ANTIGONA

Komentáře

Transkript

ANTIGONA
ANTIGONA
Antigona, dcera Oidipova, patří také mezi velmi známé tragické postavy řeckých bájí.
Ve všech dobách upoutával její tragický osud umělce, nejznámější z nich jsou Sofokles, B.
Brecht, C. Orff, J. Mysliveček, zmiňuje ji i Aischylos v " Sedmi proti Thébám " a jiní. Je
dodnes ztělesněním odvahy a morální síly - z lásky k bratrovi se vzepřela zákonům lidí, aby
dodržela zákony bohů, a byla za to krutě potrestána. Mnozí ji považují za jednu z největších
hrdinek antiky (například náš češtinář té Sofoklově věnoval tři vyučovací hodiny ... ).
Antigona byla dcerou Oidipa a jeho manželky (a matky) Iokasty. Její osud až do
Oidipovy smrti je vylíčen v hesle 'Oidipus'. Po jeho vyhnání z Théb odešla se svým oslepeným
otcem do vyhnanství, aby mu mohla pomáhat na jeho těžké pouti osudem. Po jejich odchodu
z města se dostali její bratři Eteokles a Polyneikes do sporu o trůn. Eteokles se spojil se
strýcem (a dřívějším vládcem) Kreontem a společně Polyneika vyhnali. Polyneikos ovšem
nelenil a sháněl si spojence, se kterými se vypravil proti Thébám (válka sedmi proti
Thébám). Předtím se však snažili oba bratři získat na svou stranu Oidipa, kterého předtím
zavrhli, protože věštba říkala, že vyhraje ten, na jehož straně bude právě on. Jak víme,
Oidipus je oba proklel, aby zemřeli ve vzájemném boji.
Boje o Théby se vlekly a tak se oba bratři dohodli, že kdo vyhraje vzájemný souboj,
bude vládnout dále městu. Eteokles sice Polyneika zabil, ale když mu chtěl sundat zbroj, ten
ho z posledních sil probodl mečem. Kletba se splnila, oba bratři zahynuli a vládcem se stává
Kreón. Nicméně útočící vojsko bylo odraženo a vítězní Thébané vystrojili Eteoklovi státní
pohřeb. Polyneikovu mrtvolu na Kreontův příkaz nechali ležet nepohřbenou před hradbami.
Staří Řekové totiž věřili, že duše z nepochovaného těla nemůže najít věčného klidu v Hádově
podzemní říši. Navíc tělo zůstalo na pospas dravým ptákům a divé zvěři. Kreontovo
rozhodnutí bylo sice z politického hlediska naprosto pochopitelné a správné, odporovalo však
božím zákonům. Antigona se rozhodla pohřbít padlého bratra i přesto, že jí za tento čin
hrozila smrt. Pokoušela se k tomuto přemluvit i mladší sestru Isménu, ale ta odmítla, neboť
se bála.
U Polyneikovy mrtvoly stála sice stráž, ale bohové sami usnadnili Antigoně její odvážný čin rozpoutali bouři, ve které nebylo na krok vidět, a vojáci uviděli Antigonu teprve ve chvíli, kdy
posypala bratra hlínou, čímž ho symbolicky pohřbila. Předvedli ji tedy před Kreonta, který po
ní chtěl, aby se ihned přiznala k tomuto " hnusnému " činu a aby vysvětlila, proč to vlastně
udělala. Antigona svůj čin nepopírala, řekla mu dokonce, že si toho žádali bohové.
Thébané její čin potajmu schvalovali, ale báli se zastat se jí, aby je Kreón náhodou nechtěl
také popravit (jak nás dějiny neustále přesvědčují, tento postoj je velice výhodný). Zastal se
jí jedině Kreontův syn (a její snoubenec) Haimón. To Kreonta tak rozzuřilo, že ji chtěl nechat
veřejně popravit. Tu se jí však Thébané nečekaně zastali, Kreón tedy couvl a nechal ji aspoň
zazdít do královské hrobky.
Sotva ji tam zazdili, přišel za Kreontem známý věštec Teiresiás, který ho varoval před
pomstou bohů, spatřil prý zlá znamení. Vládce se na něj nejprve osopil, ale pak ze strachu
vypravil Polyneikovi pohřeb a po jeho skončení šel ke hrobce, aby osvobodil Antigonu. Pozdě.
Ta se mezitím stihla oběsit na stuze pohřebního roucha.
Antigona sice obětovala to nejcennější, ale splnila přání bohů - král se musel podrobit
božímu zákonu. Jeho syn Haimón si nad snoubenčinou mrtvolou probodl srdce mečem a jeho
matka Eurydika spáchala ze žalu nad synovou smrtí také sebevraždu.
(N.A.Kun, Starořecké báje, SPN, Praha, 1976. Kolektiv autorů, Encyklopedie antiky, Academia,
Praha 1973. Robert Graves, Řecké Mýty I, Odeon, Praha 1982.).
1

Podobné dokumenty