4/2007 - Hlas mučedníků

Transkript

4/2007 - Hlas mučedníků
MUÈEDNÍCI KØESANSKÉ VÍRY
Skryté kameny v základech církve
John a Elizabeth Freemanovi
popraveni v Indii v roce 1857
Indické „Mutiny“ bylo povstání muslimù
a brahmínù (vysoká hinduistická kasta) proti
britské vládì a èásteènì i proti køesanství. Zahynulo pøi nìm celkem osm amerických misionáøù z misijní stanice ve mìstì Futtehgurh. Byli
mezi nimi i John Edgar Freeman se svou manželkou Elizabeth.
Misijní stanice ve Futtehgurh vznikla o dvacet let pøedtím a jejími souèástmi byl sirotèinec a køesanská škola. Tak jak pøicházeli ke
Kristu další a další lidé, zaèaly v této oblasti
vznikat první køesanské vesnice.
John Freeman bìhem svých prvních let strávených v Indii ztratil dvì dcery a svou první
manželku. Jeden z jeho kolegù píše, že John
bìhem tohoto temného období projevoval tichost a klid, který prokazoval mimoøádnost
a moc vnitøního duchovního života, který nepøetržitì pøijímal svou výživu shùry.
John Freeman se setkal se svou druhou ženou bìhem své dovolené trávené v Americe.
Její pozdìjší dopisy z Indie prozrazují smysl pro
humor a výjimeèné evangelizaèní a uèitelské
schopnosti. Elizabeth mìla zejména radost, že
sirotci, které vyuèovala Písmu vstupovali do
manželství a usidlovali se v køesanské vesnici, kde byla misijní stanice.
Poslední mìsíc pøed jejich muèednickou
smrtí se k manželùm Freemanovým dostávaly
zprávy o povstání „Mutiny“ na rùzných místech
Indie a že docházelo k masakrùm celých kongregací. Freemanovi se obávali pøedevším
o domorodé køesany, ale stále se upínali
k Bohu a u nìho hledali posilu. Na poslední
chvíli se skupina osmi misionáøù vydala na èlunu po proudu øeky Gangy, když již na obou
bøezích vidìli nepøátelské vesnièany a povstalecké vojáky. Nízký stav vod jim však nedovolil plavit se dál a tak museli pøistát na ostrovì Cawnpore.
Zde se ètyøi dny ukrývali, ale pak je zajali
místní muslimové. Ti je svázali a zcela vyèerpané pøivlekli do nejbližší vesnice, kde je ráno,
13. èervna 1857 zastøelili.
Nepochybnì byli tito køesané pøipraveni
pro Krista i zemøít, bude-li to nezbytné a nad
touto alternativou také uvažovali. Elizabeth
Freemanová napsala: „Obèas pøemýšlím nad
tím, že bychom svou smrtí toho mohli uèinit
více než celým svým životem; pokud k tomu
dojde, dìj se Jeho vùle. A budu-li zavolána,
abych svùj èasný život opustila, nelituj toho,
drahá sestro, že jsem se dala na misijní službu,
nebo nejvìtší radostí bude, když zemøu pro
Toho, který položil svùj život za mne.“
Hlas muèedníkù Vychází pìtkrát do roka.
V prosinci vychází dvojèíslo.
Toto periodikum je registrováno u Ministerstva
kultury ÈR pod evidenèním èíslem
MK ÈR E 12970
Bulletin vydává obèanské sdružení
POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI
K hlavním cílùm tohoto sdružení patøí:
• poskytovat hmotnou a duchovní pomoc pronásledovaným a potøebným køesanùm
• informovat veøejnost o pronásledování køesanù
• podporovat vydávání literatury, která vypovídá
o køesanských muèednících a svìdcích víry.
Obèanské sdružení úzce spolupracuje s celosvìtovou misijní organizací International Christian
Association (ICA).
Pìt hlavních zásad této misijní organizace je založeno na biblickém verši epištoly Židùm 13,3:
1. Podporovat køesany v šíøení evangelia v oblastech, kde jsou pro své svìdectví o Ježíši Kristu pro-
HLAS MUÈEDNÍKÙ
È L E N
M E Z I N Á R O D N Í
K Ø E S  A N S K É
A S O C I A C E I C A
4 / 2007
Skupinka arabských vìøících, která se tajnì schází v jedné ze zemí Støedního východu
následováni, prostøednictvím køesanské literatury, Biblí, rozhlasového vysílání, lékù a dalších forem pomoci.
2. Poskytovat v tìchto oblastech pomoc rodinám
køesanských muèedníkù.
3. Podporovat vìøící, kteøí osobnì prošli utrpením
v bývalých komunistických zemích.
4. Nejrùznìjším zpùsobem se snažit získávat pro
Krista ty, kteøí se podílejí na pronásledování køesanù v totalitních zemích a problémových oblastech.
5. Informovat veøejnost o krutostech páchaných
na køesanech.
Tento bulletin lze bezplatnì objednat na adrese:
Hlas muèedníkù
pošt. pøihrádka 21
377 01 Jindøichùv Hradec
Úèet pro dobrovolné pøíspìvky:
ÈSOB Jindøichùv Hradec
è. ú.: 131257607/0300
Pamatujte na vìznì, jako byste byli uvìznìni s nimi; pamatujte
na ty, kdo trpí, vždy i vás mùže potkat utrpení. – Židùm 13,3
Úvodník Richarda Wurmbranda
Køesané v arabském svìtì
Zprávy ze svìta
Úvaha Toma Whita
Nakladatelství STEFANOS pøipravuje:
Bratr Andrew
PAäER¡KEM VE SLUéB¡CH NEJVYääÕHO
P¯ed 52 lety promluvil B˘h k†mladÈmu holandskÈmu mision·¯i
slovy: ÑPosilni to, co jeötÏ z˘st·v· a†je na vym¯enÌì. Od onoho
dne byl bratr Andrew p¯esvÏdËen, ûe neexistujÌ zav¯enÈ dve¯e.
é·dnÈ hranice, bariÈry Ëi arm·dy nemohou odolat sÌle modlitbyÖ Bratr Andrew se narodil 11. kvÏtna 1928 v†holandskÈm
Alkmaaru. V†jeden·cti letech p¯eruöila chlapcova studia druh·
svÏtov· v·lka a†okupace Holandska. Straöliv· v·leËn· str·d·nÌ
a†pron·sledov·nÌ mÏla na jeho mladou duöi siln˝ vliv a†stala se
jednÌm z†hlavnÌch impulz˘ Andrewova budoucÌho ûivotnÌho
PAŠERÁKEM
posl·nÌ. Po skonËenÌ v·lky se bratr Andrew nechal zapsat jako
VE SLUŽBÁCH dobrovolnÌk do arm·dy, se kterou se dostal do IndonÈsie. Tam
NEJVYŠŠÍHO
byl v†roce 1949 v†jednom boji v·ûnÏ ranÏn. BÏhem dlouhodobÈ
Příběh holandského misionáře,
který v dobách železné opony neohroženě
rekonvalescence si bratr Andrew uvÏdomil, ûe ve skuteËnosti se
pašoval duchovní literaturu
do komunistických zemí.
v˘bec nejlÌtÏjöÌ z·pas odehr·v· v†jeho duöi. LaskavÈ jedn·nÌ
STEFANOS
a†osobnÌ svÏdectvÌ jednÈ zdravotnÌ sestry ho nakonec p¯ivedlo
k†p¯ijetÌ JeûÌöe Krista jako P·na a†Spasitele. BÏhem n·sledujÌcÌch
let proch·zel bratr Andrew v˝razn˝m duchovnÌm r˘stem a†pozdÏji
studoval t¯i roky v†MisijnÌm st¯edisku pro svÏtovou evangelizaci v†Glasgowu. Do Holandska se
vr·til v†roce 1953. RozhodujÌcÌ inspiraci pro svou misijnÌ sluûbu zÌskal po cestÏ do Polska, kde ho
öokovala horlivost a†organizovanost mlad˝ch komunist˘. Tehdy pocÌtil ve svÈm srdci bolest a†lÌtost
nad touto ml·deûÌ, kter· zoufale hledala smysl a†n·plÚ ûivota a†kter· ûila ve svÏtÏ, kde Bible byla
zapovÏzenou knihou a†kde jako jedin· alternativa byla mlad˝m lidem p¯edkl·d·na ideologie
komunismu s†jeho ateistickou doktrÌnou. V†n·sledujÌcÌch letech podnikl cesty do tak¯ka vöech
zemÌ komunistickÈho bloku†ñ Polska, NDR, »eskoslovenska, Jugosl·vie, MaÔarska, Bulharska,
Rumunska, Alb·nie a†nakonec i†do SovÏtskÈho svazu. V†dobÏ, kdy byli far·¯i a†kazatelÈ zat˝k·ni
a†muËeni a†komunistiËtÌ v˘dci usilovali o†vymaz·nÌ kaûdÈ zmÌnky o†k¯esùanstvÌ, konal bratr Andrew tiöe svÈ dÌlo. Paöoval Bible do st·le vÌce zemÌ a†povzbuzoval vϯÌcÌ, kte¯Ì ûili za Ñûeleznou
oponouì. Na tÏchto cest·ch Ëasto zaûil z·zraËnÈ vedenÌ a†ochranu, zejmÈna na hraniËnÌch p¯echodech. Jeho aktivita se poslÈze rozö̯ila na »Ìnu, Vietnam a†dalöÌ oblasti Asie. Bratr Andrew
takÈ brzy zaËal s†n·vötÏvami Afriky, Kuby, St¯ednÌ a†JiûnÌ Ameriky. PoËet zemÌ, kde takto podporoval k¯esùany nakonec p¯es·hl ËÌslo öedes·t. A†tak se z†p˘vodnÏ malÈ holandskÈ misie bratra
Andrewa v†pr˘bÏhu let stala mezin·rodnÌ organizace nazvan· Open Doors s†kancel·¯emi ve
dvaceti zemÌch svÏta a†dvÏma sty pracovnÌky na pln˝ ˙vazek. Kniha Paöer·kem ve sluûb·ch
NejvyööÌho, kter· popisuje zaË·tky sluûby bratra Andrewa, byla poprvÈ vyd·na v†roce 1967. Od tÈ
doby byla p¯eloûena do vÌce neû t¯iceti jazyk˘ a†poËet v˝tisk˘ tÏchto vyd·nÌ p¯es·hl deset milion˘.
V·zan· s†p¯ebalem, 12◊19 cm, 248 str., doporuËen· prodejnÌ cena 235 KË
Kniha vyjde zaË·tkem listopadu
BRATR ANDREW
a John & Elizabeth
Sherrillovi
MIMOŘÁDNÁ NABÍDKA!!!
Objednáte-li si knihu PAŠERÁKEM VE SLUŽBÁCH NEJVYŠŠÍHO do 31. října 2007,
dostanete ji za zvýhodněnou nakladatelskou cenu 180 Kč
Nabízený titul i další knihy nakladatelství STEFANOS si můžete objednat na naší adrese,
uvedené na zadní straně obálky. Poštovné ani balné není účtováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese mucednici.prayer.cz (nebo www.mucednici.prayer.cz).
BIBLICKÉ ZAMYŠLENÍ
Pravý a falešný mesiáš
(Jeho) ovceÖ za cizÌm nep˘jdou, ale utekou od nÏho. (Jan 10,4;5)
V polovinÏ 17. stoletÌ zaplavila éidy po celÈm svÏtÏ divok· radost. Od
äpanÏlska aû po Rusko öly zpr·vy, ûe se objevil mesi·ö. Jeho jmÈno bylo
äabtaj Cvi. Z·moûnÌ lidÈ se vzd·vali svÈho bohatstvÌ a odd·vali se chudobÏ.
NÏkte¯Ì éidÈ se v·leli nazÌ ve snÏhu nebo leûeli s tÏûk˝mi kameny na prsou
anebo se biËovali, aby se tak oËistili od sv˝ch h¯Ìch˘ a byli hodni setkat se
s tÌmto mesi·öem, kter˝ je mÏl odvÈst nazpÏt do zaslÌbenÈ zemÏ.
äabtaj Cvi vydal p¯Ìkaz, aby vöechno na¯Ìk·nÌ nad ztr·tou SiÛnu ustalo.
On ho mÏl p¯ece vbrzku dob˝t nazpÏt. Jedna ûidovsko-k¯esùansk· dÌvka,
vychov·na v Polsku v kl·öte¯e, kter· vûdy snila o tom, ûe bude nevÏstou
mesi·öe, se stala äabtajovou ûenou. TakÈ ona vϯila, ûe je BoûÌm Pomazan˝m.
Kdyû äabtaj dorazil do Turecka, dostal se aû p¯ed sult·na. ÑJsi-li opravdu
BoûÌm poslem, dostaneö p¯Ìleûitost dok·zat, a pak tÏ budeme skuteËnÏ ctÌt.
Aù moji luËiötnÌci na tebe st¯ÌlejÌ öÌpy a pokud nezem¯eö, budeö uzn·n za
mesi·öe. Anebo m·ö moûnost p¯ijmout naöe n·boûenstvÌ. Jinak zem¯eö.ì
äabtaj nev·hal. Nasadil si bÌl˝ tureck˝ turban a p¯ijal Mohamedovo n·boûenstvÌ. Sult·novi ¯ekl: ÑNejsem mesi·ö. Jsem pokorn˝m poddan˝m tvÈho
veliËenstva.ì
éidÈ neuvϯili v JeûÌöe. Uvϯili ale v äabtaje Cvi. OstatnÏ vöichni lidÈ jsou
n·chylnÌ vϯit spÌöe öarlat·n˘m spÌöe neû vtÏlenÈ PravdÏ. V kaûdÈm stoletÌ
upoutali urËitÌ lidÈ pozornost milion˘ zbloudil˝ch, kte¯Ì je povaûovali
za†mesi·öe. A nakonec se vûdy prok·zalo, ûe to byli podvodnÌci.
JeûÌö, kdyû byl zavrûen tÏmi, kte¯Ì byli tehdy u moci, dovolil, aby jÌm
pronikl öÌp smrti. A hle, On ûije a je d·rcem ûivota. Varujte se kaûdÈho
novÈho jmÈna, kterÈ se objevÌ na nebeskÈ klenbÏ n·boûenstvÌ. Existuje
pouze jedinÈ jmÈno skrze kterÈ mohou b˝t lidi spaseni.
Z knihy Richarda Wurmbranda Reaching toward the Heights
M˘ûete n·m ps·t na naöi e-mailovou adresu:
[email protected]
DalöÌ informace v angliËtinÏ lze najÌt na internetov˝ch adres·ch:
www.persecution.com
www.persecution.net
StaröÌ ËÌsla v elektronickÈ podobÏ naleznete na internetovÈ adrese:
mucednici.prayer.cz
RICHARD WURMBRAND NAPSAL
Zvolte si správnì
ÑVyvolte si dnes, komu chcete slouûit.ì
(Jozue 24,15)
Naöi milovanÌ!
Jak vybÌravÌ jsou mnozÌ z n·s, co do jÌdla nebo obleËenÌ! Jsme ale vybÌravÌ
takÈ v mnohem z·vaûnÏjöÌch z·leûitostech? MnozÌ z n·s pat¯Ì k n·boûenstvÌ,
kterÈ si sami nezvolili, zast·v·me n·zory, kterÈ jsme prostÏ jen p¯ejali od druh˝ch, aniû bychom zkoumali jejich pravdivost, anebo se pouötÌme do diskuzÌ
na tÈmata, kterÈ za n·s zvolili jinÌ. »as a energie tak p¯ich·zÌ vniveË a my sami
sebe vystavujeme zl˝m vliv˘m.
JeûÌö byl muûem, kter˝ p¯esnÏ vÏdÏl, jak˝ je v˝znam jeho ûivota a co
p¯esnÏ musÌ udÏlat. Prohl·sil: P¯iöel jsem naplnit z·kon (Matouö 5,17), p¯iöel
jsem volat h¯ÌönÌky k pok·nÌ (9,13), p¯inÈst meË (10,34), spasit, co zahynulo
(18,11), slouûit (20,28), atd.
JeûÌö byl pokouöen ve vöem jako my, ale on vûdy uËinil jednoznaËnou
volbu a v kaûdÈ novÈ situaci si vyvolil dobro. I n·m je urËeno, abychom si
volili.
PouËenÌ od muËednÌk˘
V dobÏ svÈho uvÏznÏnÌ za FrancouzskÈ revoluce, napsali k¯esùanÈ Franz
Ravennas a Martin Guillabert slavn˝ dokument obsahujÌcÌ n·vod, jak se m·
k¯esùan chovat, kdyû se dostane do ohroûenÌ ûivota. Dokument byl naps·n
ve vÏzenÌ, kterÈ jeho auto¯i naz˝vali Ñp¯edsÌnÌ r·jeì. Oba byli sùati 25. Ëervna
1794, nicmÈnÏ inspirace jejich poselstvÌ z˘stala. Zde je jeho zkr·cen· verze:
ÑKdyû stanete p¯ed soudem, mÏli byste si p¯ipomenout chov·nÌ apoötol˘
p¯ed radou, kter· je soudila. Kdyû uslyöÌte, jak nad v·mi vy¯kli rozsudek
smrti, p¯ijmÏte jej jako pozv·nÌ od Kr·le sl·vy, kter˝ v·s zve na svatebnÌ
hostinu. MÏli byste usilovat mÌt tutÈû radost, kterou mÏli naöi p¯edch˘dci ve
stejnÈ situaci.
Kdyû ukonËÌ ËtenÌ rozsudku, ¯eknÏte se sv. Cypri·nem a mnoha dalöÌmi
muËednÌky, ÇDÌky Bohu!ë
Po n·vratu od soudu do vÏzenÌ, zazpÌvejte, ÇZaradoval jsem se, kdyû mi
¯ekli: p˘jdem do Hospodinova domuë (éalm 122). BÏhem Ëek·nÌ na popravu, zpÌvejte radostnÏ pÌsnÏ. Aû v·m spoutajÌ ruce, ¯eknÏte slova apoötola
Pavla: ÇJ· jsem p¯ipraven nejen nechat se sv·zat, n˝brû i zem¯Ìt v JeruzalÈmÏ
pro jmÈno P·na JeûÌöeë (Skutky 21,13).
Kdyû otev¯ou vÏzeÚskou br·nu, aby v·s odvedli na popraviötÏ, zazpÌvejte,
1
ÇOtev¯te mnÏ br·ny spravedlnosti, vejdu jimi, abych vzdal dÌky Hospodinu.
Toto je br·na Hospodinova, jÌ proch·zejÌ spravedlivÌë éalm 118,19 ñ20).
Po cestÏ opakujte tÏm, kte¯Ì v·s povedou, mÌsta z PÌsma o radosti z utrpenÌ
i ze smrti pro n·boûenstvÌ JeûÌöe Krista. M˘ûete svou mysl zamÏstn·vat
takov˝mi v˝roky, jako jsou Pavlova slova: ÇKdo n·s oddÏlÌ od l·sky Kristovy?ë ÿÌman˘m 8,35)
Aû se sejdete se sv˝m popravËÌm, p¯ipomeÚte si slova apoötola Ond¯eje:
ÇAch drah˝ k¯Ìûi, d·vno vytouûen˝, p¯ijmi mÈ poslednÌ vydechnutÌ, jako jsi
p¯ijal i mÈ prvnÌ vyzn·nÌ,ë anebo slova velkÈho svÏdka Ign·ce [AntiochijskÈho]: ÇKdy jiû p¯ijde ta öùastn· chvÌle a j· budu usmrcen pro svÈho Spasitele?
Jak dlouho jeötÏ musÌm Ëekat? TyranÈ, lupiËi, ohni, k¯Ìûi, divok· zvϯi,
vöechna muËenÌ, p¯ijÔte mi co nejrychleji na pomoc uvidÏt JeûÌöe!ë A pak
jeötÏ p¯ipojte modlitbu za svÈ pron·sledovatele.
Svat˝ Polykarp na hranici s rukama p¯ipoutan˝ma za z·dy, pozdvihl oËi
k nebes˘m, a ¯ekl: ÇPane Boûe VöemohoucÌ, chv·lÌm TÏ, ûe jsi mÏ uznal za
hodna sdÌlet v tÈto hodinÏ kalich TvÈho PomazanÈho pro vzk¯ÌöenÌ tÏla
a duöe k ûivotu vÏËnÈmu a k obnovÏ skrze Ducha svatÈho. Nechù jsem dnes
p¯ijat s Tv˝mi svat˝mi jako lib· obÏù. Chv·lÌm tÏ za vöechny vÏci s Tv˝m
milovan˝m Synem JeûÌöem a svat˝m Duchem. Amen.ëì
MuËednÌk dvac·tÈho stoletÌ
Zde jsou dvÏ myölenky Dietricha Bonhoeffera, nÏmeckÈho evangelickÈho
far·¯e, kterÈho nacistÈ obÏsili za jeho k¯esùanskÈ postoje. SvÈ myölenky
shrom·ûdil do dopis˘, kterÈ z vÏzenÌ psal svÈ snoubence:
ÑKter˝ ËlovÏk m· pr·vo vyh˝bat se nebezpeËÌ a couvat p¯ed nÌm?ì
ÑBÏhem uplynul˝ch dvou let str·ven˝ch ve vÏzenÌ, jsem poznal, jak s m·lem
se ËlovÏk m˘ûe spokojit. NeËinnost dlouhÈho uvÏznÏnÌ je zejmÈna silnÏ
podnÏtn· ke kon·nÌ vöeho moûnÈho pro spoleËnÈ dobro v r·mci omezen˝ch moûnostÌ.ì
PoslednÌ skutek jednoho muËednÌka
Zde je jin˝ vzneöen˝ skutek jednoho z muËednÌk˘:
Dirk Willems byl v dobÏ vl·dy öpanÏlsk˝ch katolÌk˘ v Holandsku v 16. stol.
usvÏdËen, ûe pat¯Ì k anabaptist˘m. Poda¯ilo se mu utÈci z vÏzenÌ, kdyû se
spustil z okna po provaze spletenÈho z hadr˘ na led zamrzlÈho rybnÌka,
kter˝ byl pod okny vÏzenÌ. Ale jeden z dozorc˘ ho zahlÈdl a zaËal ho
pron·sledovat.
Dirkovi se ˙spÏönÏ poda¯ilo p¯ebÏhnou po tenkÈm ledÏ rybnÌka, protoûe
byl dÌky dlouhÈmu hladovÏnÌ ve vÏzenÌ jen kost a k˘ûe. Jeho pron·sledovatel vöak na tom byl ˙plnÏ opaËnÏ. Kv˘li p¯ejÌd·nÌ byl p¯Ìliö tÏûk˝ a uprost¯ed
rybnÌka se pod nÌm probo¯il led. Kdyû Dirk uslyöel, jak dozorce vol· o pomoc,
vr·til se nazpÏt a pomohl mu vyökr·bat se na led. Ale nevdÏËn˝ dr·b ho
n·slednÏ popadl a odvedl nazpÏt do vÏzenÌ. I p¯es sv˘j milosrdn˝ skutek byl
Dirk pro svou vÌru up·len.
Z takov˝ch myölenek a skutk˘ v˝jimeËnÈ l·sky i k ˙hlavnÌm nep¯·tel˘m,
se m˘ûeme uËit volit si spr·vnou cestu.
2
DÏti k¯esùansk˝ch vÏzÚ˘
Existuje duöevnÌ nemoc oznaËovan· jako Ñposttraumatick˝ stresov˝ efektì.
Traumata a silnÈ öoky zakouöenÈ v dÏtstvÌ mohou mÌt trvalÈ zhoubnÈ n·sledky na mysl dospÏl˝ch a dokonce jeötÏ i na jejich dÏti.
Kdyû komunistick· policie vnikala do dom˘ naöich uvÏznÏn˝ch brat¯Ì, jejich
dÏti vidÏly, jak policie otce bije a odv·dÌ v poutech a jak jejich matka zoufale
pl·Ëe. PozdÏji vÌdaly svÈho otce jiû jen skrz vÏzeÚskÈ m¯Ìûe. A to nemluvÌm
o p¯Ìpadu, kdy byli zatËeni oba rodiËe a dÏti nech·ny napospas svÈmu osudu.
V muslimsk˝ch zemÌch jsou dÏti nuceny, aby se ˙Ëastnily popravy sv˝ch rodiˢ. Mohl bych pokraËovat a vypr·vÏt, co dÏti k¯esùan˘ vöechno vytrpÏly a ËÌm
trpÌ i dnes. Toto zakusily i naöe dÏti a dÏti rodin naöich nejbliûöÌch p¯·tel.
NÏkterÈ dÏti jsou schopny tato traumata p¯ekonat. JinÈ tyto hr˘znÈ scÈny
trvale pron·sledujÌ. P˘sobÌ pak u nich dÏsivÈ sny, dlouhodobÈ stavy depresÌ,
chorobnou ned˘vÏru v˘Ëi lidem a dalöÌ vÏci. (»asto ti, kte¯Ì udali jejich
rodiËe, byli lidÈ, kte¯Ì se vyd·vali za p¯·tele jejich rodiny.)
ProûÌvat dÏtstvÌ a ml·dÌ uprost¯ed takov˝ch tragÈdiÌ m˘ûe vÈst k deformaci
duöe. MnoûstvÌ dÏtÌ dlouhodobÏ uvÏznÏn˝ch k¯esùan˘ bylo takov˝mi ud·lostmi poznamen·no na cel˝ ûivot. TrpÏly n·slednÏ osamocenostÌ, nedok·zaly si
najÌt p¯·tele. ObËas se chorobnÈ d˘sledky projevily aû po desetiletÌch. TakovÌ
lidÈ pot¯ebujÌ naöe modlitby a nejvyööÌ k¯esùankou ctnost ñ ch·pajÌcÌ l·sku.
StejnÏ tak pro samotnÈ b˝valÈ vÏznÏ vÌry bylo pok¯ivenÌ duöÌ jejich dÏtÌ
horöÌm utrpenÌm neû jejich vlastnÌ str·d·nÌ ve vÏzenÌ.
Protoûe jste duchovnÌmi p¯·teli tÏchto rodin, prosÌme v·s, abyste na nÏ
pamatovali ve sv˝ch modlitb·ch. Jiû to je velk· pomoc pro nÏ, kdyû budou
vÏdÏt, ûe k¯esùanÈ na Z·padÏ vÏdÌ o b¯emenu, kterÈ je kv˘li spravedlivÈmu
boji vÌry tÏchto vϯÌcÌch uvaleno na jejich rodiny.
JednÌm z nejtÏûöÌch k¯Ìû˘ pro rozhodnÈ k¯esùany je skuteËnost, ûe jejich
obÏù pro vÌru v Krista povaûujÌ jejich nejbliûöÌ a nejdraûöÌ za absurdnÌ a öokujÌcÌ.
TakÈ JeûÌö mÏl ve svÈm pozemskÈm ûivotÏ bratry a sestry. EvidentnÏ mu
nikdo z nich nerozumÏl. Jeho matka Marie, byla jedin˝m Ëlenem jeho rodiny, kter˝ byl p¯Ìtomen na GolgotÏ. Jak to muselo b˝t pro jejÌ srdce bolestivÈ!
To je vöak cena, kterou ËlovÏk platÌ za duchovnÌ v˝öiny.
DÏkujeme v·m, ûe jste se p¯ipojili k n·m, abychom spoleËnÏ pamatovali
na pron·sledovanÈ k¯esùany, minulÈ i p¯ÌtomnÈ. Bez vaöÌ pomoci a modliteb
bychom nedok·zali toto BoûÌ dÌlo naplÚovat. A jak se vy modlÌte za n·s
a naöÌ pr·ci, modlÌme se zase my za v·s, aby B˘h ûehnal vaöemu odevzd·v·nÌ se do jeho v˘le.
V Kristu V·ö
Richard Wurmbrand
[Richard Wurmbrand (1909ñ2001) ñ rumunsk˝ lutersk˝ far·¯, kter˝ byl pro svou vÌru vÏznÏn 14
let v komunistickÈm ûal·¯i. Po odchodu na Z·pad zaloûil se svou manûelkou Sabinou v roce
1967 mezin·rodnÌ misijnÌ organizaci, jejÌmû cÌlem je pom·hat pron·sledovan˝m k¯esùan˘m.
Tento Ël·nek poch·zÌ z anglickÈho zpravodaje Hlasu muËednÌk˘ vydanÈho v listopadu 1995.]
3
PRONÁSLEDOVANÁ CÍRKEV DNES
Køesané v arabském svìtì
Sedmn·ctilet˝ Yousef si zaËal uvÏdomovat, ûe se ho zmocÚuje strach a je
mu Ëasto do pl·Ëe. AËkoli byl v meöitÏ a dennÏ od¯Ìk·val modlitby z kor·nu,
cÌtil, ûe je jeho ûivot pr·zdn˝. Pokouöel se p¯ipojit ke gangu mladÌk˘, br·t
drogy a alkohol, ale svou pr·zdnotu tÌm nenaplnil. Tohle mi pom˘ûe, pomyslel si, kdyû otev¯el lahviËku s pilulkami. Smrt se mu zd·la jako jedinÈ
v˝chodisko. Myölenky na sebevraûdu ustoupily, kdyû v nitru uslyöel mÌrn˝
hlas, kter˝ mu kladl ot·zku: ÑVzpomÌn·ö si na mne?ì
ÑZaËal jsem vzpomÌnat na dobu, kterou jsem tr·vil u svÈho k¯esùanskÈho
dÏdeËka, a na jeho jemn˝, milujÌcÌ hlas a charakter,ì vypr·vÏl n·m ned·vno
Yousef.
VysvÏtloval n·m, jak jednou sedÏl dÏdeËkovi na klÌnÏ a dÌvali se spolu
na televizi. BÏûel pr·vÏ nÏjak˝ po¯ad o lososech, kte¯Ì plavali proti proudu ¯eky. ÑM˘j dÏdeËek mi tenkr·t ¯ekl, ûe k¯esùanÈ jsou jako ty ryby ñ
vûdy plavou proti proudu, proti bÏhu svÏta. ÿekl mi, ûe cesty svÏta jsou
vûdy proti cest·m Kristov˝m. A i kdyû to t¯eba znamen· trval˝ z·pas, jsou
tyto ryby plavoucÌ proti proudu plnÈ ûivota. Ty, kterÈ plavou snadno
a nech·vajÌ se un·öet proudem ñ svÏtem ñ jsou mrtvÈ,ì vypravoval Yousef.
Po tomto potÏöujÌcÌm vzpomÌn·nÌ odloûil Yousef pr·öky a zaËal se modlit
k Bohu svÈho dÏdeËka. SlÌbil mu, ûe zanech· myölenek na sebevraûdu,
pokud JeûÌö do konce zÌt¯ejöÌho dne v jeho ûivotÏ vöechno napravÌ.
Kdyû se Yousef r·no probudil, zjistil, ûe u jeho postele sedÌ jeho str˝c
Ishaq a usmÌv· se na nÏj.
ÑKdyû jsem ho uvidÏl, cÌtil jsem, jak mÏ naplnil zvl·ötnÌ pokoj. ÿekl
mi, ûe mu B˘h poloûil na srdce, aby mÏ öel dnes navötÌvit,ì vypr·vÏl
Yousef.
Ishag svÈmu synovci ¯ekl, ûe se vzdal starÈho ûivota narkomana a drogovÈho dealera a stal se k¯esùanem. »Ìm vÌce str˝c vypr·vÏl o k¯esùanskÈm
ûivotÏ, tÌm vÏtöÌ vzruöenÌ se Yousefa zmocÚovalo. Ishaq ho nakonec vyzval,
aby se modlil k Bohu o sp·su svÈ duöe.
Yousef pak str˝ce Ëasto navötÏvoval, aby se dovÏdÏl vÌce o k¯esùanstvÌ.
»etl si pravidelnÏ Bibli, ale ukr˝val jÌ peËlivÏ pod svou postelÌ, aby o nÌ
rodiËe nevÏdÏli.
Yousefova matka zast·vala v mÌstnÌ meöitÏ urËitou funkci, k¯esùany pohrdala a p¯i jednÈ p¯Ìleûitosti strhla YousefovÏ k¯esùanskÈ tetÏ z krku k¯Ìûek
a plivla jÌ do tv·¯e.
ÑKdyû matka naöla pod mojÌ postelÌ Bibli, byla vzteky bez sebe. Popadla
mÏ za lÌmec a zaËala k¯iËet ÇAll·h Akbarë (B˘h je nejvÏtöÌ), pak mÏ zaËala bÌt
kusem gumovÈ zahradnÌ hadice. PÏt dnÌ jsem nemohl sp·t kv˘li bolestiv˝m
ran·m.ì
4
Matka Yousefovi ¯ekla, ûe Bible je öpinav· kniha, a ûe k¯esùanÈ jsou
Ô·blovÈ. Jednou mu dokonce vyhroûovala, ûe mu pod¯Ìzne hrdlo kuchyÚsk˝m noûem.
Ale navzdory tomu Yousefova vÌra rostla. Touûil, aby i dalöÌ ËlenovÈ
rodiny p¯ijali Krista, ale vÏdÏl dob¯e, ûe bude mÌt n·silnou opozici, a ûe
m˘ûe dokonce b˝t ohroûen i na ûivotÏ.
Yousef n·m takÈ vypr·vÏl o incidentu, ke kterÈmu doölo, kdyû se v loûnici
modlil se sv˝m staröÌm bratrem.
ÑPr·vÏ jsme s bratrem kleËeli, kdyû uprost¯ed modlitby nepozorovanÏ
veöla matka a ude¯ila mÏ do temene kovov˝m kastrolem. ZaËala bÌt mÈho
bratra a potom se vrhla na mÏ a ökrtila mÏ tak dlouho, aû jsem ztratil
vÏdomÌ. Myslela, ûe jsem mrtv˝.ì
Pak Yousef popsal dalöÌ ˙tok, p¯i kterÈm mu otec hrozil, ûe jej hodÌ
z balkÛnu jejich bytu v druhÈm pat¯e.
ÑOtec mi ¯ekl, ûe kdyû mÏ shodÌ dol˘ on, p˘jde do vÏzenÌ, m· matka
p¯ijde o rozum a mÈmu bratrovi nezbude neû jÌt ûebrotou. Ale kdyû pr˝
skoËÌm s·m, vöichni pouze ¯eknou, ûe se jejich syn zbl·znil.ì
Yousef nechtÏl zp˘sobit rodinÏ hanbu a proto skoËil z balkÛnu po hlavÏ
s·m. Jako z·zrakem vöak p¯eûil a skonËil v nemocnici pouze s pohmoûdÏn˝m ramenem a natrhl˝m oboËÌm. V nemocnici se pak otec zeptal, proË
to udÏlal. ÑJ· jsem tÏ chtÏl p¯ivÈst jen zp·tky k isl·mu,ì vysvÏtloval mu
otec.
Yousef se vöak k otcovÏ v̯e nevr·til. Dnes tr·vÌ vÏtöinu Ëasu sluûbou
mlad˝m muslim˘m a vypr·vÌ, ûe m· od Boha dan˝ talent, co se t˝Ëe paöov·nÌ BiblÌ a k¯esùanskÈ literatury, kter˝mi nynÌ namÌsto d¯ÌvÏjöÌch drog z·sobuje svÈ vrstevnÌky. TakÈ jeho matka nakonec uvϯila a nynÌ se snaûÌ p¯iv·dÏt mladÈ Araby ke Kristu prost¯ednictvÌm internetu.
PodobnÏ jako lososi bojujÌ proti proudu, aby propluli pe¯ejemi, bojuje
Yousef a dalöÌ pron·sledovanÌ k¯esùanÈ na St¯ednÌm v˝chodÏ s tÏûkostmi svÈ
k¯esùanskÈ pouti. VÏdÌ vöak, ûe P·n stojÌ na jejich stranÏ a ûe vzteklÈ vody je
nepohltÌ (éalm 124, 2ñ5).
Jak se vyhnout v Sa˙dskÈ Ar·bii mutawÏ
K¯esùanÈ, kte¯Ì podobnÏ jako Yousef d¯Ìve vyzn·vali isl·m, riskujÌ kv˘li
n·sledov·nÌ Krista svÈ ûivoty. Jejich pron·sledovatelÈ jsou Ëasto Ëleny jejich
vlastnÌch komunit nebo dokonce rodinnÌ p¯ÌsluönÌci. ObËas je pak pron·sledov·nÌ ¯Ìzeno vl·dou a jejÌmi agenty a k¯esùanÈ jsou povaûov·ni za odpadlÌky, kte¯Ì zradili isl·m.
Takov˝ je i stav v Sa˙dskÈ Ar·bii, kde n·boûensk· svoboda neexistuje.
Mision·¯skÈ a k¯esùanskÈ evangelizaËnÌ aktivity jsou p¯ÌsnÏ zapovÏzenÈ. Sa˙dskÈ kr·lovstvÌ dokonce z¯Ìdilo n·boûenskou policii, zn·mou jako mutawa,
jejÌmû ˙kolem je prosazovat n·boûenskÈ restrikce v zemi.
Tato restriktivnÌ policejnÌ sloûka nep¯etrûitÏ slÌdÌ po jak˝chkoli zn·mk·ch
k¯esùanskÈ aktivity a Ëasto prov·dÌ razie na domy, kde se tajnÏ k¯esùanÈ
sch·zÌ. Za praktikov·nÌ svÈ vÌry jsou k¯esùanÈ zat˝k·nÌ, biti, vÏznÏni a muËeni. Mnoho k¯esùan˘ z ¯ad zahraniËnÌch dÏlnÌk˘ bylo ze zemÏ deportov·no.
5
Jibrila (p¯ezdÌvka) byl vychov·n jako nejp¯ÌsnÏjöÌ muslim, jemuû ¯Ìkali, ûe
Bible je podvrûen· kniha. Jiû v patn·cti letech mu pak vötÏpovali, ûe prav˝
muslim se musÌ st·t öahÌdem (muËednÌkem).
O nÏkolik let pozdÏji zaËaly Jibrala znepokojovat urËitÈ ot·zky spojenÈ
s jeho isl·mskou vÌrou. P¯i hled·nÌ odpovÏdi zaËal sledovat p¯es satelitnÌ
antÈnu jistou k¯esùanskou televiznÌ stanici. »asto se jiû v öest hodin r·no
nepozorovanÏ vkradl v domÏ svÈho str˝ce do pokoje s televizÌ a bez vÏdomÌ
kohokoli z rodiny sledoval k¯esùanskÈ vysÌl·nÌ. Jibril vypr·vÌ, ûe nakonec
spadla s jeho oËÌ rouöka a on poznal, ûe B˘h odpovÌd· na modlitby, aniû by
musel mÌt hlavu p¯i modlitbÏ smÏrem k Mekce. ÑIsl·m mi pokoj nep¯in·öel,
zatÌmco Kristus ano.ì
Jednoho dne vstoupil do jeho srdce JeûÌö a Jibril ÑpocÌtil intenzivnÏ BoûÌ
p¯Ìtomnost, kter· ho obklopila jako oheÚì.
Jibrilovi se dostalo zvl·ötnÌ inspirace k seps·nÌ duchovnÌch b·snÌ, ve
kter˝ch vyj·d¯il svou l·sku ke Kristu. Tyto b·snÏ, kterÈ si schov·val
v penÏûence vöak objevil jeho otec, kterÈho velice pobou¯ily. Ptal se Jibrila:
ÑKdo tÏ nauËil takhle ps·t ñ ameriËtÌ mision·¯i?ì
Jibral nakonec musel utÈci z domu, protoûe otec mu vyhroûoval, ûe to
ozn·mÌ mutawÏ. »lenovÈ rodiny se ho z¯ekli a neodpovÌdali na jeho dopisy
a ani s nÌm nechtÏli telefonicky hovo¯it.
Jibril rovnÏû udÏlal zkuöenost s n·boûenskou policiÌ. Vypr·vÌ, ûe v roce
2002 bydlel u jednoho k¯esùanskÈho konvertity p˘vodem z Asie. Jednoho
dne zabuöila na dve¯e domu mutawa. JejÌ p¯ÌsluönÌci chtÏli zkonfiskovat
k¯esùanskou literaturu. Kdyby ho v domÏ naöli, zatkli by ho za odpadlictvÌ
od isl·mu, coû je zloËin, kter˝ pr·vnÌ ¯·d v Sa˙dskÈ Ar·bie trest· smrtÌ. Ale
BoûÌ milostÌ se poda¯ilo Jibralovi uniknout oknem.
Dnes ûije Jibril v jinÈ zemi na St¯ednÌm v˝chodÏ. Nem˘ûe nalÈzt zamÏstn·nÌ ñ plave proti proudu. Jen m·lo zamÏstnavatel˘ poskytne pr·ci b˝valÈmu muslimovi, kter˝ p¯ijal Krista.
ZÌsk·nÌ ceny
Ned·vno jsme se v jinÈ zemi St¯ednÌho v˝chodu setkali s dalöÌm k¯esùanem, kter˝ opustil isl·m. Kv˘li ochranÏ jeho totoûnosti ho budeme naz˝vat
Hamed.
Jiû v devaten·cti letech se oûenil, ale jeho manûelstvÌ se po t¯ech mÏsÌcÌch
rozpadlo. Hamed si kv˘li tomu zoufal.
ÑVöechno se mi zd·lo najednou temnÈ,ì vypr·vÏl. ÑChtÏl jsem zem¯Ìt jako
muËednÌk p¯i dûih·du proti k¯esùan˘m.ì
Pak se stalo, ûe nÏjak˝ zahraniËnÌ mision·¯ dal Hamedovi Bibli a nastÌnil
mu zvÏst evangelia. Hamed vöak vzpomÌn·, ûe to bylo hlavnÏ svÏdectvÌ
mision·¯ova ûivota, kterÈ ho p¯ivedlo ke Kristu.
V celÈm isl·mskÈm svÏtÏ popisujÌ muslimovÈ svÈ sny a vidÏnÌ JeûÌöe
Krista. TakÈ Hamed vypr·vÏl naöim z·stupc˘m svou zkuöenost. Ve t¯ech
velmi sugestivnÌch nocÌch vidÏl, jak se k nÏmu p¯ibliûuje z·¯ivÏ bÌlÈ svÏtlo.
T¯etÌ noc pak v tomto svÏtle rozpoznal podobu JeûÌöe. Nejd¯Ìve byl tÌm
vidÏnÌm p¯edÏöen ale pak poklekl v modlitbÏ.
6
ÑUcÌtil jsem l·sku a
pokoj a ¯ekl jsem JeûÌöi:
ÇJsi m˘j Kr·l, budu TÏ n·sledovat,ëì lÌËil Hamed
sv˘j proûitek.
Hamed zaËal pravidelnÏ chodit do k¯esùanskÈho sboru a pozdÏji se nechal pok¯tÌt. Kdyû se
o HamedovÏ konverzi
dozvÏdÏl jeho otec, vyhodil ho z domova.
ÑK¯iËel na mne, ûe p˘sobÌm hanbu celÈ rodiHamed vysvÏtluje z·stupc˘m Hlasu muËednÌk˘, jak se ponÏ.ì
mocÌ sportovnÌ pr·ce mezi mlad˝mi lidmi snaûÌ zvÏstovat
Kr·tce potom Hameda evangelium.
konfrontovalo pÏt sunnitsk˝ch muslimsk˝ch extrÈmist˘, kte¯Ì ho p¯inutili, aby nasedl do jejich automobilu. Odvedli ho do nÏjakÈho bytu. Pak mu zav·zali oËi a nÏkolik muû˘
zaËalo Hameda bÌt a kopat, zatÌmco mu jinÌ drûeli ruce, aby se nemohl
br·nit.
ÑPak se mi posmÌvali a ¯ekli mi: ÇTy se chceö st·t k¯esùansk˝m prasetem?
D·me ti p¯Ìleûitost, abys zakusil to, co se podle k¯esùan˘ stalo JeûÌöi,ë vypr·vÏl
Hamed.
N·silnÌci vzali rozûhavenÈ kovovÈ h¯eby a pak je silou tlaËili do h¯betu ruky
a tak to nÏkolikr·t opakovali.
Hamed ale n·siln˝ ˙tok p¯est·l a nijak
ho neodradil od pevnÈho setrv·nÌ ve v̯e.
Pracuje nynÌ v jinÈ komunitÏ mezi mlad˝mi
lidmi a snaûÌ se jim zvÏstovat evangelium.
Hlas muËednÌk˘ podporuje takovÈ evangelisty jako je Hamed p¯edevöÌm opat¯ov·nÌm evangelizaËnÌch materi·l˘. Za tÌmto
˙Ëelem tiskneme a nap¯ÌË arabsk˝m svÏtem distribuujeme Bible a vhodnou k¯esùanskou literaturu v arabskÈm jazyce.
Hamed n·m ¯ekl, ûe jeho nejoblÌbenÏjöÌm biblick˝m veröem je 1. Korintsk˝m 9,24,
kde je obraznÏ pops·no, jak˝m zp˘sobem
chce ûÌt pro JeûÌöe: ÑNevÌte snad, ûe ti, kte¯Ì
bÏûÌ na z·vodnÌ dr·ze, bÏûÌ sice vöichni, ale
jen jeden dostane cenu?ì Chceme Hameda
podporovat p¯i jeho ÑbÏhuì a pom·hat li- Tato jizva na HamedovÏ pravÈ ruce mu
dem arabskÈho svÏta, aby zÌskali nebeskou nep¯etrûitÏ p¯ipomÌn· n·siln˝ ˙tok a
v˝hr˘ûky kv˘li jeho v̯e v†Krista.
cenu vÏËnÈho ûivota v JeûÌöi Kristu.
7
Dr˙zsk˝ had
VÌra Dr˙z˘, ke kterÈ se na St¯ednÌm v˝chodÏ hl·sÌ asi 700 000 lidÌ, p¯ev·ûnÏ ûijÌcÌch v Libanonu, Izraeli, S˝rii a Jord·nsku, m· sv˘j p˘vod v sunitskÈm
isl·mu. Dr˙zovÈ vϯÌ, ûe se B˘h p¯ed vÌce jak tisÌci lety vtÏlil do Mohamadova potomka Kalifa al-Hakima. Ovöem n·boûensk· konverze jak k tÈto v̯e
tak i od nenÌ dovolena.
Ned·vno jsme se setkali v jednÈ z tÏchto jmenovan˝ch zemÌ s dr˙zsk˝m
konvertitou ke k¯esùanstvÌ, kterÈho budeme naz˝vat Salim. On i ËlenovÈ
jeho rodiny zakouöejÌ v jejich rodnÈ vesnici intenzivnÌ pron·sledov·nÌ jiû po
¯adu let.
Salim p¯iöel ke Kristu potÈ, co jej jeden z p¯·tel pozval, aby p¯iöel k nÏmu
dom˘ a posedÏl s nÏkolika Ñdobr˝mi lidmiì.
ÑJako bych v tÈ mÌstnosti cÌtil zvl·ötnÌ svÏtlo. Ti lidÈ se usmÌvali a jejich
tv·¯e doslova z·¯ily. Pomyslel jsem si, Çto je neuvϯitelnÈ, jak to, ûe se tak
usmÌvajÌ, proË mezi nimi nenÌ ani stopa hnÏvu?ëì
ÑPokraËoval jsem v chozenÌ mezi tyto ÑdobrÈ lidiì a po dvou mÏsÌcÌch
jsem onomu p¯Ìteli, kter˝ mÏ mezi nÏ pozval, ¯ekl, ûe nynÌ takÈ vϯÌm
v JeûÌöe. Poznal jsem, ûe On je svÏtlo a moc a od tÈ doby Krista opravdovÏ
miluji.ì
Jakmile se Salim obr·til ke Kristu, zaËal o svÈ v̯e hovo¯it, jak s Ëleny svÈ
rodiny tak i s dalöÌmi vesniËany. Ale ti, kdyû se dovÏdÏli, ûe se stal k¯esùanem, ho zaËali ihned pron·sledovat.
Jednoho dne Salim potkal svÈho bratra na poötÏ. Bratr mu vöak neodpovÏdÏl ani na pozdrav. MÌsto toho mu ¯ekl: ÑNestojÌm o tv˘j pozdrav, protoûe
jsi had, kter˝ se dal na jinou vÌru a chceö uötknout druhÈ jedem svÈho uËenÌ.
My zkr·tka musÌme hadovi utnout hlavu.ì Salim na to bratrovi odpovÏdÏl:
ÑAù ti B˘h poûehn·.ì
Jednou v noci zabouchalo na dve¯e Salimova domu pÏt muû˘. ÿekli,
ûe chtÏjÌ, aby jim vypr·vÏl o JeûÌöi. Salim radostnÏ otev¯el dve¯e a vyöel
ven.
ÑV ten okamûik se na mÏ vrhli a zaËali mÏ bÌt. Volal jsem na nÏ,
proË to dÏlajÌ. A oni odpovÏdÏli: ÇVϯÌö v JeûÌöe?ë OdvÏtil jsem: ÇSamoz¯ejmÏ, miluji Kristaë Pak mi ¯ekli, ûe jsem had. Dva z nich mi drûeli
ruce a zbylÌ t¯i mÏ ml·tili do ûeber. P¯itom na mÏ k¯iËeli, ûe mÏ p¯iöli
zabÌt, protoûe jsem had. Pak mÏ zaËali bÌt do z·tylku a p¯itom k¯iËeli,
ûe chtÏjÌ, abych ochrnul a nemohl chodit a koneËnÏ p¯estal lidem vypr·vÏt o JeûÌöi.ì
Salim musel b˝t po tomto napadenÌ hospitalizov·n s nÏkolika zlomen˝mi
ûebry a pohmoûdÏn˝m obratlem.
P¯i jinÈm ˙toku se ˙toËnÌci pokouöeli Salimovi zlomit nohu ˙derem kovovou tyËÌ. Salimovu manûelku Najlah zase napadl jejÌ vlastnÌ bratr a snaûil
se jÌ p¯inutit, aby se p¯iznala, ûe se i ona stala k¯esùankou. V n·valu vzteku
po sest¯e mrötil ûidlÌ. Najlah p¯i tomto ˙toku utrpÏla zlomeninu ruky a r·nu
do hlavy.
Salimova rodina trpÏla neust·l˝mi v˝hr˘ûkami. ⁄toËnÌci jim rozbÌjeli okna,
nÏkolikr·t zniËili vodovod a elektrickou p¯Ìpojku. RovnÏû jejich dÏti zakou8
öely ˙toky od sv˝ch spoluû·k˘. P¯i jednom takovÈm ˙toku jejich synovi
zlomili ruku.
TÈmϯ t¯i roky byl Salim nezamÏstnan˝m. Protoûe se stal k¯esùanem nikdo z vesnice si ho na
pr·ci nenajal. To samoz¯ejmÏ p¯ivedlo celou rodinu do velkÈ finanËnÌ
tÌsnÏ.
Hlas muËednÌk˘ se
rozhodl, ûe Salimovi a Salim se svou manûelkou Najlah
jeho rodinÏ pom˘ûe. NynÌ zvaûujeme vöechny alternativy dlouhodobÈ pomoci tÏmto perzekuovan˝m vϯÌcÌm.
Pomoc naöÌ misie
Hlas muËednÌk˘ prost¯ednictvÌm r˘zn˝ch projekt˘ pom·h· k¯esùan˘m
v arabskÈm svÏtÏ jak po str·nce materi·lnÌ tak i opat¯ov·nÌm duchovnÌ
literatury. MnozÌ z tÏchto vϯÌcÌch poch·zejÌ z velmi chud˝ch oblastÌ. Kdyû
se rozhodnou n·sledovat Krista, jejich nouze se jeötÏ zv˝öÌ, neboù Ëasto
p¯ijdou o svou obûivu.
PlatÌ na nÏ slova 2. Korintsk˝m 6,10: Ñjsme chudÌ a p¯ece mnohÈ
obohacujeme.ì Zde cÌtÌme sv˘j prvo¯ad˝ ˙kol ñ st·t p¯i tÏchto k¯esùanech. TakÈ podporujeme v arabskÈm svÏtÏ azylovÈ domy, kam se mohou uch˝lit novÌ konvertitÈ a kde mohou prohlubovat svÈ znalosti PÌsma. Jsme vdÏËni vöem Ëten·¯˘m, kte¯Ì n·m tuto pr·ci sv˝mi dary
umoûÚujÌ.
V arabskÈm svÏtÏ jsou k¯esùansk· knihkupectvÌ velkou vz·cnostÌ. SnaûÌme se z·sobovat jak ofici·lnÌ trh, tak i ileg·lnÌ distribuci. Jeden arabsk˝
k¯esùan n·m ned·vno ¯ekl: ÑK¯esùanÈ zde jsou jako houba. Kdyû jim d·te
tisÌce BiblÌ a k¯esùansk˝ch knih Ëi kompaktnÌch disk˘, ihned je do sebe
vs·knou, aby je zase nÏkde pustili ven. BÏhem nÏkolika dn˘ je p¯edajÌ
jin˝m a jsou p¯ipraveni p¯ijmout dalöÌ.ì Tisk literatury je jednÌm z naöich
hlavnÌch projekt˘ pro k¯esùany na St¯ednÌm v˝chodu. Vedle toho Hlas muËednÌk˘ po¯·d· v tÏchto zemÌch rovnÏû semin·¯e, kde se mohou vϯÌcÌ
o sv˝ch tÏûkostech vz·jemnÏ sdÌlet. TakovÈ setk·nÌ se ned·vno uskuteËnilo
v BetlÈmÏ a bylo urËeno pro palestinskÈ k¯esùany, kte¯Ì rovnÏû zakouöejÌ
mnoh· protivenstvÌ.
NovÌ k¯esùanötÌ konvertitÈ svÏdËÌ smÏle o svÈ v̯e v Krista v Ir·ku, EgyptÏ, AlûÌrsku, SaudskÈ Ar·bii a v dalöÌch zemÌch. Pamatujme ve sv˝ch modlitb·ch na nÏ, aby st·li pevnÏ ve v̯e i tv·¯Ì v tv·¯ pron·sledov·nÌ od Ëlen˘
vlastnÌch rodin, svÈho okolÌ a i vl·dnÌch ˙¯ad˘.
ñ Hlas muËednÌk˘, USA, z·¯Ì 2007
9
PØÍPADY PRONÁSLEDOVANÝCH KØESANÙ
ÑMilostÌ BoûÌì v SevernÌ Koreji
Desetilet· Hyun Joo mÏla z·¯ivou, dÏtskou vÌru v Krista. Pro rodiËe v SevernÌ
Koreji je velmi nebezpeËnÈ p¯ed·vat svou vÌru vlastnÌm dÏtem. Avöak rodiËe
Hyun Joo chtÏli, aby jejich dcera JeûÌöe znala. Modlili se, aby si B˘h jednoho
dne Hyun Joo pouûil p¯i svÈm pl·nu zmÏnit jejich zem.
V listopadu minulÈho roku se cel· rodina tajnÏ uch˝lila do azylovÈho domu mimo ˙zemÌ SevernÌ Koreje, kde vöichni t¯i str·vili dva t˝dny
p¯i studiu PÌsma. Kdyû tento d˘m opouötÏli, Hyun Joo biblickÈho uËitele prosila o modlitby, aby nep¯iöla o svou radost dokud se nedostane do
nebe.
Jednoho b¯eznovÈho dne se Hyun Joo vr·tila ze ökoly velmi öùastn·. SvÈ
matce ¯ekla, ûe ve ökole dostala velmi dobrou zn·mku. Kdyû se jÌ matka
ptala na podrobnosti, Hyun Joo se jÌ svϯila, ûe se p¯edtÌm pomodlila v srdci
kratiËkou modlitbu. Matka na to nic ne¯ekla, ale v duchu se podivila, ûe jejÌ
mal· dcerka vÏdÏla, jak se
m· v takovÈ situaci pomodlit, a o svÈm ˙divu se zmÌnila svÈ sest¯e Kim a poprosila
jÌ, aby ve svÈ modlitbÏ pamatovala na Hyun Joo.
N·sledujÌcÌho dne öla Kim
navötÌvit rodinu svojÌ sestry
ale jejich d˘m byl pr·zdn˝.
Od jednÏch p¯·tel n·slednÏ
zjistila, co se stalo.
UËitel se Hyun Joo zeptal,
jak se jÌ poda¯ilo tak skvÏle
se p¯ipravit, ûe vöechno
umÏla na v˝bornou. Hyun Hyun Joo v†poslednÌ den, kter˝ str·vila v†azylovÈm domÏ.
Joo odpovÏdÏla: ÑMilostÌ BoûÌ.ì Tato odpovÏÔ uËitele straölivÏ rozhnÏvala. Hovo¯it o nÏjakÈm bohu
kromÏ severokorejskÈho v˘dce je v tÈto zemi hroziv˝m p¯estupkem. UËitel
dÌvku ihned vyt·hl ze t¯Ìdy. TÈhoû dne zmizela i cel· rodina a od tÈ doby
o nich nikdo neslyöel. M· se za to, ûe byli pro svou vÌru v Krista buÔ vöichni
popraveni anebo skonËili v nÏkterÈm pracovnÌm t·bo¯e s doûivotnÌm trestem.
DalöÌm svÏdectvÌm krutosti severokorejskÈho reûimu je p¯Ìpad Son Jong
Nama, kter˝ v roce 1998 utekl do »Ìny, kde se stal z·hy k¯esùanem. Tam takÈ
nabyl p¯esvÏdËenÌ, ûe je povol·n, aby ve svÈ zemi hl·sal evangelium. Neû se
vöak staËil vr·tit, byl v roce 2001 v »ÌnÏ zatËen a jako ileg·lnÌ uprchlÌk
vr·cen do SevernÌ Koreje. Tam byl obvinÏn, ûe organizoval posÌl·nÌ misio10
n·¯˘ do SevernÌ Koreje. T¯i roky
pak str·vil ve vÏzenÌ, kde Ëasto
zaûil krutÈ muËenÌ. Nakonec byl
sice propuötÏn, ale jeho zdravÌ
bylo tak chatrnÈ, ûe zprvu nemohl ani chodit. V lednu 2006 byl
Son Jong Nam zatËen znovu a obvinÏn za Ñp¯ijetÌ k¯esùanstvÌì a ze
Ñzr·dy n·rodaì.
Po vÌce neû rok byl drûen
v holÈ cele v podzemnÌm vÏzenÌ
pro odsouzence k smrti v hlavnÌm
severokorejskÈm mÏstÏ Pchjon- Son Jong Nam
gjangu. AËkoli mÏl b˝t bratr Son
letos v b¯eznu popraven byl nakonec v Ëervenci p¯ed·n velitelstvÌ vojenskÈ
policie. V Ëervnu americk· centr·la Hlasu muËednÌk˘ zah·jila dopisnÌ kampaÚ na podporu bratra Son. Dopisy americk˝ch Ëten·¯˘ smϯujÌ na severokorejskÈ zastupitelstvÌ u Spojen˝ch n·rod˘. (RovnÏû naöe Ëesk· kancel·¯
p¯ipravila korespondenËnÌ lÌstek û·dajÌcÌ, propuötÏnÌ Son Jong Nama, adresovan˝ zastupitelstvÌ SevernÌ Koreje u OSN. Je p¯ipojen k tomuto vyd·nÌ
naöeho bulletinu. ProsÌme naöe Ëten·¯e, aby odesl·nÌm tohoto lÌstku vyj·d¯ili
sv˘j nesouhlas s vÏznÏnÌm Song Jong Nama.)
Navzdory hroziv˝m podmÌnk·m poËet k¯esùan˘ v SevernÌ Koreji, zemi
s nejrepresivnÏjöÌm reûimem na svÏtÏ, pomalu roste. Hlas muËednÌk˘ nad·le
hled· cesty, jak do tÈto zemÏ p¯inÈst Bible, potraviny a dalöÌ pomoc. PokraËuje i n·ö letit˝ program vypouötÏnÌ hÈliov˝ch balon˘ s natiötÏn˝m Markov˝m evangeliem, o kterÈm jsme jiû nÏkolikr·t referovali. Pamatujme ve
sv˝ch modlitb·ch na izolovanÈ severokorejskÈ k¯esùany.
ñ Hlas muËednÌk˘, USA, z·¯Ì 2007
ZPRÁVY ZE SVÌTA
KOLUMBIE
Pomoc Hlasu muèedníkù
V Kolumbii jsou sbory a køesanští pøedstavitelé cílem útokù marxistických skupin,
mezi nìž napøíklad patøí Revoluèní ozbrojené síly Kolumbie (FARC) nebo Národnì
osvobozenecká armáda (ELN). Nejvìtší nebezpeèí hrozí zejména tìm køesanským
aktivistùm, kteøí se otevøenì staví proti obchodování s narkotiky, korupci a dalším
zloøádùm v zemi. Hlas muèedníkù pomohl
financovat osm malých misijních èlunù,
které dopravují do tìžce pøístupných oblastí zemì nejrùznìjší pomoc a kam by cesta po zemi byla velmi nebezpeèná.
Tyto èluny napøíklad umožnily týmu
misijních pracovníkù dopravit køesanskou
literaturu do vesnice La Playita, kde se poøádala køesanské shromáždìní a setkání
pro mladé manžele. Kolem dvaceti manželských párù se pøitom rozhodlo odevzdat
svùj život Kristu. Další misijní tým cestoval po proudu øeky do oblasti Huila, aby
pøivezl pomoc mladým ženám, které byly
11
znásilnìny guerillovými povstalci. Misionáøi mohli rovnìž také zde mnohým lidem
posloužit k víøe.
Tito køesané také díky èlunùm navštívili zbídaèené mìsto Quibdo, kde byli prvními vzdálenìjšími návštìvníky po více jak
dvou letech. Po léta totiž v tomto regionu
spolu válèili guerillové armády a další ozbrojené skupiny, které verbovali do války
malé chlapce a vraždili místní køesany,
kteøí jejich poèínání kritizovali. Jeden z èlunù se také pøi této cestì dostal do palby
povstaleckých vojákù. Misionáøi se museli
se svými èluny stáhnout, ale na druhý den
se jim podaøilo pokraèovat ve své službì.
Tito køesané pomáhali s opravou ponièeného kostela a vypracovali další program
pomoci místním vìøícím.
Je to díky darùm, které Hlas muèedníkù
od svých pøispìvovatelù dostává, že je
možné takové programy uskuteèòovat.
– Hlas muèedníkù, Kanada, záøí 2007
MALAJSIE
Vláda pøikázala zbourat kostel
Místní krajské úøady pøikázaly zbourat
novì vystavenou církevní budovu, která patøila køesanùm tamního kmene Orang Asli.
Dùvodem bylo to, že budova byla postavena bez pøíslušného povolení. Avšak podle
jednoho místního církevního pøedstavitele je pozemek ve vlastnictví vesnického náèelníka a kmen má vlastnická práva dìlat
si s pozemkem, co sám uzná za vhodné.
Kmenoví pøíslušníci ve vesnici Guan
Musang (stát Kelantan) pøijali letos v únoru
køesanství a rozhodli se, že si postaví malou modlitebnu. Vesnický pøedák pak poskytl pro tuto stavbu zdarma svùj pozemek.
Po konzultaci s vesnickými a kmenovými
zástupci byla vyhlášena sbírka, nakoupen
materiál a postavena modlitebna.
Bìhem stavby byli pracující køesané
všelijak zastrašováni, rušeni a fotografováni. Podle pastora Moses Soo tito narušitelé pøijíždìli a automobilech s nápisy, kte12
Tato modlitebna byla pouh˝ jeden den po svÈm
dokonËenÌ na z·kladÏ ˙¯ednÌho p¯Ìkazu srovn·na se zemÌ.
ré prozrazovaly, že patøí k islámským náboženským skupinám. I když tito lidé pùsobili odhodlanì až dìsivì, vesnièané se
nezalekli a ve stavbì pokraèovali.
Bìhem bøezna a dubna vydal pøíslušný
krajský úøad tøi pøíkazy k zastavení stavby. Tvrdilo se v nich, že stavba je provádìna bez pøíslušného povolení. 4. èervna pak
krajský úøad vydal pøíkaz srovnat stavbu
se zemí, který byl ihned proveden. Protože byl incident podrobnì zveøejnìn a zvedl
velkou vlnu protestù, vláda slíbila, že na
jiném místì postaví z vlastních prostøedkù tzv. balai serbaguna èili víceúèelové zaøízení. Pokud vláda skuteènì takové zaøízení postaví, pak by podle tamních zdrojù
Hlasu muèedníkù mìl mít každý èlen komunity možnost jej plnì využívat. Køesané by budovu využívali v nedìli a muslimové v pátek.
Jeden z malajských misijních pracovníkù pro Hlas muèedníkù uvedl, že tato oblast Malajsie je vùèi køesanùm obzvl᚝ nepøátelská. „Vláda státu Kelantan nenávidí
jakékoli køesanské hnutí… lidé se zde hojnì uchylují k radikálnímu islámu nebo rùznému lidovému kouzelnictv텓
Prosíme, abyste i nadále pamatovali ve
svých modlitbách na Malajsii a zvláštì na
tuto oblast.
– Hlas muèedníkù, USA, záøí 2007
LAOS
Zabití hmongských køesanù
Laoští vojáci, policie a další ozbrojené
vládní složky zabili v minulém mìsíci nejménì tøináct køesanù bìhem ozbrojeného zátahu na hmongské vesnièany, kteøí
byli falešnì obvinìni z vyvolávání nepokojù. Zabití køesané jsou povìtšinou
hmonští uteèenci z Vietnamu, odkud uprchli pøed pronásledováním.
Tento krvavý nájezd byl proveden na
popud vesnických komunistických funkcionáøù a dalších lidí, kteøí falešnì obviòují
místní køesany, že se hlásí k separatistickému hnutí Gen. Pøíslušníci vládních sil
zatkli a uvìznili asi 200 lidí z køesanské
komunity èítající kolem 1900 èlenù žijící
na severozápadì Laosu ve vesnici Ban Sai
Jarern (provincie Bokeo).
Mezi zavraždìnými byl také Neng Mua,
køesan, který sestoupil do své rodné vesnice poté, co se pøedtím skrýval nìjakou
dobu v horách, aby si doma vyprosil nìjakou potravu. Avšak byl omylem považován
za povstalce a zastøelen.
8. srpna policisté zastøelili na jedné cestì køesana jménem Seng Wue, který spolu
s dalšími trpìl hrozným hladem a vyšel z
úkrytu, aby sehnal nìjaké potraviny.
Podle jednoho z tamních køesanù laoská policie intenzivnì pátrá po køesanech,
kteøí se skrývají v rýžových polích nebo
v horách a støílí po nich doslova na potkání. „Mnozí køesané byli zabiti nebo vážnì
zranìni,“ uvedl tento laoský køesan. „Ženy a dìti jsou zatýkány a posílány do vìzení.“
– Hlas muèedníkù, Nový Zéland, záøí
2007
ERITREA
Umuèení vìznìné køesanky
5. záøí byla umuèena eritrejskými dozorci ve vojenském výcvikovém støedisku
Wi’a tøiatøicetiletá køesanská žena jménem Nigsti Haile. Dùvodem tohoto surového èinu bylo její odmítnutí podepsat prohlášení, že se zøíká své víry. O tomto
incidentu referovala 7. záøí agentura Open
Doors. Haile byla aktivní èlenkou sboru
Rhema a byla jednou z deseti žen, které
byly zatèeny pøi zátahu na shromáždìní
v Keren pøed osmnácti mìsíci a které se
dostaly po zatèení pod silný tlak, aby se
zøekly své víry v Krista.
– Hlas muèedníkù, Kanada, 7. záøí
2007
TURKMENISTÁN
Hlas muèedníkù pomáhá rodinì
uvìznìného pastora
Køesané v Turkmenistánu èelí kvùli nepøátelskému postoji své vlády množství
nejrùznìjších tìžkostí. Na sbory jsou konány razie, domácí shromáždìní jsou narušována. Køesané jsou pak ze svých domovù
násilnì vystìhováváni, pokutováni a nìkdy za své náboženské aktivity i vìznìni.
14. kvìtna byl odsouzen ke tøem letùm nucených prací Vjaèeslav Kalatajevskij, pastor baptistického sboru v Ašchabádu. Dùvodem bylo to, že v roce 2001 ilegálnì
pøekroèil hranice poté, co byl pøedtím ze
zemì deportován za organizování modlitebních setkání pro místní køesany. Podle
pastorovy rodiny stojí za celým jeho pøípadem tajná policie, která ho chtìla dostat
do vìzení za jeho náboženskou èinnost. Po
jeho zatèení nebylo jeho pøekroèení státní
hranice pøi výsleších ani jednou zmínìno,
13
a místo toho se všechny otázky týkaly jeho
køesanské služby. Bìhem soudu byl také
opakovanì dotazován na jeho kongregaci.
Kalatajevskij byl odsouzen na základì
èlánku 214 trestního zákoníku, který pro
prvnì odsouzené stanovuje trestní sazbu
do dvou let a není tedy vùbec jasné, jak
mohl tento køesan dostat trest tøíletý. Na
konci èervna byl pastor Kalatajevskij pøemístìn do jistého pracovního tábora proslulého tvrdým zacházením s odsouzenými.
Pastor Kalatajevskij byl svým uvìznìním zbaven možnosti zaopatøovat svou rodinu a rovnìž jeho kongregace nemá dostatek prostøedkù, aby se o ni adekvátnì
postarala. Hlas muèedníkù proto opatøuje
finanèní podporu jeho ženì a jejich šesti
dìtem.
– Hlas muèedníkù, Kanada, záøí 2007
BANGLADɊ
Muslimové nutí konvertity
k návratu
Podle místních zdrojù domorodí muslimové v okrese Nilphamari a zahranièní
muslimští misionáøi násilím pøivádìjí nedávno obrácené køesany do mešit a tam
je nutí, aby se vrátili k islámu. Evangelista
a pastor Sanjoy Roy uvedl, že muslimové
pøinutili sedmadvacet nedávno pokøtìných køesanù, aby se opìt pøihlásili k islámu. Dalších ètrnáct konvertitù stále ještì
èelí ustaviènému tlaku, aby se navrátili
k muslimské víøe.
28. èervence policie vyslala osm strážníkù, kteøí mìli dohlížet na situaci v této
oblasti, ale ti byli 5. srpna z místa opìt staženi. Následnì muslimové ve vesnici Durbachari pøivlekli do mešity všechny mužské konvertity a pøinutili je podepsat
prázdné papíry anebo prohlášení, že se
vrací opìt k islámu.
Køesan jménem Abul Hossen uvádí, že
mu muslimové vyhrožovali, že ho obìsí na
stromì stojícím u jeho domu a jeho tìlo
14
prý rozpárají nožem. Hossen uvedl, že jim
muslimové nedovolují vrhat sítì do øeky.
Vìtšina tamních køesanù pracuje jako námezdní dìlníci a jsou každodennì závislí
na tom, zda dostanou práci a budou moci
uživit své rodiny. Muslimští osadníci si je
ovšem nechtìjí na práci najímat.
– Hlas muèedníkù, Nový Zéland, záøí
2007
ÁZERBÁJDŽÁN
Pastor odsouzen ke dvìma letùm
vìzení
Pastor Zaur Balajev, který byl koncem
kvìtna zatèen bìhem razie na domácí církev v Aliabadu, byl 8. srpna odsouzen ke
dvouletému vìzení. Balajev byl obvinìn
z poøádání ilegálních shromáždìní pod zástìrkou „náboženské aktivity“, obvinìn
však byl podle paragrafu 315, èást 1., za
údajné násilné kladení odporu pøi policejním zásahu. Policisté nejprve tvrdili, že na
nì poštval svého psa, ale pak to zmìnili na
tvrzení, že napadl pìt policistù a poškodil
dveøe služebního vozu. Bìhem soudního líèení nìkteøí svìdkové pøipustili, že ve skuteènosti nevidìli na vlastní oèi Balejevovo
údajné napadení policie, a nìkteøí uvedli,
že policie na nì naléhala, aby proti nìmu
svìdèili.
– Hlas muèedníkù, Kanada, záøí 2007
ÈÍNA
Církevní pøedstavitel propuštìn;
jeho stará matka zùstává ve vìzení
Hua Huigi, pøedstavitel domácí církve
v Pekingu byl 26. èervence propuštìn po
šestimìsíèním vìznìní. (O tomto pøípadu
jsme pøinesli informaci v našem bulletinu
1/2007, str. 15.) Hua byl zatèen 26. ledna
tohoto roku spoleènì se svou sedmasedmdesátiletou matkou Shuang Shuying. Jeho
matka byla odsouzena ke dvìma letùm
a zùstává nadále ve vìzení. Podle informací
je její zdravotní stav znaènì neuspokojivý.
– Hlas muèedníkù, Kanada, záøí 2007
ÚVAHA TOMA WHITA
Jak Ježíš ohromuje
muslimský soud
V tÏchto dnech se pr·vÏ vr·til z AlûÌrska n·ö z·stupce a vypr·vÏl mi o k¯esùanskÈ ûenÏ, kter· se
tam dostala p¯ed soud. Budu zde vypr·vÏt jejÌ p¯ÌbÏh tak, jak jsem jej slyöel:
ÑKdyû mi bylo patn·ct, hledala jsem Boha. Ptala
jsem se tehdy kdekoho. Dokonce jsem öla za jednÌm
öejkem. ÿekla jsem mu: ÇTouûÌm po Bohu a hled·m
ho.ë On mi na to odpovÏdÏl: ÇJsi rouhaËka. MusÌö
pouze poslouchat svoje rodiËe a pomodlit se pÏt modliteb.ë
ÇTo mÏ ale nep¯esvÏdËilo. Kaûdou noc p¯ed spanÌm jsem ¯ekla: ÑBoûe,
vÌm, ûe tam nÏkde jsi. Ale pokud tam jsi, proË ke mnÏ nemluvÌö?ë
JednÈ noci jsem na svÈm l˘ûku plakala a tu jsem n·hle vidÏla otev¯en·
nebesa a svÏtelnÈ paprsky napsaly slova: ÇJ· jsem cesta, pravda a ûivot.ë VÌm,
ûe to nebyl sen. VybÏhla jsem na terasu a podÌvala se na nebe. Byla jsem
p¯esvÏdËen·, ûe ke mÏ B˘h promluvil.
PozdÏji mi jedna ûena dala Nov˝ Z·kon. Kdyû jsem v nÏm pak naöla
JeûÌöova slova, Çcesta, pravda ûivotë, ¯ekla jsem si, ûe pr·vÏ tÏmito slovy ke
mnÏ B˘h promluvil a tak jsem sv˘j ûivot vydala JeûÌöi, protoûe jsem pochopila, ûe on je B˘h.
Kdyû jsem se provdala, ¯ekla jsem svÈmu manûelovi, ûe jsem k¯esùanka.
Moje rodina to nahl·sila na policii. Byla jsem obûalov·na za to, ûe jsem se
rouhala isl·mu a postavena p¯ed soud. (V AlûÌrsku je zaveden z·kon proti
konverzÌm a proti znejisùov·nÌ vÌry muslim˘.)
A tak jsem jednoho r·na st·la p¯ed soudem. Soudce sedÏl za stolem mezi
dvÏma poradci. Naklonil se dop¯edu a zeptal se mÏ: ÇVy jste k¯esùanka?ë
OdpovÏdÏla jsem: ÇAnoë. A on se zeptal: ÇCo jste shledala öpatnÈho na
isl·mu, ûe se v·m znelÌbil?ë OdpovÏdÏla jsem: ÇHledala jsem v isl·mu Boha,
ale nenalezla jsem ho.ë Pak jsem jim vypr·vÏla o svÈm noËnÌm vidÏnÌ
a slovech, kterÈ jsem naöla v NovÈm Z·konÏ. NevÌm, zda byl soudce zvÏdav˝ anebo mÏ chtÏl jen nachytat, ale zeptal se mÏ: ÇJak se k¯esùanÈ modlÌ? Co
¯ÌkajÌ?ë
Pokouöela jsem se mu vysvÏtlit, co ¯Ìk·me. Ale on po¯·d nech·pal, jak
mluvÌme k Bohu. Ptal se: ÇKde se modlÌte? A jak se modlÌte?ë OdpovÏdÏla
jsem: ÇM˘ûeme se modlit kdykoli a kdekoli.ë Zase se naklonil dop¯edu a ¯ekl:
ÇA m˘ûete se modlit nynÌ, zde?ë OdpovÏdÏla jsem: ÇAno.ë Soudce se op¯el
o ûidli a ¯ekl: ÇDobr·, modlete se.ë
Postavila jsem se, pozdvihla svÈ ruce a zaËala jsem se modlit. UvÏdomila
jsem si, ûe jsem touto modlitbou dostala p¯Ìleûitost vydat p¯Ìtomn˝m svÏdectvÌ o sp·se. ZaËala jsem: ÇDÏkuji ti, JeûÌöi jsi za n·s zem¯el na k¯Ìûi, neboù
15
jsme vöichni h¯ÌönÌci.ë Modlila jsem se asi deset minut. Modlila jsem se za
prezidenta AlûÌrska, aby mu B˘h poûehnal. Modlila jsem se za p¯ÌtomnÈ lidi
u soudu, aby spat¯ili sp·su v Kristu.
Kdyû jsem ¯ekla ÇAmenë, soudnÌ ˙¯ednÌci se dÌvali jeden na druhÈho.
V mÌstnosti bylo naprostÈ ticho, neboù nevÏdÏli, co by ¯ekli. Soudce mi ¯ekl:
ÇV·ö p¯Ìpad je skonËen, jdÏte dom˘.ë
Obr·tila jsem se a öla ke dve¯Ìm dlouhou uliËkou mezi ûidlemi. Pak jsem
uslyöela, ûe za mnou nÏkdo pospÌch·. Obr·tila jsem se a vidÏla jsem, ûe je to
ten soudce. Dohonil mÏ a ¯ekl: Çéeno, kdyû se modlÌte k JeûÌöi, modlete se
takÈ za mÏ.ë
AËkoli je konverze, kterou jsem uËinila, proti z·konu pro muslimy, pokraËuji v po¯·d·nÌ k¯esùansk˝ch shrom·ûdÏnÌ ve svÈm domÏ.ì
*
*
*
PodobnÏ jako tato alûÌrsk· ûena, ti, o kter˝ch Ëteme v Bibli, na pravdÏ
nesedÏli, ale uplatÚovali ji ve sv˝ch ûivotech. P¯in·öeli svÏtlo BoûÌ do srdcÌ
opozice. VÌra jim d·vala pozn·nÌ, ûe jejich v·lka jiû byla na vÏËnosti vyhr·na. Nehemi·ö se navr·til zpÏt do nebezpeËnÈ zÛny, aby vystavÏl jeruzalÈmskÈ hradby. MojûÌö se rovnÏû vr·til do Egypta, odkud p¯edtÌm utekl. Daniel
o modlitbÏ nefilozofoval, ale modlil se p¯ed sv˝mi nep¯·teli. JeûÌö se vr·til
do JeruzalÈma, aby Ëekal na svÈ zatËenÌ a uk¯iûov·nÌ.
V tomto vyd·nÌ naöeho zpravodaje jsme v·m p¯inesli svÏdectvÌ k¯esùan˘,
kte¯Ì jednajÌ stejn˝m zp˘sobem v arabskÈm svÏtÏ. DozvÏdÏl jsem se v tÏchto
dnech o dvou egyptsk˝ch k¯esùanech, kte¯Ì p¯ed nÏkolika mÏsÌci odeöli do
Libye. To je zemÏ s represivnÌm muslimsk˝m reûimem.
Tito dva brat¯i v Kristu tam vezli Bible. Odhalila je vöak tajn· libyjsk·
policie a oba zatkla. PolicistÈ je den a noc muËili elektrick˝mi öoky. Ale ve
vÏzenÌ se setkali s jin˝mi arabsk˝mi k¯esùany, kte¯Ì byli zatËeni za evangelizaci.
Nakonec byli tito dva k¯esùanÈ propuötÏni a vr·ceni do jejich vlasti. Oba
se velmi ob·vali, co se s nimi bude doma dÌt. Naöi z·stupci v EgyptÏ jim dali
n·mi vydanou knihu Triumf·lnÌ cÌrkev, kter· pojedn·v· o podzemnÌ cÌrkvi
a pron·sledov·nÌ. JejÌ Ëetbou byli natolik povzbuzeni a posilnÏni, ûe ve svÈ
riskantnÌ Ëinnosti i nad·le pokraËujÌ.
Letos slavÌ americk˝ Hlas muËednÌk˘ Ëty¯icetiletÈ v˝roËÌ svÈho zaloûenÌ.
Jsme vdÏËnÌ vöem, kte¯Ì n·m umoûnili slouûit pron·sledovanÈ cÌrkvi. Bylo to
proto, ûe si uvÏdomili duchovnÌ v˝zvu pron·sledovanÈ cÌrkve i duchovnÌ
boj, ve kterÈm vöichni stojÌme. DÏkujeme v·m, ûe jste se p¯ipojili ke k¯esùanskÈmu ÑpodzemÌì.
ñ Hlas muËednÌk˘, USA, z·¯Ì 2007
16
Nakladatelství STEFANOS pøipravuje:
Bratr Andrew
PAäER¡KEM VE SLUéB¡CH NEJVYääÕHO
P¯ed 52 lety promluvil B˘h k†mladÈmu holandskÈmu mision·¯i
slovy: ÑPosilni to, co jeötÏ z˘st·v· a†je na vym¯enÌì. Od onoho
dne byl bratr Andrew p¯esvÏdËen, ûe neexistujÌ zav¯enÈ dve¯e.
é·dnÈ hranice, bariÈry Ëi arm·dy nemohou odolat sÌle modlitbyÖ Bratr Andrew se narodil 11. kvÏtna 1928 v†holandskÈm
Alkmaaru. V†jeden·cti letech p¯eruöila chlapcova studia druh·
svÏtov· v·lka a†okupace Holandska. Straöliv· v·leËn· str·d·nÌ
a†pron·sledov·nÌ mÏla na jeho mladou duöi siln˝ vliv a†stala se
jednÌm z†hlavnÌch impulz˘ Andrewova budoucÌho ûivotnÌho
PAŠERÁKEM
posl·nÌ. Po skonËenÌ v·lky se bratr Andrew nechal zapsat jako
VE SLUŽBÁCH dobrovolnÌk do arm·dy, se kterou se dostal do IndonÈsie. Tam
NEJVYŠŠÍHO
byl v†roce 1949 v†jednom boji v·ûnÏ ranÏn. BÏhem dlouhodobÈ
Příběh holandského misionáře,
který v dobách železné opony neohroženě
rekonvalescence si bratr Andrew uvÏdomil, ûe ve skuteËnosti se
pašoval duchovní literaturu
do komunistických zemí.
v˘bec nejlÌtÏjöÌ z·pas odehr·v· v†jeho duöi. LaskavÈ jedn·nÌ
STEFANOS
a†osobnÌ svÏdectvÌ jednÈ zdravotnÌ sestry ho nakonec p¯ivedlo
k†p¯ijetÌ JeûÌöe Krista jako P·na a†Spasitele. BÏhem n·sledujÌcÌch
let proch·zel bratr Andrew v˝razn˝m duchovnÌm r˘stem a†pozdÏji
studoval t¯i roky v†MisijnÌm st¯edisku pro svÏtovou evangelizaci v†Glasgowu. Do Holandska se
vr·til v†roce 1953. RozhodujÌcÌ inspiraci pro svou misijnÌ sluûbu zÌskal po cestÏ do Polska, kde ho
öokovala horlivost a†organizovanost mlad˝ch komunist˘. Tehdy pocÌtil ve svÈm srdci bolest a†lÌtost
nad touto ml·deûÌ, kter· zoufale hledala smysl a†n·plÚ ûivota a†kter· ûila ve svÏtÏ, kde Bible byla
zapovÏzenou knihou a†kde jako jedin· alternativa byla mlad˝m lidem p¯edkl·d·na ideologie
komunismu s†jeho ateistickou doktrÌnou. V†n·sledujÌcÌch letech podnikl cesty do tak¯ka vöech
zemÌ komunistickÈho bloku†ñ Polska, NDR, »eskoslovenska, Jugosl·vie, MaÔarska, Bulharska,
Rumunska, Alb·nie a†nakonec i†do SovÏtskÈho svazu. V†dobÏ, kdy byli far·¯i a†kazatelÈ zat˝k·ni
a†muËeni a†komunistiËtÌ v˘dci usilovali o†vymaz·nÌ kaûdÈ zmÌnky o†k¯esùanstvÌ, konal bratr Andrew tiöe svÈ dÌlo. Paöoval Bible do st·le vÌce zemÌ a†povzbuzoval vϯÌcÌ, kte¯Ì ûili za Ñûeleznou
oponouì. Na tÏchto cest·ch Ëasto zaûil z·zraËnÈ vedenÌ a†ochranu, zejmÈna na hraniËnÌch p¯echodech. Jeho aktivita se poslÈze rozö̯ila na »Ìnu, Vietnam a†dalöÌ oblasti Asie. Bratr Andrew
takÈ brzy zaËal s†n·vötÏvami Afriky, Kuby, St¯ednÌ a†JiûnÌ Ameriky. PoËet zemÌ, kde takto podporoval k¯esùany nakonec p¯es·hl ËÌslo öedes·t. A†tak se z†p˘vodnÏ malÈ holandskÈ misie bratra
Andrewa v†pr˘bÏhu let stala mezin·rodnÌ organizace nazvan· Open Doors s†kancel·¯emi ve
dvaceti zemÌch svÏta a†dvÏma sty pracovnÌky na pln˝ ˙vazek. Kniha Paöer·kem ve sluûb·ch
NejvyööÌho, kter· popisuje zaË·tky sluûby bratra Andrewa, byla poprvÈ vyd·na v†roce 1967. Od tÈ
doby byla p¯eloûena do vÌce neû t¯iceti jazyk˘ a†poËet v˝tisk˘ tÏchto vyd·nÌ p¯es·hl deset milion˘.
V·zan· s†p¯ebalem, 12◊19 cm, 248 str., doporuËen· prodejnÌ cena 235 KË
Kniha vyjde zaË·tkem listopadu
BRATR ANDREW
a John & Elizabeth
Sherrillovi
MIMOŘÁDNÁ NABÍDKA!!!
Objednáte-li si knihu PAŠERÁKEM VE SLUŽBÁCH NEJVYŠŠÍHO do 31. října 2007,
dostanete ji za zvýhodněnou nakladatelskou cenu 180 Kč
Nabízený titul i další knihy nakladatelství STEFANOS si můžete objednat na naší adrese,
uvedené na zadní straně obálky. Poštovné ani balné není účtováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese mucednici.prayer.cz (nebo www.mucednici.prayer.cz).
BIBLICKÉ ZAMYŠLENÍ
Pravý a falešný mesiáš
(Jeho) ovceÖ za cizÌm nep˘jdou, ale utekou od nÏho. (Jan 10,4;5)
V polovinÏ 17. stoletÌ zaplavila éidy po celÈm svÏtÏ divok· radost. Od
äpanÏlska aû po Rusko öly zpr·vy, ûe se objevil mesi·ö. Jeho jmÈno bylo
äabtaj Cvi. Z·moûnÌ lidÈ se vzd·vali svÈho bohatstvÌ a odd·vali se chudobÏ.
NÏkte¯Ì éidÈ se v·leli nazÌ ve snÏhu nebo leûeli s tÏûk˝mi kameny na prsou
anebo se biËovali, aby se tak oËistili od sv˝ch h¯Ìch˘ a byli hodni setkat se
s tÌmto mesi·öem, kter˝ je mÏl odvÈst nazpÏt do zaslÌbenÈ zemÏ.
äabtaj Cvi vydal p¯Ìkaz, aby vöechno na¯Ìk·nÌ nad ztr·tou SiÛnu ustalo.
On ho mÏl p¯ece vbrzku dob˝t nazpÏt. Jedna ûidovsko-k¯esùansk· dÌvka,
vychov·na v Polsku v kl·öte¯e, kter· vûdy snila o tom, ûe bude nevÏstou
mesi·öe, se stala äabtajovou ûenou. TakÈ ona vϯila, ûe je BoûÌm Pomazan˝m.
Kdyû äabtaj dorazil do Turecka, dostal se aû p¯ed sult·na. ÑJsi-li opravdu
BoûÌm poslem, dostaneö p¯Ìleûitost dok·zat, a pak tÏ budeme skuteËnÏ ctÌt.
Aù moji luËiötnÌci na tebe st¯ÌlejÌ öÌpy a pokud nezem¯eö, budeö uzn·n za
mesi·öe. Anebo m·ö moûnost p¯ijmout naöe n·boûenstvÌ. Jinak zem¯eö.ì
äabtaj nev·hal. Nasadil si bÌl˝ tureck˝ turban a p¯ijal Mohamedovo n·boûenstvÌ. Sult·novi ¯ekl: ÑNejsem mesi·ö. Jsem pokorn˝m poddan˝m tvÈho
veliËenstva.ì
éidÈ neuvϯili v JeûÌöe. Uvϯili ale v äabtaje Cvi. OstatnÏ vöichni lidÈ jsou
n·chylnÌ vϯit spÌöe öarlat·n˘m spÌöe neû vtÏlenÈ PravdÏ. V kaûdÈm stoletÌ
upoutali urËitÌ lidÈ pozornost milion˘ zbloudil˝ch, kte¯Ì je povaûovali
za†mesi·öe. A nakonec se vûdy prok·zalo, ûe to byli podvodnÌci.
JeûÌö, kdyû byl zavrûen tÏmi, kte¯Ì byli tehdy u moci, dovolil, aby jÌm
pronikl öÌp smrti. A hle, On ûije a je d·rcem ûivota. Varujte se kaûdÈho
novÈho jmÈna, kterÈ se objevÌ na nebeskÈ klenbÏ n·boûenstvÌ. Existuje
pouze jedinÈ jmÈno skrze kterÈ mohou b˝t lidi spaseni.
Z knihy Richarda Wurmbranda Reaching toward the Heights
M˘ûete n·m ps·t na naöi e-mailovou adresu:
[email protected]
DalöÌ informace v angliËtinÏ lze najÌt na internetov˝ch adres·ch:
www.persecution.com
www.persecution.net
StaröÌ ËÌsla v elektronickÈ podobÏ naleznete na internetovÈ adrese:
mucednici.prayer.cz
MUÈEDNÍCI KØESANSKÉ VÍRY
Skryté kameny v základech církve
John a Elizabeth Freemanovi
popraveni v Indii v roce 1857
Indické „Mutiny“ bylo povstání muslimù
a brahmínù (vysoká hinduistická kasta) proti
britské vládì a èásteènì i proti køesanství. Zahynulo pøi nìm celkem osm amerických misionáøù z misijní stanice ve mìstì Futtehgurh. Byli
mezi nimi i John Edgar Freeman se svou manželkou Elizabeth.
Misijní stanice ve Futtehgurh vznikla o dvacet let pøedtím a jejími souèástmi byl sirotèinec a køesanská škola. Tak jak pøicházeli ke
Kristu další a další lidé, zaèaly v této oblasti
vznikat první køesanské vesnice.
John Freeman bìhem svých prvních let strávených v Indii ztratil dvì dcery a svou první
manželku. Jeden z jeho kolegù píše, že John
bìhem tohoto temného období projevoval tichost a klid, který prokazoval mimoøádnost
a moc vnitøního duchovního života, který nepøetržitì pøijímal svou výživu shùry.
John Freeman se setkal se svou druhou ženou bìhem své dovolené trávené v Americe.
Její pozdìjší dopisy z Indie prozrazují smysl pro
humor a výjimeèné evangelizaèní a uèitelské
schopnosti. Elizabeth mìla zejména radost, že
sirotci, které vyuèovala Písmu vstupovali do
manželství a usidlovali se v køesanské vesnici, kde byla misijní stanice.
Poslední mìsíc pøed jejich muèednickou
smrtí se k manželùm Freemanovým dostávaly
zprávy o povstání „Mutiny“ na rùzných místech
Indie a že docházelo k masakrùm celých kongregací. Freemanovi se obávali pøedevším
o domorodé køesany, ale stále se upínali
k Bohu a u nìho hledali posilu. Na poslední
chvíli se skupina osmi misionáøù vydala na èlunu po proudu øeky Gangy, když již na obou
bøezích vidìli nepøátelské vesnièany a povstalecké vojáky. Nízký stav vod jim však nedovolil plavit se dál a tak museli pøistát na ostrovì Cawnpore.
Zde se ètyøi dny ukrývali, ale pak je zajali
místní muslimové. Ti je svázali a zcela vyèerpané pøivlekli do nejbližší vesnice, kde je ráno,
13. èervna 1857 zastøelili.
Nepochybnì byli tito køesané pøipraveni
pro Krista i zemøít, bude-li to nezbytné a nad
touto alternativou také uvažovali. Elizabeth
Freemanová napsala: „Obèas pøemýšlím nad
tím, že bychom svou smrtí toho mohli uèinit
více než celým svým životem; pokud k tomu
dojde, dìj se Jeho vùle. A budu-li zavolána,
abych svùj èasný život opustila, nelituj toho,
drahá sestro, že jsem se dala na misijní službu,
nebo nejvìtší radostí bude, když zemøu pro
Toho, který položil svùj život za mne.“
Hlas muèedníkù Vychází pìtkrát do roka.
V prosinci vychází dvojèíslo.
Toto periodikum je registrováno u Ministerstva
kultury ÈR pod evidenèním èíslem
MK ÈR E 12970
Bulletin vydává obèanské sdružení
POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI
K hlavním cílùm tohoto sdružení patøí:
• poskytovat hmotnou a duchovní pomoc pronásledovaným a potøebným køesanùm
• informovat veøejnost o pronásledování køesanù
• podporovat vydávání literatury, která vypovídá
o køesanských muèednících a svìdcích víry.
Obèanské sdružení úzce spolupracuje s celosvìtovou misijní organizací International Christian
Association (ICA).
Pìt hlavních zásad této misijní organizace je založeno na biblickém verši epištoly Židùm 13,3:
1. Podporovat køesany v šíøení evangelia v oblastech, kde jsou pro své svìdectví o Ježíši Kristu pro-
HLAS MUÈEDNÍKÙ
È L E N
M E Z I N Á R O D N Í
K Ø E S  A N S K É
A S O C I A C E I C A
4 / 2007
Skupinka arabských vìøících, která se tajnì schází v jedné ze zemí Støedního východu
následováni, prostøednictvím køesanské literatury, Biblí, rozhlasového vysílání, lékù a dalších forem pomoci.
2. Poskytovat v tìchto oblastech pomoc rodinám
køesanských muèedníkù.
3. Podporovat vìøící, kteøí osobnì prošli utrpením
v bývalých komunistických zemích.
4. Nejrùznìjším zpùsobem se snažit získávat pro
Krista ty, kteøí se podílejí na pronásledování køesanù v totalitních zemích a problémových oblastech.
5. Informovat veøejnost o krutostech páchaných
na køesanech.
Tento bulletin lze bezplatnì objednat na adrese:
Hlas muèedníkù
pošt. pøihrádka 21
377 01 Jindøichùv Hradec
Úèet pro dobrovolné pøíspìvky:
ÈSOB Jindøichùv Hradec
è. ú.: 131257607/0300
Pamatujte na vìznì, jako byste byli uvìznìni s nimi; pamatujte
na ty, kdo trpí, vždy i vás mùže potkat utrpení. – Židùm 13,3
Úvodník Richarda Wurmbranda
Køesané v arabském svìtì
Zprávy ze svìta
Úvaha Toma Whita

Podobné dokumenty

1/2007 - Hlas mučedníků

1/2007 - Hlas mučedníků jak praskají šlachy a zaèala se ukazovat kost. „Vøískej, ty couro! A tì slyšíme øvát,“ køièel hrabìcí úøedník. Rose ale nevydala jediného hlásku. Když jí nakonec úøedník vztekle odstrèil, Rose mu ...

Více

Page 1

Page 1 nejlepöÌ zemÌ na svÏtÏ. Ale ve vÏzenÌ jsem pochopila, co je pravou realitou SevernÌ Koreje. SvÈmu manûelovi jsem ¯ekla, ûe jestli se z toho vöeho zotavÌm, nechci uû v tÈhle zemi ûÌt, protoûe vÌm, j...

Více

3 - Hlas mučedníků

3 - Hlas mučedníků se zhoršující podmínky, jakož i krutost okupantů, to vše neúprosně doléhá na mladou Darlene, která je navíc občankou nepřátelského státu. Vtom přichází zpráva o manželově smrti, Darlene je obviněna...

Více