Zde si můžete prohlédnout nebo stáhnout celý článek.

RYBÁŘSKÉ OSOBNOSTI
/ Milan Tychler
Milan patří mezi přední české rybářské
publicisty a mediální tváře. Je za ním
vidět mnoho odvedené práce v podobě
stovek odborných článků, několika
knih a DVD. Ačkoliv jde o výtečného
univerzálního rybáře, jeho největší
osobní přínos pro české sportovní
rybaření je rozhodně v propagaci
a osvětě lovu s feederovým prutem.
Byl jedním s prvních vyznavačů této
progresivní rybolovné techniky, pro
kterou jako uznávaný český „feederový
guru“ udělal neskutečně moc…
Jak dlouho rybaříte?
Ryby chytám od svých sedmi let, takže už
opravdu dlouho. Jediný výpadek jsem měl během základní vojenské služby, ale jinak chytám
v podstatě nonstop. Je to zvláštní, ale rybařina
mě pořád neskutečně baví. Začínal jsem na takovém malém rybníčku a pak na řece Moravici,
kterou později skryla přehradní nádrž Slezská
Harta. Moravice byla tou řekou, kde jsem se
učil lovu se splávkem a přívlačí. Byla to doba,
na kterou nejraději vzpomínám.
Kdo Vás přivedl k rybaření?
Neměl jsem nikoho, kdo by mě učil rybařině. Ani tatínek, ani dědeček, ani žádný z mých
strýců či známých. Jen já sám a knihy o rybaření, které jsem doslova hltal a kterých bylo
42
43
skutečně pomálu. Vždycky jsem se neuvěřitelně těšil na nové číslo jediného rybářského
časopisu, který se v té době vydával. Některé
knihy jsem uměl doslova nazpaměť a vracel se
k nim zas a znovu. Myslím, že mi to ale vůbec
nebylo ke škodě. Těžké podmínky mě naučily
všemu, co v rybařině potřebuji.
Která z ulovených ryb Vás nejvíc potěšila
a proč?
Tak to je otázka, na kterou nedokážu odpovědět. Mě těší všechny ryby, i ty malé, kterými
někteří rybáři doslova opovrhují. Mé rybářské
začátky byly hodně skromné a naučil jsem se
těšit i z mála. Později jsem rybařil na velkých
přehradních jezerech, velkých řekách, mořích
a chytil pěkné ryby, které mě těšily zrovna tak
jako jiné. Byla spousta malých ryb, které mi
pomohly dělat dobré výsledky na závodech,
a zrovna tak spousta malých ryb, které nebylo
snadné ulovit vzhledem k podmínkám a také
tomu, že už jsou vzácné. Jistěže mě těší, když
chytím větší rybu, ale velikost ryb pro mě není
ani zdaleka tím nejdůležitějším. Mnohem víc
si cením toho, že mohu na ryby jít, což se mnohým kolegům často nedaří.
Je jen velmi málo rybářů, jejichž koníček
se tak výrazně pojí i s jejich prací. U Vás
tomu tak opravdu je. Můžete nám k tomu
prosím něco říci?
Má práce se opravdu s mým koníčkem
prolíná, ale není to tak, jak si mnozí myslí –
za chytání ryb vám skutečně nikdo nezaplatí
a zrovna tak vás neuživí psaní článků. Pravda
je, že spolupracuji s předními firmami, které
buď vyrábí, nebo dováží do naší země rybářské potřeby i krmení, mám možnost si toho
spoustu vyzkoušet a na některých projektech
se podílím. Mou prací je reklamní činnost,
marketing, školení prodejců a fotografování
a právě tyto činnosti jsem spojil s rybářskými
firmami, protože rybaření mě baví. Cením si
toho, že mohu vidět a vyzkoušet si mnohé novinky mnohem dříve, než se vůbec dostanou
na pulty prodejen, a k mnohému mě inspirují.
To, že mohu stále něco nového zkoušet, mě
posouvá stále dál a dál a já už jsem prostě takový, že nemám problém se o své zkušenosti
a poznatky s každým podělit.
Která z Vašich nástrah je nejoblíbenější?
Máte nějakou zvláštní příhodu nebo zkušenost s rybolovem na tuto nástrahu?
U mě je to tak, že provozuji snad všechny
rybářské styly, i když musím přiznat, že ne
všechny stejně intenzivně. Nejraději vláčím,
chytám feederem a na plavanou. Velkým kaprům, sumcům a muškaření se věnuji méně,
ale také. Proto je těžké vybrat z toho množství
různorodých nástrah jednu jedinou a snad
to ani dělat nechci. Vážně nevím, která by to
byla. Nástrahy měním podle potřeby, okolností a na žádné z nich nijak nelpím. Hodně
rád chytám na nástrahy tak jednoduché, jako
jsou kukuřice nebo rousnice či masní červi, ale
na druhou stranu rád zkouším nové boilie, pelety, wobblery, gumy, třpytky… K mé rybařině
patří časté změny revírů, stylů i nástrah, takže
i příhod je mnoho, a tak zmíním jen jednu, kdy
jsem téměř dostal na břeh celkem slušnou štiku i bez nástrahy.
Zakousla se mi do vezírku s rybkami, které měly putovat do akvária. Držela rybku i se
síťkou, a kdybych ji byl zvednul z vody jen
o trochu rychleji, tak byla má. Pustila se až
na břehu, ale z příkrého svahu zase sklouzla
do vody. Pustil bych ji tak jako tak, ale tohle se
na rybách nestává každý den.
Myslíte si, že spojení Vaší práce a rybaření má vliv na Vaše rybářské úspěchy?
Tak to si nejsem úplně jistý, ale asi ano. Má
práce a testování různých výrobků mě naučily zabývat se věcmi trochu hlouběji, než
to mnozí běžně dělají. Například využívat
nářadí až nadoraz. A spoustu věcí pak mohu
uplatnit ve vlastní rybářské praxi. Na mnoho
záležitostí se také dívám trochu jinýma očima
a svůj čas na rybách se snažím využít opravdu maximálně. Například spoustu zkušeností
s vnadicími směsmi jsem mohl využít při feederových závodech.
Co je rozhodující pro opravdové rybáře?
Otázkou zůstává, kdo je to opravdový rybář.
Jaká jsou kritéria pro opravdového rybáře? Je
to ten, který bývá úspěšný lovec, nebo spíše
ten, který se k rybám chová slušně a miluje
vodu i její okolí? A rozhodující v jakém smyslu či směru? Já považuji za opravdového
rybáře člověka, který se svému koníčku věnuje srdcem a není pro něj důležité, kolik ryb
si od vody odnese. Mám rád lidi, kteří rybaří
pro potěšení, o rybařinu se skutečně zajímají,
a je mi jedno, jaký preferují styl nebo nářadí.
O rybařině hovoří hezky, zasvěceně, nikomu
nevnucují svůj názor, dokážou jiného vyslechnout a uznat chybu. Pro všechny tyto lidi je samozřejmě důležité dostat se k vodě tak často,
jak to jen jde, a všem bych ten čas přál.
Jaká je Vaše rada nebo doporučení pro
rybáře, aby byli úspěšnější?
Úspěch nepřichází sám od sebe a pozor, je
to také jedna z věcí, které se u nás neodpouští.
A jak se může stát rybář úspěšnějším? Většina
lidí asi řekne, že by měli chodit k vodě co nejčastěji, ale úplně v tom to není. Úspěšní rybáři
jsou ti, kteří nespěchají. Dávají si na čas, čtou
vodu, nad svou rybařinou také trochu přemýšlí a dokážou se poučit z vlastních chyb. Hledají
vhodná místa, věnují čas mapování loviště
a prostě jdou rybám naproti. Samozřejmě čím
víc času na to máte, tím lépe, ale musí to být
čas skutečně využitý a ne promarněný vysedáváním na jednom místě a čekáním na zázrak.
Co byste chtěl vzkázat nebo popřát všem
rybářům?
Popřál bych jim, aby si ty vzácné chvíle
u vody užili, jak jen nejlépe to jde, a samozřejmě krásné úlovky. Také bych ale vzkázal, aby si
vážili toho, co u nás máme, a chránili přírodu
a ryby, protože všichni víme, jak se různé vlivy podepisují na našich vodách. Už nemáme
problémy s jejich čistotou, ale spousty jiných.
A když se ještě vrátím k tomu opravdovému
rybáři, ten se nepozná jen podle toho, jestli
dokáže chytit ryby…
Za poskytnutý rozhovor a materiály
děkuje Radek Diviš
42
43