3.3.2010 - Dolní Branná

Dolnobrannský
ZPRAVODAJ
Bøezen 2010
Vydává Obecní úøad v Dolní Branné
Slovo starosty
Èíslo 13
Zimní dopoledne (Foto Vacek)
Vážení spoluobèané,
dovolte abych Vás v nìkolika øádcích seznámil s tím, co nového se za poslední mìsíce stalo. Na obecním úøadu
zaèala pracovat paní Jana Kotyková. Na místì úèetní nahradila Jitku Marynkovou, která odešla na mateøskou
dovolenou. Obìma pøeji, aby se jim v jejich nových rolích daøilo.
Kanalizace je vyprojektována a je zažádáno o „Územní rozhodnutí“. Ve spolupráci s Horní Brannou a Kunèicemi
jsme vybrali firmu Allowance, která má za úkol sehnat „evropské“ peníze, bez kterých je vybudování
kanalizaèního systému nemožné. Rozpoèet pro všechny tøi obce je kolem 200 mil. Kè. Celý systém je zakonèen na
èistírnì ve Vrchlabí.
Dále pracujeme na projektu vlastního vodního zdroje. Místo je vytypované. Na jaøe odborná firma vyvrtá studnu
a provede mìøení vydatnosti pramene. V pøípadì dobrých výsledkù, budeme usilovat o vybudování vodojemu a
napojení na souèasný vodovodní systém. Je to investice hlavnì pro budoucnost, protože sobìstaènost je z
hlediska dalšího vývoje cen a vlastní nezávislosti neskuteènì dùležitá a podpoøí i další rozvoj obce.
Letos je v investièních plánech také chodník od papírny. Tato akce je nutná pro bezpeènost obyvatel nejen z
dolního konce. Doprava je minimálnì stále stejnì hustá a v její snížení nemùže nikdo ani doufat. V návaznosti na
chodník a jeho údržbu vybíráme komunální techniku, která by mìla pomáhat nejen v zimì, ale i v létì pøi
zkrášlování obce.
Na závìr krátké ohlédnutí za plesovou sezónou. Plesy byly ètyøi. Myslím si, že úroveò služeb je vysoká.
Zabezpeèení plesù mají ve svých rukách dobrovolníci a jejich pøístup je obdivuhodný. Dìkuji tedy všem složkám a
hlavnì všem, kdo bez ohledu na vlastní pohodlí a èas nezištnì pomáhají. Proto ten, kdo letos váhal a nešel se
pobavit, mùže bez obav pøíští sezónu pøijít a podìkovat poøadatelùm svou úèastí.
Tak vzhùru do voòavého jara s pøipomínkou prvomájového prùvodu. V sobotu 1. kvìtna v 8:00hod. sraz na
seøadišti u hasièárny. V dobových krojích i bez nich, popøípadì s alegorickými vozy.
Libor Èvanèara, starosta obce
Strana 2
Dolnobrannský zpravodaj
Èíslo 13
Vodné v naší obci
Na posledním zasedání muselo ZO pøistoupit k dalšímu zvýšení ceny vodného pro naše obèany. Dùvodù bylo
více. Pøedevším nám dodavatel vody MìVAK Vrchlabí na konci roku oznámil navýšení ceny pro rok 2010.
Samozøejmì nejen nám. Obèanùm Vrchlabí se upravila cena vodného z 21,15 Kè/m3 na 24,39 Kè/m3. Naše obec,
která úètovala doposud obèanùm 22,- Kè/m3, musela stanovit novou cenu, která byla zastupiteli schválena ve
výši 25,- Kè/m3 a bude platná od 1. 4. 2010.
Tomuto zdražení se bohužel naše zastupitelstvo nemohlo vyhnout i z jiných dùvodù. Obec Dolní Branná se
musí, kromì nákupu pomìrnì drahé vody, postarat o provozuschopnost vodovodního øádu, na jehož údržbu a
opravy vynakládá nemalé finanèní prostøedky. Za rok 2009 se od obèanù - odbìratelù vybralo 600 tisíc Kè, což
staèilo pokrýt pouze nákup samotné vody od dodavatele. Vodovodní øád v naší obci byl vybudován pøevážnì v 80.
letech minulého století. Každé takové zaøízení vyžaduje pravidelnou údržbu a po urèité dobì i èastìjší opravy.
Náš vodovodní øád na tom není jinak. Náklady na údržbu a opravy se stále zvyšují, za minulý rok èinily 300 tisíc.
Tuto èást nákladù obec pravidelnì již nìkolik let v plné výši dotuje.
Dotování ceny z rozpoètu obce však nedávno sklidilo ostrou kritiku. V loòském roce se totiž na náš úøad
dostavila cenová kontrola, která shledala výrazný rozdíl v kalkulaci ceny vodného a námi stanovené výše a dle
jejich propoètù by mìla být optimální cena vodného v naší obci nyní 33,- Kè/m3. Závìrem této kontroly byla mimo
jiné i dùrazná výzva obci k respektování pravidel daných pro tvorbu ceny. Dosavadní výše ceny vodného zdaleka
nepokrývá náklady na její dodávku a neumožòuje vytvoøit žádnou vìtší rezervu na generální opravu vodovodu,
ale øeší se v podstatì pouze jeho havarijní stav. Dotováním ceny z rozpoètu obce se také pøipravujeme o znaènou
èást financí, které bychom mohli efektivnì investovat, napø. na vybudování vlastního zdroje pitné vody.
Zastupitelé pøi poslední diskusi ohlednì ceny vodného v naší obci všechny uvedené skuteènosti dùkladnì
zvážili a rozhodli se pro variantu urèitého kompromisu. Obec nemùže ponechat stávající cenu vodného a nadále
tak dotovanou èástku neúmìrnì navyšovat, ale na druhé stranì musí také myslet na své obèany a nemùže zdražit
vodné na neúnosnou výši. Schváleno bylo zdražení vody o stejnou èástku jako v pøedchozím roce, ale pøestože se
cena našim obèanùm zvýšila o 3 Kè za 1 m3, bude obec celkové náklady za vodu ještì stále dotovat ze svého
rozpoètu. V souvislosti s tím je tøeba hledat cesty ke snižování tìchto nákladù na dodávku vody.
Pøi hospodaøení s vodou se poèítá s urèitými ztrátami v dùsledku úniku vody. Ztráty v naší vodovodní síti èiní
zhruba 17%, což dle vyjádøení zástupce firmy KRVAK, která u nás údržbu a opravy zajištuje, je sice pod
republikovým prùmìrem, ale naší snahou bude každopádnì toto procento snížit a proto pøipravujeme ve
spolupráci se jmenovanou firmou urèitá opatøení.
Úèelným øešením, jak zajistit pro obèany pøíznivìjší ceny za vodné, by bylo mít svùj vlastní zdroj pitné
vody. První kroky již byly uèinìny. Odborná firma vyhledala lokalitu s pravdìpodobným zdrojem. Nyní bychom
mìli nechat provést prùzkumný vrt. Pokud se vše vydaøí, budeme moci obèanùm pøedložit urèitì také
pøíjemnìjší zprávu o cenì vodného. Cena vodného by se mohla koneènì upravit smìrem dolù.
Mgr. Miroslav Balog
Dolnobrannští lyžaøi - bìžci úspìšnì závodí
Po loòských skromných zaèátcích rozjeli závodní lyžaøskou sezónu v bìhu naši mladí borci ve velkém. Trénuje a závodí 5
školákù, kteøí už objeli do poloviny bøezna 7 závodù. Mezi nejvìtší úspìchy patøí 2 tituly mistrù Královéhradeckého kraje,
které ve svých kategoriích vybojovala Markéta Balogová a Adam Matouš. Bronz ve stejné soutìži získala Zuzana Zálabská,
která byla ještì druhá na pøeboru škol Vrchlabska, pátá v Jilemnici a šestá v Trutnovì na krajském poháru.
Markétì se podaøilo získat bronz i v dalším klání ve Vejsplachách. O nìco skromnìji se daøilo i Zuzce Plecháèové a Tadeáši
Müllerovi; oba však pøi patøièné tréninkové morálce mohou v dalších závodech pøekvapit.
Nejhvìzdnìjším výsledkem bìžeckého lyžování v roce 2010 Adama Matouše je na finále èeského poháru žactva na Zadovì,
kde v prestižních závodech „Hledá se nová Kateøina Neumannová” obsadil v klasickém závodì 11. poøadí.
Zatím pìtièlenná skupina bìžcù je na nejlepší cestì navázat na slavné éry našich závodníkù Malínského, Hanuše,
Hoffmanna, Nožièkové, Bucharové, Horákové a Matouše.
Aleš Suk
Èíslo 13
Dolnobrannský zpravodaj
Strana 3
Krávy a jejich robot
Už v minulých èíslech Zpravodaje jsme vás zavedli do nìkterých
provozù v Dolní Branné. Dnes nahlédneme do kravína pana Mejsnara na
nový dojící robot, který je druhý v našem kraji a pøedstavuje revoluèní
zmìnu v systému dojení, kdy dojnice jsou dojeny bez lidského zásahu
podle své potøeby v prùbìhu dne i noci.
Dojící robot je instalován ve stáji a to takovým zpùsobem, že
podlaha robotu je témìø ve stejné výšce jako podlaha stáje. To
umožòuje kravám bezpeèný a snadný pøístup do dojícího robotu a z
robotu ven.
Elektronická známka na každém zvíøeti dovoluje krávu identifikovat pomocí jednoznaèného
èísla a jména a øídící systém vede o každé krávì konkrétní záznamy. Dojící systém tyto záznamy
používá k øízení dojení a krmení krávy, která vstoupí do robotu. Dojící robot je napojen do
mléènice a do kanceláøe s PC pomocí kabelového žlabu, který obsahuje mléèné potrubí a
elektrické a datové kabely. Externí vzduchový kompresor dodává stlaèený vzduch k provozu
pneumatických systémù robotu.
Box
Box je místo v dojícím robotu, ve kterém kráva stojí v prùbìhu dojení. Podlahu tvoøí váha,
která kromì pøesné hmotnosti dojnice také urèuje její polohu v robotu, resp. tìžištì, což je
dùležité pøi navádìní ramene. Pokud je robot pøipraven k dojení, je otevøena vstupní branka a nic
nebrání vstupu dojnice do boxu. Je-li detekována pøítomnost krávy, branka se zavøe a systém
"pøeète" identifikaèní èíslo dojnice na obojku a podle informací ze své databáze
rozhodne, má-li být kráva podojena. Pokud je pøíliš brzy (interval mezi dojením je pod
minimální hranicí) otevøe se výstupní branka a kráva odchází z robota. Pokud je
správný èas, robot zaène dávkovat pøidìlené množství jádra a spustí pøípravu k
podojení krávy. Pro jednoduchou obsluhu robota je souèástí boxu dotyková obrazovka X-Link umožòující obsluze provádìt veškerá nastavení pøímo na robotu.
Robotické rameno
Robotické rameno je hlavní mechanickou èástí robota. Pneumatické písty a
speciální zavìšení k boxu zajišují pøesný a rychlý prostorový pohyb ramene. Jeho
hlavními souèástmi jsou pulsátory , laserový zamìøovaè, systém spojení pomocí
naklápìcích èíšek a jiné. Ramenem prochází také mléèné a vzduchové hadice. Jako
první fáze dojení jsou protibìžnými rotaèními kartáèky oèištìny struky a èásteènì i
spodní èást vemene. Samotné èištìní je dostateènou stimulací pro spuštìní tvorby
oxytocinu (kartáèe mají spirálovitì dva stupnì tvrdosti štìtin, zároveò s oèištìním struk masírují). Délka i poèet oèištìní je nastavitelné
individuálnì pro každou krávu i jednotlivý struk. Pokud má kráva napøíklad jeden struk zranìný, mùže se doèasnì jeho èištìní omezit. Pokud je
pomocí vestavìných mikrofonù zjištìno pøisávání vzduchu( napø. pøi skopnutí èíšky krávou) je okamžitì v pøíslušné èíšce zastaven podtlak a
èíška je znovu nasazena. Nehrozí tak pøisávání okolních neèistot.
Systém spojení
Po oèištìní je aktivován sensor, který pomocí laseru zamìøí struky a porovná jejich souøadnice s údaji za posledních 8 dojení. Pokud
souhlasí, èíšky se vzpøímí do polohy pro nasazení a rameno je svým pohybem jednotlivì nasadí na každý struk. Tìsnì pøed spojením se otevøe
pøívod podtlaku a struk je tak bezpeènì a šetrnì "nasán" do èíšky. Bìhem 15 - 20 sekund kráva spouští mléko a kontrolní systém detekuje
prùtok mléka do sbìrné nádoby. Pokud z nìjakého dùvodu mléko neteèe (špatné nasazení, kráva skopne èíšku, atd.), robot èíšku znovu nasadí.
Pro každou ètvr vemene je jeden pulsátor, každá ètvr je dojena samostatnì, nezávisle na ostatních. Pulsátor umí reagovat na okamžitý
prùtok mléka zmìnou pulzaèní frekvence, umožòuje tak rychlejší vydojení. Po dokonalém vydojení jednotlivé ètvrtì je èíška sundána, èímž se
zabraòuje zbyteènému pøedojování a každý stuk je desinfikován emulzí z trysky.
(Dokonèení pøíštì)
Strana 4
Dolnobrannský zpravodaj
Èíslo 13
A opìt jsme starší...
Zastupitelstvo naší obce pozvalo dne 7. ledna
2010 døíve narozené obèany na setkání seniorù do
Kulturního domu a pøipravilo pro spoleèný veèer
program s vystoupením žákù základní školy.
Veèer byl doprovázen hudbou pana Evžena
Hrubého, která se hezky poslouchala. Již sama
pozvánka na jméno obèana a její barevný námìt , lákala
k úèasti na chvíle vzájemného posezení a popovídání.
Pøíjemným pocitem zapùsobil i vstup do sálu Kulturního domu s novì vylepšeným interiérem
stolového a sedacího vybavení, jakož i èisté a útulné prostøedí.
Po pøivítacím projevu starosty obce uvedla paní øeditelka školy kulturní program žákù a žákyò v
opakovaném duchu vánoèní besídky.
Pøítomní senioøi byli pohoštìni chutným gulášem a kávou se závinem. Po dalším obèerstvení dle
vlastní chuti pøišla na øadu pøíjemná hudba a písnièka s využitím parketu k tanci.
Ve vzájemných vzpomínkách se je možné vrátit o více èi ménì let zpátky, do doby svého mládí i
prožitého života. Protože léta v pozdním vìku snad rychleji utíkají, je takové setkání pøíjemným
zpestøením života. Nìkdy je to i krátké zapomenutí na
osamocenost, nepøedvídatelný osud i sužující nemoc,
které èlovìka potkají.
Díky teda tìm, kteøí setkání seniorù pøipravili a
svojí prací zpøíjemnili. Panu Vackovi jistì patøí
podìkování za ilustraci a fotodokumentaci oblíbeného
Zpravodaje.
A nìkdy zase „pøijïte pobejt“!
Lukeš Josef
Dolnobrannský zpravodaj
Èíslo 13
Strana 5
Masky na maškarním...
V sobotu 13. bøezna si v zaplnìném Kulturním domì dalo
dostaveníèko 60 masek na již tradièním Maškarním bále s vepøovými
hody.
Za doprovodu kapely S.R.O z Liberce se vytanèili jak místní tak i
hojný poèet pøespolních.
I když se sešly tøi Pipi Punèochaté, nemìní to nic na skuteènosti, že
masky byly originální, vtipné a bylo jich všude plno.
Výborný ohlas mìly i zabijaèkové lahùdky šéfkuchaøe Jindry
Jiránka a jeho slièných pomocnic.
Pestrost a nápaditost masek
naznaèovala složitost hodnocení až
do doby, kdy se na parketu objevila
kuchaøka u sporáku - manželé Kholovi
Co nového ve škole...
Zápis prvòákù v ZŠ Dolní Branná se uskuteènil 27. ledna 2010.
Zapsáni byli tito žáci:
Lucie Drážná Simona Maèkalová Anna Radoòová
Jan Roubal Jiøí Šeda Jaroslav Šídlo Hana Tøešòáková
Michaela Zimová
Mùj lyžaøský závod na Rýchorách
Ve ètvrtek jsme jeli lyžaøský závod. Nejprve jsme si museli vylosovat poøadí, ve kterém
budeme startovat. Docela jsem mìla strach, abych nevyrážela na tra jako první. Všechno dobøe
dopadlo. Vylosovala jsem si èíslo 4. Na pokoji jsme se s holkama tìšily, hlavnì já. Koneènì všem
ukážu, jak umím lyžovat. Cpaly jsme se sladkostmi, abychom mìly na celý závod dost energie. Ale byly
také stresy, ostatnì ty já mám poøád. No snad to zvládnu.
Jako první jela závod 2. a 3. tøída. My ostatní jsme „prata“ hodnì povzbuzovali. A pak už jsme
pøišly na øadu my - dívky 4. a 5. tøídy. To byly ale stresy už poøádnì velké. Trémou jsem ani nevìdìla,
èí jsem a kdy mám na startu vyrazit na tra. Èekání na startovní povel bylo nekoneèné. Najednou se ozývá : „Pìt, ètyøi, tøi, dva, jedna,
vpøed!“ Vyrážím na tra co možná nejrychleji. Nohy se mi jen míhají. V prvním kopeèku mi ale náhle docházejí síly a pøedhání mì Katka.
Nevzdávám se. Z kopce Katka padá a já ji zase pøedjíždím. Vjíždím do druhého kola, ale náhle nemohu dál. Vzpomínám, jak ležím doma na
gauèi a odpoèívám. Na malou chvíli se zasním. Najednou se mi znovu vrací síla a já vyrážím do kopce. Bìžím, bìžím a už doháním Petru a další
Kaèku. „Stopa!“ Pøedjíždím obì soupeøky. Do cíle dojíždím jako druhá z naší kategorie. Jaký bude asi mùj èas? Holky øíkají, že asi druhá
zùstanu. No co, druhé místo je také krásné, ale co kdyby. Malá nadìje zùstává. Musím èekat do veèera na slavnostní vyhlášení.
Když bylo vyhlášení, pìknì jsem se oblékla a uèesala. Byla jsem napjatá a zvìdavá. Paní uèitelka zaèala vyhlašovat od posledního místa.
Všechny moje nejvìtší soupeøky už jmenovala. U stolu jsme zùstaly pouze dvì – já a Natka. Napìtí stoupalo. Která z nás to bude? Nakonec
Natka byla druhá a já jsem zvítìzila. Nemohla jsem tomu uvìøit a málem jsem se pøede všemi rozbreèela. Úplnì jsem zdøevìnìla a málem
jsem si nemohla dojít pro diplom a medaili. Poprvé jsem byla na prvním místì. To bylo doma slávy! Napadlo mì, že jsem pøece jen výborná
lyžaøka. Bylo to krásné. Víte to?
Deniska
Strana 6
Dolnobrannský zpravodaj
Èíslo 13
Jak získat pochvalu od Krakonoše
To není krkonošská pohádka, ale jeden z projektù již ponìkolikáté zrealizovaných ve škole v Dolní Branné.
Aby dìti získaly ten správný vztah k pøírodì, ke sportu, k naší planetì, nestaèí jen sbírat starý papír a dìlat
statistiky o nasbíraných kilogramech. Naše škola se zamìøila na skuteèné prožitkové uèení a získávání zkušeností a zážitkù, ze kterých se stane potøeba a zájem na celý život. Zalistovala jsem v tøídních kronikách našich žákù
za posledních 10 let a pátrala, kde má náš projekt zaèátky.
Od roku 2000 spolupracujeme se støediskem ekologické výchovy SEVER v Horním Maršovì a naši žáci se
úèastní rùzných akcí a táborù. Ještì blíž Dolní Branné je centrum KRNAPU ve Vrchlabí. S odborníky z KRNAPU
jsme zvládli sbìr tetrapakù a baterií, mnohokrát jsme malovali obrázky do soutìže Krkonoše oèima dìtí, tvoøili
Kaštaòáka a vychovali jednoho ježka Kulièku. Ale abychom se jen nechválili - pokusili jsme se také zkrášlit školní
zahradu krkonošskou skalkou – ovšem po nìkolika letech pøežívají pouze vøesy. Zato soutìže ke DNI ZEMÌ
mívají u dìtí velký úspìch. Školní výlety bývají èasto zamìøeny na vrcholky našich hor. Šlapeme podle map,
procházíme nauèné stezky a píšeme o nich slohové práce. Byli
jsme také na exkurzi na èistièce odpadních vod ve Špindlerovì
Mlýnì, adoptovali jsme zvíøe v ZOO ve Dvoøe Královém. Každý
školní rok nìco a pokaždé trošku jinak.
Co se však opakuje pravidelnì a pøerostlo v školní tradici je
TÝDEN EKOLOGICKÉ VÝCHOVY A SPORTU NA RÝCHORSKÉ
BOUDÌ. Z naší školy neodchází žádný páák, který by neumìl
jezdit na bìžkách a neznal Krakonoše „Bøéu“.
Tento projekt v Dolní Branné zaèala realizovat Vìra
Zemánková, která pøed 12 lety vyrazila se svou 5.tøídou na první
odvážnou výpravu. Od té doby jezdí žáci pravidelnì a èím dál ve
vìtším poètu. Poslední roky zvládají akci i nìkteøí prvòáci.
Projekt zamìøený na ekologickou výchovu se stal pevnou
souèástí našeho školního vzdìlávacího programu /který má
mimochodem název KRAKONOŠ/. A výsledky? Úžasný celotýdenní program pod vedením manželù Leblochových - odborných
pracovníkù KRNAPU je sestavený tak, že dìti zapomenou i
zatelefonovat domù a usnou bez napomínání. Vždy prožijí týden v jednom z nejkrásnìjších míst Krkonoš,
poznají tradièní øemesla, samy si je vyzkouší, své výrobky pøivezou domù nebo pošlou až na druhou pùlku
Zemìkoule. Školáci z Branné kamarádí totiž s indiánskými dìtmi v horách v Peru a šátky vyrobené na
Rýchorách tam vloni putovaly. Všichni se nauèí lyžovat a získají trvalý vztah ke „svým“ horám. Kdybychom ve
škole pustili 10 filmù a stovky fotografií – žádné nenahradí osobní zážitky našich dìtí.
A proè je takový týden dùležitý pro uèitele? Poznáme dìti z úplnì jiné stránky. Jak zvládnou samy sebe
bez rodièù, jak si pomohou mezi sebou, jak získají nová pøátelství a jak všechno stihnou nebo nestihnou. Já
vìtšinou objevím zcela nové dìti, takové, které se ve škole neprojeví a mizí v davu. Po každém týdnu na
Rýchorách jsou mi branští školáci blíž a blíž.
Kdyby byl tento text urèený pro èeskou inspekci, objevily by se v tomto
místì pojmy jako osobnostní rozvoj a zdravý životní styl nebo prevence
patologických jevù.
Z poslední zimní rýchorské výpravy jsme se vrátili koncem února. Jak jsme
dopadli? Díky nádherné zimì a ideálním stopám pøibylo za 5 dní 1. družstvu na
kontì 77 km na bìžkách. A ti nejmenší se za svých 55 km urèitì nemusí stydìt.
Dìkujeme Leblochom, Tereze Švecové a vynikající kuchyni, že se o nás opìt tak
dobøe starali. Za dìti /ty to udìlají až dostanou rozum/ dìkujeme rodièùm, že na
Rýchory ušetøili a své dìti tam pustili. Já dìkuji dospìlákùm – pedagogùm i
dobrovolníkùm z øad rodièù, že zvládli šestnáctihodinovou pracovní dobu a
nestìžovali si Krakonoši. O svém cyklorýchorském letním týdnu napíšeme pøíštì.
PaedDr. Jana Hrušková, øeditelka ZŠ a MŠ v Dolní Branné
Èíslo 13
Dolnobrannský zpravodaj
Strana 7
Pohled do minulosti
V kvìtnu 2010 uplyne 65 let od doby, kdy byla ukonèena druhá svìtová válka, která si
vyžádala nesmírné obìti na životech i veliké škody na majetku, nejen pøímo zúèastnìných zemí, ale
i zemí, které byly násilnì okupovány.
Pováleèná doba proto vyžadovala rychlé rozhodnutí vítìzných velmocí o obnovì hranic
jednotlivých zemí s pøedem dohodnutým politickým vlivem. Ve vzpomínkách se dnes ti nejstarší
mohou vrátit o uplynulou dobu zpìt a mladší generaci osvìtlit události, které prožívali jako mladí
lidé a které v nich zanechaly osobní pohled na tehdejší dobu.
Pøi dosti chaotickém odsunu obèanù nìmecké národnosti, o èemž bylo psáno ve Zpravodaji
v roce 2008, došlo na základì výzvy pováleèné èeskoslovenské vlády k osídlení pohranièních oblastí èeským obyvatelstvem. Od
tohoto okamžiku je tedy možné øíci, že se zaèaly psát novodobé dìjiny pohranièních oblastí, døíve osídlených pøevážnì
nìmeckými obèany. Vlivem váleèné histerie a sudetonìmecké propagandy došlo ke znaènému narušení døíve dobrých vztahù
Èechù a Nìmcù v pohranièí a vyvolalo odstup a z᚝ k tomuto národu.
Z tohoto dùvodu pøi osidlování a pøebírání usedlostí i zanechaného majetku, Dìti
docházelo
mateøskénìkdy
školky k necitlivému a
uspìchanému odsunu nìmeckých obèanù do sbìrných táborù nebo pøímému nástupu do vlakù k odjezdu do Nìmecka. Obzvl᚝
když se jednalo o vzhlednìjší nebo movitìjší usedlosti. Jak již bylo døíve podotknuto, mìly být nìkteré domácí potøeby nebo
obleèení soustøedìny a za menší poplatek èeským obèanùm pøenechány. Záleželo na tom, kdo rozhodoval a jak se majetek
pøebíral.
Lidská slabost a možnost snadného obohacení v této bezprostøední dobì, byla pøíèinou mnohé nespokojenosti a
obviòování z nespravedlnosti. Byly též pøípady, že nìkteøí nìmeètí obyvatelé pøed odchodem z domova uschovali cennìjší vìci
na ménì viditelná místa v pøesvìdèení, že se v dohledné dobì vrátí. Takto uschované vìci však noví majitelé usedlostí po
krátkém èase objevili.
Píši to na základì pozdìjšího vyprávìní nìkterých obèanù a jejich osobních zážitkù. Na základì
údajného povìøení pražského úøadu pøijel do obce nìjaký dozorce s úkolem posílit øízení obce. Zanedlouho
odjíždìl zpìt spokojen, ale také s plným kufrem. Byla to doba s nadšením pro život v míru, ale i doba s
neèekanými problémy a pøekážkami, které bylo nutné pøekonat a postupnì zavést poøádek a pravidla podle
tvoøících se zákonù pováleèného života.
Nastala doba vzájemného poznávání a rodinného uspoøádání v novém bydlišti. Pøestože pøicházeli v
nemalém poètu lidé z blízkého èeského okolí, byl to vstup do neznámého prostøedí. Vyžadovalo to
rychlé poznání stavu usedlosti a hlavnì u zemìdìlcù okamžitou starost o živý inventáø. Bylo nutné
vytvoøit nové dobré sousedské vztahy, založené na sounáležitosti a vzájemné ochotì a pomoci.
Existence života v obci vyžadovala také potøebné obnovení funkcí obchodu a øemesel i prùmyslové
výroby.
Papírnu uvedl do chodu nový majitel pan Dìdek. Honemeyerovu šátkárnu (Miletu) øídil pan
Fišera a provoz byl zahájen i v Menèíkovì tkalcovnì pod vedením pana Pichla. Provoz pokraèoval ve
mlýnì starousedlíka pana Palouše a v potravinové oblasti zahájili výrobu pekaøi. Na dolním konci obce
pan Pitrmuc Vlastimil a na horním konci pan Pitrmuc Bohuslav. Byl otevøen konzum pana Meèíøe,
smíšený obchod pana Bína a oblíbená cukrárna starousedlíka pana Èivrného.
Provoz zahájilo øeznictví a hospoda pana Františka Nováka i pohostinství v pozdìjším Kulturním domì s hostinským
panem Bohuslavem Jiránkem. Pro zámeènické práce, elektro a instalaèní práce zavedli provoz páni Miloslav Novák a Vojtìch
David. Truhláøské práce nabídli páni Skála a Stuchlík, sedláøské práce pan Marek. Krejèovství bylo otevøeno u Hofmanù a
Noskù, u Hejnyšù mìl dílnu pan Jerie. Øemeslníci poskytovali služby s nevelkým výdìlkem.
Zemìdìlské usedlosti pøevzali zkušení hospodáøi, ale i noví zájemci o toto soukromé podnikání. Bylo to, myslím, 23
zemìdìlských usedlostí, kde pøevládala nároèná práce, ne všude s pomocí celého koòského spøežení. Vyžadovalo to nutnost
vzájemné spolupráce pøi obdìlávání zemìdìlské pùdy i svozu úrody z polí. Tak jako v døívìjších dobách, byla i tehdy potøebná
pomoc ochotných obèanù pøi sklizni obilí, brambor a øepy. V budoucnu by takto rozdrobená zemìdìlská výroba jistì nebyla
Èeská škola v roce 1933
možná, ale hospodaøilo se tak až do násilného utváøení družstev. Zùstane pravdou, že v ojedinìlých pøípadech byla tato zmìna
výhodná pro ménì úspìšné hospodáøe. Je také nutno pøipomenout, že ještì v roce 1946 – tak jako za války – byl prodej potravin
omezen pomocí potravinových lístkù. Pomoc nìkterých zemìdìlcù, hlavnì rodinám s malými dìtmi, byla dobrým pøilepšením.
Doba se celkem rychle mìnila a úspìšné obnovení prùmyslové, øemeslné a potravináøské výroby v celé oblasti, zajišovalo
lidem práci a pozvolné zlepšování stravovacích i hmotných potøeb. Byly ustaveny øádné správní a obecní orgány, zaèlenìné do
nových okresních celkù. Až do doby dalšího územního uspoøádání jsme byli souèástí okresu Vrchlabí. V obci zaèala plnit své
poslání škola, byla otevøena pošta a sál døívìjší Jägerovy hospody k potøebám setkávání obèanù. Též byla obnovena možnost
duchovního a náboženského vyznání vìøících.
Pøi nároèné práci, starostech a skromném živobytí se snažili lidé mít k sobì blíž, se zájmem o pozvolný rozvoj
spoleèenského, kulturního a zájmového života ve svobodì a míru i nadìjné budoucnosti pro další generace.
Lukeš Josef
Dolnobrannský zpravodaj
Strana 8
Èíslo 13
Spoleèenská kronika
Úmrtí:
Narození:
Francová Irena
Dytrychová Marie
Horváth Nikolas
Petráková Vendulka
Grossmanová Vìra
Havlíèek Jakub
Plecháè Jaroslav
Gottwaldová Karolína
Gottwaldová Gabriela
10.12.2009
30.12.2009
27.2.2010
4.3.2010
15.3.2010
Životní jubilea
oslavená našimi spoluobèany v tomto ètvrtletí
50 let:
Korda Vlastimil
Frydrych Václav
Schubert Jindøich
Vejnar Pavel
55 let:
75 let:
Suková Anna
Petráková Miroslava
Horák Miroslav
Novotná Marie
Hamanová Marie
Chládková Ludmila
Sùra Robert
Kuèera Tomáš
60 let:
80 let:
Dìdek František
65 let:
Lukeš Josef
Klobouèková Miluše
Tauchmannová Dana
Tøešòák Miloš
Jehlík Petr
Podzimek Jaroslav
Kalenský Josef
82 let:
Konopáè Josef
85 let:
70 let:
Novotný Karel
97 let:
Nosek Jaroslav
Machaèková Zdeòka
Votoèková Vlasta
Všem jubilantùm pøejeme do dalších let mnoho zdraví a životní pohody.
Pokud nìkterý z obèanù si nepøeje zveøejnit své životní jubileum, prosíme, aby toto rozhodnutí sdìlil Obecnímu úøadu
do 15. dne mìsíce vydání Zpravodaje (bøezen, èerven, záøí, prosinec).
Dìkuji zastupitelstvu naší obce, výboru hasièského sdružení a Sokolu za blahopøání k mým narozeninám.
Josef Lukeš
Co se pøipravuje
Koncem bøezna a zaèátkem dubna provede KRVAK, jako správce vodovodu,
·
odeèet stavu
vodomìrù a souèasnì zkontroluje stav a pøipojení vodomìrù
V pátek 16. dubna 2010 provede tìlovýchovná jednota SOKOL od 15 hodin sbìr železného šrotu
·
V pátek 30. dubna 2010 tradièní èarodìjnický veèer uspoøádají hasièi spoleènì se školou
·
V sobotu 1. kvìtna 2010 slavnostní satirický prùvod obcí. Sraz v 8:00 u hasièárny
·
28. kvìtna se mohou dìti tìšit na oblíbený Dìtský den.
·