Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016

Transkript

AKČNÍ PLÁN
INKLUZIVNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ NA OBDOBÍ
2016 -2018
Obsah
Úvod ........................................................................................................................... 1
VIZE............................................................................................................................ 5
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 ........................................................... 6
Cílový stav v roce 2018: zavedení legislativních změn do praxe ............................ 7
Část A - Prioritní úkoly MŠMT v roce 2015 ................................................................. 8
A1. Zrušení přílohy RVP ZV-LMP a revize Rámcového vzdělávacího programu
pro základní vzdělávání ....................................................................................... 8
A2. Prováděcí předpis k § 16 novely školského zákona ...................................... 9
A3. Diagnostické nástroje .................................................................................. 10
Část B – Inkluzivní a kvalitní vzdělávací systém........................................................ 11
Strategická cesta 1: Čím dříve, tím lépe ............................................................... 12
Strategická cesta 2: Inkluze je přínosem pro všechny .......................................... 17
Strategická cesta 3 Vysoce kvalifikovaní odborníci ............................................... 25
Strategická cesta 4: Podpůrné systémy a mechanismy financování ..................... 30
a) Podpůrný systém – oblast poradenství ............................................................. 30
b) Finanční zajištění Akčního plánu inkluzivního vzdělávání ................................. 35
Současný stav – rok 2015 ................................................................................. 37
Odhad dopadů na státní rozpočet v roce 2016.................................................. 38
Strategická cesta 5: Spolehlivá data ..................................................................... 40
Část C – Ze školy do práce ...................................................................................... 44
Příloha č. 1 ............................................................................................................ 47
Příloha č. 2 ............................................................................................................ 48
Příloha č. 3 ............................................................................................................ 50
Příloha č. 4 ............................................................................................................ 52
Příloha č. 5 ............................................................................................................ 54
Příloha č. 6 ............................................................................................................ 55
Seznam zkratek .................................................................................................... 56
Úvod
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) v návaznosti na schválenou
novelu školského zákona a prioritní úkoly v roce 2015 systematicky a intenzivně zavádí
inkluzivní vzdělávání, čímž nastoluje rovný přístup ke vzdělávání všech žáků1 v rámci České
republiky.
Cílem procesu je nastavení pozitivních podmínek pro vzdělávání všech žáků tak, aby při
zabezpečení adekvátních podpůrných opatření, nezbytných pro zajištění vzdělávacích potřeb
každého žáka, bylo možné vzdělávání uskutečňovat přednostně v hlavním vzdělávacím
proudu.
Plánování a realizace inkluzivního školství je proces, který se týká celého systému vzdělávání
a všech žáků. Rovnost a kvalita jdou ruku v ruce. Inkluzivní vzdělávání je třeba vidět jako
rozvíjející se koncept, kde mají témata rozmanitosti a demokracie stále větší význam.
Inkluzivní vzdělávání je vnímáno na úrovní systému, zřizovatelů, škol, žáků, rodičů
a veřejnosti jako vysoce kvalitní vzdělávání, které umožňuje nejen rovný přístup ke
kvalitnímu vzdělávání, ale i spravedlivou a přiměřenou podporu zohledňující různé
vzdělávací potřeny žáků, tak aby plně využili svého studijního potenciálu, aby se nevytvářely
bariéry a nesnižovaly se nároky na žádné skupiny.
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 je zastřešujícím strategickým dokumentem
v oblasti vzdělávání.
Tento Akční plán inkluzivního vzdělávání na období let 2016-2018 při svém zpracování
vychází z priorit stanovených ve Strategii vzdělávací politiky ČR do r. 2020 a podrobněji
definovaných opatření v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR
na období 2015-2020.
Předkládaný akční plán má za cíl současně sloužit jako naplnění ex-ante podmínek pro
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (dále OP VVV).
Ve Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 jsou definována prioritní
témata:






„nastavení podmínek rovných příležitostí ve vzdělávání pro všechny
diagnostické nástroje – činnost a role školských poradenských zařízení
supervizní mechanismy v oblasti inkluzivního vzdělávání
evidence a statistiky žáků vzdělávaných v inkluzivním prostředí
inkluze v předškolním vzdělávání
snižování předčasných odchodů ze vzdělávání“
Východiska:
1
V celém materiálu je používáno slovo „žák“. V souladu se školským zákonem, podle kontextu platí, že v rámci předškolního
vzdělávání a přípravných tříd je tím myšleno „dítě“, v rámci základního a středního vzdělávání „žák“ a v rámci vyššího a
vysokého vzdělávání „student“. Zároveň, označení žák je použito jako zkratka pro žáky i žákyně. Pojem „dítě“ je používán pro
děti, které ještě nezahájily předškolní nebo základní vzdělávání.
1













Akční plán Dekády romské inkluze 2005-2015
Akční plán opatření k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci
D. H. a ostatní proti České republice
Akční plán opatření ke vzdělávání romských dětí, žáků, studentů na období 2015-2017
Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR - 2015, GAC spol. s r. o.
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období
2015-2020
Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na léta
2015-2020
Národní program reforem 2015
Národní strategie ochrany práv dětí (priority na léta 2012-2018)
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání na období 2014-2020
Strategie boje proti sociálnímu vyloučení 2011-2015
Strategie romské integrace do roku 2020
Strategie sociálního začleňování 2014-2020
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020
Odborná doporučení:
Šojdrová, Michaela, Zonna Bařinková, Irena Borkovcová a Radek Dlouhý. Rovný přístup ke
vzdělávání v České republice: situace a doporučení. Praha: Česká školní inspekce, 2014.
Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání, 2014. Pět klíčových poselství pro
inkluzivní vzdělávání. Uvedení teorie do praxe. Odense, Dánsko.
Spolupráce na Akčním plánu:
















Amnesty International ČR
Asociace pracovníků speciálních pedagogických center
Asociace ředitelů základních škol
Asociace speciálních pedagogů
Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel
Českomoravský odborový svaz pro školství ČR
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání
Česká školní inspekce
Kancelář veřejné ochránkyně práv
META, o.p.s.
Nadace Open Society Fund Praha
Národní rada osob se zdravotním postižením v ČR
Národní ústav pro vzdělávání
Národní institut pro další vzdělávání
Slovo 21
Úřad vlády – kancelář Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a sekretariát
Rady vlády pro národnostní menšiny, Vládní výbor pro zdravotně postižené
občany
2
Struktura akčního plánu
Část A – Prioritní úkoly MŠMT
Tato první část je věnovaná závazným úkolům MŠMT vůči Evropské komisi.
Dne 7. května 2015 se v Praze uskutečnilo jednání ministra školství, mládeže a tělovýchovy
s komisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví, navazující na
formální upozornění zaslané České republice Evropskou komisí v souvislosti s diskriminací
romských dětí v českém vzdělávacím systému.
Část B – Inkluzivní a kvalitní vzdělávací systém
Struktura akčního plánu je v části B rozložena do pěti strategických cest, které vedou
k naplnění vize inkluzivního a kvalitního vzdělávacího systému. Strategické cesty tvoří
vzájemně propojený systém. Na každé strategické cestě jsou stanoveny milníky – indikátory,
které je nutné naplnit, abychom se přiblížili k vizi.
Strategické cesty:
1. Čím dříve, tím lépe
2. Inkluzivní vzdělávání je přínosem pro všechny
3. Vysoce kvalifikovaní odborníci
4. Podpůrné systémy a mechanismy financování
5. Spolehlivá data
Část C – Ze školy do práce
Opatření ke zlepšení propojení vzdělávání a trhu práce jsou soustředěna v Dlouhodobém
záměru rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy ČR na období 2015–2020
a v aktualizacích Akčního plánu podpory odborného vzdělávání.
Část C obsahuje soubor opatření a aktivit, která vedou lepšímu přístupu k zaměstnání
a k celoživotnímu učení u cílové skupiny absolventů škol ohrožených na trhu práce.
Harmonogram přípravy, realizace a vyhodnocení Akčního plánu
2018
Realizace plánu dle plánovaných opatření (realizace některých
akcí může přesahovat i do dalšího období)
Vyhodnocení a evaluace plánu
2018
Provedení revize a aktualizace plánu na období na 2019 - 2020
2015 - 2018
Realizace Akčního plánu inkluzivního vzdělávání 2016 – 2018
Realizace bude rozdělena do tří ročních etap, které sledují školní rok. Vyhodnocení etap bude
probíhat vždy v červenci daného roku, paralelně bude připravován plán další etapy.
Vyhodnocení plánu uplynulé etapy a schválení plánu následující etapy k realizaci bude
probíhat vždy do konce srpna. Na konci etapy bude zpracována zpráva o průběžném
3
vyhodnocení plnění a v případě potřeby budou navrženy jeho aktualizace. V roce 2018 bude
zpracována zpráva o vyhodnocení plnění celého Akčního plánu inkluzivního vzdělávání
a bude zpracován návrh na období 2019 – 2020.
Vyhodnocení po každé etapě APIV a návrh další etapy budou konzultovány se subjekty, které
se podílely na přípravě APIV, dalšími odbornými asociacemi (např. Asociace školní
psychologie ČR, Asociace poradenských pracovníků ve školství) a akademickými pracovišti.
První etapa: 1. ledna 2016 až 31. srpna 2016
Druhá etapa: 1. září 2016 až 31. srpna 2017
Třetí etapa: 1. září 2017 až 31. prosince 2018
4
VIZE
Inkluzivní a kvalitní vzdělávací systém
Akční plán inkluzivního vzdělávání přispívá k naplnění vize Strategie
vzdělávací politiky ČR do roku 2020 ve všech bodech.
„Vzdělávací politika České republiky směřuje k rozvoji vzdělávacího systému, v němž:

vzdělávání se nachází v popředí zájmu společnosti i jednotlivců a je považováno
za významnou hodnotu,

lidé využívají rozmanité příležitosti k učení v průběhu celého života,

kvalitní vzdělávání je přístupné pro každého, funguje efektivně, spravedlivě a dává
všem stejnou šanci,

žáci vědí, co se od nich na každé úrovni a v každé oblasti vzdělávání očekává a co
mohou oni očekávat od něj,

žáci se rádi učí a jsou motivováni k celoživotnímu učení,

pedagogičtí pracovníci jsou dobře připraveni na výkon své profese, všestranně
motivováni pomáhat dětem, žákům a studentům k dosažení maxima jejich možností
a cíleně se rozvíjejí,
školy jsou otevřeny pro soustavnou spolupráci s vnějším světem,

2

vzdělávání se opírá o aktuální výsledky lidského poznání, podporuje tvořivost
a vychází vstříc dlouhodobým potřebám společnosti a trhu práce,

úpravy v organizaci, struktuře a obsahu vzdělávání se opírají o empiricky
podložené poznatky.“2
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020, usnesení vlády č. 583/2014
5
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020
Jednou ze tří hlavních priorit Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 je snižování
nerovností ve vzdělávání. Strategie potvrzuje, že „prioritním cílem vzdělávací politiky je
dosáhnout v následujících letech výrazného snížení nerovností ve vzdělávání komplexním
posilováním kvality celé vzdělávací soustavy.“2
„Strategie se přitom nezaměřuje pouze na formální rovnost v přístupu ke vzdělávání, ale na
schopnost vzdělávacího systému vytvářet podmínky a uplatňovat účinné postupy pro
efektivní prevenci a kompenzaci zdravotních, sociálních, kulturních a jiných osobnostních
znevýhodnění tak, aby nerovnosti v dosahovaných výsledcích byly co nejméně předurčovány
faktory, které nemůže jedinec ovlivnit, a aby všichni žáci a studenti dosáhli alespoň základní
společné úrovně znalostí a dovedností.“2
Strategie2 mimo jiné zdůrazňuje, že: „Česká republika musí směřovat k systému, který nebude
žáky rozdělovat na základě kognitivních schopností do tříd a škol s náročnějším, respektive
méně náročným kurikulem, ale umožní každému plně rozvíjet svůj potenciál v systému
kvalitního a inkluzivně orientovaného veřejného vzdělávání. Vzhledem k tomu, že
v následujících letech lze s ohledem na demografické změny očekávat zvýšený tlak na
kapacity základních škol, představuje tento ambiciózní cíl velkou výzvu jak pro tvůrce politik
na všech úrovních, tak především pro jednotlivé školy a učitele.“
Opatření Strategie jsou naplňována:




zavedením legislativních změn do praxe (viz níže)
plněním prioritních úkolů MŠMT v roce 2015 (viz níže)
implementací souvisejících opatření v rámci Dlouhodobého záměru vzdělávání
a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2015-2020
Akčním plánem inkluzivního vzdělávání v návaznosti na již prováděné změny
a opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR
na období 2015-2020.
6
Cílový stav v roce 2018: zavedení legislativních změn do praxe
Cílem Akčního plánu inkluzivního vzdělávání na období 2016 – 2018 je připravit a podpořit
všechny složky systému tak, aby od 1. září 2016 bylo možné začít realizovat změny, které
přinesla novela zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání školský zákon). Většina klíčových změn ve vzdělávání žáků se
speciálními vzdělávacími potřebami bude účinná od 1. září 2016.
Novela školského zákona přináší tyto zásadní změny:
 deklaruje rovný přístup ke vzdělávání pro všechny žáky
 upouští od kategorizace žáků (žáci se sociálním znevýhodněním, žáci se zdravotním
znevýhodněním, žáci se zdravotním postižením)
 zavádí pojem podpůrných opatření nezbytných pro zajištění maximálně dosažitelného
plnohodnotného vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu pro všechny žáky zavádí
pojem podpůrných opatření nezbytných pro zajištění maximálně dosažitelného
plnohodnotného vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu pro všechny žáky.
Podpůrná opatření budou volena tak, aby odpovídala žákovu zdravotnímu stavu,
kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám
 zavádí nové vymezení pojmu žák se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým se
rozumí žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností a k realizaci práva na
vzdělání na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje podpůrná opatření. Základem
bude stanovení individuálních vzdělávacích cílů, na které bude navazovat identifikace
speciálních vzdělávacích potřeb a doporučení a realizace podpůrného opatření.
 zavádí možnost vzdělávání v přípravných třídách pro všechny děti (v přípravných
třídách do 31. 8. 2015 bylo možné vzdělávat jen děti se sociálním znevýhodněním).
Vnímání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se tak přibližuje k naplnění Úmluvy3
o právech osob se zdravotním postižením. V preambuli Úmluvy se uvádí, že „zdravotní
postižení je pojem, který se vyvíjí a který je výsledkem vzájemného působení mezi osobami
s postižením a bariérami v postojích a v prostředí, které brání jejich plnému a účinnému
zapojení do společnosti, na rovnoprávném základě s ostatními.“ Obdobný úhel pohledu lze
aplikovat i na znevýhodnění spojené s jinými životními podmínkami.
Nově se v novele školského zákona zavádí institut revizního pracoviště, který dává žadateli
o poradenskou službu v případě nespokojenosti se službou možnost přezkoumání závěrů
a doporučení, stanovených školským poradenským zařízením. Výstupy činnosti školských
poradenských zařízení – zpráva a doporučení tak mohou být podrobeny revizi v případě
rozporu.
Novela školského zákona škole poskytuje i další mechanismy, jak se vypořádat
s doporučením školského poradenského zařízení – umožní jí zvolit alternativní podpůrné
opatření k navrhovanému v doporučení, pokud to nebude v rozporu se zájmem žáka.
3
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením,
č. 10/2010 Sb.m.s. Obsah Úmluvy viz: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10774/umluva_CJ_rev.pdf
7
Část A - Prioritní úkoly MŠMT v roce 2015
Dne 7. května 2015 se v Praze uskutečnilo jednání ministra školství, mládeže a tělovýchovy
s komisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví, navazující na
formální upozornění zaslané ČR Evropskou komisí v souvislosti s diskriminací romských dětí
v českém vzdělávacím systému. Uvedené body jsou z oficiálních závěrů z jednání MŠMT
s eurokomisařkou.
Akční plán je v části A obsahuje 3 prioritní úkoly.
A1. Zrušení přílohy RVP ZV-LMP a revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní
vzdělávání
A2. Prováděcí předpis k § 16 novely školského zákona
A3. Diagnostické nástroje
A1. Zrušení přílohy RVP ZV-LMP a revize Rámcového vzdělávacího programu pro
základní vzdělávání
MŠMT zruší přílohu rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání upravující
vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (RVP ZV LMP).
Podpora dětí s lehkým mentálním postižením bude zapracována do revidovaného RVP.
V zájmu transparentního projednání úpravy RVP se všemi aktéry bude Evropské komisi do
konce srpna 2015 zaslán oficiální návrh za MŠMT, který může následně projít ještě dílčími
úpravami.
V současné době jsou zvažovány varianty uvedené v Příloze č. 1. Prioritním řešením je
upravování vzdělávacích cílů pro žáky v rámci RVP ZV individuálně, a to na základě lepšího
porozumění individuálním potřebám dětí a žáků. Více možností v individualizaci výuky a
podporu žákovi přinesou podpůrná opatření podle §16 novely školského zákona. Ve výuce se
budou uplatňovat podpůrná opatření navržená školou (1. stupni podpory), nebo školským
poradenským zařízením (od 2. stupně podpory). Podpora rozvoje vzdělávacího potenciálu
žáka bude vedena a hodnocena na základě Plánu pedagogické podpory nebo Individuálního
vzdělávacího plánu.
Práce na změnách RVP ZV a celkovém řešení probíhají v době předložení APIV ke schválení.
Upozorňujeme na to, že materiál se vyvíjí. Materiál bude předložen poradě vedení MŠMT do
konce srpna 2015. Řešení je navrhováno v souladu s připravovanou vyhláškou (viz bod A2).
Plán akcí:
2015 -2016
 úpravy všech částí RVP ZV, které souvisejí se zrušením RVP ZV-LMP a úpravami
RVP ZV, především kapitoly 5, 7 a 8
 kontrola úprav všech kapitol RVP ZV
8







předložení upraveného RVP ZV do porady vedení MŠMT
zaslání Evropské komisi
schválení upraveného RVP ZV v poradě vedení
příprava metodické podpory k tvorbě ŠVP včetně informací na metodickém portálu
RVP, návrh upraveného individuálního vzdělávacího plánu (IVP), interaktivní
komentovaný RVP ZV (upravený)
komunikace strategie realokace zdrojů (viz příloha č. 5) se zřizovateli a řediteli
základních škol praktických (obce, kraje, církve, soukromí zřizovatelé) a sousedních
základních škol o připravovaných změnách, řešení naplněnosti základních škol,
využití materiálních, personálních a odborných kapacit základních škol praktických
(setkání se zástupci KÚ, kulaté stoly, Metodický portál rvp.cz)
zajištění informačních seminářů k úpravám RVP ZV a k potřebě úprav ŠVP pro školy
(je možné organizačně provázat se vzděláváním pro školy v souvislosti s podpůrnými
opatřeními k §16 školského zákona)
zahájení vzdělávání žáků s diagnózou lehkého mentálního postižení podle upraveného
RVP ZV
2016 – 2019
 pilotní ověřování dopadů změn v RVP ZV na ŠVP a kvalitu vzdělávání ve vybraných
školách. Cílem bude sledování individuálního pokroku žáků se SVP s ohledem na
individualizované cíle, tvorba potřebných metodických opor pro pedagogické
pracovníky a doporučení úprav RVP ZV v rámci celkové revize. Ověřování bude
probíhat v rámci systémového projektu, viz bod 2.1.
 zahájení celkové revize RVP ZV a zapracování podnětů z pilotního ověřování a
dalších informací ze škol
 zahájení vzdělávání podle RVP ZV po celkové revizi
Gesce: MŠMT, NÚV
Financování: státní rozpočet, ESF
A2. Prováděcí předpis k § 16 novely školského zákona
MŠMT připravuje prováděcí předpis k § 16 novely školského zákona.
S ohledem na nutnost dodržení legislativních pravidel vlády je možné Evropské komisi
do konce srpna 2015 zaslat pouze návrh prováděcího předpisu, který MŠMT následně
předloží do schvalovacího procesu.
Předpokládaný termín schválení prováděcího předpisu je konec roku 2015 tak, aby nabyl
účinnosti nejpozději k 1. 9. 2016 spolu s účinností § 16 novelizovaného školského zákona.
V současné době probíhá intenzivní příprava prováděcích předpisů. Nyní se z podpůrných
opatření stal zákonný nárok – implementace novely je spojena nejen se školskou legislativou,
ale také se zákonem o státním rozpočtu – znamená uvolnění prostředků na zavedení systému
podpůrných opatření.
9
Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
a poskytování poradenských služeb vymezí např.:









druhy a účel podpůrných opatření a jejich členění do stupňů
postup a lhůty pro jejich přiznávání
pravidla spolupráce kompetentních subjektů
náležitosti zprávy a doporučení vydávaných školským poradenským zařízením
průběh a organizaci poradenských služeb školy a činnosti školských poradenských
zařízení, základní zásady používání diagnostických nástrojů a pravidla spolupráce
školských poradenských zařízení se školami, školskými zařízeními a dalšími
osobami a orgány veřejné správy
náležitosti individuálních vzdělávacích plánů
činnost asistenta pedagoga
kompetence revizního orgánu
organizaci a pravidla vzdělávání ve třídách, odděleních a studijních skupinách
a školách zřízených pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením.
Příloha vyhlášky
Konkrétní výčet a účel podpůrných opatření budou systematicky vymezeny přílohou
k vyhlášce (Katalog podpůrných opatření).
Gesce: MŠMT, NÚV
Financování: státní rozpočet, ESF
A3. Diagnostické nástroje
Jsou již zavedeny diagnostické nástroje a systém diagnostiky a evidence speciálních
vzdělávacích potřeb pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, které slouží k identifikaci
podpůrných opatření, které žák potřebuje, a dále metodické dokumenty pro práci s těmito
nástroji.
10
Část B – Inkluzivní a kvalitní vzdělávací systém
Akční plán je v části B rozdělen do pěti strategických cest4, které vedou k naplnění vize.
Strategické cesty tvoří vzájemně propojený systém.
2. Inkluzivní
vzdělávání je
přínosem pro
všechny
1. Čím dříve,
tím lépe
3. Vysoce
kvalifikovaní
odborníci
Inkluzivní a
kvalitní
vzdělávací
systém
4. Podpůrné
systémy a
mechanismy
financování
5. Spolehlivá
data
Na každé strategické cestě jsou vyznačeny milníky – indikátory, které je nutné naplnit,
abychom se přiblížili k vizi.
4
Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání, 2014. Pět klíčových poselství pro inkluzivní
vzdělávání. Uvedení teorie do praxe. Odense, Dánsko.
11
Strategická cesta 1: Čím dříve, tím lépe
Včasná a účinná podpora všestranného rozvoje každého dítěte a žáka ze strany rodiny,
pedagoga, dalších odborníků a okolní společnosti musí stát na počátku vzdělávací dráhy i ve
všech situacích, kdy dítě nebo žák potřebuje zvýšenou podporu.
Cílem je, aby podpora pro děti a žáky, byla poskytnuta: 5
 „co nejdříve
 co nejflexibilněji (pokud nefunguje jeden přístup, zvolte jiný)
 co nejlehčí (bez negativních vedlejších účinků)
 co nejblíže (proto přednostně v rámci třídy v hlavním vzdělávacím proudu a v rámci
školy v hlavním vzdělávacím proudu)
 pouze po nezbytnou dobu.“
Tato aktivita je propojena se systémovou podporou kvality poradenského systému
a s financováním podpůrných opatření (viz Strategická cesta 4).
Milníky na této cestě k vizi - indikátory pro rok 2018:




Zvýší se podíl dětí ve věku od 4 let, které se účastní předškolního vzdělávání oproti
současnému stavu (dlouhodobým cílem je do roku 2020 dosáhnout v předškolním
vzdělávání alespoň 95 % dle ET 2020).
Jsou vytvořeny metodické pokyny pro zřizovatele, jak řešit koncepci spádových
oblastí ve vztahu k desegregaci6.
Sníží se podíl odkladů povinné školní docházky.
Místní partnerství zaměřená na mezioborovou spolupráci pro včasnou podporu dětí se
znevýhodněním jsou vytvořena nejméně na 30 procentech území ČR.
1.1 Záměr novely školského zákona: zavedení povinného předškolního vzdělávání od pěti
let
MŠMT připravilo záměr zavedení povinného předškolního vzdělávání od pěti let.
Principy:
 Předškolní vzdělávání bude povinné pro děti od pěti let.
 Povinnost se vztahuje na rodiče tak, aby byli zavázáni pro své dítě zajistit předškolní
vzdělávání.
 Dítě, pro které bude předškolní vzdělávání povinné, se bude vzdělávat v mateřské
škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě
místo trvalého pobytu (dále jen „spádová mateřská škola“), pokud zákonný zástupce
nezvolí pro dítě jinou mateřskou školu nebo jiný způsob plnění povinnosti
předškolního vzdělávání.
5
6
Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání, 2003
Východiska pro tyto metodiky - viz Příloha č. 5
12



Bude-li dítě přijato do jiné než spádové mateřské školy, oznámí ředitel této školy tuto
skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové mateřské školy.
Povinnost se vztahuje na zřizovatele tak, aby zjistili předpokládaný počet dětí pro
předškolní vzdělávání a zajistili dostatečnou kapacitu míst v mateřských školách.
Součástí bude evaluace povinného předškolního ročníku, pokud bude schválen.
Plán akcí:
2015-2016: předložení návrhu novely školského zákona vládě
2015-2016: legislativní proces
Předpokládaný termín účinnosti novely zákona: školní rok 2017/2018
Gesce: MŠMT
Financování: státní rozpočet
1.2 Místní identifikace / místní navýšení potřeb kapacit mateřských škol s podporou obcí
Zřizovatelé soustavně sledují potřebnost zvyšování kapacit mateřských škol dle
demografického vývoje. Zavedení povinnosti předškolního vzdělávání pro děti od pěti let by
nemělo vést ke snížení kapacit a k omezení dostupnosti služeb pro děti od tří let a ani ke
vzniku segregovaných mateřských škol. Proto budou zřizovatelé v dotačních programech na
podporu rozvoje kapacit MŠ motivováni ke sledování demografického vývoje na svém území,
a to včetně vývoje počtu dětí, které v obci nemají trvalý pobyt a budovat v dostatečném
předstihu kapacity MŠ tak, aby nepoklesla stávající kapacita pro děti do pěti let.
Podpora bude probíhat prostřednictvím: fondu MŠMT, MF a z Integrovaného regionálního
operačního programu (IROP) za podpory Evropské fondu pro regionální rozvoj (ERDF).
Podpora nesmí vést ke vzniku segregovaných mateřských škol.
Výzvy k předkládání projektů k navýšení kapacit začlení jako podmínku financování doložení
demografického vývoje území.
Plán akcí:
Předpokládané vyhlášení dotačního řízení MŠMT, MF, IROP: 2015–2018 každoročně
Gesce: MŠMT - vyhlášení dotačního řízení MŠMT
Financování: státní rozpočet (alokace programu MŠMT, MF), IROP, státní rozpočet
(spolufinancování IROP), rozpočty obcí (spolufinancování)
1.3 Včasná diagnostika potíží a účinná podpora dětí a žáků v předškolním věku
Pro posuzování školní zralosti bude připraveno jednotné metodické doporučení pro odborníky
v pedagogicko-psychologických poradnách a ve speciálně pedagogických centrech. Bude
vytvořen metodický pokyn pro organizování zápisů pro ředitele základních škol. Metodické
doporučení musí zohledňovat rozdílné schopnosti dětí se závažným smyslovým a tělesným
postižením. Tato aktivita je spojena se systémovou podporou kvality poradenského systému.
Plán akcí:
2016: vytvoření návrhu metodiky pro posuzování školní zralosti, vytvořen metodický pokyn
pro organizování zápisů pro ředitele základních škol
2016: schválení metodiky a metodického pokynu
2016-2018: vzdělávání cílových skupin
Gesce: MŠMT, NÚV
1.4 Podpůrné a motivační sítě pro rodiče dětí se SVP ve včasné a rané péči
Pro zajištění včasné podpory dětí a rodičů a pro zvýšení informovanosti všech rodičů se
v rámci OP VVV pilotně ověří a podpoří rozvoj místní spolupráce v oblasti sociálně právní
ochrany dětí v oblastech zdravotních a poradenských služeb a neformálního, zájmového a
13
formálního vzdělávání. Obdobně bude rozvíjena spolupráce s organizacemi poskytujícími
ranou péči dětem s těžkým zdravotním postižením.
Cílem je navrhnout a následně zavést funkční místní systém podpory rodiny s dětmi se SVP
za účelem rozvoje schopností a dovedností dítěte.
Součástí tohoto systému budou i prostředky k lepší informovanosti rodiny o důležitosti raného
všestranného rozvoje dítěte, o postupu pro včasné vyřízení zápisu do MŠ,
o důsledném předcházení absencí při vzdělávání od MŠ, o možnostech a přínosech
inkluzivního a kvalitního předškolního vzdělávání dětí, o možnostech snižování odkladů
školního vzdělávání v ZŠ, obecně zvyšování schopností a dovedností rodin pro podporu
všestranného rozvoje dětí se SVP.
Plán akcí:
2015-2017: výzvy OP VVV k předkládání projektů zaměřených na podporu vzniku „Místních
akčních plánů rozvoje vzdělávání“ (viz bod 2.4) a „Strategií sociálního začleňování“ (viz bod
2.5) pro naplánování následných projektů spolupráce sociálních, zdravotních, poradenských
a vzdělávacích služeb v rané a včasné péči
2015-2017: koordinace podpory podpůrných a motivačních sítí pro ranou a včasnou péči mezi
OP VVV a OP Z
2015-2018: vyhlášení výzev OP VVV / OP Z pro realizaci projektů spolupráce, které vznikly
jako výsledek místního akčního plánování
2016-2020: realizace podpořených projektů, průběžné a závěrečné vyhodnocení
Gesce: MŠMT a MPSV – koordinace postupu a vyhlášení výzev k předkládání projektů,
realizátoři projektů v místě: realizace spolupráce
Financování: ESF, státní rozpočet a rozpočty obcí (spolufinancování)
1.5 Legislativní a metodická podpora přijetí dětí a žáků se SVP ze spádového území
MŠMT vydá metodický pokyn, upravující postup škol při přijímání dětí a žáků ze spádové
oblasti školy. Pokyn bude podrobně rozvádět zákonnou povinnost přijetí a jako metodickou
podporu bude popisovat portfolio dostupných procedurálních i věcných podpůrných opatření,
včetně možností jejich finančního zajištění.
Pokyn bude obsahovat doporučení ze stanoviska ombudsmana z 9. října 20127, aby od kritérií
přijetí s diskriminačním potenciálem bylo upuštěno, s ohledem na naplňování rovného
přístupu ke vzdělání.
Sledování zápisů do 1. ročníku ZŠ se zařadí do Plánu hlavních úkolů České školní inspekce
od školního roku 2015/2016 jako trvalého úkolu. Sledování, zda základní školy do hodnocení
školní zralosti dítěte nezavádí bariéry pro zápis do 1. ročníku ZŠ.
Plán akcí:
2016: zavedení do praxe
Gesce: MŠMT, ČŠI, zřizovatelé
Financování: státní rozpočet - nevyžaduje dodatečné finanční zdroje
1.6 Včasné plánování a podpora žáků se SVP při přechodu mezi stupni vzdělání
Rozvoj spolupráce škol, dětí, žáků, rodiny, poradenských služeb a neformálního vzdělávání
při motivaci, plánování a podpoře přechodu mezi stupni vzdělání u žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami.
Postup řešení: pilotní ověření v rámci projektů, vytvoření a rozšíření metodických doporučení
Plán akcí:
2015: výzva k předkládání pilotních projektů v rámci OP VVV „Inkluzivní vzdělávání“
v rámci které jedno z témat je řešení problematiky přechodů mezi stupni vzdělání
7
http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Doporuceni/Doporuceni-skolky-2012.pdf
14
2016-2018: realizace projektů na místní úrovni a jejich vyhodnocení, vytvoření metodických
doporučení
Gesce: MŠMT – vyhlášení výzvy k předkládání pilotních projektů
Financování: ESF, státní rozpočet (spolufinancování)
1.7 Podporovat efektivní a cílené primárně preventivní aktivity určené žákům i pedagogům
s cílem minimalizace či oddálení rizika spojeného s výskytem rizikového chování
Plán akcí:
2016-2018:
 Pravidelně organizovat a zajišťovat koordinační a metodická setkání s krajskými
školskými koordinátory prevence, metodiky prevence v poradnách a ve školách
a s výchovnými poradci (setkání min. 4x ročně). Cílem je rozvíjet znalosti a
dovednosti krajských koordinátorů tak, aby byli oporou škol.
 Dopracovat doporučený model minimálního preventivního programu ve školách a
dbát na jeho implementaci do škol a školských zařízení.
 Vytvořit a schválit metodický pokyn – Jak reagovat na diskriminační chování, který
upřesní, jaké chování a výroky mohou znamenat nepřijatelnou diskriminaci, rasové
a jiné formy obtěžování a zastrašování a jak by se měly řešit.
 Vytvořit a zavést do praxe jednotný systém sběru a výkaznictví v oblasti primární
prevence.
 Zařadit sledování problematiky rasově motivované šikany do Plánu hlavních úkolů
ČŠI jako specifického úkolu počínaje rokem 2015/2016 jako trvalého úkolu.
Gesce: MŠMT, NÚV, ČŠI
1.8 Preventivně výchovná péče a transformace systému institucionální výchovy
Cílem je předcházení nařízení ústavní nebo ochranné výchovy, nastavení a propojení
systémové spolupráce mezi všemi zainteresovanými subjekty pracujícími s dítětem – klientem
střediska výchovné péče a jeho rodinou. K tomu je potřeba posílit dostupnost a kvalitu
preventivních služeb. Dále je potřeba se soustředit na zkracování délky pobytu u dětí s již
nařízenou ústavní nebo ochrannou výchovou, snížení počtu dětí v ústavní péči včetně
destigmatizace těchto školských zařízení, nastavení přímé a individuální psychologické
pomoci dítěti.
Plán akcí:
2016-2018
 Posilování mezirezortní spolupráce v péči o ohrožené děti (MŠMT, Ministerstvo
práce a sociálních věcí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zdravotnictví)
a spolupráce s poskytovateli sociálních služeb, protože péče o ohrožené děti je
mezioborová. Cílem je zvýšení provázanosti a prostupnosti jednotlivých složek
systému péče o děti a mládež v preventivně výchovné péči, ústavní nebo ochranné
výchově. K rozvoji této spolupráce přispěje pracovní skupina v plánovaném
projektu v aktivitě 2.1. Tato spolupráce povede mimo jiné k vytvoření
projektového záměru systémového projektu.
 Systémové aktivity k posílení preventivních služeb, které budou směřovat
k podpoře dítěte – klienta střediska výchovné péče a jeho rodiny s cílem zachování
dítěte v rodině.
15

Systémová podpora kvality - dokončení a podpora zavádění Standardů kvality
péče o děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy a ve školských zařízeních pro preventivně výchovnou péči. Ukotvení
metodické podpory pro zařízení v postupném naplňování standardů kvality.
 Systémové aktivity směřující k podpoře dítěte s již nařízenou ústavní nebo
ochrannou výchovou a jeho rodiny při zkracování pobytu dítěte v institucionální
péči a jeho navrácení zpět do rodiny (včetně dítěte či žáka do 1 roku od opuštění
ústavní výchovy) v co nejkratší době, a to pouze přísně v zájmu dítěte.
 Nastavení systému individuální psychologické pomoci dítěti – metodika
individuální psychologické práce s dítětem v zařízeních pro výkon ústavní nebo
ochranné výchovy a preventivně výchovné péče a rozvoj dovedností
pedagogických pracovníků v těchto postupech.
 Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků v preventivně výchovné
péči a institucionální výchově a jejich podpora formou zavádění individuální
a skupinové supervize.
 Novelizace zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských
zařízeních, která bude reflektovat systémové změny v oblasti institucionální
i preventivně výchovné péče, včetně zavádění standardů kvality péče o děti
v zařízeních ústavní nebo ochranné výchovy a standardů kvality pro střediska
výchovné péče.
 Rozšiřování sítě středisek, především ambulantních a rozšiřování nabídky služeb
celodenních (stacionáře), na základně posílené prevence bude docházet
k postupnému snižování kapacit zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné
výchovy. Hlavním krokem je posílení ambulantních středisek výchovné péče za
účelem předcházení nařizování pobytových služeb institucionální podstaty.
Gesce: MŠMT, NÚV
Financování: státní rozpočet (kmenová činnost, kofinancování), ESF pouze aktivitách
způsobilých k financování
16
Strategická cesta 2: Inkluze je přínosem pro všechny
Nedílnou součástí podpory inkluze je rozvoj potenciálu každého žáka. Pro rozvoj potenciálu
každého žáka je nezbytná nejen odborná podpora, ale i pozitivní postoje žáka ke vzdělávání
a dobré klima ve třídách a školách.
Novela školského zákona § 16:
 Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.
 Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba,
která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých
práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.
 Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských
službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním
podmínkám dítěte, žáka nebo studenta. Děti, žáci a studenti se speciálními
vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření
školou a školským zařízením.






Rozvíjí se dlouhodobá spolupráce mezioborové partnerské platformy k inkluzivnímu
vzdělávání na národní úrovni.
Probíhá vzdělávací, osvětová a informační kampaň seznamující s novinkami v oblasti
podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami zacílená na posílení motivace
pedagogických pracovníků k práci s touto cílovou skupinou a zvýšení porozumění
veřejnosti.
Většina krajů má zpracované školské inkluzivní koncepce a zahájila jejich realizaci.
Realizace místních ucelených strategií pro inkluzivní a kvalitní vzdělávání probíhá
minimálně na 50 územích (území v hranicích spádového obvodu obce s rozšířenou
působností).
V rámci podpořených projektů se realizuje se minimálně 5 příkladů dobré praxe řešení
situace škol oslabených územní segregací, které budou uvedeny v metodických
pomůckách pro obce.
600 běžných škol směřuje ve svých plánech a konkrétních krocích k vyšší kvalitě
a inkluzivitě za podpory OP VVV.
2.1. Systémová dlouhodobá podpora partnerské spolupráce
V rámci OP VVV bude podpořen systémový projekt podporující dlouhodobě partnerskou
platformu pro inkluzivní vzdělávání, v návaznosti na opatření „Stálé fórum NNO“ z Akčního
plánu k výkonu rozsudku Evropského soudu ve věci D. H. a ostatní proti ČR. Cílem projektu
je systémové uchopení podpory ohrožených žáků a budování konsenzu o kvalitě vzdělávání
z hlediska inkluzivního přístupu. V partnerské platformě pro vzdělávání musí být partnery
17
minimálně VŠ, NNO, zajištění spolupráce krajů, zástupců zřizovatelů škol, ředitelů
a vynikajících pedagogických pracovníků.
Doporučené aktivity projektu
 Spolupráce, vzájemné vzdělávání a informování:
o stálá výměna zkušeností s ostatními systémovými projekty8 formou odborného
panelu
o vzdělávací, informační a komunikační kampaň k veřejnosti navazující na
úvodní fázi v roce 2015
 Společné ověřování, hodnocení a plánování dalšího postupu
o pilotní ověřování dopadů změn v RVP ZV na ŠVP a kvalitu vzdělávání na
vybraných školách (viz bod A1).
o pilotní ověření možnosti využít speciální pedagogy ze škol a SPC (většinou
zřizovaných kraji) jako zdroj zkušeností a podpory pedagogů z běžných škol,
včetně rozvoje měkkých kompetencí speciálních pedagogů (mentorské
dovednosti, mediátorské dovednosti); ověření konceptu tzv. „flying teachers“
o provedení analýzy vzniku škol ohrožených územní segregací a sběr příkladů
dobré praxe pro prevenci a řešení (ve spolupráci s projekty v bodě 2.5, 2.6)
a vytvoření modelů a doporučení pro obce
o vyhodnocení účelnosti a účinnosti Katalogu podpůrných opatření (jak se
promítá do kvality vzdělávání, přehled nákladovosti apod.)
o vyhodnocení práce odborníků na podporu pedagogů na škole – zejména
sociální pedagog, podpořené v šablonách OP VVV a role škol v ochraně dětí
o vytváření strategických doporučení pro Katalog podpůrných opatření jako
základního metodického rámce činnosti škol hlavního vzdělávacího proudu při
poskytování podpůrných opatření při zavádění do praxe
o vyhodnocení a doporučení dalších strategických kroků při práci se Standardem
profese asistenta pedagoga a pro rozšíření metodické podpory asistentů
pedagoga na teritoriálním (krajském) či druhovém (dle příslušného
znevýhodnění) principu
o posilování spolupráce v péči o ohrožené děti s cílem návrhu konkrétních aktivit
a návrhu projektového záměru systémového projektu pro realizaci
systémových změn popsaných v bodě 1.8
o zhodnocení, revize a syntéza výstupů (včetně analytických dat) z předchozího
období, pravidelný monitoring, reporting a doporučení k realizaci Akčního
plánu inkluzivního vzdělávání a aktualizace Akčního plánu inkluzivního
vzdělávání na období 2019-2020 (spolupráce na bodě 5.7)
 Spolupráce s kraji
o tvorba školské inkluzivní koncepce krajů dle metodiky převzaté z projektu
Nadace Open Society Fund „Školské inkluzivní koncepce krajů“ (ŠIKK).
Plán akcí:
2015: projednání návrhu výzvy v rámci OP VVV k předložení systémového projektu
v Plánovací komisi programu a Monitorovacím výboru OP VVV
8
Viz schéma v příloze č. 5
18
2015: výzva k předložení projektu na základě výstupů projednání
2016-2020: realizace projektu a jeho vyhodnocení
Gesce: MŠMT – vyhlášení výzvy k předložení projektu,
organizace zřizovaná MŠMT – realizátor projektu
Financování: ESF, státní rozpočet (spolufinancování projektu)
2.2 Vytvoření podpory pro inkluzivní vzdělávání na středních školách v krajích
Cílem je poskytnout podporu pro inkluzivní vzdělávání na středních školách s cílem snížit
riziko předčasných odchodů ze vzdělávání, a zlepšit úspěšnost při přechodu na trh práce u
žáků se SVP.
Jednou z priorit Krajských akčních plánů rozvoj vzdělávání (KAP) bude inkluzivní
vzdělávání na středních školách. Pro zajištění této aktivity bude krajům zajištěna podpora
systémového projektu IPs„ Podpora KAP“, jejichž úkolem bude zmapovat podmínky škol pro
realizaci inkluzivního vzdělávání na středních školách a podpořit a pomoci organizovat
spolupráci středních škol a ostatních subjektů v krajích, které podporují inkluzi (ŠPZ, školy
jako příklady dobré praxe, NNO, vzdělávací organizace, sociální služby, ostatní služby pro
zajištění podpory absolventa se SVP při přechodu do práce a při zaučování na pracovišti).
Součástí řešení může být i zahájení jednání se zaměstnavateli o vymezení adaptačního období
pro žáky, kteří nastoupí do prvního zaměstnání.
Plán akcí: 2016-2020
Gesce: MŠMT – vyhlášení výzev k předkládání projektů, NÚV a kraje (realizátoři projektů)
Financování: ESF, státní rozpočet
2.3 Realizace školských inkluzivních koncepcí krajů
Na základě vytvořených školských inkluzivních koncepcí krajů, a dalších výstupů
vytvořených v rámci systémového projektu zmíněného v bodě 2.1, budou moci kraje tyto
koncepce realizovat za podpory OP VVV.
Plán akcí:
2017: finalizace školských inkluzivních koncepcí krajů a jejich projednání jako podkladu pro
výzvy OP VVV v Plánovací komisi programu a Monitorovacím výboru OP VVV
2017-2018: výzvy OP VVV na podporu realizace a koordinace školských inkluzivních
koncepcí krajů
2018-2020: realizace a vyhodnocení školských inkluzivních koncepcí krajů
Gesce: MŠMT - vyhlášení výzvy k předkládání projektů, kraje, partneři v krajských
školských inkluzivních koncepcích, koordinátoři pro romské záležitosti
19
2.4 Podpora inkluzivního vzdělávání v místě a ve školách
Podpora projektového řešení zaměřeného na:
 nastavení podmínek rovných příležitostí ve vzdělávání pro všechny – na místní
a školní úrovni:
o podpora inkluzivního vzdělávání v obcích, na jejichž území leží sociálně
vyloučené lokality
 podporu inkluze v předškolním vzdělávání – na místní a školní úrovni:
o podpora dětí se znevýhodněním v předškolním vzdělávání – podmínkou je
propojení aktivit nízkoprahových center s mateřskými školami a příprava na
zavedení povinného předškolního vzdělávání od 1. 9. 2017
o projekty na podporu vzdělávání pedagogů v mateřských školách
 snižování předčasných odchodů ze vzdělávání – na místní a školní úrovni:
o projekty na podporu práce s rodinami/dětmi/žáky ohroženými, ale také aktivity
pro motivované žáky se sociálním znevýhodněním apod.
o projekty na podporu žáků při přechodech mezi stupni vzdělávání
o projekty na podporu vzdělávání pedagogů.
Plán akcí:
2015: výzva k předkládání projektů v rámci OP VVV
2016-2018: realizace projektů na místní úrovni a jejich vyhodnocení, vytvoření metodických
doporučení.
Gesce: MŠMT - vyhlášení výzvy k předkládání projektů.
2.5 Místní akční plány rozvoje vzdělávání
MAP je Místní akční plán rozvoje vzdělávání, který bude prioritně zaměřen na rozvoj
kvalitního a inkluzivního vzdělávání dětí a žáků do 15 let. Zahrnuje oblasti včasné péče,
předškolního a základního vzdělávání, zájmového a neformálního vzdělávání.
Tomuto zaměření odpovídá území realizace i výběr partnerů pro realizaci MAP a zaměření
sběru dat. Hlavním přínosem realizace místních akčních plánů je vybudování udržitelného
systému komunikace mezi aktéry, kteří ovlivňují vzdělávání v území.
Vzniklá partnerství napomáhají zkvalitňování vzdělávání zejména v místních mateřských
a základních školách, ale také k řízenému rozvoji dalších služeb na podporu vzdělávání dětí
a mládeže.
MAP stanovuje priority a jednotlivé kroky nutné k dosažení cílů vzdělávací politiky v územní
dimenzi - na základě místní potřebnosti, lokální naléhavosti a přínosů, podložené reálnými
daty a analýzami v místě (evidence besed). Je zpracováván ve spolupráci s partnery v území.
Priority MAP z hlediska vzdělávání:



Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost – inkluze – kvalita
Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání
Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem.
Očekávané přínosy místního akčního plánování:
20






systémové zlepšení řízení mateřských a základních škol prostřednictvím začleňování
dlouhodobého plánování jako nástroje ke kvalitnímu řízení škol
sdílené porozumění cíli: orientace na kvalitní a inkluzivní vzdělávání
podpora škol se slabšími výsledky
dostupnost kvalitního vzdělávání každého dítěte / žáka v inkluzivní škole
zlepšení spolupráce v území a využívání místních mimoškolních zdrojů pro rozvoj
vzdělávání žáků a spolupráce s rodiči
zahájení diskuse a seznámení s možnostmi prevence a řešení škol ohrožených územní
segregací a vytvoření návrhů místních řešení.
Plán akcí:
2015-2017: výzva OP VVV k předkládání projektů zaměřených na podporu vzniku „Místních
akčních plánů rozvoje vzdělávání“
2016-2017: koordinace podpory spolupráce v inkluzivním vzdělávání mezi OP VVV a OP Z
2017-2018: vyhlášení výzev OP VVV / OP Z, na podporu konkrétních projektů, které vznikly
jako výsledek místního akčního plánování
2016-2020: realizace podpořených projektů, průběžné a závěrečné vyhodnocení
Gesce: MŠMT - vyhlášení výzvy k předkládání projektů
Financování: ESF, státní rozpočet a rozpočty obcí (spolufinancování)
2.6 Podpora inkluzivního vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami
Pod vedením Úřadu vlády (Agentury pro sociální začleňování) budou vytvářeny, zaváděny do
praxe a vyhodnocovány vzdělávací části Strategických plánů sociálního začleňování. Ty
budou sestaveny v minimálně 70 územích s identifikovanou uzavřenou místní vzdělávací
soustavou, přičemž se jedná o území, na kterých se nacházejí sociálně vyloučené lokality,
resp. zde prokazatelně žijí a navštěvují školu žáci se sociálním znevýhodněním.
Do přípravy, realizace, implementace a evaluace strategických plánů se zapojí zřizovatelé,
ředitelé a pracovníci škol a školských zařízení, rodiče a veřejnost, nestátní neziskové
organizace, poradenská zařízení, poskytovatelé sociálních služeb a další aktéři v místě.
Podstatou je realizace aktivit zaměřených na zvyšování porozumění, připravenosti a podpory
v území pro vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v režimu
individuální integrace, zejména dětí a žáků se sociálním znevýhodněním, a to s ohledem na
potřeby v území. Na podporu inkluzivního vzdělávání vznikne v rámci lokální spolupráce
společná strategie pro řešení kapacit škol a školských zařízení v území s ohledem na
vzdělávání dětí a žáků se SVP, a to s ohledem na předpokládaný demografický a sociálněekonomický vývoj v území a pro zefektivnění vzdělávací soustavy v místě s ohledem na
počty dětí, žáků, a to vč. dětí/žáků se SVP.
Návazně budou aktivity navržené v rámci lokální spolupráce podpořeny. Očekáváme mimo
jiné vznik pilotních příkladů dobré praxe pro řešení situace škol oslabených segregací, vznik
příkladů řešení odlivu dětí majoritní populace z inkluzivních škol („white flight“), nebo
příklady sdílení odborníků ve vzdělávání z různých typů škol.
Plán akcí:
2015-2017: výzva OP VVV k předložení projektu Úřadu vlády zaměřeného na podporu
vzniku „strategií sociálního začleňování“
21
2015-2017: koordinace podpory v rámci „Koordinovaného přístupu v sociálně vyloučených
lokalitách“ (OP VVV / OP Z / IROP)
2015-2018: vyhlášení výzev OP VVV pro realizaci projektů spolupráce, které vznikly jako
výsledek plánování pro sociální začleňování.
2016–2020: realizace podpořených projektů, průběžné a závěrečné vyhodnocení.
Gesce: MŠMT (vyhlášení výzvy k předkládání projektů), Úřad vlády (realizace)
2.7 Podpora škol, pedagogických pracovníků a žáků
Školy budou při zavádění změn a rozvoj inkluzivního vzdělávání podpořeny formou projektů
se zjednodušeným finančním vykazováním (šablony9) v rámci OP VVV. Šablony jsou
připraveny na podporu aktivit, které umožňují lepší spolupráci, společné vzdělávání a sdílení
zkušeností mezi pedagogickými pracovníky. Šablony také slouží pro ověření nových aktivit
na podporu dětí se SVP ve škole (např. sociální pedagog) a pro zakotvení systémů na úrovni
školy pro následné poskytování podpůrných opatření. Hlavním cílem finanční podpory školy
v přechodném období je dát jim šanci ověřit si spolupráci, zapojení do celého sboru a
efektivní využití práce asistenta pedagoga. Formou šablon bude podpořen profesní rozvoj
ředitelů škol i jednotlivých pedagogických pracovníků jak formou individuální podpory
(mentoringu), tak formou střednědobého a dlouhodobého vzdělávání. Vyhodnocení těchto
projektů bude jedním ze zdrojů informací pro další rozhodování.
Pro operační programy mimo gesci MŠMT bude připraven návrh na podporu těchto opatření:
 Přímá podpora a motivace dětí a rodin ze socio-kulturně odlišného prostředí příspěvky na stravování ve školách – bude dle možností ověřena z Operačního
programu potravinové a materiální pomoci (MPSV).
 Bezbariérové a jiné úpravy budovy školy pro inkluzivní vzdělávání a rozvoj krajské
sítě půjčoven kompenzačních pomůcek pro vzdělávání – v rámci specifického cíle 2.4
Integrovaného regionálního operačního programu (MMR).
Plán akcí:
2016: výzva k předkládání projektů v rámci OP VVV - šablony10
2017–2019: realizace projektů na úrovni škol a jejich vyhodnocení
Gesce: MŠMT – vyhlášení výzvy OP VVV (šablony)
2.8 Podpora pedagogických pracovníků v rozvoji formativního hodnocení
Inkluzivní vzdělávání klade nároky na pedagogické pracovníky nejen ve volbě obsahu,
rozsahu a podpůrných opatření pro rozvoj vzdělávacího potenciálu každého žáka. Zásadní je
také formativní hodnocení žáků - sledování pokroku každého žáku oproti stanoveným
vzdělávacím cílům a poskytování pozitivní zpětné vazby. To umožňuje zažít úspěch každému
žákovi, rozvíjí jeho sebedůvěru a motivuje k dalšímu učení. Formativní hodnocení je
v inkluzivní třídě také důležitým prvkem spravedlivého hodnocení.
Plán akcí:
Na podporu práce pedagogických pracovníků budou nabídnuty nové nástroje pro
vyhodnocování pokroku na základě formativní zpětné vazby, včetně nástrojů pro hodnocení
10
Viz Příloha č. 4
22
klíčových kompetencí žáků. Tyto nástroje budou pomáhat vyhodnocovat kontinuálně pokroku
jednotlivých žáků, tak, aby osobní a společenské faktory, jako je například pohlaví, zdravotní
stav, etnický původ či rodinné zázemí, nepředstavovaly omezení jednotlivce při naplňování
jeho cílů ve vzdělávání. Tyto nástroje budou vytvořeny v rámci systémového projektu
Komplexní systém hodnocení.
Sdílení ověřené dobré praxe a přímá podpora pedagogických pracovníků ve formativním
hodnocení bude probíhat v tematicky zaměřených sítích v následujících projektech. Informace
pro zadání výzvy k předkládání těchto projektů budou čerpány mimo jiné ze souhrnných
zjištění ČŠI o využívání formativního hodnocení (viz bod 5.1). Mezi těmito projekty a
komplexním systémem hodnocení bude zajištěna spolupráce a přenos informací.
Termín: 2016-2020
Gesce: MŠMT – vyhlášení výzev k předkládání projektů, ČŠI
2.9 Podpora žáků ze strany asistentů pedagoga a dalších
Asistent pedagoga je jedním z podpůrných opatření.
Bylo zpracováno metodické doporučení pro práci asistenta pedagoga. Bude zpracován
Standard profese asistenta pedagoga a v rámci závazného dokumentu implementován
standard činnosti asistenta pedagoga a zaveden do praxe škol.
Budou ověřovány možnosti korekce profesních kompetencí asistentů pedagoga, ve smyslu
specifikace nároků na kompetence asistenční práce s některými druhy zdravotních postižení
a specifikace nároků pro podporu práce s žáky s odlišným mateřským jazykem.
Budou podporovány další funkce jako tlumočník českého znakového jazyka, přepisovatel pro
neslyšící nebo další možnosti působení osob poskytujících žákovi podporu ve vzdělávání.
Termín:2016-18
Gesce: MŠMT, zřizovatelé
Financování: státní rozpočet (asistent pedagoga jako podpůrné opatření), ESF a státní
rozpočet jako spolufinancování
2.10 Metodická podpora škol v oblasti prevence rizikového chování na školách
Plán akcí 2016-2018:
 realizovat programy DVPP pro metodiky prevence na úrovni PPP, kteří koordinují
činnost školních metodiků prevence
 koordinovat a metodicky vést školní metodiky prevence prostřednictvím krajských
školských koordinátorů prevence a metodiků prevence v pedagogickopsychologických poradnách
 průběžně - ve spolupráci s kraji metodicky podporovat střediska výchovné péče pro
žáky s rizikovým chováním a pro jejich rodiče včetně ambulantní i internátní péče,
 vytvořit analytickou studii k zajišťování těchto služeb ve školách
 průběžně - zajišťovat evaluaci programů primární prevence pro udržení jejich kvality
 nastavit podmínky pro činnost ŠMP ve školách
 nastavit podmínky pro činnost MP v poradenských zařízeních
 podpora využívání individuálního výchovného plánu (smlouva s rodiči) ve školách.
Gesce: MŠMT, NÚV
23
2.11 Podpora systémové práce s žáky s odlišným mateřským jazykem
Cílem je podpořit dlouhodobé a systematické vzdělávání žáků s odlišným mateřským
jazykem: cizinců, bilingvních dětí a dětí s etnolektem. Žáci přicházejí do českých škol s
odlišnou úrovní českého jazyka, školy nemají dostatečnou podporu v práci s touto cílovou
skupinou.
V říjnu 2014 byl schválen materiál „Návrh základních kroků pro vytvoření systému odborné
podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících děti/žáky-cizince v letech 2014–2015“.
Jeho cílem je vytvořit systém metodické podpory pedagogických pracovníků při vzdělávání
a začleňování žáků-cizinců navštěvujících školy v České republice blíže školám než z úrovně
centra a to prostřednictvím krajských kontaktních center.
Na podporu vzdělávání dětí cizinců jsou pravidelně vyhlašovány rozvojové a dotační
programy.
Pro podporu dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem v úspěšném zvládání školní
docházky bude dále podporována výuka českého jazyka vhodnou metodikou výuky, připraven
podpůrný e-learningový program, podpořen informační a poradenský systém školám
a školským zařízením v jednotlivých krajích a vytvořen diagnostický nástroj pro zjišťování
jazykové úrovně žáků s odlišným mateřským jazykem.
Plán akcí:
2015 – realizace aktivit schváleného materiálu (provoz krajských kontaktních center podpory,
provozování a aktualizaci webového portálu www.cizinci.nidv.cz, spolupráce
a síťování všech aktérů podílejících se na řešení problematiky žáků cizinců i jejich
rodin, jejich integrace do škol i širší společnosti)
2016 – výzva k předkládání projektů
Gesce: MŠMT – vyhlášení výzvy k předkládání projektů
Financování: státní rozpočet, ESF a státní rozpočet (spolufinancování)
2.12 Podpora začleňování žáků se SVP do neformálního a zájmového vzdělávání
Cílem je vyšší míra začleňování dětí a žáků z cílové skupiny do již existujícího zájmového
a neformálního vzdělávání, včetně prázdninových programů. Budou podpořeny projekty
zaměřené na snižování předčasného ukončování vzdělání v běžných školách u žáků se SVP,
aktivity směřující k posílení motivace ke vzdělávání, podpůrné skupiny, podpora při přechodu
ze ZŠ na SŠ a při vstupu na trh práce a aktivity vedoucí k vyšší míře začleňování (zvýšení
počtu) dětí a žáků z cílové skupiny do již existujících organizací zájmového a neformálního
vzdělávání s cílem rozvoje klíčových (měkkých) kompetencí, programy druhé šance
a propojení s formálním vzděláváním.
Bude podpořeno vzdělávání pracovníků neformálního a zájmového vzdělávání tak, aby uměli
pracovat s dětmi s potřebou podpůrných opatření a rozuměli konceptu inkluzivního
vzdělávání.
Plán akcí:
2016-2017 – vyhlášení výzvy k předkládání projektů
2017–2019 – realizace projektů
Gesce: MŠMT – vyhlášení výzvy k předkládání projektů
24
Strategická cesta 3 Vysoce kvalifikovaní odborníci
Stěžejním předpokladem pro maximální rozvoj žáků je kvalitní výuka. Pro inkluzivní přístup
je naprosto klíčový postoj ředitele školy a porozumění ze strany zřizovatele školy. Kvalita
práce pedagogických pracovníků je považována za jeden z nejvýznamnějších aspektů
ovlivňujících výsledky žáků a určujících tak kvalitu vzdělávacího systému jako celku.
Podpora ze strany systému pedagogicko-psychologického poradenství je postavena na kvalitě
odborníků, kteří pomoc a podporu poskytují.









Jsou vytvořeny metodické materiály, na pomoc pedagogickým pracovníkům pomoci
při aplikaci podpůrných opatření v podpoře konkrétních žáků a jsou využívány ve
školách.
Je vytvořen systém metodického podpory školám a školským zařízením v oblasti
poskytování podpůrných opatření.
Je zpracována analýza naplněnosti škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním
postižením ve vztahu k druhům zdravotního postižení jejich žáků a navržena
koncepce podpory spolupráce těchto škol pro podporu vzdělávání žáků ve školách
tzv. hlavního vzdělávacího proudu.
Standard učitele využívají učitelé a ředitelé škol jako nástroj pro motivaci k rozvoji
kompetencí učitelů potřebných pro inkluzivní vzdělávání.
Školy vzdělávající budoucí pedagogické pracovníky realizují projekty s cílem
zavedení kritérií kvality, včetně zvýšení podílu praxe.
Jsou ověřeny moduly pro inovaci vzdělávání ředitelů, podporující pedagogické
vedení školy v rozvoji potenciálu každého žáka.
Jsou rozšířeny odborné kapacity pro individuální metodickou podporu
pedagogických pracovníků a ředitelů škol.
Pracovníci v systému poradenství jsou pravidelně vzděláváni a metodicky vedeni.
Pedagogičtí pracovníci využívají ve školách odbornou podporu poradenských
pracovníků ze školských poradenských zařízení, nebo školních poradenských
pracovišť.
3.1 Vzdělávání pedagogických pracovníků škol a pracovníků ŠPZ v oblastech zaměřených
na porozumění podpůrným opatřením a jejich zavádění do praxe
Plán akcí:
 příprava a realizace informační kampaně v oblasti implementace systému podpůrných
opatření ve vzdělávání využívající zveřejňování výsledků dobré praxe
 zajištění a distribuce metodických materiálů určených ředitelům a pedagogickým
pracovníkům škol (např. Katalog podpůrných opatření včetně jeho elektronické
podoby)
 podpora vzniku dalších metodických materiálů (např. instruktážních videí)
představujících aplikaci konkrétních podpůrných opatření v praxi)
25







zpracování návrhu metodického vedení škol a školských poradenských zařízení
v oblasti podpory vzdělávání žáků s potřebou podpůrných opatření
podpora vzniku mobilních multidisciplinárních týmů pro účinnou podporu škol
při řešení konkrétních situací
vytvoření metodických materiálů pro výkon inspekční činnosti v oblasti aplikace
podpůrných opatření ve vzdělávání
realizace případových konferencí jako nástroje odborné komunikace a formy
zkvalitnění péče o žáka s potřebou podpůrných opatření v oblasti spolupráce škol a
ŠPZ při zjišťování potřeb žáků a aplikaci konkrétních podpůrných opatřen ve
vzdělávání
vzdělávání pedagogických pracovníků škol a pracovníků ŠPZ v oblastech potřebných
pro aplikaci změn §16 školského zákona v praxi
zpracování analýzy naplněnosti škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním
postižením ve vztahu k druhům zdravotního postižení
vytvoření koncepce podpory spolupráce pedagogických pracovníků speciálních škol
a škol hlavního vzdělávacího proudu.
Termín: 2015-19
Gesce: MŠMT, NIDV, NÚV, ČŠI
Financování: státní rozpočet, ESF, státní rozpočet (spolufinancování)
3.2 Standard učitele jako nástroj profesního rozvoje v oblastech inkluzivní pedagogiky,
pedagogické diagnostiky, formativního hodnocení, pozitivního ovlivňování třídního
a školního klimatu a spolupráce s dalšími aktéry ve výchově a vzdělávání
Standard učitele bude obsahovat popis očekávaných znalostí, dovedností učitele v oblastech
pedagogické práce potřebných mimo jiné i pro inkluzivní vzdělávání. V kariérním systému
má standard formativní a motivační charakter.
Pro zajištění profesního rozvoje učitelů v souladu se standardem budou vytvořeny
a poskytovány vzdělávací programy zaměřené na vzdělávání žáků se SVP, zejména:
 diferenciace a individualizace ve vzdělávání
 poskytování podpůrných opatření s využitím metodických materiálů
financovaných prostřednictvím OPVK (např. Katalog podpůrných opatření)
 formativní hodnocení
 dynamická pedagogická diagnostika
 přijímání různosti ve společnosti, porozumění zásadám rovného zacházení
a nediskriminace
 pozitivní ovlivňování klimatu třídy a školy
 kooperace žáků
 spolupráce s rodiči a širší komunitou
Termín: 2015–2018
Gesce: MŠMT - vyhlášení výzev k předkládání projektů
26
3.3 Podpora kvality počáteční přípravy pedagogických pracovníků
Standard učitele v části popisující začínajícího učitele se stane východiskem pro tvorbu
vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání a vysoké školy připravující budoucí
učitele a pro hodnocení obsahu a profilu absolventa při akreditačním řízení pro studijní
programy.
Školy připravující budoucí učitele a další pedagogické pracovníky budou podporovány
v zavedení kritérií kvality, v rámci OP VVV.
V rámci těchto kritérií je požadavek vyššího podílu praxe na vysokých školách připravujících
budoucí pedagogického pracovníka. Ve studijních programech pro vzdělávání pedagogických
pracovníků bude podpořeno zejména posílení podílu pedagogické praxe a klinických prvků
praktické přípravy, sdílení dobré praxe, zavedení individuální formy podpory profesního
rozvoje pedagogických pracovníků, prohlubování odborné kvalifikace fakultních
pedagogických pracovníků se zřetelem k rozvoji mentorských dovedností. Z prostředků ESF
bude podpořeno zavedení praktické přípravy budoucích pedagogických pracovníků nejen
přímo ve školách, ale i v dalších organizacích, které pracují s žáky se speciálními
vzdělávacími potřebami.
Termín: 2016-18
Gesce: MŠMT - výzva na podporu škol (školy vzdělávající pedagogické pracovníky)
3.4 Standard ředitele se zaměřuje na pedagogické vedení školy tak, aby umožnil rozvoj
potenciálu každého žáka
S odbornými asociacemi bude konzultován a dokončen standard ředitele, který byl vytvořen
v IPn Kariérní systém: základem je oblast Vedení a řízení vzdělávání a výchovy, která
definuje, že ředitel školy vytváří takové podmínky, aby byl umožněn optimální rozvoj
osobnosti a zlepšování výsledků žáků. Mezi tyto podmínky patří zejména bezpečné prostředí,
snaha o úspěch pro každého žáka, otevřený systém hodnocení a poskytování nezraňující
zpětné vazby.
V této oblasti definuje navržený standard tři očekávané kompetence ředitele:
 Účinně podporuje rozvoj procesů a obsahu vzdělávání a výchovy tak, aby vedly ke
zlepšování výsledků11 učení se žáků.
 Podporuje inkluzivní12 vzdělávání a rozvíjí spolupráci, školní klima a prostředí pro
dosažení výsledků učení se každého žáka.
 Systematicky monitoruje a vyhodnocuje procesy a výsledky vzdělávání a výchovy,
poskytuje zpětnou vazbu a rozvíjí kulturu školy orientovanou na výsledky učení se
žáků.
Termín: 2016–2018
Gesce: MŠMT, NIDV.
11
Nejsou to jen výsledky „akademické“. Jsou míněny v souladu s vizí vzdělávání Strategie vzdělávací politiky
ČR do roku 2020: „V nejobecnější podobě lze smysl vzdělávání vyjádřit prostřednictvím čtyř jeho hlavních cílů:
• osobnostní rozvoj přispívající ke zvyšování kvality lidského života, • udržování a rozvoj kultury jako soustavy
sdílených hodnot, • rozvoj aktivního občanství vytvářející předpoklady pro solidární společnost, udržitelný
rozvoj a demokratické vládnutí, • příprava na pracovní uplatnění.“
12
Inkluzivní vzdělávání ve smyslu akceptace, participace a nastavení vysokých očekávání a podpora rozvoje
každého žáka.
27
3.5 Podpora pedagogického vedení škol
Cílem je podpora budování kapacit pro pedagogický leadership, koncepční rozvoj škol
a spolupráce základních a mateřských škol se zřizovateli, rodiči a ostatními organizacemi ve
vzdělávání. Systémový projekt se zaměří na intenzívní podporu zejména škol se slabšími
výsledky a připraví podporu i školám dalším tak, aby bylo podpořeno budování sdílené
představy o kvalitě škol (v úzké spolupráci s ČŠI a nástrojem Kvalitní škola). Pilotní školy
budou podpořeny v tom, jak navrhovat opatření, zacílená podporu rozvoje potenciálu každého
žáka, a to metodou přímé facilitace procesů ve školách. Budou vytvořeny a ověřeny nové
vzdělávací moduly pro ředitele v návaznosti na standard ředitele a ověří se také systém trvalé
podpory vedení školy.
Plán akcí:
2015: výzva k předložení individuálního projektu systémového na podporu pedagogického
leadershipu
2016–2021: realizace projektu a jeho vyhodnocení
Gesce: MŠMT – vyhlášení výzvy k předložení projektu, přímo řízená organizace MŠMT
3.6 Podpořit vzdělávání pedagogických pracovníků, školních psychologů a školních
speciálních pedagogů v běžných školách hlavního vzdělávacího proudu
 Zajišťovat vzdělávání pedagogických pracovníků všech typů škol a školských
poradenských zařízení v rámci DVPP zaměřené na rozšiřování odborných kompetencí,
problematiku vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve všech
oblastech vzdělávání.
 Realizovat vzdělávací programy pro pedagogické pracovníky na zvýšení kompetencí
v oblasti péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména v celkovém
přístupu k těmto žákům, tvorbě a adaptaci učebních materiálů, práci s klimatem školy.
 Realizovat vzdělávací programy pro školské poradenské pracovníky i pro pedagogické
pracovníky škol zaměřené zejména na metody a postupy v práci se žáky s potřebou
podpůrných opatření se zdravotním postižením či jinými speciálními vzdělávacími
potřebami.
 Zajistit proškolení poradenských pracovníků školských poradenských zařízení
v postupech identifikace míry podpory a doporučování podpůrných opatření ve
vzdělávání.
 Akreditovat nové kurzy DVPP v souladu s Koncepcí vzdělávání školních a školských
poradenských pracovníků.
Gesce: MŠMT, přímo řízené organizace MŠMT
3.7 Vzdělávání k překonávání předsudků a k předcházení projevů diskriminace
Skupiny, kterým nejvíce hrozí diskriminace a sociální vyloučení, jsou příslušníci etnických
menšin včetně Romů a dětí cizinců, a osoby se zdravotním postižením a znevýhodněním.
Zajistit, aby povinnost plynoucí ze školského zákona přistupovat ke všem žákům a rodičům
rovně a bez rasových předsudků, byla zahrnuta ve standardech učitele.
28
Povinnost rovného zacházení bude zahrnuta do vzdělávacích kurzů pro pedagogické
pracovníky i nepedagogické pracovníky školy tak, aby mezi nimi bylo zajištěno rozšíření
povědomí o těchto standardech a porozumění principu rovného zacházení a nediskriminace.
Ředitel školy zodpovídá za proškolení pracovníků školy.
Odborné kurzy a školení budou zahrnovat materiály k problematice diskriminace a rasových
předsudků. Zdrojem financování pro vzdělávání pedagogických pracovníků bude OP VVV.
Porozumění a uplatňování těchto principů je pravidelně hodnoceno.
Bude připravena přiměřená metodická a finanční podpora školám pro přípravu a zavedení
programů podporujících toleranci a porozumění mezi různými etnickými skupinami.
Česká školní inspekce bude monitorovat dodržování standardů ve vzdělávacím procesu.
Hodnocení projevu předsudků je součástí kvalitativního hodnocení pedagogického procesu ze
strany ČŠI.
Gesce: MŠMT-vyhlásí výzvy k naplnění této aktivity, ČŠI
29
Strategická cesta 4: Podpůrné systémy a mechanismy financování
Podpůrné systémy a mechanismy financování zahrnují všechny úrovně vzdělávání, a proto se
dotýkají různých témat.
Tato kapitola je rozdělena na dvě oblasti:
a) Podpůrný systém – oblast poradenství
b) Finanční zajištění Akčního plánu inkluzivního vzdělávání






Je dokončen jednotný dokument – Rámcový program pro poskytování školských
poradenských služeb - který bude shrnovat to, co se obecně očekává od kvalitní
školské poradenské služby.
Je vytvořena Příručka pro zavádění standardů kvality do praxe poradenských zařízení
a to na základě zkušeností ze zavádění Rámcového programu do praxe, která je
společným základem pro zavedení základních parametrů pro sjednocení poradenských
služeb v praxi.
Jsou vyškoleni metodici, kteří se stanou „konzultačními místy“ v krajích pro zavádění
standardů kvality a pro práci s podpůrnými opatřeními na úrovni krajů v PPP, SPC
a školách (školní poradenské pracoviště), ověřovat funkčnost podpůrných opatření
v praxi.
Plán pedagogické podpory na ZŠ a SŠ bude využíván plošně pro zajištění 1. stupně
podpůrných opatření.
Je zaveden systém hodnocení funkčnosti a účinnosti podpůrných opatření v praxi.
Je vytvořen efektivního model financování podpůrných opatření.
a) Podpůrný systém – oblast poradenství
V České republice poradenské služby ve vzdělávání zahrnují poradenství ve školách, ve
školských poradenských zařízeních včetně kariérového poradenství, které zahrnuje volbu
vzdělávací a profesní dráhy.
Poradenské služby jsou poskytovány dětem, žákům, rodičům a pedagogickým pracovníkům
škol, předškolních a školských zařízení.
Smyslem poradenských služeb je zkvalitnění průběhu vzdělávacího procesu, úspěšného
vzdělávání i osobnostní rozvoje žáka, napomáhání v řešení obtíží ve školní práci, výchově
a vývoji žáků, a jako pomoc v oblasti rizikového chování.
30
Poradenské služby jsou zajišťovány:
1. školskými poradenskými zařízeními, kterými jsou pedagogicko-psychologické
poradny (dále jen PPP) a speciálně pedagogická centra (dále jen SPC). Služby v těchto
zařízeních zajišťují pedagogičtí pracovníci, a to zejména psychologové, speciální
pedagogové, pedagogové a sociální pracovníci.
2. školními poradenskými pracovišti ve školách. Tyto služby jsou ve škole zajišťovány
výchovným poradcem, školním metodikem prevence, případně školním
psychologem/školním speciálním pedagogem, kteří úzce spolupracují zejména
s třídními učiteli, asistenty pedagoga, a to v součinnosti s vedením školy a s celým
pedagogickým sborem.
Školní poradenská pracoviště (ŠPP) a školská poradenská zařízení (PPP, SPC) vytváří
integrovaný a vzájemně provázaný systém poskytovaných poradenských služeb.
4.1 Vytvoření Rámcového programu školských poradenských služeb
Cílem dokumentu je zajistit srovnatelné a kvalitní poradenské služby, které budou směřovat
k diagnostickým závěrům směřujícím k podpůrným opatřením pro žáky se SVP.
Školským poradenským službám se věnoval pouze projekt RAMPS VIP III, v projektu byly
popsány základní standardní postupy práce PPP a SPC, které mohou být východiskem pro
popis podrobněji rozpracovaných dílčích standardů. Standardy pro PPP byly vytvořeny.
Dokončují se standardy z oblasti personální a procedurální pro SPC – budou dokončeny do
konce roku 2015. Zavádění do praxe bude podpořeno v rámci připravovaného individuálního
projektu systémového (viz bod 4.2). V tomto projektu bude soubor standardů doplněn
o diagnostické a intervenční standardy.
Na základě získaných poznatků bude vytvořen Rámcový program poradenských služeb, který
bude zahrnovat personální a procedurální standard, jako nelegislativní dokument
s legislativními dopady. Po vytvoření standardu pro diagnostické a intervenční činnosti budou
tyto do Rámcového programu doplněny.
Propojení s vyhláškou spočívá v tom, že vyhláška stanoví jednotná pravidla pro poskytování
činností poradenských služeb pro školská poradenská zařízení, přičemž Rámcový program
definuje podmínky kvality, které je nutné pro tyto činnosti zajistit.
Plán akcí:
2016 - dokončení Rámcového programu poradenských služeb, který bude zahrnovat
personální a procedurální standard
Gestor: MŠMT, NÚV
Financování: státní rozpočet (v rámci plánu hlavních úkolů)
4.2 Ověření, implementace a podmínky k naplňování standardu poradenských služeb v ŠPZ
Plán akcí:
 vyškolit metodickou síť pracovníků ŠPZ, kteří budou dále metodicky vést a
podporovat ostatní ŠPZ při správném zavádění „Rámcového programu“, budovat
porozumění a podporovat denní aplikaci do praxe. Metodici budou vybráni ze
stávajících pedagogických pracovníků ŠPZ
 vzdělávat poskytovatele školských poradenských služeb, ředitele zařízení a zřizovatele
tak, aby byli schopni ve spolupráci rozvíjet a konkretizovat hodnotící kritéria
standardů
 navrhnout a ověřit diagnostický a intervenční standard
31





na základě zavádění „Rámcového programu“ do praxe vymezit kompetence
jednotlivých typů školských poradenských zařízení a školních poradenských pracovišť
s důrazem na spolupráci těchto subjektů
upřesnit „Rámcový program“ na základě zkušeností z praxe, doplnění intervenčního
standardu a zavedení kritérií pro hodnocení kvality
vytvořit průvodce poskytovaných služeb pro rodiče, žáky a další uživatele
poradenských služeb
vytvořit Příručku pro zavádění standardů kvality do praxe poradenských zařízení a to
na základě zkušeností ze zavádění Rámcového programu do praxe. Bude sloužit jak
poradenským zařízením, tak zřizovatelům i reviznímu pracovišti jako příručka při
zavádění a hodnocení standardů kvality v praxi. Ukáže, jak poznat, že služba splňuje
stanovená kritéria kvality a jak postupovat pro zvyšování a při hodnocení kvality
školské poradenské služby a vysvětlí konkrétní postupy
zahájit činnost revizního pracoviště a zajistit metodickou podporu pracovníkům
revizního pracoviště formou programů DVPP tak, aby tito odborníci udržovali svoje
profesní kompetence na vysoké úrovni.
Termín: 2016-2019
Gestor: MŠMT, NÚV
Financování: státní rozpočet (zahájit činnost revizního pracoviště), ESF a státní rozpočet
(spolufinancování)
4.3 Zavedení podpůrných opatření na úrovni ŠPZ
Cílem je, aby metodická síť pracovníků ŠPZ poskytovala metodickou podporu pro zavádění
a nastavování podpůrných opatření, definování výstupů poradenské práce v kontextu §16
školského zákona a podporu v užívání Katalogu podpůrných opatření.
Plán akcí:
 vyškolit metodiky v oblasti implementace rekodifikovaného § 16 do praxe ŠPZ a škol,
zejména v oblasti identifikace míry podpory a konkrétních podpůrných opatření, které
žák potřebuje, aby naplnil svůj vzdělávací potenciál
 realizovat metodická setkání na celostátní (hlavní metodici) a regionální úrovni (za
účasti metodických pracovníků jednotlivých ŠPZ)
 realizovat případové konference, které představují nástroj odborné komunikace a
formu zkvalitnění péče o žáka s potřebou podpůrných opatření, která by mohla
minimalizovat i nežádoucí duplicity poradenských služeb
 rozvíjet zavádění dynamických postupů práce do ŠPZ a ŠPP pro práci s dětmi
s různými vzdělávacími potřebami, které umožní lépe sledovat a vyhodnocovat míru a
typ pomoci pro žáka, tak aby mohl dosahovat maxima svých možností (provázání
s podpůrnými opatřeními)
 zavést supervizi jako nástroj metodické podpory k poskytování podpůrných opatření,
na základě výsledků ověřování z předchozích projektů
Termín: 2016-2019
32
Gestor: MŠMT, NÚV
Financování: státní rozpočet (dočasně), ESF a státní rozpočet (spolufinancování)
4.4 Systémově nastavit podmínky pro činnost specialistů ve školách a školských
poradenských zařízeních
Cílem je vytvořit systémové podmínky pro činnost školních speciálních pedagogů a školních
psychologů ve školách.
Plán akcí:
2016-2018
Budou dokončeny legislativní změny v systému poskytování poradenských služeb:
 přizpůsobit počty poradenských pracovníků potřebám jednotlivých školských
poradenských zařízení na základě potřeb odběratelů služeb (žáci se SVP, školy)
v závislosti na specifikách regionu
 upravit formy financování školských poradenských služeb nad rámec dosavadních
nákladů v současném systému financování - vytvořit nový model financování včetně
očekávaných nákladů
 vymezit kompetence školských poradenských zařízení a školních poradenských
pracovišť s důrazem na spolupráci těchto subjektů; sjednotit kritéria, pravidla pro
vedení dokumentace a diagnostické a intervenční postupy užívané ve školách a
školských poradenských zařízeních
 podporovat posílení školních poradenských pracovišť (ŠPP) (např. zavést kvalitní
metodickou podporu ŠPP, posílení motivace škol k povinnému kvalifikačnímu studiu
výchovného poradce, větší počet školních psychologů a školních speciálních
pedagogů (s více než 0,5 úvazkem), aktivní zapojení školních metodiků prevence do
ŠPP.
Gestor: MŠMT, NÚV
4.5 Zavedení podpůrných opatření na úrovni školy
Plán akcí:
Zajistit metodické vedení v oblasti včasné identifikace podpory při stanovování vzdělávacích
potřeb u žáků ve školách a při vytváření plánu pedagogické podpory.
Realizovat vzdělávací programy a vytvořit metodické materiály pro školní psychology a
školní speciální pedagogy, a pro pedagogické pracovníky, které budou sloužit jako podpora
pro vytváření Plánů pedagogické podpory a dále specifikovat některé oblasti speciálně
pedagogické a psychologické péče v prostředí škol.
Ve spolupráci s kraji přiblížit služby školských poradenských zařízení klientům také
zřizováním odloučených pracovišť pedagogicko-psychologických poraden a speciálně
pedagogických center. Vznik nových odloučených poradenských pracovišť bude respektovat
požadavek na dostupnost služeb a naplňování stanovených standardů.
Termín: 2016-2019
Gestor: MŠMT, ČŠI, NÚV, kraje
33
Financování: ESF, státní rozpočet (spolufinancování), státní rozpočet v rámci plánu hlavních
úkolů
4.6 Podporovat kompenzaci všech typů speciálních vzdělávacích potřeb žáků, včetně
podpory žáků nadaných, a to na principu individualizace podpory
Plán akcí:
Přejít od diagnostiky zaměřené přednostně na zjišťování konkrétní diagnózy k diagnostice
zaměřené na zjišťování míry podpory, kterou žák potřebuje při vzdělávání a navrhování
konkrétních podpůrných opatření.
Zavést a rozvíjet diagnostické postupy zaměřené na vyhodnocení potřebnosti a efektivity
konkrétních podpůrných opatření ve vzdělávání každého jedince s potřebou podpůrných
opatření a zajistit kvalitní proškolení v postupech identifikace vhodných podpůrných opatření
u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Doplnit nástroje psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky o nástroje adaptability
a dynamické diagnostiky, které umožní přesnější vymezení schopností a potřeb žáků z jiného
socio-kulturně odlišného prostředí.
Termín: 2016-2018
Gesce: MŠMT, NÚV
4.7 Zavést systém diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb pro děti a žáky z jiného sociokulturně odlišného prostředí tak, aby bylo možno vyhodnocovat úspěšnost opatření na
podporu jejich vzdělávání
Plán akcí:
Využít výstupů projektů OP VK, které mohou přispět k identifikaci podpůrných opatření pro
žáky s různými druhy speciálních vzdělávacích potřeb, zejména z důvodu sociálního
znevýhodnění. Využití nástrojů pro posuzování míry speciálních vzdělávacích potřeb pro
žáky se zdravotním postižením, vytvořených existujících nástrojů z OP VK. Po ověření zavést
do praxe nástroje posuzování míry speciálních vzdělávacích potřeb pro žáky se zdravotním
postižením vytvořené v rámci projektů OP VK.
Termín: do 1. 9. 2016
Gesce: MŠMT, NÚV
4.8 Dopracování metodik pro práci s žáky se specifickými poruchami učení a chování
Plán akcí:
Bude doplněn Katalog podpůrných opatření o vhodná podpůrná opatření pro žáky se
specifickými poruchami učení a chování.
Termín: do 1. 9. 2016
Gesce: MŠMT, NÚV
4.9 Vzdělávání poradenských pracovníků v práci s diagnostickými, intervenčními nástroji a
stanovování závěrů vyšetření
Cílem je, aby u žáků prováděná diagnostika byla kvalitní a odpovídající požadavkům
kladeným na tento typ nástrojů, které jsou primárně jedním z východisek pro nastavování
podpůrných opatření ve vzdělávání. Metodické vedení poradenských zařízení je klíčové v
34
oblasti diagnostiky a v následných intervencích pro práci se závěry vyšetření a stanovování
jednotlivých doporučení pro vzdělávání.
Plán akcí:
Školská poradenská zařízení budu metodicky vedena k využívání Metodického doporučení
pro posuzování rozumových schopnosti žáků.
Průběžné vzdělávání pracovníků poradenských zařízení v užívání nových diagnostických
a intervenčních nástrojů.
Organizace kasuistických seminářů k užívaným diagnostickým a intervenčním nástrojům.
Pracovníci poradenských zařízení budou též vzděláváni v principech dynamické diagnostiky
(jedná se o postup práce se žákem, který vychází z vyhodnocení posunu v práci žáka
na základě poskytnuté intervence, pomáhá upřesnit učební potenciál žáka).
Termín: 2016-2019
Gesce: MŠMT, NÚV
4.10 Rozvíjet a podporovat efektivní poradenskou činnost v oblasti primární prevence
rizikového chování u dětí, žáků a studentů
Plán akcí:
Vyhodnocovat, vyhlašovat a následně podporovat zejména programy selektivní a indikované
dlouhodobé primární prevence rizikových forem chování dětí a mládeže, programy zaměřené
na předávání odborných informací, vzdělávání a evaluace potřebnosti a efektivity služeb.
Termín: 2016-2019
Gesce: MŠMT, kraje
b) Finanční zajištění Akčního plánu inkluzivního vzdělávání
Cílem navrhovaných aktivit je zabezpečení adekvátních finančních prostředků nezbytných pro
realizaci navrhovaných legislativních opatření. Předpokládá se, že opatření uvedená v Akčním
plánu inkluzivního vzdělávání budou financována především ze státního rozpočtu a
prostřednictvím evropských investičních a strukturálních fondů (ESIF), pro jejichž čerpání je
třeba ze státního rozpočtu zajistit spolufinancování. Budou zváženy možnosti využití dalších
významných zdrojů na národní a mezinárodní úrovni.
4.11 Nastavení efektivního modelu financování podpůrných opatření za využití stávajících
prostředků na financování regionálního školství, dotačních a rozvojových programů
a evropských strukturálních a investičních fondů, které se vážou na oblast práce se žáky se
speciálními vzdělávacími potřebami
Plán akcí:
Do konce prosince 2015, a dále každoročně vždy do konce prosince daného roku:
o zjištění aktuálního počtu dětí s podpůrnými opatřeními na základě
nového systému výkaznictví
35
Do konce února 2016, a dále obdobně každoročně vždy do konce února daného roku:




13
Upřesnění odhadu výdajů na zajištění podpůrných opatření na školní rok 2016/2017
a dále vždy na každý následující školní rok:
o odhad trendů vývoje požadavků na podpůrná opatření
o zjištění dopadu podpory podpůrných opatření do škol
o zpracování výhledových variant pro následující školní rok
o upřesnění odhadu výdajů pro školní rok 2016/2017 a pro následující
školní rok
Do konce února 2016 a následně každoročně:
o zpracování modelu vícezdrojového financování nároků na následující
období, tj. upřesnění intervencí na podporu inkluzivního vzdělávání,
jejichž financování je možné provádět v roce 2016 a dále za
podpory dotačních a rozvojových programů anebo v projektech
podpořených ESIF fondy, Norskými fondy, nebo jinými významnými
finančními nástroji na národní úrovni
Do konce března 2016 a následně každoročně:
o vytvoření plánu vícezdrojového financování na daný rok
o korekce Strategického realizačního plánu OP VVV na rok 2016 a další
období, který obsahuje plán výzev k předkládání projektů (včetně
projektů zjednodušeného vykazování13), které budou realizovány
v období 2016–2018. Akční plán inkluzivního vzdělávání je jedním
z východisek pro vytvoření indikativního, dlouhodobého plánu
a každoročního Strategického realizačního plánu OP VVV
o vytvoření plánu dotačních a rozvojových programů na následující rok
o návrh využití dalších zdrojů na národní úrovni, popř. koordinace výzev
k předkládání projektů.
Do konce května 2016 a následně každoročně:
o upřesnění plánu dotačních a rozvojových programů na následující rok
o upřesnění nároků na státní rozpočet
Viz Příloha č. 4
36
Současný stav – rok 2015
Stávající objem zvýšené podpory vzdělávání žáků se SVP ze státního rozpočtu
Stávající výdaje SR na realizaci vzdělávání žáků se vzdělávacími potřebami:
Odhad celkové zvýšené podpory žáků se
SVP v roce 2015:
3 788 966 tis. Kč
Zdrojové členění:
Příplatky na zdravotní postižení:
2 906 323 tis. Kč
76,70%
169 213 tis. Kč
4,47%
713 430 tis. Kč
18,83%
1 582 118 tis. Kč
41,76%
Rozvojové programy MŠMT
Ind. dofinancování KÚ:
Druhové členění:
Asistenti pedagoga CELKEM
z příplatků na zdravotní postižení
709 475 tis. Kč
z RP
159 213 tis. Kč
z rezervy KÚ
713 430 tis. Kč
Ostatní podpora
2 206 848 tis. Kč
58,24%
z příplatků na zdravotní postižení
2 196 848 tis. Kč
z rozvojových programů
10 000 tis. Kč
Dotační a rozvojové programy MŠMT v roce 2015
Pro rok 2015 je přepokládaná výše finančních prostředků z dotačních a rozvojových
programů na podporu inkluzivního vzdělávání cca 340 mil. Kč14
MŠMT systematicky a průběžně podporuje vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami také prostřednictvím dotačních a rozvojových programů. K naplňování cílů
a plnění opatření nezbytných pro realizaci klíčových aktivit v oblasti speciálního vzdělávání,
prevence rizikového chování, inkluzivního vzdělávání, integrace, pedagogickopsychologického poradenství využívá nástrojů podpory subjektů, které se na realizaci na
místní úrovni podílejí – dotačních a rozvojových programů.
14
Viz Příloha č. 2
37
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání v roce 2015
Celková alokace na výzvy plánované pro rok 2015 na podporu projektů inkluzivního
vzdělávání je celkem 2,03 mld. Kč (viz Příloha č. 4 15).
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) je víceletým tematickým
programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, v jehož rámci je možné
v programovacím období 2014 - 2020 čerpat finanční prostředky z evropských strukturálních
a investičních fondů. Cílem OP VVV je přispět k posunu České republiky směrem k
ekonomice založené na vzdělané, motivované a kreativní pracovní síle, na produkci kvalitních
výsledků výzkumu a jejich využití pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR.
Jednou z oblastí intervence OP VVV je i podpora rovnosti a kvality ve vzdělávání, která je
vtělena zejména do třetí prioritní osy operačního programu (PO3) s názvem „Rovný přístup
ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání“. Tato osa je
zaměřena na vzdělávání k sociální integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami, zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ,
zlepšení kvality vzdělávání a výsledků v klíčových kompetencích, rozvoj strategického řízení
a hodnocení kvality ve vzdělávání, zkvalitnění přípravy budoucích a začínajících
pedagogických pracovníků, zvyšování kvality vzdělávání a odborné přípravy včetně posílení
jejich relevance k potřebám trhu práce.
Koordinace16 projektů systémových, ostatních a projektů formou zjednodušeného finančního
vykazování (šablon) je obsahem realizační strategie OP VVV, tzv. akce KLIMA.
Při přípravě výzev k předkládání projektů jsou dodržovány principy adicionality a jsou
sledovány synergie a komplementarity s dotačními a rozvojovými programy MŠMT.
Odhad dopadů na státní rozpočet v roce 2016
Pro zabezpečení realizace § 16 počítáme s vícezdrojovým financováním, následující text se
týká pouze dopadů na státní rozpočet v roce 2016.
Zdůvodnění požadavku na navýšení
státního rozpočtu
Navýšení prostředků na základě
neuspokojené poptávky po asistentech
pedagoga na straně zdrojů krajů
Navýšení prostředků na základě
neuspokojené poptávky po asistentech
pedagoga
plynoucí
z rozvojových
a dotačních programů
Navýšení prostředků na podporu
Částka
Plnění aktivity APIV
276,4 mil. Kč
2.9 podpora žákům ze strany
asistenta pedagoga a dalších
42 mil. Kč
2.9 podpora žákům ze strany
asistenta pedagoga a dalších
19,5 mil. Kč
2.11 podpora systémové práce
15 Podrobněji viz
http://www.msmt.cz/uploads/OP_VVV/Predbezny_harmonogram_vyzev_OP_VVV_2015.xlsx
16
Schéma koordinace projektů na podporu inkluzivního vzdělávání – viz příloha č. 6
38
vzdělávání cizinců v ZŠ na základě
neuspokojené poptávky z rozvojového
programu
Informační a vzdělávací kampaň pro
pedagogické
pracovníky
v oblasti
implementace podpůrných opatření
(NIDV)
s žáky s odlišným mateřským
jazykem
12 mil. Kč
Koordinační centra pro vzdělávání žáků
cizinců (NIDV)
Posílení
kapacity
poradenských zařízení
školských
57,4 mil. Kč
Dočasné
vzdělávání
ŠPZ
prostřednictvím (NÚV)
Zahájení činnosti revizního pracoviště a
s tím spojené procesy (NÚV)
0,2 mil. Kč
Celkem
2,5 mil. Kč
3.1 Vzdělávání pedagogických
pracovníků škol a pracovníků ŠPZ
v oblastech zaměřených na
porozumění podpůrným opatřením
a jejich zavádění do praxe
2.11 podpora systémové práce
s žáky s odlišným mateřským
jazykem
4.4 systémově nastavit podmínky
pro činnost specialistů ve školách a
ve školských poradenských
zařízení
4.3 Zavedení podpůrných opatření
na úrovni ŠPZ
4.2 Ověření, implementace
a podmínky k naplňování
standardu poradenských služeb v
ŠPZ
410 mil.
Kč
Odhad dopadů na státní rozpočet v roce 2017 a 2018
Nadpožadavky na rozpočet 2016 a dále roky 2017 a 2018 – odhad bude upřesněn postupem
v bodě 4.11.
Specifikace požadavků
v běžných výdajích
Inkluzivní vzdělávání implementace § 16
rok 2016
410 000 000
rok 2017
1 000 000 000
rok 2018
1 500 000 000
39
Strategická cesta 5: Spolehlivá data
Existence zacílené a pravidelně evaluované datové politiky je nezbytným předpokladem
kvalifikovaných rozhodnutí při tvorbě a vyhodnocení dopadů veřejných politik. Právě tvorba
politik na základě prokazatelných dat, je tím nezbytným předpokladem pro dlouhodobý
rozvoj systémů inkluzivního vzdělávání. Tato kapitola si dává za cíl definovat soubory
připravovaných a již dnes dostupných dat a jejich plánované rozvedení v souvislosti se
schopností vyhodnocení dopadů opatření APIV ve sledovaném prostředí.
Milníky na této cestě do roku 2018:





Je vytvořen jednotný evidenční systém („výkaznictví“) pro poskytovatele školských
poradenských služeb a jednotné evidence a statistiky žáků vzdělávaných
v inkluzivním prostředí, za účelem zvýšení efektivity a predikce poskytovaných
poradenských služeb
Jsou zavedeny a využívány nástroje pro sledování rovného přístupu ke kvalitnímu
vzdělávání
Jsou vytvořeny a sledovány indikátory vycházející z metodiky hodnocení a
monitoringu Strategie romské integrace do roku 2020
V praxi se uplatňují indikátory a postupy vycházející z doporučení pracovní skupiny
pro naplňování Memoranda o dlouhodobé spolupráci mezi ministrem pro lidská práva,
rovné příležitosti a legislativu a Českou školní inspekcí zastoupenou ústředním
školním inspektorem v oblasti zjišťování rovného přístupu ke vzdělávání
Sledují se kvalitativní dopady realizace projektů zaměřených na inkluzivní vzdělávání
5.1 Česká školní inspekce
ČŠI v rámci Plánu hlavních úkolů pro školní rok 2015 / 201617 zjišťuje a hodnotí při
inspekční činnosti ve školách a školských zařízeních (mimo jiné):
 zajištění rovných příležitostí pro každé dítě, každého žáka a studenta při přijímání ke
vzdělávání, v jeho průběhu a při jeho ukončování
 podporu vnitřní diferenciace vzdělávání s využitím obsahové i metodické
individualizace výuky respektující možnosti, schopnosti a potřeby každého dítěte,
žáka a studenta pro úspěšné zvládnutí daného stupně vzdělávání
 dodržování postupu při umísťování dětí a mládeže do školských zařízení pro výkon
ústavní nebo ochranné výchovy a školských zařízení pro preventivně výchovnou péči
 podporu dětem, žákům a studentům pro adaptaci při přechodu na vyšší stupeň
zdělávání, změně školy a oboru vzdělání
 využívání formativního a sumativního hodnocení dětí, žáků a studentů
17
http://www.csicr.cz/getattachment/f62d1fe8-5c6a-4ce1-90e2-5d85572a6961
40

uplatňování individuálního přístupu při hodnocení se zřetelem na individualitu
a specifické potřeby každého dítěte, žáka a studenta, motivaci prostřednictvím
hodnocení včetně hodnocení individuálního pokroku dítětem, žákem a studentem
samotným.
V rámci specifických úkolů18 v Plánu hlavních úkolů na rok 2015/2016 ČŠI zjišťuje,
hodnotí a kontroluje mimo jiné:
 ochrana dětí, žáků a studentů před projevy šikany, diskriminace, nepřátelství nebo
násilí
 zápisy žáků do 1. ročníku základního vzdělávání
 vzdělávání romských žáků v jednotlivých vzdělávacích programech
 vzdělávání dětí v zařízeních ústavní a ochranné výchovy
 vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením
 spolupráce základních škol s orgány sociálně-právní ochrany dětí
 činnost asistentů pedagoga
 činnost pedagogicko-psychologických poraden, speciálně-pedagogických center
a školních poradenských pracovišť.
Tyto činnosti budou zařazovány do Plánu hlavních úkolů ČŠI opakovaně, stejně jako úkol
„Zařazování žáků do vzdělávacího programu RVP ZV – přílohy upravující vzdělávání žáků
s lehkým mentálním postižením.“ Každoroční provádění tohoto šetření je plněním opatření
Akčního plánu, kterým se ČR zavázala naplnit rozsudek Evropského soudu pro lidská práva.
Vzhledem k tomu, že rozsudek kritizoval zejména významné nadhodnocení počtu romských
žáků mimo hlavní vzdělávací proud, byl požadavek na statistické šetření jedním
z nejzásadnějších. Česká školní inspekce tak z pověření MŠMT dosud provedla již tři šetření
od školního 2012/2013. Metodika šetření se vyvíjí a postupně stabilizuje. K rozvoji metodiky
a validaci šetření přispěje i realizace Memoranda o spolupráci mezi ministrem pro lidská
práva a Českou školní inspekcí (2014).
V roce 2015 bude dokončen rámec pro komplexní hodnocení kvality, jehož součástí je
definování kritérií kvalitní školy, která budou zveřejněna spolu s metodikou pro jejich
používání. Kritéria budou stanovována na delší časové období, aby školy měly dostatek času
na provedení změn. Podpora škol se slabými výsledky bude postavena na podpoře ředitelů
škol a týmů podílejících se na vedení škol v oblastech vedení procesů vzdělávání a učení,
strategického vedení a řízení změny, vedení týmu, řízení organizace a osobního profesního
rozvoje. Tyto oblasti a popis kompetencí jsou základem standardu ředitele, vytvořeném v roce
2015 v rámci Individuálního projektu národního (IPn) Kariérní systém.
V letech 2016 – 2018 se ČŠI v rámci systémového projektu Komplexní systém hodnocení
zaměří na vytvoření a ověřování nástrojů pro zjišťování míry spravedlivosti vzdělávacího
systému a promítnutí zjištěných socioekonomických dat do výsledků a hodnocení průběhu
vzdělávání.
Financování: státní rozpočet, ESF a státní rozpočet jako spolufinancování
18
http://www.csicr.cz/getattachment/c3e9b77c-a183-4564-9966-8ee257eb9e62
41
5.2 Evidence a statistiky žáků vzdělávaných v inkluzivním prostředí
Do konce roku 2015 budou zahájeny práce na návrhu změny evidenčního systému a následně
i jeho implementace v prostředí škol a školských poradenských zařízeních.

Česká republika bude každoročně provádět šetření žáků, a to jak ve školách, tak ve
školských poradenských zařízeních. Bude zaveden jednotný systém evidence v rámci
školních matrik v souvislosti se zavedením systému podpůrných opatření.
o Monitoring bude vycházet z potřeb a nastavení § 16 školského zákona.
o Cílem bude získat přehled o dopadu opatření ve školské praxi prostřednictvím
šetření v samotných školách a školských poradenských zařízeních.
o Cílem bude získání jednotné evidence výkaznictví v rámci ČR a tím
informace, jak jsou podpůrná opatření v praxi uplatňována tak, aby bylo možné
celý systém průběžně monitorovat, hodnotit a evaluovat.
5.3 Monitorovací indikátory OP VVV
Akční plán pro inkluzivní vzdělávání bude dále sledovat kontextové indikátory, které
vycházejí ze sady indikátorů Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.



5 16 10 Počet dětí a žáků s potřebou podpůrných opatření v podpořených organizacích
5 17 10 Počet dětí, žáků a studentů Romů v podpořených organizacích
5 17 15 Počet dětí a žáků Romů začleněných do vzdělávání
Definice
indikátorů
OP
VVV
jsou
na
webových
stránkách
http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/monitorovaci-indikatory-op-vvv.
MŠMT:
5.4 Monitoring Strategie romské integrace 2020
Na národní úrovni je nyní připravována společná metodika hodnocení a monitoringu
Strategie romské integrace 2020. Monitoring bude probíhat každoročně v rámci Zprávy
o naplňování Strategie romské integrace 2020 v gesci Úřadu vlády. Cílem je výrazně posílit
sběr dat a zajistit zpracování vstupních analýz kvalifikovanými subjekty, především
výzkumnými pracovišti a kvalifikovanými neziskovými subjekty.
5.5 Evaluace dopadů a kvality podpořených projektů OP VVV
V rámci OP VVV budou realizovány evaluace pro vyhodnocení účelnosti a účinnosti
podporovaných aktivit při dosahování specifických cílů a výsledků vytyčených v oblasti
inkluzivního vzdělávání. Evaluace budou realizovány na úrovni výzev a projektů zaměřených
na podporu inkluzivního vzdělávání, a to v souladu s indikativním plánem výzev uvedeným
v Příloze 3. Evaluace budou probíhat na základě Evaluačního plánu OP VVV, který bude
projednán a schválen partnery v rámci Monitorovacího výboru OP VVV. Nově bude
vytvořena a zavedena metodika pro hodnocení a řízení kvality aktivit, které jsou v rámci
projektů realizovány na podporu začleňování dětí se SVP.
42
5.6 Ověřit a vyhodnotit implementaci zákonem zavedených podpůrných opatření
Plán akcí:
Cílem legislativních změn je nastavení pozitivních podmínek pro vzdělávání všech žáků tak,
aby při zabezpečení adekvátních podpůrných opatření, nezbytných pro zajištění vzdělávacích
potřeb každého žáka bylo možné vzdělávání uskutečňovat přednostně v hlavním vzdělávacím
proudu. Obsahem této průběžné aktivity je ověřit funkčnost podpůrných opatření zavedených
zákonem, vyhodnotit funkčnost podpůrných opatření ve vzdělávání pro všechny skupiny dětí,
žáků a jasně definovat podmínky uplatňování podpůrných opatření a jejich financování.
Termín: 2016-2019
Gesce: MŠMT
5.7 Plán vyhodnocování Akčního plánu inkluzivního vzdělávání
Naplňování Akčního plánu inkluzivního vzdělávání bude každoročně po etapách
vyhodnocováno, bude zpracována zpráva o průběžném vyhodnocení plnění a v případě
potřeby budou navrženy jeho aktualizace. V roce 2018 bude zpracována zpráva o
vyhodnocení plnění celého Akčního plánu inkluzivního vzdělávání 2016-2018 a bude
zpracován návrh na období 2019 – 2020.
Termín: 2016-2019
Gesce: MŠMT
43
Část C – Ze školy do práce
Cíl: zajistit takové parametry vzdělávacího systému, které společně s opatřeními na podporu
zaměstnanosti pomohou vládě ČR garantovat, že každý mladý člověk do 25 let dostane
kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, odborné přípravy nebo stáže, a to do 4
měsíců poté, co se stal nezaměstnaným, ukončil formální vzdělávání anebo odešel ze systému
formálního vzdělávání.19
C.1 Monitoring trhu práce, rozvoj informačního systému o vzdělávání a trhu práce
a realizace kariérového poradenství
Plán akcí:
V rámci projektu PŘEKVAP (Předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce) je zaměřena
pozornost především na strukturu a pohyb pracovní síly jako takové. Získané informace
o vývoji profesní struktury mohou být vztaženy k problematice uplatnitelnosti absolventů
škol. Plánován je rozvoj mezirezortní spolupráce při předvídání potřeb trhu práce v návaznosti
na projekt PŘEKVAP.
Informace o uplatnitelnosti absolventů škol vychází z datových podkladů využívaných pro
monitoring nezaměstnanosti absolventů v rámci projektu VIP II Kariéra
(www.infoabsolvent.cz).
Sledování uplatnitelnosti absolventů na trhu práce - v návaznosti na dlouhodobé systematické
práce, metody a výstupy projektu VIP II Kariéra - v oblastech:
 nezaměstnanost absolventů SŠ a VOŠ (publikace vychází každý rok)
 analýza struktury pracovní síly z pohledu vzdělávání
 vzdělanostní struktura nově přijímaných žáků SŠ a VŠ
 přechod absolventů na trh práce.
Sledování příčin předčasných odchodů ve vzdělávání a návrh opatření pro školy v oblasti
poradenství (výchovného, psychologického a kariérového) a doporučení pro ostatní
organizace, které mohou tvořit podporu ohroženým skupinám v rámci pilotního projektu
zaměřeného na rozvoj kariérového poradenství v krajích (OP VVV).
Rozvoj integrovaného informačního systému www.infoabsolvent.cz generujícího informace
z oblasti vzdělávání (vzdělávací nabídka, vzdělávací programy a možnosti pracovního
uplatnění) a poptávce na trhu práce (profesní struktury zaměstnanosti včetně vývojových
trendů do roku 2020, nezaměstnanosti absolventů škol apod.), vše se zohledněním cílových
skupin ohrožených zdravotním a sociálním vyloučením.
Vzdělávací a metodická podpora služeb kariérového poradenství v rezortu školství: volba
profesní vzdělávací dráhy je součástí kurikula – RVP pro základní vzdělávání a RVP pro
gymnaziální vzdělávání obsahují vzdělávací oblast Člověk a svět práce, RVP pro střední
odborné vzdělávání obsahují průřezové téma Člověk a svět práce.
Termín: 2016-18
Gesce: MŠMT, NÚV
Financování: státní rozpočet (rámci plánu hlavních úkolů), ESF, státní rozpočet
(spolufinancování).
19
Viz program „Záruka pro mladé“, http://www.mpsv.cz/cs/16867 .
44
C.2 Podpora spolupráce škol a zaměstnavatelů
Plán akcí:
Realizace spolupráci škol, zaměstnavatelů, vzdělávacích organizací a dalších partnerů při
plánování rozvoje vzdělávání s ohledem na potřeby regionálního trhu práce a regionální
systém podpory inovací v krajských akčních plánech (OP VVV).
Podpora zavedení některých opatření navrhovaných studií nového modelu odborného
vzdělávání vytvořených v projektu POSPOLU, podporující prostupnost odborného
vzdělávání.
Spolupráce škol a zaměstnavatelů s podporou šablon20 s využitím doporučení z projektu
POSPOLU.
Praktické vyučování v oborech odborného vzdělávání zajišťovat v rámci možností
v příslušných regionech na pracovištích zaměstnavatelů.
Podporovat systémové využívání stáží ve firmách jako efektivního nástroje podpory
zaměstnatelnosti, ve spolupráci se školou.
Rozvíjet systémy vzdělávání pedagogických pracovníků odborných předmětů v reálné praxi.
Termín: 2016-18
Gesce: MŠMT, NÚV, kraje, školy, zaměstnavatelé, ostatní organizace působící ve vzdělávání
Financování: ESF, státní rozpočet (spolufinancování).
C.3 Kompenzace předčasných odchodů ze vzdělávání, špatné volby vzdělávacího oboru
nebo dráhy a podpora průchodnosti vzdělávací soustavou
C.3.1 Propojení počátečního vzdělávání s Národní soustavou kvalifikací
 širší umožnění získání profesních kvalifikací žákům, kteří nedokončí maturitní nebo
učební obor, též ve vazbě na novelu živnostenského zákona
 revize schválených standardů profesních kvalifikací v rámci Národní soustavy kvalifikací
a tvorba nových profesních kvalifikací
 realizace dalšího propojení s jinými fungujícími kvalifikačními systémy (legislativní
propojování s NSK a další propojování s živnostenským zákonem)
 podpora a rozvoj úzkého propojení rekvalifikací s NSK a vztahů NSK a NSP
 spolupráce s MPSV a Generálním ředitelstvím Úřadu práce při nastavení možnosti
modularizace rekvalifikací a umožnění hrazení zkoušky, bez povinné účasti na
rekvalifikaci, podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího
vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání),
ve znění pozdějších předpisů.
Gesce: MŠMT, NÚV
C.3.2 Zavedení Mistrovské zkoušky
Mistrovská zkouška umožní získat vzdělání na úrovni EQF 5. K jejímu složení možné
přistoupit po získání příslušného oboru vzdělání nebo úplné profesní kvalifikace. Samotná
zkouška pak bude definována na úrovni 5 EQF
20
Projekty se zjednodušeným finančním vykazováním (OP VVV)
45
Termín: 2016-18
Gesce: MŠMT, NÚV
C.4 Podpora a rozvoj škol jako center celoživotního učení
Podporovat a rozvíjet práci škol, školských zařízení a knihoven jako center celoživotního
učení, která poskytují nejen počáteční vzdělávání pro žáky, ale i širokou nabídku dalšího
vzdělávání (profesního, zájmového, občanského, rekvalifikací) zaměřeného na dospělou
populaci včetně seniorů, a podílejí se na systému uznávání založeném na Národní soustavě
kvalifikací pro nejrůznější skupiny dospělých.
Podpora a rozvoj škol jako center celoživotního učení:
 poskytováním metodické podpory školám, popř. školským zařízením, která bude směřovat
do oblasti dalšího vzdělávání, např. s možností stát se autorizovanou osobou a využívat
Národní soustavy kvalifikací,
 zmapováním situace týkající se realizace dalšího vzdělávání ve školách, školských
zařízeních a v knihovnách.
Termín: 2016-18
Gesce: MŠMT, NÚV
C.5 Včasné plánování a podpora žáků se SVP při přechodu ze školy do zaměstnání
V rámci OP VVV podpořit rozvoj spolupráce škol, dětí, žáků, rodiny, sociálních služeb
a zaměstnavatelů na místní úrovni pro realizaci tranzitních programů a pro rozvoj
podporovaného zaměstnávání.
Definici tranzitního programu v roce 1994 zavedl Council for Exceptional Children21:
„Přechod se vztahuje ke změně v chování studenta, kdy se ujímá dospělé role ve společnosti.
Tyto role zahrnují zaměstnání, další studium, vedení domácnosti, přiměřené začlenění do
společnosti a uspokojivé osobní a sociální vztahy. Proces přechodu obsahuje koordinovanou
účast ve školních programech, ve službách agentur pro dospělé lidi a v přirozené podpoře ve
společnosti. V rámci širokého konceptu vývoje kariéry může přechod začínat na základní
nebo střední škole. Tranzitní plánování by nemělo začít později než ve 14 letech a studenti by
měli být podporováni v celé šíři jejich schopností k převzetí co největší zodpovědnosti pro
toto plánování.“
V ČR většinou je tranzitní program pojímán jako příprava na pracovní uplatnění v rámci
podporovaného zaměstnávání jako individuální praxe s asistencí, která se vyjednává a ověřuje
ještě v posledním ročníku školy. Program je v ČR ověřen pro žáky se zdravotním i mentálním
postižením.
Plán akcí:
2015 – projednání návrhu výzvy v rámci OP VVV na podporu tranzitních programů
a programů přechodu ze školy do práce v Plánovací komisi programu a Monitorovacím
výboru OP VVV
2016 – výzva k předkládání projektů na základě výstupů projednání
2017–2019: realizace projektů na místní úrovni a jejich vyhodnocení
Gesce: MŠMT - výzva k předkládání projektů
21
http://www.cec.sped.org/Search?q=transition
46
Příloha č. 1
Varianty řešení:
I. Návrh zrušení přílohy LMP bez náhrady a řešení individuálním přístupem k žákovi
v rámci RVP ZV
Podstatou návrhu je nastavení individuálních cílů vzdělávání žáka v rámci RVP ZV, na
základě lepšího porozumění individuálním potřebám dětí a žáků a navazujícího navrhování,
realizace a vyhodnocování vhodných podpůrných opatření pro rozvoj potenciálu každého
dítěte, v rámci Plánů pedagogické podpory nebo Individuálních vzdělávacích plánů. Zároveň
s tímto opatřením je třeba provést a nastavit taková opatření, která školám umožní přechod k
RVP ZV a k využití podpůrných opatření, které zajišťují kvalitní vzdělání pro žáky se SVP.
Tento návrh zaslal Úřad vlády – kancelář Rady vlády pro záležitosti romské menšiny
a sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny - v rámci připomínkového řízení
s externími partnery k Akčnímu plánu inkluzivního vzdělávání.
II. Návrhy úprav kapitoly 8 RVP ZV (za předpokladu odstranění přílohy 2 RVP ZV)
tak, aby bylo ošetřeno vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (LMP)
Tyto návrhy byly projednány pracovní skupinou 4. 5. 2015 a v následných jednáních.
Pracovní skupina se skládá z aktérů, kterých se změna RVP dotýká.
Výstupem dosavadních jednání je doporučení varianty č. 2.
Návrh 4 variant řešení transformace RVP ZV-LMP:
Varianta 1: příloha RVP ZV-LMP nebude transformována, zůstane samostatnou součástí
RVP ZV.
Varianta 2: příloha RVP ZV-LMP bude transformována, dojde k jejímu zapracování do
příslušných kapitol RVP ZV, včetně úpravy kapitoly 5 – očekávané výstupy, s tím, že
vzdělávací cíle žáky budou upravovány individuálně na základě lepšího porozumění
individuálním potřebám dětí a žáků a navazujícího navrhování, realizace a vyhodnocování
vhodných podpůrných opatření pro rozvoj potenciálu každého dítěte, v rámci Plánů
pedagogické podpory nebo Individuálních vzdělávacích plánů.
Varianta 3: příloha RVP ZV-LMP bude transformována, dojde k jejímu zapracování do
příslušných kapitol RVP ZV, především do kapitoly 8 RVP ZV (Částečně bude doplněn text
kapitoly 5 o úpravy a formulace očekávaných výstupů pro žáky s LMP, vzdělávací obsah se
stane součástí metodické podpory pro tvorbu individuálních vzdělávacích plánů, ŠVP.
Převedení kapitoly 5 RVP ZV-LMP do DIKOR bez změny (případně se změnou) obsahu této
kapitoly.).
Varianta 4: Varianta 1, 2, nebo 3 bude realizována jako přechodné řešení úpravy vzdělávání
žáků s LMP a současně se bude připravovat nová koncepce RVP ZV, která propojí požadavky
na vzdělávání všech skupin žáků v základním vzdělávání a lépe zohlední organizační
a obsahové požadavky inkluzívního vzdělávání.
47
Příloha č. 2
Dotační a rozvojové programy na podporu inkluzivního vzdělávání pro rok 2015
Název programu
Finanční prostředky (Kč)
Dotační programy
Speciální učebnice, učební texty a materiály pro žáky se
zrakovým, sluchovým, mentálním postižením a specifickými
poruchami učení
Program na podporu integrace romské komunity
Program na podporu soc. znevýhod. romských žáků SŠ a
studentů VOŠ
Program na podporu vzdělávání v jazycích národnostních
menšin a multikulturní výchovy
Program na podporu aktivit v oblasti primární prevence
rizikového chování (včetně podprogramu protidrogové
politiky)
Program na podporu aktivit v oblasti primární prevence
rizikového chování (včetně podprogramu sociální prevence a
prevence kriminality)
1 286 000
14 000 000
5 800 000
15 029 000
12 196 000
8 134 000
Program na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na
území ČR
3 000 000
Podpora nadaných žáků SŠ a ZŠ (Fond na podporu nadání)
5 000 000
Rozvojové programy
Bezplatná výuka českého jazyka přizpůsobená potřebám
žáků-cizinců z třetích zemí
Finanční prostředky (Kč)
8 000 000
Kompenzační učební pomůcky pro děti, žáky a studenty se
zdravotním postižením
10 000 000
Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se
zdrav. postižením (modul A)
60 000 000
Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se
sociál. znevýhodněním (modul B)
105 000 000
48
Rozvojový program MŠMT na podporu školních psychologů
a škol. spec. pedagogů ve školách a metodiků-specialistů ve
školských poradenských zařízení.
Zajištění bezplatné přípravy k začlenění
do základního vzdělávání dětí osob se státní příslušností
jiného členského státu Evropské unie
90 000 000
910 000
Zajištění podmínek zákl. vzdělání nezletilých azylantů, osob
požívajících dopl. ochrany, žadatelů o udělení mezinárodní
ochrany na území České republiky a dětí cizinců umístěných
v zařízení pro zajištění cizinců
2 200 000
Vybavení školských poradenských zařízení diagnostickými
nástroji
2 000 000
Podpora implementace Etické výchovy do vzdělávání v
základních školách a v nižších ročnících víceletých gymnázií
3 000 000
Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání
8 500 000
345 055 000
Celkem Kč
49
Příloha č. 3
Výběr z indikativního plánu výzev (podpora inkluzivního vzdělávání)
Název výzvy
Alokace plánové
výzvy (podpora)
Plánované
datum
vyhlášení
výzvy
Inkluzívní vzdělávání
700 000 000 Kč
Srpen 2015
Místní akční plány rozvoje
vzdělávání
630 000 000 Kč
Září / říjen
2015
Podporované aktivity
Podpora nových týmů a jejich kontaktů v komunitě u nově budovaných mateřských škol, případně
dětských skupin;
- Podpora inkluzivity, otevřenosti a lepší spolupráce s rodiči jako předpoklad pro kvalitní mateřské
školy;
- Podpora alternativních forem předškolního vzdělávání v odůvodněných případech;
- Spolupráce nízkoprahových forem předškolního vzdělávání a mateřských škol.
- Podpora pedagogů přípravných tříd běžných základních škol (práce s RVP PV);
- Odborní pracovníci a asistenti pedagoga do ZŠ a MŠ
- Programy zaměřené na prevenci školní neúspěšnosti sociálně znevýhodněných a romských dětí
(„dobrý start“);
- Usnadňování přechodu mezi stupni vzdělání dětí a žáků.
- Rozvoj spolupráce pedagogických a sociálních služeb a rodiny ve vzdělávání;
- Vzdělávání učitelů v oblasti práce s kolektivem dětí z odlišných etnických a sociálních skupin;
- DVPP - Otevřenost učitelů včetně vedení k práci se sociokulturním kontextem, ve kterém se
nachází jednotlivé děti, vzdělávání pro celou školu;
- DVPP: zážitkové vzdělávání učitelů zaměřené na změny postojů k romské marginalizované
komunitě; vzdělávání učitelů v oblasti specifik vzdělávání romských dětí
- Osvěta veřejnosti v oblasti inkluzívního vzdělávání;
- Podpora KPSVL Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám
Podpořeny budou projekty na podporu funkčních partnerství pro vytvoření místních akčních plánů
v území. Podmínkou je spolupráce se školami, mimoškolním vzděláváním, rodiči a spolupráce obcí
ze spádového území. Cílem je plánovat společné nebo sdílené aktivity v území, které přispějí k
naplnění Dlouhodobého záměru vzdělávání a vzdělávací soustavy kraje a zlepší kvalitu vzdělávání
ve školách, s důrazem na podporu slabých škol, slabších žáků a rozvoj potenciálu každého žáka.
Součástí aktivit může být společné plánování investičních akcí, které území bude chtít podpořit z
IROP. Podpořeny budou i konkrétní aktivity, které již byly naplánovány ve spolupráci ve
funkčních partnerstvích v území. Podmínkou je spolupráce se školami a zaměření na podporu žáků
ohrožených školních neúspěchem a rozvoj potenciálu každého žáka.
50
250 000 000 Kč
Individuální projekty
systémové: viz avízo o
parametrech výzvy:
http://www.msmt.cz/struktu
ralni-fondy-1/aviza-oparametrech-vyzvy-draftybudoucich-vyzev-op-vvv
200 000 000 Kč
150 000 000 Kč
Individuální projekt
systémový: Podpora
inkluzivního vzdělávání
100 000 000 Kč
Téma B: Podpora kvality v systému poradenství: Cílem je posílení kvality pedagogickopsychologického a speciálně pedagogického poradenství a efektivní komunikace o dítěti, žákovi
nebo studentovi mezi školskými poradenskými zařízeními (pedagogicko-psychologickými
poradnami a speciálně pedagogickými centry, dále ŠPZ), službami poskytovanými školou,
pedagogy mateřských, základních a středních škol a rodinou v oblasti inkluzivního vzdělávání,
zejména v uplatňování podpůrných opatření a individuální podpory dětí, žáků a studentů. Školská
poradenská zařízení budou spolupracovat jak mezi sebou, tak i s mateřskými školami (MŠ),
základními školami (ZŠ), středními školami (SŠ), nestátními neziskovými organizacemi (NNO) a
orgány sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) tak, aby celý systém směřoval ke koordinované
podpoře dětí, žáků a studentů a ke snižování rozdílů v činnosti poradenských služeb mezi regiony i
mezi jednotlivými zařízeními.
Téma D: Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami
Cílem je podpořit kvalitní a inkluzivní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami, v
Červenec 2015 souladu s Koordinovaným přístupem v sociálně vyloučených lokalitách. Tento přístup, na kterém
spolupracují Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy (MPSV, MMR, MŠMT) a Úřad vlády, umožní koncentrovat
prostředky a úsilí na místa nejvíce postižení sociálním vyloučením, ve všech aspektech, které je
třeba souběžně podpořit, aby došlo ke zlepšení: vzdělávání, sociální práce zaměstnanost a sociální
bydlení. Území dopadu budou identifikována v metodice, která se vytváří ve spolupráci výše
zmíněných vládních orgánů.
Téma H: Prevence a transformace systému ústavní nebo ochranné výchovy
Cílem je předcházení nařízení ústavní nebo ochranné výchovy, nastavení a propojení systémové
spolupráce mezi všemi zainteresovanými subjekty pracujícími s dítětem – klientem střediska
výchovné péče a jeho rodinou. Zkracování délky pobytu u dětí s již nařízenou ústavní nebo
ochrannou výchovou. Dále nastavení přímé a individuální psychologické pomoci dítěti – práce s
identitou dítěte, příprava dětí na změnu prostředí (přemístění dítěte), práce s dítětem na jeho
sebereflexi a zapojování do rozhodování o všech věcech, které se ho dotýkají.
Prosinec 2015
Zhodnocení, revize a syntéza výstupů (včetně analytických dat) z předchozího období. Vyjednání legitimity jejich používání
v práci ŠPZ i škol a školských zařízení. Nalezení konsenzu a komunikační strategie směrem k odborné veřejnosti. Činnost
odborného panelu. Vytváření návrhu pro zpřesňování akčního plánu inkluzivního vzdělávání a návrhů pro zacílení výzev. 2.
Komunikační kampaň k veřejnosti k akčnímu plánu inkluzivního vzdělávání. 3. Tvorba školské inkluzívní koncepce krajů 4.
Tvorba návrhu konkrétních opatření pro transformaci systému institucionální péče (tyto návrhy by se staly podkladem pro
následný projekt na transformaci). 5. Pilotní ověření možnosti využít speciální pedagogy ze škol a SPC (většinou
zřizovaných kraji) jako zdroj zkušeností a podpory pedagogů z běžných škol
51
Příloha č. 4
Připravovaná výzva k předkládání IPo – individuálních projektů ostatních formou
šablon pro školy bude podporovat projekty zaměřené na:
 nastavení podmínek rovných příležitostí ve vzdělávání pro všechny – na školní úrovni
 inkluze v předškolním vzdělávání – na školní úrovni (včetně takto zacíleného DVPP)
 snižování předčasných odchodů ze vzdělávání – na školní úrovni
 podporu matematické a čtenářské gramotnosti (včetně takto zacíleného DVPP).
 Předpokladem financování je vytvoření plánu aktivit. Tyto aktivity musí respektovat
obecně stanovená pravidla a náležitosti poskytování podpůrných opatření žákům dané
skupiny.
Plán aktivit musí vycházet z aktuálního stavu a potřeb školy, musí být zaměřen na zajištění
kvalitního a inkluzivního vzdělávání, rozvoj potenciálu pro každého žáka.
Monitorovacím indikátorem výsledku těchto projektů je zlepšení školy (posun) v hodnocení
kvality a inkluzivity vzdělávání.
Gesce: MŠMT
Plán akcí:
2015 – příprava šablon a konzultace s EK
2016 – vyhlášení výzvy pro školy
2016–2018 – realizace projektů
Připraveny jsou tyto šablony:
Mateřské školy:
1.
Osobnostně sociální a profesní rozvoj pedagogů MŠ
1.1. Podpora kvality práce ředitele MŠ – koučování
1.2. Osobnostně sociální rozvoj předškolních pedagogů MŠ – individuální
1.3. Osobnostně sociální rozvoj předškolních pedagogů MŠ – týmový
1.4. Profesní rozvoj předškolních pedagogů prostřednictvím supervize
1.5. Sdílení zkušeností předškolních pedagogů z různých MŠ prostřednictvím vzájemných návštěv
1.6. Specifika práce pedagoga s dvouletými dětmi v MŠ
2.
Personální podpora MŠ
2.1. Chůva – personální podpora MŠ (0,5 za měsíc)
2.2. Školní speciální pedagog / školní psycholog – personální podpora MŠ (0,1 za měsíc)
2.3. Sociální pedagog – personální podpora MŠ (0,1 za měsíc)
3.
Usnadňování přechodu dětí z MŠ do ZŠ
3.1. Prevence logopedických vad a problémů komunikačních schopností u dětí v MŠ
3.2. Individualizace vzdělávání v MŠ
3.3. Odborně zaměřená tematická setkávání a spolupráce s rodiči dětí v MŠ
Základní školy
1.
Osobnostně sociální a profesní rozvoj pedagogů ZŠ
1.1. Vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ – DVPP v rozsahu 20 hodin
52
2.
3.
4.
1.2.
Vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ – DVPP v rozsahu 40 hodin
1.3.
1.4.
1.5.
Podpora kvality výuky ve třídě prostřednictvím vzájemné spolupráce pedagogů ZŠ
– interní mentoring
1.6.
Podpora kvality výuky ve třídě u pedagogů ZŠ – externí mentoring
1.7.
Podpora kvality práce ředitele ZŠ – koučování
1.8.
Vzájemná spolupráce pedagogů ZŠ
1.9.
1.10.
1.11.
1.12.
Tandemová výuka na ZŠ
Sdílení zkušeností pedagogů z různých ZŠ prostřednictvím vzájemných návštěv
Podpora metody CLIL
Vzdělávání pedagogického sboru ZŠ – DVPP v rozsahu 8 hodin
Extrakurikulární rozvojové aktivity ZŠ
2.1.
Čtenářský klub pro žáky ZŠ ohrožené školním neúspěchem
2.2.
2.3.
Čtenářský klub pro žáky ZŠ
Klub zábavné logiky a rozvoje matematické gramotnosti pro žáky ZŠ
ohrožené školním neúspěchem
2.4.
Klub zábavné logiky a rozvoje matematické gramotnosti pro žáky ZŠ
2.5.
Doučování žáků ZŠ ohrožených školním neúspěchem
Personální podpora ZŠ
3.1.
Školní speciální pedagog / školní psycholog – personální podpora ZŠ (0,1 na rok)
3.2.
Sociální pedagog – personální podpora ZŠ (0,1 na rok)
Spolupráce s rodiči žáků ZŠ
4.1
Odborně zaměřená tematická setkávání a spolupráce s rodiči žáků ZŠ
Střední školy
1.
Osobnostně sociální a profesní rozvoj pedagogů SŠ
1.1.
Vzdělávání pedagogických pracovníků SŠ – DVPP v rozsahu 20 - 80 hodin
se zaměřením na inkluzivní vzdělávání
1.5.
Podpora kvality výuky ve třídě prostřednictvím vzájemné spolupráce pedagogů SŠ
– interní mentoring
1.6.
Podpora kvality výuky ve třídě u pedagogů SŠ – externí mentoring
1.7.
Podpora kvality práce ředitele SŠ – koučování
1.8.
Vzájemná spolupráce pedagogů SŠ
1.9.
Tandemová výuka na SŠ
1.10.
1.11.
Sdílení zkušeností pedagogů z různých SŠ prostřednictvím vzájemných návštěv
Vzdělávání pedagogického sboru SŠ – DVPP v rozsahu 8 hodin
2.
Extrakurikulární rozvojové aktivity SŠ
2.1.
Doučování žáků SŠ ohrožených školním neúspěchem
3.
Personální podpora SŠ
3.1.
Školní speciální pedagog / školní psycholog – personální podpora SŠ (0,1 na rok)
3.2.
Sociální pedagog – personální podpora SŠ (0,1 na rok)
53
Příloha č. 5
54
Příloha č. 6
Schéma koordinace projektů na podporu inkluzivního vzdělávání
55
Seznam zkratek
ČŠI – Česká školní inspekce
DVPP – další vzdělávání pedagogických pracovníků
ESIF - Evropské strukturální a investiční fondy
KLIMA – zkratka pro východisko a implementační strategii pro OP VVV. Znamená zaměření
se na nejdůležitější oblasti pro dosažení zlepšení v kvalitě vzdělávání, na úrovni systému,
regionů i škol: K – kultura učení, L – Leadership, I – Inkluze, M – Mentoring, A – Aktivní
učení
LMP- lehké mentální postižení
MAP – místní akční plány
MF – Ministerstvo financí
MP – metodik prevence
MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí
MŠ – mateřská škola
MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NIDV – Národní institut pro další vzdělávání
NNO – nestátní nezisková organizace
NÚV – Národní ústav pro vzdělávání
OP VK – Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
OP VVV - Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
OP Z – Operační program Zaměstnanost
POSPOLU – Individuální projekt národní Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na
odborné vzdělávání v praxi
PPP - pedagogicko-psychologická poradna
PŘEKVAP – Individuální projekt národní Předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce (řeší
MPSV)
RVP ZV – rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
SPC – speciálně pedagogické centrum
SŠ – střední škola
SVP – speciální vzdělávací potřeby
ŠMP – školní metodik prevence
ŠPZ – školské poradenské zařízení
VIP II Kariéra - Individuální projekt národní Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární
reformy
VOŠ – vyšší odborná škola
VŠ – vysoká škola
56

Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016

Transkript

Podobné dokumenty

Ples ZŠ - Základní škola Rosice

Zpráva ze studijní cesty - AO Vojvodina

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami zde