Chrostíci Motýli

Chrostíci
chrostík velký
příbuzní motýlů (chloupky na křídlech)
dospělci - nepřijímají potravu, popř. nektar
larvy
- voda - schránky ze zbytků rostlin, písku atd.
detrit, rostlinná i živočišná potrava
larva chrostíka, imago
Motýli
2 páry křídel (pokryta šupinami)
dospělci - ústní ústrojí sací (nektar)
larvy - housenky - býložravé (listy)
a) denní
1) bělásci
bělásek zelný - larvy - listy brukvovitých (kapusta, květák, zelí)
2) babočky
a) paví oko - larvy - kopřiva
b) kopřivová - larvy - kopřiva
c) admirál - tažná
d) osiková - osiky, vrby, břízy
1
3a housenka
3a
2a
2b
2c
2d
3b
3b housenka
3) otakárci
a) fenyklový - larvy na miříkovitých (kmín, fenykl, celer, mrkev)
b) ovocný - larvy na trnce, ovocných stromech
5
4
4) perleťovci
5) okáči
6) modrásci
modrásek jetelový
♂ modrý, ♀ často hnědá
larvy se vyvíjejí v mraveništi
7) vřetenušky
při vyrušení upadají do nehybnosti
7
6♂
list 13
6♀
b) noční
1) lišaj smrtihlav
náš největší lišaj, kresba lebky, tažný
larvy - lilkovité ( brambory )
2) lišaj svlačcový
3) martináč hrušňový
největší, listy ovocných stromů
4) můry
10
zavalité chlupaté tělo
5) přástevník medvědí
6) bourec morušový
hedvábí - vlákno ze zámotků ( kokonů ) larev
7) bekyně mniška
ožírá jehlice
8
8) mol šatní
larva prožírá vlněné tkaniny a kožešiny
9) zavíječ a) paprikový, b) domácí
drobný motýlek, larvy v zásobách potravin
10) obaleč jablečný
" červivost " jablek - vajíčka na nezralá jablka
1
2
5
9a
3
9b
7
4
Biologická rovnováha
Schopnost udržovat rovnováhu je vlastností
každého člověkem nepoškozeného
6
přírodního ekosystému.
Teplá zima => přemnožení hlodavců (hraboš) => dostatek potravy pro jejich
6 zámotek
přirozené nepřátele => přemnožení dravců (káně) => snížení stavu
hlodavců => nedostatek potravy pro dravce => snížení stavu dravců.
V ekosystémech umělých, člověkem či přírodní katastrofou poškozených
jsou narušeny potravní řetězce a další ekologické vazby => nastává zde nerovnováha, která může vést ke
zhroucení celého ekosystému. Přirozenou schopnost přírody udržovat biologickou rovnováhu musí potom
nahradit člověk zásahem do přírody (např.odstřelem přemnožených zvířat a naopak zvýšenou péčí o
vymírající druhy jejich přikrmováním a vytvářením vhodných podmínek k reprodukci - chráněná území).
Pojmy škodlivost, užitečnost
V přírodě neexistuje škodlivý organismus, každý druh zde má svoje místo! Organismy se vyvíjely vedle sebe
miliony let, proto si vytvořily pevné vazby. Oba pojmy vymyslel jediný škůdce - člověk (vytváří v přírodě
nevratné změny, nerovnováhu). Nebýt nepřirozených zásahů člověka (změny klimatických podmínek,
introdukce živočichů a rostlin, pěstování monokultur smrků či obilí atd.) nemůže získat žádný "škůdce"
podmínky pro přemnožení a nemůže tedy ani přírodě škodit.