Rotrekl - Škůdci obilnin, luskovin a pícnin

Škůdci obilnin, luskovin a pícnin ekologická ochrana proti nim II.
Doc. ing. Jiří Rotrekl, CSc.
Zemědělský výzkum, Troubsko
Škůdci hrachu setého
Potenciální škůdci hrachu setého
listopas čárkovaný
zrnokaz hrachový
obaleč hrachový
třásněnka hrachová
kyjatka hrachová
Listopas čárkovaný – Sitona lineatus
• šedohnědý brouk o velikosti 4
•
•
•
•
•
až 5 mm
přezimují dospělci na
víceletých pícninách
na jaře žír a migrace na
jednoleté bobovité – kladení
vajíček
larvy se vyvíjí na kořenovém
systému, vyžírají bakteriální
hlízky
kuklí se v půdě a nová
generace se líhne v červenci
listopas čárkovaný má jednu
generaci za rok
imago listopase
čárkovaného
Listopas čárkovaný - škodlivost
• typický žír brouků –
•
•
•
•
zejkování – okusy brouků
na okrajích listů
teplé a suché počasí v
jarním období – významné
škody, zejména na
rostlinách v nejranější fázi
vývoje
larvy vyžírají bakteriální
hlízky a poškozené kořeny
jsou sekundárně napadány
houbovými patogeny
úbytek kořenových hlízek
způsobuje snížení výnosu
nebezpečné je napadení ve
fázi 1–5 listů (BBCH 11–15)
žír brouk na listech - zejkování
bakteriální hlízky
na kořenech hrachu
zničené bakteriální hlízky
nejcitlivější fáze hrachu pro žír listopasů
zdravé bakteriální hlízky
požerky listopasů na hrachu
Listopasi na hrachu - ochrana
• preventivní ochrana spočívá ve včasném setí
•
•
•
•
(březen)
kroky vedoucí k vyšší úrovni nodulace kořenů
rhizobiálními hlízkami (druh půdy, vyrovnaný poměr
živin v půdě, očkování osiva preparáty s vhodnými
kmeny bakterií rodu Rhizobium, výrazně snížit vliv
listopasů na porost
zakládání porostů s dostatečnou izolační vzdáleností
od starších porostů vojtěšky nebo jetele
přirození nepřátelé jsou lumci a lumčíci, kteří
parazitují na larvách listopasů
střevlíci a drabčíci požírají vajíčka listopasů
Kyjatka hrachová Acyrthosiphon pisum
• jedna samička žije 3-4
•
•
týdny a dá vznik 50 až 100
larvičkám
během celé vegetace se
rozmnožují
partenogeneticky a
živorodě
koncem září až do
listopadu se objevují
okřídlení samečci a
vejcorodé samičky po
oplodnění kladou
přezimující vajíčka
nymfa kyjatky hrachové
nymfa kyjatky hrachové
Kyjatka hrachová - poškození a škodlivost
Poškození
• škody jako listové mšice,
tvorba kolonií, sání,
opoždění v růstu,
deformace lodyhy a lusku
• svinování, zkadeření a
žloutnutí listů
Škodlivost
- zejména na suchého počasí,
rostliny jsou oslabeny a
menší mohou hynou
- menší nasazení lusků
- kyjatka hrachová přenáší
virózy
kolonií kyjatky hrachové na listu hrachu
Kyjatka hrachová - ochrana
• práh škodlivosti 3 a více mšic (samičky + nymfy)
•
•
•
•
orientačně na rostlinu bez ohledu na růstovou fázi
volit odrůdy méně náchylné k napadení
nevysévat jednoleté luskoviny v blízkosti porostů
víceletých bobovitých pícnin
výskyt je regulován přítomností přirozených nepřátel:
larvy pestřenek, larvy a imaga slunéček, larvy
zlatooček, dravé ploštice, parazitoidní lumčík
(nejvýznamnější Aphidius ervi), entomopatogenní
houby
vysoká parazitace zakladatelek, může významně
ovlivnit gradaci této mšice a nemusí se provádět
dalších ochranná opatření
hladěnka hajní
Pterostichus melanarius
mšicomar Aphidius ervi
klopuška dravá – Deraeocoris ruber
Zrnokaz hrachový – Bruchus pisorum
• 4 až 5 mm velký brouk,
•
•
•
•
přezimuje v hrachových zrnech,
pak naletuje na porosty hrachu
živí se pylem a korunními plátky
– samičky klade žlutá vajíčka na
mladé lusky v období od 2. až 7.
dne po opadu korunních plátků
larvy se zavrtávají do lusků a
vnikají do zrna
v polovině srpna se kuklí v zrnu,
líhnou se brouci a zrno opouští
na jaře příštího roku
zrnokaz hrachový má jednu
generaci za rok
Zrnokaz hrachový - škodlivost
poškozená semena
• poškozené zrno má okrouhlá
•
•
okénka, pod nimi prosvítá
brouk
hlavní škody způsobují larvy
svým žírem - snižují
hmotnost semen, jejich
klíčivost, semena jsou
nepoživatelná
významné problémy
způsobují v semenářských
porostech
zrnokaz hrachový
Zrnokaz hrachový - ochrana
• orba sklizeného porostu hrachu do hloubky minimálně 8 cm
• při opakovaném škodlivém výskytu se doporučuje obsev
•
•
•
pozemku ranější, pro zrnokaze atraktivnější odrůdou s dřívějším
začátkem kvetení (min. o 7–10 dní) - šířka pásu by měla být
alespoň 10 m
výborně se k těmto účelům hodí odrůdy dřeňového hrachu
naprostá většina samic vyklade vajíčka na lusky okrajového
pásu a vnitřní část zůstane nenapadena
ve sklizené produkci ve skladu v měsících září - říjen lze vyvolat
hromadné opouštění semen zrnokazy zvýšením teploty nad 20
°C
brouci nedokážou mimo semena v nevyhřívaných skladech
nebo venku, pokud vyletí, přezimovat a uhynou
• vhodné je osivo skladovat v uzavřených pytlích
Zrnokaz hrachový - ochrana
• přirození nepřátelé: vosičky
•
rodu Triaspis sp.
parazitoid larev zrnokaze
hrachového – parazitované
larvy v zrnech poznáme dle
menší výletových otvorů v
zrnech
lumčík Triaspis thoracicus
Obaleč hrachový – Cydia nigricana
• hnědavý motýlek s rozpětím
•
•
•
•
•
křídel 13-17 mm
létá v době květu hrachu
(hlavně červen), let doznívá
ve druhé polovině července
samičky kladou vajíčka na
listy, ale i jinam na rostlinu
housenky jsou žlutobílé s
hnědou hlavou a drobnými,
černými bradavičkami
vžírají se do lusku, tkají
předivo, ve kterém se
hromadí trus a rozhryzaná
drť
před sklizní opouští lusk a
přezimují v půdě
motýl
housenka
a housenka
obaleče
obaleče
hrachového
hrachového
zrna hrachu poškozená obalečem hrachovým
Obaleč hrachový - škodlivost
• housenky vykusují do
•
•
•
semen nepravidelné
otvory nebo žírem zničí
celá semena
snížení výnosu,
klíčivosti a hmotnosti
tisíce zrn
semena s požerky
hodnocena jako příměs
– snížení třídy osiva
u jedlého hrachu nesmí
příměs překročit 1 %
feromonový lapač
poškozená semena s drtí, trusem a předivem
Obaleč hrachový – monitoring a práh škodlivosti
• monitoruje se letová aktivita
•
•
•
•
•
•
samců pomocí feromonových
lapáků Deltastop CN
termín pozorování je stanoven
od 20. května do žluté zralosti
(83–85 BBCH)
pozorování a odpočty se zahájí
v 1. den letové aktivity obaleče
den letové aktivity = 16,3 h.
do 19,3 h. minimálně 180 C
chladnější dny se nepočítají
úlovky se kontrolují 2× týdně
hodnotí se počet - přírůstek
samců na 1 lapák za 1 den
feromonový lapák
dospělec obaleče hrachového
OCHRANA před obalečem hrachovým
• kritický počet: 5 imag na
•
•
lapač a jeden den letové
aktivity
preventivní ochrana
spočívá v hluboké orbě
sklizeného pole a v
zakládání nových porostů
co nejdál od loňských
porostů hrachu
housenky jsou do určité
míry parazitované (odhad
max. 5 %) blanokřídlými
parazitoidy z čeledi
Braconidae
Škůdci pícnin – vojtěška a jetel
luční
Potenciální škůdci pícnin
klopuška světlá
klopuška chlupatá
třásněnka vojtěšková
listopasi rodu Sitona
plodomorka vojtěšková
nosatčíci rodu Apion
Listopasi rodu Sitona - bionomie
• listopasi rodu Sitona – šedohnědí
•
•
•
•
brouci 4 – 5 mm dlouzí, přezimují
na víceletých pícninách
brouci žír na listech, kladou vajíčka
na půdy či na list
bílé larvy, 6 mm dlouhé, žijí na
kořenovém systému vojtěšky,
vyžírají bakteriální hlízky, kořeny
kuklí se v půdě, brouk se líhne v
červenci
jedna generace za rok
Poškození vzcházejícího porostu
Poškození
• brouci okusují okraje listů, které
mají typické zejkování
• larvy vyžírají bakteriální hlízky ,
poškozené kořeny mohou být
napadeny houbovými chorobami
Škodlivost
• každoroční škody na vzcházejících
rostlinách žírem brouků
• škody zejména za suchého a
teplého počasí
typický žír brouků na vojtěšce
Listopas pruhovaný (Sitona humeralis)
Ochrana vzcházejícího porostu
• práh škodlivosti 5 až 10 brouků
•
•
•
Listopas čárkovaný (Sitona lineatus)
•
•
•
na 100 rostlin vzcházející
vojtěšky
pro jetel luční není stanoven
preventivní ochrana spočívá ve
včasném setí (březen)
kroky vedoucí k vyšší úrovni
nodulace kořenů rhizobiálními
hlízkami
zakládání porostů s dostatečnou
izolační vzdáleností od starších
porostů vojtěšky nebo jetele
přirození nepřátelé jsou lumci a
lumčíci, kteří parazitují na
larvách listopasů
střevlíci a drabčíci požírají
vajíčka listopasů
Střevlíkovití predátoři
šídlatec lesklý (Bembidion lampros )
střevlíček měděný (Poecilus cupreus)
kvapník plstnatý (Pseudoophonus rufipes)
střevlíček Agonum dorsale
Účinnost hmyzích predátorů při likvidaci
vajíček listopasů na vojtěšce
Průměrný počet vajíček zlikvidovaných za 24 h.
Druh predátora
1. rok sledování
2. rok sledování
Bembidion
lampros
13,0
22,7
Agonum dorsale
53,0
50,9
Amara spp.
32,3
22,7
Philonthus spp.
15,9
19,2
Kyjatka hrachová – Acyrthosiphon pisum
• přezimuje vajíčko na víceletých
pícninách
• líhne se zakladatelka, která rodí
bez oplodnění živé larvy, které
dospívají v bezkřídlé a později i
okřídlené samičky
• tyto se dál množí partenogeneticky
a živorodě
• za optimálních podmínek (100 až
200 C a vlhkosti vzduchu 70 %) se
kyjatka hrachová velmi rychle
množí a může dojít ke její gradaci
kyjatka hrachová
Kyjatka hrachová - ochrana
• k potlačení gradace
•
zlatoočka rodu Chrysopa
dravá ploštice r.Nabis
dochází při vyšších
teplotách a nízké
relativní vzdušné
vlhkosti (málo se
množí)
pomocí predátorů a
parazitoidů (larvy
pestřenek, zlatooček,
dravé ploštice,
entomofágní slunéčka,
mšicomaři a další)
pestřenka pruhovaná
larva slunéčka sedmitečného
dravá ploštice rodu Nabis
- lovčice
dravá larva pestřenky
pestřenka hrušňová
slunéčko sedmitečné
Klopušky (Miridae) na semenné vojtěšce
• škodí nymfy i dospělci
sáním na generativních
orgánech vojtěšky
• na škodách se podílí
zejména klopuška světlá,
klopuška chlupatá, klopuška
černá a klopuška polní
klopušky chlupatá (Lygus rugulipennis)
klopuška světlá (Adelphocoris lineolatus)
Klopuška světlá – vývoj škůdce
• dospělec je 7-9 mm velký, ze spodu
•
•
•
•
•
zelený, polokrovky hnědé a na
předohrudi dvě černé skvrny
přezimuje jako vajíčko ve stoncích
hostitelských rostlin, první nymfy se
líhnou v polovině května
nymfy se pětkrát se svlékají, první
dospělci koncem května a začátkem
června
samičky 1.generace kladou vajíčka a od
poloviny června se líhne 2.gen
2. generace v červnu a v červenci, která
škodí na druhé semenné seči
na podzim kladena vajíčka do stonků k
přezimování
klopuška světlá
kopuška chlupatá
Klopušky na semenné vojtěšce
• posátá poupata a květy
•
opadávají
sáním na luscích se zvyšuje
podíl zaschlých a
nevyvinutých semen
totální sprchnutí generativních orgánů
zaschlá květní poupata od sání klopušek
Klopušky na vojtěšce – indikace a ochrana
• práh škodlivosti
• před květem – 150 ploštic (nymf i
•
•
•
dospělců) na 100 smyků
v dokvétajících porostech (po migraci
ploštic z okolních sklizených či
dozrávajících ploch) – 250 ploštic (nymf
i dospělců) na 100 smyků
dodržovat izolační vzdálenost od
starších semenných porostů (min.
500 až 1000 m)
nízké strniště a dokonalá sklizeň
posklizňových zbytků, ve kterých
přezimují vajíčka klopušek
Plodomorka vojtěšková – Contarinia medicaginis
• přeměňuje květy vojtěšky v cibulovité hálky
• škodí druhá generace na vojtěšky z 2. seče na semeno
• ochrana se dělá dle dlouhodobé prognózy (půdní výkopky) a průběhu
povětrnostních podmínek – signalizace ošetření dle hálek v době květu
2. seče v loňském roce (10 – 20 %)
• prognóza – 200 larválních zámotků na m2 a dostatečně teplo a vlhko
larvy plodomorky vojtěškové
cibulovité hálky plodomorky vojtěškové
Bejlomorka vojtěšková – Dasineura medicaginis
• bejlomorka vojtěšková přeměňuje vegetativní pupeny vojtěšky v
•
•
hálky
výskyt se sleduje pomocí výkopků – prognóza 400 a více larválních
zámotků na m2 a dostatečně teplo a vlhko
práh škodlivosti 1,5 hálky na lodyhu
hálka vegetativního pupenu
larvy bejlomorky vojtěškové
Ochrana před bejlomorkovitými
• vojtěšku vysévat na pozemcích s lehčí
•
•
•
•
půdou, na vyvýšených a návětrných
polohách
první seč semenné vojtěšky a seče
vojtěšky ke krmení uskutečnit
nejpozději při zakvétání
významný agrotechnický zásah je
vláčení po první seči tam, kde jsou
problémy s výskytem bejlomorkovitých
tímto zásahem lze úspěšně snížit počet
larválních zámotků a kukel, které jsou
ve vrchní vrstvě půdy
dochází k prosušení půdy a plodmorky,
které mají velký nárok na vlhkost i
určitou teplotu, hynou
živný a hnízdní pás ve vojtěšce
Jetel luční a jeho hmyzí škůdci
Listopasi rodu Sitona
• Listopas jetelový – Sitona
hispidulus
• Listopas rýhovaný – Sitona
listopasi r.Sitona
klopuška světlá
sulcifrons
• Listopas čárkovaný – Sitona
lineatus
• Listopas zdobený – Sitona
macularius
Nosatčíci rodu Apion
• Nosatčík obecný – Apion
apricans
• Nosatčík jetelový – Apion trifolii
nosatčík jetelový
listopasi a poškozený jetel jejich žírem
Nosatčíci rodu Apion – nosatčík obecný a
nosatčík jetelový
• brouci obou druhů jsou černí,
•
•
•
•
•
lesklí a nohy jsou částečně žluté
bionomie je obdobná:přezimují
brouci, na jaře migrují do
porostů jetele, kde provádí
úživný žír
samičky kladou vajíčka do
nerozkvetlých zelených hlávek
larvy se živí na bazálních částech
jednotlivých kvítků
po dokončení svého vývoje se
kuklí v hlávce a brouci nové
generace se líhnou od poloviny
června, v červenci i v srpnu
oba druhy mají jednu generaci
Nosatčíci – poškození a škodlivost
• Poškození
• brouci svým žírem způsobují
•
•
•
•
typické proděravění listů
drobnými dírkami
larvy žírem poškozují
jednotlivé kvítky v jetelové
hlávce, během svého vývoje
zničí průměrně 7 -11 kvítků
Škodlivost
žír brouků je hospodářsky
bezvýznamný
larvy způsobují významné
škody na semenných
porostech jetele lučního
žír nosatčíků na listech
larva nosatčíka
imago nosatčíka rodu Apion
odkvetlá jetelová hlávka
kukla nosatčíka rodu Apion
Ochrana před nosatčíky na jeteli lučním
• Krátkodobá prognóza
před květem první seče –350 brouků na
100 smyků
• Práh škodlivosti
před květem druhé seče – 200 brouků
na 100 smyků
OCHRANA
jetel pěstovaný na semeno se nemá sít
poblíž skladů sušeného jetele ani v
blízkosti starších porostů jetele
určených k zaorání
vhodné je také ponechat z první seče
pás jetele pro vykladení nosatčíků a
po odkvětu jej zlikvidovat
přirozenými nepřáteli nosatčíků jsou
především blanokřídlí parazitoidi a
entomopatogenní houby
nosatčíci na jetelové hlávce
larvy a kukly nosatčíků
Hraboš polní – Microtus arvalis
• hraboš polní je žlutavé nebo
•
•
•
•
•
popelavě šedohnědý hlodavec
s délkou 9 až 11 cm
hraboš se zdržuje
pohromadě, každý jedinec si
buduje vlastní noru a vznikají
kolonie
množí se od jara až do zimy
má 6 až 8 vrchů během roku
s 4 až 8 mláďaty
mláďata dorůstají týž rok a
jsou plodná
mimořádná rozmnožovací
schopnost - typický gradační
škůdce
• Poškození: listy rostlin
•
okousány, rostliny
podkousány, nory spojené
chodníčky
Škodlivost: polyfág, kromě
polních plodin napadá kořeny
stromů a keřů, v letech
přemnožení porosty zničí
Hraboš polní – indikace výskytu
• podle počtu užívaných východů z nor
na hektar:
• novější metoda využívá sčítání
výhrabků a počtu užívaných nor (jaro,
léto,podzim) – 4 průchody porostem
délka100 m a šířka 2,5 m x 1= na ha
výhrabky (při budování hnízda)
užívaná nora (čerstvé zbytky potravy,
trusu, východ ohlazený),
neužívaná nora: bez trusu, u vchodu
pavučiny aj.
- pro vojtěšku střední výskyt - jaro 50 až
200, léto 210 až 610 a podzim 410 až
2 010
kalous ušatý
Ochrana porostů před hrabošem polním
• včasná střední a hluboká orba
•
•
působí jako regulační faktor k ničení
hnízd, zatím co bezorebné systémy
obdělávání půdy působí na vývoj
populací hraboše polního příznivě
podpora přirozených predátorů
hraboše polního je založena na
zlepšování hnízdních podmínek,
úpravou krajinných prvků, výsadbou
remízů, zřizováním biokoridorů a
umísťováním berliček
nejvíce se uplatňují: káně lesní a
rousná poštolka obecná, sova
pálená, kalous ušatý a kalous
pustovka
hraboš polní – Microtus arvalis
Hraboš polní – biologická ochrana – kalous
ušatý
• v potravě 96 % až 98 %
hraboš polní
• hnízdí konec února až
konec března
• spotřeba hrabošů za 24
h. - dospělci průměrně
4,2 – 4,4 ks hraboše
- mláďata 0,3 – 2,8
hrabošů
• podpora – hnízdní
podložky
Hraboš polní – biologická ochrana- poštolka
obecná
• v potravě 80 % hraboše
•
•
•
polního
hnízdí duben až květen
spotřeba hrabošů za 24
hodin:
dospělci: 3 - 4 hraboši
mláďata: 0,3 – 2,8
hrabošů
podpora: umělá hnízda
(hnízdní budky, barely,
podložky aj.)
Hraboš polní – biologická ochrana – káně
lesní, káně rousná
• do 74 % hraboš polní v
potravě
• udržení dravce na
pícninách od listopadu
do února
• posedy - berličky
káně lesní
DĚKUJI ZA POZORNOST