Zpravodaj 8

Spolek
Číslo 8 | 21. květen 2014
Bzenecký zámek
Vážení občané,
zbývá necelý půlrok do řádného termínu komunálních voleb a přání veřejnosti je jednoduché
a srozumitelné, aby se něco změnilo na radnici.
Pokud by se mělo něco takového stát, tak je nejvyšší čas začít konat. Občané, kteří láteří, kritizují a hovoří o tom, že takto to dál nejde a že
jim jejich město leží na srdci, by se měli pokusit
odhodit své předsudky a přenést svá slova do
praxe. Protože pasivní odevzdaný přístup a hospodské řeči ještě nikdy nic nezměnily. Je třeba,
aby se tyto osoby spojily, aby našly v základních
bodech společnou řeč, komunikovaly s veřejností a svým zájmem, prací a hlavně chutí udělat
něco pro druhé pomohli aktivní účastí v komunálních volbách naše město posunout dál.
Přejeme vám krásné jaro ve Bzenci
Bzenecký zámek
JARO
Začíná v době jarní rovnodennosti - zpravidla 20.
března, kdy je den stejně dlouhý jako noc a tepla
stále přibývá. A právě světlo a teplo probouzí ze
zimního spánku celou přírodu. Stromy začínají pučet a ukazovat nové listy a větvičky, ze země vyrážejí nové rostlinky. Většina zvířat má na jaře mláďata
a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť. Všechno
je v pohybu, roste a rozvíjí se s ohromnou energií.
To, co se děje v přírodě na jaře, můžeme přirovnat
ke zrození a prvním rokům života člověka.
Březen je měsíc přeměny zimy v jaro, čas tajícího
sněhu a probuzení života. Stromy jsou připraveny k pučení, v lese můžete najít první posly jara
– bledule a sněženky. Z jihu se již vracejí některé
ptačí druhy (např. čápi, vlaštovky, lindušky..) a ptačí zpěv je stále intenzivnější. Zajíci a jezevci mají
mláďata a ve stojatých vodách se shromažďují k páření obojživelníci – skokani, ropuchy a čolci. Vyletují včely a probouzejí se první motýli. Netopýři se
probouzejí ze zimního spánku. Je vhodná doba pro
vyvěšení ptačích budek. Buclatí čmeláci poletují
u země, prohledávají různé otvory a hledají vhodné hnízdo. Mravenci při určité teplotě vylézají na
povrch své „kupy“. Nahřejí svá tělíčka a vyhřívají
jimi vnitřek mraveniště. Jsou to tzv. „teplonoši“. Teprve později se rozlézají po okolí.
V dubnu většina stromů a keřů začíná pučet a vyČasné jaro – mnoho vody, jarní deště – mnoho škody.
Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička.
Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
Jaro je krásné, leč hladové.
Jaro krásné, všem tvorům spásné.
Je-li večer silná rosa, zrána zpívá dobře kosa.
Kdo na jaře neseje, v zimě nevěje.
hání nové výhonky, ze země vyrážejí svěží rostlinky.
V lese kvetou modříny, buky, javory a jasany, v zahradách jabloně a meruňky. U cest najdeme podběl a sasanky, u potoka blatouchy. Objevují se první
houby (špičky a penízovky). Přilétá většina ptáků,
tokají tetřívci, bažanti přepeřují do svatebního šatu.
Straky, kavky, káňata a jestřábi již mívají postavená
hnízda, jiné druhy začínají stavět. Objevují se první
hejna hmyzu. Probouzejí se ježci, vylézají ještěrky
a hadi. Platí známá pranostika, že na sv. Jiří vylézají
hadi a štíři.
Květen je měsíc květů, vůní, mláďat a čas prvních
teplých dní. Kvetou duby, jeřáby, kaštany, akáty,
bezy, šípkové růže…. Přilétají poslední ptáci (např.
rorýsi a ťuhýci), jiní už vyvádějí mláďata (kosi,
drozdi), v budkách můžeme nalézt vajíčka sýkorek
a jiných ptáků. Ve stojatých vodách se vylíhli pulci
obojživelníků. Zejména zrána a k večeru zní všude
ptačí zpěv. Začíná doba lovu srnců (pouze samců).
Myslivci je loví při osamělých lovech, hlavně na čekané.
Na tyto charakteristické jarní měsíce existuje nespočet lidových pranostik, které přivádí člověka
k hlubšímu zamyšlení nad přírodními zákonitostmi a bližšímu vztahu k zemi. Je zajímavé sledovat,
jak se pranostiky plní či neplní. Připomeňme si jen
některé z nich:
Když zakuká kukačka, mohou se zahodit boty.
Málo trávy na louce, málo peněz v tobolce.
Omrznou-li kopřivy, omrznou i brambory.
Pozdě do země, málo na sýpku.
Právě na jaře mysli na zimu.
Špačkové přináší zprávu o jaru, vlaštovky jaro a teplé
dny.
VZPOMÍNKA
Nedávno jsem měla možnost navštívit dvě nechvalně proslulá místa v Polsku. Jedná se o koncentrační tábor Osvětim a vyhlazovací tábor Březinka, ve
kterých byl realizován plán tzv. „Konečného řešení
židovské otázky“, tedy plán vyvraždění židovské rasy
jako takové. Shodou okolností jsem jela se studenty
zdejší Střední školy gastronomie, hotelnictví a lesnictví ze Bzence.
Proč ale toto píši. Velmi nás zarazilo, s čím jsme se
při prohlídce tak depresivních a zároveň pietních
míst setkali. Bylo tam spousta mladých účastníků
– tak jako naše výprava - studentů z různých škol
Evropy. Ne všichni se ale chovali slušně tak, jak si
místo, kde jsme se nacházeli, zaslouží. Nedá se tomu
ani uvěřit, ale někteří po prostorách pobíhali, hlučeli
a smáli se. Nikdo z nás nepochopil toto jejich chování, neboť se zcela vymykalo dobrým mravům.
Musím velmi pochválit bzenecké studenty, kteří ani
v nejmenším neporušili etické chování, byli velmi
vnímaví a znalí nacistické problematiky.
Považuji tedy za velmi důležité, abychom ani v našem městě nezapomínali na válečné události, zejména v období, kdy si připomínáme výročí osvobození
našeho města. Bylo tomu 19.4.1945 rumunskou armádou. Je důležité vzpomenout na umučené členy
partyzánské skupiny a jejich rodinné příslušníky ze
dne 15.4.1945 ze Bzence a na všechny občany, kteří
v souvislosti s nesmyslnou válkou zahynuli.
Při této příležitosti je nutné ocenit práci sdružení
„Starý Bzenec“, které se snaží dochovat a zaznamenat mimo jiné i tyto pochmurné události. A ty, ať
jsou varováním do budoucna.
Ing. Blažena Gillíková
Bzenecký zámek
Bzenecký zámek
Výročí akce, která měla být z myslí lidí vymazána a zapomenuta
13.dubna 2014 uplynulo 70 let od seskoku čtyřčlenného výsadku CARBON na území naší okupované vlasti vyslané II. odborem ministerstva
národní obrany čs.vlády v Londýně, se zpravodajskými a organizačními úkoly na území Protektorátu Čechy a Morava. Operačním prostorem měla
být jihovýchodní Morava (hlavně tehdejší okresy
Uh.Hradiště, Uh.Brod, Kyjov a Hodonín). Skupinu Carbon tvořili: velitel kpt. František Bogataj (nar.21.3.1913 v Uh.Ostrohu), rtm. Josef Vanc
(nar.4.2.1915 v Žitěnině), rtm. František Kobzík
(nar.22.3.1914 v Břeclavi) a čet. asp. Jaroslav Šperl
(nar.7.11.1919 v Praze) ve funkci radiotelegrafisty.
Výsadek byl vybaven zbraněmi, trhavinami, střelivem, jídlem, penězi, falešnými legitimacemi, ale
hlavně radiostanicí s krycím názvem Jarmila a radiomajákem Eureca pro navádění letadel. Se skupinou Carbon měla být vysazena i další paraskupina s názvem CLAY. Její složení bylo následující:
velitel npor. Antonín Bartoš (1910 – 1995), rodák
z Lanžhota, telegrafista, čet.asp. Čestmír Šikola
(1919 -2008), pocházel z Mukařova a šifrant, čet.
asp. Jiří Štokman (1920 -1981), rodák z Buchlovic. Vybavení i úkoly byly podobné, jen radiostanice nesla název Eva. Operovat měla v prostoru
severněji od operačního prostoru Carbonu.
Letadlo typu ,,Halifax“odstartovalo s oběma skupinami v neděli velikonoční 9.dubna 1944 z letiště
Brindisi (Itálie), ale pro hustou mlhu nad Alpami
a tvořící se námrazou na celém letadle bylo nuceno vrátit se zpět. Druhý pokus o vysazení obou
skupin se uskutečnil ve středu 12.dubna s úspěšným výsledkem. Letadlo odstartovalo ve 20 hodin.
Skupina Carbon byla vysazena v prostoru Rudnik
mezi Vacenovicemi a Ratíškovicemi. Letadlo zde
udělalo dva okruhy, při prvním okruhu jako první skákal velitel F.Bogataj ,druhý vyskočil Šperl,
třetí byl vysazen zásobník s materiálem a radiostanicí. Pilot dokončil okruh a při druhém okruhu vyskočil první Vanc a po něm Kobzík. Bohužel
všichni dopadli daleko od sebe a navíc všichni zůstali viset za padáky v korunách vysokých stromů.
Skupina jako celek se již nikdy nesešla a navíc přišla o radiostanici a většinu materiálu, pouze velitel zachránil Eurecu, protože ji měl při seskoku
přivázanou k noze. Po seskoku se sešli pouze Vanc
a Kobzík, kteří téměř po měsíčním hledání svých
druhů, naprosto vyčerpaní psychicky i fyzicky, se
ukryli v jednom domku ve vesnici Rudice u Bojkovic. Zde, po vyzrazení jejich úkrytu byli vyzváni protektorátními četníky, aby se vzdali. Splnili
vojenskou přísahu a za žádnou cenu se nechtěli
dostat živí do rukou gestapa, tak ukončili 7.5.1944
své mladé životy zastřelením.
Jaroslav Šperl po útěku z místa nočního seskoku
bloudil po lesích bzenecké Dúbravy po celý den,
až pozdě odpoledne narazil na německou vojenskou hlídku, která na příkaz gestapa pátrala po
shozených parašutistech. Setkání dopadlo pro J.
Šperla dobře. Jeho dobrá němčina i falešné doklady nevzbudily u Němců podezření a po krátkém
rozhovoru byl propuštěn. Téměř již za tmy přišel
k prvním domům na okraji Bzence v Olšovci, kde
se setkal se skupinou chlapců, jejíž mluvčí byl tehdy 15letý Břetislav Kaštalán. Chlapci pak přinesli
neznámému vodu a jídlo a řekli, kde se nachází.
Záhadný muž se ještě zeptal, kudy vede cesta do
Starého Města a Hluku. Všichni chlapci se ochotně nabídli ukázat mu cestu a doprovodili ho až
k Moravskému Písku. (Se svým prvním informá-
gestapem hledáni manželé Janouškovi za poskytnutí úkrytu C.Žižlavskému z Koryčan, blízkému
spolupracovníku a příteli Pechala. Janouškovi
našli úkryt u Ctibora Šťastného, ředitele školy
a sokolského činovníka a jeho manželky Anděly
ve Bzenci. Opět ,,pomohli“ Ryšánek a Paprskář,
kteří měli obstarat pro Janouškovy falešné doklady. Gestapo si pro všechny do Bzence přijelo a zatklo. Janouškovi byli popraveni, manželé Šťastní
odvezeni do koncentračních táborů. Paní Anděla
se víckrát domů nevrátila, zemřela v koncentračním táboře. Antonínu Strakovi bylo důkazem, že
se zatčením všech nemá nic společného, protože
ani jeho ani nikoho z jeho spolupracovníků ze
Bzence gestapo nezatklo a všichni zůstali na svobodě. Po setkání s velitelem Carbonu se obětavě
zapojil do další odbojové činnosti a stal se jeho
nejbližším spolupracovníkem. Za velké Strakovi pomoci našel Bogataj ve Véskách u Kunovic
svého telegrafistu Šperla a za pomoci odborníků
z řad nových spolupracovníků byly zhotoveny 2
nové vysílačky (jedna měla být ukryta v octárně
ve Bzenci) a v lednu1945 zahájila Jarmila pravidelné spojení se zpravodajskou centrálou MNO
v Londýně. Postupem času se rozrůstal okruh
spolupracovníků, ale velké většině byl František
Bogataj neznám kvůli nebezpečí vyzrazení. Úkolem bylo získávat zpravodajský materiál z okupovaného území, zapojit důvěryhodné vlastenecky
smýšlející lidi a zajistit pro ně zbraně letecky dopravené a shozené z letadel do předem určených
prostorů a také sabotážní akce.Odbojová organizace Carbon se stále rozrůstala a před koncem
války měla téměř 300 členů.
I občané Bzence nezůstali mimo dění.V červnu
1944 zde byla ustanovena skupina Carbon z příslušníků Obrany národa. Na doporučení A.Straky, určil kpt. Bogataj velitelem poručíka v záloze,
učitele a sokola Oldřicha Kučeru. V lednu 1945
byl bzenecký Carbon rozšířen o druhou skupinu,
která nesla název Carbon II – Terč. Byla složena
většinou z bývalých důstojníků a poddůstojníků bzenecké posádky.Velitelem byl určen major
Hermann. Skupina Carbon I vybrala místo pro
shoz zbraní v prostoru Horních hor, druhá skupina vybrala prostor severně od nádraží Lideřovice
(dnes nádraží Bzenec – Přívoz) a v nedalekém
lese připravila bunkr pro ukrytí materiálu. Radiotelegrafista nahlásil místa do Anglie.Ve vysílání BBC se po čase ozvaly kódy, které ohlašovaly
Bzenecký zámek
torem se J. Šperl sešel v roce 1990 při návštěvě
rodné vlasti. Bylo to velmi radostné a srdečné
setkání.) Mladý parašutista nalezl útočiště na záchytných adresách v Hluku a Véskách.
Velitel kpt Bogataj po seskoku a pokusu o vyproštění padáku v korunách stromů marně hledal své
druhy. Neměl čas, podobně jako jeho přátelé, vyprostit a ukrýt padáky, které byly zamotány vysoko v korunách stromů, aby je někdo nenašel
a nenahlásil na policii nebo na gestapu. Dal se
na cestu hledat nějaký záchytný bod. U Bzence
ukryl radiomaják a pokračoval dál do svého rodiště Uherského Ostrohu, kde pomocí své tety
našel první úkryt a během 48 hodin navázal styk
se svým dobrým a dlouholetým přítelem z Uherského Ostrohu, učitelem a sokolem Antonínem
Strakou, který v té době učil ve Bzenci.
Učitel Straka byl už od konce roku1939 zapojen
do sokolské odbojové organizace v Bzenci, založené náčelníkem bzeneckého Sokola, praporčíkem místní vojenské posádky a legionářem z I.
světové války Václavem Vyžďurou. Tato první
ilegální skupina se později spojila s odbojovou
organizací Obrana národa, která působila na
velké části Moravy. Antonín Straka vykonával
funkci spojky mezi jednotlivými skupinami a Brnem a navazoval kontakty s novými lidmi. Tak
se seznámil s Viktorem Ryšánkem (údajně pyrotechnikem), který jej později představil Karlu
Paprskáři. Ryšánek i Paprskář naoko odbojáři,
byli konfidenti gestapa, kteří slibovali obstarat
pro odboj falešné doklady a peníze pro potřebné
zbraně a trhaviny. Straka těmto dvěma mužům
bezmezně věřil a v dobré víře jim časem poskytl
informace o pobytu npor. Oldřicha Pechala, velitele paraskupiny ZINC, rodáka z Vřesovic, která
seskočila 27.3.1942, ale místo v Buchlovských horách byli vysazeni u Gbel na Slovensku. Gestapo
po Pechalovi neustále pátralo, ale ten díky velké
pomoci českých vlastenců (za pomoc hrozil trest
smrti celé rodině) jim stále unikal. Až 2.června
byl vlákán do pasti na Kniničské přehradě, kde
byl po velkém boji přemožen, zatčen, vězněn
a nelidsky týrán a mučen, ale své ochránce nikdy
neprozradil. Byl popraven 30.6.1942. Později pak
gestapo zatklo a popravilo celou řadu Prchalových ochránců a pomocníků. Byli mezi nimi na
příklad farář ze Ždánic Kostiha, kaplan Voneš,
MUDr Vladimír Dunděra s manželkou z Kyjova a jiní (celkem 33 osob) .V této souvislosti byli
Bzenecký zámek
shoz v určených místech. 22.března ve 2.45 skutečně letadlo přiletělo a všechen materiál na padácích shodilo na místo v Horních horách. Muži
skupiny Carbon I měli velmi krátkou dobu na to,
aby s nadlidským vypětím všech sil ukryli shozený náklad. Gestapo druhý den slídilo v okolí
shozu, ale celkem neúspěšně.
29.března 1945 přijelo gestapo do Uh. Ostrohu
zatknout Atonína Straku a další hlavní pracovníky Carbonu. Ant.Straka po svém zatčení, při převozu do sídla gestapa v Uherském Hradišti, využil
nepozornosti svých hlídačů a spáchal sebevraždu
rozkousnutím ampulky s prudce účinkujícím jedem, aby při mučení na gestapu neprozradil své
spolubojovníky a hlavně velitele Carbonu Bogataje, po kterém gestapo bezvýsledně pátralo.
Po válce byl Antonínu Strakovi udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam.
(Československý válečný kříž 1939 byl zřízen na
začátku války na památku boje za osvobození republiky a prokázání v něm vynikající a úspěšný
čin, při němž byli aktéři osobně vystavení nebezpečí života nebo život obětovali.)
Radiotelegrafistovi Šperlovi se podařilo úspěšně
vykorespondovat 18 shozů zbraní a materiálu. Jen
7 shozů se však dostalo do rukou členů Carbonu
i to však znamenalo několik tun materiálu. Bojové oddíly organizace byly vyzbrojeny a mohly
se aktivně zapojovat do střetů s německými okupanty a na přelomu dubna a května se podílely na
osvobození Popovic, Mařatic a Uherského Hradiště. Příslušníci Carbonu z Uherského Ostrohu
zachránili most přes řeku Moravu, široko daleko
jediný, který zůstal neporušený. Mezi aktiva patří také 44 sabotážních akcí, zejména na železnicích. Bzenecký Carbon do osvobozujících bojů
se zbraní v ruce v okolí Bzence nezasáhl, protože
rumunský velitel, který osvobozoval Bzenec, jejich pomoc odmítl a naopak museli členové Carbonu odevzdat zbraně.
Vysílající složkou z Londýna byla činnost Carbonu, podobně jako skupiny Clay, které mezi sebou
navzájem spolupracovaly, hodnocena jako velmi
úspěšná a patří mezi nejúspěšnější paraskupiny vůbec. O tom svědčí i to,že členům Carbonu
z řad civilistů bylo uděleno 17 československých
válečných křížů 1939, mezi nimi čtyřem občanům Bzence.
Celkem bylo z Anglie vysazeno 101 parašutistů,
skoro polovina se osvobození vlasti nedožila.
Po osvobození ČSR většina z nich zůstala v armádě na velmi vysokých postech. Po únoru 1948,
kdy se komunisti definitivně dostali k moci, byly
ze svých míst odvoláni, propuštěni z armády
a hrozilo jim zatčení. Proto většina z nich opět
odchází za hranice. Mezi nimi oba členové Carbonu František Bogataj a Jaroslav Šperl i členové
Clay Antonín Bartoš a Jiří Štokman. Čestmír Šikola zůstal doma, protože byl čerstvě ženat a jeho
manželka čekala dítě. Přesto byl zatčen, vězněn,
mučen a odsouzen k několikaletému žaláři. Podobně se stalo i dalším výsadkářům, kteří neutekli za hranice. Kpt. Jaromír Nechanský, velitel
skupiny Platinum, později jeden z vedoucích
pracovníků Pražského
povstání (5.5. – 9.5.1945) byl zatčen, vězněn,
týrán a ve vykonstruovaném procesu v r.1950
odsouzen k trestu smrti. 16.6.1950 byl válečný
hrdina ve vlasti, kterou pomáhal osvobozovat,
popraven.
Jaroslav Šperl v doslovu ke knize ,,Bylo málo
mužů“ píše: ,,V našem národě byly doby, kdy
mladí muži, kteří měli radost ze života, kteří zpívali, smáli se, milovali, šli tam, kde naděje
na přežití byla odhadována na tři měsíce“. Přesto doufali, že válku přežijí a spřádali plány, co
v osvobozeném Československu budou dělat.V
televizním dokumentu vzpomíná Jaroslav Šperl
na svého kolegu z paraskupin Františka Kobzíka,
člena československé osmiveslice na olympiádě
v Berlíně (1936), který si plánoval, že po válce
bude dělat trenéra veslování v Břeclavi. Bohužel
se toho nedožíl.
František Bogataj zemřel 4.2.1999 v Saint German (USA), do své vlasti se živý nikdy nevrátil.
27.11.1999 byly jeho ostatky uloženy do rodinného hrobu v Uherském Ostrohu.
Jaroslav Šperl poprvé přijel do vlasti v r.1988
a pak ještě několikrát. Československá televize
s ním natočila několik dokumentů. Zemřel 11.4.
2005 v Beloit (USA).
Co říci závěrem? Jen slova klasika: ,,Národ, který
si neváží svých hrdinů, je nebude mít, až je bude
potřebovat“.
Naštěstí, již pětadvacet let tato doba, kdy jsme si
svých hrdinů nevážili, pronásledovali je, zavírali,
mučili, popravovali a navíc ještě překrucovali dějiny, u nás není.
Duben 2014
Josef Ženata
Bzenecký zámek
Bzenecký zámek
SETKÁNÍ BZENECKÝCH PODNIKATELŮ
Dne 6.3.2014 uspořádalo OSBZ setkání bzeneckých
podnikatelů na podporu veřejné sbírky na nákup
hasičského auta pro sbor dobrovolných hasičů.
Akce s rautem a ochutnávkou vín se konala v restauraci hotelu Lidový dům za účasti zajímavých
hostů.
Hasiči v čele s velitelem sboru p. Igorem Otépkou
osvětlili účastníkům současnou situaci v našem
sboru, seznámili je se svojí činností a technikou,
kterou mají k dispozici a hlavně objasnili stav stávajícího vozidla Š-706 CAS – 25, o jehož výměnu za
nové se již dlouhodobě bezúspěšně snaží. Účastníci
akce si mohli toto vozidlo prohlédnout v reálu před
budovou hotelu. Velmi překvapivé bylo zjištění, že
toto vozidlo už více jak dva roky nemá technickou
prohlídku, takže se vlastně nemůže pohybovat po
veřejných komunikacích a nemůže tím pádem plnit
svoji funkci. Až komicky působily poslední zprávy
z vedení města o tom, že snad starosta města p. Pavel Čejka- jako nadřízená složka sboru dobrovolných hasičů -uvažuje o tom sbor rozpustit a pověřit
vykonáváním této funkce pracovníky technických
služeb a nebo využívat služeb dobrovolných hasičů z okolních obcí. :-) Možná by stálo za to panu
starostovi připomenout historii bzeneckých hasičůprvní zmínky jsou z roku 1882, k nahlédnutí zde
byly vzorně zpracované kroniky hasičů - a hlavně
poukázat na to, že hasiči měli vždy historicky čestné
místo v obci či městě a jejich vliv a význam z hlediska společenského života každé obce je velký.
Velmi zajímavé bylo vystoupení hosta plk. Ing. Martina Červenky, Dis., ředitele záchranného sboru Jihomoravského kraje, který techniku bzeneckých
hasičů považuje za velmi zastaralou a doporučuje
obměnu stávajícího vozidla za nové – CAS 20-T
815 TERRN 4x4,2. Vysvětlil, že koupě nového vozu
pro město našeho rozsahu není jednoduchá věc, ale
vzhledem k okolnostem obrovského lesního požáru
na „Bzenecké Sahaře“ v r. 2012, velmi důležitá. Dále
zdůraznil velký význam dobrovolných hasičů jako
podpůrné složky práce hasičů profesionálních.
Další host, senátor za ČSSD p. Zdeněk Škromach,
vyjádřil obdiv nad úsilím OSBZ v aktivitách a pokusech o získání části finančních prostředků pro
nákup nového auta formou veřejné sbírky. Je přesvědčený, že samotný akt veřejné sbírky bude velmi významným, možná rozhodujícím, podpůrným
prostředkem v případě podání žádosti o dotace na
nákup tohoto vozidla v příštím období. Slíbil pomoc a podporu v této věci.
Co říci závěrem?
Podařilo se nám udělat první krok k tomu, aby
vznikla šance získat dotaci na nákup tolik diskutovaného hasičského auta. Teď je na řadě vedení
města (jedině v jeho pravomoci je žádost o dotaci
podat), aby v této aktivitě pokračovalo a věc dotáhlo
do zdárného konce.
P.S. Potěšilo nás, že vedení města na základě naší aktivity změnilo názor na potřebu nového hasičského
auta pro naše město a na posledním zastupitelstvu
dne 28.4.2014 schválilo podání žádosti o dotaci na
nákup tohoto vozidla…
Další novinkou je, že Rada města na své schůzi dne
23.4.2014 dokonce pověřila starostu p. Pavla Čejku,
aby zaslal děkovný dopis JSDB za činnost v uplynulém roce… Jak komické, když si představíme, jaký
názor má náš pan starosta na práci hasičů v naší obci
a nebojí se ho otevřeně prezentovat třeba i na zastupitelstvu města. Je až s podivem, jak se může během
krátké doby změnit jeho názor, kdy nejprve říká, že
hasiči auto nepotřebují, že sbor zruší a nahradí ho
pracovníky technických služeb. A najednou auto je
třeba a dokonce hasiče pochválíme! Čím to je, že
došlo k takovému obratu v myšlení? Není to náhodou tím, že se blíží volby?
PODĚKOVÁNÍ
Děkujeme všem občanům, kteří doposud přispěli svými finančními prostředky na konto sbírky na nákup nového hasičského auta. Jsme rádi, že jsou mezi námi lidé, kteří si uvědomují důležitost a význam
práce dobrovolných hasičů. Ke dni 12.5.2014 je na účtě suma: 46 025,- Kč.
Přispěli tito občané:
Eva + Pavla - 400,Josef Ženata - 1000,Pavlíkovi - 2000,Vít Daněček - 500,Varjan Jozef - 1000,Jan Balada - 1000,Janovská Iveta - 1000,Zdeněk Bednařík - 500,Miluše Koželová - 200,-
Libor Kuchař - 3000,Jana Jelínková - 500,Marie Plachá - 500,Hana Švejčarová - 500,Miroslav Čech - 500,Kužela František - 1000,Pavel Sýkora - 3000,Blanka Ďurinová - 4000,Petr Kouřil - 425,Josef Slováček - 1000,-
O. a A. Kuchařovi - 3000,SDH Bzenec - 1000,MG Centrum - 3000,Nováková - 1000,Goliáš Jan - 2000,Lorenc Aleš - 1000,Popelka - 1000,Hotel Lidový dům - 2000,Libor Skřivánek - 10 000,-
Bzenecký zámek
Bzenecký zámek
POSTŘEHY ODJINUD
Navštívíte-li město Kyjov, přijedete ze Bzence,
vkročíte na náměstí od východu, jdete k radnici,
jdete na západ! Otevře se před Vámi náměstí slovácké metropole. Krásné, architektonicky velmi
zdařilé, citlivě realizované s důrazem na použitý
materiál a zeleň! Neklade si za cíl vytvořit prostředí pro manifestace pracujícího lidu a jeho armádu,
ale velmi vkusným způsobem vytváří příjemný
prostor pro svoje občany. Jsou zde sladěny jak jejich potřeby života, tak i historie a tradice. V čele
stojí právem hrdá radnice a Vám, sdílíte-li s námi
hrdost obyvatel Moravského Slovácka, dopřeje pocit návštěvníka své metropole!
Je až s podivem dnes, kdy jsme nuceni do Veselí
jezdit přes Uherský Ostroh, že v tomto městečku,
na nás dýchne podobná atmosféra! Krásné romantické náměstí, monumentální kostel a krásně zrekonstruovaný zámek. Máte velkou chuť se zastavit
a jen tak se projít, zhluboka se nadechnout atmosféry, kterou vykouzlili lidé s pozitivním vztahem
ke svému městu, k jeho historii a tradici. Začnete
obdivovat ty, co to takhle umí! Jsou to „umělci“
místních samospráv, kteří umějí rozpoznat, co
a jakou dává městu atmosféru a energii. Tu zápornou umějí tlumit, o tu kladnou se umějí starat
a ona roste a krášlí město! Jen patřičně zodpovědní, vzdělaní a nadšení, toto umějí vytvářet a činí
tak účelně a hospodárně!
A pak se vracíme do Bzence. Vezmeme to pro tentokrát od Kyjova. Jedeme na východ! Vyhoupneme
se mezi Vracovem a Bzencem na malou vyvýšeninu a je to tady! Chátrající zámek je překryt budovou bývalých vinařských závodů, z jedné strany
nás vítá jedna průmyslová hala, z druhé další průmyslová hala. Namísto vinohradů „satelit“, následuje příjezdová komunikace k RI Okna, honosně
zvaná malý obchvat města Bzence, končící v poli.
Pokračujeme okolo supermarketu postaveného
v zámeckém parku a jsme na náměstí Svobody.
Když máte štěstí můžete výhodně nakoupit pod
různými pestrobarevnými přístřešky a nebo v krabicích od banánů, které zdobí chodníky a okupují
parkovací místa. Pokud opouštíme město směrem
na Strážnici, rozloučí se s námi další průmyslová
zóna a bohužel už i směrem na Veselí nad Moravou hromady materiálu nasvědčují tomu, že se
začíná budovat nová myčka aut. Takže město Bzenec je v obklíčení průmyslových objektů ze všech
stran. Žádný systém, žádná koncepce.
Povzdechnete si, že jste doma a je Vám líto, že to
tu nevypadá lépe a radostněji. Pak Vám to nedá
a řeknete si: „Třeba na to nejsou peníze.“ No jo, ale
kde na to berou v tom Kyjově a Ostrohu? Pokud si
kladete stejnou otázku, udělali jsme právě pro Vás
následná porovnání rozpočtů!
Porovnání rozpočtu na obyvatele
Počet obyvatel zaokrouhleno Rozpočet zhruba Rozpočet na obyvatele přibližně
Kyjov
10 500
210 000 000
20 000
Bzenec
4 000
79 000 000
19 750
Uherský Ostroh
4 000
58 000 000
14 500
Vracov
4 000
68 000 0 00
17 000
Z této tabulky vyplývá, že Uherský Ostroh je chudé, ale krásné město a Bzenec má skoro tolik co
Kyjov. Také z toho plyne, že v Uherském Ostrohu
umějí něco velice dobře a za málo peněz! CO TO
JE?
Kyjov
Bzenec
Uherský Ostroh
Vracov
Počet obyvatel
10 500
4 000
4 000
4 000
Porovnáme- li všechny výdaje spojené s údržbou
města, jako jsou údržba komunikací, zeleně, městského mobiliáře a podobně, tak získáme následující velmi zajímavá čísla!
náklady na údržbu
17 800 000
9 500 000
4 800 000
7 500 000
Rozpočet na obyvatele
1 695
2 375
1 200
1 875
stor ve městě. Pro případné návštěvníky webových
stránek města: „Rozpočet nákladů na revitalizaci
parku nehledejte u projektu, je tam sice v soupisce,
ale asi se někde ztratil. Najdete jej ve schváleném
rozpočtu 2014 a nikoli po položkách.“
Další zajímavou kapitolou jsou příjmy! Tak například kapitola 1031 Pěstební činnost-les. Pokud
se nemýlíme, vlastníme ve Bzenci asi 360ha lesa.
Město Kyjov asi 650ha lesa. Porovnáme li výnosy
z této činnosti, tak jsme na tom s Kyjovem stejně, zhruba 2mil. Kč vyděláme oba. Porovnáme- li
však náklady, zjistíme, že v našem lese se 2mil.Kč
prohospodaří a nezbude nic. V Kyjově ty 2mil. Kč
mají po odečtení nákladů.
Další významnou kapitolou v oblasti příjmů jsou
dotace!!! O dotacích si dokonce troufáme tvrdit,
že jsou přímým indikátorem schopností daného
zastupitelstva. Tak v tomto ohledu si například
Vracov v roce 2013 přilepšil k rozpočtu o 9,93mil.
korun. Přesto, že jsme se opravdu snažili získat pro
Vás tyto informace za město Bzenec, tak se nám to
nepodařilo.
Abychom nebyli příliš nudní, tak pro ty občany,
kteří opravdu chtějí pochopit, proč tento článek
píšeme, zdržíme se podobných proklamací, jako
je krásné místo pro život, krásné město, spokojení občané a podobně! My jsme prostě lidé, kteří
krom jiného uvažují ekonomicky. Je pro nás nepřijatelné, abychom jako občané města Bzence,
máme- li například čtyřčlennou rodinu, se museli
dívat, jak se za našich řádově 80tis. korun ročně
staví obchvat do polí či posvátný háj. Jak se jinde zámky opravují a ten náš chátrá. Jak jsou jinde
krásně udržovaná města a za polovic. Je pro nás
nepřijatelné, abychom se nadále dívali na chátrající areál Těmická, kde mohlo být například rehabilitační centrum pro děti či seniory, malometrážní
startovací byty, podnikatelský inkubátor, pro mladé začínající podnikatele a další aktivity a služby.
To vše za dotace odkudkoli. Je to jen na schopnostech těch, které si pomocí voleb do zastupitelstva
najímáme a které si platíme. A to, ať jsme či nejsme
s jejich prací spokojeni, ať na to máme či nikoli!
Pro ty, co by na základě právě přečteného textu začali uvažovat o demagogii, tak právě pro ty je na
konci tohoto článku tabulka. Je ze zdroje ministerstva financí. Zde si můžete spočítat, že koupíte-li
svým dětem například dětské pleny, dětskou výživu, nějaké léky či rohlík a zaplatíte 1 000,- Kč, tak
jste svému starostovi poslali do kasičky 43 korun
Bzenecký zámek
Zjistíme, že město Uherský Ostroh nepošle do
příspěvkové organizace téměř 10 mil. korun jako
Bzenec, ale pečuje o své město přímo, s láskou
a velmi úsporně! Zřejmě samospráva nepotřebuje prostředníky a rozpočet v této kapitole si střeží
sama. Dokonce i město Kyjov, které na tuto činnost má podobnou organizaci jako Bzenec, v ní
zřejmě lépe hospodaří. Z tabulky je naprosto jasné,
že Bzenec je prostě poslední. A estetickou hodnotu
těchto komunálních činností v jednotlivých městech ponecháme na čtenářích.
Můžeme každému čtenáři, který zvládá internet,
jen doporučit čtení a porovnávání rozpočtů, je to
pro dobré hospodáře velmi zajímavý materiál ke
studiu! Hned v úvodu Vás může překvapit forma!
Tak například rozpočty města Kyjova jsou velmi
přehledné, detailně rozčleněné a najdete tam každých 1 000,-Kč, které chce město utratit. Žádné
balíčky určené pro následné dělení „medvídka“
mimo rozpočet. A to všechno tak, jako ostatní,
pěkně v Excelu. Kyjovský rozpočet, co do formy
a zpracování, lze považovat za zcela příkladný! Bohužel, ten bzenecký je tak trochu opakem. Předně,
každého účetního zaskočí zvolený program. Ale
budiž! Nevím proč, ale pokud jej nebudete umět
zvětšit, tak ho na stránkách města ani nepřečtete.
No, celostátní soutěž o nejlepší stránky města asi
nevyhrajeme.
Pomiňme formu a pojďme se podívat na obsah. Na
obnovu kulturních nemovitých památek dal v loňském roce Uherský Ostroh téměř 3mil. Kč. Bzenec
nic a letošní rok dá 100 tis. Kč - na obnovu kapličky. Velmi zajímavě se jeví „Revitalizace parku
Horní náměstí“. Samotné slůvko revitalizace vzbuzuje nejednu otázku. Má to snad vzbuzovat dojem,
že stromy, převážně lípy, které byly vysazeny cca
před 100 lety, a tudíž to nejsou žádné babičky, jsou
na „odpis“? Máme se domnívat, že selhala údržba zeleně a musíme si pořídit nový park? Nikoli!
Prohrábnete stránky města Bzence a zjistíte, že za
naše 2 mil. Kč je záměr zbudovat místo pro poutníky a „ posvátný háj“ (viz. Projektová dokumentace). Také zjistíte, že na Horním náměstí se něco
málo pokácí a něco málo vysadí a umístí se altánek, který by v Hornbachu stál tak cca 40 tis. Kč.
Nezbude Vám, než pomyslet si, že se projektant asi
zmýlil, a to jak v pojmenování akce, tak i v ceně.
Cena 2mil.Kč je mírně řečeno nadsazená! Vždyť
prostor kolem kostela a park na Horním náměstí
vždy byl a je nejlépe upravený a udržovaný pro-
Bzenecký zámek
a 70 haléřů. To je jen z DPH!
Co nám popřát na závěr?! Pan starosta nám v novém zpravodaji přál, pevné zdraví, štěstí, pohodu a radost z každého prožitého dne. Děkujeme!
Naše sdružení lidí, kteří nechtějí nic jiného než
pár pozitivních změn, Vám všem přejeme to vše
a především štěstí. To budete potřebovat, pakliže
se pokusíte spočítat, v následující tabulce, z čeho
všechno a kolik platíme! Podstatnou část z toho
nás stojí naši zastupitelé ve městě, na okrese, na
kraji, ve vládě, ve sněmovně, v parlamentu, v celé
Evropě a nevíme, kde ještě! Samozřejmě, že tam
není zdravotní, sociální apod.!
Kolekti OSBZ
Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 až 2015 (bez SFDI, poplatků a pokut)
Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou
DPH
(celostátní výnos)
(celostátní výnos)
7,86 % - kraje 1)
20,83 % – obce 2)
71,31 % - SR 3)
8,92% - kraje 1)
Daň z příjmů právnických osob
23,58 % – obce 2)
67,50 % - SR 3)
Daň z příjmů fyzických osob
ze samostatně výdělečné činnosti
(z podnikání)
(bez daně placené obcemi a kraji)
8,92% - kraje 1)
23,58 % – obce 2)
67,50 % - SR 3)
Daň z příjmů právnických osob
z daně placené obcemi a kraji
30% - obce
60% celostátní výnos
10% - SR 3)
8,92% - kraje 1)
23,58 % – obce 2)
67,50 % - SR 3)
(dle bydliště podnikatele)
Daň z příjmů fyzických osob
100% - daně placené kraji
ze závislé činnosti
(celostátní výnos)
100% - daně placené obcí
100% - obce 4)
Daň z nemovitostí
1,5% – obce 5)
8,65 % - kraje 1) 22,87 % – obce 2)
66,98 % - SR
3)
Vysvětlivky:
1)
Každý kraj se na procentní části
celostátního hrubého výnosu daně
podílí procentem stanoveným
v příloze č. 1 zákona č. 243/2000
Sb., o RUD, v platném znění
2)
Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě:
1. kritéria výměry katastrálních území obce (3 %)
2. prostého počtu obyvatel v obci (10 %)
3. násobků postupných přechodů (80 %)
4. počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí (7 %)
3)
Příjmy
státního
rozpočtu
4)
Výnos daně z nemovitostí; příjemcem je
ta obec, na jejímž území se nemovitost
nachází.
5)
Daňové příjmy jsou rozdělovány
na základě počtu zaměstnanců s místem
výkonu práce v obci.
VÁŽENÍ OBČANÉ BZENCE,
jistě jste si všimli, že od roku 2012 došlo k postupnému omezování činnosti Policie ČR ve
Bzenci. Nejdříve bylo Obvodní oddělení Policie
ČR (dále jen OOP ČR) přeměněno na policejní
stanici a začátkem roku 2013 byla zrušena i tato.
V současné době podléhá území bývalého OOP
ČR Bzenec pod OOP ČR Strážnice. Je však s podivem, že Strážnicko má o 1/3 méně obyvatel
a OOP ČR bylo umístěno tam. Dle Ministerstva
vnitra ČR (dále jen MV) je to z důvodu, že ve
Bzenci není vhodná budova k umístění OOP
ČR. Po dohodě Městského úřadu ve Bzenci
s Krajským ředitelstvím Policie ČR – JmK v Brně
funguje budova jako služebna. Čili je zde vykonávána pouze administrativní činnost.
Ačkoli dle vyjádření Ministerstva vnitra ČR
k omezení bezpečnosti občanů na Bzenecku nedošlo, jsme nejen my, ale jistě i vy občané názoru,
že tomu tak není. Místní organizace ČSSD (dále
jen MO ČSSD) se výše uvedenou věc rozhodla
řešit, a v tomto směru apelovat na ministra vnitra – Bc. Milana Chovance.
Mezi MO ČSSD proběhla počáteční písemná komunikace, kterou otiskujeme níže. Zasadíme se
o to, aby zodpovědné orgány státní správy zvýšily bezpečnost občanů Bzenecka, a pokud možno
vrátili OOP ČR do Bzence.
Za MO ČSSD Bzenec
Ing. Libor Navrátil
OTEVŘENÝ DOPIS MINISTROVI VNITRA
Ministr vnitra
Bc. Milan Chovanec
Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7
Ve Bzenci 11. února 2014
Ing. Libor Navrátil
místopředseda
Ing. Blažena Gillíková
předsedkyně
Místní organizace ČSSD Bzenec
696 81 Bzenec
Bzenecký zámek
Vážený pane ministře, příteli,
naše MO ČSSD se na Vás obrací s otázkou zrušení Obvodního oddělení Policie ČR ve Bzenci.
Ve Bzenci byla za tzv. první republiky četnická
stanice, v poválečném období pak Obvodní oddělení SNB a to až do r. 1982, kdy bylo sloučeno s OO SNB Strážnice. V porevolučním r. 1992
bylo OOP PČR Bzenec opět zřízeno a nakonec
po dvaceti letech opět uzavřeno.
V roce 2011 bylo Obvodní oddělení Policie České republiky (dále jen OOP ČR) Bzenec začleněno pod OOP ČR Kyjov a stala se z něj policejní
stanice. Od 1.1.2013 byla zrušena i tato policejní
stanice a územní působnost byla převedena pod
OOP ČR Strážnice. OOP ČR Strážnice bylo opětovně zřízeno z policejní stanice Strážnice, která
byla po částečné reformě začleněna pod OOP
ČR Veselí nad Moravou.
Nabýváme názoru, který není jen náš, ale podle ohlasů z veřejnosti i většiny občanů Bzence
a okolních obcí, že zrušení OOP ČR Bzenec bylo
nesystémovým řešením. Toto řešení podstatně
omezilo zabezpečení bezpečnosti občanů obcí:
Bzenec, Vracov, Moravský Písek, Těmice, Domanín, Žeravice a Syrovín. A zabezpečení bezpečnosti občanů je jednou ze základních úloh státu.
Vzhledem k tomu, že území bývalého OOP ČR
Bzenec je nyní pod správou OOP ČR Strážnice
došlo k zvětšení dojezdových vzdáleností. Pokud se hlídka bude nacházet v části Lučina (k.ú.
Tvarožná Lhota) a bude muset jet k zákroku do
obce Žeravice musí překonat vzdálenost více
jak 30 km, což není časově optimální. Zadržet
tedy pachatele na místě činu a zabránit dalšímu
protiprávnímu jednání, bude spíše o štěstí nebo
riskování se zdravím zakročujících policistů,
kteří budou nuceni jet nepřiměřenou rychlostí,
kterou stav komunikací a reliéf trasy nedovoluje.
To, že policisté jsou oproti původnímu stavu přítomni v rajónu bývalého OOP ČR Bzenec méně
nelze nepochybovat. Prevence, která je prvořadá
před represí, je tudíž minimální ne-li nulová.
Trestný čin v očích těch co mají za povinnost
zabezpečit bezpečnost občanů nemůže, být dán
jen statistikou, která je zavádějící a je pouze jedním z ukazatelů trestné činnosti ve státě. Trestný
čin není jen číslo na papíru, za trestným činem je
lidský osud. Např. oběť znásilnění - její trauma,
újma na zdraví, celoživotní následky. Poškozený
krádeží, který na danou věc musel šetřit po určitou dobu, aby si jí mohl pořídit a na stejnou věc
třeba již nedosáhne. Za ublížením na zdraví je
někdo, kdo utrpěl újmu na zdraví, která ho omezovala nebo do smrti bude omezovat v běžném
způsobu života.
Je zcela zřejmé, že žádná vláda nedokáže vymýtit trestnou činnost, ale každá vláda má tu možnost prostřednictvím bezpečnostní složky státu
a právní normy snížit riziko spáchání trestného
činu a pokud trestný čin byl již spáchán, tak stát
musí disponovat účinnou právní legislativou,
která postihne pachatele trestných činů a povede
k jejich nápravě.
Růst nezaměstnanosti, ke kterému dochází,
nemožnost nezaměstnaných dostát svým finančním závazkům sebou přináší prokazatelně
zvýšení kriminality a to nejen majetkové. A Hodonínsko s téměř 15 % nezaměstnaností se řadí
k nejpostiženějším okresům.
Přítomnost policistů je z důvodů, které jsou výše
popsané více než opodstatněná.
Proto Vás žádáme o to, abyste se z titulu výkonu své funkce zasadil a přičinil o návrat OOP
ČR nebo policejní stanice s trvalou přítomností
policistů do Bzence. Samozřejmě jsme si vědomi, že to nese zvýšené finanční náklady, avšak
peníze vynaložené na zřízení a provoz OOP ČR
s bezpečností každého jednotlivého občana nelze srovnávat.
Vážený pane ministře závěrem dopisu dovolte,
abychom vyjádřili naději, že k návratu policistů
do Bzence vyvinete maximum úsilí.
Považujte tento dopis za otevřený.
S přátelským pozdravem za MO ČSSD Bzenec:
Bzenecký zámek
Bzenecký zámek
Bzenecký zámek
Zveme Vás na
DEN OTEVŘENÝCH SKLEPŮ
VE BZENCI
sobota 31.května 2014
V ČASE OD 10:00 HODIN DO 20:00 HODIN.
POŘADATELEM AKCE JE MĚSTO BZENEC VE SPOLUPRÁCI S MÍSTNÍMI FIRMAMI A VINAŘI.
DOJEĎTE OCHUTNAT VÍNA DO MÍST, KDE SE VINNÁ RÉVA PĚSTUJE OD DOB KARLA IV. MÁTE
JEDINEČNOU MOŽNOST PROHLÍDEK PROSTOR, KDE SE VÍNO ZPRACOVÁVÁ I KDE ZRAJE VE
SKLEPÍCH. VINAŘI SE VÁM BUDOU RÁDI VĚNOVAT PŘI CHUTNÁNÍ JEJICH VÍN.
VSTUPNÉ:
ZLEVNĚNÉ V PŘEDPRODEJI V INFOCENTRU MĚSTA: 300,-Kč/osoba ([email protected],
722 183 283)
NA MÍSTĚ PŘI AKCI - NA NÁDVOŘÍ BZENECKÉHO ZÁMKU A U VINAŘŮ: 350,-Kč/osoba
Bzenecký zámek
DALŠÍ INFORMACE K AKCI NA: www.bzenec.cz
Bzenecký zámek
Tibet
Vážení spoluobčané,
dne 26. ledna 2014 jsem zaslal starostovi města
Bzence p. Pavlovi Čejkovi e-mailem tuto žádost:
Vážený pane starosto, dne 10. března 2014 si prostřednictvím mezinárodní kampaně “Vlajka pro Tibet” připomeneme 55. výročí povstání Tibeťanů proti čínské
okupaci Tibetu.
Mezinárodní kampaň “Vlajka pro Tibet” vznikla
v polovině devadesátých let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských
práv v Tibetu. Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996, v loňském roce
kampaň v ČR podpořilo 467 obcí, měst, městských
částí nebo krajů. Podrobné informace o akci a úplný seznam míst najdete na internetových stránkách www.tibinfo.cz. Akci v České republice koordinuje Spolek Lungta.
Tímto Vás žádám, abyste jako demokraticky zvolení zástupci města projednali na svém zasedání
možnost připojit se ke kampani „Vlajka pro Tibet“. Akci můžete podpořit vyvěšením tibetské
vlajky dne 10. března 2014 v souladu se zákonem
č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České
republiky.
V Tibetu jsou desítky let porušována základní lidská práva, včetně systematického potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání,
národní a kulturní identity. Tibeťané nemohou
používat své státní symboly (například tibetskou
vlajku, státní znak), dochází k diskriminaci tibetského jazyka (na úřadech, v nemocnicích a většině
škol je úředním či vyučovacím jazykem čínština)
a v důsledku cílené migrace čínských obyvatel na
území Tibetu také k diskriminaci rasové. Tibeťané
se stali menšinou ve své vlastní zemi. Tibeťanům
jsou dále odpírána práva na vzdělání (podle oficiální statistiky čínské vlády je míra negramotnosti
Tibeťanů starších 15 let více než 50%), právo na
zdravotní péči atd. Dochází k cenzuře sdělovacích
prostředků a internetu. Lidé jsou zatýkáni, zadržováni a souzeni bez práva na obhájce a řádný soudní proces. Dochází k mučení politických vězňů a k
diskriminaci jejich rodinných příslušníků.
V říjnu roku 1949 vyhlásil předseda Ústředního
výboru komunistické strany Mao Ce-tung vznik
Čínské lidové republiky. O rok později vtrhla do
Tibetu čínská vojska a nepočetná tibetská armá-
da byla zničena v bitvě v Čhamdu. V roce 1959
uprchl 14. dalajlama do Indie, kde později ustanovil tibetskou exilovou vládu. Po jeho odchodu ze
země vypuklo v Tibetu povstání proti několik let
trvajícím represím a čínské politice, znevýhodňující Tibeťany v jejich vlastní zemi. Dne 10. března
2014 si připomeneme 55. výročí tohoto povstání.
Zemřelo při něm přibližně 80 000 Tibeťanů. Více
než milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech, v důsledku
hladomoru apod. Po sérii masových demonstrací
v letech 1987-89 bylo v Tibetu na 13 měsíců vyhlášeno stanné právo. Dalajlama se stal ve stejné době
laureátem Nobelovy ceny míru, v roce 1990 přijal
pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil Československo. V roce 2008 proběhly v Tibetu
masivní protesty proti porušování lidských práv,
při nichž zemřelo několik desítek Tibeťanů, více
než tisíc lidí bylo zatčeno čínskou policií. Tibet je
od té doby kvůli obavám z demonstrací spojených
s výročím březnového povstání v období od února
do května každoročně zcela uzavírán nejen pro turisty, ale i pro zahraniční pozorovatele a média. Za
poslední čtyři roky si sebeupálení, jako nejkrajnější formu protestu proti politickému, kulturnímu
a náboženskému útlaku ze strany Číny zvolilo 120
Tibeťanů.
Moci aktivně chránit lidská práva ve své i jiných
zemích je jednou z výsad doby, ve které žijeme.
Oceňujeme, že z programů a zahraniční politiky
předních českých politických stran zaznívá lidským právům jednoznačná podpora. Věříme, že
Vaše rozhodnutí bude založeno na hodnotách
a principech občanské demokratické společnosti,
kde lidská práva nejsou podmíněna obchodními
a ekonomickými zájmy, ale kde jsou naopak považována za základní a nezbytný prvek ve vztahu
s ostatními zeměmi.
Zároveň Vás prosím, zda byste své stanovisko
ohledně připojení/nepřipojení k akci „Vlajka pro
Tibet“ mohli sdělit e-mailem na [email protected]
Děkuji Vám za brzké sdělení Vašeho stanoviska
a za Vaši podporu lidským právům.
Velice mě mrzí, že v minulém roce a ani předchozích létech jste se nepřipojili k této akci. Nemluvě o tom, že jste jak je patrno z „Bzeneckého
zpravodaje“ věc vůbec neprojednali a já jako žadatel nebyl vyrozuměn!
Vážený pane starosto, shlédněte toto video:
http://www.stream.cz/slavnedny/568287-den-povstani-v-tibetu-10-brezen a váš i postoj
ostatních volených zástupců nebude, tak vlažný. Evokace s r. 1968 v ČR je zde více než nasnadě.
Rada města Bzence na svém jednání dne 29.1.2014,
dle písemného vyjádření místostarosty Ing. Marka
Novoměstského, opětovně akci nepodpořila a důvod svého rozhodnutí bohužel nesdělila. Spojitost mezi komunistickým režimem v Číně,
který v r. 1959 potlačil odpor proti okupaci a boj
za lidská práva a svobodu obyvatel Tibetu, a sovětským komunistickým režimem, který v r. 1968
potlačil odpor proti okupaci a boj za lidská práva
a svobodu v Československu, radou nebyla pocho-
Nebo je stavba pomníku na hřbitově, mimo jiné
funkcionářům bývalého režimu, pro Vás víc, než
demokratické principy, lidská práva a svoboda
sama? S přátelským pozdravem
Libor Navrátil
pena. Přitom lidská práva a svoboda jsou základní
lidské hodnoty, na míle vzdálené glorifikaci funkcionářů bývalého komunistického režimu na pomníku, postaveném na bzeneckém městském hřbitově.
Toho režimu, který potlačoval svobodu a lidská
práva v naší zemi. Co k tomu dodat? Úsudek si udělejte sami.
Co říci závěrem?
Akci „Vlajka pro Tibet“ podpořilo 599 obcí, měst,
městských částí, magistrátů, krajů a 99 škol.
POZVÁNKA
Military muzeum generála
Sergěje Jana Ingra o.s. pořádá
VI.ročník tradiční vojensko-historické vzpomínkové akce
VLKOŠSKÉ DNY VOJENSKÝCH TRADIC 2014 ve
dnech 7. - 8. června k uctění
památky nejslavnějšího rodáka
obce Vlkoš, ministra národní
obrany československé exilové
vlády v Londýně, Sergěje Jana
Ingra.
UVIDÍTE:
Bzenecký zámek
Sobota 7.června od 10:00 dynamické ukázky, ukázky výcviku
vojsk 2. světové války, dobové
tábory, soutěže pro děti s Lvíčkem Mírou, dobové modní
přehlídky, vojenská technika, vyvrcholením dne rekonstrukce druhoválečných bojů
"OSVOBOZENÍ MORAVY",
ve které se střetne na 120 dobových vojáků. Budeme bojovat
na zemi, vodě i ve vzduchu! To
vše v přírodním areálu za mateřskou školou. Zábava i poučení pro celou rodinu. Neděle
8. června mše za všechny padlé
světových válek, pietní akt. Těšíme se na Vaši návštěvu.
PRÁVNÍ OKÉNKO - SOUSEDSKÉ VZTAHY
Padá ovoce z vašeho stromu k sousedům? Podle
nového zákona je jeho.
Nový občanský zákoník přináší od letoška i velkou úpravu sousedských práv. Novinek, které
začaly od začátku roku platit, je spousta. Zavádí
se například pravidlo, podle něhož plody spadlé
z keřů nebo větví stromů přesahujících na sousední pozemek náleží vlastníkovi pozemku, na
který spadly. Podobné pravidlo u nás doposud
chybělo. Spory mezi sousedy o ořechy či třešně
na stromech jednoho vlastníka přesahujících na
pozemek druhého vlastníka přitom nebyly vyjímkou. Od letoška budou veškeré plody spadlé
na sousedící pozemek patřit sousedovi. Nebude
se přitom jednat jenom o ovoce, ale i o listí, které
bude povinen uklidit vlastník pozemku, na který
– byť z cizích stromů či keřů – padají. Jiná situace
však je u plodů na stromech. Ty budou náležet
vlastníkovi stromů, kterému musí soused umožnit jejich sběr, pokud bude přístup k nim mož-
ný jen ze sousedního pozemku. Pokud by ovšem
soused vstupem na pozemek způsobil škodu,
musí ji nahradit.
Rozdílně od úpravy platné do loňska, která poskytovala sousedovi právo bez dalšího odstranit
přerosty a převisy větví na svém pozemku, nový
občanský zákoník ukládá sousedovi, aby vlastníka nejprve vyzval k odstranění přerůstajících
kořenů a přesahujících větví, a teprve pokud tak
neučiní, může dotčený soused zasáhnout. Pokud
tedy bude kořeny a větve odstraňovat po marné
výzvě adresované vlastníkovi stromu sám soused, je tak povinen činit šetrně, ve vhodné době
a současně po zvážení míry obtěžování vlastníka
sousedního pozemku.
Sousedská práva v novém občanském zákoníku
jsou proti dosavadní úpravě mnohem propracovanější, takže lze předpokládat, že sporů mezi
sousedy by mohlo ubýt.
JUDr. Blanka Ďurinová
SOUTĚŽNÍ HÁDANKA NA KONEC
1/ Co to je?
2/ Kde to je? nebo spíše: Kde to bývá? (v zimních měsících)
3/ Čí to je?
Odpověď na tyto tři otázky zasílejte na www.bzeneckyzamek.cz . Autor prvních správných odpovědí
bude odměněn následující výhrou: barevný televizor PANASONIC – úhlopříčka 53 cm.
P.S. Dovedete si představit, že by takový útvar byl u každého domu ve Bzenci??? Naštěstí už zima skončila, takže tato okrasa našeho města na půl roku zmizela :-)
BZENECKÝ ZÁMEK, spolek, vydává Bzenecký zámek, spolek, nám. Svobody 307, 696 81 Bzenec,
e-mail: bzenecký zá[email protected], IČ : 22719237, za redakční radu Miroslav Goliáš, povoleno a registrováno pod číslem MK ČR E 20425
www.bzeneckyzamek.cz