život v půdě

MILESTONE 03
ŽIVOT V PŮDĚ
within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!"
DOPLNĚNÍ METODIKY, VÝUKOVÉ POMŮCKY
Ivana Plíšková
Brno, December 2014
AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky
LIPKA-ŠKOLSKÉ ZAŘÍZENÍ PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Lipová 20,602 00 Brno
MILESTONE 03
ŽIVOT V PŮDĚ
within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!"
DOPLNĚNÍ METODIKY, VÝUKOVÉ POMŮCKY
OBSAH
3 – DOPLNĚNÍ METODIKY ČÁST KOMPOSTOVÁNÍ
7 – DOPLNĚNÍ METODIKY ČÁST ŽÍŽALY
11 – PRACOVNÍ LIST
12 – VÝUKOVÉ POMŮCKY
Plíšková | December '14
2 | 16
AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky
DOPLNĚNÍ METODIKY ČÁST KOMPOSTOVÁNÍ
Vermikompostování aneb kam s bioodpady z domácnosti
(letáček, který dostává třída)
Co to je vermikompostování a vermikompost?
Základem vermikompostování je žížala. Při vermikompostování se využívá schopnosti
žížal
přeměňovat
rostlinné
zbytky
na
velmi
kvalitní
organické
hnojivo
–
vermikompost. Vermikompost působí příznivě na vytváření kořenového systému, na
tvorbu biomasy a celkový vývoj rostlin. Vermikompost získaný s pomocí žížal je
považován za nejúčinnější organické hnojivo.
Proč zrovna vermikompostování?
Trávicím traktem žížal prochází velké množství půdy (žížaly na ploše jednoho hektaru
zpracují za rok až 250 tun půdy). Množství požírané půdy závisí na počtu a druhu
žížal a na obsahu organické hmoty v půdě. Všechny žížaly se podílejí na rozkladu
rostlinných zbytků a stájového hnoje. Rozklad odumřelých rostlin probíhá dvakrát
rychleji s žížalami než bez žížal.
Kam s vermikompostérem?
Vermikompostér lze umístit na chodbu, na balkón, do garáže, dílny, kuchyně nebo
do třídy ve škole či do kanceláře. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu
kolem 20oC a správnou vlhkost substrátu. V zimě nenecháváme vermikompostér
venku bez izolace. V létě ho nevystavujeme přímému slunci, aby nedocházelo
k výparu vody a k přehřívání.
Jaká by měla být nádoba kompostéru?
Plocha nádoby se odvíjí od množství kompostovaného bioodpadu. Na 1 kg týdně je
potřeba zhruba 0,2 m2. Žížaly ke svému životu potřebují dostatek vzduchu, proto je
nutné při výběru nádoby dbát na to, aby byla dostatečně prostorná, avšak ne příliš
hluboká. Postačí rozměry 40 x 40 x 15 cm. Stěny nebo dno je vhodné opatřit otvory
pro odvod přebytečné vlhkosti. Nádobu, která může být z neprůhledného plastu,
nebo ze dřeva, je dobré opatřit víkem, které zabraňuje vysoušení (při vysychání
substrátu je nutné substrát ovlhčit).
Plíšková | December '14
3 | 16
AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky
Jaké žížaly se používají?
V České republice žije okolo 50 druhů a poddruhů žížal. Ne všechny druhy jsou
schopné rychle a efektivně přeměňovat organické zbytky. K vermikompostování se
nejčastěji používá žížala hnojní (Eisenia foetida) a žížala kalifornská (Eisenia andrei),
které lze běžně najít na zahradě v kompostu.
Co žížalám chutná?
Žížaly krmíme především zbytky ovoce (nemají moc rády citrusové) zeleniny
a papírové ubrousky, papírové kapesníky, skořápky od vajíček, čajové sáčky, kávové
filtry a kávová sedlina, těsto, chlebové kůrky, sýry, hladké a lesklé letáky (jsou
pokryty hmotou, které žížaly milují), promáčenou vlnitou lepenku natrhanou na
proužky (žížaly milují lepidlo z ní). Naopak nevhodné jsou mléčné výrobky, zbytky
masa a tuky.
Množství odpadu se odvíjí od počtu žížal. Půl kilogramu žížal
zkonzumuje za den přibližně tolik biodopadu, kolik ho vyprodukuje čtyřčlenná rodina
za den.
Co dělat, aby vermikompostér nezapáchal?
Aby nedocházelo k intenzivnímu rozkladu a výskytu mušek, je důležité žížalkám
přidávat
odpovídající
množství
bioodpadu.
Zápach
způsobuje
i
nedokonalé
provzdušnění.
Jak oddělit žížalky od vermikompostu?
Lze použít dva postupy. V prvním případě nabídneme žížalkám velice chutné krmivo
(např. šrot). Většina žížal se přemístí do horní části substrátu, který je možné
odebrat včetně krmiva. Druhá osvědčená metoda využívá toho, že žížaly nesnáší
světlo. Žížalám se přestane přidávat krmivo. Po jednom až třech týdnech lze vysypat
vermikompost na plochu a zhruba v 5 minutových intervalech odebírat horní 3 cm
vrstvy.
Plíšková | December '14
4 | 16
AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky
Jak dlouho se rozkládají odpadky?
Rozklad odpadků trvá různě dlouhou dobu. Záleží na několika faktorech:
- materiál,
- místo, kde leží,
- vlhkost, sluneční světlo, přístup vzduchu,
- existence a přítomnost rozkladačů,
apod.
Následující tabulka uvádí příklady jednotlivých odpadků a přibližnou dobu rozkladu.
Zdroj: http://www.ecmost.cz/slovnicek.php?page=slovnicek_doba_rozkladu
Co ne/patří do kompostu
V zásadě jsou ke kompostování vhodné organické odpady všeho druhu
z kuchyně i domácnosti (květiny, zbytky ovoce, zeleniny a brambor - i zkažené,
kávová sedlina a vylouhované sáčky čaje, vaječné skořápky, popel ze dřeva,
hygienický papír, v malém množství i novinový papír apod.). Ze zahrady můžeme do
kompostu dát téměř všechno, ale musíme si pozor na správný poměr C:N a také,
abychom si do kompostu nenasadili plísně, např. z popadaných jablek.
Plíšková | December '14
5 | 16
AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky
Nyní k některým materiálům podrobněji:
Zbytky masa a jídla lze kompostovat jen tehdy, když je chráníme před potkany
a hromadíme je například v kompostérech, kde dojde k horké fázi (nad 50°C). Hodně
tučné potraviny ale do kompostu nedáváme vůbec.
Slupky z jižního ovoce (pomeranče, grepy, banány, citróny) jsou snadno
náchylné k plesnivě,a proto by se neměly používat ve větším množství ke
kompostování. Občas se tvrdí, že slupky citrusového ovoce jsou ošetřeny silnými
jedy, a proto nepatří do kompostu. Citrusové plody se převážně ošetřují organickými
fungicidy, aby nebyly při transportu napadeny houbami. Tyto fungicidy se však při
procesu kompostování bez problému rozkládají. Jak dokazují nové výzkumy, nejsou
po 6 týdnech kompostování už prokazatelné.
Kávová sedlina a vylouhovaný čaj jsou oblíbenou potravou pro žížaly. Obsahují
důležité živiny, jakými jsou draslík a hořčík.
Vaječné
skořápky
působí
vysokým
obsahem
vápníku
proti
okyselování
kompostu. Těžko se rozkládají, a proto se musí dobře rozdrtit.
Papír, lepenka a čistý starý papír patří do separovaného sběru. Znečištěný
papír, například papírové ručníky a kapesníky nebo balící papír, je pro kompost velmi
žádoucí, neboť vyrovnává obsah vlhkosti kuchyňských odpadů a zlepšuje strukturu
kompostu.
Zbytky vlasů a vousů obsahují hodně dusíku a lze je dát přímo do kompostu.
Popel ze dřeva je bohatý na rostlinné živiny a je žádoucí, aby byl řádně využit
jak ke hnojení v zahradě, tak i jako výborný přídavek do kompostu.
Zásadně nevhodné ke kompostování je vše, co vadí procesu tlení, zejména
cizorodé látky jako sklo, kovy, umělé hmoty všeho druhu a textilie. Dále pak
materiály, které vykazují nebo mohou vykazovat vyšší obsah škodlivých látek, jako
například obsah sáčku z vysavačů, popel z briket a uhlí, barevné časopisy, smetky ze
silnic, oleje, baterie, zbytky barev a laků, uhynulá zvířata, léky a pleny, igelit atd.
Plíšková | December '14
6 | 16
AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky
DOPLNĚNÍ METODIKY ČÁST ŽÍŽALY
Druhy žížal
Žížala je dobře přizpůsobená k hloubení chodbiček v půdě, nejčastěji se
vyskytuje na tmavých, chladných a vlhkých místech.
Žížaly jsou největší máloštětinatci a jsou, společně s pijavicemi, nejznámějšími
kroužkovci. Klasické systémy je umístily do řádu Opisthopora, podle kladistického
přístupu jsou řazeny do podřádu Lumbricina (řád Haplotaxida).
Je známo přes 5 500 druhů žížal. Jsou rozšířené na celém světě s výjimkou
polárních a pouštních oblastí. Nejmenší druhy jsou velké jen dva centimetry,
největší dosahuje délky i přes tři metry. Zajímavostí je, že žížala karpatská jako
jediná vylučuje sliz, který na vzduchu světélkuje.
V mírných zeměpisných šířkách jsou nejhojnější druhy z čeledi žížalovití
(Lumbricinae); v Česku je hojná žížala obecná a žížala hnojní. Nejdelším druhem je
hlubinná žížala Allolobophora hrabei dorůstající až půl metru. Tento středoevropský
druh žije v sprašových půdách teplých oblastí, např. na Pálavě. Nejdelší objevená
žížala tohoto vzácného druhu, žijící na jižní Moravě, měří něco přes 60 centimetrů.
V Austrálii a v jižní Americe žijí např. i modré nebo zelené žížaly.
Zdroj: www.wikipedia.cz
Žížala hnojní (Eisenia foetida)
Často využívaná žížala pro komposty. Je velmi pracovitá a hodí se pro venkovní chov.
Drobnější vzrůst. je oněco méně „výkonná“ než žížala kalifornská.
Žížala kalifornská (Eisenia andrei)
U nás volně nežije, ale prodává se (např. v rybářských potřebách). Je to blízká
příbuzná žížaly hnojní. Rozdílem mezi těmito dvěma druhy je rychlost. Žížala
kalifornská se dokáže velmi rychle množit. Původní počet žížal se dokáže za dobrých
podmínek za dobu 14 dní až zdvojnásobit. Jsou velmi výkonné - denně pozře potravu
rovnající se přibližně polovině její váhy. Nenáročná na chov - lépe snáší pobyt v
žížalých kompostérech či v bytě.
Zdroj:
http://www.ireceptar.cz/zahrada/okrasna-zahrada/chov-kalifornskych-zizal-
doma-i-na-zahrade
Plíšková | December '14
7 | 16
AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky
ŽÍŽALA OBECNÁ
ŽÍŽALA RŮŽOVÁ
ŽÍŽALA HNOJNÍ
ŽÍŽALA KALIFORNSKÁ
)
ŽÍŽALA MODRÁ
ŽÍŽALA ZELENÁ
ŽÍŽALA OBROVSKÁ
Plíšková | December '14
8 | 16
AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky
Zkoumání žížal
Tělo žížaly je studené, vlhké a trochu slizké. Typický opasek na přední
polovinětěla mají jen dospělí jedinci. Je umístěn poblíž hlavové části. Sliz a tekutiny,
které žížala vylučuje póry na zádech, slouží jako mazivo pro pohyb žížaly přes ostré
kamínky, hrudky a suchá místa. Sliz je důležitý také proto, že napomáhá rychlejšímu
pohybu žížaly a umožňuje jí tak uniknout jejím nepřátelům a predátorům. Velká část
tělesných tkání žížaly je tvořena podélnou a okružní svalovinou tělní stěny.
Na těle žížal můžeme pozorovat osm podélných řad malých tuhých štětinek.
Tělo žížaly je složené z mnoha segmentů a vzhledem k většímu množství svalů
v hlavové části jsou zde často nejsilnější a nejnápadnější. Žížala nemá zuby nebo jiná
kusadla. Nad ústním otvorem má pohyblivý čelní lalok (prostomium), který
napomáhá uchopení potravy a jehož tvar a míra oddělení od prvního tělního článku se
liší u různých druhů.
Žížala nemá plíce, dýchá celým povrchem těla. Výměně plynů napomáhá také
sliz na povrchu těla. Žížaly jsou proto velmi citlivé na sucho. Těsně pod povrchem
těla jsou uloženy cévy, což umožňuje rychlou výměnu plynů mezi vnějším prostředím
a hemolymfou. Přebytečná voda a vodorozpustné dusíkaté látky jsou vylučovány
párovými metanefridiemi (obdobou ledvin) přímo na tělní povrch.
Plíšková | December '14
9 | 16
AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky
Žížaly spolu také dokáží komunikovat. Vědci zjistili, že komunikace probíhá
dotekem žížal. Znamená to, že žížaly jsou spolu schopny komunikovat, jestliže se
dotýkají.
Žížaly jsou hermafroditi. Znamená to, že mají samčí i samičí pohlavní buňky.
Dospělé žížaly mají opasek, který vylučuje sliz, který vytváří pouzdro a po páření
chrání vajíčka. Žížala klade vajíčka obalená kokonem. Z kokonu se pak líhnou malé
žížalky.
Zdroj: http://www.bioinstitut.cz/publikace/documents/Meitemark_cz_web.pdf
Plíšková | December '14
10 | 16
AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky
PRACOVNÍ LIST
ZKOUMÁNÍ KOMPOSTU
Typ
kompostéru:
Nakreslete vše, co vidíte na povrchu kompostu:
V kompostu se nám podařilo najít tyto živočichy:
Nakreslete, co jste pozorovali půdní kamerou:
Zkouškou vlhkosti jsme zjistili, že kompost je vlhký:
Málo
přiměřeně
moc
Měřením jsme zjistili, že teplota kompostu je:
1.
2.
3.
Plíšková | December '14
11 | 16
AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky
VÝUKOVÉ POMŮCKY
Pomůcky EVP Život v půdě, 1. část – Komposty
Aktivita č. 5: Hra škůdci v kompostu
Aktivita č. 2: Co patří do kompostu (odpadky s magnety)
Plíšková | December '14
12 | 16
AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky
Pomůcky EVP Život v půdě, společné
Aktivita č. 4: Zkoumání kompostu, Aktivita č. 2: Pozorování žížal (kufřík)
Aktivita č. 4: Zkoumání kompostu, Aktivita č. 2: Pozorování žížal (půdní kamera)
Plíšková | December '14
13 | 16
AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky
Pomůcky EVP Život v půdě, 2. část – Žížaly
Aktivita č. 3: Hra význam žížal (inteligentní plastelína)
Aktivita č. 4: Co žížalám chutná (dálkové ovládání na žížalu)
Plíšková | December '14
14 | 16
AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky
Aktivita č. 4: Co žížalám chutná (žížaly)
Aktivita č. 4: Co žížalám chutná (nasazení žížaly do dálkového ovládání)
Plíšková | December '14
15 | 16
AW! Milník03 – doplnění metodiky, výukové pomůcky
Aktivita č. 4: Co žížalám chutná (žížala na dálkové ovládání)
Aktivita č. 4: Co žížalám chutná (potraviny s magnetem)
Plíšková | December '14
16 | 16