NA NÁVŠTĚVĚ řed deseti lety přežil žokej Váňa

NA NÁVŠTĚVĚ
P
řed deseti lety přežil žokej Váňa kolizi, při
které prošel stádiem klinické smrti. U koní se
seznámil s manželkou Pavlou a díky koním žije
i ve svých dvaapadesáti letech na plné
obrátky. S pěti vítezstvími ve Velké pardubické
se stal legendou dostihového sportu a od
letošního roku i rekordmanem v počtu
startů na Velké. Kdyby jen to:
Josef Váňa chce Velkou
pardubickou jezdit tak
dlouho, dokud na její
start nepřivede
nejmladšího syna
Pepíka...
Ve znamení
74 | MODERNÍ RODINA
Kvůli našemu časopisu v jednu
chvíli všeho nechali, a osedlali
kobylku Sixteen (Josef Váňa ml.
uprostřed), valacha Pokerfoxe
(Josef Váňa st.) a valacha
Manou (Pavla Váňová)
FOTO: MARTIN MAŠÍN
NA NÁVŠTĚVĚ
Josef Váňa:
Ke koním jsem slušnější
než k lidem
KdyÏ jdete na start Velké pardubické,
va‰e 79letá maminka se pr˘ za vás modlí.
Co v tûch chvílích ale tfieba zrovna letos
dûlala va‰e paní a syn?
Maminka se ani na televizi nedívá
a kdyÏ se jede Velká, vÏdycky nûkam uteãe. Syn mû do Velké vodil, a tak vyuÏil
toho, Ïe se dostal na dráhu a utíkal se podívat k Taxisu. Paní, myslím, ani Velkou
nevidûla, akorát ze záznamu, protoÏe vodila konû Tiziana, kter˘ bûÏel pfiedcházející
dostih a vyhrál ho - kÛÀ se po dostihu
minimálnû hodinu vodí, aby se vyd˘chal...
Pokud se pohybovala v areálu závodi‰tû, o va‰em druhém místû se dozvûdûla aÏ
z ampliónu?
NedokáÏu to fiíct stoprocentnû, protoÏe
TizianÛv dostih se bûÏel skoro hodinu
pfied startem Velké. A tak moÏná, Ïe kdyÏ
se jel hlavní dostih dne, Pavla se dostala
nûkam na tribunu, aby dostih vidûla. Dodnes jsem s ní o tom nemluvil. Ani mû to
nezajímá.
Nûktefií sportovci vnímají jako pozitivní motivaci, kdyÏ se na nû nûkdo blízk˘
dívá - vበpfiípad to není?
Podívejte, kdyÏ ãlovûk sedne v parku
pfied Velkou na konû, myslí spí‰ na závod. Zlomov˘m okamÏikem je nasednutí
na konû - atmosféra pfied nasednutím je
daleko víc skliãující, proto rad‰i pfied
Velkou jezdím je‰tû nûjak˘ dostih. V tom
fofru pfied vrcholem dne, kdy vás nejvíc
lidí s nûãím otravuje, je lep‰í bûÏet jin˘,
ménû dÛleÏit˘ dostih, neÏ myslet na ty
vûci okolo. Bezprostfiednû pfied startem
ãlovûku bûÏí hlavou moÏnosti jeho i soupefiÛ, zkoumá situaci, aby se podafiilo co
nejlépe odstartovat - proto mnû ulítl
i ten sprost‰í v˘raz, kter˘ jsem vypustil
do televize ve chvíli, kdy se Angliãani
s hor‰ími ãísly zaãali srocovat vpfiedu
("Kurva, angláni, co to má znamenat...!"
bylo moÏno zaslechnout jezdce v televizním pfienosu - pozn. aut.). Chci tím
fiíct, Ïe ve chvíli, kdy jste ve vleku okolností, aby v‰echno klaplo jak má, není
‰ance vnímat diváky ani blízké mezi
nimi.
koně
Îijete adrenalinov˘mi okamÏiky v dosahu zvífiat, kdy jde o Ïivot, a tak není
daleko k jadrnûj‰ím v˘razÛm, kter˘mi se
napûtí ventiluje. Chápe vás v tomhle
smûru manÏelka?
Musím fiíct, Ïe mû peskuje neustále,
protoÏe nûkdy, kdyÏ jsem zrovna vzteklej,
slovník si moc nevybírám. Za dvacet minut poté je uÏ se mnou ale zase dobfie.
Va‰e paní je pfiece z branÏe, mohla by
mít pochopení...
UsmûrÀuje mû, Ïe bych se mûl chovat
kultivovanû, hlavnû pfied dûtmi, protoÏe
o víkendu nám pfiijíÏdí jezdit a pomáhat
spousta dûtí a ãlovûka kolikrát aÏ ‰tve, Ïe
mu uletí z pusy, co by uletût nemûlo. ➔
MODERNÍ RODINA | 75
NA NÁVŠTĚVĚ
TakÏe vy synovi tolerujete ‰Èavnatûj‰í
slÛvko, kdyÏ tfieba vede konû ze stáje
a ten nedbá pokynÛ?
Kdyby si takto ulevoval vÛãi zvífieti, to
by bylo ‰patnû. Myslím, Ïe ke koním jsem
slu‰nûj‰í neÏ k lidem, a tak bych vidûl nerad, kdyby se kluk ke koním choval jinak.
Kdy vás syn rozhodil natolik, Ïe jste
neudrÏel nervy na uzdû?
To je skoro kaÏd˘ den, protoÏe Pepa ve
‰kole exceluje, coÏ myslím ironicky. I v práci u koní dochází furt k pfiestfielkám, protoÏe chci, aby byl lep‰í neÏ já a myslím, Ïe na
to má, tak jsem na nûj asi tvrd‰í neÏ bych
byl na kohokoliv jiného. Nemá to se mnou
lehké, ale myslím, Ïe to celkem bere - ví, Ïe
to, co mu fiíkám, dûlám jenom proto, abych
mu pomohl a ne abych mu ublíÏil.
FOTO: MARTIN MAŠÍN
Drezúrujete syna i pokud jde o v˘sledky ve ‰kole? Anebo mu leccos tolerujete,
protoÏe víte, Ïe vûdec ani dokor z nûj
nejspí‰ nebude?
·kolu nûjak˘m zpÛsobem zvládnout musí
a on na to má, aby ji mohl zvládnout i dobfie. Hor‰í vûc je, Ïe má v hlavû jen to, Ïe je
stejnû Ïokej, pÛjde jezdit do Anglie a nûjaké
otravování ve ‰kole nepotfiebuje. Teì v dobû
puberty je zvlá‰È problém ukoãírovat ho,
aby nebyly prÛ‰vihy vût‰ího charakteru.
Pfied ãasem se vrátil z dvoumûsíãního pobytu v Anglii, zase tam trochu dospûl, takÏe
jeho pfiístup tfieba k mlad˘m uãitelkám je
lep‰í neÏ byl dfiív. Vûfiím, Ïe za rok bude zase je‰tû o nûco lep‰í. Mám v úmyslu poslat
ho do svûta, aby se nauãil víc, neÏ se mÛÏe
nauãit doma a nemyslím jen v dostihovém
76 | MODERNÍ RODINA
Josef Váňa
Narodil se ve Zlíně. Otec instalatér si přál, aby
pokračoval v jeho řemesle, šel se ale učit
ošetřovatelem a chovatelem koní - dva týdny
přřed závěrečnými zkouškami byl z učení vyhozen, když si to rozdal se spoluučni, kteří obtěžovali dívku jeho srdce. Po vojně se jako pomocný dělník podílel např. na stavbě vysílače
na Pradědu. V Jeseníkách žil několik let, působil tam jako člen Horské služby, věnoval se řadě sportů a vítězil v různých mezinárodních
závodech Horských služeb. Vystudoval automobilovou průmyslovku a jako strojník lyžařských
vleků se dostal k dostihům náhodou, když v jízdě na koni na sebe upoutal pozornost zasvěcených během jedné narozeninové oslavy. Ze státního statku Bruntál - Světlá Hora mu udělali
nabídku a v letech, kdy žokejové obvykle končí, on běžel první závody. Přes množství pádů
se propracoval k řadě vítězství - prvního ze čtyř vítězství ve Velké pardubické steeplechase
s legendárním Železníkem dosáhl v r. 1987, o deset let později zde s Vronským zvítězil popáté. V těle Váni prý není kost, která by nebyla zlomená, od loňského podzimu závodí dokonce
s umělým kyčelním kloubem. Největší zdravotní újmu však utrpěl během působení v Německu, kde při dostihu v Baden-Badenu v červnu 1994 spadl z koně a další se po něm "prošel".
Zlomené kosti rozdrceného hrudníku mu odřízly kus plíce, ten se omotal kolem srdce a zastavil je, k tomu zlomená pánev...
Šest týdnů po úrazu už seděl na koni, což lékaři připisovali zejména jeho buldočí vůli. Z prvního manželství má dnes už dospělého syna, který bydlí ve Žluticích, s otcem byl i během jeho působení v Německu a jistou dobu pracoval ve stájích, které J.V. provozuje.
MR
sportu. Jde o to, aby mu od pfií‰tího roku
dali licenci. Nemám strach, Ïe by dostihy
nezvládl fyzicky, protoÏe kdyÏ jezdí neregistrované dostihy mezi na‰ima uãnûma, tak
mu to jde. Spí‰ se bojím, aby uÏ moc nerostl, protoÏe tím pfiib˘vá a víte, co to pro Ïokeje znamená. Îokejové vy‰‰ího vzrÛstu jako
jsou Pepãa Barto‰ nebo Du‰an Andres, pokud mají ujezdit sv˘ch 55 aÏ 57 kg, jsou
o zeleninû vlastnû celou sezónu...
U vás se neradujete, jako v nûkter˘ch
rodinách, Ïe potomkovi chutná, Ïe roste,
sílí a pfierÛstá rodiãe?
Já na nûj co chvíli fivu, neÏer ty
blbãe(!). I kdyÏ samozfiejmû chápu,
Ïe kdyÏ roste, tak má hlad.
Má období, kdy si to sám hlídá, dennû
se váÏí a snaÏí se o to, aby byl pod
50 kg, ale bohuÏel to asi nepÛjde
➔
donekoneãna.
FOTO: MARTIN MAŠÍN
NA NÁVŠTĚVĚ
MODERNÍ RODINA | 77
NA NÁVŠTĚVĚ
Josef Váňa mladší:
Jednou se vyhraje,
jednou spadne
Kdy ti táta nejvíc leze na nervy?
KdyÏ dostanu poznámku anebo ‰patné
známky, tak se mu to nelíbí a tfieba na mû
five. To nemám rád.
TakÏe lítají i facky?
To zase ne. Leda, kdyÏ uÏ je to váÏn˘
tfieba z chování, to i nûjaká ulítne. Ale jinak ne.
Budoucí Ïokej, kter˘ umí disciplinovanû vést nadupaného konû, má problémy
s chováním?
Velké. KdyÏ já prostû neposedím - furt
musím nûco dûlat, otravovat...
Co se pfiihodilo naposledy, kdy uÏ táta
nezÛstal jen u slovní domluvy?
Pozvali si ho do ‰koly, protoÏe mu
chtûli sdûlit, Ïe mnû udûlujou dvojku
z chování.
To jsi mûl tolik neomluven˘ch hodin?
Ne, to já nemám, do ‰koly chodím pofiád. Ale uãitelé si na mû stûÏovali.
Mበpocit, Ïe si na tebe takfiíkajíc zasedli? Anebo poku‰ení nûco vyvést je holt
silnûj‰í neÏ ty?
Zasednutí na mû asi nejsou. Problém je
moÏná v tom, Ïe kdyÏ se mnû nûco nelíbí,
fieknu to a na prÛ‰vih je zadûláno.
Ve třech letech byl poprvé v sedle a jako pětiletý
jel svůj první dostih na poníkovi. "Raději bude
jezdit s traktorem a makat, než by se učil do školy," říká o něm matka. V únoru 2005 bude mladému Váňovi čtrnáct, ale svými 163 cm už o 1 cm
přerostl otce. V jedenácti letech strávil poprvé léto v severní Anglii, v dostihové stáji u města
Chaps Town, kam jej otec odvezl, aby získával
zkušenosti. Loni jej odtud odvezl předčasně domů,
protože se mu nepozdával synův spolubydlící, letos však byl Váňa junior v Anglii na zkušené opět. Požadované zkoušky a kurs má už absolvované, a tak je ctižádostí jeho i otce příští rok poprosit o výjimku, protože licence se udělují od
15 let. S kamarády v Británii se dnes už domluví anglicky, s 16letým bratrem Martinem si v případě potřeby pošlou SMS. "On je dobrodružná povaha a hrrr do světa, celý táta, jsem srozuměMR
na s tím, že po základní škole ho doma neuvidíme," říká na Pepíkovu adresu matka.
Îe se porval, to mnû snad fiíkal. Ale Ïe
to bylo kvÛli holce, to nefiíkal.
No, ona mu chutná taky, takÏe si nechá
pfiidat a já si tím pádem mÛÏu dát taky.
Ale kdyÏ fiekne 'nesmí‰', tak prostû nesmím. Musím poãkat, aÏ odejde od stolu.
A pak si dám...
Kdy naposledy jste si jeli s tátou takhle pospolu na koních jako dnes?
Asi pfiedminul˘ t˘den. ·li jsme jenom
my dva skákat na Bohuslav, kde jinak pracuje máma.
Kdy se ti bûhem pobytu v Anglii nejvíc st˘skalo?
Mnû se ani moc nest˘skalo.
KdyÏ se vrátíte z tréninku, musí‰ pomáhat ve stájích?
Na práci kolem koní máme zamûstnance. Já chodím do práce tfieba tehdy, kdyÏ
jsou lidi ze stájí na dostizích a nikdo tady
není, nebo mají volno a tak.
Ani po zelÀaãce?
No tak to jo. Ale to je asi tak jedin˘,
I to se dalo vydrÏet.
Co mበnejradûji, kdyÏ ti máma po takovém zápfiahu uvafií?
ZelÀaãku.
A jak reaguje táta, kdyÏ si chce‰ dát
ná‰up?
FOTO: MARTIN MAŠÍN
¤íkal ti táta, jak ho krátce pfied zkou‰kami vyhodili z uãili‰tû? Jak se porval
kvÛli jedné sleãnû?
Josef Váňa mladší
Táta nepouÏívá, jak on fiíká nákrãák
(tj. fiemen, kterého se Ïokej mÛÏe pfii
chytnout, aby setrvaãností pfii doskoku
neodletûl dozadu a nespadl - pozn. aut.),
protoÏe tím by pr˘ pfiipustil, Ïe z konû
mÛÏe taky spadnout. A to si pfiipou‰tût
nesmí a nechce. Tobû taky fiíká, Ïe nemá‰
pouÏívat nákrãák, aby sis upevÀoval sebevûdomí? Nebo tû napomíná, Ïe ho nemá‰?
Já uÏ ho taky nepouÏívám - kdyÏ jezdím, tak uÏ ho nepotfiebuji. VÛbec si na
nûj nevzpomenu.
V ãem chce‰ b˘t rozhodnû jin˘ nebo
lep‰í Ïokej neÏ táta?
Ve zvládání závûreãné roviny. On uÏ je
na to docela starej, uÏ to tak nevyjezdí jako ti mladí kluci a mnû se právû líbí, jak
to jezdí ti mladí kluci, jak pûknû zalehnou... Jako Angliãani.
Co je tv˘m Ïokejsk˘m snem a cílem?
Abych byl dobr˘ Ïokej, abych nepadal, abych mûl ‰tûstí. Vyhrát Velkou
pardubickou bych chtûl ale samozfiejmû
taky. A liverpoolskou - to by bylo je‰tû
lep‰í.
MÛÏe se vÛbec ãesk˘ jezdec dostat
k takovému koni a získat takovou praxi,
aby byl ve Velké národní v Liverpoolu
rovnocenn˘m soupefiem domácím?
Myslím si, Ïe jo. VÏdyÈ taÈka ji chtûl taky jet. Ale uÏ je na to moc starej - fiek, Ïe
uÏ na to ka‰le.
Je nûco, co tû v souvislosti s koÀmi nebaví nebo ‰tve?
Nic, ono to v‰echno k tomu patfií. Jed➔
nou se vyhraje, jednou se spadne...
78 | MODERNÍ RODINA
FOTO: MARTIN MAŠÍN
NA NÁVŠTĚVĚ
MODERNÍ RODINA | 79
NA NÁVŠTĚVĚ
Pavla Váňová:
Foukám rány,
žehlím průšvihy
Jak trenérka jízdy na koni a matka
v jedné osobû sná‰í, Ïe syn bere pád z konû a rizika s tím spojená s klidem a samozfiejmostí? Máte pfiece i zku‰enost jako
Ïena Ïokeje, kter˘ se po pádu z konû ocitl
na hranici smrti...
Je to pÛl na pÛl. Pofiád to ve mnû bojuje. On jezdí víc ve stáji manÏela, ta moje
leÏí nûkolik kilometrÛ odtud, takÏe spoustu vûcí nevidím, coÏ je pro mû asi dobfie.
ProtoÏe kdybych vidûla, jak tady Pepu nahání na ty velké skoky, asi bych fivala
dost!, zastavte! Ale znáte to: co oãi nevidí,
srdce nebolí.
MuÏ pr˘ syna okfiikuje, kdyÏ si chce
pfiidat milovanou zelÀaãku, protoÏe by ho
chtûl v budoucnu vidût na startu velkého
dostihového závodu. Jak sná‰íte tohle?
Já to nefie‰ím. VÏdyÈ my s klukem chodíme kaÏd˘ pátek do cukrárny. V tomhle
smûru u nás five akorát táta, protoÏe mal˘
Pepík miluje omáãky, svíãkovou, knedlíky... Táta five: 'NeÏer ty knedlíky!' A já fiíkám: 'Jen Pepíãku jez, se‰ ve v˘vinu, tak si
pûknû dej...' Jak˘ bude, tak˘ bude - má
tfiináct a pÛl roku, tak ho pfiece nebudu
podtrhávat a brzdit ve v˘voji.
FOTO: MARTIN MAŠÍN
O páteãních náv‰tûvách cukrárny se
hlava rodiny dozví z na‰eho rozhovoru,
nebo o nich ví?
Nevím, co ví - chodíme je‰tû s kamarádkama z aerobiku, shodou okolností
jsou to uãitelky od mal˘ho ze ‰koly, a tak
80 | MODERNÍ RODINA
Pavla Váňová:
Když se kdysi ve Světlé Hoře na Bruntálsku
učila jezdit na koni, nechala se slyšet: "S tím
frajerem Váňou bych v životě nechtěla mít nic
společného!" Seznámili se, když měl před rozvodem a dnes je spojují dva synové a firma
Jovan (založená půl roku před jeho nejtěžším
úrazem) zaměřená na trénink dostihových koní. Právě kvůli této práci se přestěhovali blíž
k německým hranicím. Firma sídlící pod kopcem Vladař u Žlutic na Karlovarsku zahrnuje
dvě stáje: v Mlýncích, kde se její muž věnuje mladým koním ve věku 2 - 5 let, a v Bohuslavi,
kde ona - rovněž držitelka trenérské licence - na starších překážkových koních od pěti let výš
MR
učí jezdit malé děti.
bûhem tûch schÛzek Ïehlím jeho prÛ‰vihy,
dáme si nûco sladkého a tak. Pepík si dá
zákusek obãas taky, vût‰inou ale vystaãí jenom s nûjak˘m dÏusem. To by taÈku
mohlo uklidnit, Ïejo...
Syn ale povídal, Ïe tuhle jeho kázeÀské pfiestupky fie‰il otec - vás ale nezmiÀoval?
KdyÏ dojde k prÛ‰vihÛm, které uÏ neukoãíruju, tak na to musí jít táta.
Mohou se vÛbec u VáÀÛ o Vánocích
dodrÏovat na‰e jídelní zvyky, kdyÏ otec
docela úzkostlivû dbá o svoji a synovu Ïivotosprávu?
Vánoce se dodrÏují jako v kaÏdé rodinû.
Je to v‰echno ve fofru - peãe se, vafií se,
prostû jako jinde, ale zároveÀ se i o Vánocích pracuje, protoÏe konû sv˘m zpÛsobem
nesnenou odkladu - jenom já tfieba nejdu
v˘jimeãnû jednou za rok do práce a dopoledne mû nechají uvafiit.
KdyÏ fie‰íte dilema, Ïe si o vánoãní servis fiíká rodina, ale zároveÀ i konû - kdo
má pfiednost?
To fie‰íme jednodu‰e: veãer patfií rodinû
a pfies den si o‰etfiím v‰echno kolem koní
tak, abych nezanedbala ani je.
Jak si vysvûtlujete, Ïe va‰i dva synové
jsou tak odli‰ní, i kdyÏ vyrÛstali ve stejném rodinném prostfiedí?
No, to mi fieknûte? Ten star‰í je prostû
úplnû jin˘. Odmaliãka s námi jezdil po
svûtû, do ‰kolky chodil v Baden Badenu,
ale konû ho jednodu‰e vÛbec nenadchli.
Zaãal dospívat a najednou mûl jiné zájmy.
Myslela jsem, Ïe by aspoÀ sem tam s námi
taky jezdil na dostihy, ale padl ãtrnáct˘
rok a radûji si doma ãetl nebo pozdûji rybafiil. Chtûl se vrátit na severní Moravu,
kde vyrÛstal a kam pak jezdil na prázdniny k babiãce. ¤íkám si, tak je to dobfie, je
to spravedlivé - jeden je takov˘, druh˘ za➔
se makov˘.
FOTO: MARTIN MAŠÍN
NA NÁVŠTĚVĚ
MODERNÍ RODINA | 81
NA NÁVŠTĚVĚ
Jak mu jeho nepfiítomnost s rodiãi kompenzujete, kdyÏ tfieba pfiijede na nedûli?
To je‰tû nemÛÏu fiíct, protoÏe tam zaãal
studovat letos v záfií. Mezitím uÏ byly dvakrát nûjaká volna. Jednou byly tfii dny volné a on pfiijel domÛ. Bála jsem se, Ïe nepfiijede, Ïe to na nûj bude na pár dní velká
dálka, ale on pfiijel. Na druhé svátky jsme
to fie‰ili tak, Ïe mal˘ byl tady s tátou a já
jsem jela za tím star‰ím k m˘m rodiãÛm.
Dfiíve jsem se tam dostala jednou za rok
na t˘den v ãervenci, protoÏe ãlovûk mûl
neustále práci a nebyl ãas. Takhle budu
muset na tfiídní schÛzky, i kdyÏ je to pût
set kilometrÛ, a zároveÀ mû to aspoÀ donutí zajet za rodiãi.
Se star‰ím Martinem jsou také problémy?
On je absolutnû bezproblémov˘. Je premiant ‰koly, vyloÏenû studijní typ. Babiãka fiíká: Mám ho tady pár mûsícÛ a absolutnû o nûm nevím. Já ji fiíkám: 'babi, já
jsem o nûm nevûdûla ‰estnáct let.'
Po kom je?
Asi po mnû. Já jsem byla taky hodná.
Co jste dûlala, kdyÏ byl vበmuÏ letos
na startu uÏ své 19. Velké pardubické?
FOTO: MARTIN MAŠÍN
82 | MODERNÍ RODINA
VÏdyÈ já jsem byla na tribunû! Konû
z pfiedchozího dostihu jsem odvedla do
stáje, protoÏe se uÏ vyd˘chal a ‰la jsem se
v klidu, ale s nervama dívat.
KdyÏ pak dobûhl do cíle a dostala jste
se k nûmu, co následovalo: foukání rány,
Ïe nevyhrál po‰esté? Anebo radost nad
skvûl˘m druh˘m místem?
Byla jsem nad‰ená! Ale jinak mû to celkem míjí - aÈ uÏ by vyhrál nebo byl poslední, jsem ráda, Ïe to pfieÏili a Ïe je
v‰echno v pofiádku. Jinak musím fiíct, Ïe
se k nûmu tak rychle po závodu nedostanu. Oni dojedou, ve schrumáÏi odsedlávají konû, kolem jsou davy lidí - za ty roky
uÏ to znám, vidím ho obvykle aÏ tak dvû
hodiny po dostihu. Nechávám ho tam, aÈ
se k nûmu dostanou lidi, ktefií se k nûmu
normálnû bûhem roku nedostanou a fiíkám si, aÈ si to uÏijí. V‰ak moje chvíle
pak pfiijde.
Po leto‰ní Velké byl hodnû zklaman˘...
Já jsem tohle z tribuny nevidûla. Lidi
ale fiíkali, Ïe byl v televizi nûjak˘ smutn˘
a to jsem netu‰ila. Naopak jsem si myslela, Ïe je ‰Èastn˘, Ïe to pfieskákal, protoÏe
Retríver za sebou nemûl pln˘ trénink tak,
jak by bylo potfieba - byl pfiedtím zranûn˘.
Vánoce u Váňů
Nejklidnější období v roce mají Váňovi pouze v období mezi vánočními svátky, kdy si
vedle bohatě prostřených stolů dovolí i luxus v podobě po "iksté" shlédnuté televizní
Popelky. Klid ani o Vánocích však netrvá
dlouho: většinou právě mezi svátky řeší koliky svých svěřenců, protože lidé o Vánocích
nosí koníkům všelijaké pochoutky víc než
jindy... Tradicí na Nový rok je výjižďka rodiny na koních, která končí u kováře na
"štamprli" přiťuknutím s lidmi, s nimiž firMR
ma Jovan spolupracuje během roku.
TakÏe kdyÏ mi fiíkali, Ïe je manÏel smutn˘, nechtûla jsem vûfiit a namítala jsem, Ïe
to urãitû není pravda, Ïe on urãitû musí
b˘t taky ‰Èastn˘. KdyÏ jsme se vidûli za ty
dvû hodiny, ptám se ho: 'Ty se‰ smutnej?
Ale, ani ne,' odpovûdûl. A dodal, Ïe ho to
jen chviliãku drÏelo, kdyÏ uÏ mûl ãelo závodu na dosah... Za tûch x rokÛ uÏ vím,
Ïe je lep‰í nechat mu ãas na rozd˘chání
v‰ech tûch pocitÛ a dojmÛ.
KdyÏ se mu pfied deseti lety stal úraz
v Baden Badenu - byl to nejklíãovûj‰í
moment va‰eho vztahu?
Asi ano. V tu chvíli ãlovûk pfiem˘‰lí dál
o Ïivotû. Neví, co bude, neví jestli bude
v práci pokraãovat sám nebo bude muset
v‰eho nechat a starat se o dûti.
FOTO: MARTIN MAŠÍN
NA NÁVŠTĚVĚ
Za jak˘ch okolností jste se tehdy poprvé vidûli v nemocnici?
To bylo uplnû bezv˘sledné. Pustili mnû
tam, zeptali se, jestli jsem jeho Ïena, podívala jsem se na nûj a otoãila jsem se k odchodu. To není on, povídám. Cel˘ byl fialov˘, nafoukl˘, jako by mûl kaÏdou chvíli
prasknout, tak byl pln˘ vody. Upozornili
mû, Ïe jde opravdu o mého manÏela. Absolutnû jsem totiÏ nevûfiila. LÛÏko se s ním
v‰elijak pfietáãelo, snad aby krev mohla
proudit a nemûl proleÏeniny, sedûla jsem
tam ani nevím jak dlouho, tekly mnû slzy,
aÏ jsem pochopila, Ïe to tedy snad pfiece
jen bude on.
Taková havárie se mÛÏe stát pfii dostihu kdykoliv. ZneklidÀuje vás to, nebo
máte i v dÛsledku této zku‰enosti vy‰‰í
práh imunity proti strachu?
âlovûk si samozfiejmû obãas uvûdomí
víc, Ïe se takového nûco mÛÏe stát. SnaÏím se ty my‰lenky odhánût a uklidÀujeme
mû, Ïe uÏ si dnes nesedá na konû, ktefií
jdou skákat poprvé - na to uÏ má mladé
kluky.
KdyÏ leÏel v nemocnici, mohla jste
v souvislosti s jeho zdravotním stavem
nûco ovlivÀovat?
Doktofii chtûli, abych u nûj byla co nejvíc. KdyÏ byl v kómatu, stále mû vybízeli,
aÈ mu povídám. Tak jsem tam sedûla a povídala úplné nesmysly. Îe pr‰elo a králíky
smetla povodeÀ a podobné vûci. KdyÏ byl
pfii sobû a znovu jsem mu chtûla líãit, co
se stalo, upozorÀoval mû, Ïe to v‰echno ví.
Îe uÏ v‰echno sly‰el o tom, jak pfii‰la povodeÀ a co udûlala s králíkárnou. Zajímavé
taky bylo, jak zaãal sám bojovat, kdyÏ se
probudil. Zaãal fivát, Ïe chce do âeska, Ïe
musí zaãít chodit a nûco dûlat... Pak to
vzal do vlastních rukou a zaãal vûci dirigovat sám. A kdyÏ uÏ byl v Praze na Bulovce,
dojíÏdûla jsem tam kaÏd˘ den. Brzo ráno
Jak žijí
Rodina bydlí v bytě na patře provozních budov mlyneckých stájí, které nechal postavit
karlovarský podnikatel Antonín Turecký, kde
jsou Váňovi v podnájmu. Ve všední den
vstávají kolem půl sedmé, pozdě v noci přebírají kamióny s koňmi, které se vracejí
z dostihů v zahraničí. Víkendy před začátkem sezóny patří k ještě vytíženějším dnům
než jsou ty všední, v sezóně patří víkendy
závodům. Rodina je celoročně v bezprostředním dosahu koní (kolem 60) konfrontována povinnostmi, které musí spolu se zaměstnanci firmy (10 lidí) plnit bez ohledu
na den či roční období. Nedaleko od současného bydliště si nechávají stavět dům
a od jeho budoucí paní se bez jakékoliv
hořkosti v hlase dozvíme, že za 17 let rodina ještě nikdy nikde nebyla pospolu na
14denní dovolené. Režim jejich práce to za
stávajících okolností prostě neumožňuje. MR
jsem si udûlala práci, pfied obûdem jsem
vyrazila za ním a do veãera jsem tam zÛstala. Jeho jsem vyhodila z lÛÏka, natáhla
jsem se a usnula. Mezitím si pfieãetl noviny
a tak. Veãer jsem jela domÛ a druh˘ den
jsme si to zopakovali.
Co máte na svém muÏi nejradûji?
Je s ním sranda. My uÏ ho v‰ichni známe - on je totiÏ hrozn˘ cholerik a lidi,
ktefií ho neznají, se ho bojí. V jednu chvíli
udûlá hrozn˘ kravál - my ho necháme vykfiiãet -, ale pak je naprosto klidn˘ a vÛbec
neví, o ãem mluvil. Zatímco cizí lidé pak
mají tendenci pro jistotu je‰tû pÛlhodinu
po jeho hrÛze stát v pozoru.
Není mezi vámi v sedle rivalita?
KaÏd˘ máme jednu stáj, a tak si samozfiejmû tro‰ku konkurujeme, protoÏe se
oba snaÏíme dûlat práci co nejlíp. Ale díky
tomu jsou zase v˘sledky.
Je to tak lep‰í, neÏ kdybyste spolu byli
v jedné stáji?
Takhle, kaÏd˘ zvlá‰È, jsme tfii roky.
A mÛÏu fiíct, Ïe je to úÏasné. PÛsobili jsme
i v jedné stáji a za moc to nestálo. Nûkomu chtûl vynadat a nakonec vÏdycky vynadal mnû (smûje se - pozn. aut.) Muselo
se vynadat nûkomu konkrétnímu, tak jsem
za to mohla já. Teì se tfieba potkáme na
Vladafii, oni - ml˘neãtí, my - bohuslav‰tí,
fiekneme si dobré ráno, zamáváme si a je
to úplnû super. Samozfiejmû, Ïe krizové situace, kdyÏ pfiijdou tfieba úrazy koní a tak,
hledáme fie‰ení spoleãnû.
Jak ze sebe dostáváte napûtí, které vá‰
muÏ ventiluje?
Hodnû v sobû emoce dusím a to je zfiejmû ‰patnû. JenÏe coby Ïenská musím dûti,
které mám v Bohuslavi na starost, k nûãemu vést. Nemohou mû tam sly‰et mluvit
vulgárnû, aby to neopakovaly a nefivaly na
konû taky tak. Je to hrozné psychické vypûtí. Ale ãtyfiikrát t˘dnû chodím na aerobik. Tam se odreaguju.
V poslední dobû se stupÀují náfiky Ïen
na muÏe a ti své tradiãní role radûji pfienechávají Ïenám, protoÏe nejsou ochotni
vyvinout takové nasazení jako ony. Taky
vnímáte tento rozpor?
Doma to necítím, protoÏe mám chlapa,
kter˘ je prací posedl˘. Spí‰ ho musím brzdit. Nebo se mnû stává, Ïe mezi dûtmi,
koÀmi a domácností potfiebuji taky nûkdy
vydechnout. Pfiíjdu domÛ, dám si kafe
a náhle sly‰ím tátu, jak se fiítí po schodech
divok˘m krokem. Najednou mám vedle
nûj pocit, Ïe musím stále nûco dûlat. On
si nesedne, pofiád nûco dûlá, a tak i mnû je
hroznû hloupé si vydechnout. V nedûli
tfieba fiekne: 'Proã s námi nejede‰ do
Chuchle?'Já ale vím, Ïe doma ãeká hromada prádla a jiné práce, a tak nejedu.
V podstatû jsem ale ‰Èastná, kdyÏ není doma, protoÏe mám svÛj klid a pohodu.
Rostislav Zeman
MODERNÍ RODINA / Mimo záznam
K Váňům na samotu Mlýnce jsme přijeli
podzimního odpoledne s vědomím, že rodina bude i během naší návštěvy v jednom kole. Syn Pepík se zrovna vrátil vyhladovělý ze školy ve Žluticích. Otec Josef
řešil provozní záležitosti rodinné firmy Jovan a mezi několika telefonáty absolvoval
jeden zvlášť důležitý, který byl impulsem
k tomu, že rozhovor v jistou chvíli přerušil. Omluvil se a odjel převzít dva nové
přírůstky, které do stájí Jovanu směřovaly
z Německa. Matka Pavla chystala synovi
zeleninový salát, a protože ze stájí v blízké Bohuslavi přijela domů i kvůli nám
o něco dříve, chtěla trochu uklidit, dát do
pračky nahromaděné prádlo apod. Do toho ale přišla esemeska od staršího syna
Martina, toho času studenta gymnázia
v Bruntále, na niž bylo třeba reagovat telefonátem. A my jsme naléhali, aby rodina všeho nechala, převlékla se do "žokejského" a předvedla se v akci na koních,
protože soumrak se neúprosně blížil. Fotky si vychutnejte, stejně jako jsme si my
užívali jejich zrod, protože takto pospolu
si jezdecká část rodiny Váňových nevyjela
už hodně dlouho. Snad jedině na Nový
rok... Ostatně pospolu nebyli ani při našem povídání. S otcem, synem i matkou
jsme hovořili samostatně, a tak jsme
kladli i otázky, na které by před ostatními
členy rodiny možná odpovídali jen s velMR
kým sebezapřením.
MODERNÍ RODINA | 83