Březen - Obec Herálec

Zprávy z úřadu
Milí spoluobčané,
oznamujeme, že v letošním roce 31.7. - 2.8.2015 bude naše obec pořádát "Setkání rodáků" .
Pozvánky budou k dispozici na Obecním úřadě v dubnu 2015.
Pozvěte rodáky, známé, příbuzné a přijďte strávit příjemné chvíle u muziky, výstav a mnoha dalších
vystoupení.
za kulturní komisi Renáta Gregorová
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vážení spoluobčané,
naše obec se v letošním roce připojila k osvětové akci "Čistá Vysočina", která spočívá v jarním úklidu
přírody. Je to už sedmý ročník a jde o sběr odpadků, který probíhá kolem silnic na Vysočině a veřejných
prostranstvích.
Naše obec bude sběr odpadků provádět v sobotu 11.4.2015 a to v oblasti - od kostela na Brušovec a zpátky
přes les do Hatě a od Familií ke hranici Pardubického kraje + kolem rybníka Kuchyně. Obdržíme pytle na
odpadky (žluté na plasty a modré na ostatní komunální odpad). Odpadky se nechávají v zavázaných pytlích
vedle komunikace. Svoz odpadu zajišťuje zdarma u silnic I., II. a III.třídy mimo obec Krajská správa a údržba
silnic Kraje Vysočina.
Bližší informace budou vyhlášené rozhlasem a napsané v dubnovém zpravodaji.
Uvítáme pomoc každého a předem všem děkuji, kteří se k nám připojí a pomohou ke zkrášlení prostředí, ve
kterém společně žijeme.
Renáta Gregorová
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pozvánka
Dne 27.3.2015 se koná v kulturním domě výroční členská schůze SPCCH. Začátek ve 14:00 hodin.
Ondráčková Miloslava – předsedkyně
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poděkování
Místní organizace KDU-ČSL v Herálci chce touto cestou poděkovat všem, kteří se zasloužili o zdar našeho
tradičního maškarního plesu. Dík patří nejen těm, kteří nás podpořili svou účastí, ale také všem, kteří
v různých převlecích neváhali přispět do masopustního veselí. Pro všechny účastníky bylo rozhodně velkým
zážitkem zahájení plesu heráleckým maškarním průvodem, jehož součástí bylo zabíjení a opětovné křísení
,,maškarní krávy“. To co předvedli herálečtí mladíci, mělo punc vysoké úrovně. Doufám, že se naskytne
možnost ukázat tuto akci herálecké veřejnosti! ( je zaznamenána, natočena).
MO KDU-ČSL také děkuje všem, kteří přispěli do soutěže o ceny. Výtěžek bude věnován na opravy kostela.
Obec Herálec a Diakonie Broumov vyhlašují
Sbírku použitého textilu 9. - 13. března 2015
Sběrné místo - prostor pod schodištěm zdravotního střediska v Herálci, otevřeno dle ordinačních hodin
lékařů
Jaké věci je možné darovat:
letní a zimní oblečení ( dámské, pánské, dětské)
lůžkoviny, prostěradla, ručníky, utěrky, záclony
peří,péřové a vatové přikrývky, polštáře a deky
obuv – veškerou nepoškozenou, páry svázané nebo spojené gumičkou, aby se boty neztratily
hračky – plastové, plyšové, jakékoliv
knihy a časopisy
Věci které vzít nemůžeme:
- ledničky, televize, počítače,matrace,koberce – z ekologických důvodů
- nábytek a jízdní kola a dětské kočárky – ty se transportem znehodnotí
- silně znečištěný, plesnivý a vlhký textil – znehodnotí se tím ostatní textilní materiál
Věci prosíme zabalené do pevných igelitových pytlů či krabic, aby se transportem nepoškodily.
DĚKUJEME!
2
Usnesení ze zasedání Zastupitelstva obce Herálec č.4/1-2015,
konaného 28.1.2015 v 18:00 hod.
1. Záznam jednání:
1.1. Jmenování zapisovatele:
1.2. Jmenování ověřovatelů zápisu:
1.3. Volba návrhové komise:
Marketa Pospíšilová
Ladislav Havlík, Teplý Pavel
Miroslav Dítě, Zdeněk Gregor, Jana Teplá
Hlasování: Pro 12-0-0 (chybí p. Troníček)
4. Pozemkové záležitosti:
4.1. ZO schvaluje prodej p.č.2 dle GP č. 651-72/2014 za podmínek, že stávající oplocení bude kopírovat
nový stav pozemku.
Hlasování: Pro 12-0-0 (chybí p. Troníček)
4.2. ZO schvaluje proplacení zálohy k faktuře na výstavbu kabin ve výši 800 tis. Kč. Stavební komise
připraví podklady k stavbě kabin a příští zasedání ZO.
Hlasování: Pro12-proti 1(M.Dítě)-zdržel se 0
5. Hospodaření obce
5.1. ZO schvaluje termín akce ,,Rodáci Vysočiny v Herálci“ na 31.7.,1.8.,2.8.2015. Hlasování: 13-0-0
5.2. ZO schvaluje uvolnění částky do 200 tis. z rozpočtu obce na plánovanou akci ,,Rodáci Vysočiny
v Herálci“
Hlasování: 13-0-0
5.3. ZO schvaluje vydání knihy o historii Herálce a nechává spisovatelce čas na její vydání.
Hlasování: 13-0-0
6. Cestovní náhrady starosty
6.1. ZO schvaluje cestovní náhrady starosty za 12/2014 a 1/2015 ve výši 1829,-Kč
Hlasování: Pro12-Proti 0-Zdržel se 1 (M.Dítě)
7. Projednání smluv a náležitostí vyhrazených ZO:
7.1. ZO schvaluje finanční příspěvek-dar na dětský karneval ve výši 5000,- Kč Hlasování: Pro13-0-0
7.2. ZO schvaluje pronájem KD ZŠ na dětský karneval ve výši 1,-Kč
Hlasování: Pro13-0-0
7.3. ZO schvaluje finanční příspěvek-dar na Masopustní veselí ve výši 3000,- Kč Hlasování: Pro13-0-0
7.4. ZO schvaluje pronájmem KD 28.2.2015 na 18. narozeniny, za standardní nájemné dle platného ceníku.
Hlasování: Pro13-0-0
8. Diskuse
8.1. ZO bere na vědomí ,,Inventarizační zprávu rok 2014“
8.2. ZO ukládá stavební komisi prověřit stav požární nádrže na Kocandě a informovat na dalším ZO dne
25.2.2015
Hlasování: Pro12-0-1(p. Troníček)
8.3. ZO ukládá 1. místostarostovi obeslat dopisem p. J.S. ohledně čp. 91 a pozvat ho na zasedání ZO
25.2.2015 Hlasování: Pro13-0-0
9. Usnesení:
9.1. ZO schvaluje usnesení ZO č. 4/1-2015 ze dne 28.1.2015.
Usnesení bylo schváleno.
Hlasování: Pro 12-0-1(zdržel se M. Dítě)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Veřejné zasedání Zastupitelstva obce Herálec se bude konat 25.3.2015 v 18:00 hodin v budově bývalé
České školy.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3
XXVI. obecní ples se vydařil
Zastupitelstvo obce Herálec děkuje všem občanům, kteří přišli na XXVI. tradiční obecní ples. Velké
poděkování patří všem dárcům věcných cen do toboly. Dále bychom chtěli poděkovat hudební skupině
manželů Sýkorových, taneční skupině RIDENDO z Hlinska pod vedením Káti Havlové. Poděkování patří i
všem, kteří se podíleli na organizování obecního plesu.
Za kulturní komisi Ladislav Havlík
Herálecký masopust 2015
Po několika letech se Herálecký masopust vydařil. Konečně hrála hudba na odpovídající úrovni až
z Holic. Masopustní masky se podařilo vyrobit, nebo opravit staré. Ještě ale bude potřeba zapracovat na
opravě dalších masek, které již pomalu dosluhují. Velmi pěkné bylo zakončení masopustní obchůzky
v Kulturním domě. Škoda je, že někteří občané masky nepřivítali, když u nich maškarádi zazvonili. Jako
ukázku Vám předkládáme několik fotografií. Dík patří všem maskám, hudbě a všem občanům, kteří
masopustnímu průvodu otevřeli.
Z masopustního veselí se připravuje DVD, případní zájemci ať se hlásí u p. Ladislava Havlíka.
Ladislav Havlík
4
5
5.3. Soutěž Všeználek pro žáky 5.ročníku ve Žďáru nad Sázavou
6.3. Zahájení plaveckého výcviku pro žáky 3.a 4.ročníku a pro předškoláky
6.3. Divadlo „Peter Black“ v anglickém jazyce ve Žďáru nad Sázavou pro zájemce ze 2.stupně
12.3. Divadélko pro školy pro 1.-4.ročník
20.3. Divadélko pro školy pro 5.-9.ročník
25.3. Pokračování projektu s Biskupským gymnáziem pro zapojené žáky
Recitační soutěž
V pátek 13.února se uskutečnilo školní kolo recitační soutěže, které se zúčastnilo 32 žáků z naší školy.
V kategorii 1.-2.ročník se na 1.místě umístila Kateřina Kašíková, 2.místo vybojoval David Otava a
3.místo patřilo Borboře Slámové. Ve druhé kategorii soutěžili žáci 3.-5.ročníku. První místo získala
Anna Kašíková, druhý skončil Šimon Havlík a na třetím místě se umístila Nikola Opluštilová. Mezi
žáky druhého stupně se nejvíce dařilo Alžbětě Teplé, druhý skončil Mikuláš Schlosser a na třetím místě
se umístila Kristýna Guličuková. Děkujeme všem žákům za vzornou přípravu na soutěž a vítězům
blahopřejeme!
6
Soutěž s časopisem Hello!
V prosinci byla časopisem Hello! (časopis pro žáky, kteří se učí angličtinu) vyhlášena soutěž o nejlepší
vánoční recept „Oliver´s blog – Christmas baking“. Žáci druhého stupně posílali krátké prezentace
z vánočních projektů
a k naší velké radosti byla jako vítězný projekt vybrána prezentace Kateřiny
Gregorové a Adély Kuzmové ze sedmého ročníku. Obě děvčata obdržela blahopřání a drobné dárečky
z redakce časopisu. Gratulujeme a děkujeme za vzornou reprezentaci naší školy v mezinárodním
projektu!
Karneval
V neděli 15.února se v heráleckém kulturním domě konal tradiční dětský karneval. Bohatý program si
připravili žáci posledního ročníku s paní učitelkou Janou Burešovou. Zábavné odpoledne bylo vyplněno
soutěžemi o ceny, tancem, promenádou masek, losováním dárků a hlavně dobrou náladou. Děkujeme
zástupcům obce, firmám i všem, kteří se podíleli na přípravě a organizaci zábavného odpoledne a
věříme, že si všechny děti celý karneval pořádně užily a domů se vrátily nejen s krásnými dárečky, ale
hlavně s dobrou náladou.
7
Olympiáda z angličtiny
I v tomto školním roce se konala soutěž v anglickém jazyce. V porotě soutěže zasedla naše lektorka Jo
Forest spolu s paní učitelkou Ilonou Lapáčkovou a Janou Guličukovou. Hodnotilo se porozumění
slyšenému textu, plynulost projevu, bohatost slovní zásoby, gramatická správnost a originalita sdělení.
Na prvním místě v mladší kategorii (6.-7.ročník) skončila Kristýna Guličuková, druhá byla Kristýna
Vašíková a třetí místo patřilo Bořku Svobodovi. V kategorii starších žáků (8.-9.ročník) vyhrála Monika
Nováková, druhý byl Petr Petrlík a na třetím místě se umístila Bětka Teplá spolu s Lukášem Kučerou. V
okresním kole nás budou reprezentovat Krýstýna Guličuková s Monikou Novákovou. Všem
zúčastněným žákům děkujeme a vítězům blahopřejeme.
Konverzace s „Jo“
I nadále v naší škole pokračují konverzační hodiny s lektorkou z Anglie Jo Forest. Konverzace pro
mladší žáky probíhají vždy v úterý od 14,00 do 15,00 hodin a pro starší žáky ve stejný čas ve středu.
Konverzace jsou bezplatné, žáci se na ně nemusí přihlašovat, ani nemusí omlouvat svoji nepřítomnost.
V rámci těchto hodin mladší žáci procvičují abecedu, číslice, předměty denní potřeby, hrají hry a
soutěží. Starší žáci si postupně rozšiřují slovní zásobu, čtou kratší autentické texty, hrají společenské hry
a komunikují s Jo o různých tématech. Konverzace budou probíhat až do května, kdy bude projekt Let´s
speak together ukončen.
Zpracovala: Jana Guličuková
8
Okénko do historie: ( čtení na pokračování)
kolech (vypadal jako loďka) a s ním jezdili do
Hlinska a zpět.
Tyto pejskaře jsme vídali jak vycházeli na
obchůzku vždy kolem Herálce, ale hlouběji do
lesa nechodili. Vždy to byla skupina s síle asi 8
vojáků (družstvo) a vždy měli ve výzbroji
kulomet.
K místním lidem se chovali dobře, nic nikde
nevyzvídali a asi byli rádi, že nejsou na frontě,
kde to bylo mnohem horší.
Povídalo se také mezi lidmi, že pejskaři
vyhledávali také setkání s mladšími lidmi, že se
scházeli a poslouchali společně gramofon.
Na skelných hutích už nazrál čas, kdy se měli
dostavit noví poslové z východu – parašutisté –
partyzáni – zpravodajci.
A skutečně! Na Lvovském letišti už byl
připraven výsadek zpravodajců, kteří byli na
svou činnost v protektorátě specielně vycvičení
generálním štábem Rudé armády. Byl to
výsledek STAS, který odstartoval 20.února .
V tu dobu na vysočině, kam měl výsledek
směřovat bylo hodně sněhu (přesné místo shozu
výsadku v okolí Fryšavy). Zpravodajci byli
vezeni letounem DC3 Dakota. Pro přelet musel
být vybrán vhodný den s dobrým počasím a to
předpokládalo, aby byla jednak mračna, aby se
mohl letoun skrývat před stíhači a také, aby pro
shoz byly ,,díry“ v mracích a aby byla měsíčná
noc. To vše bylo splněno až na pronásledování
letadla stíhačem. Letoun měl málo orientačních
bodů a pilot se řídil hlavně podle přístrojů a
hvězd. Jediným orientačním bodem, který mohl
být viděn bylo Brno. Jinak všude bylo
zatemněno. Letadlo přiletělo na Moravu a jako
první opouští letoun Vendelín Roblička,
pověřený samostatným úkolem.
Letoun opouští další skupina s názvem PAVEL,
kterou vede poručík Hanuska, členy jsou dále
por. Ján Balla a por. Ján Plavec. Tato skupina je
vysazena nepřesně u osady Žerotice na
Znojemsku. Má za úkol se přesunout do
Poděbrad. Se skupinou se ještě setkáme na S.
Huti.
Naše skupina pokračuje dále v letu a v nočních
hodinách je vysazena s velkou odchylkou 100
km u osady Heřmaneč u Dašic.
Členy skupiny vidíme na snímcích.
HERÁLECKÉ
PAMĚTI
NÁRODA
……na pokračování
Německá okupační správa v protipartizánském
tažení přitvrzuje. Na moravské straně četnické
stanice dostává posilu a stanice se opevňuje. Na
stanici jsou dodány tři posily, spíše jako dohled,
aby snad četníci nepřešli na spolupráci
s partyzány. Ta posila to jsou dva rakouští polní
četníci a jeden nadporučík z ochranné policie.
Vyzbrojeni jsou puškami, pistolemi a granáty,
důstojník samopalem a pistolí. Na stanici se
provádějí úpravy, v jedné místnosti se zhotovují
pryčny. To vše provádí můj dědeček Valena. A
tak mohu s ním na stanici. Vše tam pozoruji. Na
okna se přidělávají okenice a před okenicemi je
ještě nataženo pletivo, to asi proti granátům. U
vchodových dveří zedníci staví ochrannou
zídku, aby se stanice mohla lépe bránit. V té
době ještě četníci mají k obraně jen krátké
zbraně, německá posila je na tom lépe.
Německá posila má sjednané stravování u
Valenů v hostinci. A tak je mohu u tetičky a
strýce zase vídat při obědech. Ti Rakušáci
k obědu chodili bez pušek, ale ten nadporučík
zásadně se samopalem. Při tom si sedal tak, aby
byl čelem ke dveřím a samopal měl stále po
pravé ruce. Zvlášť jsem ten samopal pozoroval.
Měl zásobník zasouvací ze strany a byl na
dvacet nábojů – asi nový vývojový typ. O tom
samopalu bude řeč ještě později. Důstojník asi
pořád čekal, že dojde k přepadu i v hospodě.
Do školy na české straně přichází stálá posádka
asi 24 vojáků se specielním protipartizánským
zaměřením. Ve výzbroji mají pěchotní zbraně
pušky a lehký kulomet německého typu. Mají
ale ve výbavě speciálně cvičené ovčáky, asi 7
psů. Pro tyto psy postavili kolem školy kotce a
tak byl slyšet stálý štěkot. Velitelství měli
v Hlinsku a sem zajížděli denně pro stravu a i
psí žrádlo. Této skupině velel mladý podporučík
- byl to fešák. Stejná skupina ve stejném složení
byla umístěna ve Svratecké škole u kostela. Tito
vojáci měli za úkol provádět stálou
pochůzkovou činnost a pravděpodobně také
chránit zemskou hranici. Těmto vojákům jsme
říkali pejskaři a nebo také ,,hundkolona“. Měli
také k dispozici speciální vozík na gumových
9
Štefan Banrur
velitel výsadku STAS
por. Jan Velík
zpravodaj STAS
Skupina STAS přistála dobře, ale byla daleko od
místa určení. Vydala se proto na strastiplnou
cestu do určeného prostoru. Přesun ve sněhu byl
náročný. Při přesunu byla skupina zjištěna
pronásledovateli
a musela podstoupit boj.
Skupina se musela vyhnout oblasti kolem Polné,
protože v okolních obcích bylo velmi početné
německé obyvatelstvo.
Při těžkém přesunu však skupina STAS v boji
přišla o radiostanici. Revírník Uher vzpomíná,
že skupina k němu dorazila až 17. března
značně vyčerpaná.
Podrobnosti o postupu této skupiny nerozvádím,
to už bylo napsáno od jiných historiků.
Co však o této skupině nevíme a co historici
opomenuli je to, že na skelnou Huť přišla
skupina bez radiostanice
a nemohla tedy
rozvíjet určenou činnost. Skupina STAS měla
velké štěstí. Právě v tu dobu, kdy přišli k lesníku
Uhrovi, tak se zde zastavila skupina zpravodajců
por. J. Hanusky, která měla náhradní vysílačku a
předala ji radistovi STASU E. Šimkovi. Tento
fakt opírám o písemné svědectví por. E. Šimka,
které vlastním. Tím se skupina STAS stala zase
plně akceschopnou a mohla pokračovat
v činnosti.
Radiostanice STASU se tedy ozvala znovu pro
řídící Ukrajinský front a obdržela instrukce pro
další činnost.
Skupina mohla plně rozvinout zpravodajskou
činnost, protože lesník Uher byl plně připraven,
měl spojení na četnické stanice ve Svratce i
por. Emil Šimko
radista
v Herálci. Skupina plnila úkoly zpravodajského
i organizačního charakteru až do konce války.
Ve své činnosti pronikla i do velkých center
jako Žďár, Skuteč a dalších míst.
Revírník Uher pro skupinu zajistil vše potřebné,
úkryt, stravování i přesun do samot nad
Moravskou Svratkou.
Připravovala podklady pro vysazení dalších
velkých organizačních skupin, se kterými plně
spolupracovala.
Na jaro 1945 je připraveno vysazení dalších
desantních skupin partyzánských organizátorů
z SSSR. Vše připravuje Ukrajinský štáb
partyzánského hnutí ve výcvikovém středisku ve
Svjatošinu u Kyjeva. Vlastním vysazením jsou
pak pověřeny partyzánské štáby II. a IV.
Ukrajinského frontu.
Na 26. března 1945 je připraveno vysazení
nejznámější skupiny VPŘED. Letoun startuje
z letiště RZESOW v Polsku, které je nejblíže
k místu vysazení. Problémy s letem jsou
podobné, jak jsem je popsal u zpravodajců
STAS. Letoun nalétává nad Vysočinu a
vysazuje první skupinu ve které je náčelník
štábu odd. VPŘED nadporučík Vladimír
Fjodorovič JACJUK. Tato skupina přistává na
okraji obce Křižánky a dále v lese směrem
k Moravské Svratce.
pokračování
příště….
Jiří
Kudrna
…. Pokračování
z pamětní knihy Josefa Bureše
že mi to udělá a jemu zase pak kamarád Kunc.
Byl nějaký svátek rakouského mocnáře, fasovali
jsme po tři dny za sebou rum. Tak jsme si ho
nechávali pro kuráž na ten úraz. Domluvili jsme
se.
Měl jsem službu u okénka v zákopech asi od 10
do 12 hodin večer.Černý měl zase službu venku
před dráty. Domluvili jsme se, že přijde ke mně
a že to provedeme, zvláště když budou Rusové
střílet. Oni stříleli a kuličky fikaly. Vzal jsem si
s sebou polní láhev s rumem a říkal jsem si, tak
to dneska zde stojím naposled, půjdu do
nemocnice. Utekla hodina a cítím, jak je
kamarád Černý vyměňován další stráží, jak se
prodírá mezi dráty, bylo slyšet, jak zavadil sem
tam bajonetem o dráty. Říkám si, jen aby se mi
neudělalo moc zle. Černý už byl v boudě.
Povídám si on po večeři přijde. Vypil jsem
všechen rum a měl jsem do toho kuráž, ale
Černý nešel a nešel. Myslím si proč jenom
nejde. Najednou někdo jde, ale to nebyl Černý,
ale voják, který mne měl vystřídat.
Jdu do boudy a motal jsem se. Povídám:
,,Pročpak jsi nepřišel?“ Černý na to:,,Já se přece
bojím!“ A tak bylo po radosti, pak už jsem
žádnému kamarádovi se s tím nástrojem
nesvěřoval.
Byl jakýsi klid, ani Rusové a ani my jsme
nestříleli. Jednou v neděli odpoledne, přišli do
naší boudy kamarádi na besedu, v tom před naší
boudou vyšla rána. Vyběhneme ven – co ten
kluk tam dělá – a povídáme mu: ,,Co střílíš,
když je zákaz střílet?“ On:,,Támhle chodí Rus!“.
Povídám: ,,Ty troubo, ať je, jakpak kdybys ho
zastřelil a on měl doma ženu a děti!“
Taková jsme byla parta starých mazáků Čechů.
Také jak nás viděl důstojník (ritmistr) někde
pohromadě nebo že si povídáme – hned ,,Zase
Češi – k raportu!“ Tam se vyptával, co jsme si
povídali, byl to Němec, jmenoval se Jaroslav
Příhoda.
Když jsme to nejméně čekali, přiletělo několik
granátů přímo do zákopů, padaly za nás, před
nás do drátů, čím dále blíže. Byli jsme celí
zoufalí. Už jsme viděli, že je zle. Psali jsme si
navzájem do notýsků adresy na ženy a rodiče,
kdyby se s někým něco stalo, aby to hned napsal
domů, do Čech.
Jak jsem vymýšlel nástroj, abych se mohl
sám zranit
Když jsem byl doma na dovolené, přemýšlel
jsem o tom, jak bych si něco vyrobil, abych se
mohl sám nebo za pomoci kamarádů zranit a
dostat se do nemocnice, pryč z fronty. Přinesl
jsem si domů několik patron ruských i
německých. Ruské náboje byly špičatější.
Zkoušel jsem zalít do kuličky hřebík, pak jsem
sehnal velkou cívku od nití, tam kulička lehce
probíhala. Myslel jsem na to, že cívka by se
položila kamkoliv na ruku a uhodilo se silně na
ten vyčnívající řebík. Nástroj jsem si namastil a
zabalil a vezl z dovolené do zákopů v Visovou.
Říkal jsem si, že nejdříve by měl mne zmrzačit
kamarád Kunc nebo Černý. Po cestě jsem měl
strach, aby v Kovelu nebyla prohlídka
zavazadel, ale žádná nebyla.
Abych nezapomněl, to je velmi důležité:
V Kovelu jsem se ptal jednoho mladého vojáka
od kterého je regimentu, on že od šestého. A
můj bratr František je také u 6., ale je nezvěstný.
Ptám se ho:,,Neznal jsi náhodou nějakého
Františka Bureše?“ On:,,Jakpak ne! Znal, však
neměl napřed jeden zub jako Vy!“ A tak jsem
rozhodně uvěřil, že to byl on, neboť František
neměl v předu ten samý zub jako já. Ptám se ho:
,,Nevíš náhodou co se s ním stalo?“ On:,,To
bylo tak. Byl rykcuk (ústup). Rusové nás hnali
mezi velkými bažinami u Rovno a Rovno.
Utíkali jsme přes velký most, Rusové se do
mostu trefili, most rozbili. Kdo jsme byli za
mostem na naší straně, těm bylo dobře. Kdo byl
na mostě nebo na ruské straně, byl zabitý nebo
se utopil v těch bažinách, z těch se nikdo
nezachránil“. Věřil jsem tomu vojákovi, byl tak
starý jako bratr Frantík.
Tak jsem se vrátil z dovolené tak, jak jsem
odejel. Kamarádi mi vyprávěli, jaké to tam nyní
je, jak je to nyní nebezpečné a že by bylo
potřeba se tam odtud dostat. Povídám Černému:
,,já něco nesu, co by nás postupně odtud
dostalo!“ Ukazoval jsem celé zařízení a k tomu
jsem našel takovou gumovou plácačku na
prádlo, takové asi 15 cm široké těžké prkénko
s držadlem. Kamarádovi se to líbilo. Kamarád
Černý byl takový malý, ale čilý a ten mi slíbil,
11
Někteří leželi na svém pelechu, jiní seděli, já
jsem si lehl na svůj kavaleček a se strachem
jsme čekali, jak to bude dále. Bylo ticho jako
v kostele, nikdo nemohl ani promluvit. Tu
najednou rána, zrovna na konec naší boudy,
troje fošny a hlína nade mnou byly prasklé a
hlína smetena. Nevěděli jsme, co máme dělat,
zůstali jsme na místě. Na štěstí navečer střelba
ustala. Hlídky byly zesíleny, čekali jsme, že
Rusové zaútočí po takové přípravě, ale nestalo
se nic. Večer jsem byl vybrán na hlídku ven do
půlnoci, bylo nás asi 6 a jeden četař Hank –
Skopčák – taková trouba divoká – šli jsme
potichu mezi dráty a tma byla jako v pytli a
četař pořád šeptem: ,,Pomalu, pomalu, pozor,
pozor!“ Jak někdo na něco šlápl, tak to
zašustělo,až jsme se polekali. Pořád jsme se
plazili proti Rusům až najednou rána první,
druhá, třetí, ale za námi. My jsme se dostali až
za ruské hlídky. Ohromná tma, plouhali jsme se
vysokou neposečenou trávou. Lezeme dále a tu
najednou bylo jaké vyšší rákosí, nějaký šramot.
Četař potichu:,,K zemi, střílet!“ Tak asi 2 nebo
tři vystřelili do toho rákosí a z něho vylétly buď
divoké husy nebo kačeny s velkým rámusem a
to také hned ruská hlídka začala střílet jako proti
nám. Upalovali jsme zpět, jeden na druhého
jsme neviděli až jsme se konečně dostali před
naše dráty, ale nemohli jsme najít v té tmě
uličku mezi dráty, až jsme ji konečně našli,
vlezli do zákopu a to se nám ulehčilo.
Kamarádi se nás vyptávali na všecko, mysleli,
že jsme narazili na ruské hlídky.
Konečně nadešel den, kdy jsme byli v zákopech
vystřídání těmi, kteří byli dosud u koní a nyní
jsme k nim zase šli my. Nějaký čas jsme byli u
koní a pak přišli i ti ze zákopů, každý měl po
jednom koni a jeli jsme k městečku Rava Ruská
Lvova do vesničky Olble Ruská. O tom mám
doklad, namalovanou stodolu.,
Za nějaký čas nám koně odebrali, byli moc
hubení a byli z nás pěšáci a začali nás jako
pěšáky cvičit.
Měli jsme jedenkrát také takové cvičení v té
Olble Ruské na polích. Cvičil se útok, byli jsme
nabaleni plnou polní, polní lopatky v rukou.
Skákali jsme po polích a šlapali v bramborách.
Doběhli jsme k obilí a byl rozkaz: K zemi!
Praštil jsem s sebou a zrovna na zajíce, který
tam byl schován. On se pode mnou škrábal, já
ho mlátil lopatkou. Ale zase byl povel:
Kupředu! Tak jsem utíkal se zajícem v ruce a při
dalším povelu k zemi, jsem ho dorazil. Svázal
jsem mu zadní nohy a dal jej na karabinu přes
rameno.
Důstojníci a major se na mne dívali a ptali se
mne, jak jsem k tomu zajíci přišel. Tak jsem jim
to vyprávěl a u kuchyně kuchař Šturman si ho
vzal, že udělá pro celý 4 ,,cuk“ guláš, že ještě
nějaké maso přidá a tak jsme měli k večeři
guláš, ale to víte, bylo toho pro všechny málo.
Vzpomínám, že jsme také tam v té vesnici a
kolem chodili na houby, strašně tam rostly
zejména křemeňáci, to byla celá latoviska.
Wachmistr Wünsche to tušil a posílal domů.
Tam k nám přibyli také další mladí vojáci a
k našemu a hlavně mému překvapení jsem se
našel s chlapci z Herálce.
Setkal jsem se tam s Josefem Gregorem, jak u
nich říkali U Škopíčku, s Janem Kavalírem
z Familie, z Vortové Karel – příjmení jsem
zapomněl, všichni však byli u jiných rot.
Kůň Alianci, co jsem mu propíchl nohu, byl
stále pěkný, vozil kuchyň, často jsem byl u něho
a dal mu co jsem mohl.
Patřili jsme nyní všichni k deváté divisi, která
byla sestavena ze samých husarů – kavaleristů.
Přímo z Olble Ruské jsem jel domů na
dovolenou, jedni lidi z chalupy mne prosili,
abych jim koupil u nás nějaký šátek na hlavu a
sůl. Neměli čím solit již přes rok a šátky na
hlavu také neměli.
Pokračování příště….
Z pamětní
knihy
12
Josefa
Bureše
70. výročí Osvětimské tragédie
Vážení čtenáři, chtěl bych vás seznámit
s poznávacím zájezdem do koncentračního tábora
v polské Osvětimi. Dne 8. 3. 2014 jsem se
zúčastnil zájezdu do Osvětimi, který pořádal
Historický úřad Akademie věd České republiky
ve spolupráci s hlineckými školami. Hlavním
organizátorem za AVČR byl PhDr. V. Kyncl,
Ph.D., který nás na jednotlivých pietních místech
seznámil s jejich historií. Dále se zájezdu
zúčastnila starostka Hlinska PhDr. Magda
Křivanová a tři přeživší vězni – Michal
Solomonovič-člen mezinárodního osvětimského
výboru z Ostravy, jeden pán z Poruby, jeho jméno
si bohužel nepamatuji a Eva Lišková, která se do
tábora dostala jako jedenáctiletá holčička. Za ČR
přijel velvyslanec v Polsku p. Karlík. 8. 3. 2015
uplyne 70 let od největší hromadné vraždy
československých občanů ve XX. století. V září
roku 1943 byly do Osvětimi vypraveny dva
transporty s pěti tisíci vězni z Terezína. Šlo o
Čechy
a
Němce
z oblasti
bývalého
Československa, kteří byli židovského původu
nebo vyznání. Zatímco předešlé transporty prošly
selekcí a větší část vězňů byla zplynována
v komorách, byly tyto dva transporty ponechány
v takzvaném dětském táboře BIIb Osvětim,
Auschwitz II – Birkenau. Nebývalá privilegia
přinesla možnost, aby rodiny zůstaly pohromadě.
Dodnes není známé, proč nacisté zvolili tuto
formu vězení, která se naprosto vymykala
dosavadní praxi. Do osvětimského rodinného
tábora dorazily v prosinci a květnu 1944 ještě
další transporty s 12500 vězni z Terezína. Z 8. na
9. března 1944 byla vyklizena část rodinného
tábora, jeho nucení obyvatelé byli zavražděni
v plynových komorách. Podle vězňů vyšlo 9.
března nad Osvětimí krvavé slunce. Mezi více než
4000 oběťmi té noci byli i členové rodiny
Vohryzkových z Hlinska a manželé Bergmanovi
z Trhové Kamenice. V prosincovém transportu
1943 byla také naše průvodkyně – Eva Lišková,
které tenkrát bylo 11 let. Cesta z Hlinska do
Osvětimi trvala asi 5 hodin. Dva autobusy
zaparkovaly na velkém parkovišti před
koncentračním táborem Osvětim I-Brzezinka.
Bezpečnostní
opatření
při
vstupu
do
koncentračního tábora jsou stejná jako na letišti.
Po projití bezpečnostní kontrolou si nás převzala
průvodkyně, každý stát má zde svého průvodce.
Prvně jsme prošli bránou s nápisem (práce
osvobozuje) a zamířili jsme k prohlídce tábora.
Jednotlivé baráky jsou udělány jako muzea
jednotlivých států, jejichž lidé zde byli vězněni.
Přicházíme na shromaždiště vězňů, v jehož čele
stojí na dvou sloupech vlajková kolejnice asi deset
metrů dlouhá, která sloužila jako šibenice pro
odsouzené. Zde probíhalo také sčítání vězňů po
návratu z práce, trvalo i několik hodin. Z tohoto
tábora se podařilo uprchnout asi 140 vězňům,
které se nepodařilo chytit. Poté procházíme okolo
ošetřovny, kde ošetření a operace prováděli
samouci, až se dostáváme na první pietní místopopravčí zeď, kde se prováděly popravy
zastřelením. Zde, k této zdi, pokládají žáci věnce a
zpěvačka M. Novotná zpívá píseň Laudate.
V těchto místech, jako i v celém táboře, vám běhá
mráz po těle. V celém areálu je povoleno fotit,
filmovat,… ale někde se to k úctě zavražděných
nehodí. Dále přicházíme do českého baráku, který
je působivě udělán. Čteme na zdech nekonečné
seznamy lidí, kteří zde byli zavražděni. Díváme se
na fotografii holčičky, která byla příbuznou naší
průvodkyně paní Liškové. Po prohlídce českého
baráku přicházíme k plynové komoře, vedle které
je spalovna mrtvol. Na závěr, vedle spalovny
procházíme kolem šibenice, na který byl oběšen
jediný člověk – velitel koncentračního tábora
Osvětim SS Hauptsturmführer Rudolf Höss, který
byl chycen na útěku z tábora vojáky Rudé armády
a na této šibenici oběšen. Ještě stojí za zmínku
výroky jeho manželky, která ve společnosti říkala,
že se má v Osvětimi jako v ráji. V tomto táboře je
mimo jiné i barák č. 10, ve kterém Dr. Mengele a
ostatní Němci prováděli pokusy na ženách a
dětech. Zrůdnosti, které si sotva umíme představit.
Po skončení prohlídky Osvětim I nasedáme do
autobusu a přejíždíme do koncentračního tábora
Osvětim II-Birkenau, vzdáleného asi 3 kilometry.
Vstupujeme hlavní branou, hned za ní je další
pietní akt, na kterém promluvil velvyslanec ČR
v Polsku p. Karfík. Po tomto projevu se pěšky
vydáme k troskám dětského tábora BIIb, který je
vzdálen asi 1 km. Na místě, kde se tábor nacházel,
zbyly pouze základy a komín. Němci na konci
války většinu tábora zničili, aby zametli stopy.
K troskám tohoto tábora pokládá pan velvyslanec
věnec. Následuje píseň Ave Maria v podání M.
Novotné. Bývalí vězni zapalují na základech
dětského tábora svíčky. Paní Lišková, která zde
jako 11 letá přežívala, vyprávěla, jak se v něm
žilo a odpovídá na otázky žáků hlineckých škol.
Poté se ujímají slova další dva vězni, kteří bydleli
v jiných barákách. Na otázku jednoho z žáků, jak
si vysvětlují, že přežili, odpovídá pan z Poruby:
13
„Nedovedeme si vysvětlit, že právě my jsme
přežili, ale byla to shoda tisíců malých štěstíček,
která o tom, že jsme přežili, rozhodla.“ Na další
otázku, jaké mají pocity, když se vrátili na místa,
kde prožili tolik utrpení odpověděli, že když vidí
tolik mladých lidí, kteří se zajímají o historii
tohoto tábora, tak nešlo odmítnout. Poděkovali
žákům za projevený zájem, rovněž poděkovali
PhDr. Kynclovi, Ph.D. z AVČR, PhDr.
Skřivanové, starostce Hlinska, a všem ostatním,
kteří se podíleli na organizaci tohoto poznávacího
zájezdu.
Na závěr poznávacího zájezdu se vydáváme
k hlavnímu osvětimskému památníku, kde má
každý stát pamětní desku ve svém jazyce. Zde
pokládá paní starostka s panem Kynclem věnec.
Každý účastník zájezdu zapálí u památníku svíci.
Cestou domů míjíme vlakové nádraží, kam
přijížděli vězni z do tábora, známého z několika
filmů. Tábor byl postaven pro 83000 vězňů. Do
tábora bylo deportováno 4518 dětí, přežilo jen
245.
Navštívil jsem několik pamětních míst u nás,
včetně Terezína. Ale to všechno je tak desetina
hrůzy, která na vás zapůsobí v Osvětimi.
Zpracoval L. Havlík
14
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
FINANČNÍ ÚŘAD PRO KRAJ VYSOČINA
Tolstého 2, 586 01 Jihlava
Informace pro veřejnost
Přiznání k dani z příjmů za rok 2014 jsou poplatníci povinni podat nejpozději do středy 1. dubna 2015.
Poplatníkům, jimž daňové přiznání zpracovává a podává poradce, nebo poplatníkům, kteří mají podle
zvláštního zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, se lhůta prodlužuje do středy 1.
července 2015. Podat daňové přiznání v prodloužené lhůtě je možné, jen pokud je příslušná plná moc
k zastupování uplatněna u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty tj. před 1. dubnem 2015.
Informace nezbytné pro správné plnění daňových povinností k daním z příjmů naleznete na
www.financnisprava.cz.
Územní pracoviště finančního úřadu (ÚP) budou pracovat v rozšířených úředních hodinách:
• v termínu od 23. 3. 2015 do 1. 4. 2015 v pracovních dnech vždy od 8:00 do 18.00 hodin
• víkendových dnech pracoviště Finanční správy otevřena nebudou
Další rozšíření úředních hodin je možné a bude zveřejněno přímo na jednotlivých ÚP.
Pracovníci ÚP zajistí přijímání daňových přiznání a poskytování informací s tím spojených také formou
výjezdů do vybraných obcí (Golčův Jeníkov, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Jimramov,
Kamenice nad Lipou, Lukavec, Nové Město na Moravě, Počátky, Polná, Přibyslav, Světlá nad
Sázavou, Třešť a Velká Bíteš). Detailní informace o výjezdech pracovníků finančních úřadů do
vybraných obcí v roce 2015 zveřejňuje Finanční správa na svých webových stránkách:
www.financnisprava.cz.
K vyplnění tiskopisu DAP k daním z příjmů za zdaňovací období roku 2014 a k jeho vytištění je možno
využít klasické nebo interaktivní tiskopisy dostupné na webových stránkách FS. Tyto formuláře jsou
určeny k „papírovému“ podání.
Zpracování a odeslání vyplněných DAP je možné i elektronicky v aplikaci EPO na Daňovém portálu
FS na adrese www.daneelektronicky.cz. Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu
datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je
povinen podání daňového přiznání učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné
správcem daně.
Kontakty na pracoviště FS naleznete na webových stránkách FS: www.financnisprava.cz.
15
Zprávy z naší farnosti - Březen 2015
Pobožnosti Křížové cesty se konají v kostele sv. Kateřiny v neděli v 17 hod.
25. března – Slavnost Zvěstování Páně
- den modliteb za úctu k počatému životu a za nenarozené děti
„Každé dítě, které se narodí, je důkazem,
že Bůh ještě člověku důvěřuje.“
(bl. Matka Tereza)
28. března – sobota - svátost smíření – velikonoční sv. zpověď 8:30 – 11 hod.
29. března – Květná neděle – mše sv. v 11: 00 hod,
- při ní budou požehnány ratolesti a vyslechneme Pašije zprávu o utrpení Pána Ježíše, letos podle sv. Marka
- začátek svatého týdne
Zástupy, které šly před i za Ježíšem,
volaly: „Hosana, Synu Davidovu!
Požehnaný, který přichází ve jménu
Hospodinově! Hosana na výsostech!“
(Mt 21,9)
- XXX. mezinárodní den mládeže
31. března – úterý – 20:00 hod - „Co se stalo s Ježíšem“
- Pašijová hra ve Žďáru nad Sázavou na Libušině „Na kopci“
Zprávy z hasičské zbrojnice
Sbor dobrovolných hasičů Herálec
Děkuje všem, kteří se podíleli na přípravách plesu a jakýmkoli způsobem podpořili naši akci. Moc si
vážíme Vaší důvěry a brzy se těšíme na Vaši účast u dalších akcí pořádaných naším sborem.
Mládež
Po novém roce jsme se začali připravovat v tělocvičně ZŠ Herálec. Scházíme se pravidelně
každý pátek od 16 hod. Naše příprava směřuje k první soutěži v letošním roce – Piškvorky, které se
konají 21. března v Hlinsku. Budeme soutěžit ve všech 3 kategoriích a doufáme, že přivezeme zpátky
do Herálce nějaký slušný výsledek. O tom, jak to celé dopadlo, Vás budeme informovat v příštím
zpravodaji.
16
Ze sportu
Naši fotbalisté se pečlivě připravují na zahájení jarní mistrovské sezony. Zatím nebylo vydáno oficiální
jarní rozlosování se změnami podle požadavků oddílů. Jisté je pouze to, že první jarní kolo (v celkovém
pořadí sedmnácté) se bude hrát o víkendu 28.-29.března a my k němu pojedeme do Luk nad Jihlavou.
V neděli 22.února hráli naši další přípravné utkání. Na umělé trávě ve Žďáru remizovali 1:1 s Poličkou
po prohraném poločase 0:1. Hosté dali branku z penalty, naši vyrovnávací branku po přestávce dal
Boháč.
Další přípravné zápasy:
28.2. v Jihlavě se Starou Říší (divize)
8.3. V Chotěboři s Havl. Borovou (I.A třída)
14.3. V Chotěboři s Bystřicí
21.3. s Vrchovinou B (I.A tř.)
V příštím zpravodaji zveřejníme celé jarní rozlosování.
Společenská kronika
V měsíci březnu oslaví své životní jubileum tito naši spoluobčané:
12.3.
16.3.
17.3.
25.3.
26.3.
Havlíková Věra
Marie Odvárková
Vlastimil Dřevíkovský
Marta Odvárková
Miroslava Gregorová
Herálec
Herálec
Český Herálec
Herálec 275
Český Herálec
čp. 231
čp. 273
čp. 149
čp. 275
čp. 391
65 let
85 let
80 let
50 let
65 let
Všem jubilantům přejeme hodně štěstí, zdraví a spokojenosti.
17
Inzerce
Nabídka práce v oboru truhlář, tesař a pomocník ve výrobě.
Český výrobce masivního nábytku hledá nové zaměstnance ve výrobním areálu v Herálci u Žďáru nad
Sázavou s možností ubytování v Herálci.
Nabízíme práci na celý úvazek, ubytování poblíž areálu, práci v příjemném kolektivu, mzda dle
šikovnosti 80-130 Kč/hod. čistého.
V případě zájmu nás kontaktujte na: Domestav, s.r.ro., Herálec 140, PSČ 59201, p. Šolc,
Tel: 566
521 947, [email protected]
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Cena: 12,- Kč
www.obecheralec.cz
Vydává: Obec Herálec
Vydáno: 28.2.2015
Příspěvky do Zpravodaje: do 25. v měsíci
Reg.zn.: OkÚ Žďár nad Sázavou 3714519
Za redakční radu: Ladislav Havlík
18