Metodika sestavování klíčových indikátorů

Transkript

Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Metodika sestavování klíčových
indikátorů životního prostředí
pro oblast klimatu a ovzduší
Výstup projektu Enviprofese č. CZ.2.17/1.1.00/32106
za finanční podpory v rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita
Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast klimatu a ovzduší
Zpracoval redakční kolektiv
CENIA, česká informační agentura životního prostředí
Kontakt:
CENIA, česká informační agentura životního prostředí
Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10
tel.: +420 267 225 340, fax: +420 271 742 306
[email protected], http://www.cenia.cz
Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast klimatu a ovzduší
Obsah
Indikátory pro oblast klimatu
4
Meteorologické podmínky
Emise skleníkových plynů
4
9
Indikátory pro oblast ovzduší
14
Emise okyselujících látek
14
Emise prekurzorů ozonu
18
Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic22
Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví26
Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace
30
Indikátory pro oblast klimatu
Téma – zařazení do kapitoly
Meteorologické podmínky ovlivňují zátěže i stav životního prostředí, významně se promítají zejména do
kvality ovzduší. Průměrné a extrémní hodnoty teplot a srážek, stejně jako jejich prostorová a časová variabilita ukazují na průběh klimatických změn na území ČR. Jelikož mají meteorologické podmínky vliv na stav
životního prostředí, zejména jeho meziroční fluktuace, ovlivňují i úspěšnost přijímaných opatření.
Meteorologické podmínky ovlivňují zátěže životního prostředí z výroby elektřiny a tepla (mají vliv na spotřebu
energie), vytápění domácností, vodního hospodářství (povodně, erozní ohrožení, závlahy), zemědělství
a lesnictví. Špatné rozptylové podmínky vyskytující se zejména v zimním období výrazně zvyšují koncentrace
znečišťujících látek v ovzduší i při stabilní produkci emisí a mají tak přímý vliv na lidské zdraví. V letním
období průběh meteorologických podmínek ovlivňuje tvorbu troposférického ozonu. V oblastech vodního
hospodářství, zemědělství a lesnictví ovlivňují výskyt extrémních odtokových událostí (povodně, sucha), mají
vliv na vodní a větrnou erozi zemědělské půdy, na výnosy zemědělských plodin i na šíření škůdců.
Meteorologické podmínky z těchto důvodů představují komplexní vnější faktor ovlivňující životní prostředí.
Emise skleníkových
plynů
škůdci
+
elektrárenské
chlazení
–
+
–
Teploty
–
Domácí materiálová
spotřeba
srážky
Spotřeba paliv
v domácnostech
+
Výroba elektřiny
a tepla
–
–
–
Emise okyselujících
látek
Eroze zemědělské
půdy
–
+
Kvalita ovzduší z hlediska
ochrany ekosystémů
a vegetace
Meteorologické
podmínky
Emise primárních
částic a prekurzorů
sekundárních částic
Kvalita ovzduší
z hlediska ochrany
lidského zdraví
–
rozptylové
podmínky
Zařazení do DPSIR schématu
Definice indikátoru
Popis meteorologických podmínek roku s důrazem na situace, které mohou mít vliv na zátěže a stav životního
prostředí, na lidské zdraví a na národní hospodářství. Jedná se o významné odchylky teplot vzduchu srážek
od normálu stejně jako o výskyt zhoršených rozptylových podmínek, které se výrazně odrážejí do kvality
ovzduší.
Odůvodnění zařazení do indikátorové sady
Meteorologické podmínky ovlivňují stav a zátěže životního prostředí. Ovlivňují produkci emisí z vytápění
domácností a výroby elektrické energie, mají vliv na výnosy zemědělských plodin a na sektor vodního hospodářství a lesnictví.
Grafické prvky
Graf 1 – Průběh průměrné roční teploty vzduchu, ČR
Typ grafu: Spojnicový kombinovaný se sloupcovým
Období: 1961– poslední hodnocený rok
Jednotky: °C
Zdroj dat: ČHMÚ
Nejistoty: prakticky nulové (tj. 0,1 %), jedná se o naměřená data z klimatologických stanic, která jsou
následně verifikována. Časové řady na některých stanicích mohou být nehomogenní (např. stanice se
přemístí, změní se okolí stanice, přístroje atd.), tento problém je však v případě plošných teplot potlačen.
Homogenitu časové řady může narušit i změna metodiky výpočtu plošných teplot (interpolace dat), zatím
však k této změně nedošlo.
Graf 2 – Průměrná měsíční teplota vzduchu (plošné průměry) ve sledovaném roce ve srovnání s normálem
1961–1990, ČR [°C]
Typ grafu: sloupcový
Období: poslední hodnocený rok
Jednotky: °C
Zdroj dat: ČHMÚ
Nejistoty: prakticky nulové, jedná se o naměřená data z klimatologických stanic, která jsou následně
verifikována. Časové řady na některých stanicích mohou být nehomogenní (např. stanice se přemístí,
změní se přístroje atd.), tento problém je však v případě plošných teplot potlačen.
Graf 3 – Výskyt charakteristických dní ve srovnání s normálem 1961-1990, 1990– sledovaný rok (tropické,
letní, mrazové a ledové dny)
Typ grafu: spojnicový
Jednotky: počet dní
Zdroj dat: ČHMÚ
Graf 4 – Počet dní s výskytem nepříznivých rozptylových podmínek (anticyklonální situace s výskytem
teplotní inverze – definici upřesní ČHMÚ), 1990– sledovaný rok
Období: poslední hodnocený rok (případně časová řada)
Jednotky: počet dní
Zdroj dat: ČHMÚ
Graf 5 – Měsíční srážkové úhrny ve sledovaném roce ve srovnání s dlouhodobým normálem 1961–1990, ČR
Období: poslední hodnocený rok
Jednotky: plošný úhrn v mm
Zdroj dat: ČHMÚ
Mapa 1 – Průměrná roční teplota, ČR, 2010 [°C]
Mapa 2 – Odchylka průměrné roční teploty ve sledovaném roce od normálu 1961–1990, ČR, 2010
Mapa 3 – Roční srážkový úhrn, ČR, 2010 [mm]
Mapa 4 – Roční úhrn srážek ve sledovaném roce v % normálu 1961–1990, ČR, 2010 [%]
Zdroj dat pro všechny mapy: ČHMÚ
Metadata
Zdroj dat
ČHMÚ
Použité jednotky
°C, mm, %, počet dní
Dílčí data
• průměrná roční teplota vzduchu [°C]
• normál průměrné roční teploty vzduchu [°C]
• průměrné roční srážky vyjádřené v procentech dlouhodobého normálu [mm]
• průměrná měsíční teplota vzduchu ve sledovaném roce [°C]
• normál průměrné měsíční teploty vzduchu z období let 1961–1990 [°C]
• průměrný počet tropických, letních, mrazových a ledových dní ve sledovaném roce (průměr výskytu
v pozorovací síti klimatologických stanic ČHMÚ)
• dlouhodobý průměr výskytu charakteristických dní v období 1961–1990 (normál)
• průměrné měsíční srážky ve sledovaném roce [mm]
• normál měsíčního úhrnu srážek z období let 1961–1990 [mm]
Geografický rozsah dat
ČR
Frekvence aktualizace dat
ročně
Způsob předávání dat
Naměřená data ze stanic jsou podle typu stanice předávána a importována do klimatologické databáze
na ČHMÚ. Z manuálních stanic ve formě výkazů nebo na nosiči, z automatizovaných stanic probíhá přímý
přenos dat pomocí GPRS do databáze. Po zpracování jsou e-mailem předané koncovému uživateli.
Odpovědnost za hodnocení
Mgr. Jan Mertl, CENIA
Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy
Územní teploty a srážky jsou vypočteny interpolační metodou s použitím softwaru GIS, je zohledněna modelová
orografie, tj. závislost prvku na nadmořské výšce. V indikátoru jsou použity měsíční a roční průměrné územní
teploty a srážky pro území Čech a Moravy.
Údaje o výskytu charakteristických dní jsou vypočteny jako aritmetický průměr výskytu charakteristických dní
za sledovaný rok v pozorovací síti klimatických stanic ČHMÚ.
Tropický den: TMA≥30 °C
Letní den: TMA≥25 °C
Mrazový den: TMI< 0°C
Ledový den: TMA< 0°C
Arktický den: TMA≤-10 °C
Použité jednotky
• Teplota vzduchu a odchylka od normálu ve °C za určité období (rok, měsíc).
• Úhrn srážek v mm a v % normálu úhrnu srážek.
• Pro výpočet normálu se používá referenční období 1961–1990.
Metodika sledování
Manuální nebo automatizované měření na klimatologických stanicích, pro výpočet teplotních charakteristik jsou použita data teploty vzduchu naměřené v termínech pozorování 7, 14 a 21 h místního středního
slunečního času (MSSČ). Pro zpracování úhrnů srážek se vychází z denních úhrnů srážek pozorovaných v 7 h
(MSSČ).
Nejistoty
• v případě přerušení pozorování stanice výpadky v pozorování dat
• nehomogenita datových řad způsobená změnou způsobu měření dat (např. automatizace staniční
sítě), stěhováním stanice, změnou okolí stanice
• změna metodiky zpracování dat – změny výpočtů např. plošných průměrů charakteristik
Doplňující informace – související legislativa, odborné publikace
Odborné publikace
• Ladislav Metelka, Radim Tolacz: Klimatické změny: fakta bez mýtů, COŽP, 2009
• Martin Braniš, Iva Hůnová a kol.: Atmosféra a klima. Aktuální otázky ochrany ovzduší Karolinum,
2009
• Hlavní stránka EEA věnovaná problematice klimatické změny (publikace, multimédia, data, mapy
apod.)
Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy
• EEA Core Set of Indicators – Global and European temperature
Další zajímavé odkazy k tématu
• Problematika změny klimatu na stránkách ČHMÚ
• http://old.chmi.cz/cc/inf/index.html
•
•
•
•
•
Portál ČHMÚ – stav počasí, výstražné informace
Historická meteorologická a klimatická data
Národní klimatický program
Stránky Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu
Světová meteorologická organizace
Emise skleníkových plynů jsou nejpoužívanějším ukazatelem antropogenního vlivu na klimatický systém.
Jejich produkce zvyšuje atmosférické koncentrace skleníkových plynů, což zesiluje skleníkový efekt atmosféry
a způsobuje tak klimatické změny na regionální i globální úrovni. Indikátor, zejména v měrném vyjádření
(na obyvatele a jednotku HDP), je rovněž komplexním ukazatelem ekonomiky dané země a jejích interakcí
se životním prostředím. V kombinaci s dalšími hospodářskými ukazateli vypovídá o energetické a materiálové náročnosti ekonomiky a skladbě energetických zdrojů, stavu dopravního systému, spotřebě domácností
i o kvalitě života.
Závazky ČR k snižování produkce národních emisí skleníkových plynů vyplývají z členství ČR v Rámcové úmluvě
OSN o změně klimatu (UNFCCC) a také z členství ČR v EU. Cíle týkající se emisí skleníkových plynů jsou rovněž
součástí národních strategických dokumentů, jako je Státní politika životního prostředí a Politika ochrany
klimatu ČR.
Struktura vozového
parku osobních a
nákladních vozidel
teploty
Konečná spotřeba
energie
Průmyslová
produkce
–
+
+
Vývoj a skladba
osobní a nákladní
dopravy
Spotřeba paliv
v domácnostech
+ +
+
–
obnovitelné zdroje
energie
Odpovědné lesní
hospodaření
–
alternativní
paliva a pohony
–
+
+
–
–
JE
–
+
+
–
Emise primárních
Emise prekurzorů
ozonu
+
+
+
+
stáří vozového parku
fosilní paliva
+
Emise
okyselujících látek
– –
Výroba elektřiny
a tepla
+
OZE
–
+
Emise
skleníkových plynů
+
Domácí materiálová
spotřeba
+
Indikátor vyjadřuje celkové agregované národní emise skleníkových plynů vyprodukované během sledovaného roku, vyjádřené v t CO2 ekv. Zdrojem dat je emisní inventarizace pro Rámcovou úmluvu pro změnu klimatu
(UNFCCC), kterou koordinuje a zpracovává ČHMÚ. Kromě těchto souhrnných údajů indikátor podává informaci
o struktuře emisí skleníkových plynů dle jednotlivých kategorií zdrojů (klasifikace NFR, Nomenclature for
Reporting) a podílu jednotlivých skleníkových plynů na celkových agregovaných emisích. Indikátor je rovněž
vyhodnocen v měrném vyjádření na obyvatele a jednotku HDP (emisní náročnost) pro potřeby mezinárodního
srovnání.
Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím
pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP,
což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů.
Grafické prvky
Graf 1 – Emise a propady skleníkových plynů v sektorovém členění, ČR
Typ grafu: skládaný sloupcový
Jednotky: Mt CO2ekv.
Zdroj dat: ČHMÚ
Nejistoty: Emise skleníkových plynů nelze přímo měřit, musí být počítány z aktivitních dat a spotřeb
paliv a energií. Dále je inventarizace závislá na správnosti provozní evidence podniků a na spolupráci
řady organizací, které se na inventarizaci podílí. Celkově je větší spolehlivost stanovení trendů (téměř
100 %) než absolutních emisí. Konkrétní stanovení nepřesnosti dat není možné, jelikož pro to neexistuje
žádná metodika. Pokud bychom předpokládali, že provozní evidence podniků je korektní, jsou emisní
data z velkých stacionárních zdrojů spolehlivější než data z malých stacionárních a mobilních zdrojů
(zde jsou použity přepočty dle spotřeby paliv pomocí emisních faktorů). Celkově je možné nespolehlivost
stanovení trendu celkových emisí vyčíslit jako menší než 1 %, u absolutních údajů může být odchylka
vyšší.
Graf 2 – Měrné emise skleníkových plynů a CO2, ČR
Jednotky: Mt CO2ekv.obyv.-1
Zdroj dat: ČHMÚ
Nejistoty: Emise skleníkových plynů nelze přímo měřit, musí být počítány z aktivitních dat a spotřeb
paliv a energií. Dále je inventarizace závislá na správnosti provozní evidence podniků a na spolupráci
řady organizací, které se na inventarizaci podílí. Celkově je větší spolehlivost stanovení trendů (téměř
100 %) než absolutních emisí. Konkrétní stanovení nepřesnosti dat není možné, jelikož pro to neexistuje
žádná metodika. Pokud bychom předpokládali, že provozní evidence podniků je korektní, jsou emisní
data z velkých stacionárních zdrojů spolehlivější než data z malých stacionárních a mobilních zdrojů
(zde jsou použity přepočty dle spotřeby paliv pomocí emisních faktorů). Celkově je možné nespolehlivost
stanovení trendu celkových emisí vyčíslit jako menší než 1 %, u absolutních údajů může být odchylka
vyšší.
10
Graf 3 – Struktura celkových agregovaných emisí skleníkových plynů ve sledovaném roce (uvedeném
v odkazu na data) dle kategorií zdrojů, ČR
Typ grafu: koláčový
Období: poslední sledovaný rok
Jednotky: %
Zdroj dat: ČHMÚ
Graf 4 – Emise skleníkových plynů v sektorovém členění, ČR
Jednotky: % k referenčnímu roku 1990
Zdroj dat: ČHMÚ
Graf 5 – Vývoj emisní náročnosti hospodářství a HDP ČR
Typ grafu: kombinace spojnicového a sloupcového
Jednotky: t CO2ekv.HDP-1 [mld. Kč]
Zdroj dat: ČHMÚ
Graf 6 – Celkový relativní pokles emisí skleníkových plynů od roku 1990 a příspěvky jednotlivých sektorů
k tomuto poklesu, ČR
Jednotky: %
Zdroj dat: ČHMÚ
Graf 7 – Emise skleníkových plynů na obyvatele ve sledovaném roce (uvedeném v odkazu na data),
mezinárodní srovnání
Období: poslední dostupný rok
Jednotky: t CO2ekv.obyv-1
Zdroj dat: UNFCCC
Metadata
Zdroje dat
ČHMÚ, UNFCCC, ČSÚ
Použité jednotky
Mt CO2ekv, Mt CO2ekv.obyv.-1, %, t CO2ekv.HDP-1 [mld. Kč], t CO2ekv.obyv.-1
Dílčí data
• emise skleníkových plynů za rok na obyvatele
• agregované emise skleníkových plynů (bez LULUCF) na obyvatele
• emise CO2 na obyvatele
• vybrané kategorie zdrojů emisí skleníkových plynů dle členění NFR:
• energetika – stacionární zdroje, energetika – mobilní zdroje, energetika – fugitivní emise, průmyslové
procesy a používání rozpouštědel, zemědělství, odpady, LULUCF
• emisní náročnost hospodářství
• hrubý domácí produkt ČR
11
ČR, EU
ročně
Dostupnost dat: cca 15 měsíců po skončení daného roku
Mgr. Jan Mertl, CENIA
Kalkulace z podkladových dat
Údaje o skleníkových plynech z emisní inventarizace dle metodiky IPCC zasílané do UNFCCC, které jsou
vyjádřené:
•
•
•
•
jako celkové emise v CO2ekv.
dle sektorů podle UNFCCC
dle jednotlivých skleníkových plynů
jako měrné emise přepočtené na střední stav obyvatel v daném roce (CO2ekv.obyv.-1) a na HDP
Metodika sledování
Jednotná metodika pro účely národní inventarizace antropogenních emisí a propadů skleníkových plynů byla
vypracována Mezivládním panelem pro klimatickou změnu, Intergovernmental Panel on Climate Change,
IPCC.
Metodika je zaměřena na skleníkové plyny s přímým radiačně absorpčním účinkem: CO2 (oxid uhličitý), CH4
(metan) a N2O (oxid dusný) a na látky se zvýšeným radiačně absorpčním účinkem obsahující fluór HFCs, PFCs
a SF6 (tzv. F-plyny).
Agregované údaje o emisích všech sledovaných skleníkových plynů se vyjadřují v hmotnostních jednotkách
(obvykle Mt) CO2ekv. získaných na základě inventarizací skleníkových plynů pro Rámcovou úmluvu o změně
klimatu (UNFCCC). Agregované emise se vyjadřují buď se zahrnutím sektoru LULUCF (Land Use, Land Use
Change and Forestry, Využívání krajiny, Změny ve využití krajiny a lesnictví) nebo bez něho.
Agregované emise skleníkových plynů jsou vyjádřeny ekvivalentním množstvím CO2 stejného radiačně
absorpčního účinku jako součet emisí jednotlivých plynů vynásobených příslušnými konverzními koeficienty,
které udávají, kolikrát je daný plyn z hlediska pohlcování tepelného záření účinnější než CO2 (1 pro CO2, 21 pro
CH4 a 310 pro N2O). Hodnoty radiačního potenciálu pro F-plyny jsou o 2–4 řády vyšší.
Nejistoty
Výpadky v dodávkách dat, nehomogenita řad, změny metodiky pořizování dat apod.
Řady jsou v rámci možností homogenní, data za příslušný rok jsou však k dispozici v souladu s vykazováním
dat do UNFCCC až 15 měsíců po ukončení příslušného roku.
Největší nepřesnosti mohou vzniknout v průběhu sběru aktivitních dat (např. průmyslová výroba, výroba
energie, výkony dopravy, spalování paliv atd.), ze kterých jsou následně vypočteny emisní údaje.
12
Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje)
• Ladislav Metelka, Radim Tolacz: Klimatické změny: fakta bez mýtů, COŽP, 2009
• Martin Braniš, Iva Hůnová a kol.: Atmosféra a klima. Aktuální otázky ochrany ovzduší
• Karolinum, 2009
• End-user GHG emissions from energy
• Greenhouse gas emission trends and projections in Europe 2011 - Tracking progress towards Kyoto
and 2020 targets
• Forests, health and climate change
• Greenhouse gas emissions in Europe: a retrospective trend analysis for the period 1990 - 2008
Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy)
• Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
a o změně některých zákonů
• Vyhláška č. 12/2009 Sb., o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí
skleníkových plynů a formuláře žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů
• Nařízení vlády č. 315/2005 Sb., o Národním alokačním plánu pro obchodovací období roků
2008–2012
• Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně
ovzduší) ve znění pozdějších předpisů (schvalovací proces novely zákona probíhá)
• Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/ES o mechanismu monitorování emisí
skleníkových plynů ve Společenství a implementaci Kjótského protokolu
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES, kterou se mění směrnice 2003/87/ES
s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve
Společenství
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004, kterou se s ohledem
na projektové mechanismy Kjótského protokolu mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro
obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství
• Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES o úsilí členských států snížit emise
skleníkových plynů tak, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových
plynů do roku 2020.
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES, o podpoře využívání energie z obnovitelných
zdrojů
• směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES, o geologickém ukládání oxidu uhličitého
• Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (United Nations Convention on Climate Change, UNFCCC
Zajímavé odkazy k tématu
• Hlavní stránka EEA věnovaná problematice klimatické změny (publikace, multimédia, data, mapy
apod.)
• Národní inventarizační systém emisí skleníkových plynů
• Stránky Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu
• Centrální datový sklad EEA – data pro UNFCCC
• Světová meteorologická organizace
13
Indikátory pro oblast ovzduší
Emisní indikátory jsou stěžejními ukazateli, jež hodnotí přímý vliv zátěže na stav jednotlivých složek životního
prostředí. Emise okyselujících látek, vyjma amoniaku, jsou produkovány spalovacími procesy zejména z fosilních paliv a souvisí tak s objemem a strukturou průmyslové výroby, intenzitou dopravy a výrobou energie.
Emise amoniaku, pocházející z většiny ze zemědělství, jsou jedním z parametrů tlaku zemědělské výroby
na životní prostředí. Celková produkce emisí okyselujících látek je dána vývojem dopravy, objemem výroby
energie, intenzitou zemědělství, úspěšností zavádění opatření pro snížení znečištění ovzduší a ekologickým
povědomím obyvatelstva.
Okyselující látky snižují pH vody a půdy, v důsledku čehož jsou nepříznivě ovlivněny vodní ekosystémy (pokles
biodiverzity) a lesní porosty (narušení toku živin, poškození kořenových systémů, přímý vliv těchto látek
z ovzduší). Úbytek lesních porostů může ve svém důsledku vést i k narušení odtokového režimu a ke zvýšené
erozi. Obnovení poškozených půdních i vodních ekosystémů je složité a dlouhodobé. S výrazným poklesem
emisí SO2 narůstá význam emisí NOx, jejichž hlavním zdrojem je energetika (výroba elektřiny a tepla) a silniční
doprava.
Emise primárních
Emise prekurzorů
ozonu
alternativní
paliva
a pohony
fosilní
paliva
imise→depozice
–
+
teploty
+
–
–
Výroba
elektřiny
a tepla
+
Emise
okyselujících látek
+
+
spalovny
odpadů
+
+
Průmyslová
produkce
Zdravotní
stav lesů
JE
+
stáří
vozového
parku
–
Konečná spotřeba
energie
Domácí
materiálová
spotřeba
+
OZE
+
–
–
Obnovitelné
zdroje
energie
+
+
+
Struktura vozového
parku osobních a
14
+
Produkce a
nakládání s KO
Struktura nakládání
s odpady
Kvalita ovzduší
z hlediska ochrany
lidského zdraví
–
–
+
+
Vývoj a skladba
dopravy
Kvalita ovzduší
z hlediska ochrany
ekosystémů a vegetace
Spotřeba paliv
v domácnostech
Indikátor vyjadřuje celkové (agregované) emise okyselujících látek vycházejících z emisní bilance ČHMÚ.
Indikátor, kromě souhrnných hodnot emisí vyjádřených v kt/rok (ekvivalent kyselosti), podává informaci
o produkci emisí okyselujících látek z jednotlivých zdrojů, podílu jednotlivých látek na celkových emisích
okyselujících látek a plnění legislativních závazků (národních emisních stropů).
Grafické prvky
Graf 1 – Vývoj celkových emisí okyselujících látek v ČR, a úroveň národních emisních stropů pro rok 2020
[index, 2000 = 100]
typ grafu: skládaný sloupcový + spojnicový se značkami
období: 2000– poslední dostupný rok
jednotky: kt.rok-1 v ekvivalentu okyselení
zdroj dat: ČHMÚ
Graf 2 – Zdroje emisí okyselujících látek v ČR
typ grafu: 100 % skládaný sloupcový
období: poslední dostupný rok
jednotky: %
zdroj dat: ČHMÚ
poznámka: Podíl jednotlivých sektorů emisí okyselujících látek. Data vždy s ročním zpožděním.
Graf 3 – Emise okyselujících látek ve státech EU27
typ grafu: sloupcový
jednotky: %
zdroj dat: EEA
poznámka: (odchylky [%] pod nebo nad lineárním trendem snižování emisí směřujícím k naplnění národních emisních stropů v roce 2010)
Graf 4 – Vývoj celkových emisí okyselujících látek v ČR [index, 1990 = 100]
typ grafu: spojnicový
jednotky: kt.rok-1 v ekvivalentu okyselení
zdroj dat: ČHMÚ
Graf 5 – Podíl emisí jednotlivých látek na celkových emisích okyselujících látek v ČR
období: 1990 a poslední dostupný rok
jednotky: %
zdroj dat: ČHMÚ
poznámka: NOx, SO2, NH3
15
Graf 6 – Změna v produkci emisí okyselujících látek v jednotlivých sektorech mezi rokem 2000 a posledním
dostupným rokem v ČR
jednotky: %
zdroj dat: ČHMÚ
Metadata
Zdroje dat
ČHMÚ, EEA
Použité jednotky
kt.rok-1 v ekvivalentu okyselení [index, 2000 = 100], kt.rok-1 v ekvivalentu okyselení [index, 1990 = 100], %
Dílčí data
• celkové emise okyselujících látek [kt.rok-1]
• produkce emisí okyselujících látek dle sektorů [kt.rok-1]
• celkové emise okyselujících látek v ekvivalentu okyselení [kt.rok-1]
• produkce emisí okyselujících látek v ekvivalentu okyselení dle sektorů [kt.rok-1]
ČR, EU
roční
Mgr. Tereza Ponocná, CENIA
Jedná se o celkové roční národní emise znečišťujících látek, které mají nejvýznamnější potenciál pro acidifikaci: NOx, NH3 a SO2. Hodnota agregované emise okyselujících látek se získá součtem celkových ročních emisí
jednotlivých látek v tunách násobených jejich faktorem potenciálu acidifikace (acid equivalent).
Faktory potenciálu acidifikace jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro NOx = 0,02174;
pro SO2=0,03125 a pro NH3 = 0,05882.
ovzduší) ve znění pozdějších předpisů
• Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující
ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády
č. 417/2003 Sb.
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních
stropech pro některé látky znečisťující ovzduší
• Úmluva EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Convention on Longrange Transboundary Air Pollution – CLRTAP)
16
• Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, Protocol to
Abate Acidification, Eutrophication and Ground-level Ozone of 1999 – Gothenburg Protocol) k Úmluvě
EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států (+ další protokoly a úmluvy)
• Brimblecombe et al. 2007: Acid Rain – Deposition to Recovery. Springer. 419 str.
• EEA 2005: Annual European Community CLRTAP emission inventory 1990-2003. Technical report
No. 6. Submission to the Executive Body of the UNECE. Convention on Long-Range Transboundary Air
Pollution. ISSN 1725-2237.
• EEA 2011: NEC Directive status report 2010. Reporting by the Member States under Directive
2001/81/ EC of the European Parliament and of the Council of 23 October 2001 on national emission
ceilings for certain atmospheric pollutants.
• EEA 2011: European Union emission inventory report 1990¬–2009 under the UNECE Convention on
Long-range Transboundary Air Pollution (LRTAP). Technical report No 9/2011..
• Hruška et al. 2005: Dlouhodobá acidifikace a nutriční degradace lesních půd – limitující faktor
současného lesnictví. Česká geologická služba. 153 str.
• Hůnová I. (ed). 2005: Acid Rain 2005: 7th International conference on acid deposition: Prague, Czech
Republic June 12-17, 2005: conference abstracts. 756 str.
• Kurfürst J. 2002: 25 let Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší – účast České republiky. Samostatná
příloha časopisu Ochrana ovzduší, no. 5–6, 44 str.
• ČHMÚ – emisní bilance České republiky
• Ministerstvo životního prostředí ČR – ovzduší
• Znečišťování a ochrana ovzduší – stránky EEA k danému tématu
• Web mezinárodní úmluvy CLRTAP (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution)
• Centrální datový sklad EEA
• Informační systém statistiky a reportingu
17
Emisní indikátory jsou stěžejními ukazateli, jež hodnotí přímý vliv zátěže na stav jednotlivých složek životního
prostředí. Emise prekurzorů ozonu jsou produkovány spalovacími procesy zejména z fosilních paliv a souvisí
tak s intenzitou dopravy a výrobou energie. Produkce emisí VOC je především spojena s výrobou organických
rozpouštědel a s jejich nakládáním. Úroveň produkce prekurzorů ozonu tudíž souvisí s vývojem dopravy, intenzitou výroby energie, objemem produkce rozpouštědel, úspěšností zavádění opatření pro snížení znečištění
ovzduší a ekologickým povědomím obyvatelstva.
Tvorbu ozonu ovlivňují meteorologické podmínky. Pro jeho vznik jsou příznivými jevy anticyklonální charakter
počasí, intenzivní sluneční záření, následně vyšší teploty, a nízké rychlosti větru.
Ozon (vzniklý z prekurzorů) je silné oxidační činidlo s negativním dopadem jak na lidské zdraví, tak i na lesní
porosty a zemědělské plodiny.
Konečná spotřeba
energie
imise→depozice
Obnovitelné
zdroje energie
stáří vozového
parku
+
+
+
+
–
Zdravotní
stav lesů
+
–
spalovny odpadů
Vývoj a skladba
dopravy
Domácí
materiálová
spotřeba
Průmyslová
produkce
+
Emise
prekurzorů ozonu
+
–
+
alternativní
paliva
a pohony
–
+
+
Emise POPs a
těžkých kovů
–
Výroba
elektřiny
a tepla
Kvalita ovzduší
z hlediska ochrany
lidského zdraví
+
Kvalita ovzduší
z hlediska ochrany
+
Spotřeba paliv
v domácnostech
Struktura vozového
parku osobních a
fosilní paliva
Indikátor vyjadřuje celkové (agregované) emise prekurzorů ozonu vycházejících z emisní bilance ČHMÚ.
Indikátor, kromě souhrnných hodnot emisí vyjádřených v kt/rok (potenciál tvorby přízemního ozonu), podává
informaci o produkci emisí prekurzorů ozonu z jednotlivých zdrojů (kt/rok, %), podílu jednotlivých látek na
celkových emisích prekurzorů ozonu (%) a plnění legislativních závazků (národních emisních stropů; %, kt).
18
Grafické prvky
Graf 1 – Vývoj celkových emisí prekurzorů ozonu v ČR, a úroveň národních emisních stropů pro rok 2020
[index, 2000 = 100]
typ grafu: skládaný sloupcový + spojnicový se značkami
jednotky: kt.rok-1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu
zdroj dat: ČHMÚ
poznámka: Emisní strop pro NOx a VOC.
Graf 2 – Zdroje emisí prekurzorů ozonu v ČR
jednotky: %
zdroj dat: ČHMÚ
poznámka: Podíl jednotlivých sektorů na produkci emisí prekurzorů ozonu. Data vždy s ročním
zpožděním.
Graf 3 – Emise (NOx a VOC) ve státech EU27
jednotky: %
zdroj dat: EEA
poznámka: (odchylky [%] pod nebo nad lineárním trendem snižování emisí směřujícím k naplnění národních emisních stropů v roce 2010)
Graf 4 – Vývoj celkových emisí prekurzorů ozonu v ČR [index, 1990 = 100]
jednotky: kt.rok-1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu
zdroj dat: ČHMÚ
Graf 5 – Podíl emisí jednotlivých látek na celkových emisích prekurzorů ozonu v ČR
jednotky: %
zdroj dat: ČHMÚ
poznámka: VOC, NOx, CO, CH4
Graf 6 – Změna v produkci emisí prekurzorů ozonu v jednotlivých sektorech mezi rokem 2000 a posledním
dostupným rokem v ČR
jednotky: %
zdroj dat: ČHMÚ
19
Metadata
Zdroje dat
ČHMÚ, EEA
Použité jednotky
kt.rok-1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu [index, 2000 = 100], kt.rok-1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu [index, 1990 = 100], %
Dílčí data
• celkové emise prekurzorů ozonu [kt.rok-1]
• produkce emisí prekurzorů ozonu dle sektorů [kt.rok-1]
• celkové emise prekurzorů ozonu v potenciálu tvorby přízemního ozonu [kt.rok-1]
• produkce emisí prekurzorů ozonu v potenciálu tvorby přízemního ozonu [kt.rok-1]
ČR, EU
roční
Hodnocení založeno na agregovaných emisích (NOx, VOC, CH4, CO) přepočítaných (podle metodiky používané v EEA) na potenciál tvorby přízemního ozonu. Faktory potenciálu tvorby troposférického ozonu jsou pro
uvedené znečišťující látky následující: pro VOC = 1; pro NOx = 1,22; pro CO = 0,11 a pro CH4 = 0,014.
č. 417/2003 Sb.
• Vyhláška č. 509/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 355/2002
Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů
znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla
a ze skladování a distribuce benzinu
• Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Convention on Long-range
Transboundary Air Pollution – CLRTAP)
20
• EEA 2009: Spatial assessment of PM10 and ozone concentrations in Europe (2005). Technical report
No. 1/2009.
• EEA 2011: European Union emission inventory report 1990¬–2009 under the UNECE Convention
on Long-range Transboundary Air Pollution (LRTAP). Technical report No 9/2011.
• EEA 2012: Air pollution by ozone across Europe during summer 2011. Technical report No 1/2012.
• Ozone pollution across Europe.
• Znečišťování a ochrana ovzduší – stránky EEA k danému tématu
• Web mezinárodní úmluvy CLRTAP (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution)
21
Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic
Emisní indikátory jsou stěžejními ukazateli, jež hodnotí přímý vliv zátěže na stav jednotlivých složek životního prostředí. Emise PM10 jsou produkovány zejména spalovacími procesy zejména z fosilních paliv a souvisí
tak s intenzitou dopravy, vytápěním domácností a výrobou energie. Produkce emisí prekurzorů sekundárních
částic je především spojena s veřejnou energetikou a dopravou emise NOx a SO2 a zemědělstvím emise NH3.
Indikátor souvisí s vývojem silniční dopravy a veřejné energetiky, skladby paliv pro vytápění domácností
a úspěšností zavádění opatření pro snížení znečištění ovzduší a ekologickým povědomím obyvatelstva.
Konečná spotřeba
energie
Spotřeba paliv
v domácnostech
Průmyslová
produkce
imise→depozice
+
Obnovitelné
zdroje energie
teploty
Zdravotní stav
lesů
Kvalita ovzduší
z hlediska ochrany
Kvalita ovzduší
z hlediska ochrany
lidského zdraví
fosilní
paliva
+
+
+
JE
OZE
–
+
–
+
Výroba elektřiny
a tepla
–
+
–
Emise primárních částic
a prekurzorů
–
+
+
–
+
–
–
spalovny
odpadů
alternativní
paliva a pohony
+
Emise POPs
a těžkých kovů
+
Stáří vozového
parku
Vývoj a skladba
dopravy
Struktura vozového
parku osobních a
Domácí
materiálová
spotřeba
Indikátor vyjadřuje celkové (agregované) emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic vycházejících z emisní bilance ČHMÚ. Indikátor, kromě souhrnných hodnot emisí vyjádřených v kt/rok (v potenciálu
tvorby částic), podává informaci o produkci emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic z jednotlivých zdrojů, podílu jednotlivých látek na celkových emisích primárních částic a prekurzorů sekundárních
částic a plnění legislativních závazků (národních emisních stropů).
22
Grafické prvky
Graf 1 – Vývoj emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic v ČR [index, 2003 = 100]
jednotky: kt.rok-1 v potenciálu tvorby částic
zdroj dat: ČHMÚ
poznámka: Do emisní bilance NH3 jsou od roku 2008 započítány emise z použití dusíkatých hnojiv.
Graf 2 – Zdroje emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic v ČR
jednotky: %
zdroj dat: ČHMÚ
poznámka: Podíl jednotlivých sektorů na produkci emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních
částic. Data vždy s ročním zpožděním.
Graf 3 – Mezinárodní srovnání emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic [%], 2009
jednotky: %
zdroj dat: EEA
Graf 4 – Emise prekurzorů sekundárních částic v ČR [index, 1990 = 100]
jednotky: kt.rok-1 v potenciálu tvorby částic
zdroj dat: ČHMÚ
poznámka: : Pouze emise NOx, SO2, NH3. Data pro emise PM10 pro roky 1990–2003 nejsou v současné době
dostupná.
Graf 5 – Podíl emisí jednotlivých látek na celkových emisích prekurzorů sekundárních částic
jednotky: %
zdroj dat: ČHMÚ
poznámka: NOx, SO2, NH3, PM10
Metadata
Zdroje dat
ČHMÚ, EEA
Použité jednotky
kt.rok-1 v potenciálu tvorby částic [index, 2003 = 100], kt.rok-1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu
[index, 1990 = 100], %
Dílčí data
• celkové emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic [kt.rok-1]
• produkce emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic dle sektorů [kt.rok-1]
• celkové emise prekurzorů sekundárních částic v potenciálu tvorby částic [kt.rok-1]
• produkce emisí sekundárních částic v potenciálu tvorby částic [kt.rok-1]
23
ČR, EU
roční
Hodnota indikátoru se získá součtem celkových ročních emisí primárních PM10 a prekurzorů sekundárních
částic v tunách násobených jejich faktorem potenciálu tvorby částic. Faktory potenciálu tvorby částic
jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro NOx = 0,88; pro SO2 = 0,54 a pro NH3 = 0,64. Metodiku
lze nalézt např. v reportech EEA nebo v odborných vědeckých článcích.
č. 417/2003 Sb.
• Úmluva EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Convention on Longrange Transboundary Air Pollution – CLRTAP)
• EEA 2011: NEC Directive status report 2010. Reporting by the Member States under Directive
2001/81/ EC of the European Parliament and of the Council of 23 October 2001 on national emission
ceilings for certain atmospheric pollutants.
• EEA 2009: Spatial assessment of PM10 and ozone concentrations in Europe (2005). Technical report
No. 1/2009.
• EEA 2011: European Union emission inventory report 1990¬–2009 under the UNECE Convention on
Long-range Transboundary Air Pollution (LRTAP). Technical report No 9/2011.
• Kurfürst J. 2002: 25 let Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší – účast České republiky. Samostatná
příloha časopisu Ochrana ovzduší, no. 5–6, 44 str.
24
•
•
•
•
Znečišťování a ochrana ovzduší – stránky EEA k danému tématu
Web mezinárodní úmluvy CLRTAP (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution)
Centrální datový sklad EEA
Informační systém statistiky a reportingu
25
Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví
Indikátor navazuje na emisní ukazatele a hodnotí kvalitu ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví. Zlepšení
kvality ovzduší, v jehož důsledku dochází ke snižování zdravotních rizik, je jednou z hlavních priorit SPŽP
ČR.
Pozornost je především věnována imisním koncentracím PM10, PM2,5 a benzo(a)pyren, pro které jsou zákonně
stanovené imisní a cílové imisní limity.
látek
Emise prekurzorů
ozonu
+
+
+
+
Kvalita ovzduší
z hlediska ochrany
lidského zdraví
+
Emise primárních
rozptylové podmínky
+
srážky
Emise POPs
a těžkých kovů
Znečištění ovzduší je jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva. Imisní limity
a cílové imisní limity stanovené legislativou a jejich případné překročení jsou stěžejní informací pro hodnocení kvality ovzduší. Hodnocení kvality ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví je především založeno na
souhrnném hodnocení, tj. pomocí oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a oblastí s překročenými cílovými
imisními limity. Indikátor podává informaci o nejproblematičtějších látkách z hlediska kvality ovzduší (PMx,
PAU a přízemní O3), o procentu obyvatel ČR vystavených koncentracím nad denní imisní limit pro PM10 a roční
cílový imisní limit benzo(a)pyrenu, a o zdravotních rizicích ze znečištěného ovzduší.
Grafické prvky
Graf 1 – Podíl území ČR a obyvatel ČR vystavených nadlimitní průměrné 24hodinové koncentraci suspendovaných částic PM10 a nadlimitní roční průměrné koncentraci BaP
26
jednotky: %
zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 1 – Mapa oblastí ČR s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví
jednotky: %
zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 2 – Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (bez zahrnutí
ozonu)
jednotky: %
zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 3 – Mezinárodní srovnání podílu populace vystavené průměrné roční koncentraci suspendovaných částic [μg.m-3], 2009
typ obrázku: mapa
jednotky: %
Tabulka 1 – Navýšení celkové roční úmrtnosti o „předčasná úmrtí“ pro ČR
jednotky: [počet předčasných úmrtí] – rozpětí a (střední hodnota)
zdroj dat: SZÚ
Tabulka 2 – Rozpětí hodnot karcinogenního populačního rizika pro hodnocené typy lokalit (hodnocen As,
Ni, BaP a benzen) v městech nad 5 tis. obyvatel (cca 5 mil. obyvatel ČR)
jednotky: [rozpětí hodnot karcinogenního populačního rizika] – min a max
zdroj dat: SZÚ
Metadata
Zdroje dat
ČHMÚ, SZÚ, EUROSTAT
Použité jednotky
%, [μg.m-3], [počet předčasných úmrtí] – rozpětí a (střední hodnota), [rozpětí hodnot karcinogenního
populačního rizika] – min a max
Dílčí data
• Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (území, na kterém došlo k překročení imisních limitů pro
ochranu zdraví, [%])
• Oblasti s překročenými cílovými imisními limity (území, na kterém došlo k překročení imisních limitů
pro ochranu zdraví, [%])
• Procento území ČR a obyvatel ČR vystavených nadlimitní průměrné 24hodinové koncentraci
suspendovaných částic PM10
• Procento území ČR a obyvatel ČR vystavených nadlimitní průměrné roční koncentraci
benzo(a)pyrenu
• Počet a procento stanic, na kterých bylo zaznamenáno překročení imisních limitů pro zbývající
znečišťující látky ovzduší
27
• Rozpětí ročních průměrů PM10 a PM2,5 v jednotlivých typech městských lokalit
• Rozpětí hodnot odhadu zdravotních rizik (ILCR) pro BaP a těžké kovy
• Počet úmrtí v ČR
ČR, EU
roční
Hodnocení kvality ovzduší v České republice je za uplynulý rok prováděno každoročně. Hlavním ukazatelem je
porovnání naměřených koncentrací (příslušných agregovaných údajů) s platnými imisními a cílovými limity.
Důležitým nástrojem pro hodnocení kvality ovzduší jsou mapy plošného rozložení imisních charakteristik
znečišťujících látek (dále mapy), které zobrazují imisní situaci na celém území ČR.
Metodika konstrukce map v GIS (geografický informační systém) byla vyvinuta v ČHMÚ (projekty VaV, ETC/
ACC) a umožňuje plošně, s jistou přesností, vyjádřit koncentrace škodlivin i na území, na kterém neměří
žádná monitorovací stanice. Věrohodnost map se zvyšuje s lepším pokrytím území monitorovacími stanicemi
s přihlédnutím ke geomorfologii terénu a klimatickým oblastem. (Členitost ČR a klimatická rozmanitost je
důvodem potřeby většího počtu měřicích stanic.) Pro větší přesnost map je nejdříve konstruována zvlášť
pomocná mapa pro městská a zvlášť pro venkovská území a výsledná mapa následně vzniká jejich sloučením
podle daného algoritmu.
V roce 2005 došlo k zpřesnění metodiky mapování a při konstrukci map polí koncentrací PM10 bylo poprvé
použito modelu, který kombinuje model SYMOS, evropský model EMEP a nadmořskou výšku s naměřenými
koncentracemi na venkovských pozaďových stanicích. V roce 2009 byla metodika opět zpřesněna, a to aplikací
modelu CAMX. Model SYMOS započítává emise z primárních zdrojů. Sekundární částice a resuspendované
částice, které v emisích z primárních zdrojů zahrnuty nejsou, zohledňují modely EMEP a CAMX.
Metodika mapování benzo(a)pyrenu byla v průběhu let 2002–2007 zpřesňována. Kromě navýšení počtu
monitorovacích stanic došlo v roce 2006 k zpřesnění metodiky mapování. V roce 2006 se následně řada měst
a obcí začlenila do území s překročeným cílovým imisním limitem pro BaP.
Navýšení celkové úmrtnosti bylo počítáno z rozpětí měřených hodnot v ČR a ze středních hodnot pro ČR, pro
hodnoty ročního průměru PM10 ≤ 20 μg.m-3 hodnoceno jako 0, hodnoty celkové roční úmrtnosti byly převzaty
z podkladů ČSÚ. Při přepočtu účinků PM10 bylo použito doporučení WHO, které předpokládá střední zastoupení frakce PM2,5 ve frakci PM10 na hladině 50 % a odhad střední hodnoty zastoupení frakce PM2,5 ve frakci PM10
pro ČR na úrovni 75 %.
Pro potřeby hodnocení zdravotních rizik byla data zpracována ve formě rozpěťových intervalů pro ČR, pro
všechny městské stanice (celkem cca 5 mil. obyvatel) a pro vybrané typy městských lokalit (obytné bez
dopravní zátěže a městské s dopravní zátěží). Uvedený postup nelze pro nedostatek údajů použít pro podrobnější rozlišení pro hodnocení zátěže obyvatel malých sídel (< 5 000 obyvatel – cca 5 mil. obyvatel).
28
• Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší
• Směrnice Rady 1996/62/ES, o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší
• Směrnice Rady 1999/30/ES, o mezních hodnotách pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxidy dusíku,
suspendované částice a olovo ve vnějším ovzduší
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/69/ES, o mezních hodnotách pro benzen a oxid
uhelnatý ve vnějším ovzduší
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES, o ozonu ve vnějším ovzduší
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES, o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu
a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES, o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší
pro Evropu – předpis bude transponován do české legislativy novelizací zákona 86/2002 Sb.,
pravděpodobně v roce 2012
• Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Convention on Long-range
• EEA 2007: Air pollution in Europe 1990–2004. 84 str.
• Air pollution by ozone across Europe during summer 2007. Technical report No 5/2008. 38 str.
• Šrám et al. 1996 Teplice program – the impact o fair polluution on human health. Environmental
Health Perspectives 104: 699-714.
• Kampa et al. 2008: Human health effects of air pollution. Environmental Pollution 151: 362–367.
• WHO 2000: Air quality guidelines for Europe. 273 str. ISBN 9289013583.
• WHO 2006: WHO Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur
dioxide. Global update 2005. Summary of risk assessment. 22 str.
• ČHMÚ – úsek ochrany čistoty ovzduší
• Státní zdravotní ústav ČR – kvalita ovzduší
29
Indikátor navazuje na emisní ukazatele a hodnotí kvalitu ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace,
neboť zhoršená kvalita ovzduší negativně ovlivňuje zdravotní stav vegetace, potažmo celých ekosystémů.
Pozornost je především věnována imisním koncentracím přízemního O3, NOx a SO2, pro které jsou zákonně
stanovené imisní a cílové imisní limity.
látek
Emise prekurzorů
ozonu
–
Emise primárních
–
Emise POPs a těžkých
kovů
Druhová a věková
skladba lesů
–
Kvalita ovzduší z hlediska
ochrany ekosystémů
a vegetace
–
+
+
+
Meteorologické
pomínky
–
+
Stav evropsky
významných druhů
živočichů a rostlin
Stav evropsky
významných přírodních
stanovišť
Zdravotní stav lesů
Znečištění ovzduší spolu s atmosférickou depozicí jsou jedny z mnoha faktorů, které ovlivňují zdravotní stav
ekosystémů a vegetace. Imisní limity a cílové imisní limity stanovené legislativou a jejich případné překročení
jsou stěžejní informací pro hodnocení kvality ovzduší. Hodnocení kvality ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace je založeno na překračování imisních limitů a cílového imisního limitu nejproblematičtější
látky, a to přízemního ozonu (stručné vyhodnocení ostatních látek SO2, NOx).
Grafické prvky
Obrázek 1 – Pole hodnot indexu AOT40, průměr za 5 let
typ: mapa
30
jednotky: [μg.m-3.h]
zdroj dat: ČHMÚ
Graf 1 – Podíl stanic, na kterých došlo k překročení cílového imisního limitu vyjádřeného jako AOT40
(průměr za 5 let) pro ochranu vegetace
jednotky: %
zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 2 – Pole hodnot indexu AOT40 v Evropě
typ: mapa
jednotky: μg.m-3.h
zdroj dat: EEA
Tabulka 1 – Průměrné hodnoty depozičních toků S, N a H v ČR
jednotky: g.m-2.rok-1
zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 3 – Pole celkové roční depozice S
typ: mapa
zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 4 – Pole celkové roční depozice N
typ: mapa
zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 5 – Pole celkové roční depozice H+
typ: mapa
jednotky: mg.m-2.rok-1
zdroj dat: ČHMÚ
Obrázek 6 – Pole mokré depozice (odběry typu „bulk“) s blíže nedefinovatelným množstvím suché
depozice
typ: mapa
jednotky: mg.m-2.rok-1
zdroj dat: ČHMÚ
Metadata
Zdroje dat
ČHMÚ, EEA
Použité jednotky
μg.m-3.h-1, %, g.m-2.rok-1, m g.m-2.rok-1
31
Dílčí data
• Pole hodnot indexu AOT 40 za období let 2007–2011 (průměr za 5 let)
• Počet a podíl stanic pro sledování úrovní znečištění vzhledem k ekosystémům a vegetaci, na kterých
došlo k překročení AOT40 (průměr za pět let; počet, %)
• Chemické složení atmosférických srážek (mokrá, suchá typu „bulk“ a celková depozice) v týdenním,
měsíčním popřípadě nepravidelném intervalu
ČR, EU
roční
Hodnocení kvality ovzduší v České republice je za uplynulý rok prováděno každoročně. Hlavním ukazatelem je
porovnání naměřených koncentrací (příslušných agregovaných údajů) s platnými imisními a cílovými imisními
limity. Důleži a následné atmosférické depozice.
Měření imisní koncentrace ozonu se provádí v hodinových intervalech (popř. 30 minut u některých jiných
organizací než ČHMÚ) na 74 stanicích metodou ultrafialové absorpční fotometrie. Pro výpočet AOT40 se
používají pouze předměstské, venkovské a venkovské pozaďové lokality (celkem 36).
Kumulativní expozice ozonem AOT40 se spočte jako suma diferencí mezi hodinovou koncentrací ozonu a
prahovou úrovní 80 µg/m3 (= 40 ppb) pro každou hodinu, kdy byla překročena tato prahová hodnota. Podle
požadavků nařízení vlády č. 597/2006 Sb. se AOT40 počítá z koncentrací ozonu změřených každý den mezi
8:00 a 20:00 SEČ (= 7:00 až 19:00 světového času (UTC) pro období tří měsíců od května do července. Hodnoty
cílového imisního limitu 18 000 µg/m3/h (9 000 ppb) má být dosaženo k k 31.12. 2009. Cílový imisní limit je
stanoven nařízením vlády č. 597/2006 Sb.
Chemické složení atmosférických srážek je získáváno z odběrů mokré a/nebo suché depozice v týdenním,
měsíčním popřípadě nepravidelném intervalu z 50 lokalit na území České republiky.
Důležitým nástrojem pro hodnocení kvality ovzduší jsou mapy plošného rozložení imisních charakteristik
znečišťujících látek (dále mapy), které zobrazují imisní situaci na celém území ČR. Obdobné mapy jsou vytvářeny i pro atmosférickou depozici všech typů.
Metodika konstrukce map v GIS (geografický informační systém) byla vyvinuta v ČHMÚ (projekty VaV, ETC/
ACC) a umožňuje plošně, s jistou přesností, vyjádřit koncentrace škodlivin i na území, na kterém neměří
žádná monitorovací stanice. Věrohodnost map se zvyšuje s lepším pokrytím území monitorovacími stanicemi
s přihlédnutím ke geomorfologii terénu a klimatickým oblastem. Členitost ČR a klimatická rozmanitost je
důvodem potřeby většího počtu měřicích stanic). Pro větší přesnost map je nejdříve konstruována zvlášť
pomocná mapa pro městská a zvlášť pro venkovská území a výsledná mapa následně vzniká jejich sloučením
podle daného algoritmu.
32
•
•
•
•
Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší
Směrnice Rady 1996/62/ES, o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES, o ozonu ve vnějším ovzduší
Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Convention on Long-range
• Emberson et al. 2006: Air pollution impacts on crops and forests: a global assessment. London:
Imperial College. 372 str.
• Bell et al. 2002: Air pollution and plant life. Chichester : Wiley. 463 str.
• Agrawal et al. 1999: Environmental pollution and plant response. Boca Raton : Lewis. 393 str.
• Kärenlampi et al. 1996: Critical Levels for Ozone in Europe: Testing and Finalizing the Concepts, UNECE
Workshop report, University of Kuopio. 363 s.
• ČHMÚ – úsek ochrany čistoty ovzduší
• VÚLHM, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
33

Metodika sestavování klíčových indikátorů

Transkript

Podobné dokumenty

roční zpráva 2014 - CENIA, česká informační agentura životního

program zlepšování kvality ovzduší zóna cz06z

Ansorge - Zeman Metodika pro stanovení potřeb vody na základě

str. 11 12 13 14 15 16 17 Jaký vliv mělo povodí Střely na povodeň v

PETrA 2011 - Odour sro

Zobrazit/Stáhnout