Mlynářské noviny 3-2012 - Svaz průmyslových mlýnů ČR

ROÈNÍK XXIII. ÈÍSLO 3 (143) 2012
N
árodní dožínky na výstavì Zemì živitelka v Èeských Budìjovicích musely letos spoleènì s podìkováním úrodì a lidem, kteøí pracují v zemìdìlství
a potravináøství, komentovat i problémy v bilanci obilovin a naší potravinovou sobìstaènost. Klimatické zmìny
a výskyt extrémních událostí s dopadem na zemìdìlskou
prvovýrobu totiž jednoznaènì vytváøejí krizové situace
v zásobování potravinami na celém svìtì. Pøestože Èeské republice žádná potravinová krize v souèasné dobì
nehrozí, každá zmìna ve svìtové zemìdìlské produkci
se u nás projevuje v kolísání a rùstu cen potravin. Letošní
rok nemùže být výjimkou. Propady rostlinné produkce
mají pøímý vliv také na živoèišnou výrobu a krmivovou
základnu. Rostou nejenom ceny obilovin, ale i ceny živoèišných komodit, a to pøedevším tìch, které musíme dovážet. Krmiva v SRN napøíklad zvýšily ceny vepøového
masa o 19%, což se již dnes projevuje na pultech našich
prodejen, protože 40% vepøového masa dovážíme.
Svìtové ceny potravin v záøí stouply o 1,4% a pravdìpodobnì zùstanou i nadále blízko úrovni, na které se
vyšplhaly bìhem potravinové krize v roce 2008. Cenový
index potravin FAO se v záøí zvýšil na 216 bodù ze
srpnových 213 bodù. FAO pøed mìsícem varovala,
že existuje nebezpeèí vzniku nové potravinové krize,
pokud zaènou zemì omezovat export. Pokud by byla
sklizeò na jižní polokouli neuspokojivá, pak by ke krizi
skuteènì došlo. Ceny potravináøských komodit rostou
již tøi roky po sobì. Index FAO se nyní nachází pod
rekordním maximem 238 bodù z loòského února, je
však blízko úrovni z období potravinové krize. Proto je
vývoj peèlivì sledován a v pøípadì potøeby bude svoláno mimoøádné zasedání skupiny pøedních prùmyslových zemí G20, aby mohla být pøijata opatøení k øešení
takové krize.
Další cenový vývoj se odhaduje velmi tìžko. Rùst cen
pšenice by napøíklad mohly zabrzdit její vyšší svìtové zásoby. Opaènì mohou pùsobit zmínìné prognózy skliznì
na jižní polokouli a také snížení odhadù produkce rýže.
V dlouhodobém vývoji se potvrzují prognózy o trvalém
rùstu spotøeby i cen obilovin. Nelze již oèekávat, že po
skokovém rùstu cen mùže dojít naopak k jejich extrémnímu propadu, který by pomohl vyrovnat ztráty. Ceny
mouky proto musí rùst v závislosti na cenách obilovin.
Z dnešního pohledu je to zvýšení až o 25% proti výchozímu stavu nejnižších cen na trhu. Dosavadní prùbìh zdražování jde ale velmi tìžce. Každý mlýn se snaží postupovat spoleènì se svými zákazníky. Do jisté míry to závisí
na cenách pekaøských výrobkù a tìstovin. Zvýšení cen je
bytím èi nebytím našich oborù do budoucna. Pøi tom jde
pouze o jejich pøežití.
NEJISTÉ PROGNÓZY
Výsledky skliznì obilovin a øepky v ÈR
Jak již bylo uvedeno, sklizeò obilovin v ÈR dosahuje nejnižší výsledky od roku 2007. Jsou o 15% nižší ve srovnání
s pìtiletým prùmìrem. Pøíèinou jsou zimní holomrazy v únoru a bøeznu, mrazy v polovinì kvìtna a jarní sucho.
Poškozeno bylo 21% osetých ploch. Nejhùøe je postižen Jihomoravský kraj s 57% ploch (okresy Znojmo, Hodonín,
Bøeclav). Plzeòský kraj ztratil 33% ploch, Støedoèeský a Praha 30% ploch a Olomoucký kraj 28% ploch. Zaoráno
bylo 10 tis. ha osevních ploch. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.
Celkovì
ke sklizni (ha)
Sklizeno (ha)
do 08 vèetnì
Podíl sklizených
ploch (%)
Celkovì
sklizeno (t)
Prùmìrný
výnos (t/ha)
Pšenice ozimá
746 002
744 971
99,86
3 370 017
4,52
Pšenice jarní
69 379
68 490
98,72
291 022
4,25
Jeèmen ozimý
98 004
97 660
99,65
394 510
4,04
Jeèmen jarní
284 326
284 214
99,96
1 274 912
4,49
Žito
30 557
30 253
99,01
148 741
4,92
Oves
50 770
50 004
98,49
191 847
3,84
Tritikále
44 200
43 593
98,63
204 957
4,70
1 323 238
1 319 185
99,69
5 876 006
4,45
401 319
401 108
99,95
1 120 503
2,79
Komodita
Obiloviny celkem
Øepka
Poznámka: obiloviny celkem neobsahují kukuøici a ostatní obiloviny
Pramen: www.mze.cz z 28.8.2012
Odhady bilance obilovin
Podle IGC má v roce 2012/13 dosáhnout svìtová produkce obilovin
úrovnì 1 776 mil. tun a spotøeba 1 809
mil.tun.
Z toho svìtová produkce pšenice
je v r. 2012/13 odhadována ve výši
665 mil. t, spotøeba má dosáhnout
682 mil. t. Bilance produkce obilovin
a pšenice proto bude deficitní. Koneèné zásoby´pšenice klesnou na 182
mil. t, tj. nejnižší za poslední 4 roky
(199 mil. t v r. 2011/12).
Odhad svìtové produkce kukuøice
v r. 2012/13 je ve výši 917 mil. t, spotøeba 910 mil. t a koneèné zásoby se
zvýší na 137 mil. t (129 mil. t v r.
2011/12).
Svìtová produkce pšenice tvrdé
má dle odhadu IGC v r. 2012/13
dosáhnout 36,3 mil. t (36,7 mil. t
v r. 2011/12). Spotøeba se má zvýšit
na 36,4 mil. t (36,5 mil. t v r. 2011/12)
a koneèné zásoby budou na úrovni
7,4 mil. t (7,5 mil. t v r. 2011/12).
DG AGRI zveøejnilo aktualizované
odhady bilance obilovin pro EU 27 na
r. 2012/13. Využitelná produkce je
odhadována ve výši 276,2 mil. t, dovozy 13,9 mil. t, celkové dostupné množ-
2
MLYNÁØSKÉ NOVINY
ství obilovin 327 mil. t. Celková spotøeba má dosáhnout 269,8 mil. t, vývozy 22,6 mil. t a koneèné zásoby
(k 30.6.2013) cca 32,4 mil. t. Jak již
bylo uvedeno v pøedchozích zprávách, sklizòové plochy obilovin v EU
na r. 2012 byly odhadovány ve výši
57,4 mil. ha (+2,6% meziroènì), z toho plochy pšenice 23,1 mil. ha (-0,4%
meziroènì), jeèmene 12,5 mil. ha
(+4,5%), kukuøice 9,7 mil. ha (+8%),
žita 2,4 mil. ha (+5,9%). Z tìchto
údajù vychází také odhad celkové
produkce obilovin v EU 27 v r. 2012/13
ve výši 276,2 mil. t, z toho pšenice
125,6 mil. t (-2,4% meziroènì), jeèmene 54,4 mil. t (+5,8% meziroènì),
kukuøice 57,5 mil. t (-15,5%), žita
8,1 mil. t (+22,2%).
Pøedpoklad produkce základních
obilovin v ÈR v roce 2012 dle AKÈR je
ve výši cca 5 876 tis.tun. Z toho pšenice 3 370 017 tun, pøi výnosu 4,52 t/ha,
žita 148 741 tun, pøi výnosu 4,92 t/ha.
Informace o cenovém vývoji ve
svìtì
Svìtové vývozní ceny pšenice
znovu stoupají, pøièemž ceny v USA
pøevyšují ceny v Evropì, zejména
v dùsledku sucha a opoždìné skliznì ozimù v USA: US SRW fob Gulf
351 $/t, US HRW fob Gulf 381 $/t,
Australia ASW 349 $/t, Black Sea feed
fob 330 $/t, Black Sea milling 4th grade 345 $/t, Argentina Trigo Up River
335 $/t. Burzovní kotace pro pšenici
US SRW (Chicago) a US HRW (Kansas) z dlouhodobého hlediska rostou.
Krátkodobé kotace pro pšenici US
SRW se drží kolem 326 – 330 $/t (prosinec 2012, resp. bøezen 2013), dlouhodobé kontrakty jsou jen mírnì nižší
– kolem 320 $/t (prosinec 2013). Krátkodobé kotace pro pšenici US HRW
jsou kolem 335 – 339 $/t (prosinec
2012, resp. bøezen 2013), zatímco ceny dlouhodobých kontraktù jsou typicky o nìco nižší – kolem 327 $/t. Krátkodobé kotace potravináøské pšenice
v EU (Paøíž) jsou výraznì vyšší než
kotace na pøíští rok: 261€/t na listopad
2012, 260 €/t na leden 2013, 231 €/t na
listopad 2013.
Svìtové vývozní ceny kukuøice
oproti cenám pšenice v posledních
týdnech klesly, ale stále jsou celkovì
vysoké: US 3YC Gulf fob 319 $/t,
Argentina Feed Up River 269 $/t,
Brazil Feed Paranagua 265 $/t , Black
Sea Feed 285 $/t. Burzovní kotace
kukuøice (Chicago) jsou na nejbližší
mìsíce výraznì nižší, než ceny u dlouhodobých kontraktù: kolem 294 $/t
(prosinec 2012 a bøezen 2013) oproti
251 $/t (prosinec 2013). Krátkodobé
burzovní kotace pro kukuøici v EU (Paøíž) jsou výraznì vyšší, než kotace na
pøíští rok: 241 – 242 €/t na listopad
2012 až leden 2013 oproti 216 €/t na
listopad 2013.
Rovnìž vývozní ceny jeèmene v EU
klesly a dostaly se dokonce pod úroveò cen z Èernomoøské oblasti: FI
Dlvd Naantali feed 202 €/t, FR Dlvd
Rouen feed 238 €/t, FR Dlvd Rouen
malting 247 €/t, pro srovnání Black
Sea feed FOB 247 €/t.
Evropské vývozní ceny pšenice narozdíl od cen na ostatních svìtových
trzích v posledních 2 týdnech klesly
a koncem záøí byly cca o 10 €/t nižší
než ceny v USA: FR Rouen 259 €/t, pro
srovnání US SRW Fob Gulf 271 €/t.
Organizace OSN pro výživu a zemìdìlství (FAO) oznámila, že svìtové
ceny potravin se v èervenci vrátily
k rùstu po pøedchozích tøech poklesech za sebou. Varovala, že existuje
nebezpeèí vzniku nové potravinové
krize, pokud zaènou zemì omezovat
export. Cenový index potravin FAO
v èervenci stoupl na 213 bodù z èervnových 201 bodù. Vrátil se tím na
dubnovou úroveò. Podle FAO by navíc
index mohl pokraèovat v rùstu.
Pøed pìti lety ve svìtì vypukla potravinová krize, když prudké zdražení
potravin vyvolalo v nìkterých zemích
nepokoje. Index FAO se nyní nachází
pod rekordním maximem 238 bodù
z loòského února, je však blízko úrovni
z období potravinové krize.
Prùmìrné ceny obilovin 2012 (Kè/t SZIF)
Týden
15.
25
33
34
35
36
37
38
39
Pšenice potravináøská
4 514
5 113
5 642
5 657
5 756
5 639
5 635
5 910
5 768
Pšenice krmná
4 376
4 715
5 097
5 427
5 059
5 214
5 347
5 163
5 223
Žito
5 884
5 961
5 492
—
5 454
5 488
4 962
5 293
5 352
Ceny na burzách Brno a Praha – pohotové zboží
1.6.
29.6.
27.7.
16.8.
4.9.
18.9.
2.10.
Pšenice potravináøská
5 070
5 257
5 557
5 760
5 809
5 814
5 870
Pšenice krmná
4 925
4 915
5 352
5 293
5 406
5 457
5 464
Žito potravináøské
5 522
6 161
5 468
5 492
5 527
5 368
5 228
Kukuøice
4 950
5 073
5 286
—
5 558
5 576
5 596
Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago – ze pohotové zboží (Kè/t) v roce 2012
24.6.
1.7.
8.7.
22.7.
29.7.
12.8.
19.8.
26.8.
2.9.
9.9.
23.9.
30.9.
Pšenice
5 406
5 803
6 375
7 317
6 944
7 171
6 794
6 929
6 895
6 578
6 817
6 703
Kukuøice
5 139
5 823
6 253
7 548
6 985
7 192
6 692
6 849
6 619
6 443
6 129
6 007
V Èesku se v posledních letech snížila plocha zemìdìlské pùdy a místo
ní vznikly stavební parcely èi lesní pozemky. Zatímco v roce 2000 bylo evidováno 3,604 miliónu hektarù obhospodaøované zemìdìlské pùdy, v následujících deseti letech její výmìra klesla o zhruba 121 000 hektarù na 3,483 miliónu hektarù. Vyplývá to z šetøení Agrocenzus, jehož výsledky na svých internetových stránkách zveøejnil Èeský statistický úøad (ÈSÚ).
„V roce 2010 zaujímala zemìdìlská pùda 44,2 procenta rozlohy Èeské
republiky. Bìhem posledních deseti
let jí 1,5 procentního bodu ubylo ve
prospìch zastavìné a ostatní plochy
nebo lesních pozemkù,“ upozornil
ÈSÚ. Z celkových témìø 3,5 miliónu
hektarù obhospodaøované zemìdìlské pùdy tvoøila orná pùda 72,2 procenta a na trvalé travní porosty pøipadal podíl 26,7 procenta.
Výmìra orné pùdy v letech 2000
až 2010 klesla o 8,2 procenta, tedy
o 224 504 hektarù na 2,513 miliónu
hektaru. Plocha chmelnic se za deset
let snížila z 6966 hektarù v roce 2000
na 5,748 hektarù. Výrazný pokles zaznamenaly zelináøské zahrady. Zatímco v roce 2000 zaujímaly 4617 hektarù, tak v roce 2010 pouze 242 hektarù.
Snížila se i plocha ovocných sadù, a to
z 22 130 hektarù v roce 2000 na 20 499
hektarù v roce 2010.
V Èesku naopak díky dotacím
z Evropské unie pøibylo vinic. Jejich
rozloha se zvýšila z 10 581 hektarù
v roce 2000 na 14 347 hektarù v roce
2010. Èást orné pùdy byla zatravnìna,
na což se také vztahují evropské dotace. Plocha trvalých travních porostù
se za se deset let zvýšila z 821 756
hektarù na 928 818 hektarù.
Èesko se s masívními zábory zemìdìlské pùdy pro jiné, nejèastìji stavební úèely, potýká již øadu let. Stát
proto od loòského roku po témìø 20 letech zvýšil poplatky za vyjímání pùdy
ze zemìdìlského pùdního fondu. Nìkolikanásobnì dražší je od té doby
zejména vynìtí tìch nejkvalitnìjších
pùd. Podle ministerstva patrnì také
v dùsledku této legislativní zmìny
kleslo loni mírnì tempo záborù na necelých 12 hektarù dennì. Do jaké míry
je pokles dán spíše aktuálním ekonomickým útlumem a snížením stavební
èinnosti, není však jasné.
Zdroj: Agris.cz
MLYNÁØSKÉ NOVINY
3
Vývoj cen EUR/t na evropských burzách – pohotové zboží
24.11.
26.1.
29.3.
24.5.
28.6.
26.7.
30.8.
13.9.
27.9.
Francie Rouen
183,72
203,58
210,94
212,80
222,00
257,00
263,93
265,86
259,86
Belgie Antverpy
205,00
209,00
218,00
227,00
232,00
279,00
267,00
267,00
Nìmecko Hamburg
192,00
—
223,00
225,00
229,00
265,00
265,00
268,00
266,00
Maïarsko Transdanubia
161,82
—
186,00
197,30
—
210,98
229,23
237,08
230,81
Polsko Slaski
172,47
181,19
186,71
218,59
210,55
228,32
225,17
226,08
229,09
Rakousko Vídeò
178,50
183,50
187,50
212,00
—
—
—
—
—
Èeská republika Brno
164,00
170,00
187,80
198,82
198,24
218,60
240,00
237,30
Slovensko
185,57
169,39
—
207,90
—
208,69
215,73
—
—
Nìmecko Hamburg
210,00
220,00
244,00
212,00
212,00
—
229,00
226,00
223,00
Polsko Slaski
162,95
209,95
202,97
—
191,15
—
179,48
176,68
161,81
Èeská republika Brno
227,96
207,52
216,46
216,55
212,55
214,43
229,67
219,10
Slovensko
216,82
203,95
—
189,90
—
232,75
—
—
Zemì mìsto
Pšenice potravináøská
Žito potravináøské
212,10
Evropské trhy - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t)
12.8.
19.8.
25.8.
2.9.
9.9.
16.9.
23.9.
30.9.
Listopad 2012
6 642
6 573
6 479
6 554
6 565
6 526
6 535
6 624
Leden 2013
6 579
6 498
6 423
6 510
6 540
6 508
6 498
6 574
Bøezen 2013
6 573
6 401
6 416
6 479
6 521
6 471
6 454
6 518
Listopad 2012
6 409
6 429
6 348
6 312
6 323
6 147
6 027
6 045
Leden 2013
6 422
6 435
6 367
6 355
6 342
6 165
6 058
6 057
Bøezen 2013
6 459
6 473
6 404
6 386
6 379
6 220
6 101
6 082
Pšenice
Kukuøice
Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago (Kè/t) termínované obchody v roce 2012
12.8.
19.8.
26.8.
2.9.
9.9.
16.9.
23.9.
30.9.
Záøí 2012
6683
6516
6346
6297
6289
6336
6295
6405
Prosinec 2012
6804
6665
6499
6438
6434
6420
6370
6474
Bøezen 2013
6875
6726
6572
6510
6508
6390
6352
6432
Záøí 2012
6472
6374
6288
6225
6056
5744
5624
5750
Prosinec 2012
6546
6445
6336
6201
6089
5774
5645
5775
Bøezen 2013
6569
6448
6336
6220
6112
5759
5635
5752
Pšenice
Kukuøice
4
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Organizace FAO snižuje prognózu produkce rýže
FAO koriguje prognózu svìtové
produkce rýže pro rok 2012 na 724,5
miliónù tun.
Organizace OSN pro výživu a zemìdìlství (FAO) korigovala svou prognózu svìtové produkce rýže pro rok
2012 na 724,5 miliónù tun. Za pøíèinu
tohoto poklesu o 7,8 miliónù tun FAO
považuje mimo jiné slabší monzunové deštì v Indii. Navzdory tomuto
poklesu však globální produkce rýže
stále ještì mírnì pøevyšuje velmi
dobrý výsledek z minulého roku.
Také prognóza produkce pro
Kambodžu, Tchai-wan a Severní
a Jižní Koreu byla snížena. Sklizené
množství by zde mohlo poklesnout
pod úroveò roku 2011.
Vyšší produkci rýže v meziroèním
srovnání oèekává FAO mimo jiné
v Èínì, Indonésii a Thajsku. Celkem
by mohlo být v tomto roce v Asii
sklizeno 657 miliónù tun surové rýže
– o 0,4 % více než v roce 2011.
V Austrálii se poèítá se vzestupem
produkce o 32 %, v Africe o více než
3 %. V Latinské Americe se oèekává
pokles produkce rýže v meziroèním
srovnání o 7 %.
Zdroj: Agris.cz
Usychající Amerika a Rusko
poženou ceny jídla nahoru
Spojené státy dál sužují extrémní
sucha, která jsou nejhorší za posledních 50 let. Zemìdìlci na Støedozápadì už vìdí, že sklizeò klíèových
plodin – kukuøice a sójových bobù bude nízká. Výkupní ceny rostou už
tøetí mìsíc a pravdìpodobnì zvednou ceny potravin nejen v USA. Kvùli
suchu stojí i lodní doprava na Mississippi v Severní Karolínì; obvykle
mohutná øeka není splavná nìkolik
dní a nízká hladina uvìznila u bøehù
pøes 90 lodí.
Vedra v USA zaèala pøíliš brzy
a teploty dosahují 38 stupòù. Ceny
kukuøice šplhají k rekordním výškám od èervna vyskoèily o 68 procent,
u sójových bobù o 39 procent. Deštì
ale lepší sklizni nejspíš již nepomohou.
S horší úrodou se potýká také
Latinská Amerika a podobnì je na
tom ruská pšenice. Neobvykle chladná zima a suché jaro pøešly do
vyprahlého léta. Pesimisté odhadují,
že Rusko sklidí ménì než pùlku loòského množství pšenice. Podle Orga-
nizace OSN pro výživu a zemìdìlství
Moskva opakovanì ujistila, že navzdory nižší produkci pùjde 12 miliónù tun pšenice na vývoz. Globální
obchodníci ale stále nevyluèují, že
Rusko mùže zastavit export pšenice,
aby jí samo mìlo dost. Celosvìtovì
by to mohlo prudce zvýšit ceny potravin.
Zdroj: Agris.cz
IGC dál snížila odhad svìtové
produkce kukuøice a pšenice
Svìtová produkce kukuøice a pšenice v sezónì do èervna 2013 bude
kvùli suchu ve Spojených státech
a v Rusku ještì nižší, než se èekalo
pøed mìsícem. Mezinárodní rada pro
obilí (IGC) v dnešní pravidelné zprávì
výraznì snížila odhad úrody kukuøice
a mírnì výhled pro pšenici.
U kukuøice IGC srazila èervencový
odhad o 26 miliónù tun, tedy tøi procenta, na 838 miliónù tun. Odráží to
pokles produkce v USA o 25 miliónù
tun na 275 miliónù tun. Støedozápad
USA sužují celé léto katastrofální
sucha.
øekl Sizov na setkání producentù
a obchodníkù s obilím.
Odhad celkové produkce obilí
SovEcon snížil na 70,5 miliónu tun
z dosavadní pøedpovìdi 71-72,5 mil.
tun, což je stále nad pøedloòským minimálním objemem 61 miliónù tun.
Pokud ale úroda kukuøice dopadne
hùøe, než se èeká, mohla by celková
sklizeò klesnout pod 70 miliónù tun,
uvedl Sizov podle agentury Reuters.
Loni Rusko sklidilo 94 miliónù tun
obilí a ještì zjara vláda odhadovala,
že letošní produkce se bude pohybovat kolem této úrovnì. V létì ale ruské
obilné oblasti postihla opìt rozsáhlá
sucha, která odhady produkce prudce snížila.
Propad ruské produkce vyvolala
dohad o tom, že vláda opìt vydá zákaz vývozu obilí. K nìmu se Moskva
doèasnì uchýlila na podzim 2010,
aby zamezila rùstu domácích cen,
krok Ruska ale tehdy pøispìl k výraznému zvýšení svìtových cen potravin.
Zdroj: Agris.cz
Odhad globální úrody pšenice
IGC snížila o tøi milióny na 662 miliónù
tun. Celý pokles je dùsledkem sucha
v Rusku, pro které IGC zhoršila výhled produkce o ètyøi milióny na 41
miliónù tun. To už je pod objemem
produkce z roku 2010, kdy Rusko postihla rovnìž tìžká sucha a Moskva
zavedla doèasný zákaz vývozu.
Produkce obilovin v EU bude
279 miliónù tun, èeká EK
Ještì na jaøe IGC pøedpovídala, že
svìtová úroda kukuøice v této sezónì
díky expanzi oseté plochy v USA
vzroste na rekordních 900 miliónù tun
a poprvé od sezóny 2008/2009 pøekroèí svìtovou poptávku. U pšenice
IGC na jaøe pøedpovídala proti loòskému maximu témìø 700 miliónù
tu pokles na zhruba 680 miliónù tun.
To je o pouhá dvì procenta ménì,
než kolik èinil prùmìr za posledních
pìt let, zdùraznila komise ve svém
prohlášení. Souèasnì to je o 25 miliónù tun více, než v období 2007 až
2008, což byl pro evropské zemìdìlce velmi tìžký rok.
Zdroj: Agris.cz
Sklizeò pšenice v Rusku letos
klesne pod slabý rok 2010
Sklizeò pšenice v Rusku letos
klesne na 38 miliónù tun, a propadne
se tím pod úroveò roku 2010, kdy
její úrodu ponièila katastrofální
sucha. Celková produkce obilí však
bude i pøes letošní sucho stále vyšší
než pøedloni. Pøedpovìdìl to dnes šéf
zemìdìlské výzkumné agentury
SovEcon Andrej Sizov.
„Sklizeò pšenice bude nižší než
v roce 2010, kdy to, jak si dovolím
pøipomenout, bylo 41,5 miliónu tun,“
Dopady sucha, které tvrdì zasáhlo produkci obilovin zejména ve Spojených státech, nejsou v Evropské
unii tak citelné. Uvedla to Evropská
komise, podle níž letošní produkce
v unii dosáhne 279 miliónù tun.
U kukuøice Brusel oèekává produkci 60 miliónù tun, což je o dvì procenta vyšší než prùmìr z posledních
pìti let.
Eurokomisaø pro zemìdìlství Dacian Ciolos pøipomnìl, že v uplynulých týdnech sucho v nìkterých regionech svìta vedlo k dramatickému
nárùstu cen, zejména kukuøice a sóji.
To sice mùže destabilizovat urèité
sektory evropského zemìdìlství,
avšak celková produkce obilovin by
nemìla nijak zásadnì poklesnout.
„Tato pøílišná volatilita trhù jasnì ukazuje, že svìtové zemìdìlství
potøebuje investice, politiky veøejné
správy a pøedvídatelnost,“ dodal ale
také Ciolos.
Zdroj: Agris.cz
MLYNÁØSKÉ NOVINY
5
Mezinárodní rada pro obiloviny ICG potvrdila nový rekord v exportu
mouky ve svìtì. Tato orgnizace pøedkládá obchodní data o exportu pšenièné mouky nìkolikrát roènì. Nyní pøedložila souhrnnì celkový odhad za hospodáøský rok 2011-12, kdy se export pšenièné mouky ve svìtì oèekává
v celkové výši 12 700 000 tun, což je nový rekord.
Tento koneèný odhad exportu
pšenièné mouky ve svìtì provádìný
organizací ICG pøedstavuje celkové
zvýšení exportované mouky proti roku
2010-11 o 770 000 tun, tj. o 6% proti
pøedcházejícímu roku, kdy bylo exportováno 11 930 000 tun pšenièné mouky. Nyní je to již tøetí rok, kdy svìtový
export mouky pøekroèil hodnotu 12
miliónù tun. První byl rok 2008-9, kdy
celková hodnota exportu pšenièné
mouky byla 12 331 000 tun.
K posílení vývozního odhadu pøispìly dodávky 100 000 tun pšenièné
mouky pro Uzbekistán a Irák a malé
zvýšení dovozu pro zemì jako je Jemen, Severní Korea, Vietnam, Angola
a Somálsko. Tato zvýšení èásteènì
kompenzovalo snížení dodávek pšenièné mouky do Afganistánu.
Pro vyvážející zemì byla hlavní
zmìna v posílení perspektivní dodávky ze Spojených arabských emirátù
v letošním roce ze 450 000 tun na
760 000 tun pšenièné mouky.
Mezinárodní rada pro obiloviny
ICG nadále nezahrnuje do celkového
vývozu pšenièné mouky ve svìtì hodnoty durum semoliny, které bylo v letošním roce 2011-12 exportováno
300 000 tun proti 360 000 tun v pøedešlém roce skliznì.
Export pšenièné mouky z Kazachstánu v roce 2011-12 je odhadován na
3 300 000 tun proti 2 526 000 tun
v pøedchozím roce a 3 514 000 tun
v roce 2009-10, což byl rekord bývalého satelitu Sovìtského svazu. Turecko
na druhém místì oèekává v roce
2011-12 export pšenièné mouky ve
výši 2 700 000 tun proti 2 350 000 tun
v roce minulém a 2 602 000 tun v roce
2009-10. Turecké dodávky pšenièné
mouky reprezentují celkem 21% svìtového exportu a ustanovily tak nový
rekord pro tuto zemi v rámci exportu
pšenièné mouky ve svìtì.
V dodávkách pšenièné mouky
v hodnotì více jak 1 milión tun je
dalším exportérem Evropská unie,
jejíž jednotliví èlenové oèekávají
v roce 2011-12 celkový export pšenièné mouky ve výši 1 300 000 tun
proti 1 155 000 tun v roce 2010-11 a
1 245 000 tun v roce 2009-10. Dodávky mouky z Evropské unie pøedstavují
10% celkového exportu pšenièné
mouky ve svìtì, což ale pøedstavuje
prudký pokles od doby , kdy tento blok
tvoøil témìø polovinu vývozu mouky ve
svìtì.
Podobnì export pšenièné mouky
z USA v roce 2011-12 je odhadován na
450 000 tun proti 406 000 tun z minulé
úrody a 545 000 tun v roce 2009-10.
Spojené státy se tím zaøadily na pøední
místa ve vyklízení pozic ve svìtovém
exportu mouky.
Uzbekistán se zaøadil na první místo mezi importéry pšenièné mouky
ve svìtì s oèekávanou dodávkou pšenièné mouky v roce 2011-12 ve výši
1 500 000 tun, což je o 100 000 tun
více než v roce 2010-11. Na druhém
místì mezi dovozci pšenièné mouky
je Irák, který oèekává dovoz pšenièné mouky v roce 2011-12 ve výši
1 300 000 tun v porovnání s 1 miliónem tun v roce pøedešlém. Tito lídøi
jsou následováni dvìma zemìmi
z Asie, Afganistaánem a Indonésií, které oèekávají dovoz pšenièné mouky
v roce 2011-12 ve výši 1 100 000 tun.
Afganistán snížil dovoz pšenièné mouky z vrcholu, který byl v roce 2009-10
ve výši 1 799 000 tun, Indonésie má
dovoz pšenièné mouky v pøedešlém
roce stejný jako letos.
Svìtový obchod s pšeniènou moukou v tis. tunách
TOP EXPORTÉØI
Rok 2010-11
Rok 2011-12
1. Kazachstán
2 526
1. Kazachstán
3 300
2. Turecko
2 356
2. Turecko
2 700
3. Argentina
1 286
3. Argentina
1 300
4. E.U.
1 155
4. E.U.
1 300
900
5. SAE
760
5. Pakistán
TOP IMPORTÉØI
Rok 2010-11
Rok 2011-12
1. Uzbekistán
1 400
1. Uzbekistán
1 500
2. Afganistán
1 300
2. Irák
1 300
3. Indonésie
1 100
3. Afganistán
1 100
4. Irák
1 000
4. Indonésie
1 100
5. Brazílie
950
5. Brazílie
950
Z èasopisu World Grain zpracoval ing. JOSEF VÍTEK
6
MLYNÁØSKÉ NOVINY
V odborném èasopise World Grain, který vychází ve Spojených státech amerických
a vydává ho spoleènost Sosland Publishing Co. v Kansas City, a je celosvìtovì uznávaným odborným èasopisem pro obilí, mouku a krmiva, vyšel v srpnovém èísle odborný èlánek na téma „Pohled na Èeskou republiku“, který rozebírá souèasnou situaci
v oblasti zemìdìlství a mlynáøství v této zemi. Autorem èlánku je Chris Lydon,
evropský editor World Grainu. Vzhledem k zajímavým údajùm z pohledu Amerièanù
chceme seznámit naši mlynáøskou veøejnost s tìmito názory a údaji.
Èeská republika, vnitrozemská zemì ve
Støední Evropì, existuje od roku 1993, kdy
byla vytvoøena bìhem klidného rozdìlení
bývalého Èeskoslovenska, které se vrátilo
k demokracii po „sametové revoluci“ v roce
1989. Èeská republika se pøipojila k Evropské
unii v roce 2004 a její zemìdìlská politika je
provádìna v rámci Spoleèné zemìdìlské politiky Evropské unie.
Mezinárodní rada pro obiloviny (IGC)
pøedpokládá v Èeské republice celkovou obilní produkci v roce 2012-13 okolo 6 miliónu
tun, která je nižší proti 6,9 miliónu tun rok
pøedtím. Obilní obchodní organizace Evropské unie COCERAL oèekává produkci mìkké
pšenice v roce 2012 ve výši 4,212 miliónu tun
proti 4,798 miliónu tun v roce pøedtím. Produkce durum pšenice se oèekává 200 000 tun,
produkce jeèmene okolo 1,728 miliónu tun
a produkce kukuøice se pøedpokládá 1,050 miliónu tun.
Podle zprávy èeského ministerstva zemìdìlství byl celkový dovoz obilí do Èeské
republiky v roce 2011-12 ve výši 115 000 tun
zatímco vývoz byl 2,688 miliónu tun, z toho
1,688 miliónu tun pšenice.
Z celkového vývozu obilovin šlo do zemí
Evropské unie 2,659 miliónu tun, mimo Evropskou unii pouze 29 000 tun obilovin.
Podle èeského ministerstva zemìdìlství
nyní zemìdìlští podnikatelé hospodaøí na 4,2
miliónech hektarù zemìdìlské pùdy v Èeské
republice, což je 54% celkové plochy zemì.
Toto je pak hodnota 0,42 hektarù pùdy na jednoho obyvatele zemì, z toho je 0,30 hektarù
orné pùdy, což je zhruba evropský prùmìr.
Více než jedna tøetina plochy Èeské republiky
jsou lesní pozemky. Od roku 1995 došlo
k poklesu zemìdìlské pùdy o 15 000 hektarù
a vzestupu lesù o 16 000 hektarù. Polovina
pùdního zemìdìlského fondu se nachází
v oblastech ménì vhodných pro zemìdìlství,
to jsou právì oblasti, které podporují tvorbu
a údržbu luk a pastvin.
Vìtšina zemìdìlské pùdy je vlastnìna fyzickými a právními osobami. Celkem 599 000
hektarù je od 31. prosince 2004 vlastnìno státem a pronajímáno od Pùdního fondu Èeské
republiky. Èeské a moravské zemìdìlství mùže být charakterizováno velkou roztøíštìností
vlastnictví pùdy s velkým procentem pronajaté
pùdy a velkého poètu pronajimatelù zemìdìlské pùdy. Zemìdìlské podniky , které hospodaøí na více než 50 hektarech zemìdìlské pùdy zabírají 92,2% celkové plochy pro zemìdìlskou èinnost. V Èeské republice je v rostlinné výrobì dominující pìstování obilovin,
takže Èeská republika produkuje pøebytky
obilí na export. Živoèišná výroba se snižuje,
a tak na trhu s produkty živoèišného pùvodu
dominuje import z dalších zemí Evropské
unie, hlavnì od starých èlenských státù, které
mají vyšší zemìdìlské dotace.
Èeská republika má nejvìtší prùmìrnou
velikost zemìdìlských podnikù v rámci Evropské unie, což je 84,2 hektarù na jeden podnik,
jakož i nejvìtší poèet pracovníkù na zemìdìlský podnik, což je 4,3 pracovníkù na jeden
podnik. Vìtšina zemìdìlcù je zamìøena na
smíšené rostlinné a živoèišné zemìdìlství
(celkem 6 245 zemìdìlských podnikù), následuje 5 365 zemìdìlských podnikù zamìøených na obiloviny, luštìniny a olejniny a 3 085
zemìdìlských podnikù zamìøených na chov
jiného než mléèného skotu. 84% všech zemìdìlských podnikù má pouze zemìdìlské aktivity. V zemìdìlství nyní pracuje 186 100
osob, z nichž 132 700 pracuje v zemìdìlství
pravidelnì nastálo. Pøitom vìk pracovníkù
v zemìdìlství se zvyšuje. Nejvìtší skupina
pracovníkù, celkem 36 384, je ve vìku 45 až
54 let. Na druhé stranì pracovníkù pod 24 let
pracuje v zemìdìlství pouze 7 725.
Postoj Èeské republiky k plánovaným
reformám Spoleèné evropské zemìdìlské
politiky je ovlivnìn velikostí zemìdìlských
podnikù v Èeské republice, nebo tato reforma
obsahuje návrh se zmìøit na podporu malých
zemìdìlských podnikù. První reakce Èeské
republiky na návrh CAP 2014-20 byla vnímavá,
ale zároveò odrážela negativní postoj smìrem
k navrhovanému omezení pøímých plateb na
základì velikosti zemìdìlských podnikù a k šetrnìjším opatøením k životnímu prostøedí. Petr
Bendl, èeský ministr zemìdìlství, k tomu øíká,
že 7% vynìtí pùdy ze zemìdìlské produkce by
mìlo za následek ztrátu roèních zemìdìlských
pøíjmù o 4 až 5 miliard korun.
V Èeské republice vìtšina zemìdìlské
pùdy je pronajímána. Zemìdìlci tvrdí, že platit
nájem za pozemky, které by byly odloženy, by
bylo neefektivní. Uvádìjí, že již existuje dost
ekologických opatøení a že vysoké procento
zdrojù, které by bylo pøevedeno z pøímých
zdrojù na ozelenìní, by vedlo k nižší konkurenceschopnosti jejich výroby. Èeská republika má nejvìtší prùmìrnou velikost zemìdìlských podnikù v Evropské unii, a proto návrh
na úroveò pøímých plateb na základì velikosti
zemìdìlských podnikù výhodný pro menší
podniky by byl v rozporu s jejími zájmy. Vìtšina zemìdìlcù to vidí jako novou formu diskriminace, kdy by dostali nižší pøímé platby než
jejich konkurenti v èlenských státech Evropské unie. Také Slovensko, Rumunsko, Nìmecko a Velká Británie odmítají myšlenku
omezení dotací na základì velikosti zemìdìlského podniku.
V Èeské republice je mlýnský prùmysl
organizován ve Svazu prùmyslových mlýnù,
který má 37 èlenù vèetnì 32 prùmyslových
mlýnù. V rámci výrobní èinnosti tìchto mlýnù
se zpracovává okolo 1 miliónu tun obilovin,
což je asi 70% celkové spotøeby v zemi.
Èeská republika je jedním z nìkolika
evropských zemí, která má racionální pøístup
ke geneticky modifikovaným plodinám. Od
roku 2005 èeští zemìdìlci zaèali pìstovat
v bioinženýrství modifikovanou kukuøici BT
MON 810 a v roce 2010 zaèali kultivovat modifikované brambory Amflora, které dosahují
vìtšího obsahu škrobu vhodného pro prùmyslové aplikace. BT kukuøice se využívá pøi výrobì bioplynu.
Èeská republika zastavila kultivaci brambor Amflora po pøevedení výzkumných operací do Spojených státù vzhledem k nepøátelskému politickému klimatu na modifikované
geneticky upravené plodiny v Evropì.
Èeská republika je vázána na plány
Evropské unie v oblasti biopaliv. Podle evropských požadavkù se má postupnì v Èeské republice instalovat výrobní kapacita na výrobu
270 miliónù litrù roènì. V roce 2009 produkovala Èeská republika 112 miliónù litrù biopaliv
proti 76 miliónù litrù v roce 2008.
Èeský národní akèní plán pro obnovitelné
zdroje stanovuje cíl do roku 2020, aby z celkové spotøeby energie 13,5% pocházelo z obnovitelných zdrojù. Biomasa je jedna z nejvíce
životaschopných alternativ v energetickém
mixu. V souèasné dobì se pìstují plodiny pro
biomasu na 0,25 miliónech hektarù.
Zemìdìlská pùda požadovaná pro potravinovou bezpeènost zemì je kalkulována na
2,07 miliónù hektarù. Celková orná pùda
v Èeské republice je 3,29 miliónù hektarù,
a tak kalkulaènì je možno až 0,97 miliónu
hektarù využít bez vlivu na potravinovou
bezpeènost zemì.
Z èasopisu World Grain 8/2012
zpracoval ing. JOSEF VÍTEK
MLYNÁØSKÉ NOVINY
7
Na èeském trhu vcelku zdaøile operuje Agrární komora a hájí zájmy více
než stovky tisíc zemìdìlcù. Na nì jsou svou prací navázaní v potravinovém
øetìzci zpracovatelé, obchod, autodoprava, chemický a strojírenský prùmysl. Nejde tedy o žádný zanedbatelný zábìr na trhu práce, ale i na trhu
s potravinami. V èele této komory stojí její prezident ing. Jan Veleba, který
nám ve struènosti vysvìtlil o co této profesní nevládní organizaci jde.
Agrární komoru se vám a vašim
èlenùm za pár let podaøilo velmi
dobøe zviditelnit, a to nejen demonstracemi. Co dnes považujete za její
hlavní poslání?
Jejím hlavním posláním této doby
je soustøedit veškeré síly a spojit èeské zemìdìlce v souboji o koneènou
podobu reformy Spoleèné zemìdìlské politiky, která zaène platit od roku
2014 a která rozhodne o dalším vývoji
èeského zemìdìlství minimálnì do
roku 2020.
Druhé hlavní téma souèasné doby
je návrat èeských potravin a z nìho
pramenící šance na renesanci èeského zemìdìlství a potravináøství. Je tøeba využít návratu èeského spotøebitele
k domácím potravinám. Je tu nová pøíležitost. Èeské potraviny jsou kvalitní,
nebo jsou vyrábìny v pøísnìjších podmínkách (normy). Jsou èerstvé, nebo
dopravní vzdálenosti jsou v øádu do
stovek kilometrù, nikoliv tisícù, které
musí urazit potraviny nabízené v ob-
8
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Zmínil jste dovozy a èasto kritizované pøesuny potravin z jednoho
koutu svìta na druhý. Dìje se tak
v obchodních øetìzcích, a pøesto
s jedním z nich má agrární komora
spoleèný projekt. O èem je a èeho
se týká?
lem Billy Jaroslawem Szczypkou na
tento projekt plácli, dali návrh do
písemné podoby a hned jej zaèali plnit.
Nejdøív to byly bio jogurty z Valašského Meziøíèí, které nahradily rakouské,
pak pøišly na øadu ovocné bio stoprocentní šávy, bio maso, bio sýry, bio
mouky, müsly, bio ovoce a v neposlední øadì i bio brambory. Vloni na
Zemi živitelce v Èeských Budìjovicích
v pavilonu regionálních potravin Jaroslaw Szczypka vidìl nepøeberné
množství èeských odrùd brambor
vèetnì tìch bio a jen tak pro sebe si
povzdechl, proè už nejsou taky v Bille.
Bìhem velmi krátké doby se tam objevily bio brambory ze spoleènosti Euro
Agras Havlíèkùv Brod. A co nás stejnì
tak tìší, je stoprocentní podíl èeského
masa v tomto øetìzci. Tím se rozhodnì
žádný jiný nemùže pochlubit.
Jde o spoleèný projekt s øetìzcem
Billa a jeho hlavním posláním je nahrazovat zahranièní bio potraviny obdobnými èeskými. Už jen z hlediska ekologie je neúnosné a proti jejím zásadám
stìhovat bio komodity a bio potraviny
na tak velké vzdálenosti. Zejména
když doma máme totéž a mnohdy
i v lepší kvalitì. Proto jsme si pøed více
než dvìma roky s generálním øedite-
Potravinové sobìstaènosti jsme
se lehkovážnì zbavili a obávám se,
že se blíží doba, kdy budou ve výhodì
ty zemì, které sobìstaènost udržely.
Nejhorší situace je u vepøového masa,
kde podíl dovozu na spotøebì dosáhl
chodních øetìzcích. Napøíklad okurky
z jižního Španìlska stráví na cestì nejménì 25 hodin v kamionu. Prioritou
Agrární komory je propagace regionálních potravin, jako alternativy potravin
z obchodních øetìzcù. Soutìže o nejlepší regionální potraviny spoluorganizujeme už ve všech krajích ÈR.
Èasto v poslední dobì vy i vaši
kolegové hovoøíte o potravinové sobìstaènosti. Jak na tom aktuálnì
jsme nyní?
Zemì živitelka 2012 - nový pavilon na výstavišti v Èeskýh Budìjovicích
už 52%, když v r. 2003 byl jenom 5%.
Pro zajímavost, v minulém roce jsme
už dovezli 218 tisíc tun (polovinu z Nìmecka). U hovìzího masa je tento
podíl 31% (v r. 2003 pouze 2,5%).
Podíl dovozu u drùbežího masa vykazuje 48% (v r. 2003 jen 15%) a koneènì u mléka a mléèných výrobkù je tento podíl 40% (v r. 2003 to bylo 12%).
Rok 2003 uvádím proto, že to je poslední kalendáøní rok, kdy jsme ještì
nebyli èleny EU. Znamená to jediné,
od vstupu do EU dramaticky a soustavnì klesá potravinová sobìstaènost naší zemì.
Na Zemi živitelce jste pøi Národních dožínkách srovnával tøicátá
léta minulého století a souèasnost,
kdy jsme na tom s produkcí takøka
nastejno. Jak je to možné v dobì takových technických možností?
Odpovìï se skrývá v pøedchozích
èíslech. Ano, souèasná hrubá zemìdìlská produkce ve stálých cenách je
nižší než v roce 1935! Sedmdesát miliard korun proti jedenaosmdesáti. Dùvod je ve velké redukci poètù chovaných hospodáøských zvíøat. Napøíklad
prasat chováme nyní ménì než po
2.svìtové válce. Tato zemì jich v osmdesátých letech minulého století uživila 5 miliónù kusù, nyní chováme milión
a pùl! Hovìzího dobytka je necelá polovina atd. Dìje se to, že vyvážíme
krmné obilí, které zde nemá užití, v zahranièí se z nìho vyrobí maso a to se
dováží k nám. Zamìstnanost a pøidaná
hodnota se realizuje nìkde jinde. Za
dovezené maso jsme vloni vydali už 20
mld. Kè, v roce 2003 to bylo 3,5 mld.
Kè. Tak rychle postupuje útlum naší
domácí produkce. Obdobná situace je
i u nìkterých komodit rostlinné produkce. Nejhorší situace je u zeleniny
mírného pásma, kde jsme už na pouhých 33%. Klesáme u brambor, cukru.
Jedním z dùvodù propadu produkce zejména vepøového masa,
vajec, drùbežího masa, ale i brambor, zeleniny a ovoce je snaha
starých zemí EU dál tlumit v nových
zemích jejich zemìdìlskou výrobu
a nahradit ji vlastní. Dalším problémem je ale i nezájem vlády ÈR o tento obor. Co je vìtší zlo pro agrární
sektor?
Ano, tak to je. Mimo Polska zaznamenáváme ve všech nových zemích
trend opouštìní potravinové sobìstaènosti Jenom jeho míra je rùzná.
Z pøíkladu Polska vidíme, že ne všechno lze svést na Brusel. Základním
pøedpokladem pro zdravý vývoj našeho zemìdìlství by mìla být zodpovìdná zemìdìlská politika èeské vlády.
Nejenom té souèasné, ale i vlád minulých. Sáhnu-li do své pamìti, tak bohužel nemohu sloužit a musím konstatovat, že s výjimkou vlády, kde prapor
èeského zemìdìlství hájil dnes už
legendární Josef Lux, žádná z vlád
se o naše zemìdìlství pøíliš nestarala.
A proè by to za nás dìlali jiní? Velký
problém vidím také v politické nestabilitì. Jsem osmým rokem v èele Agrární
komory a ministr Petr Bendl je už
sedmým, s kterým za tu dobu jednám.
To není normální a urèitì to èeskému
zemìdìlství neprospívá.
Je to i jeden z dùvodù proè
se v podzimních volbách ucházíte
o senátorské místo?
Ano, je. Èeské zemìdìlství a s ním
spojené oblasti – venkov a potravináøství má v nejvyšších patrech naší politické scény pramálo kvalifikovaných
zastáncù. Navíc jsem pøesvìdèen, že
pøichází doba, kdy zemìdìlství bude
docenìno. Doba, kdy skonèila možnost levných dovozù (viz vepøové maso) a potravinová sobìstaènost bude
velkou výhodou. Pøijde doba, kdy pro
tento obor bude možno nìco udìlat.
A u toho právì chci být. Nejde ale
jenom o zemìdìlství. Souèasná èeská
politika už je za hranou, vzdálila se
zájmùm lidí a já cítím, že to takto dlouho nemùže fungovat a že se nìco musí
stát. To mne motivuje, u toho bych rád
byl. Když dojde k vìci, tak umíme
bojovat. Naposledy to bylo letošního
23. kvìtna, kdy jsem øídil akci protestní jízdy dvou tisíc traktorù. Bránili jsme
a ubránili „zelenou naftu“.
Co považujete v souèasné dobì
za nejvìtší potøebu k prosazení a na
co takzvanì doslova tlaèí agrární
komora?
Je to jednoznaènì prosazení
oprávnìných potøeb èeského zemìdìlství do právì se tvoøící reformy
Spoleèné zemìdìlské politiky, která
zaène platit od roku 2014. Jde o mnoho. Jsme pouèeni ze špatnì vyjednaných podmínek pøi našem vstupu do
EU v roce 2004 a podle toho se chováme. Spojili jsme síly s ostatními nevládními organizacemi, najali agenturu
bývalého eurokomisaøe Pavla Telièky
a lobujeme v Bruselu za èeské zemìdìlství. Zdá se, že se nám to daøí.
Za rozhovor dìkuje Eugenie Línková
MLYNÁØSKÉ NOVINY
9
Inovace sortimentu pekaøských výrobkù je èasto spojena s užitím mlýnských výrobkù z netradièních
druhù obilovin, pseudocereálií èi luštìnin. Cílem je pøedevším zvýšení jejich nutrièní hodnoty. Každý
pøídavek netradièní složky ale ovlivòuje vlastnosti tìsta, a tím i technologii pekaøského zpracování.
Proto je významné zabývat se možnostmi reologického hodnocení tìchto smìsí, aby bylo možné
optimalizovat množství pøídavku vybrané netradièní složky s omezením negativních vlivù v technologii
výroby. Tato práce konkrétnì hodnotí uplatnìní reologických pøístrojù pøi sledování vlastností smìsí
mouky pšenièné svìtlé a celozrnné hladké mouky z jeèmene a ovsa.
Pro mlýnské zpracování se za tradièní suroviny považuje pšenice a žito, což podle technického vybavení vedlo
k rozdìlení mlýnù na pšenièné a žitné. Zaèátkem minulého
století však žitné mlýny zpracovávaly i další obiloviny, napø.
jeèmen. V souèasné dobì dochází se zmìnami ve spotøebitelské preferenci pekaøských výrobkù k nárùstu požadavkù
na mlýnské výrobky z dalších plodin. Z hlediska nutrièních
pøínosù a s pøedností tuzemské provenience mají ve mlýnech opìt šanci jeèmen a budoucnost pro pekaøské užití
mlýnských výrobkù má také oves. Obì obiloviny jsou nyní
vyšlechtìny jako bezpluché kultivary, a protože se pro sortiment zdravých pekaøských výrobkù preferuje celozrnná
forma mlýnských výrobkù, je výroba reálná v nìkterých
mlýnech po doplnìní stávající techniky.
Prùmyslová výroba chleba a peèiva vyžaduje vyrovnanou kvalitu mouky popsanou souborem jakostních znakù
s urèitou vypovídací schopností. Technologickou jakost
pšenièné mouky dobøe popisují reologické charakteristiky.
Nejsou závazné a mezi mlýnem a pekárnou jsou pøedmìtem
smluv a následné deklarace. Vìtšina prùmyslových mlýnù je
vybavena reologickými pøístroji - farinograf, extenzograf nebo alveograf (alveokonsistograf) a amylograf. Tyto pøístroje
simulují chování tìsta v jednotlivých technologických fázích
a mají uplatnìní pro hodnocení vlivu rùzných recepturních
komponent na zpracovatelnost tìsta a charakteristiky finálních výrobkù. Zmìny parametrù pøídavkem aktivních látek,
tvoøících souèást pekaøských zlepšovacích pøípravkù, jsou
dostateènì provìøeny jejich dodavateli. Inovace sortimentu
pekaøských výrobkù je èasto spojena s užitím mlýnských
výrobkù z netradièních druhù obilovin, pseudocereálií
èi luštìnin. Pomocí reologických zkoušek lze napø. optimalizovat množství pøídavku vybrané netradièní složky s omezením negativních vlivù pøi pekaøském zpracování. Hodno-
Zrno pluchatého a bezpluchého jeìmene
10
MLYNÁØSKÉ NOVINY
cením vlastností smìsných mouk ze pšenice a žita se zabýval nᚠèlánek v MN 4 (2011, str.10-11).
Jeèmen obsahuje bílkoviny rozložené v zrnu nerovnomìrnì, což ovlivòuje zejména technologické zpracování
zrna i obvyklé užití ve formì krup a krupek. Nutrièní složení
je hodnoceno jako prùmìrné a v jeèné mouce vyskytuje
pøedevším škrob (60-65 %), bílkoviny (12-16 %) a vláknina
(12-15 %) (Newman a Newman, 2008). V souèasné dobì
je preferován obsah beta-glukanù, které jako souèást
rozpustné vlákniny mají pozitivní vliv na zdraví èlovìka.
Oves se ve formì vloèek jako tradièní forma konzumace vyznaèuje pøíjemnou chutí, dietním charakterem
a schopností stimulovat obranné funkce metabolismu. Bezpluchý oves ve srovnání s pluchatým má celkovì pøíznivìjší
chemické složení a je doporuèován jako strava vhodná pro
dìti, nemocné nebo starší osoby. Proti ostatním cereáliím
se vyznaèuje vyšším obsahem bílkovin, tukù a vlákniny
a chemické složení je v porovnání s nimi výraznì ovlivnìno
formou a podmínkami pìstování (Biel et al., 2009).
Cílem práce bylo uplatnìní reologických pøístrojù pøi
sledování vlastností kompozitní mouky tvoøené pšeniènou
svìtlou a celozrnnou hladkou moukou z jeèmene a ovsa,
kde jsou pøedpokládány prùkazné zmìny charakteristik
dané odlišným charakterem bílkovinné složky.
Materiál a metody
Pro hodnocení vlivu substituce pšenièné mouky svìtlé
(M) (s obsahem popela 0,59 %) ze skliznì 2010 na reologické chování smìsných vzorkù byly vybrány jeèná a ovesná
mouka hladká celozrnná z prùmyslového mlýna. Podíl tìchto surovin s nutrièním pøínosem v kompozitních moukách
èinil 10, 20, 30, 40 a 50 %. Detailní popis zmìn vlastností
Zrno pluchatého a nahého ovsa
mouèné suspenze, resp. nefermentovaného tìsta byl proveden pomocí amylografu, farinografu a extenzografu podle standardních postupù zkoušek.
Statisticky byly potvrzeny rozdíly mezi charakteristikami
a složením testovaných vzorkù kompozitní mouky.
Výsledky a diskuse
Farinografické hodnocení kompozitní mouky
Farinogram základní pšenièné mouky potvrzuje dobrou
pekaøskou kvalitu, danou vysokou vazností (64,2 %), prùmìrnou dobou vývinu (2,75 min.) a dlouhou stabilitou
(6 min.). Pøídavek celozrnné jeèné mouky zvyšuje vaznost
vody všech sledovaných kompozitních vzorkù a prodlužuje dobu vývinu tìsta v závislosti na pøidaném množství.
Z Obr. 1 je patrná zmìna vaznosti smìsí ve srovnání s ovesnou, která je prùkaznìjší a témìø lineární v rozsahu koncentrací 10 - 50 %. Také byla zjištìna delší stabilita (zvýšení
o 1,75 min.) a vyšší tolerance pšenièného tìsta k pøehnìtení
vlivem jeèné komponenty. Ovesná mouka ovlivòuje schopnost pøijímání vody prùkaznìji, pro 50% množství zvýšení
o témìø ètvrtinu. Ostatní charakteristiky tìsta ale významnì
zhoršuje, tedy zpracovatelnost tìsta spíše snižuje pøi koncentraci nad 30 %.
Farinogramy uvedených kompozitních mouk jsou proti
standardu prùkaznì odlišné. Pro popis chování pšenièno jeèných a ovesných smìsí pøi pøípravì tìsta dávají užiteèné
informace pro potenciální pekaøské užití.
Extenzografické hodnocení kompozitní mouky
Extenzogram základní pšenièné mouky potvrzuje standardní viskoelastické vlastnosti tìsta pøi jednorozmìrné deformaci. Pomìr pružnosti a tažnosti se vlivem doby odležení témìø nemìní (1,7 proti 1,8), ale výraznìjší trend vykazuje
2
extenzografická energie (nárùst z 94 na 124 cm ). Pøídavky
nepšenièné komponenty se mìní sledované charakteristiky
v závislosti na typu a množství. Pevnost tìsta nižší koncentrace jeèné mouky (10, 20 %) nemìní a vyšší množství tìsto
zpevòují. Ovesná mouka má opaèný úèinek, který se projevuje poklesem maxima i odporu tìsta již pøi nejnižším 10%
množství. Pokles tažnosti tìsta byl zjištìn pro všechny
kompozitní smìsi bez ohledu na typ a množství. Napø. 50%
pøídavek celozrnné jeèné snížil tažnost tìsta na polovinu ve
srovnání s nefortifikovaným vzorkem a ovesná komponenta
mìla stejný vliv již pøi pøídavku 40 %. Zmìny obou charakteristik se projevují zeslabením lepkové struktury, a tedy poklesem extenzografické energie, kde pøidaná ovesná mouka vykazuje prùkaznì vyšší vliv. Pøi 40 % je patrné snížení
o cca tøetinu proti hodnotì pro pšeniènou mouku. Vliv doby
odležení tìsta (60 min. proti 30 min.) na zeslabování struktury tìsta všech sledovaných složení je neprùkazný (Obr. 2).
Extenzogramy kompozitní mouky lze použít pro informaèní identifikaci viskoelastického chování tìsta pro cereální výrobky s nutrièním benefitem.
Amylografické hodnocení kompozitní mouky
Amylogram suspenze pšenièné mouky potvrzuje uspokojivé chování škrobu pøi zahøívání (maximum 300 AJ).
Sledovanými pøídavky celozrnné mouky bylo zjištìno
zvyšování tohoto parametru - pro jeènou na 540 AJ a ovesnou na 910 AJ pøi nejvyšším pøídavku 50 %. Uvedené rozdíly mezi druhy pøidané celozrnné mouky jsou patrné z Obr. 3.
Teploty pøi poèátku a max. mazovatìní ovlivòují ve smyslu
snížení, resp. zvýšení pøídavky celozrnné ovesné mouky
významnìji.
Analýza vlivu typu a množství pøídavkù na reologické
vlastnosti kompozitní mouky
Obr. 1 Farinografická vaznost kompozitní mouky
Na popisu chování kompozitních vzorkù pøipravených
z pšenièné hladké a pøídavkù celozrnné mouky z jeèmene
MLYNÁØSKÉ NOVINY
11
Obr. 2 Extenzografická energie kompozitní mouky
a ovsa bylo dokumentováno uplatnìní jednotlivých typù
reologických pøístrojù pro orientaèní identifikaci složení.
Analýzou rozptylu je statisticky doloženo, jak který ze souboru 18 získaných charakteristik pro každý vzorek reaguje
na druh recepturní komponenty a její koncentraci. Vaznost
mouk z dalších tuzemských obilovin a dopady na technologické zmìny chování se øeší pomocí aktivních látek. Uplatnìní mlýnských výrobkù z potravináøského jeèmene a ovsa
je v souvislosti s pøíznivým nutrièním složením tìchto obilovin v souèasné dobì reálné.
Obr. 3 Amylografické maximum kompozitní mouky
kompozitní mouky nejlépe odlišila skupiny s jeènou a ovesnou složkou ve srovnání s pøidaným množstvím. V pøípadì
extenzografické zkoušky stejnì reagovaly na složení tìsta
i znaky popisující pevnost tìsta (ex. max. a odpor). Tažnost
tìsta však byla prùkaznìjší pro tìsta rùzného recepturního
pøídavku než skupinu vzorkù s rùznou celozrnnou moukou.
Na hodnoty maxima mazovatìní pøipravených mouèných
suspenzí kompozitní mouky mìl stejný vliv druh i množství
celozrnné komponenty.
Závìr
V mlýnsko - pekárenském oboru patøí výroba a užití pšenièné mouky k základním a sledování reologických vlastností je dnes standardní souèástí jakostní deklarace mezi
mlýny a pekárnami. V souvislosti s požadavky na „zdravìjší“ pekaøské výrobky se zvyšuje uplatnìní celozrnných
12
MLYNÁØSKÉ NOVINY
Pomocí základních reologických pøístrojù bylo na
modelových vzorcích popsáno jejich chování pøi pøípravì
fortifikovaného tìsta a jeho deformaci. Pomocí laboratorních zkoušek s rùzným složením smìsné pšenièno-jeèné
a pšenièno-ovesné mouky (10/50 %) lze simulovat technologické chování v pekárnì, optimalizovat èasy jednotlivých
operací a výši akceptovatelných pøídavkù vzhledem k charakteru pekaøského výrobku.
Literatura je k dispozici na VŠCHT Praha
([email protected]).
Práce byla vypracována v rámci projektu
NAZV 321 51 15 10
MARIE HRUŠKOVÁ, IVAN ŠVEC, TAANA HOFMANOVÁ
Pozvánka – pøedvádìcí akce Želiv u Humpolce
Ètvrtek 25.10.2012 v 9:30 hod Hotel na Kocandì, ve spolupráci s firmou Agroing a ZD Vysoèina Želiv
Budou zde pøedstaveny stroje Bühler: èistièka TAS 152A-2, sušárna STKL6-07/2 a dopravníky.
Skladovací sila pøedstaví firma Westeel.
Radek Novák (Bühler Praha) prosí o Vaše potvrzení úèasti na adresu: [email protected]
V záøí se konaly v poøadí letos již druhé profesní mlynáøské zkoušky
podle zákona 179/2006 a s podporou dotací Evropského sociálního
fondu v ÈR. Nᚠsvaz využívá souèasnì nìkolik projektù, které se této
problematiky dotýkají. Dva jsou z operaèního programu Lidské zdroje
a zamìstnanost (Národní soustava povolání 2, Vzdìlávání pracovníkù
v cereální vertikále) a jeden z operaèního programu Vzdìlávání pro konkurenceschopnost (Národní soustava kvalifikací 2). Všechny ale spoleènì pøispívají ke zvýšení kvalifikaèní úrovnì pracovníkù.
Díky projektu NSK2 je dnes možné získat osvìdèení o uznání profesní kvalifikace, které je garantováno státem a supluje výuèní list. Toto
osvìdèení je oprávnìna vydat pouze tzv. autorizovaná osoba na základì
úspìšnì složené zkoušky. Nejvìtší autorizovanou osobou v Èeské
republice je Hospodáøská komora ÈR, která tyto zkoušky organizovala
spolu se Svazem prùmyslových mlýnù ÈR na základì dohody o partnerství. Nᚠsvaz získal osvìdèení pro 8 odborníkù, kteøí mohou uchazeèe
o profesní kvalifikaci pøipravovat a také je zkoušet.
Svaz prùmyslových mlýnù ÈR ve spolupráci se Støední prùmyslovou
školou potravináøství a služeb pøipravil doškolovací a rekvalifikaèní kurzy,
které doporuèují absolvovat všem uchazeèùm zkoušky profesní kvalifikace. Kurz je ale vždy spojen s konkrétní praktickou pøípravou u vysílající
organizace, nebo ve školním mlýnì v pardubické škole. Každá zkouška
má teoretickou i praktickou èást a bez pøedcházejícího seznámení a procvièení je splnìní stanovených požadavkù obtížné.
rativnì provozní opravy a údržbu. Bez technologických znalostí se však
pøi øízení výrobních procesù neobejdou. Odlišným pøíkladem jsou manipulaèní a pomocní dìlníci, kteøí mají zájem o zvýšení své kvalifikace
a o postoupení na zodpovìdnìjší a více honorované pracovní pozice.
Naše kurzy absolvoval typograf, zedník, mechanizátoøi zemìdìlských
strojù, chovatel hospodáøských zvíøat a technik chladících zaøízení.
Zde je zajímavé, co je do mlýna vlastnì pøivedlo. Dva z nich po ztrátì
zamìstnání ve své profesi následovali své otce, kteøí ve mlýnì pracují
celý život. V ostatních pøípadech šlo o dobøe placenou práci v blízkosti
bydlištì. Tøetí možností je také zájem o zopakování si trochu teorie,
protože delší dobu ve mlýnì nepracovali. Tìch bylo 20%. Z toho dokonce
jeden pekaø s titulem bakaláø, dva vyuèení mlynáøi a další s maturitou.
Je správné, že obsah kurzù není postaven na tom, èemu se uèit, ale
na tom, co je tøeba se dozvìdìt, jaké dovednosti a znalosti si osvojit. Tím
se naplòuje slogan: „Uèení, aneb cesta k umìní“. A jak se na osvìdèení
o profesní kvalifikaci dívají zamìstnavatelé? Majitel jednoho z èeských
mlýnù Petr Vavøík tuto možnost jednoznaènì vítá: „Ta zkouška je pro mì
urèitì zárukou toho, že už ten èlovìk nìco zná a umí. Brát ty zamìstnance
z jiných profesí by pro mì znamenalo, že se poøád budu muset starat i já.“
Rekvalifikaèní kurzy a specializované kurzy pro techniky v našem
oboru bude Svaz prùmyslových mlýnù ÈR organizovat i v dalším období
bez podpor. Praxe potvrdila, že je to bezpodmíneènì nutné a prospìšné.
Letošní zkoušky se konaly na pùdì Støední škole potravináøské
a služeb v Pardubicích, která má odpovídající technické vybavení (mimo
jiné i døevìný mlýn uvedený do provozu v roce 1947, vyrobený firmou
Prokop) a funguje jako centrální vzdìlávací støedisko našeho a pekaøského oboru. Celkem se takto v letošním roce rekvalifikovalo již 19 pracovníkù mlýnù. V této souvislosti je urèitì zajímavé rozebrat skuteènosti, kdo
a proè se rozhodl absolvovat pøípravný kurz a pøihlásit se k profesní
zkoušce v mlýnském oboru. Všichni uchazeèi jsou souèasnými zamìstnanci mlýnských podnikù a byli vyuèeni nebo maturovali v jiných profesích. Do mlýnù pùvodnì nastoupili na pozice, které nevyžadují profesní
kvalifikaci, ale vývoj pøinesl zmìny a díky spojování pracovních pozic jsou
donuceni profesní znalosti získat. Napøíklad seøizovaèi a údržbáøi se stávají operátory technologických linek. V našem pøípadì jich bylo pøibližnì
30%. Výhodou jsou jejich technické znalosti a schopnosti provádìt ope-
MLYNÁØSKÉ NOVINY
13
Mlynáøské noviny, vydává Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky v edici Mlynáøi, øídí dr. Pavel Filip.
Adresa redakce: Marie Cibulkové 394/19, 140 00 Praha 4, tel./fax: 241 401 892 - 3, E-mail: [email protected]
DTP Rudolf Schuber. Tiskne Nová tiskárna Pelhøimov s.r.o. Krasíkovická 1787, 393 01 Pelhøimov.
ISSN 1214-6374, verze ON-LINE 1802-1921