné hromadné dopravy (AA2)
plynů z dopravy. Navržená opatření mají možný pozitivní vliv na snížení
emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na efektivitě
území.
Zajištění preference MHD (AB11)
území.
Rozvoj alternativních pohonů ve veřejné dopravě (AB12)
Implementací opatření dojde k vyššímu využití alternativních pohonů
v městské hromadné dopravě, lze tedy očekávat snížení emisí skleníkových
97
implementace opatření.
Podpora cyklistické dopravy (AB13)
území. Reálný dopad na snížení emisí skleníkových plynů lze však
předpokládat velmi nízký.
Podpora pěší dopravy (AB14)
území. Reálný dopad na snížení emisí skleníkových plynů lze však
předpokládat velmi nízký.
Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu (AB15)
Omezování emisí z provozu vozidel obce/kraje a jeho organizací (AB18)
V případě, že implementací opatření dojde k vyššímu využití alternativních
pohonů v městské hromadné dopravě, lze očekávat snížení emisí
skleníkových plynů z dopravy. Navržené opatření má možný pozitivní vliv
na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset
na efektivitě implementace opatření.
Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů v automobilové
dopravě (AB19)
V případě, že implementací opatření dojde k vyššímu využití alternativních
pohonů v automobilové dopravě, lze očekávat snížení emisí skleníkových
plynů z dopravy. Navržené opatření má možný nepřímý pozitivní vliv
na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset
na efektivitě implementace opatření.
Podpora carsharingu (AC1)
98
území.
Snížení vlivu stávajících průmyslových a energetických stacionárních zdrojů
na úroveň znečištění ovzduší – Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava
technologie (BB1)
Realizací opatření může dojít ke zlepšení stávajících technologií v průmyslu
a energetice a tím ke snížení spotřeby energie a souvisejícímu snížení emisí
skleníkových plynů v těchto sektorech. Navržené opatření má možný
pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude
záviset na efektivitě implementace opatření.
Minimalizace imisních dopadů provozu nových stacionárních zdrojů v území
(BD2)
Realizací opatření může zajistit využití účinných technologií v průmyslu
a energetice a tím ke snížení spotřeby energie a souvisejícímu snížení emisí
skleníkových plynů v těchto sektorech. Navržené opatření má možný
pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, nicméně lze předpokládat,
že nové provozy již budou vybaveny moderními technologiemi, tj. míra vlivu
bude spíše nízká.
Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání
nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie (DB1)
Podpora moderních technologií vytápění a ohřevu teplé vody povede
ke snížení emisí skleníkových plynů z lokálních zdrojů. Navržené opatření
má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra a rozsah
vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě implementace opatření.
Snížení potřeby energie (DB2)
Opatření se vztahuje k emisím skleníkových plynů ze sektoru energetiky
a sektoru vytápění komerčních budov. Energetický průmysl je hlavním
zdrojem emisí skleníkových v ČR, naopak emise z vytápění komerčních
budov představují cca 1/5 emisí ze sektoru vytápění residenčních
a komerčních budov tj. méně než 2% celkových emisí skleníkových plynů.
Implementací opatření dojde ke snížení spotřeby energie, což může snížit
emise skleníkových plynů ze sektoru energetiky a vytápění komerčních
budov. Navržené opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí
skleníkových plynů, míra a rozsah vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě
implementace opatření.
Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury, rozšiřování sítí
zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií (DB3)
Opatření se vztahuje k emisím skleníkových plynů ze sektoru energetiky.
Implementací opatření dojde ke snížení spotřeby energie z pevných paliv,
což může snížit emise skleníkových plynů ze sektoru energetiky. Navržené
99
opatření má možný pozitivní vliv na snížení emisí skleníkových plynů, míra
a rozsah vlivu bude záviset na rozsahu a efektivitě implementace opatření.
Opatření PZKO, relevantní z hlediska snižování emisí skleníkových plynů,
jsou zaměřena především na oblast dopravy a energetiky. Celkové vlivy
PZKO na emise skleníkových plynů z dopravy lze odhadnout jen obtížně –
opatření ke zvýšení plynulosti dopravy sice mohou snížit kongesce,
na druhou stranu mohou zvýšit atraktivitu dopravní sítě pro automobilovou
dopravu a tím mohou vést k navýšení intenzity dopravy. Opatření ke zvýšení
atraktivity veřejné dopravy mohou reálně snížit využívání IAD a tím přispět
ke snížení emisí skleníkových plynů z dopravy, naopak opatření k podpoře
cyklistické a pěší dopravy budou mít vliv pouze nízký. Pozitivní vlivy lze
očekávat v sektoru energetiky – zejména v souvislosti s podporou nových
technologií vytápění v domácnostech, respektive snižování spotřeby
energie. Míra celkového vlivu PZKO však bude výrazně záviset na rozsahu
a efektivitě implementace navržených opatření.
6.3.4
VODA
Opatření snižující emise znečišťujících látek relevantních pro kvalitu vod
(okyselující látky, toxické látky, nutrienty,…) budou mít obecně pozitivní vliv,
jeho rozsah však nelze na úrovni individuálních opatření odhadnout,
respektive bude spíše marginální. Míra přínosu jednotlivých opatření se
bude odvíjet od reálného příspěvku ke snížení emisí (viz hodnocení pro
oblast Ovzduší). V kontextu hodnocení dopadů PZKO na vody, lze tak
za přínosná považovat zejména všechna opatření podporující zvyšování
využití MHD na úkor individuální automobilové dopravy – např. AA1
Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst), AB4
Výstavba a rekonstrukce železničních tratí, AB5 Výstavba a rekonstrukce
tramvajových a trolejbusových tratí, AB7 Nízkoemisní zóny, a další reprezentující skupinu opatření s potenciálem ke snížení relevantních emisí
z dopravy, a tedy zátěže vod atmosférickou depozicí (zejména NOx, BaP).
Dílčí pozitivní vliv může mít rovněž opatření AB16 Úklid a údržba
komunikací, kde lze předpokládat snížení znečištění vod splachy
z komunikací (nutrienty, toxické látky). Toto opatření, podobně jako některá
další, např. BB1 Snížení vlivu stávajících průmyslových a energetických
stacionárních zdrojů na úroveň znečištění ovzduší - Čištění spalin nebo
odpadních plynů, úprava technologií či BB2 Snižování prašnosti v areálech
průmyslových podniků, pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí
ze skládkování/skládek/ z volného prostranství/z manipulace se sypkými
materiály, mohou na druhou stranu zvyšovat spotřebu vody.
Opatření DB1 Podpora přeměny topných systémů v domácnostech –
Instalace a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie
bude mít určitý pozitivní vliv u zátěže vod benzo(a)pyrenem.
100
Pozitivní vliv na povrchové i podzemní vody z hlediska omezení zdrojů
kontaminace (např. těžkými kovy) lze předpokládat u opatření EB2 Snižování
vlivu dlouhodobých deponií vytěžených materiálů a průmyslových areálů
na kvalitu ovzduší.
Opatření CB2 nížení emisí TZL a PM10 – omezení větrné eroze bude mít
sekundární pozitivní vliv i na omezení vodní eroze a tedy splachů pevných
částic a nutrientů do vod. Vzhledem k velkým rozlohám zemědělských půd
v zájmovém území, které jsou zdrojem plošného znečištění vod (zejména
nutrienty) je potenciál pro pozitivní vliv významný. Reálný efekt PZKO však
bude zřejmě omezený, závislý na opatření v rezortu zemědělství.
Vzhledem k absenci specifikace územního průmětu u většiny opatření PZKO,
jakož i vzhledem k rozsahu nejistot ohledně kvantifikace snížení emisí
jednotlivých látek, respektive změn objemu depozice v zájmovém území
nelze odhadnout konkrétní vliv na jednotlivá ochranná pásma vodních
zdrojů, případně na chráněné oblasti přirozené akumulace vod.
Opatření koncepce ke snižování emisí mají vesměs potenciál přispět
k snížení zátěže vod z hlediska eutrofizace. Nejde však o vlivy významné,
z hlediska celkového stavu vod představují spíše dílčí příspěvek
k potenciálnímu zlepšení, kterého může být dosaženo v kumulaci s dalšími
opatřeními mimo rámec hodnocené koncepce a mimo zájmové území
(změny zemědělského hospodaření, změny rozsahu a charakteru čištění
komunálních odpadních vod ad. v širším povodí, do nějž zájmové území
spadá). Dílčí pozitivní vliv lze předpokládat v důsledku kumulativního snížení
zátěže benzo(a)pyrenem, případně kovy. Potenciální významné negativní
kumulativní vlivy nejsou předpokládány.
6.3.5
Opatření snižující emise znečišťujících látek (okyselující látky, toxické látky)
budou mít obecně pozitivní vliv, jeho rozsah však nelze na úrovni
individuálních opatření odhadnout, respektive bude spíše marginální. Míra
přínosu jednotlivých opatření se bude odvíjet od reálného příspěvku
ke snížení emisí (viz hodnocení pro oblast Ovzduší). V kontextu hodnocení
dopadů PZKO na půdy, lze všechna opatření podporující zvyšování využití
MHD na úkor individuální automobilové dopravy – např. AA1 Parkovací
politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst), AB5 Výstavba
a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových tratí, AB7 Nízkoemisní zóny,
a další - reprezentující skupinu opatření s potenciálem ke snížení
relevantních emisí z dopravy, a tedy zátěže půd atmosférickou depozicí
(zejména dusíkatých látek a BaP).
Z dalších opatření lze předpokládat určitý pozitivní vliv např. u opatření DB1
Podpora přeměny topných systémů v domácnostech – Instalace a využívání
nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie (redukce atmosférické
101
depozice okyselujících látek [sloučenin dusíku, síry] a dalších látek [např.
BaP] na půdách).
Opatření zahrnující výstavbu dopravní infrastruktury, AB1 Realizace páteřní
sítě kapacitních komunikací pro automobilovou dopravu, AB4 Výstavba
a rekonstrukce železničních tratí, či AB6 Odstavná parkoviště, systémy
Park&Ride a Kiss&Ride budou s velkou pravděpodobností spojena
s negativními vlivy v podobě záborů půdy, včetně ZPF. Rozsah těchto záborů
nelze na úrovni detailu, s nímž koncepce pracuje určit, navíc tato
problematika je primárně koncepčně řešena resortem dopravy
a posuzovaná koncepce nenavrhuje změny oproti probíhající přípravě
projektů dopravní infrastruktury v intencích koncepčních dokumentů
resortu dopravy, pouze identifikuje projekty prioritní z hlediska pozitivních
dopadů na kvalitu ovzduší (s cílem podpořit urychlení jejich realizace).
Obdobné riziko negativních vlivů v podobě záborů půdy lze předpokládat
i při nepromyšlené realizaci opatření AB13 Podpora cyklistické dopravy
(zejména při budování cyklostezek mimo zastavěné území).
Z podstaty věci bude mít pozitivní vliv opatření CB2 nížení emisí TZL a PM10
– omezení větrné eroze, kde lze očekávat i sekundární pozitivní vliv
z hlediska omezení vodní eroze.
Pozitivní vliv na půdy z hlediska omezení zdrojů kontaminace (např. těžkými
kovy) budou mít sanace starých zátěží, spojených s opatřením EB2 Snižování
vlivu dlouhodobých deponií vytěžených materiálů a průmyslových areálů
na kvalitu ovzduší. Revitalizace nevyužívaných nebo ekonomicky
nedostatečně efektivně využívaných průmyslových lokalit (brownfields)
navíc může přispět ke snížení tlaku na nové zábory půd spojené
s investicemi „na zelené louce“.
k snížení zátěže půd z hlediska acidifikace, kontaminace a případně eroze.
Nejde však o vlivy významné, z hlediska celkového stavu půd představují
spíše dílčí příspěvek k potenciálnímu zlepšení, kterého může být dosaženo
v kumulaci s dalšími opatřeními mimo rámec hodnocené koncepce (změny
zemědělského hospodaření, změny využití území a údržba krajiny, změny
kvality povrchových vod ad.).
Potenciální negativní kumulativní vlivy připadají v úvahu při realizaci velkých
záborů půdy pro výstavbu dopravní infrastruktury. V tomto smyslu však
koncepce nepřináší změny či odchylky od plánů připravovaných
a projednávaných v rámci koncepcí resortu dopravy.
6.3.6
PŘÍRODA A KRAJINA, LESNÍ EKOSYSTÉMY
dopravu
102
Budování velkých dopravních staveb je téměř vždy spojeno s negativními
vlivy na přírodu a krajinu. Dochází k záboru přírodních stanovišť
a k ochuzování biodiverzity, k záborům biotopů zvláště chráněných
a ohrožených druhů, zhoršení migrační prostupnosti krajiny, fragmentaci
ekosystémů a krajiny, narušení krajinného rázu, vlivům na ÚSES a VKP,
záborům a fragmentaci lesní půdy. V některých případech mohou být přímo
či nepřímo ovlivněna zvláště chráněná území a lokality Natura 2000.
Vyhodnocení jednotlivých záměrů je prováděno při územním plánování
a na projektové úrovni. Hlavním důvodem pro jejich budování jsou dopravní
požadavky, PZKO má na jejich realizaci pouze dílčí vliv. PZKO navíc neřeší
jejich územní vedení, které je z hlediska vlivů nejvýznamnější. Níže uvedené
hodnocení tak má pouze informativní charakter a upozorňuje na možná
rizika.
R43: Trasa zatím není definitivně stanovena. Možné ovlivnění PR Obůrky Třeštěnec, PP Skalky u přehrady, PP Pekárna, EVL a PR Bosonožský hájek,
EVL Hobrtenky, PP Krkatá Bába a PP Čtvrtky za Bořím. Nedaleko trasy je též
EVL Malhostovické kopečky - PP Drásovský kopeček a PP Malhostovická
pecka. Prochází přes okraj př. parku Bohdalov – Hartinkov a př. parku
Lysicko. Trasa několikrát kříží migračně významné koridory. Dojde k vlivům
na ÚSES, VKP a přírodní biotopy. Významně ovlivní fragmentaci krajiny.
R55: Blízkost EVL a PP U strejčkova lomu, EVL a PP U bílých hlin - možné
ovlivnění. Trasa je vedena přes nebo v těsné blízkosti PP Vojenské cvičiště
Bzenec a NPP Váté písky. Prochází v bezprostřední blízkosti EVL Váté Písky
a středem PO Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví. Trasa několikrát
kříží migračně významné koridory. Dojde k vlivům na ÚSES, VKP a přírodní
biotopy. Tunelová varianta vybraná dle závěrů EIA významné negativní vlivy
na PO i další složky přírody a krajiny omezí, řada vlivů však zůstává, nad
tunelem bude např. odlesněn 150 m široký pás, což znamená zásah do VKP,
lesního komplexu, fragmentaci krajiny, vliv na krajinný ráz, zábor přírodních
biotopů včetně stanovišť předmětů ochrany PO. Zůstává rovněž ovlivnění PP
Vojenské cvičiště Bzenec a vliv na PO Bzenecká doubrava v úseku Bzenec Bzenec-Přívoz.
R52: Jedná se o významné rozšíření stávající silnice, záměr je částečně
variantní, PZKO konkrétní variantu nedoporučuje. Trasa vede po hrázi VN
Nové Mlýny - střed, která tvoří PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny,
PR Věstonická nádrž a je součástí Ramsarské lokality Mokřady dolního
Podyjí. Dále jde po hranici a v krátkém úseku přes PO a CHKO Pálava, též
po hranici EVL Mušovský luh. Blízkost PR Šibeničník a PP Anenský vrch.
Dochází k menším zásahům do ÚSES. Kříží dálkový migrační koridor. Menší
zábory přírodních biotopů. Značný vliv zde může mít nárůst dopravy.
I/38: Kříží EVL Meandry Dyje s mírně negativním vlivem na předměty
ochrany. Prochází zřejmě těsně kolem EVL Načeratický kopec. Kříží EVL
Šlapanka a Zlatý potok, předmětem ochrany je vydra říční (riziko
usmrcování, zásah do biotopu). Blízkost PP Šlapanka. Krajinný ráz bude
ovlivněn zejména v místě přechodu přes Dyji. Zásah do lesního komplexu
u Dyje. Zásahy do ÚSES a VKP, menší zábor přírodních biotopů.
103
Možný významný negativní vliv
Při stavbě obchvatů může docházet k obdobným vlivům jako při budování
páteřní sítě, i když vlivy jsou obvykle menšího rozsahu. I zde platí, že
vyhodnocení jednotlivých záměrů je prováděno při územním plánování a na
projektové úrovni. Předmětem PZKO není územní vedení, které nejvíce
určuje vlivy. Staveb doporučených k realizaci je v PZKO větší počet, některé
z nich jsou již ve výstavbě.
I/55 Břeclav: Prochází přes cíp EVL Soutok - Podluží a menší výběžek PO
Soutok - Tvrdonicko. Jedná se zároveň o Ramsarskou lokalitu Mokřady
dolního Podyjí. Kříží zde dálkový migrační koridor a migračně významné
území. Dochází zde k záborům přírodních stanovišť a biotopů zvláště
chráněných druhů. Možné ovlivnění vodního režimu. Vlivy na VKP, okrajový
zásah do ÚSES, vlivy na lesní pozemky. Stavba byla vyhodnocena a má
územní rozhodnutí.
I/40 Valtice: Ochvat může okrajově zasáhnout do EVL Rendezvous.
I/54 Bzenec: Trasa prochází okrajem PO Bzenecná Doubrava – Strážnické
Pomoraví a přes okraj EVL Vracovská doubrava.
R43, R55, R52: Viz výše.
Možný negativní vliv
AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti
Při odstraňování bodových závad se jedná většinou o stavby menšího
měřítka, může přitom docházet k omezeným vlivům na přírodní stanoviště,
lesy, VKP a biodiverzitu. Konkrétní akce nebyly v PZKO identifikovány.
Vliv nelze určit
AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí
Koncepce navrhuje optimalizace a modernizace několika tras a dvě nová
propojení. Bude docházet k vlivům na zeleň, přírodní stanoviště, VKP, ÚSES,
krajinný ráz, případně ZCHÚ a lokality Natura 2000, půjde spíše o menší
vlivy, které je třeba řešit na projektové úrovni.
Dále opatření zahrnuje vysokorychlostní tratě VRT Brno – Vídeň, VRT Praha
– Brno, VRT Brno – Ostrava. Trasy jsou v přímém střetu se ZCHÚ a lokalitami
Natura 2000 a dalšími významnými územími a budou mít nezanedbatelný
vliv na přírodu a krajinu. Míra vlivů je však závislá na provedení, např.
v některých místech jsou pravděpodobné tunely, které vlivy omezí. Bez
podrobnější specifikace není možné je hodnotit.
Vliv nelze určit
AB5 Výstavba a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových tratí
Výstavba stavebně oddělených tramvajových tratí může být spojena
s menšími zábory sídelní zeleně. Lze však očekávat spíše minimální vlivy
104
a v případě záborů je možná kompenzace. Konkrétní doporučené akce
nejsou v koncepci uvedeny.
Bez vlivu
AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride
Při výstavbě parkovišť jsou pravděpodobné zábory sídelní zeleně, případně
přírodních stanovišť, může dojít k ovlivnění krajinného rázu. Méně
pravděpodobné jsou zásahy do ÚSES, VKP nebo lesních pozemků. Konkrétní
lokalizace projektů není uvedena.
AB13 Podpora cyklistické dopravy
Opatření zahrnuje výstavbu cyklostezek v extravilánu i intravilánu. Může
docházet k menším záborům sídelní zeleně, přírodních stanovišť a biotopů
zvláště chráněných a ohrožených druhů, případně lesních pozemků, prvků
ÚSES a VKP. Předem nelze vyloučit ani vlivy na ZCHÚ a lokality Natura 2000.
Konkrétní projekty nejsou uvedeny.
Vliv nelze určit.
AB14 Podpora pěší dopravy
Opatření se bude týkat spíše intravilánu. Nelze vyloučit menší zábory sídelní
zeleně, celkový rozsah vlivů však bude minimální a lze jej kompenzovat.
Bez vlivu
AB17 Omezení prašnosti výsadbou liniové zeleně
Opatření bude realizováno prioritně u obytné zástavby. Je doporučeno
doplnit vegetační pásy podél hlavních silničních tahů, zakládání a revitalizace
parků a doplňování zeleně na vhodných plochách. To povede ke zvětšování
plochy a zvyšování kvality sídelní a mimolesní zeleně a podpoře biodiverzity.
Může příznivě ovlivnit i prvky ÚSES, případně VKP.
Možný pozitivní vliv
CB2 Snížení emisí TZL a PM 10 – Omezení větrné eroze
Opatření zahrnuje výsadby ochranných lesních pásů a stromořadí. To by
vedlo ke zvyšování podílu mimolesní zeleně, zlepšování struktury krajiny,
zvyšování biodiverzity, zlepšení funkce prvků ÚSES a VKP, případně
ke zvyšování rozlohy lesních pozemků.
DB2 Snížení potřeby energie
Nevhodné provedení zateplování domů (zateplování fasád, rekonstrukce
střech) může znamenat usmrcení zvláště chráněných druhů, zejména rorýsů
a netopýrů, a ke ztrátě jejich hnízdních biotopů a úkrytů.
105
DB3 Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury
rozšiřování sítí zemního plynu, CZT
–
Rozšiřování sítí zemního plynu a CZT lze předpokládat především v sídlech,
kde může mít pouze dočasné vlivy na zeleň. Nelze zcela vyloučit vlivy
na biotopy i mimo zastavěné území. Pravděpodobnost významnějších
a trvalých vlivů je však nízká.
Bez vlivu.
EB1 Zpevnění povrchu nezpevněných komunikací a zvyšování podílu zeleně
v obytné zástavbě
Opatření povede k rozšiřování ploch a zlepšování kvality sídelní zeleně.
EB2 Snižování vlivu dlouhodobých deponií
a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší
vytěžených
materiálů
Brownfieldy mohou mít negativní vliv na krajinný ráz nebo být centrem
šíření invazivních rostlin a jejich nové využití tak může přispět ke zlepšení
stavu. Na druhou stranu v některých, zvláště vojenských, jsou významné
výskyty zvláště chráněných a ohrožených druhů, které jsou vázány
na disturbované a sukcesní plochy ve všech stádiích. Necitlivě provedené
zásahy tak má často významné negativní vlivy na tyto druhy, které se
mnohdy jinde v krajině nevyskytují nebo jen zřídka. Ke každému brownfieldu
je proto bezpodmínečně nutné přistupovat individuálně po důkladném
průzkumu bioty.
ED1 Územní plánování
Územní plánování je příležitostí k optimálnímu umístění potenciálně
problematických opatření. Na druhou stranu pokud nejsou zájmy ochrany
přírody a krajiny při plánování dostatečně zohledněny, může dojít
k významně negativním vlivům. Je proto třeba klást důraz na kvalitu
zpracování ÚPD.
Vliv nelze určit.
Všechna opatření směřují ke snižování emisí a tím i ke zlepšování
zdravotního stavu lesů, mimolesní i sídelní zeleně, VKP a prvků ÚSES, snížení
imisní zátěže citlivých stanovišť včetně předmětů ochrany ZCHÚ a lokalit
Natura 2000. Potenciál PZKO ke snížení imisí NO2, který je řešených
znečisťujících látek ve vztahu k ekosystémům nejvýznamnější, však
v koncepci nebyl spočítán. Není proto možné pozitivní vlivy blíže
kvantifikovat.
Negativní vlivy na přírodu a krajinu, zejména v podobě záboru
a fragmentace biotopů a lesních porostů, zásahů do ÚSES a VKP,
do krajinného rázu, případně do ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a snižování
migrační prostupnosti krajiny má rozvoj dopravní infrastruktury. Koncepce
tak přispívá k trendu rozšiřování zastavěných ploch na úkor přírodních
106
stanovišť a volné krajiny. Současně se však jedná o opatření s potenciálem
ke snížení emisí NO2.
Pro ohrožené a zvláště chráněné druhy jsou velmi významné antropogenní
biotopy, jako jsou vojenská cvičiště nebo jiné brownfieldy. Při jejich
využívání a rekultivaci jsou mnohdy hodnoty území ignorovány a dochází
k jejich likvidaci. Tato stanoviště přitom nahrazují přirozené biotopy, které
vlivem lidské činnosti zanikly, a zaslouží si proto ochranu
6.3.7
ODPADY
Obecně je níže uvedené hodnocení opatření vztaženo k tématu odpady, tzn.
vznik nových odpadů je považován z pohledu hodnoceného tématu
za nežádoucí. Z komplexního hlediska je však zcela jednoznačné, že se jedná
o vhodné řešení – pozitivní přínosy, které představuje zachytávání
prachových části, popílků apod. zde zcela převažuje nad „negativním
pohledem“ navyšováním množství odpadů.
Bez vlivu popř. možný negativní vliv - odstraňování zvířeného prachu
z vozovek (samosběrné vozy) může představovat riziko navýšení množství
odpadů.
BB1 Snížení vlivu průmyslových a energetických stacionárních zdrojů
na úroveň znečištění ovzduší – Čištění spalin nebo odpadních plynů, úprava
technologie
Možný pozitivní vliv. Náhradou a rekonstrukcí stávajících vyjmenovaných
stacionárních zdrojů znečišťování a pořízením techniky a úpravou
technologie za účelem snížení primárních emisí TLZ, PM10, PM2,5 se sníží
potřeba zachytávání TZL na filtrech apod. – tzn. nenavyšování množství
odpadů z průmyslu, popř. možnost snížení mn. těchto odpadů.
BB2 Snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků - pořízení techniky
pro omezení fugitivních emisí ze skládkování/skládek/z volného
prostranství/z manipulace se sypkými materiály
Opatření může mít pozitivní i mírně negativní vlivy k tématu odpady.
Pozitivně jsou hodnoceny především aktivity, které vedou k zamezení
prašnosti vlivem změny technologie apod. Negativně (z pohledu odpadů)
mohou být chápány aktivity vedoucí k zachytávání prachu, resp. fugitivních
emisí tuhých znečišťujících látek z kamenolomů a zpracování kamene,
recyklačních linek stavební suti, pískoven apod., kdy se může jednat
o přesunutí problému z oblasti ovzduší do oblasti odpadů.
BD1 Zpřísňování/stanovování podmínek provozu
(BD1a - Opatření pro omezení resuspenze a fugitivních emisí TZL a PM10
u stacionárních zdrojů, BD1b - Snížení emisí TZL a PM10 - Recyklační linky
107
stavební suti, BD1c - Snížení emisí TZL a PM10 – Pískovny, BD1d - Snížení
emisí TZL a PM10 – Kamenolomy, BD1e - Snížení emisí TZL a PM10 –
Betonárny, BD1f - Snížení emisí TZL a PM10 – Slévárny, BD1g - Snížení emisí
TZL a PM10 – Cementárny a vápenky: dobývací prostory a skládky sypkých
materiálů)
Opatření může mít pozitivní i mírně negativní vlivy k tématu odpady.
Pozitivně jsou hodnoceny především aktivity, které vedou k zamezení
prašnosti vlivem změny technologie apod. Negativně (z pohledu odpadů)
mohou být chápány aktivity vedoucí k zachytávání prachu, resp. fugitivních
emisí tuhých znečišťujících látek z kamenolomů a zpracování kamene,
recyklačních linek stavební suti, pískoven apod., kdy se může jednat
o přesunutí problému z oblasti ovzduší do oblasti odpadů.
Výměnou kotlů na pevná paliva za účinnější kotle, popř. přechod na jiný
zdroj (např. zemní plyn) se významně sníží množství produkce odpadů
z individuálního vytápění.
Nejsou předpokládány.
6.3.8
KULTURNÍ PAMÁTKY
Všechna opatření koncepce vedoucí ke snižování emisí budou mít pozitivní
vliv na ochranu památek před poškozením chemickými sloučeninami
obsaženými v atmosférických emisích (zejména sloučeniny síry, sloučeniny
dusíku, chloridy, oxid uhličitý a ozón). Tyto přínosy však nejde jednoznačně
kvantifikovat a budou v kontextu komplexní problematiky ochrany památek
spíše marginální.
Opatření DB2 Snížení potřeby energie může v dílčích případech být
v konfliktu se zásadami ochrany památkově chráněných objektů. Existuje
riziko narušení památkově cenných objektů např. charakteru fasád díky
nevhodně provedenému zateplení, či nevhodných stavebních zásahů
při změně technologií vytápění, apod.) Zateplení ničí nejenom vzhled
památky, ale není také často kompatibilní s fyzikálním chováním
historických konstrukcí. Za předpokladu dodržení standardních procesních
postupů památkové ochrany je nicméně riziko minimální.
ke snížení zátěže a ke snížení zhoršování stavu nemovitých kulturních
památek. Nejde však o vlivy významné, z hlediska celkového komplexu
faktorů představuje vliv ovzduší spíše dílčí příspěvek k potenciálnímu
zlepšení, kterého může být dosaženo v kumulaci s dalšími opatřeními mimo
rámec hodnocené koncepce (památková ochrana, investice do údržby
108
a obnovy památkových objektů.). Potenciální
kumulativní vlivy nejsou předpokládány.
6.3.9
významné
negativní
HLUK
Hluk není faktorem, který přímo souvisí s emisně-imisními změnami. Souvisí
se zdroji hluku a zároveň imisí – automobilovou dopravou. Může se snížit,
bude-li voleno odvedení dopravy z důvodu snížení imisí mimo obytné území,
nebo pokud se intenzita dopravy celkově sníží – snížení imisní zátěže může
jít ruku v ruce se snížením zátěže hlukem. Na druhou stranu je riziko zvýšení
hlukové zátěže v oblastech, kam bude doprava přesměrována – jednotlivé
záměry nesmí být umisťovány do oblastí s překračovanými hlukovými limity
nebo jejich překračování způsobit, popřípadě musí být realizovány
s takovými technickými opatřeními, která překračování limitů zamezí. Efekt
hlukové zátěže na zdraví se s efektem imisní zátěže na zdraví kumulují.
Pozornost je nutno věnovat realizaci opatření AB1 tak, aby byla skutečně
odvedena doprava z obydlených území a odstraněn hluk. Při realizaci
opatření AB2 je zapotřebí vést obchvat zásadně mimo obydlené území a
sledovat, zda jeho realizací nemůže dojít ke zvýšení hlukové a imisní zátěže
tam, kde dosud nebyla.
Opatření koncepce ke snižování imisí v dopravě, se mohou pozitivně
kumulovat, pokud budou znamenat odvedení dopravy z míst, kde žijí trvale
obyvatelé a tam se sníží dopravní zátěž, imise i hluk. Naopak, pokud dojde
ke zvýšení intenzity dopravy, přivedení nové dopravy, bude se negativní
dopad zdroje emisí hluku a znečištění ovzduší kumulovat.
6.4
PŘESHRANIČNÍ VLIVY
Na úrovni detailu, s nímž PZKO CZ06Z pracuje, nebyly identifikovány žádné
potenciálně negativní vlivy přesahující hranice ČR.
109
7
PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO
KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE.
Posuzovaná koncepce je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro zlepšení
kvality ovzduší pro zónu Jihovýchod. Je přímo zaměřena na snižování vlivů
lidské činnosti na životní prostředí a veřejné zdraví.
U opatření u nichž je možnost negativního ovlivnění životního prostředí
a veřejného zdraví, byla navržena opatření k předcházení, snížení nebo
kompenzaci možných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, popř. jsou
navržena opatření k posílení pozitivních vlivů na životní prostředí a veřejné
zdraví – viz níže.
7.1
OVZDUŠÍ
Opatření k posílení pozitivních vlivů jsou založena na identifikaci rizik
spojených s praktickou realizací Programu. Při identifikaci rizik byly zváženy,
mimo jiné, následující aspekty:

V Jihomoravském kraji dosahuje minimální hodnota pětiletého
průměru průměrných ročních koncentrací PM10 za období let 2009 2013 v oblastech mimo lidská sídla cca 18 μg/m3. Maximální hodnoty
v nejvíce znečištěných městech zóny se pohybují okolo 30 μg/m3.
Navržené snížení průměrné roční koncentrace v obcích zóny o více než
cca 5 μg/m3 proto představuje více než polovinu veškerého
antropogenního znečištění suspendovanými částicemi PM10 vznikajícího
ve městech a již toto případné snížení je pravděpodobně
ve střednědobém horizontu prakticky nesplnitelná. Pro splnění závazku
uvedeného v Programu (snížit koncentraci až o navržených až 10
μg/m3) by muselo dojít v podstatě k eliminaci veškerého
antropogenního znečištění vznikajícího ve městech. Podle názoru
hodnotitele je tento cíl velmi obtížně dosažitelný, zejména do roku
2020.

V případě benzo(a)pyrenu dosahuje v Jihomoravském kraji minimum
pětiletého průměru průměrných ročních koncentrací v Jihomoravském
kraji cca 0,4 ng/m3 a maximum (v nejvíce znečištěných městech) cca 1,5
ng/m3. Navržené snížení až o 1 ng/m3 znamená prakticky odstranit
veškerý antropogenní příspěvek vznikající ve městech a snížit tím imisní
koncentrace na úroveň, jaká je v současnosti dosahována v "čistých"
oblastech mimo lidská sídla. I za předpokladu, že zcela dominantní podíl
znečištění B(a)P pochází z individuálního vytápění domácností, tzn., že
podíl dopravy v těchto sídlech je málo významný, by se jednalo o velmi
obtížně řešitelný úkol, protože by prakticky muselo dojít k eliminaci
místních emisí B(a)P z této skupiny zdrojů. Reálné snížení se s ohledem
110
na nezanedbatelný vliv dopravy ve větších, nejvíce znečištěných sídlech
v zóně, podle názoru hodnotitele pohybuje v horizontu roku 2020
maximálně do 0,5 ng/m3, a to za předpokladu, že budou maximálně
využita motivační opatření k náhradě nevyhovujících topenišť
v domácnostech navržená v PZKO. Z tohoto hlediska souhlasíme
s rizikem identifikovaným v PZKO, které je spojeno s předpokladem, že
„Ekonomické nástroje fungují (dotace)“. V kraji Vysočina jsou imisní
koncentrace a podíl místního antropogenního znečištění ještě nižší.
Případné obdobné snížení imisní koncentrace suspendovaných částic
a benzo(a)pyrenu v této části zóny bude ve srovnání s Jihomoravským
krajem ještě obtížnější.
S ohledem na tato fakta podle názoru hodnotitele existuje vysoké riziko, že
se do roku 2020 nepodaří v navrženém rozsahu snížit emise
suspendovaných částic PM10 a benzo(a)pyrenu, a tedy ani dosáhnout
imisních limitů na celé ploše zóny.
Na základě této současné situace a posouzených vlivů navržených opatření
uvádíme následující doporučení pro posílení pozitivních vlivů koncepce,
resp. pro omezení identifikovaných rizik:
1.
Konkretizovat a urychlit přípravu a budování obchvatů, včetně
nezbytných návazných opatření v dopravě. Jedná se o opatření
s významně pozitivním efektem, které na sebe váže často realizaci
dalších přínosných aktivit.
2.
Doplnit do PZKO indikátor pro snížení emisí suspendovaných částic
a benzo(a)pyrenu ze silniční dopravy v obcích na území ORP Veselí
nad Moravou, Hodonín a Břeclav (nejvíce znečištěná část zóny). Jedná
se o území silně zatížené dopravními imisními příspěvky, v PZKO je
proto v relevantních obcích navržen emisní strop pro silniční dopravu.
Indikátor umožní sledovat jeho plnění.
3.
Územně a časově diverzifikovat dotační podporu modernizace
individuálního vytápění domácností. Na ploše zóny lze vytipovat velmi
různorodé lokality podle imisního přínosu náhrady stávajících zařízení.
Lokality s nejvyšším dopadem individuálního vytápění na koncentrace
benzo(a)pyrenu (rozhoduje velikost populace a imisních příspěvků) by
měly být řešeny přednostně a motivace (např. výše podpory) by zde
měla být vyšší.
4.
Konkretizovat opatření „EC1 Informování a osvěta veřejnosti
v otázkách ochrany ovzduší“ s cílem omezit riziko nedostatečného
zájmu o dotační podporu modernizace individuálního vytápění.
Ekonomická motivace je pouze jedním z řady faktorů vedoucích
k rozhodnutí o výměně kotle. Vliv zaběhaných zvyklostí
a univerzálnosti stávajících nevyhovujících kotlů není zanedbatelný.
5.
Vytvořit legislativní a technické podmínky pro omezení nelegálních
excesů při provozu motorových vozidel, které významně zvyšují emise
oproti výpočtovým předpokladům - demontáže filtrů pevných částic,
111
nefunkční katalyzátory, korupční praktiky při měřeních emisí v rámci
STK apod. Jedná se o významnou nejistotu hodnocení imisních
příspěvků z dopravy (reálné emise z vozového parku ovlivněné těmito
excesy mohou být několikanásobkem emisních faktorů založených
na měření při definovaných provozních podmínkách motorů a mohou
nežádoucím způsobem deformovat náhled na priority ochrany
ovzduší).
7.2
6.
Doporučujeme zavést kontrolu využití samosběrných vozů
podpořených z veřejných prostředků. Pro dostatečný imisní efekt je
nezbytná dostatečná četnost čištění (mimo srážková období
minimálně 1x týdně), která by měla být kontrolována v terénu, nikoliv
pouze formálně, např. na základě ročního výkazu (omezení rizika
falšování údajů tachometrů a čítačů provozních hodin).
7.
Konkretizovat opatření „EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné
zakázky“ ve smyslu stanovení pravidel zvýhodnění uchazečů
nabízejících lepší řešení zakázky z hlediska ochrany ovzduší. Současný
nevyhovující stav veřejných zakázek ve vztahu k ochraně ovzduší
vyplývá, mimo jiné, z malé váhy jiných než finančních kritérií
ve výběrových řízeních. Podle zákona o veřejných zakázkách je
základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky
ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena. To
v praxi vede k požadavku na minimálně 70% váhu ekonomického
kritéria, běžně však činí 100%. Stávající možnost zohlednění ochrany
ovzduší kritériem přijatelnosti zakázky je nedostatečné, protože
nemotivuje účastníky řízení k předložení co nejekologičtější nabídky
a zakládá riziko korupčního jednání (podmínky přijatelnosti šité na
míru konkrétnímu uchazeči). Současný přístup k výběrovým řízením je
v rozporu se zájmy ochrany ovzduší a vyžaduje revizi. Opatření není
v PZKO konkrétně rozpracováno. Lze proto doporučit přípravu
metodického návodu pro výběrová řízení se zřetelem na zájmy
ochrany ovzduší.
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
Opatření k předcházení, snížení nebo kompenzaci možných vlivů na veřejné
zdraví vycházejí z opatření, snižujících znečištění ovzduší. K tomu máme
následující doporučení:

Opatření AB6+AB7+AB8

Opatření AB13 a AB14 realizovat společně. Při tom prioritizovat
bezpečnost chodců a ohleduplnost cyklistů. Zóna Jihovýchod má patří
do území, kde lze najít téměř nejlepší ukazatele zdraví již
v současnosti, ale prevenci nemocí, které souvisejí zejména
s narůstajícím věkem, je nutno zahájit již v dětství. Jedním ze způsobů
je umožnění pohybu, bezpečné chůze a bezpečné cyklodopravy.
realizovat pokud možno společně.
112
Pro další zlepšování kvality života obyvatel měst lze také doporučit
následující opatření, které směřují mimo rámec PZKO:
7.3

Zpracování územních plánů měst s vymezením priorit pro občany
a život ve městě, respekt ke všem senzitivním skupinám populace a k
jejich zájmům a potřebám.

Odvedení veškeré dopravy, která se životem ve městě nesouvisí, zcela
mimo obytné území města, ale zároveň mimo obytné území jiných
obcí.
Opatření ke zmírnění či vyloučení negativních vlivů respektive k posílení
vlivů pozitivních vlivů nejsou navržena.
7.4
VODA
Vztah posuzované koncepce problematice ochrany vod je velmi volný.
Případné dílčí vlivy budou vesměs pozitivní.
Potenciální riziko nárůstu spotřeby vody v průmyslu rozšířením postupů
omezujících prašnost a čištění spalin či odpadních plynů, náročných
na spotřebu vody (zkrápění apod.) je třeba zohlednit při projektové přípravě
jednotlivých opatření preferencí úsporných technologií.
7.5
Opatření nejsou navrhována. Vztah posuzované koncepce problematice
ochrany půd a horninového prostředí je velmi volný. Případné dílčí vlivy
budou vesměs pozitivní. Rizika potenciálního negativního kumulativního
vlivu na zábor ploch (zejména ZPF) pro výstavbu dopravní infrastruktury
musí být kontrolována standardními nástroji územního plánování.
7.6
PŘÍRODA A BIODIVERZITA, LESNÍ EKOSYSTÉMY
1. Při plánování dopravních staveb je třeba respektovat zájmy ochrany
přírody a krajiny a volit trasu s nejmenším negativním vlivem
(při současném naplnění dopravních požadavků).
2. Zábory sídelní zeleně musí být kompenzovány. To je žádoucí nejen
pro biodiverzitu, ale i z hlediska ochrany ovzduší.
113
3. Při výsadbě dřevin mimo zastavěné území je třeba uplatňovat výhradně
geograficky původní, stanovištně vhodné dřeviny. Výsadby je vhodné
propojovat se stávajícími krajinnými prvky.
4. Při revitalizaci brownfieldů musí být zachovány případné přírodní
hodnoty území.
5. Zásadní význam má kvalitní územní plánování, které musí vycházet
z přírodních a krajinných hodnot.
7.7
ODPADY
Opatření nejsou navrhována.
Mimo rámec imploementace PZKO lze doporučit posílení výzkumu a vývoje
ekonomicky výhodných způsobů materiálového využití průmyslových
odprašků.
7.8
KULTURNÍ PAMÁTKY
Opatření nejsou navrhována.
7.9
HLUK
Opatření v dopravě k posílení vlivů snižující imise spolu s opatřeními snižující
hluk. V obydleném území nelze realizovat dopravní stavby bez
protihlukových bariér.
114
8
VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK
BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ
PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ
NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW)
8.1
VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT
PZKO je zpracován jako invariantní. Při hodnocení SEA byla popsána tzv.
„nulová varianta“ tj. předpokládaný vývoj při nerealizaci koncepce (viz kap.
2.3). Na základě výstupů z vyhodnocení možných vlivů PZKO na jednotlivá
témata a složky životního prostředí a veřejné zdraví (kap. 6, respektive 12
dokumentace hodnocení vlivů) lze konstatovat, že implementace PZKO (tj.
„návrhová varianta“) přinese zlepšení jak stavu životního prostředí, tak
zdraví obyvatel, v porovnání s vývojem bez provedení koncepce.
8.2
POPIS PROVEDENÍ POSOUZENÍ PZKO NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Posouzení vlivů PZKO na životní prostředí bylo provedeno v souladu se
zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném
znění. Proces posuzování vlivu PZKO na životní prostředí byl zahájen v únoru
2015 tj. v době, kdy byla k dispozici úplná pracovní verze dokumentu,
nicméně v dalších měsících byl PZKO dále upravován a finalizován, mimo
jiné také na základě meziresortního projednání.
Metodické kroky provedení posouzení vlivů PZKO na životní prostředí byly
následující:
1. Analýza dosavadního vývoje a aktuálního stavu životního prostředí
a zdraví obyvatel.
2. Vymezení témat životního prostředí a veřejného zdraví relevantních
pro PZKO, respektive specifických problémů, které mohou být mít vazbu
na PZKO. Tato analýza byla zpracována již jako součást oznámení PZKO
s cílem směřovat navazující zjišťovací řízení zejména na hlavní příležitosti,
které PZKO z hlediska zlepšení životního prostředí přináší, respektive
na případné rizika spojená s jeho implementací. Navržená témata byla
mimo jiné stanovena na základě posouzení NPSE a SSOO, nicméně
s příhlédnutím na charakteristiku řešeného území.
3. Odhad budoucího možného vývoje bez implementace PZKO tj. popis
„nulové varianty“.
4. Posouzení vlivů PZKO na témata životního prostředí a veřejného zdraví.
V návaznosti na provedení vyhodnocení celkového zaměření PZKO
ve vztahu k cílům stanoveným relevantními koncepčními dokumenty
na národní i regionální úrovni (viz kapitola 5.2) a relevantním složkám
115
životního prostředí (viz kapitola 6.1) bylo provedeno vyhodnocení
klíčových opatření návrhové části PZKO.
5. Návrh opatření pro předcházení či snížení možných negativních vlivů
implementace PZKO na životní prostředí (včetně návrhu indikátorů)
v návaznosti na identifikovaná rizika.
6. Zpracování SEA dokumentace včetně návrhu stanoviska SEA a její
předložení spolu s PZKO příslušnému úřadu pro posuzování, tj. Odbor
posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP.
8.3
PROBLÉMY PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ
Ze strany předkladatele koncepce tj. Ministerstva životního prostředí ČR,
bylo zpracovateli SEA poskytnuto dostatečné množství relevantních údajů
pro zpracování hodnocení.
116
9
STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVŮ
KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Ovzduší
V souladu s doporučením v kapitole 7 navrhujeme následující 2 indikátory:
Název:
Snížení emisí PM10 z mobilních zdrojů (doprava, vč. resuspenze)
na území ORP Veselí nad Moravou, Hodonín a Břeclav.
Jednotky:
%
Sleduje:
ČHMÚ
Název:
Snížení emisí benzo(a)pyrenu z mobilních zdrojů (doprava, vč.
resuspenze) na území ORP Veselí nad Moravou, Hodonín
a Břeclav.
Jednotky:
%
Sleduje:
ČHMÚ
Pro hodnocení vlivů realizace koncepce na ovzduší a její úspěšnosti je
z hlediska ostatních lokalit a hodnocených látek plně postačující výčet
indikátorů navržených v PZKO, kapitole D. 2, Matice logického rámce. Další
indikátory proto nenavrhujeme.
Veřejné zdraví
Posuzovaný program vhodně navrhuje mj. i indikátory využitelné
pro sledování vlivu realizace programu na kvalitu ovzduší, a to podíl území
zóny s překročeným imisním limitem pro jednotlivé hodnocené znečišťující
látky.
Mimo to, je z pohledu veřejného zdraví vhodné sledovat i tyto indikátory:
Název:
Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními
koncentracemi (klouzavé průměry za uplynulých 5 let) částic PM10 pro roční
imisní limit
Jednotky:
%
Sleduje:
ČHMÚ
Název:
Podíl populace zóny žijící v oblastech s nadlimitními
koncentracemi (klouzavé průměry za uplynulých 5 let) částic
benzo(a)pyrenu
Jednotky:
%
Sleduje:
ČHMÚ
117
Název:
Jednotky:
t CO2ekv.
Sleduje:
ČHMÚ, CENIA
Komentář: Systém inventarizace emisí skleníkových plynů zahrnuje
všechny relevantní sektory. Z hlediska PZKO jsou významné zejména sektory
doprava, energetický průmysl, vytápění residenčních a komerčních budov.
Standardně jsou však data sledována pouze na úrovni ČR, tj. pro PZKO je
tento indikátor pouze doplňkový a informativní.
Voda
Počet překroční limitů NEK (normy environmentální kvality) pro ukazatele
ze skupiny PAU (respektive pro benzo-a-pyren)
Jednotky:
počet
Sleduje:
Povodí Moravy s.p.
Indikátory nejsou navrhovány.
Příroda a krajina, lesní ekosystémy
Název:
Vysočina
Míra defoliace lesních porostů v Jihomoravském kraji a v kraji
Jednotky:
%
Sleduje:
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v.v.i.
Komentář: Zdravotní stav stromů je hodnocen podle úrovně defoliace,
která je definována jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně
stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních
a stanovištních podmínkách. Je to ztráta, která je způsobena především
vlivem nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů jako důsledku
dlouhodobého a nadměrného znečištění ovzduší různými škodlivinami (SO2,
NOx, O3, prachové částice aj.)
Odpady
118
Kulturní památky
Hluk
Počet obyvatel exponovaných překročeným hladinám hluku, kteří ubyli
po realizaci dopravních opatření ke snížení imisí.
Jednotky:
obyvatelé
Sleduje:
MZ
119
10
POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI
A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ
KONCEPCE.
Plánovaná opatření jsou popsána v kapitole 7 vyhodnocení
120
11
STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ
Kritéria pro výběr projektů byla navržena pouze pro ta témata životního
prostředí a veřejného zdraví, kde byly vyhodnoceny hlavní vlivy
implementace PZKO (tj. ovzduší a veřejné zdraví) a tedy zohlednění kritérií
pro tato témata při výběru konkrétních projektů může významně ovlivnit
efektivitu implementace Programu.
Ovzduší
Pro výběr aktivit realizovaných v rámci PZKO doporučujeme tato kritéria:

časově upřednostňovat klíčová opatření před ostatními (AB2
Obchvaty měst a obcí a DB1 Podpora přeměny topných systémů
v domácnostech – Instalace a využívání nových nízkoemisních či
bezemisních zdrojů energie);

územně a časově diverzifikovat podporu modernizace individuálního
vytápění domácností (viz doporučení v kapitole 7.1, bodu 4);

ve výběrových řízeních upřednostňovat projekty, resp. zakázky,
s nižšími emisemi (viz doporučení v kapitole 7.1, bodu 8).
Veřejné zdraví
Pro výběr aktivit realizovaných v rámci PZKO doporučujeme tato kritéria:
 upřednostňovat opatření v místech, kde je velká koncentrace
obyvatel, kteří jsou exponováníi překročenému imisnímu limitu;
 upřednostňovat opatření, u kterých dojde ke snížení imisní i hlukové
zátěže zároveň;
 upřednostňovat opatření, která povedou k rozvoji fyzického zdraví
obyvatel.
121
12
VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
12.1
POPIS HLAVNÍCH PROBLÉMŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ SOUVISEJÍCÍCH S ŘEŠENOU
KONCEPCÍ
Determinanty zdraví
Zdraví obyvatel je ovlivňováno vnitřními i zevními faktory či
determinantami. Determinanta je prvek, který identifikuje nebo určuje
původ něčeho nebo který upřesňuje podmínky pro dopad.

Vnitřními determinantami jsou genetické dispozice,
anamnéza, prodělané nemoci, očkování, fyziologický stav,

zevními pak životní styl, výživa, profese, návyky, zlozvyky, chemické
látky a znečištění uvnitř i mimo uzavřené prostory, kde se člověk
vyskytuje.
osobní
Tyto determinanty se prolínají a působí na člověka v klastrech spojených se
sociální determinací tj. vzděláním, zaměřením, zaměstnáním bývalou
profesí, pohlavím, náboženstvím, přesvědčením aj. Podle WHO je 23%
nemocí spojených s faktory životního prostředí a je preventabilních, tj. lze
jim předejít.
Determinanty mohou působit na zdraví přímo i zprostředkovaně, mohou
exacerbovat latentní dispozici k onemocnění, mohou mít vliv zásadní nebo
jen omezený v rámci mnohočetných příčin onemocnění. Vliv na zdraví může
být jak negativní, tak pozitivní.
Determinanty zdraví podle WHO zahrnují:

Sociální a ekonomické prostředí (vzdělání, zaměstnanost, plat
a sociální status, síť sociálních vztahů a další) – sociální determinanty

fyzické prostředí (mikroklimatické podmínky, hluk, znečištění
ovzduší a další) – fyzické determinanty

individuální charakteristiky osob a jejich chování.
Znečištění ovzduší
Expozice aerosolovým částicím PM10, PM2,5
Prach zvyšuje riziko respiračního úmrtí u dětí do jednoho roku, ovlivňuje
funkce plic, zhoršuje astma a další respirační symptomy, jako je kašel
a bronchitis. PM 2,5 seriózně ovlivňuje zdraví, zvyšuje úmrtí
na kardiovaskulární nemoci, nemocí dýchacích cest a rakovinu plic. Zvýšení
koncentrací představuje zvýšení rizika urgentních příjmů do nemocnic pro
kardiovaskulární a respirační nemoci (WHO Europe, 2005, 2006). Důkaz, že
částice mají vliv na veřejné zdraví, je často demonstrován na obyvatelích
122
měst v rozvinutých i rozvojových zemích. Rozsah efektu je široký, ale
dominantní vliv nejvíce dopadá na kardiovaskulární a dýchací systém.
Ovlivněna je veškerá populace, avšak efekt je viditelný zejména
v populačních skupinách, kde sensitivita souvisí s věkem nebo zátěží
nemocemi (Dockery et Pope, 1994). Krátkodobý expoziční efekt může
způsobit zejména zánětlivé reakce plic, zvýšení incidence respiračních
příznaků včetně astmatu (Rabinowitch et al., 2006, Weinmayr et al., 2010),
poškození kardiovaskulárního systému, zvýšení medikace, zvýšení příjmů do
nemocnic, nárůst úmrtnosti (WHO, 2005). Dopady aktuálního znečištění
ovzduší byly zjištěny opakovaně nejen v Londýně a Spojených státech, ale
i v evropských městech v rámci evropského projektu APHEA (Katsouyanni et
al., 2005)
Úmrtnost ve vztahu ke znečištění ovzduší aerosolovými částicemi je v našich
podmínkách sledována od osmdesátých let, publikována však byla o mnoho
let později (Jelínková et Braniš, 2001, Kotěšovec et al., 2000, 2009,
Kotěšovec a Skorkovský 2007, Skorkovský et al., 2005, 2010, 2011). Velký
význam má úmrtnost pro hlavní příčinu úmrtí – kardiovaskulární nemoci.
Vysvětlení změn zdraví v důsledku působícího znečištění bylo pro nejčastější
důvod úmrtí – kardiovaskulární nemoci – nalezeno mnohými autory
v epidemiologických studiích. V posledních letech bylo podpořeno pokusy
na zvířatech a patofyziologický podklad je tak více pochopitelný.
Pearson et al. (2010) vyhodnotili univariátní i bivariátní statistickou
analýzou znečištění ovzduší aerosolovými částicemi
PM2.5 v 700
oblastech Spojených Států a zjistili 1% nárůst prevalence cukrovky na 10
µg/m3 zvýšeného znečištění aerosolovými částicemi PM2,5. Vztah byl
konzistentní i v místech, kde nedocházelo k překračování limitních hodnot
amaximální nárůst prevalence byl nalezen 20%.
Nadlimitní expozice benzo(a)pyrenu
Významný vliv benzo(a) pyrenu a ostatníchn karcinogenních uhlovodíků je
zcela mimo doskusi. IARC zařadila tuto látku mezi prokázané humánní
karcinogeny, ostatní polyaromáty patří do skupiny 2A nebo 2B podle
karcinogenity (IARC, 2010). Různě směsi, kterými jsou měststké znečištění,
výfukové plyny z dieselmotorů, které je obsahují, jsou rovněž karcinogenní
(IARC , 2013). Air quality directive stanovila jako limitní hodnotu v EU
hodnotu pro roční aritmetický průměr rovnou 1 ng/m3. Ale tato hodnota je
příliš vysoká ve srovnání s referenční guideline WHO 0,12 ng/m3, která
odpovídá adicinonálnímu celoživotnímu riziku 1 x 10-5. WHO navrhla, že
přijatenost hladiny rizika spojené se současnou cílovou hodnotou (1 X 10-4.)
by měla být reviewována a diskutována.
PAHs mohou být absorbovány prostřednictvím respiračního traktu, jak
z ovzduší inhalací, tak z cigaret, prostřednictvím zažívacího traktu (dieta je
hlavní cestou expozice pro polycykické aromatické uhlovodíky pro populace
obecně) a take kůží. V mnohg studiích se všechny cesty neuvažují.
Po absorbci do lidského těla dochází k jejich přeměně a pak mohou poškodit
genetický material buněk a zahájit rozvoj nádorového bujení a přestože
123
lidský organismus mívíá různou kapacitu k poškození tkáňových buněk.
Dlouhodobá expozice PAH je spojována s nádory plic, kožními nádory
a močového měchýře. PAHy jsou genotoxické (Topinka et al., 2011);
prenatální expozice PAH ovlvňuje dětský kognitivní vývoj do 5. Roku věku
s možnostmi projevů při školní zátěži
Expozice PAHům v útlém věku (3-5 let) může hrát rolůi při rozvoji ADHD
(Perera et al., 2014). Vysoké koncentrace v pracovním prostředí mohou vest
km fatálním ishcemickým nemocem srdce (Burstyn et al., 2005). WHO
(2013) nalezla nové podklady a důkazy spojení expozice PAHů
s kardiovaskulární úmrtností a nemocností, při čemž nenéí možno efekt
jednoduše oddělen od efektu aerosolových částic.(EEA, 2014
Sociální determinanty jsou okolnosti, do kterých se lidé narodili a ve kterých
vyrostli a stále žijí, pracují a stárnou. A také systémy, které zajišťují prevenci
a léčení nemocí. Tyto systémy kopírují široké rozložení sil – ekonomiku,
sociální politiky a politiku vůbec (WHO. int. 2015).
Podle pravidel hodnocení vlivů na zdraví, publikovaných Světovou
zdravotnickou populací, by hodnocení strategie m. j. mělo vést k ekvitě. A ze
zpracování musí být jasné, jaká skupina dotčené populace může být
znevýhodněna, jak bude ze strategie profitovat a jak bude nutné situaci
řešit.
Ukazatele sociální determinace jsou na následujících obrázcích a zdaleka
nesvědčí pro ekvitu v zónách a aglomeracích. Všude žije jiná populace.
Úroveň osobních, sociálních, ekonomických a environmentálních faktorů,
které ovlivňují zdraví populace je nazvána determinantem.
Sociální determinanty jsou okolnosti, do kterých se lidé narodili a ve kterých
vyrostli a stále žijí, pracují a stárnou. A také systémy, které zajišťují prevenci
a léčení nemocí. Tyto systémy kopírují široké rozložení sil – ekonomiku,
sociální politiky a politiku vůbec (WHO. int. 2015).
Podle pravidel hodnocení vlivů na zdraví, publikovaných Světovou
zdravotnickou populací , by hodnocení strategie m. j. mělo vést k ekvitě. A
ze zpracování musí být jasné, jaká skupina dotčené populace může být
znevýhodněna, jak bude ze strategie profitovat a jak bude nutné situaci
řešit.
124
Obrázek č. 10: Obecná míra nezaměstnanosti - roční průměr (v %) (2009 - 2013;
uvedena celá zóna CZ06 a CZ08)
Zdroj dat: ČSÚ
Ukazatele sociální determinace jsou na následujících obrázcích a zdaleka
nesvědčí pro ekvitu v zónách a aglomeracích. Všude žije jiná populace.
Nezaměstnanost v zónách se diametrálně liší až o osm procent mezi nejlepší
a nejhorší zónou a aglomerací.
125
Obrázek č. 11: Průměrný podíl nezaměstnaných osob podle krajů ČR (2009 - 2013)
(podíl uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let k obyvatelstvu ve stejném věku
(v %))
Zdroj dat: ČSÚ
Nezaměstnaní mohou být ohrožení sociálním vyloučením a v této skupině se
více uplatní i environmentální dopady. V zónách s vysokou nezaměstnaností
nelze očekávat i přes finanční podporu investice do nového vytápění nebo
koupi nového auta. V roce 2013 průměrný podíl nezaměstnaných ve všech
krajích významně narůstá i přes proklamovaný ekonomický růst.
126
12.2
CHARAKTERISTIKY POPULACE V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ
Dotčená populace
Dotčenou populací vzhledem k posuzovanému programu rozumíme
obyvatelstvo Jihomoravského kraje a zároveň kraje Vysočina vyjma okresu
Brno – město (tj. aglomerace CZ06A). Počet obyvatel této zóny ke dni
31.12.2013 byl 1 302 779.
Obrázek č. 12: Počet obyvatel zóny Jihovýchod k 31.12. (2009 - 2013)
Zdroj dat: ČSÚ
Počet obyvatel kraje Vysočina a Jihomoravský bez Brna v průběhu let 2009 –
2013 narůstá.
Obrázek č. 13: Podíl obyvatel vybraných věkových kategorií v zóně Jihovýchod v %
(2009 - 2013)
Zdroj dat: ČSÚ
Dominantní úlohu na počtu má přibývající počet obyvatel ve vyšším věku.
Civilizační možnosti, zdravotnictvím a sociální péče nárůst délky života
umožňují. Důležité je zdraví stárnoucí populace, život bez nemocí a bolestí.
127
Obrázek č. 14: Hrubá míra porodnosti (na 1000 obyvatel) (2009 - 2013)
Zdroj dat: ČSÚ
Reprodukční chování a životní styl nové generace způsobují pokles
porodnosti, který v Praze, Brně, středních Čechách není tak strmý.
Obrázek č. 15: Standardizovaná úmrtnost (SDR) v jednotlivých zónách/aglomeracích
na 100 000 obyvatel (2011 – 2014)
Přepočet na standardní evropskou populaci (znění z posl. revize v r. 2013), přímá
standardizace
128
Zdroj dat: ČSÚ
Pro vyhodnocení úmrtnosti obyvatel zón a aglomerací jsme provedli přímou
standardizaci na „evropskou standardní populaci“ ve znění poslední revize
z r. 2013 Standardizovaná úmrtnost je vyjádřena počtem zemřelých
na 100 000 obyvatel. Zóna Jihovýchod má třetí nejnižší celkovou úmrtnost
v České republice.
Obrázek č. 16: Hrubá míra úmrtnosti na choroby kardiovaskulárního systému
na 1000 obyvatel (2009 - 2013)
Zdroj dat: ČSÚ
I samotná hrubá míra úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci, vycházející
z celkového počtu obyvatel a zemřelých, je v zóně Jihovýchod třetí nejnižší
129
Obrázek č. 17: Hrubá míra úmrtnosti na novotvary průdušek a plic (C33 - C34)
na 1000 obyvatel (2009 - 2013)
Zdroj dat: ČSÚ
V zóně Jihovýchod v průběhu let 2009 – 2013 dochází ke zvyšování hrubé
míry úmrtnosti pro karcinom plic a průdušek, je však stále jedna z nejnižších
130
Obrázek č. 18:
Kojenecká úmrtnost (na 1000 živě narozených) (2009 - 2013)
Zdroj dat: ČSÚ
Kojenecká úmrtnost v zóně patří mezi nejnižší v republice.
Obrázek č. 19: Míry úmrtnosti ve vybraných kategoriích v zóně Jihovýchod
(HMÚ na ZN průdušek a plic - pravá osa)
Zdroj dat: ČSÚ
Hrubá míra úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci se ve sledovaných letech
drží na téměř stejné výši, absolutně přibývá karcinomů plic a kolísá velmi
nízká kojenecká úmrtnost.
131
Obrázek č. 20: Incidence zhoubných novotvarů průdušek a plic (C33-C34) na 100 000
obyvatel (2007 – 2011)
Zdroj dat: ÚZIS
Incidence nádorů plic je jednou z nejnižších v České republice.
Obrázek č. 21: Počet dispenzarizovaných pacientů pro astma bronchiale (J 45)
na 10 000 obyvatel (2009 - 2013; uvedena celá zóna CZ06 a CZ08)
Zdroj dat: ÚZIS
132
Astma je onemocněním, které se při epizodách znečištění ovzduší zhoršuje.
Počet dispenzarizovaných pacientů na 10 000 obyvatel v průběhu let
narůstá na celém území republiky a ve všech zónách, nejméně
na Jihozápadě.
Obrázek č. 22: Počet léčených diabetiků v % (2009 - 2013)
Zdroj dat: ÚZIS
Diabetes je onemocnění, které je dáváno do souvislostí se znečištěním
ovzduší jemnými částicemi. Na druhé straně diabetická populace je
kandidátem pro onemocnění kardiovaskulární a je tak citlivá vůči
environmentální zátěži, jíž znečištění ovzduší pravděpodobně je. Tato
populace bude mít zlepšené podmínky pro průběh nemoci, pokud dojde ke
zlepšení ovzduší. V zóně Jihovýchod prevalence diabetiků narůstá, ale je jich
stejně jako v Brně, nejméně.
133
Obrázek č. 23: Počet dispenzarizovaných lidí u PL pro dospělé pro hypertenzní
nemoci (I10 - I15) v %
Zdroj dat: ÚZIS
Hypertenzní choroba je oběhovým onemocněním a její prevalence narůstá
ve všech zónách a aglomeracích České republiky. Je to onemocnění, které se
bude zhoršovat v důsledku znečištění ovzduší, ale také v souvislosti
s faktory, které způsobují nepohodu. Je to hluk (související s dopravou)
a pachové látky. Dopravní opatření snižující hluk i imise mohou
pravděpodobně pozitivně ovlivnit incidenci i stav onemocnění.
134
Obrázek č. 24: Počet dispenzarizovaných lidí u PL pro ischemické choroby srdce (I20
– I25) v % (2009 – 2013)
Zdroj dat: ÚZIS
Počet dispenzarizovaných nemocných u lékaře péče pro dospělé
pro ischemie myokardu v průběhu let nepatrně stoupá, což je opačný trend,
než má ČR. Může to být tím, že nemocní jsou dispenzarizováni v jiném kraji,
u specialisty apod.
12.3
HODNOCENÍ MOŽNÝCH VLIVŮ PZKO NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A FORMULACE OPATŘENÍ
K POSÍLENÍ POZITIVNÍCH VLIVŮ
Metodika hodnocení vlivů na zdraví
Identifikovali jsme faktory, které vycházejí z řešené problematiky –
Program zlepšení kvality ovzduší v zóně CZ06Z. Jde o překračování
dlouhodobých ročních imisních limitů benzo(a)pyrenu. Identifikovali jsme
dotčenou exponovanou populaci, jejíž demografické a zdravotní indikátory
jsou uvedeny v předcházejících kapitolách. Nalezli jsme vhodný nástroj
k vyhodnocení pomocí evidence based epidemiology. Hodnotili jsme vztah
koncentrací benzo(a)pyrenu a pravděpodobné celoživotní riziko úmrtí
pro karcinom plic a močového měchýře před provedením a po provedení
programu zlepšení kvality ovzduší.
Nalezli jsme relevantní cíle platných zdravotnických strategií - „Zlepšit
zdravotní stav populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí,
kterým lze předcházet“ a
„Snižovat expozice chemickým látkám
135
a fyzikálním faktorům .“ s naplňováním cílů jsme porovnali cíle programu
snížení imisí zón CZ06Z Jihovýchod.
K odhadu vlivu na úmrtnost populace pro všechna onemocnění jsme využili
doporučení vycházejících z projektu WHO HRAPIE a jeho implementaci
pro CBA analýzu. (WHO REG. Office for Europe: Health risks of air pollution
in Europe – HRAPIE project, WHO 2014). V případě benzo(a)pyrenu jsme
mohli využít pouze imisní data z posledních čtyř let, dříve nebylo měřeno.
Poslední rok se monitoring benzo(a)pyrenu realizoval v oblasti pouze na
Červené, kde nikdo nežije. Snížení koncentrací bezo(a)pyrenu jsme
vyhodnotili podle zásad hodnocení zdravotního rizika US EPA a WHO
s využitím jednotky inhalačního rizika dané WHO vztažené k působení 1
ng/m3 benzo(a)pyrenu. Scénář 24 hod. expozice jsme neupravovali.
Výslednou hodnotou rozdílu mezi pravděpodobným počtem zemřelých pro
karcinom plic z průměrného ročního znečištění.
AA1 Parkovací politika (omezení a zpoplatnění parkování v centrech měst
Cílem opatření je odradit řidiče od vjezdů do centra města, čímž dojde
ke snížení objemu dopravního výkonu IAD v dané lokalitě. Zvýšit ochotu
veřejnosti zaujmout kladné stanovisko k těmto omezením pak lze např.
zkvalitňováním služeb veřejné hromadné dopravy a budováním záchytných
parkovišť s podporou pro dlouhodobé parkování „Park & Ride“ nebo
krátkodobé „Kiss & Ride“. Pro plnohodnotnou regulační funkci je zapotřebí
vymezit zóny placeného stání zejména v celé centrální oblasti města
s hustou zástavbou a kapacitně nevyhovujícími komunikacemi. K tomu je
vytvořena městská strategie. Parkoviště bezprostředně uvnitř obytné zóny
může zhoršit kvalitu ovzduší a pravděpodobně negativně ovlivnit zdraví.
V případě spojení tohoto opatření s budováním záchytných parkovišť
a výchovou občanů může mít pravděpodbně pozitivní vliv na zdraví.
AA2 Ekonomická podpora (dotace) provozu veřejné hromadné dopravy
bude vhodná spolu s propagací MHD, zkvalitněním dopravy, zrychlením
dopravy, akcemi ke zvýšení atraktivity včetně propagace. Pozitivní vliv na
veřejné zdraví je možný.
dopravu
Pro zásadnější omezení vlivu provozu automobilové dopravy na kvalitu
ovzduší v aglomeraci Brno je dále nezbytné zprovoznění nadřazené
komunikační sítě. Tato síť nejen převede značnou část dopravní zátěže na
komunikace, které jsou svým stavebním uspořádáním, vybavením a polohou
k tomu určeny, ale především umožní aplikovat regulační opatření
pro omezení dopravy v ostatních částech města a potřebné telematické
systémy řízení dopravy.
U komunikací, plánovaných na území zóny je možné určité riziko výskytu
nadlimitních koncentrací zejména v místech jejich napojení na stávající
silniční síť. Tato rizika je nutno v rámci předběžné projektové přípravy
136
prověřit a eliminovat, mimo jiné i s ohledem na zajištění bezproblémové
realizace páteřní sítě.
Izolační pás zeleně hluk neodstraní, zachytí hrubé částice, pravděpodobně
se neuplatní při záchytu benzo(a)pyrenu. Toto opatření obecně problém
snížení dopadu na zdraví neřeší
Program zlepšení ovzduší hlukovou ochranu v rámci staveb a ani při jejich
provádění neřeší. Akční protihlukový plán není k dispozici.
Jako klíčové stavby dopravní infrastruktury nadregionálního významu byly
pro zónu CZ06Z Jihovýchod identifikovány:

Rychlostní silnice R43: Poslouží k tranzitnímu mezinárodnímu
spojení a propojení nejsevernější část republiky s cestou
do Maďarska, Vídně, na Slovensko. Odlehčí možná zátěži D1, ale
pravděpodobně atrahuje dopravu i z velkých vzdáleností. Je
výhodná pro řidiče. Bude znamenat prakticky nový liniový zdroj,
jehož napojení na D1 bude problematické a bude znamenat imisní
zhoršení a pravděpodobně také hlukové, Hluk je už v současné
době podle staré hlukové mapy zde přítomen. Dotčeným územím
bude zejména Brno - Bystrc. Nemáme k dispozici hlukovou mapy
a uvažovanou protihlukovou ochranu.

Rychlostní silnice R55: Poslouží zejména k tranzitnímu
mezinárodnímu spojení a negativní i pozitivní dopady realizace se
projeví i mimo řešenou zónu zvýšením zátěže. V průběhu
komunikace v dosahu obytného území dojde ke zhoršení kvality
ovzduší a přibude hluk, kvalitu ovzduší ani hlukové imise
neznáme. Podobně neznáme ani míru zlepšení v místech, odkud
bude doprava atrahována.

Rychlostní silnice R52: Poslouží k tranzitnímu mezinárodnímu
spojení a ocení ho automobilisté. Bude atrahovat dopravu, která
se dosud odbývala na různých silnicích. Nemáme k dispozici
hlukovou studii pro odlehčení dopravy na křížení D1 a I/52 a ani
studii rozptylovou, chybějící hluková studie nemůže doložit
zlepšení imisí a hluku. Omezení tranzitní dopravy na obchvatu
Mikulova pravděpodobně povede ke snížení imisí, které zatím
nepřekračují imisní limity.

Silnice I. třídy I/38 Poslouží zejména k tranzitnímu mezinárodnímu
spojení a negativní i pozitivní dopady realizace se projeví i mimo
řešenou zónu zvýšením zátěže. V průběhu komunikace v dosahu
obytného území dojde ke zhoršení kvality ovzduší a přibude hluk,
kvalitu ovzduší ani hlukové imise neznáme. Podobně neznáme ani
míru zlepšení v místech, odkud bude doprava atrahována.
137
Předpokládá se vybudování obchvatů sídel a celková homogenizace tahu.
Tato silnice bude nejkratším spojením v silniční síti mezi Prahou a Vídní
a ocení ji motoristé. Výsledný efekt může být pozitivní i negativní z hlediska
imisního a hlukového a tak i z hlediska vlivu na zdraví.
AB2 Obchvaty měst a obcí Cílem je odvedení dopravy z přetížených center
obcí. Zásadní význam má budování obchvatů ve vztahu k dalším opatřením
dopravně-organizačního charakteru, jejichž účelem je snížení celkového
objemu dopravy ve městě. Podstatnějšího účinku těchto opatření lze
dosáhnout až v situaci, kdy budou zajištěny vhodné objízdné trasy. Bude-li
předem známa objízdná trasa, budou mít obchvaty pozitivní vliv na zdraví.
AB3 Odstraňování bodových problémů na komunikační síti je problém
zejména plynulosti dopravy, ale také zároveň rychlosti. Rychlá plynulá
doprava přináší více emisí oxidů dusíku. Nebude mít příliš velký vliv
na zdraví, při rychlosti 50 km/hod pravděpodobně největší. Je to ale
opatření, které lze rychle a ihned realizovat.
AB4 Výstavba a rekonstrukce železničních tratí spočívá v realizaci
vysokorychlostních mezinárodních tratí, které nebudou snižovat tranzitní
nákladní dopravu, nebudou sloužit dojíždění vlakem do práce místo
automobilem:
-
VRT Brno – Vídeň
-
VRT Praha – Brno
-
VRT Brno – Ostrava
Opatření poslouží skupině studentů, turistů a podnikatelů k rychlému
transportu. Nebude mít pozitivní vliv na zdraví, neznáme hlukovou studii
a protihlukovou ochranu, ani nevíme do jaké míry budou VRT vedeny
tunely.
AB5 Výstavba a rekonstrukce tramvajových a trolejbusových tratí
Podmínkou je atraktivita příměstské doprav, kultura cestování a rychlost.
Tato opatření nejsou žádána a nebudou.
AB6 Odstavná parkoviště, systémy Park&Ride a Kiss&Ride bude mít
význam, pokud současně budou realizována opatření AA1 AA2. Pozitivní vliv
v případě tohoto spojení. Tato opatření nejsou žádána a nebudou.
AB7 Nízkoemisní zóny Efekty realizace nízkoemisní zóny budou záviset
na jejím prostorovém rozsahu, uplatnění výjimek, způsobu aplikace
a kontrolní činnosti. Nevhodně vymezená zóna může také vyvolat nežádoucí
nárůst zátěže na vnitroměstských komunikacích, po nichž jsou vedeny
objízdné trasy. Protože nejsou navrženy a není s nimi spojena imisní studie,
nelze je hodnotit. Případně mohou mít malý vliv na místo, které se má
zlepšit a zhoršení v obytných zónách, kudy se doprava povede. NEZ možno
realizovat po dostavbě obchvatu obce.
138
AB8 Selektivní nebo úplné zákazy vjezdu Přinesou pozitivní vliv v lokalitě se
zákazem v centru města, přinášejí pozitivní podmínky pro možnosti pěší
dopravy. Je vhodné zavést dopravní omezení bez zbytečného odkladu.
V případě Zóny CZ06 Jihovýchod to pozitivně poslouží městům ke zlepšení
kvality ovzduší.
Opatření přinesou pozitivní odezvu veřejnému zdraví v podobě kultury
a pohody cestování a preference MHD. Už v současné době fungují a je
třeba je zajišťovat zejména pří změně dopravy, jizdních řádů apod. Je
vhodné doplnit je malými pakovišti u železničních stanice a kolostoji
u autobusových nádraží a nádraží vlakových.
AB 10 Zvyšování kvality v systému veřejné dopravy
Ve spojení s dalšími opatřeními bude mít pozitivní vliv na zdraví. Zejména
půjde o AA2, AB9 , AB11
AB11 Zajištění preference MHD
Bude mít pozitivní význam v případě spojení opatření AA2, AB9,AB10
a výzanmné propadace ve školách, podnicích, na veřejnosti.
AB 12 Rozvoj alternativních pohonů ve veřejné dopravě Bude mít pozitivní
vliv na veřejné zdraví, pokud bude zajištěno trvalé použití a podmínky, jaké
byly při převodu pohonů. Nesmí dojít k rozvratu zajištěného systému
(negativní příklad Litvínovsko – Mosteckého dopravního podniku).
AB 13 Podpora cyklistické dopravy bude mít pozitivní vliv, pokud bude
doprava bezpečná, použitelná v kteroukoli denní i noční dobu (osvětlení tras
ve městech a obcích). Doporučujeme tam, kdy cyklisté budou křížit trasy
pro chodce, doplnit dopravní značky a provádět kontroly účastníků
cyklistické dopravy. ve městě. Bude mít pozitivní vliv pro rozvoj zdraví
obyvatel, kteří by si měli čím dále uvědomit, že pohyb je zdravý. Vliv
na veřejné zdraví může být silný a pozitivní. Doporučujeme doplnit
cykloznačky, kolostoje.
AB 14 Podpora pěší dopravy bude mít pozitivní vliv na veřejné zdraví.
Vhodné je vázat trasy ve městě s turistickými stezkami.
AB 15 Zvýšení plynulosti dopravy v intravilánu je problém zejména
plynulosti dopravy, ale také zároveň rychlosti. Rychlá plynulá doprava
přináší více emisí oxidů dusíku. Nebude mít příliš velký vliv na zdraví. Lze
zařídit ihned.
AB16 V lokálním měřítku může mít častý a efektivní úklid a údržba
komunikací pozitivní vliv na snížení koncentrací PM10 a tedy na veřejné
zdraví. Resuspenze je významným zdrojem PM10 v období sucha. Je
povinností správce komunikace již teď!
AB17 Výsadba liniové zeleně může mít významný pozitivní vliv na snížení
prašnosti, ale zároveň na poměrně významné snížení teploty v intravilánu
měst v době extrémních veder a celkově příznivější mikroklima pro veřejné
139
zdraví. Z hlediska zdraví je to velmi významné opatření s mnohostranným
pozitivním vlivem. Je potřeba zvýšit informovanost veřejnosti, ale i orgánů
státní správy a samospráv o významu zeleně (a to nejen zeleně liniové, ale
i dalších porostů stromů, keřů a popínavé zeleně) v obci a podpořit realizaci
tohoto opatření v maximálně možném rozsahu.
AB18 Omezování emisí z provozu vozidel měst a jejich organizací může mít
slabý pozitivní vliv. Důsledná kontrola emisí a údržba je důležitá.
AB19 Podpora využití nízkoemisních a bezemisních pohonů
v automobilové dopravě Vozidla poháněná tzv. alternativními pohony, tj.
vozidla s plynovým pohonem (CNG a LPG), elektromobily, hybridní
automobily apod., produkují podstatně méně emisí znečišťujících látek než
vozidla na benzín a naftu. Z tohoto důvodu bude realizována komplexní
informační podpora využití automobilů s alternativními pohony
v individuální dopravě. Bude najít systém, jak podpořit skupiny obyvatel,
které využijí tento způsob pohonu motoru. Každopádně bude možno využít
tohoto systému u veřejných institucí, nebo zařízení soukromých,
poskytujících veřejné služby. Opatření bude mít pozitivní vliv na veřejné
zdraví.
AC1 Podpora carsharingu bude mít slabý pozitivní vliv na zdraví. Představuje
pozitivní jev, charakteristický pro sociálně vyspělou komunitu a spočívá
v nevlastnění používaného auta.
BB1 Snížení vlivu stávajících průmyslových a energetických stacionárních
zdrojů na úroveň znečištění ovzduší - Čištění spalin nebo odpadních plynů,
úprava technologie může mít pozitivní vliv na snížení znečištění ovzduší,
a tedy na veřejné zdraví.
BB2 Snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků - pořízení
techniky pro omezení fugitivních emisí může mít významný pozitivní vliv
na snížení znečištění ovzduší, a tedy na veřejné zdraví. Doporučení: nutný
aktivní přístup krajského úřadu, coby kompetentního orgánu k povolování
a změnám povolení provozu zdrojů. Komunikace s provozovateli, důsledná
kontrola. Důležité je řešení zdrojů minerálního prachu z recyklačních linek
stavební suti a dalších, které se mohou podílet na plicních
a kardiovaskulárních nemocech.
BD1 Zpřísňování/stanovování podmínek provozu Povolování jakýchkoli
nových zdrojů, i když s přísnějšími limity nad úroveň BAT) bude mít vždy
určitý negativní vliv na kvalitu ovzduší, a tedy na veřejné zdraví. Doporučení:
nové zdroje znečišťování ovzduší by se na území s tak významným
znečištěním neměly povolovat vůbec nebo pouze jako náhrada stávajícího
zdroje, ale za uvedených (přísnějších) podmínek.
BD1a - Opatření pro omezení resuspenze a fugitivních emisí TZL a PM10
u stacionárních zdrojů
BD1b - Snížení emisí TZL a PM10 - Recyklační linky stavební suti
BD1c - Snížení emisí TZL a PM10 - Slévárny
140
Opatření BD1a, BD1b, BD1c představují soubor opatření ke snížení emisí
TZL, budou mít pozitivní vliv na veřejné zdraví. Doporučujeme doplnit
uvedená opatření do provozního a manipulačního řádu a učinit je
vymahatelnými. Je potřebné brát ohledy na recyklaci stavebních hmot, které
obsahují vláknité částice-azbest, skelná vlákna. První je prokázaný
karcinogen, který se může uvolňovat do prostředí města. Pokud opatření
budou respektovat i tuto podmínky, ale také možnost tvorby částic se
slévárenských emisí, obsahujících toxické kovy, mohou mít významný vliv
na zdraví.
BD2 Minimalizace imisních dopadů provozu nových stacionárních zdrojů
v území. Umísťování nových zdrojů IPPC bude mít negativní vliv na kvalitu
ovzduší a tedy i na zdraví veřejné. Pokud řešení bude možné za přijatelných
nákladů, tedy ekonomicky možné, může mít negativní malý vliv.
BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti Prašnost při stavbách
představuje množství minerálního prachu, které zejména za sucha, které
v posledních letech panuje, může významně znečistit životní prostředí,
zejména velmi hrubými částicemi představujícími dyskomfrot, ale také
hrubými aerosolovými částicemi PM10, které jsou inhalabilní.
Doporučujeme zohlednit možnosti stavebního zákona a intenzifikovat
činnost kontrolních orgánů vymáhat podmínky stavby, které musí obsahovat
prevenci úniků aerosolových částic ze stavby. Při přestavbách a bourání
respektovat obsah azbestu a skelných vláken. Opatření bude mít vliv
pozitivní na zdraví.
CB2 Snížení emisí TZL a PM10 – omezení větrné eroze Větrná eroze
ze zemědělských pozemků ohrožuje nejen zemědělské kultury (úroda)
a zemědělskou půdu (bonita), ale rovněž kvalitu ovzduší i zdraví obyvatel.
Někdy může být přeneseno znečištění i do velmi vzdálených oblastí.
Opatření k ochraně zemědělských pozemků před větrnou erozí jsou možná
buď organizační, agrotechnická nebo je možné využití ochranných
větrolamů. Účinnou ochranou mohou být i prstence ochranné zeleně kolem
obcí. Opatření bude mít pozitivní vliv na zdraví a pohodu obyvatelstva.
a využívání nových nízkoemisních či bezemisních zdrojů energie. Je
opatřením směřujícím k nízkouhlíkové energetice. Bude mít významný
pozitivní vliv na imisní zátěž a veřejné zdraví zejména v centru obcí.
DB2 Snížení potřeby energie – Instalace a využívání nových nízkoemisních
či bezemisních zdrojů energie bude mít vliv na snížení imisí a tedy i pozitivní
vliv na veřejné zdraví. Je opatřením směřujícím k nízkouhlíkové energetice
DB3 Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury,
rozšiřování sítí zemního plynu a soustav zásobování tepelnou energií. Je
opatřením směřujícím k nízkouhlíkové energetice a bude mít vliv na snížení
imisí a tedy i pozitivní vliv na veřejné zdravíEA1 Podmínky ochrany ovzduší
pro veřejné zakázky
141
EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné zakázky Opatření může mít
minimální vliv na veřejné zdraví. Pokud jde o významnou zakázku pokrývající
celé území města, pak se nedostaví významný negativní vliv.
EB1 Zpevnění povrchu nezpevněných komunikací a zvyšování podílu
zeleně v obytné zástavbě bude mít významný vliv zejména na snižování
prašnosti unášené větrem za suchých období roku, ale i při běžném provozu
na komunikacích. Zeleň má nejen pozitivní estetický vliv na člověka a tak
pozitivně stimuluje jeho i veřejné zdraví, ale také zvyšuje finanční hodnotu
území, zachycuje prach a některé plynné škodliviny, upravuje mikroklima.
Pokud budou zpevňovány ulice a chodníky, doporučujeme světlou barvu,
aby nedocházelo k posilování vlivu městského ostrova tepla, jímž Brno už
prokazatelně je, tj. má v létě vyšší teplotu uvnitř města, než v jeho okolí díky
pohlcování slunečních paprsků během dne a dalším podmínkám. Teplota
zvyšuje možnost tvorby sekundárních částic a ozónu. Vliv je tedy pozitivní.
EB2 Snižování vlivu dlouhodobých deponií vytěžených materiálů
a průmyslových areálů na kvalitu ovzduší bude mít pozitivní vliv na kvalitu
ovzduší i veřejné zdraví, pokud budou opatření vykonána včas. t. j.
v okamžiku, kdy deponie vzniknou.
EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách ochrany ovzduší je
podmínkou mnohých dalších opatření, bude mít pozitivní vliv na zdraví.
ED1 Územní plánování Územně plánovací dokumentace (ÚPD) vytváří
územní předpoklady pro zajištění kvality života obyvatel v dlouhodobém
horizontu. ÚPD musí vycházet (mimo jiné) z údajů o imisním zatížení obytné
zástavby, které byly poskytnuty do územně analytických podkladů, a musí
na zjištěné problémy odpovídajícím způsobem reagovat. Doporučujeme
vyhodnocovat vliv na zdraví u územního plánu u všech stupňů územního
plánu a jeho změn na základě rozptylových studií a včetně modelů hlukové
zátěže ve smyslu akčního hlukového plánu. Může mít významný vliv
na veřejné zdraví.
Lze očekávat u opatření, které se týkají podpory a rozvoje kolejové dopravy
AB4 a s tím integrovaného systému dopravy (AB9), podpory MHD včetně
trolejbusů (AB10, AB5, AB11, AB12), vhodným doplněním je výstavba
parkovišť (AB6). Přímý vliv na zdraví budou mít opatření AB13 a AB14,
doporučujeme pěší a cyklodobravu ve městech vázat na možnosti turistiky
(většinou se to již děje, oba kraje jsou význačnými turistickými oblastmi).
Potencovat se budou opatření AB16 a AB17, tedy údržba komunikací spolu
s výsadbou a údržbou zeleně podél silnic.
Odhad budoucího možného vývoje bez provedení programu
V zóně Jihovýchod žilo ke 30.6.2013 1301885 obyvatel v obou krajích.
Z toho celkem 306 230 obyvatel je exponováno nadlimitním ročním
142
koncentracím benzo(a)pyrenu. Na plicní nádor umírá ročně v průměru
za posledních šest let 598 obyvatel. Koncentrace benzo(a)pyrenu v průběhu
let 2008 – 2013 nejsou vysoké, lze ale jednoznačně říci, že se rok od roku
zvyšují ve všech místech, dokonce i Košeticích, kde nejsou téměř žádné
zdroje benzo(a)pyrenu. S koncentracemi narůstá i celoživotní
pravděpodobné riziko úmrtí na nádor plic a močového měchýře.
V současnosti je pro exponované obyvatele 6,9E-5, ve Vyškově, kde je
znečištění nejvyšší, 9,6E-5. Populační riziko pro sedmdesát let života je 21,1
zemřelých z expozice znečištění. Imisní průměrná hodnota je nižší, než limit
1 ng/m3.
Obrázek č. 25 : Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v zóně CZ06Z
Bez realizace programu by pravděpodobně nedošlo ke snížení imisí
a nepatrnému zlepšení zdraví. Některá opatření jsou proveditelná prakticky
ihned, jiná jsou závislá na stavebních předpisech a správních lhůtách a jejich
realizace je pod časovým tlakem, termín - rok 2020, je poměrně blízký.
143
Kvantifikace vlivu PZKO na veřejné zdraví
Identifikovali jsme faktory, které vycházejí z řešené problematiky –
Program zlepšení kvality ovzduší v zóně CZ06Z. Jde o překračování
dlouhodobých ročních imisních limitů benzo(a)pyrenu v roce 2009 – 2013
ve Vyškově, v Košeticích v roce 2009, 2010 a 2011, 2012. Průměrná
expozice nepřekračuje limit. Měření PM10 realizovaná na území zóny
Jihovýchod nepřekračují roční limitní hodnoty. V místech Znojmo, Mikulov
Sedlec, Jihlava, Košetice byly měřeny koncentrace aerosolových částic PM2,5
i PM10 najednou, vypočetli jsme poměr, který činil 0,774. V hrubých částicích
je vysoký obsah částic jemných., pravděpodobně z dopravy. Ve dvou
místech, Hodoníně a Jihlavě, byly koncentrace PM2,5 vyšší než budoucí
limitní hodnota 20 µg/m3. V exponované populaci při znečištění PM2,5
v průměru 23,3 µg/m3 je úmrtnost, vyvolaná pravděpodobně znečištěním,
14,4%, při limitní hodnotě 12,4. Pokud bude dosaženo mnohými opatřeními
programu limitní hodnoty, sníží se úmrtnost pro všechny diagnózy o 2%
ročně.
306 230 obyvatel je exponováno nadlimitním ročním koncentracím
benzo(a)pyrenu. V současnosti je pro exponované obyvatele průměrné
pravděpodobné riziko z dlouhodobé inhalace bezo(a)pyrenu 6,9E-5,
ve Vyškově, kde je znečištění nejvyšší, dokonce 9,6E-5. Populační riziko
pro sedmdesát let života pro všechny exponované obyvatele je
pravděpodobně 21,1 zemřelých z expozice znečištěním. Úmrtnost
provázející imisní limit je dokonce vyšší. Bude nutné realizovat opatření ke
snížení imisí benzo(a)pyrenu zejména v místech s překročením cíleně
(Vyškov, Košetice, Znojmo) a snižovat koncentrace i tam, kde limit překročen
není, protože doporučení WHO provázené únosnou mírou rizika, je 0,12
ng/m3
12.4
ZÁVĚR A DOPORUČENÍ
Cíle programu jsou stanoveny v souladu s cíli zdravotnických politik
a realizace navržených opatření bude mít pozitivní vliv na hodnocená
témata, a tedy i na lidské zdraví. Největším balíkem opatření jsou opatření
v dopravě. Doprava je dominantním zdrojem znečištění.
K tomu, aby mohla být některá z navržených opatření realizována
v potřebném rozsahu je nezbytný aktivní přístup orgánů státní správy
(zejména krajského úřadu, který je kompetentní k povolování provozu
a ke změnám povolení provozu zdrojů znečišťování ovzduší), ale i samospráv
jednotlivých obcí a měst, na kterých bude úspěšnost realizace mnoha
z navržených opatření záviset. Zájem státu a obcí nestačí jen deklarovat
v rámci strategických dokumentů, ale je povinností státu zajistit uvedení
deklarovaných zásad a konkrétních opatření do praxe, a to v maximálně
možném rozsahu. Bez toho nelze předpokládat, že znečišťovatelé budou
aktivně a dobrovolně investovat do realizace některých navrhovaných
opatření, a to ani za předpokladu případných možností spolufinancování
z národních nebo evropských fondů. Dále by byla vhodná změna současně
platné legislativy (především zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
a jeho prováděcích předpisů a zákona č. 76/2002 Sb., o integrované
prevenci), tak aby orgány státní správy měly při prosazování zájmů
veřejnosti potřebnou oporu.
Je nutné vzdělávat státní správu i samosprávu v oboru vlivu kvality ovzduší
na zdraví tak, aby nadále nedocházelo k pochybením a nekonečné toleranci
nepříznivých podmínek pro lidské zdraví. Nemožnost nebo neschopnost
orgánů státní správy v oblasti ochrany ovzduší „dosáhnout“ na zdroje
znečištění v jejich působnosti je dlouhodobě demotivující a demoralizující.
V případě, že nebudou schopny svým rozhodováním jejich negativní vliv
snížit, tak nezlepší kvalitu ovzduší ani veřejné zdraví dospělé ani dětské
populace.
Cílem PZKO je dosáhnout na celém území splnění imisních limitů daných
zákonem o ochraně ovzduší. Je nutné si uvědomit, že realizace
posuzovaného programu je jistě jedním z předpokladů pro naplnění tohoto
cíle.
Realizace opatření navržených tímto programem v kombinaci s opatřeními
navrženými Národním programem snižování emisí bude v určité míře
směřovat ke snížení imisního zatížení obyvatelstva, a bude tedy mít určitý
pozitivní vliv na veřejné zdraví. Nicméně, vzhledem k dosavadním trendům,
nízké vymahatelnosti plnění i krátké době na přípravu, schválení a realizaci
jednotlivých projektů není možné zaručit, že snížení imisí dosáhne
ve stanoveném časovém horizontu na úroveň současně platných limitů
(i když i ty jsou výrazně měkčí než limity doporučené WHO), a tedy ani
pozitivní vliv na veřejné zdraví nemusí dosáhnout potřebné míry.
Realizace opatření navržených Programem zlepšování kvality ovzduší bude
směřovat ke snížení imisního zatížení obyvatelstva, a bude tedy mít pozitivní
vliv na veřejné zdraví. Plnění imisních limitů je bezesporu vítaný, ale velmi
ambiciózní závazek vzhledem ke krátké době a naplnění lhůt ze správních
řízení. Doporučujeme se zaměřit na opatření v území, kde dochází
k překračování několika znečišťujících látek najednou, protože jejich efekt se
bude kumulovat. Podobně doporučujeme při realizaci dopravních opatření
důsledně realizovat protihluková řešení, vést dopravu jinde, snižovat
dopravní zátěž. Nové dopravní stavby atrahují další dopravu a zhusta
přinášejí novou imisní zátěž. Podporujeme opatření pro rozvoj cyklistické
a pěší dopravy, doporučujeme realizaci v prostředí, kde imise limit
nepřekračují. Fyzická námaha spojená s naplňováním opatření, je
pro obyvatele Vysočiny a Jihomoravského kraje žádoucí, obyvatelé jsou
ohrožení kardiovaskulárními nemocemi, diabetem, obezitou a opatření je
ideální podmínkou pro zlepšení zdraví.
145
13
NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ
Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ06Z Jihovýchod je připraven
dle § 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále
také „zákon“ nebo „zákon o ochraně ovzduší“). Navrhovaná opatření PZKO
CZ06Z ke splnění účelu Programu (dodržení imisních limitů) jsou navržena
do roku 2020.
Obsah a rozsah vyhodnocení vlivů Programu zlepšování kvality ovzduší
pro zónu CZ06Z Jihovýchod byl stanoven na základě zjišťovacího řízení
vedeného odborem posuzování vlivů na životní prostředí a integrované
prevence MŽP, které bylo ukončeno vydáním závěru zjišťovacího řízení dne
9. září 2015, číslo jednací 63184/ENV/15. Práce na vlastním hodnocení
a zpracování dokumentace vyhodnocení vlivů PZKO na životní
prostředí veřejné zdraví probíhaly v období srpen - říjen 2015.
Základní rámec pro hodnocení PZKO CZ06Z Jihovýchod představuje sada
témat životního prostředí. Tato témata jsou stanovena na základě
požadavků zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí
ve znění pozdějších předpisů a dále na základě obsahu posuzovaného
dokumentu a požadavků stanovených závěrem zjišťovacího řízení.
Tabulka č. 6: Přehled hodnocených složek životního prostředí a zdraví a souvisejících
specifických témat
Téma
Ovzduší
Překračování imisních limitů suspendovaných částic PM10 a
benzo(a)pyrenu
Zdraví
Velká část populace žijící v území s překročenými imisními limity
Emise
skleníkových
plynů
Snižování emisí skleníkových plynů z výroby elektřiny a tepla a
z dopravy.
Voda
Problémy jakosti povrchových vod v důsledku atmosférické depozice
Půda a horninové
prostředí
Acidifikace a kontaminace v důsledku atmosférické depozice
Úbytek ZPF a nezastavěných ploch. v důsledku záboru půd
Ohroženost půd erozí
Prašnost z těžby a zpracování kamene a štěrkopísků.
Příroda a krajina
Degradace citlivých stanovišť vlivem imisního zatížení.
Ubývání zeleně, přírodních stanovišť a ohrožených druhů.
Narušování integrity a nepříznivý stav ZCHÚ a lokalit Natura 2000 a
jejich předmětů ochrany.
Narušování krajinného rázu výraznými stavbami.
Fragmentace krajiny a snížená migrační prostupnost.
146
Lesní ekosystémy
Špatný stav lesů.
Odpady
Kulturní památky
Poškozování památek vlivem atmosférické depozice a narušený
vnější vzhled realizací stavebních opatření, např. typicky
zateplováním budov
Hluk
Posuzovaná koncepce má v zóně CZ06Z Jihovýchod potenciál významně
zlepšit kvalitu ovzduší z hlediska všech prioritních látek. Podle názoru
hodnotitele existuje vysoké riziko, že se do roku 2020 nepodaří v navrženém
rozsahu snížit emise suspendovaných částic PM10 a benzo(a)pyrenu.
Opatření v podobě stanovení emisních stropů, regulace zdrojů a prověření
podmínek provozu bude mít na kvalitu ovzduší v zóně málo významný
pozitivní vliv.
Na základě hodnocení jednotlivých opatření byla identifikována následující
opatření, která hodnotitel SEA považuje z hlediska ochrany ovzduší v zóně
CZ06Z Jihovýchod za prioritní (opatření, která při důsledné realizaci nejvíce
zlepší kvalitu ovzduší v obydlených oblastech):
Tučně vyznačená opatření v uvedeném výčtu lze považovat za absolutní
prioritu ochrany ovzduší v zóně, která vyžaduje priorizaci těchto opatření
před jinými, a to jednak z důvodu nezpochybnitelného významně
pozitivního vlivu a/nebo proto, že vytváří předpoklady pro realizaci dalších
významně pozitivních opatření.
Z hlediska veřejného zdraví je potřebné činit opatření ke snižování
znečištění, působícího bezprahově (aerosolové částice, benzo(a)pyren).
Pokud budou realizována dopravní opatření, prioritizována by měl být ta,
která sníží dopravní zátěž, zníží a nepřesune emise a nezpůsobí nové imise
tam, kde dosud nebyly. Při realizaci dopravních opatření musí být zohledněn
Akční hlukový plán a protihluková opatření.
Rizika negativních vlivů koncepce lze spatřovat zejména pokud jde o přírodu
a krajinu – především v podobě záboru a fragmentace biotopů a lesních
porostů, zásahů do ÚSES a VKP, do krajinného rázu, případně do ZCHÚ
a lokalit Natura 2000 a snižování migrační prostupnosti krajiny v souvislosti
s rozvojem dopravní infrastruktury.
147
Posuzovatel koncepce se proto soustředil na formulaci doporučení pro další
optimalizaci environmentálních vlivů PZKO. V případech, kde došlo
k identifikaci rizik závažných negativních vlivů, byla rovněž formulována
opatření k jejich prevenci, minimalizaci či kompenzaci (kap. 7).
Mezi klíčová doporučení patří následující:
1) Konkretizovat a urychlit přípravu a budování obchvatů, včetně
2) Stanovit v PZKO indikátor pro snížení emisí suspendovaných částic
a benzo(a)pyrenu ze silniční dopravy v obcích na území ORP Veselí nad
Moravou, Hodonín a Břeclav. Jedná se o území silně zatížené
dopravními imisními příspěvky, v PZKO je proto v relevantních obcích
navržen emisní strop pro silniční dopravu. Indikátor umožní sledovat
jeho plnění.
3) Ze systému regulace vyjmenovaných stacionárních zdrojů v souladu
s §13 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší doporučujeme vyjmout
provozy, které generují prach minerální povahy (těžba a úprava
nerostných surovin). Jedná se o opatření s nevýznamným pozitivním
efektem. Ke zvýšeným emisím z těchto zdrojů dochází v době, kdy jsou
imisní koncentrace velmi nízké, naopak v době smogových situací
se emise blíží nule a jejich vliv v obydlených oblastech je zanedbatelný.
Velikost exponované populace je u těchto zdrojů malá a celkový
zdravotní efekt nevýznamný. Vhodnější je soustředit finanční
a personální kapacity na jiná opatření.
4) Územně a časově diverzifikovat dotační podporu modernizace
měla být vyšší. Vymezení těchto území je proveditelné na základě
rozptylové studie vypracované pro PZKO.
5) Konkretizovat opatření „EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách
ochrany ovzduší“ s cílem omezit riziko nedostatečného zájmu o dotační
podporu modernizace individuálního vytápění. Ekonomická motivace je
pouze jedním z řady faktorů vedoucích k rozhodnutí o výměně kotle.
Vliv zaběhaných zvyklostí a univerzálnosti stávajících nevyhovujících
kotlů není zanedbatelný.
6) Vytvořit legislativní a technické podmínky pro omezení nelegálních
148
nežádoucím způsobem deformovat náhled na priority ochrany ovzduší).
7) Doporučujeme zavést kontrolu využití samosběrných vozů.
Pro dostatečný imisní efekt je nezbytná dostatečná četnost čištění
(mimo srážková období minimálně 1x týdně), která by měla být
kontrolována v terénu, nikoliv pouze formálně, např. na základě
ročního výkazu (omezení rizika falšování údajů tachometrů a čítačů
provozních hodin).
8) Konkretizovat opatření „EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné
nabízejících lepší řešení zakázky z hlediska ochrany ovzduší. Častá
praxe, kdy váha ekonomického kritéria ve výběrovém řízení běžně činí
100%, je v rozporu se zájmy ochrany ovzduší a vyžaduje revizi.
U zakázek s možným vlivem na kvalitu ovzduší doporučujeme zamezit
výběrovým řízením, které obsahují jako jediné výběrové kritérium cenu
zakázky.
149
SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH Z HLEDISKA
VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
13.1
PŘEHLED ZPŮSOBŮ VYPOŘÁDÁNÍ ZÁVĚRŮ ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Viz tabulka níže.
13.2
PŘEHLED VYJÁDŘENÍ DOŠLÝCH V RÁMCI ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ A JEJICH VYPOŘÁDÁNÍ
Vzhledem k vysokému počtu došlých připomínek a nárokům na jejich
vypořádání je přehled proveden formou samostatné přílohy č. 1.
150
1)
2)
3)
4)
5)
Závěr zjišťovacího řízení
Vypořádání
Vyhodnotit, do jaké míry je PZKO CZ06Z v souladu s relevantními
evropskými strategiemi (jako jsou např. Sdělení Evropské komise “Evropa
2020“, Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje, Environmentální akční
plán apod.).
Vyhodnotit, zda je PZKO CZ06Z v souladu s relevantními národními
koncepcemi, např. Aktualizace Státní politiky životního prostředí ČR 2012 2020, Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Aktualizace Státního
programu ochrany přírody a krajiny ČR, Strategický rámec udržitelného
rozvoje, Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 – 2020, Národní
program snižování emisí ČR, Strategie ochrany klimatického systému Země
v ČR, Akční plán zdraví a životní prostředí, Zdraví 21, Národní strategie
ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020 a Dlouhodobého
programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro
všechny v 21. století, dále s Programem předcházení vzniku odpadů,
Plánem odpadového hospodářství ČR, Státní energetickou koncepcí,
Surovinovou politikou v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, Politikou
druhotných surovin.
Vyhodnotit, jak PZKO CZ06Z zohledňuje relevantní krajské koncepce
týkající se dotčené zóny.
V rámci hodnocení byl mj. zkoumán soulad Programu s cíli
relevantních strategií (viz kapitola 5 SEA vyhodnocení)
relevantních strategií (viz kapitola 5 SEA vyhodnocení)
relevantních strategií, včetně vybraných krajských koncepcí (viz
kapitola 5 SEA vyhodnocení)
Posoudit, jak koncepce PZKO CZ06Z zohledňuje stávající imisní zatížení
Vyhodnocení včetně odhadu vlivu jednotlivých opatření na
kraje (zejména PM10 a PM2,5) a jak přispívá k odstranění nadlimitní imisní
stávající imisní situaci bylo provedeno a jeho výsledky jsou
zátěže obyvatel.
shrnuty v kapitole 6 SEA dokumentace.
Vyhodnotit návrh koncepce PZKO CZ06Z z hlediska změn dopadů na
Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví bylo provedeno – viz
veřejné zdraví populace tj. vyhodnotit návrh koncepce bez provedení
kapitola 12 SEA dokumentace
opatření (tzv. nulová varianta) a s navrhovanými opatřeními.
151
6)
7)
8)
9)
10)
Vyhodnotit na úrovni odpovídající PZKO CZ06Z a navržených opatření vliv
na zvláště chráněná území (dále jen „ZCHÚ“) kategorie NP, CHKO, NPR a
NPP tzn., zda koncepce respektuje limity využití území, respektive základní
ochranné podmínky dané zákonem č. 114/1992 Sb. a bližší ochranné
podmínky dané zřizovacím předpisem dotčených ZCHÚ, zhodnotit možný
vliv realizace na úroveň biodiverzity a dále porovnat a vyhodnotit případné
varianty řešení ve vztahu k zájmům ochrany přírody a krajiny.
S ohledem na výše uvedený bod 6 a případné zjištění negativního vlivu na
ZCHÚ ve vyhodnocení navrhnout opatření k předcházení, vyloučení, snížení
či kompenzaci negativních vlivů na ZCHÚ, VKP, přírodní parky, ÚSES,
krajinný ráz, retenční schopnost (včetně ploch zastavěných), spojitost
krajiny (přírodních a přírodě blízkých ploch), případně další ekosystémové
služby.
Vyhodnocení bylo provedeno v míře odpovídající obecnosti
koncepce, která neřeší konkrétní lokalizaci záměrů, je proto
možné pouze upozornit na případná rizika. Varianty nebyly
zpracovány.
Opatření k vyloučení a snížení negativních vlivů byla v obecné
míře stanovena. Negativní vlivy však musí být eliminovány
především zákonnými postupy při územním plánování a
projektové přípravě.
Vyhodnocení vlivů na vody bylo provedeno na úrovni detailu
odpovídající hodnocené koncepci a jeho výsledky jsou shrnuty v
kapitole 6 SEA dokumentace. Vzhledem k absenci specifikace
Vyhodnotit vliv koncepce PZKO CZ06Z na povrchové a podzemní vody, na
územního průmětu u většiny opatření PZKO, jakož i vzhledem k
chráněné oblasti přirozené akumulace vod a na ochranná pásma vodních
rozsahu nejistot ohledně kvantifikace snížení emisí jednotlivých
zdrojů, se zaměřením na problematiku atmosférické depozice nejen
látek, respektive změn objemu depozice v zájmovém území
nutrientů, ale i dalších částic (především kovů).
nelze odhadnout konkrétní vliv na jednotlivá ochranná pásma
vodních zdrojů, případně na chráněné oblasti přirozené
akumulace vod.
Vyhodnotit, zda opatření navrhovaná v rámci PZKO CZ06Z nejsou v rozporu
se zájmy chráněnými zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a
doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
zejména s ohledem na přirozenou obnovu a zakládání lesních porostů,
zvyšování biodiverzity porostů, zakládání prvků rozptýlené zeleně v krajině.
Vyhodnotit, zda a jak jsou v koncepci PZKO CZ06Z zohledněny principy
ochrany zemědělského půdního fondu (dále též jen „ZPF“), zejména s
ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy a do jaké míry koncepce
152
Vyhodnocení bylo provedeno v míře odpovídající obecnosti
koncepce.
Vyhodnocení vlivů na půdy (včetně ZPF) bylo provedeno na
úrovni detailu odpovídající hodnocené koncepci a jeho výsledky
vytváří podmínky pro omezení záboru půdy a volné krajiny.
11)
12)
13)
14)
V případě, že v koncepci PZKO CZ06Z budou konkrétní technická opatření
uvedena a lokalizována, vyhodnotit, zda je zohledněn ekologický potenciál
a ekologické zatížení příslušné aglomerace a přírodní hodnoty krajiny, a to
ve smyslu zlepšování, respektive nezhoršování stávajícího stavu.
Veškeré navrhované cíle, opatření atd., které budou součástí návrhu
koncepce, je nutné vyhodnotit z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a
závěry hodnocení je třeba řádně odůvodnit. V případě návrhu konkrétních
investičních záměrů jako možných zvolených opatření vybrat takovou
lokalitu na území aglomerace, která by byla nejvhodnější pro jejich možné
budoucí umístění s ohledem na limity využití území a zvolenou lokalizaci
odůvodnit.
Do návrhu stanoviska uplatňovat jen ty podmínky, které nevyplývají ze
zákonných požadavků právních předpisů.
jsou shrnuty v kapitole 6 SEA dokumentace.
Opatření nejsou v PZKO lokalizována, vyhodnocení bylo
provedeno na obecné úrovni a byla identifikována případná
rizika, které je třeba řešit při přípravě konkrétních projektů.
Závěry vyhodnocení koncepce jsou shrnuty v kapitole 6 SEA
dokumentace.
V návrhu stanoviska nebyly formulovány podmínky vyplývající
ze zákonných požadavků právních předpisů.
Vypořádat požadavky stanovené v závěru zjišťovacího řízení a všechna
Vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení,
vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení v podobě
jsou vypořádána v tabulce níže
vypořádacích tabulek.
153
154
14
ZÁVĚRY A
KE KONCEPCI
DOPORUČENÍ
14.1
NÁVRH STANOVISKA
VČETNĚ
NÁVRHU
STANOVISKA
Zpracovatel SEA předkládá následující návrh stanoviska dle zákona
č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších
předpisů:
Stanovisko k návrhu koncepce: Program zlepšování kvality ovzduší zóna
CZ06Z Jihovýchod
Předkladatel koncepce: Ministerstvo životního prostředí ČR
Zpracovatel posouzení: Sdružení společností Integra Consulting s.r.o.
a Regionální centrum EIA ve spolupráci s dalšími experty v následujícím
složení:
Mgr. Martin Smutný
Mgr. Simona Kosíková Šulcová
Mgr. Michal Musil
Ing. Andrea Šandová
Ing. Radim Seibert
Ing. Jitka Kaslová
Mgr. Michala Kopečková
MUDr. Eva Rychlíková
Ing. Jana Moravcová
Bc. David Šubrt
Průběh posuzování:
Oznámení koncepce „Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z
Jihovýchod“ (dále též „PZKO“ nebo “Program”), zpracované v rozsahu
přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,
ve znění pozdějších předpisů, bylo zveřejněno v informačním systému SEA
10. srpna 2015. Zjišťovací řízení vedené odborem posuzování vlivů na životní
prostředí a integrované prevence MŽP bylo ukončeno vydáním závěru
zjišťovacího řízení dne 9. září 2015, číslo jednací 63184/ENV/15. Práce
na vlastním hodnocení a zpracování dokumentace vyhodnocení vlivů PZKO
na životní prostředí a veřejné zdraví probíhaly v období srpen - říjen 2015.
Stručný popis koncepce:
Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z Jihovýchod je připraven dle §
9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále také
„zákon“ nebo „zákon o ochraně ovzduší“). Navrhovaná opatření PZKO CZ06Z
ke splnění účelu Programu (dodržení imisních limitů) jsou navržena do roku
155
2020. Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ06Z Jihovýchod byl
zpracován v rámci projektu „Střednědobá strategie (do roku 2020)
ke zlepšení kvality ovzduší“(dále též jen „Strategie“). Program je zpracován
v rozsahu a obsahově tak, aby plně respektoval požadavky přílohy č. 5
zákona.
Programy zlepšování kvality ovzduší jsou vytvářeny pro zóny a aglomerace
(stanovené zákonem o ochraně ovzduší), kde došlo k překročení imisního
limitu popřípadě k více než povolenému počtu překročení imisního limitu (§
9 odst. 1 zákona). Programy analyzují stav kvality ovzduší v zóně/aglomeraci,
jeho příčiny, identifikují významné zdroje znečišťování ovzduší, navrhují
opatření vedoucí ke zlepšení stávajícího stavu. Mezi významná nová
opatření zavedená zákonem patří stanovení emisních stropů a lhůt k jejich
dosažení pro vymezená území a v rámci těchto území i pro vybrané skupiny
stacionárních zdrojů a silniční dopravu. V případě, že jsou identifikovány
problémy a příčiny zhoršené kvality ovzduší v zóně/aglomeraci, jejichž řešení
není na regionální úrovni možné, jsou tyto postupovány na úroveň národní
a reflektovány v Národním programu snižování emisí ČR.
Stručný popis posouzení:
Posouzení vlivů na životní prostředí bylo provedeno v souladu
se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve
znění pozdějších předpisů, a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 tohoto
zákona.
Závěry posouzení:
Zpracovatel SEA navrhuje na základě posouzení vlivů „Program zlepšování
kvality ovzduší zóna CZ06Z Jihovýchod“ na životní prostředí:
Souhlasné stanovisko k návrhu „Program zlepšování kvality ovzduší zóna
CZ06Z Jihovýchod“
za dodržení níže uvedených podmínek, kterými bude zároveň zajištěna
minimalizace vlivů, respektive posílení pozitivních dopadů provádění PZKO
na životní prostředí a veřejné zdraví
1) Konkretizovat a urychlit přípravu a budování obchvatů, včetně
2) Stanovit v PZKO indikátor pro snížení emisí suspendovaných částic
a benzo(a)pyrenu ze silniční dopravy v obcích na území ORP Veselí nad
Moravou, Hodonín a Břeclav. Jedná se o území silně zatížené
dopravními imisními příspěvky, v PZKO je proto v relevantních obcích
navržen emisní strop pro silniční dopravu. Indikátor umožní sledovat
jeho plnění.
3) Ze systému regulace vyjmenovaných stacionárních zdrojů v souladu
s §13 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší doporučujeme vyjmout
provozy, které generují prach minerální povahy (těžba a úprava
nerostných surovin). Jedná se o opatření s nevýznamným pozitivním
efektem. Ke zvýšeným emisím z těchto zdrojů dochází v době, kdy jsou
156
imisní koncentrace velmi nízké, naopak v době smogových situací
se emise blíží nule a jejich vliv v obydlených oblastech je zanedbatelný.
Velikost exponované populace je u těchto zdrojů malá a celkový
zdravotní efekt nevýznamný. Vhodnější je soustředit finanční
a personální kapacity na jiná opatření.
4) Územně a časově diverzifikovat dotační podporu modernizace
měla být vyšší. Vymezení těchto území je proveditelné na základě
rozptylové studie vypracované pro PZKO.
5) Konkretizovat opatření „EC1 Informování a osvěta veřejnosti v otázkách
ochrany ovzduší“ s cílem omezit riziko nedostatečného zájmu o dotační
podporu modernizace individuálního vytápění. Ekonomická motivace je
pouze jedním z řady faktorů vedoucích k rozhodnutí o výměně kotle.
Vliv zaběhaných zvyklostí a univerzálnosti stávajících nevyhovujících
kotlů není zanedbatelný.
6) Vytvořit legislativní a technické podmínky pro omezení nelegálních
nežádoucím způsobem deformovat náhled na priority ochrany ovzduší).
7) Doporučujeme zavést kontrolu využití samosběrných vozů.
Pro dostatečný imisní efekt je nezbytná dostatečná četnost čištění
(mimo srážková období minimálně 1x týdně), která by měla být
kontrolována v terénu, nikoliv pouze formálně, např. na základě
ročního výkazu (omezení rizika falšování údajů tachometrů a čítačů
provozních hodin).
8) Konkretizovat opatření „EA1 Podmínky ochrany ovzduší pro veřejné
nabízejících lepší řešení zakázky z hlediska ochrany ovzduší. Častá
praxe, kdy váha ekonomického kritéria ve výběrovém řízení běžně činí
100%, je v rozporu se zájmy ochrany ovzduší a vyžaduje revizi.
U zakázek s možným vlivem na kvalitu ovzduší doporučujeme zamezit
výběrovým řízením, které obsahují jako jediné výběrové kritérium cenu
zakázky.
157
15
SEZNAM SAMOSTATNÝCH PŘÍLOH
15.1
PŘÍLOHA Č. 1: PŘEHLED VYJÁDŘENÍ DOŠLÝCH V RÁMCI ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ A JEJICH
VYPOŘÁDÁNÍ
158
Evropská unie
Spolufinancováno z Prioritní osy 8 –
Technická pomoc financovaná z Fondu
soudržnosti
Ministerstvo životního prostředí
Státní fond životního prostředí České republiky
www.opzp.cz
Zelená linka 800 260 500
[email protected]
159

program zlepšování kvality ovzduší zóna cz06z

Transkript

Podobné dokumenty

Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ06Z

zde - Informační monitorovací systém průmyslového znečištění v

Aplikovaná fonologie

015-2016-5

Metodika sestavování klíčových indikátorů