Panímámo zlatičká, do horního rybníčka darujte nám

Panímámo zlatičká,
do horního rybníčka
darujte nám vajíčka,
a z rybníčka do louže,
nedáte-li vajíčka,
kdo jí odtud pomůže?
uteče vám slepička
Lidové říkadlo
Veselé velikonoce
přeje redakce
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
Krátce ze zasedání OZ
Důležitým bodem programu byl slib nového člena zastupitelstva, volba nového člena obecní rady a
volba zástupce starosty místo pana Zbyňka Čermáka, který se vzdal svého mandátu a všech funkcí.
Novým zastupitelem je p. Vavřín Mokrý, do obecní rady byl zvolen p.Karel Jatel a jako zástupce starosty
p. Jaromír Kokrhel.
OZ schválilo návrh změny územního plánu, do kterého byly v prvním projednávání zahrnuty všechny
požadavky občanů.Dalším bodem programu bylo schválení rozpočtu na rok 2000. Hlavními akcemi pro
tento rok je zahájení prací na 1.etapě protierozních opatření v lokalitě „Přední hora“, kde je již zpracována
studie a chystá se projekt. Bude zakoupena nová ústředna místního rozhlasu a provede se oprava
ampliónů, aby všichni občané měli možnost poslouchat hlášení obecního úřadu. V mateřské škole se
připravuje projekt na kuchyň. V ulicích Vinohradská a Horní Kroupná se doplní jejich osvětlení
v neobydlené části. Po dokončení zadní části kulturního domu bude do této budovy přestěhována
knihovna a doktor. V letošním roce se také chystá projekt na revitalizaci „Slatiny“. Bude se opravovat
zeď evangelického hřbitova. K dalším akcím bude přikročeno v případě kladného vývoje rozpočtu ve III.
čtvrtletí.
Rozpočet byl sestaven jako vyrovnaný, příjmy se rovnají výdajům a byl schválen členy zastupitelstva.
Jako na každém zasedání se na závěr projednávaly připomínky občanů, na které zastupitelé odpovídali.
Rozpočet obce na rok 2000
Příjmy
tis.Kč Výdaje
Sběr a svoz odpadů
Nájem zem. půdy
Příspěvek na MŠ
Školní stravování
Poplatky z hrobů
Školní družina
Pronájmy, prodeje
Místní rozhlas-poplatky
Finanční operace
Daň právnických osob
Daň fyz. osob závislá
Daň fyz. osob podnikání
Daň z nemovitostí
Místní poplatky
Dotace přímá
Ostatní příjmy
Zůstatek z roku 1999
315
65
35
200
3
166
1 535
10
200
1 380
835
420
960
95
134
288
5 777
Příjmy celkem
Silnice
Dopravní obslužnost
Kanalizace
Vodní díla v zemědělské krajině
MŠ- provoz
ZŠ- příspěvek na provoz
Školní stravování
Příspěvek ZUŠ
Knihovna-provoz
Rozhlas a televize
Dotace církvím
Tělovýchovná činnost
Veřejné osvětlení
Výstavba a údržba inž. sítí
Pohřebnictví
Svoz kom. odpadu
Péče o vzhled obce
Soc. dávky
Požární ochrana
Místní zast. orgány
Činnost místní správy
Lékaři
Dotace obč.sdružením a Spolku kat. domu
Půjčky církvím a TJ Sokol
Neinvestiční transfery obcím
Komise soc. a školská
12 430 Výdaje celkem
Jaromír Kokrhel – místostarosta
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
tis. Kč
293
45
230
972
235
266
272
5
160
92
300
120
205
4 715
170
420
339
25
163
545
2 220
20
33
300
52
30
12 430
Internet v nové knihovně?
Každý už jistě slyšel o informačním médiu, které dnes hýbe celým světem. Ano jedná se o fenomén
doby – internet. Je mnoho zaměstnání, ve kterých je dnes jeho znalost výhodou, ne-li přímo nutností.
Proto by bylo velice prozíravé, kdyby i v naší místní knihovně mohl být internet zaveden a zpřístupněn.
Zejména mládež by se s ním mohla seznámit formou kroužku. Proto si dovolujeme oslovit podnikatele i
občany s prosbou o příspěvek na zakoupení počítače. Současně hledáme zájemce, kteří by chtěli pracovat
s dětmi a mládeží v tomto oboru. Bližší informace podá p. starosta nebo místostarosta.
Tenisový oddíl Nosislav
Vážení spoluobčané, dne 1.6.1999 byl Ministerstvem financí zaregistrován jako samostatný subjekt
„Tenisový oddíl Nosislav“. Dovolte nám, abychom tímto poděkovali TJ Nosislav za to, že jsme
v počátcích naší činnosti mohli využít její spolupráce, bez které by v žádném případě tenisový areál tak,
jak dnes vypadá, neexistoval. K vyčlenění z TJ nás vedli čistě praktické důvody. Pro jednání se
zastřešujícím tenisovým svazem, ale i sponzory, je nutné, aby oddíl vystupoval jako samostatný právní
subjekt. Spolupráce s TJ Nosislav se však rozhodně nevzdáváme. I nadále zůstáváme v úzkém kontaktu a
jsme připraveni podílet se společně na akcích, které povedou ke sportovnímu i společenskému vyžití
všech občanů naší obce.
Dne 20.2.2000 proběhla valná hromada TO Nosislav. Zde bylo konstatováno, že naší snahou i do
budoucna musí být co nejlepší udržování a pokud možno i další rozvoj areálu tenisových kurtů. Z tohoto
důvodu bylo rozhodnuto o výstavbě cvičné tenisové stěny. Měla by sloužit začínajícím hráčům a hráčkám,
a to zejména z řad naších dětí a mládeže. Věříme, že náš záměr umožní v dnešní zmodernizované době
jedno z nejsprávnějších vyžití pro naše děti a mládež.
Jedná se však o dosti značnou investici, která bude sloužit komukoliv z řad občanů naší obce a zejména
dětem a mládeži. Chtěli bychom proto požádat všechny občany, kteří mají zájem na sportovním vyžití naší
mládeže o výpomoc v rámci brigád, které budou v souvislosti s výstavbou v jarních měsících probíhat.
Termíny těchto brigád budou zveřejňovány ve vývěsce TO Nosislav před tenisovým areálem.
Souhrný zápis z této valné hromady jako i další aktuální informace je možné najít na naší vývěsce před
tenisovým areálem. Zde se také dozvíte termíny, kdy je areál přístupný pro kohokoliv z řad veřejnosti.
Tenisový oddíl Nosislav
Myslivci hodnotili
V neděli 20. 2. 2000 uspořádalo Myslivecké sdružení v Nosislavi výroční hodnotící členskou schůzi,
kde za 100 % účasti členů zhodnotili svoji činnost za uplynulý rok a vytyčili si úkoly na rok následující.
Sdružení má k dnešnímu datu 22 členů, výkon práva myslivosti vykonává v honitbě na 747 ha. Dále
eviduje sdružení 6 loveckých psů ohařů, kteří jsou v držení jednotlivých členů. Rok 1999 byl vyhodnocen
jako průměrný, co do práce a plnění úkolů a lepší jako rok 1998, co se týká odlovu užitkové zvěře.
Na závěr sezony byly uspořádány 3 společné hony na drobnou zvěř s těmito výsledky: bylo sloveno
celkem 155 ks zajíců, 204 ks bažantů a 6 ks králíků. Dále bylo sloveno 13 ks srnčí zvěře, z toho 4 srny, 5
srnců a 4 srnčata. Dále byla v honitbě slovena škodná zvěř a zvířata škodlivá pro myslivost v těchto
počtech: liška - 10 ks, straka - 33 ks, šedivka - 1 ks, kočka - 53 ks, pes - 2 ks, kuna - 13 ks, tchoř – 1 ks.
Na zimní přikrmování drobné a spárkaté zvěře byla zbudována 3 krmná koryta na jadrné krmivo, byla
provedena sklizeň jetele, nákup 12 q pšenice a ječmene, krmná sůl a zajištěno odpadní krmivo ze
zemědělských a zpracovatelských podniků.
Sdružení má stanovené normované kmenové stavy zvěře k 31. 3. 2000 takto: 300 ks zajíců, 320 ks
bažantů, 38 ks srnčí zvěře. Tyto stavy jsou předepsány OkÚ - odborem životního prostředí podle
výměry a bonity honitby, jsou základem pro populaci této zvěře a sdružení má povinnost tyto stavy
dodržovat.
V uplynulém roce sdružení uspořádalo 2 střelecké akce, a to na Velikonoce již tradiční střelecké
závody „O velikonočního beránka“, které skončily po všech stránkách velice úspěšně a svoje interní
závody v červnu za spoluúčasti myslivců z Nového Přerova, které byly rovněž zhodnoceny kladně.
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
Na závěr schůze byly provedeny doplňující volby. Po vyčerpávajícím volebním „maratonu“ byl do
funkce předsedy sdružení za odstupujícího předsedu zvolen pan Václav Husák a na jeho místo jednatele
pan Stanislav Šimonič.
Za MS Nosislav Václav Kaplan
Pochvala se dnes nenosí?
Mám dojem, že historii věnujeme dostatek prostoru, ale neměli bychom proto zanedbávat aktuální
informace. Z obecního úřadu odchází místostarosta Zbyněk Čermák a zarážející je, že to není první
odchod v poslední době. Ať už jsou hlasy na jeho osobu pochvalné nebo kritické, myslím, že udělal kus
velké práce. Člověk veřejně činný je samozřejmě podroben většímu hodnocení než ten, jehož práce pro
obec začíná a končí zametením chodníku. Na kritiku jsme citliví všichni, kažný jistě rozezná dobře
míněnou vhodně podanou a tu, která uráží a spolehlivě snižuje nejen sebevědomí, ale i chuť do další
činnosti.
Když se pořádně rozhlédnu, co všechno se tu nejen za poslední období udělalo, tak bych řekla, že si pár
lidí od nás zaslouží ne kritiku, ale dík.
Marie Chumelová
150. výročí narození T.G.M.
Dne 7. 3. 2000 jsme si připomínali významné výročí 150 let od narození velkého syna českého národa
- T.G.Masaryka.
O jeho osobě a významu bylo řečeno mnohé v médiích, poutavě o něm připravil třídílný pořad na ČT 1
autor Zdeněk Mahler. Nás Nosislaváky těší, že pan prezident navštěvoval své letní sídlo na zámku v
Židlochovicích. Při svých projížďkách po okolí se často setkával a dával do hovoru i s obyčejnými lidmi,
kteří pracovali na poli.
Měla jsem to štěstí, že jsem v poslední době hovořila hned se dvěma pamětníky, kteří se s ním osobně
setkali. Je to pro ně naprosto nezapomenutelný zážitek. V minulých dnech jsem navštívila 89letou paní
Josefu Kšicovou a se zájmem jsem poslouchala její poutavé vyprávění, z něhož vyjímám toto:
„ S p. prezidentem Masarykem jsem se setkala ve svém životě 3x. Poprvé to bylo, to jsem byla ještě
školačka a šla do Padělku na trávu. Najednou se na cestě objevil pan prezident na koni, za ním ještě dva
další jezdci. Oněměla jsem překvapením a vzmohla se jen na pěkné pozdravení. Viděla jsem ale lidi, co
byli na polích, jak se začali sbíhat do vesnice a volali, že jede pan prezident. Přijel do vsi a zastavil se u
domu p. Otýpkové, která právě líčila dům. Zeptal prý se jí, co vy tady všichni tak líčíte a ona odpověděla ale, pojede tudy p. prezident, tak to chceme mít trochu pěkné, a líčila dál.
Podruhé jsem jej zažila v Židlochovicích. Byla tam nějaká oslava, p. prezident tam mluvil, bylo to na
místě, kde je dnes autobusové nádraží. On v bílém krásném obleku, všichni jej vítali a provolávali slávu.
Pan prezident pak skoupil od trhovců třešně a ty se rozdávaly všem přítomným dětem. Bylo nás tam
školní mládeže tehdy hodně a moje sestra mezi těmi šťastnými, na které se dostalo.
Často jezdil na koni i lesem a jednou se stalo, že jel sám. Uviděl ho nosislavský občan na Želízkách a
říká mu - pane prezidente, honem se schovejte, támhle Vás dva honí, asi četníci. On se jen smál, protože
měl radost, když mohl ochrance ujet.
Třetí moje osobní setkání nezapomenu nikdy. Bylo to 19. 6. 1924, kdy jel p. prezident přes Nosislav.
Ulice byla plná lidí, byla postavená slavobrána u radnice. Pan prezident jel v otevřeném autě, černý
klobouk na hlavě. Naši radní jej vítali, měli pamětní knihy, slavnostní řeč a my všechny děti v rukou
prapory, mávali jsme a vítali jej. Pak pokračoval směrem na Hustopeče, projížděl kolem dnešní školky,
kde byla druhá slavobrána a zase hodně lidí, ale tam už jen projel a nezastavoval, už ani neměl čas.“
Dalším pamětníkem osobního setkání s p. prezidentem je nosislavský rodák žijící v Brně - p. profesor
Blahoslav Španiel. Nedávno byl u nás na návštěvě a poutavě vypravoval různé příhody ze života. Pro něj
je datum 19. 6. 1924, kdy byl p. prezident v Nosislavi tak slavnostně vítán, obzvlášť zapamatovatelné.
Byl to totiž den svatební jeho rodičů. Slečna Slávka Vedrová si tehdy brala Františka Španiela. Svatebčané
právě vycházeli z kostela, když všichni ostatní občané právě vítali prvého prezidenta. Když se o tom v
rodině mluvilo, ptal jsem se rodičů, proč mu nezanesli talíř koláčů ze své svatby, vždyť by přece neubylo,
bylo jich dost. Nikoho to ale tehdy nenapadlo, a tak si pan profesor povzdechl a s lítostí říká, že je škoda,
že se nemůže pochlubit příhodou, že pan prezident ochutnal koláče z jejich svatby.
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
Sám se také osobně setkal s T.G.M. Jako malý, asi 7 letý chlapec, si hrál před domem a p.
prezident kolem projížděl na koni. Postavil prý se do pozoru, pozdravil a p. prezident mu odpověděl a
pokračoval v cestě. Pan Blahoslav Španiel tedy s hrdostí říká, že mluvil s panem prezidentem Masarykem.
Vzpomínky pamětníků zapsala Dana Karhánková
Pozn. red.: O prezidentu Masarykovi nám přišel ještě další velmi pěkný článek, který zůstává v archivu redakce.
Bible pro Keňu
Jako pokračování ekumenického setkání ze 16.ledna se uskutečnila beseda 20. února 2000 v Husově
domě se dvěma účastníky - nosislavskými rodáky v delegaci České biblické společnosti (ČBS) do Keni v
loňském roce. Byli jimi ředitel ČBS dr.Jiří Lukl a pan Jiří Bedřich, bývalý zaměstnanec Čs. aerolinií.
KLM
K 55.výročí osvobození obce
Dovoluji si uveřejnit výňatky ze zápisů v obecní kronice, které pořídil tehdejší kronikář pan František
Nečas. Jeho příspěvky jsou velmi zajímavé a vznikly (alespoň ty do osvobození) za zvláštních podmínek,
kdy byla kronika ukryta a protektorátním úřadům se nahlásilo, že nebyla za republiky založena, jen
sesbírány poznámky.
Vybral jsem části, které nebyly dosud uveřejněny:
„Pamětní kniha je u mne pečlivě uschovaná, na místě, které vynašla má dcera Slávie a zapisuje se
v ní dál.“
31 / XII 1941
„Rok 1943.
V obci nejsou žádné novoty. Válka vypadá tak, aby se jenom vraždilo hodně lidí. Nadává se na
Angličany, že nezačínají 2. frontu, - a nadává se na Rusy, že ustoupili k Stalingradu. Střílí se do
Petrohradu, bombarduje se Moskva. – Angličané se honí s Romelem po Africe. Naše naděje k Rusku
ochabují, protože neznáme jejích záměry a cíl !“
14 / XI 1943
„Konečně, aby pravda byla pravdivou musí se poznamenat, že rudoarmějci v některých věcech nás
zklamali, byli hrubí a počínali si nebratrsky, lidem spílaly, že jsou „germány“, „buržoisti“ a při tom
hanebně rabovali, a ukradli lidem mnoho věcí jako peřiny, šaty, látky, boty, prádlo, hodinky, zlato aj.
Těch hodinek měl některý 10 a více kusů…
… je ještě i jiná špatnost u Rusů, která může nyní být poznamenaná a sice jejich výstřední mravnost a
touha po znásilnění žen a dívek. – Dlouho se museli před nimi ukrývat.
Až odešli poslední Rusové potom se teprve mohlo začít svobodně něco dělat, ale pokud oni zde byli to
rozhodně nešlo. Díky Bohu za to!“
29 / XII 1945
Vybral a v zápisech ani písmenko nezměnil: Vlad.Svoboda
Chraňte přírodu
I přes upozornění, která v minulosti zazněla, dochází k bezohlednému poškozování přírody. U řeky
„někdo“ zapálil loni zjara velkou košatou vrbu. Asi clonila. Letos zase „někdo“ zapálil mez naproti
Boudkám. Nebo „někdo“ vyváží stavební suť k vodoteči na Slatině. Jiný „hospodář“ naplní obecní
kontejner pokáceným stromem. Je zajímavé, že nikdo nic nevidí. Kontejner nás všechny stojí zhruba 6
tisíc a stromů se do něj skutečně moc nevejde. Zapálená mez odčerpala z našich prostředků zase určitou
částku. Požár se totiž musel uhasit. Sutí zaplněná vodoteč ohrožuje polnosti a naše obydlí. Jednou se
bude muset vyčistit a ……zaplatit. A vrba? Ta nás stojí nejvíce. Opět ztrácíme kus kouzelné nosislavské
přírody.
Dívejte se kolem sebe. Někteří utrácí za nás všechny!!
Karel COUFAL
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
Malé povídání o vinařství v Nosislavi
Ač by se zdálo, že po změně společenských podmínek v naší republice je činnost ČZS Nosislav
nevýrazná, jedna zcela nepřehlédnutelná aktivita stále zůstává. Je to tradiční Výstava a ochutnávání vín,
která se za pomoci stálé skupiny asi 30 sklaních členů daří každoročně pořádat. Dle ohlasů a účasti se
domnívám, že úspěšně. Patří za to dík všem členům ČZS, kteří dříve i nyní pracovali nebo pracují pro
dobré jméno vinařů nosislavských. Poděkování patří i těm, kteří na košt dávají svá vína. Kvalita těchto vín
má stále vzrůstající tendenci, objevují se nové odrůdy a přívlastková vína, dříve neznámá.
Nosislav má, díky své jedinečné geografické poloze, výborné podmínky pro pěstování révy, což
dokazuje historie, ale také současné budování a obnovování vinic některými vinaři a zejména akciovou
společností ZEMOS v těch nejlepších tratích. Vinařství na jižní Moravě začíná mít poněkud jinou
tvářnost, více se otvírá světu a více se musí přizpůsobovat novým trendům. Co však bychom měli
zachovat a jenom zkvalitňovat, je různorodost a vinařská kultura jižní Moravy, kterou nám může celý svět
závidět. Ztěžka, ale přece, se daří navazovat na staré tradice a udržovat nové. Jednou z takových je i náš
„Košt“, který chce být malým příspěvkem k zachování vinařské obce Nosislav.
Ing. Karel Válka – ČZS Nosislav
Lejsek bělokrký ( Ficedula albicollis )
Tento parádník mezi lejsky k nám přilétá jako jeden
z posledních z celé početné skupiny tažných ptáků,
tedy koncem dubna až začátkem května. Je dlouhý 13
cm, na svrchní straně černý se světlou spodní stranou,
bílými znaky na křídlech, bílým kroužkem na krku a
bílou skvrnou na čele. Samička je hnědošedá.
Jejich výskyt v lese za Nosislaví a v okolí řeky
Svratky v tomto období signalizuje již opravdové jaro
s vlahým a teplým počasím. Po příletu si sameček
lejska bělokrkého vyhlídne nějakou starou dutinu a k
této se snaží přilákat samičku. Samečci jsou velice
pohybliví a svá nová obydlí urputně hájí. V této době
většina ptáků hnízdících v dutinách, jako například
všechny druhy sýkor, brhlíci, vrabci, sedí na vejcích a
dokonce již krmí svá mláďata.
Asi před 12 lety jsem poprvé spatřil lejska
bělokrkého v zákoutí svěží zeleně v Plachtách, jak
přímočaře přeletoval hned sem, hned tam. Jeho bílý šál v
černém kabátku byl viditelný a působil tak trochu
exoticky.
Od poloviny května snáší samička přímo na dnu
dutiny 5-7 modrozelených vajíček, na kterých sedí sama
12 - 15 dnů. Sameček ji po tuto dobu neustále krmí. Je to
tak u většiny ptáků, kde je sameček výrazněji zbarven
než samička. Za dalších 16 dnů opouští mláďata, která
mají v této době skvrnitý šat, hnízdo. Při lovu lejsek
sedí vzpřímeně na větvi, cuká ocáskem a křídly. Jakmile
spatří letící hmyz, vylétne a v letu ho polapí. Opět se
vrátí na vyhlídku, aby tuto loveckou taktiku znovu
opakoval. Lejsek bělokrký v Nosislavi hnízdí jednou v
roce a koncem srpna až začátkem září odlétá do střední
Afriky.
Jiří Liščák
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
Jak Nosislaváci osídlovali Starovice
Starovice (v celém okolí se jim vždy říkalo Štarvice) byly jednou ze zcela německých obcí
jihomoravského pohraničí. Po druhé světové válce byla naprostá většina jejich obyvatel odsunuta a do
jejich bývalých domovů se stěhovali noví hospodáři. Mezi nimi byla i řada lidí z Nosislavi. Dnes si na
některé z nich vzpomenou jen nejstarší nosislavští občané, ale vědí o nich v Nosislavi také četní jejich
příbuzní. Do Starovic se odstěhovalo celkem 19 rodin v počtu 64 osob (včetně dětí).
Nejpočetnější skupina novousedlíků pocházela z rodiny Josefa Dvořáka z č. 220 (1866-1937). Syn
Josef, pekař, později řidič ČSAD, (nar. 1912 odešel do Starovic č. 27 se svou slovenskou ženou Antonií
(1912) a 2 dětmi - Dagmarou (1939) a Josefem (1945). Kolem roku 1980 se odstěhoval do Vyškova. Jeho
sestra Růžena, provdaná Vránová (nar. 1906), žila se svým druhem Janem Streichlem (nar. 1922), synem
varhaníka Jana Streichla č. 252, ve Starovicích č. 280 a později se odstěhovala do Brna - Líšně.
Vdova Anna Dvořáková, čtvrtá žena Josefa Dvořáka, roz. Matyšková z Nikolčic (nar. 1896), nevlastní
matka Josefa Dvořáka a Růženy Dvořákové - Vránové, přišla do Starovic č. 108 se svým postiženým
synem Pavlem (nar. 1927). V roce 1965 se odstěhovali do brněnských Ivanovic, Pavel později žil v
domově důchodců.
V roce 1949, po smrti své ženy Evy, roz. Dvořákové (1909-1949), bydlel ve Starovicích u své švagrové
Růženy Vránové Karel Mahdalík (1910-1986), vyučený řezník, původem ze Suché Lozi. Měl dva syny,
Lubomíra (1913) a Vladimíra (1939). Ve Starovicích se podruhé oženil a narodila se mu ještě dcera Věra
(1951).
Ostatní osídlence si můžeme seřadit pěkně podle abecedy :
František Ďásek, dělník, původem z Brna - Komína, byl za války nasazený v Německu. Oženil se v
roce 1942 s Marií Urbánkovou z Křepic (nar. 1915). Bydleli v Nosislavi v č. 23 (u Kaplanů, Marie
Ďásková byla sestra paní Kaplanové), těsně před koncem války (v březnu 1945) se jim narodila dcera
Jaroslava, druhé dítě už ve Starovicích č. 283.
František Hanzlík zahradník z č. 358 (nar. 1909) a jeho žena Marie, roz. Navrátilová z Křepic (19151966) se 3 dětmi : Karlem (1940), Růženou a Františkem. Ve Starovicích 269 meli ještě Květoslavu a
Jaroslavu. Ve Starovicích žije František (č. 123) a Jaroslava, vd. Vedrová. Karel bydlí v Ostravě a
Květoslava je vdaná v Dubňanech.
Josef Janoušek, syn listonoše Josefa Janouška 87 (1921-1978), hospodařil ve Starovicích 279. V JZD
potom jezdil s traktorem. Za ženu měl ukrajinku Ninu, roz. Hančarovou, dceru velitele hasaičů z
Čistjakova (nar. 1924 v Jelanci). Měli 3 děti: Josefa (nar. 1946, žije ve Starovičkách), Ninu, provd.
Hermanovou (1948) a Olgu, vd. Palouškovou (1949). Nina bydlí ve Starovicích č. 264, Olga v Tišnově.
Martin Kotásek (nar. 1911) pocházel z Prušánek a do Nosislavi se dostal z Moravské Nové Vsi jako
pacholek do č. 20, 67 a 74. Za ženu měl Helenu Kostolnou z Oslan na okr. Partizánske (nar. 1925) a ve
Starovicích se jim narodily dvě děti : Anna (1947), vd. Chloupková, a Martin (1951), který žije ve
Starovicích.
Antonín Kunc, řezník, původem z Proseče na nynějším okrese Blansko (1892-1960), žil asi od roku
1932 v Nosislavi v domě č. 203 v nynější Vinařské ulici, který byl kolem roku 1970 zbořen, jako druh
Anežky Novákové, matky slabomyslného Josefa Nováka. Ve Starovicích bydlel v č. 30. Jeho žena Marie,
roz. Šmerdová (nar. 1892), se v roce 1960 odstěhovala do Mokré u Brna.
Emil Nečas (1896-1962), syn Josefa z č. 223, přišel do Starovic se 2 dětmi a svou druhou ženou
Annou, roz. Čepilovou z č. 242 (1911-1983), která se po mužově smrti vdala podruhé za Meluzina z
Pouzdřan.
Jindřich Nečas, syn Antonína z č. 198 (nar. 1927) bydlil od roku 1945 ve Starovicích č. 225 se svou
první ženou Jarmilou, roz. Brabcovou z Blučiny, ale jen do roku 1951. Jindřich potom žil v Dobešově,
okres Vítkov, v Blučině a po svatbě s druhou ženou (1966) v Unkovicích a v Židlochovicích. Ve
Starovicích se narodili Nečasům dva synové - Jindřich (1949) a měsíc před odstěhováním Jaroslav
(1951).
Michal Plotnárek (nar. 1912) pocházel z Podivína a byl od r. 1932 čeledínem u Svobodů v č. 47, u
Samsonů v č. 7 a možná i jinde. My, tehdejší hoši, jsme ho za války obdivovali jako výborného fotbalistu.
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
V roce 1940 se oženil se Štěpánkou Krejčovou (nar. 1911) a do Starovic odešli s dcerou Helenou (1941),
později vdanou Frohlichovou.
Syn Jan (1947) a dcera (1952), později vd. Majtnerová, se už narodili ve Starovicích. Jan žije ve
Vranovicích, Marie v Brně.
Ludvík Polický, syn Ludvíka z č. 228 (1920-1955, zabil se při výskoku z nákladnho auta,
když se vezl autostopem), bydlel od r. 1945 ve Starovicích 153, od r. 1947 se svou ženou Štěpánkou, roz.
Pfeifferovou z Přísnotic (nar. 1921).
Velice zajímavý byl osud Jana Proška (1900-1968, oběsil se). Narodil se právě ve Starovicích v
německé rodině (psávali se Proschek), za ženu si vzal v roce 1927 Češku Josefu Navrátilovou ze Súchova
a od té doby se hlásil k české národnosti. Žili v Nosislavi v č. 76 a 98 a potom ve vlastním domku 283 v
Kroupné ulici. Ve Starovicích hospoddařili v č. 170 a 197, zatímco Proškovi němečtí příbuzní byli
odsunuti. Měli 3 děti - Zdeňku (1927), která později žila v Brně, Vlastislava (1929), později v
Hustopečích a Ladislava (1931-asi 1997), který zůstal ve Starovicích a za ženu měl Annu Sokolovou ze
Súchova, rodiště své matky. Ve Starovicích č. 334 bydlí rodina jeho syna Ladislava (nar. 1952).
Jan Rodinger, obchodník z č. 96 (nar. 1912) se svou druhou ženou Jiřinou, roz. Langovou z Velkých
Němčic (1924) a 3 dětmi Annou (1938-1996), Janem (1944) a Jiřím. Bydleli ve Starovicích v č. 39.
František Sajtl, syn Vincence z č. 256 (nar. 1906 ve Velkých Němčicích), sloužil v č. 20 a 77, také v
Sobotovicích. Se ženou Františkou, roz. Katochvílovou z Lamače (nar. 1910) a jedním dítětem bydleli ve
Starovicích č. 161 a později se s dalším dítětem odstěhovali neznámo kam.
Jaroslav Svoboda, syn Františka z Nivky č. 181 (1907-1975), se ženou Slávií, roz. Světničkovou ze
Strměch, hospodařil ve Starovicích na domě č. 145. Měli dvě dcery. Jaroslava, vd. Matulová (nar. 1948)
žije v Hustopečích, Hana, vd. Matějů (1950) žije ve Starovicích.
Antonín Švestka (nar. 1912) přišel do Nosislavi, stejně jako jeho vrstevník Michal Plotnárek,
z Podivína, sloužit, nejprve k Loskotům do č. 152, potom k Samsonům č. 7. Po svatbě s Josefou
Kosinovou žil v podružství na několika místech. Do Starovic na č. 174 odešli se 2 syny - Antonínem (nar.
1937) a Jiřím (1944). Švestkovi museli být mezi prvními osídlenci, protože už 14. července 1945 se jim
narodil první nosislavský „Štarvičák“, syn Ladislav. Potom měli ještě dceru Danuši (1951), později
vdanou Rohrerovou. Všichni tři synové žijí ve Starovicích.
Alois Trčka, syn Aloise z č. 312 (1911-1987) se nastěhoval do Starovic 164 se ženou Ludmilou, roz.
Svobodovou, dcerou Pavla z č. 275 (nar. 1920). Už ve Starovicích adoptoval dceru Annu Svobodovou
(nar. 1946), později provdanou Šumskou.
Aloisův bratr Josef Trčka (1917-1978) přišel do Starovic na č. 35 se ženou Josefou, roz. Kozlovou,
dcerou Václava č. 236 a třemi dětmi: Josefem (nar. 1939), Jarmilou, pozd. vd. Bučkovou (1941) a
Vladimírem (1944). Ve Starovicích se jim narodili ještě Zdeněk (1952), Miroslav (1955) a František
(1961). Josef Trčka provozoval ve Starovicích řemeslo řeznické a k tomu hostinskou živnost. Syn
Vladimír žije v Ostravě, Miroslav a František pracují ve Starovicích ve vinařském podniku svého bratra
Zdeňka. Ve Starovicích žije i Josef Trčka ml.
Oldřich Zezula, syn Antonína z č. 43, dnes už neexistujícího domu u vody (nar. 1918), se nastěhoval do
Starovic se ženou Františkou, roz. Suchánkovou z č. 35 a synem Miroslavem (nar. 1943, žije v Českých
Budějovicích ). Ve Starovicích se jim narodili Oldřich (1947, dnes v Tachově), Svatava, vd. Bešeniová
(1948, dnes v Chomutově)
a Vlasta, vd. Mišurcová (1951, dnes Zlín).
Za to, že jsme si o těchto našich bývalých spoluobčanech i o jejich dalších osudech mohli něco
povědět, vděčíme panu Josefovi Hložkovi ze Starovic č. 275, bývalému sklepmistrovi ve Velkých
Pavlovicích a známému vlastivědnému pracovníkovi, který všechny údaje o osídlování Starovic
shromaˇžďuje. Prozradil nám také jméno dalšího Nosislavana, který se nastěhoval do Starovic až 30 let
po válce. Je to Jan Kern, syn Jana z č. 362 (nar. 1951) a vzal si za ženu dceru pana Hložka - Naděždu.
Blahoslav Španiel
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
Znovu o nosislavských příjmeních
V návaznosti na dva články pana profesora Španiela v tomto Zpravodaji (NZ prosinec 1995 a červen
1998) si dovolím pokračovat ve vděčném tématu o významu našich příjmení. Znalost vzniku příjmení
může každému napomoci odpovědět na otázku, kdo byli jeho předkové. Zajisté to není vyčerpávající
odpověď (někdy je to přímo omyl, vždyť člověk nazvaný Veselý mohl být právě proto tak nazván,
poněvadž byl již od pohledu smutný).
Na seznamu jmen současných zastupitelů obce si ukážeme nejzajímavější příklady významu jmen.
Použil jsem k tomu dostupnou literaturu, kde hlavním zdrojem byla pro mě publikace D.Moldanová: Naše
příjmení (1983) a vše, co bylo o příjmeních v Nosislavi dosud uveřejněno.
Dědičnost a neměnnost příjmení byla u nás uzákoněna roku 1780 na sklonku vlády Marie Terezie,
k čemuž vedla potřeba přesné evidence obyvatel. (Krátce předtím došlo k zavedení čísel popisných.)
Dosud se vystačilo s jedním jménem (křestním), ke kterému se však často přidávala nedědičná příjmení
(přízviska). Jejich vývoj byl rychlejší u šlechty, měšťanů a svobodných sedláků (14.-18.stol.). Úředním
zápisem se často legalizovaly všechny dosavadní zvyklosti, takže naše příjmení většinou nesou stopu 200
a více let starou o našich přímých předcích.
Většina příjmení je odvozena od křestních jmen (podle vzoru, že dávný předek se jmenoval „Jan
řečený Janek“). Takový původ mají příjmení těchto zastupitelů:
LUKL (LUKLOVÁ) – celkem 3 zastupitelé – ze jména LUKÁŠ, zdrobnělina přes něm. LUCKEL,
LUKL. Podobné je i LUKEŠ, LUKŠ i LUX. Lukáš je biblické jméno, byl to průvodce apoštola Pavla,
autor Lukášova evangelia.
VÁLKOVÁ (VÁLKA) – z osobního jména VALENTIN (latinsky „kypící zdravím“), podobné jsou
VALA, VALČÍK, VÁLEK, VALOUŠEK.
PICH – ze jména PETR asi touto obměnou: PETR-PECHA-PECH-PICH. Podobné je PITÁK. Petr je
jméno prvního apoštola (Petros = řecky Skála). U jména Pich je však i druhá možnost vzniku a sice ze
slova „pich“ = ,,píst“ !
Další jména jsou podle svých držitelů, kteří byli odněkud (podle vzoru „Jan ze Skály řečený Skála“):
MAHOVSKÝ – podle původu z obce Mahouš u Netolic v Čechách, dříve psáno MAHOUSKÝ i
MACHOVSKÝ.
SVOBODA – označovali se tak všichni, kdo měli svobodnou selskou živnost tzv. svobodník nebo nějaký
stupeň nezávislosti na vrchnosti, dům „na svobodě“.
RYCHTÁŘ – člověk z rychty, rychtář – zastupoval vrchnost v obci (představení obce byli konšelé
s purkmistrem). Podobné je RYCHTER, RICHTR i RYCHTAŘÍK.
Zbylá jména jsou podle slov obecného významu (vzor „Jan řečený Veselý“):
COUFAL – ze slova „couvat“, nářečně „coufat“. Podobné je COUFALÍK.
ČERMÁK – z lidového názvu ptáka, jehož přesný název je „rehek“ a nebo ze slova „čert“
JATEL – nářečně ze slova „jetel“
KOKRHEL – nabízí se slovo „kokrhat“, možné je však i neznámé vysvětlení k nezvyklé koncovce „hel“.
SCHOVANEC – „schovanec, schovanka“ znamenalo „přijatý za vlastního, adoptovaný“
RUŽIČKOVÁ (RUŽIČKA) – zdrobněle od „růže“
MĚŘÍNSKÝ – asi ze slova „měřice“ – dutá i plošná míra. Podobně jméno MĚRKA, MĚŘIČKA.
( pokračování o příjmeních příště)
ing.Vladimír Svoboda
Pozvánky
•
•
14.5.2000 ve 14.00 hodin pořádá Kulturní a školská komise ve spolupráci s MŠ, ZŠ a ZUŠ
Židlochovice besídku ke Dni matek ve sportovní hale. Srdečně zveme všechny, kteří s námi chtějí
strávit pěkné odpoledne.
Hasičský sbor v Nosislavi sivás dovoluje pozvat 3. června na letní noc se skupinou MODUL. Uzená
cigárka, hasičská kořalka, dobrá zábava a tradiční soutěže o ceny jsou zajištěny. Těšíme se na vaši
účast v areálu Sokola.
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com
Novinky v knihovně
Pro mládež:
Blytonová: Tajemství spálené chaty (detektivní příběh pro děti)
Delahaye: Martinka malou hospodyňkou
Delahaye: Martinka malou vychovatelkou
Delahaye: Martinka se chystá na karneval
Delahaye: Martinka ve škole
Kluckhohnn: Můj kamarád pes
Lambova: Klíč k určování kluků
Sojka: Vlk a sedm kůzlátek (leporelo)
Wrobelová: Sněhurka a sedm trpaslíků (leporelo)
Pro dospělé:
Gordon: Doktor a duchové
Gordon: Doktor v trní
Greenwoodová: Praktický zahrádkář
Hainsdorf: UFO
Lanczová: Kam se vytrácí láska
Mac Bain: Horko
Orchideje (obrazový průvodce)
Pittnerová: V sousedství
Steelová: Hořkost lásky
Wallace: Jeden se zmýlil
PODĚKOVÁNÍ
Děkujeme všem, kteří se zúčastnili a přispěli do sbírky šatstva a jiných potřebných věcí lidem v nouzi.
Akci jsme pořádali počátkem března opět prostřednictvím Diakonie Úpice a byla odvezena dne 20.března
tr. Těší nás, že nosislavská veřejnost není lhostejná k potřebám druhých.
staršovstvo evangelického sboru
V měsíci březnu a dubnu se dožívají životních jubileí tito naši spoluobčané:
Jakš Stanislav
Konečná Ladislava
Krkavcová Olga
Kušlová Libuše
Samson Jindřich
Zelený Jaroslav
Samsonová Libuše
Burianová Vlasta
Jakšová Josefa
Španiel Vladimír
Svobodová Květoslava
Rosa Václav
Urbánková Marie
Masarykova 382
Ševcovská 213
Městečko 35
Masarykova 335
Komenského 99
Vinohradská 142
Městečko 7
Městečko 77
Krefty 159
Masarykova 151
Masarykova 297
Komenského 100
Městečko 49
7.3.
3.4.
3.4.
13.4.
21.3.
16.4.
17.4.
7.3.
12.4.
15.4.
5.3.
22.4.
30.3.
65 let
65 let
65 let
65 let
70 let
70 let
70 let
75 let
75 let
75 let
80 let
82 let
87 let
Blahopřejeme rodičům k narození děťátka.
Tomáš Suchánek se narodil 8. 2. 2000 rodičům Petře a Martinu Suchánkovým, Vinohradská 248.
Jan Klobása se narodil 1. 3. 2000 rodičům Martě a Zdeňku Klobásovým, Nivka 244.
Petr Dvořák se narodil 7. 3. 2000 rodičům Daně a Petru Dvořákovým, Komenského 92.
Ivana Sáčková se narodila 25.3.2000 rodičům Lydii a Josefu Sáčkovým, Komenského 343.
Nosislavský zpravodaj vydává Obecní úřad Nosislav. Vychází jednou za dva měsíce, uzávěrka příštího čísla bude 9. 6. 2000.
Náklad 450 výtisků je vydáván zdarma občanům. Toto číslo vychází 18. 4. 2000. Děkujeme všem, kteří se podíleli na obsahu
tohoto vydání. Za redakční radu Milada Válková.
PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com