Počítačové sítě

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ
Definice
Pojmem počítačová síť se rozumí seskupení alespoň dvou počítačů, vzájemně sdílejících své zdroje, ke kterým patří jak hardware tak software.
Předpokládá se sdílení inteligentní. Počítač, který poskytuje sdílení ostatním počítačům má možnost řízení přístupu ke sdíleným prostředkům.
Z hlediska velikosti není síť nijak omezena.
Rozdělení sítí
1. podle rozlohy
a) LAN – (Local Area Network) lokální počítačová síť, je vytvořena na omezeném prostoru, pro jednu firmu, budovu lokalitu.
b) WAN – (Wide Area Network) rozlehlá počítačová síť, více propojených vzdálených lokálních sítí. Nerozlehlejší je Internet.
c) MAN – (Metropol Area Network) městská počítačová síť, menší
než MAN, větší než LAN
d) HAN – (Home Area Network) domácí počítačová síť, nový pojem zaváděný v souvislosti vznikajících domácích sítí
e) PAN – (Personal Area Network) osobní počítačová síť, sítě
vznikající propojováním PC nebo notebooku s telefonem nebo
PDA. Tyto sítě jsou většinou bezdrátové infra nebo bluetooth.
2. podle topologie
a) sběrnicová – počítače jsou propojeny jedním kabelem
b) hvězdicová – počítače jsou propojeny přes rozbočovací prvek
paprskovitě
c) kruhová – počítače jsou propojeny zpravidla jedním vedením do
kruhu (fyzický nebo logický kruh)
3. podle přenosové rychlosti
a) 10 Mbps sítě
b) 100 Mbps sítě (Fast Ethernet)
c) 1000 Mbps sítě (Gigabitový Ethernet)
4. podle využití
a) PSIS – počítačové sítě v informačních systémech
b) PSPA – počítačové sítě v průmyslových aplikacích
5. podle standardu
a) Ethernet
b) ARCnet
c) Token Ring
d) FDDI a další
6. podle metody přístupu
a) náhodný přístup (stochastický), tzv. metoda kolize
b) řízený přístup (deterministický), pomocí tzv. tokenu
7. podle použití serveru
a) síť peer - to – peer, všechny počítače si jsou rovny, nabízí si
služby mezi sebou
b) síť klient – server, server je zabezpečený počítač nabízející celou řadu služeb klientským počítačům. Servery mají speciální síťový operační systém a zabezpečení, klientům jsou definována práva.
8. podle komunikace
a) sítě spojové – před zahájením výměny dat je mezi oběma koncovými stanicemi navázáno spojení (telefonní sítě).
b) sítě nespojové – spojení se nenavazuje, data jsou vysílána do sítě
a jsou filtrována a směrována k cíli.
9. podle způsobu propojení
a) metalické (drátové) – propojení je pomocí koaxiálního kabelu
nebo kroucenou dvojlinkou
b) optické – propojení je pomocí optických kabelů
c) bezdrátové (wireless)
1
Důvody vytváření počítačových sítí
Hardwarové prvky
1. sdílení technických prostředků
- diskového prostoru
- tiskáren
- skenerů
- plotrů
2. sdílení programových prostředků
- databáze
- vzdálené zavádění OS
- instalační programy
- přenos dat
3. komunikace
4. ochrana dat
- 1. úroveň – uživatelské jméno a heslo
- 2. úroveň – seznam přístupových práv
- 3. úroveň – sledování provozu sítě
Pasivní prvky - data pouze přenášejí, kabely, konektory, terminátory
Aktivní prvky – přenášená data zesilují, filtrují, konvertují
Základní prvky sítě
- souhrn hardwarových a softwarových prvků, které zprostředkují vzájemnou spolupráci počítačů.
Síťové počítače
Síťové technické prostředky – pasivní a aktivní
Síťové programové prostředky – NOS, aplikace, utility
Pasivní prvky
Kabely
Dnes se nejčastěji používá kroucená dvojlinka, časté jsou optické kabely,
koaxiální kabely dožívají.
Parametrem kabelů je přenosová rychlost v Mbps.
Koaxiální kabel - základem je měděný vodič, který je obalen plastovou
izolací. Izolační vrstva je opletena stíněním. Vše je ve vnější izolaci.
Používají se pro sběrnicovou topologii,
rychlost přenášených dat je 10 Mbps.Jsou
dva druhy kabelů – tlustý (thick Ethernet)
– tenký (thin Ethernet)
Obrázek 2: Koaxiální kabel
Tenký koaxiální kabel je
zakončen BNC konektorem ,
který se zasunuje do T konektoru
a do síťové karty. Připojení
nového počítače do sítě vyžaduje
přerušení kabelu a vložení T
konektoru.
Obrázek 3: BNC a T konektor
2
Kroucená dvojlinka může být ve dvojím vyhotovení:
Obrázek 4: Příklad koaxiální kabeláže
terminátor
T konektor
BNC konektory
Síťové karty v PC
Kroucená dvojlinka (twisted pair cable) – je odvozena od telefonního kabelu a dnes je nejrozšířenějším vodičem v sítích LAN. Přenášený el. signál
je náchylný na rušení. Ochrana spočívá v kroucení. V praxi se používá
kabel kategorie 5. Má čtyři páry vodičů a dovoluje přenosovou rychlost
100 Mbps. Kroucená dvojlinka je mechanicky odolnější než koaxiální kabel. Používá se pro hvězdicové topologie.
Tabulka –Vlastnosti kabelů
název
odpor doporuční
kabelu
tlustý
Ethernet 50 Ω 10Base5
tenký
Ethernet 50 Ω 10Base2
kroucená
dvojlinka 100 Ω 10BaseT
Nestíněná kroucená dvojlinka
UTP (Unshielded Twistet
Pair) jednotlivé páry jsou
vloženy do vnější plastické
izolace.
Stíněná kroucená dvojlinka
STP (Shielded Twisted Pair)
má kovové opletení, které
zvyšuje ochranu před vnějším
rušením.
Obrázek 5: Kroucená dvojlinka a konektor RJ-45
Praktické provedení
Pro hvězdicovou topologii je nutný propojovací prvek – HUB. Propojení
mezi HUB a PC se provede kabelem UTP, který je zakončen konektorem
RJ-45. Propojovacímu vodiči se říká patch kabel. Někdy může být mezi
HUB a PC vložena zásuvka na zdi.
Optický kabel (fiber optic cable) – je
založen na odlišném principu než
předešlé kabely. Data nejsou přenášená jako elektrické impulsy v kovových vodičích, ale světelnými impulsy v průsvitných vláknech. Světelná
vlákna jsou velmi tenká a jsou uložena v ochranném obalu. Sekundární
ochrana brání vzniku mikroohybů,
konstrukční vrstva zvyšuje pevnost
kabelu a vše je uloženo v plastovém
obalu. Na první pohled vypadá jako
kovový kabel.
označení přenosová konektor
rychlost
Transceiver
RG-6
10 Mbps
AUI
RG-58
10Mbps
BNC, T
Cat 5
100Mbps
RJ-45
Obrázek 6: Optický kabel
3
Existují dva druhy optických kabelů, které se liší způsobem vedení paprsku ve vlákně: mnohovidové a jednovidové.
Mnohovidové – paprsek se odráží od pláště vlákna. Index lomu pláště
vlákna není konstantní a vlivem jeho změn je původní světelný paprsek
rozložen na více světelných paprsků, tzv. vidů. Na konec kabelu pak dojde
několik zpožděných paprsků a přenášený údaj je částečně zkreslen. Kabel
má horší optické vlastnosti, je levnější a lépe se sním pracuje.
Jednovidové – v nich je index lomu mezi jádrem a pláštěm optického
vlákna velmi malý. Kabelem prochází jen jeden paprsek bez lomů a ohybů. Mají lepší optické vlastnosti a tím vyšší přenosovou kapacitu, přenášejí
signály na větší vzdálenost, jsou ale dražší.
Optický kabel přenáší světelné paprsky, ale ze síťové karty vystupují elektrické impulsy. Proto je na konci každého kabelu nutný převodník (transceiver). Jeho úkolem je převést elektrický impuls na světelný paprsek a
naopak. Dalším používaným prvkem je konvertor. Ten umožňuje napojit
optický kabel na kroucenou dvojlinka.
Optické kabely mají mnoho výhod: přenos dat na velké vzdálenosti (km),
vysoká kapacita přenosu dat Gbps, absolutní odolnost proti všem elektromagnetickým rušením a vysoká bezpečnost přenášených dat (optický signál se nedá odposlouchávat).Nevýhodou je velká cena optické kabeláže.
Složité a drahé konektorování.
Optické kabely se používají pro páteřní vedení propojující jednotlivé sítě,
k propojení mezi budovami – odolnost proti rušení a galvanické oddělení
budov.
mnohovidový kabel
optický kabel
HUB
vstupní impuls
jednovidový kabel
výstupní impuls
HUB
LAN2
Obrázek 7: Jedno a vícebodové optické vlákno
Optické kabely jsou ukončeny normovanou koncovkou. Převážně se používají dva typy zakončení: - kulatý konektor ST
- hranatý konektor SC
Při manipulaci musí mít konektory nasazenou záslepku.
LAN1
Obrázek 9: Typické použití optického kabelu
Obrázek 8: konektory optického kabelu
4
Aktivní prvky
Síťové karty (NIC – network interface cards) – zajišťují přenos dat z počítače na spojovací vedení sítě a naopak podle pravidel daných síťovým
standardem (přístupová metoda, síťový protokol..)
Parametry síťových karet:
- typ sběrnice
- Wake-ON
- ovladače
- standard síťového hardware
- typ kabeláže
- případný duplexní provoz
- vzdálené bootování
Sběrnice- ISA, PCI, PC Card, v současné době jsou integrovány na MB
Wake-On – vzdálené buzení počítače, počítač je možné spustit z jiného
počítače v sítí. Nové síťové karty tuto funkci podporují, nutná je podpora
na MB, formát ATX a příslušný software.
Ovladače- dodává výrobce, většinou podpora PnP a OS
Standard síťového hardware – normy IEEE ( Ethernet, Token Ring, ArcNet..)
Typ kabeláže – navazuje na použitý síťový standart, různé kabely mají
různé konektory. Používají se různé kombinace konektorů:
Kombinace A – starší karty, AUI + BNC
Kombinace B – AUI, BNC, RJ-45 tedy všechny typy Ethernet
Kombinace C – BNC, RJ-45
Kombinace D – pouze RJ-45
(uvedené kombinace platí pro Ethernet)
Nové síťové karty mají na zadní straně kontrolní diody:
- Aktivity (ACT) bliká při přenosech dat mezi
sítí a kartou
- 10 LNK bliká při přenosech 10 Mbps
- 100 LNK Fast Ethernet rychlosti 100 Mbps
Význam jednotlivých LED na kartě se zjišťuje z dokumentace.
Zkratky v názvu karty
BNC
TP,TPO
AUI
TPC
Combo
Konektory na kartě
BNC pro tenký koaxiál
RJ-45 UTP,STP
15 pinový konektor Canon pro tlustý koaxiál
RJ-45+BNC kroucená dvojlinka + tenký koax
RJ-45+BNC+15 pin Canon
Duplexní provoz – většina ethernetových karet může pracovat ve dvou
režimech:
- duplexním (Full duplex,FDX) – schopnost současného přenosu mezi
vysílající a přijímající stanici v obou směrech
- simplexním (Half duplex,HDX) – schopnost přenosu dat mezi vysílající
a přijímající stanicí v daném čase pouze jedním směrem.
U sítí etehrnet s kolizní metodou přístupu, je duplexní provoz možný přes
switch podporující duplexní režim. Současný obousměrný tok dat může
fungovat mezi síťovou kartou a switchem. Duplexní provoz musí být nastaven. U kroucené dvojlinka se jeden pár vodičů použije pro vysílání dat
a druhý pár pro příjem dat.
Vzdálené bootování – používá se u stanic, které nemusí mít pevný disk.
Síťová karta musí mít patici pro elektronický obvod zvaný BootROM.
S programem v této paměti se počítač připojí k serveru a načte OS do OP.
Dnes se tento systém nevyužívá, protože OS Windows je obsáhly a jeho
načtení ze serveru by trvalo dlouho, a ceny pevných disků je přijatelné.
Zesilovač,opakovač (repeater) – je nejjednodušším aktivním prvkem,
protože data pouze přijímá, zesiluje a posílá dále. Používá se tam, kde je
kabel příliš dlouhý a na jeho konci by již byl signál utlumen. Nejčastěji jej
najdeme u koaxiálních sítí.
Převodník (transceiver, media konvertor) – je podobný zesilovači. Kromě toho, že signál zesiluje, převádí jej z jednoho typu kabelu na druhý.
Např. kroucenou dvojlinka na optický kabel…
Rozbočovač, koncentrátor (Hub) – nezbytný prvek hvězdicových sítí,
jeho základní funkcí je rozbočování signálu neboli větvení sítě.
5
Rozbočovač je základním prvkem dnes nejpoužívanější hvězdicové topologie sítě. Jeho parametry jsou: - počet portů
- typ portů
- rychlost
- funkce
- provedení
Počet portů – udává kolik kabelů je možné připojit, nejmenší počet bývá 4. Vždy volíme počet portů s rezervou. Je možné připojit další koncetrátor.
Typ portů – definuje typ připojitelného kabelu. Běžně to jsou RJ-45 pro
kroucenou dvojlinku. Ty mohou být doplněny BNC konektorem – ke koaxialnímu kabelu je možno připojit hvězdicový segment Nebo konektorem
pro připojení optického kabelu. Při propojování rozbočovačů se používá
křížené zapojení kroucené dvojlinky, je-li konektor RJ-45 označen Uplink
pak je překřížení provedeno v uplinkové zásuvce a propojení je možné
normálním patch kordem. Rozbočovače mohou být vybaveny funkci
AutoMDI – automatická detekce překřížení, pak se uplink pro další rozbočovač může udělat z libovolného portu.
Rychlost – můž e být 10 Mbps, 100 Mbps, 10/100 Mbps a nejrychlejší
Gbps. Je nutno si dát pozor na spolupráci NIC a HUB z hlediska rychlostí.
Funkce - HUBY jsou pouze rozbočovače, které pouze opakují signál a šíří
jej do všech připojených kabelů.
SWITCHE (přepínače) – přijímané paketu čtou a posílají je do té větve,
kde se nachází adresa určení. Tato funkce minimalizuje počet kolizí při
přístupu počítačů do sítě a tím podstatně zrychlí přenos dat. Běžnou vlastností Switchů je podpora plně duplexního provozu.
Provedení - vyrábějí se ve dvou provedeních:
- Desktop – určené pro položení na stůl, poličku, vhodné pro nestrukturovanou kabeláž
- Rack – pro zamontování do rozváděčových
skříní strukturované kabeláže.
Světelné indikátory – světelné diody indikují činnost jednotlivých portů.
Detekují rychlost připojené síťové karty a kolize.
HUB – může být buď pasivní – pouze rozbočuje signál, nebo aktivní –
rozváděný signál navíc zesiluje, je tedy i opakovačem (repeater). Pokud
obsahuje více typů konektorů, je ještě i převodníkem (transceiver).
SWITCH – je to samé co HUB, ale navíc má funkci mostu (bridge).
Most (bridge) – má dvě funkce
- filtraci paketů – tato funkce byla popsána u
switche, vede k zrychlení sítě, zvýšení datové
propustnosti.
- propojuje dvě sítě různých standardů
Funkce mostu je integrováná ve switchi, nebo může být realizováná softwarově pomocí síťového operačního systému.
Směrovač (router) – je zatím nejinteligentnějším prvkem. Shromažďuje
informace o připojených sítích a pak vybírá nejvhodnější cestu pro posílaný paket. Zajišťuje funkci filtrace paketů, kterou doplňuje o inteligentní
směrování.Typické použití je při připojení k internetu.
Brána (gateway) – slouží k připojování sítí LAN na cizí prostředí, například k sálovým počítačům IBM.
Přehled aktivních prvků
Aktivní prvek
zesilovač
převodník
rozbočovač
most
směrovač
brána
Funkce
Zesiluje signály
Převádí signály mezi různými kabely
Rozvádí signály do všech větví sítě
Filtruje pakety
Směruje pakety
Propojuje dvě rozdílné sítě
Vrtva ISO/OSI
fyzická
fyzická
fyzická
linková
síťová
aplikační
6
Topologie sítí
Topologie je způsob, jakým jsou stanice v sítí propojeny. Topologie je
prvkem síťového standardu a podstatně určuje výsledné vlastnosti sítě.
Úzce souvisí s kabeláží.
Kruhová topologie (ring topology)
Spojovací vedení stanic vytváří souvislý
kruh, což umožňuje použít metodu postupného předávání zpráv (token).
Nevýhoda je podobná jako u sběrnicové
topologie – přerušení vedení vede k poruše celé sítě. Tento nedostatek se u kruhové topologie řeší zdvojenou kabeláží.
Sběrnicová topologie (bus topology)
Ke spojení stanic je použito průběžné vedení, od stanice ke stanici. Stanice
se k vedení připojují pomocí odbočovacích prvků. Tato topologie se používá v sítích s koaxiálním kabelem.
Výhody: malá spotřeba kabelu, nízká cena kabeláže, snadné rozšíření sítě
Nevýhody: velký počet spojů v kabelu – možná místa poruch, složitá lokalizace poruchy, přerušení kabelu odstaví celou síť.
Páteřní vedení (bacbone)
Hvězdicová topologie (star topology)
Komunikace v sítích
Jde o vedení, kterým jsou propojeny segmenty sítě. Veškerá komunikace
stanic, jdoucí mimo daný segment, pak probíhá tímto páteřním vedením.
Je to vedení s nejvyšší přenosovou rychlostí.
Může probíhat podle dvou modelů
Každá stanice je připojena vlastním kabelem
z rozbočovače (koncentrátoru, HUBu).
K propojení se používá kroucená dvojlinka.
Výhody: nízká náchylnost k chybám, porucha jednoho kabelu vyřadí pouze připojený
počítač, snadná lokalizace poruchy.
Nevýhody: vyšší spotřeba kabelů, nutnost
použít rozbočovač.
Sítě spojové (with connection)
Sítě s navazovaným spojením. Před zahájením výměny dat je mezi oběma
koncovými stanicemi nutné navázat spojení. Koncové uzly v sítí se musí
nejdříve domluvit s aktivními prvky a následně vytvořit virtuální kanál,
jímž se přenášejí data. Tento způsob práce typický pro telefonní sítě.
7
Sítě nespojové (connectionless)
Token ring
Sítě bez navazování spojení. Data jsou vyslána do sítě a koncové stanice si
přečtou jen ty pakety, které jim patří. Ve struktuře sítě je řada aktivních
prvků, které pakety filtrují a směrují. Tento způsob práce je typický pro
sítě LAN.
Sítí koluje speciální paket – token. Vysílat může ta stanice, která token
vlastní. Vysílat může tedy jen jedna stanice. Token si stanice postupně
předávají. Metoda Token ring se používá v sítích s kruhovou topologií.
Paket putuje v kruhu od jedné stanice ke druhé.
Výhody: odolnost proti zahlcení, deterministická povaha
Výhody: složitost, o něco nižší rychlost
Přístupové metody
Přístupová pravidla definují způsoby, kterými stanice v síti přistupují ke
kabelu. Zabezpečují, aby v jednom okamžiku vysílala pouze jedna stanice.
Při současném vysílání více stanic dojde k vzájemnému rušení, což znemožní přenos dat. Přístupová metoda je jedním z podstatných znaků síťového standardu.
Přístupové metody jsou dvojího typu:
- stochastické, založené na náhodném přístupu
- deterministické, přístup je přesně řízen
CSMA/CD (Carrier-sense Multiple Access with Collision Detection), metoda náhodného přístupu
Stanice, která chce vysílat, zkontroluje, zda již nevysílá jiný počítač. Pokud tomu tak je, počká až bude spojovací kabel volný. Je-li volno, začne
vysílat. Pokud ve stejném okamžiku začnou vysílat stanice dvě nastává
detekce kolize, stanice se odmlčí a po náhodně stanovené době se pokusí o
nové vysílání.
Výhody: metoda je jednoduchá, dostatečně rychlá, komponenty jsou levné
Nevýhoda: při zvyšujícím se počtu stanic se zvyšuje pravděpodobnost
kolize a snižuje se propustnost sítě. V krajním případě se síť zahltí (to lze
odstranit použitím inteligentních aktivních prvků). Další nevýhodou je
nedeterministická povaha – přidělování vysílacího času je náhodné, tento
způsob se nehodí pro řízení provozu v reálném čase.
Metodu kolize používá standard Ethernet, u sítí LAN nejrozšířenější.
Token bus
Pracuje stejně jako Token ring, jen není nutná kruhová topologie. Každá
stanice v sítí obdrží logickou adresu (logický kruh) a token putuje v určeném pořadí od stanice ke stanici.
Packet
Packet je množina dat uzpůsobená k přenosu po síti. Soubor vysílaný ze
stanice je rozložen na jednotlivé packety (balíčky) a v cílové stanici je opět
složen. Vlastní data mají rámec, ve kterém jsou informace nutné pro přenos ( synchronizační skupina bitů, cílová adresa, zdrojová adresa, typ datového pole, kontrolní součet CRC)
Model ISO/OSI
ISO (International Standards Organization) mezinárodní ústav pro normalizaci, OSI (Open Systems Interconnection) . Model počítačové sítě vytvořený pro vzájemnou kompatibilitu jednotlivých prvků sítě.
Model má 7 vzájemně spolupracujících vrstev. Princip spočívá v tom, že
vyšší vrstva převezme úkol od podřízené vrstvy, zpracuje jej a předá vrstvě nadřazené. Vertikální spolupráce vrstev je záležitost výrobce, horizontální spolupráce zajišťuje kompatibilitu jednotlivých prvků sítě odpovídající dané vrstvě modelu (např. rozbočovač, přiřazený k fyzické vrstvě modelu, si může zpracovávat pakety libovolným způsobem, ale musí být nahraditelný jiným rozbočovačem). Model je důležitý pro výrobce síťových
komponent. V praktické práci se sítí se nevyužívá.
8
Vrstvy ISO/OSI modelu a jejich úkoly:
Aplikační vrstva
(Application Layer)
Prezentační vrstva
(Presentation
Layer)
Relační vrstva
(Session Layer)
Transportní vrstva
(Transport Layer)
Síťová vrstva
(Network Layer)
Linková (spojová)
vrstva
(Data – link Layer)
Fyzická vrstva
(Physical Layer)
a) ARCnet (Attached Resources Computing network)
Je aplikačním programem, který umožňuje uživateli využívat síťové služby (MSIE,FTP,EMAIL)
Pracuje s daty – převádí je do tvaru vhodného pro přenos, komprimace, šifrování
Je jedno z prvních síťových řešení, není standardem IEEE, nízká přenosová rychlost 2,5 Mbps, přístupová metoda Token Bus, kabeláž koaxialem
nebo kroucenou dvojlinkou. U nás se téměř nepoužívá.
Navazuje a po ukončení přenosu ukončuje spojení. Může provádět ověřování uživatelů, zabezpečení přístupu...
Tato a všechny další tři vrstvy se již nezajímají o přenos
dat (to dělají první tři). Typickou činností je dělení zpráv
do packetů a opětovné skládání přijatých packetů do
zpráv.
Vyhledává vhodnou trasu pro přenos packetů - směrování (router)
Zde jsou packety přetvářeny na rámce (frames) - doplnění u příslušné údaje (viz. kap. Packet)
b) Ethernet
Popisuje fyzické a funkční vlastnosti, signály, vodiče,
konektory…
Standardy síťového hardware
Pro vzájemnou kompatibilitu síťového hardware, se vytvářejí standardy –
normy. Normalizaci provádí americká organizace IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers), proto jednotlivé normy nesou označení
této organizace.
Z praktického hlediska nás nejvíce zajímají tyto standardem definované
vlastnosti sítě: - přístupová metoda
- topologie sítě
- typ kabelu, jeho délka a způsob připojení stanice
- rychlost přenosu dat
V tabulce jsou uvedeny základní standardy IEEE pro sítě LAN
standard
určení
sítě Ethernet
IEEE 802.3
sběrnicové sítě s metodou přístupu token
IEEE 802.4
kruhové sítě s metodou přístupu token
IEEE 802.5
IEEE 802.11 bezdrátové sítě
IEEE 802.12 Sítě DPP, 100 VGAnyLAN
Nejrozšířenější standard LAN. Používá kolizní přístupovou metodu
CSMA/CD. Lze jej rozdělit na Ethernet (10Mbps), Fast Ethernet
(100 Mbps) a Gigabitový Ethernet (1000 Mbps).
Standardy Ethernet shrnuje tabulka.
norma
Mbps
Ethernet
10Base5
10Base2
10BaseT
kabel
konektor
koaxial AUI
tlustý
koaxiál BNC
tenký
UTP
RJ45
10BaseFL
optický ST,SC
Fast Ethernet
100BaseTX UTP
RJ45
STP
DB-9
100BaseFX optický ST,SC
Giga Ethernet
1000BaseX optický ST,SC
1000BaseT UTP
RJ45
délka
segmentu
v metrech
topologie
500
sběrnice
2500
10
185
sběrnice
910
10
100
hvězda
propojení 10
Hubů
2000
10
2000
100
hvězda
max.
délka
sítě
Mbps
100
až 10000
100
100
1000
1000
1O Base-T (kabeláž kroucenou dvojlinkou)
Dnes velmi rozšířená, základem je kabeláž kroucenou dvojlinkou, HUB a
topologie hvězda. Pro návrh platí tyto zásady:
- jádrem sítě je koncentrátor (Hub, Switch)
9
-
-
rozbočovače lze řadit do kaskád, mohou být
maximálně 4 Huby za sebou. Je možné mezi
Huby vložit Switch, a tím zvýšit počet rozbočovačů (Hub-Hub-Switch-Hub-Hub)
maximální délka kabelu mezi Hubem a PC je
100 m
maximální počet větví v kaskádě je 1024
dá se propojit 10Base-T s 10Base-2 nebo
10Base-F
d) FDDI (Fiber Distributed Data Interface)
Síťový standard pro vysoce zatížené sítě používaný k propojování vzdálených areálů, metropolitních sítí a páteřních vedení. Charakteristickými
znaky jsou rychlost 100 Mbps, dvojitá protisměrná kruhová topologie,
optická kabeláž a přístupová metoda token, maximální vzdálenost stanic
10 km u jednobodových kabelů, 2 km u mnohobodových kabelů, maximální počet stanic v okruhu 500 a maximální délka okruhu 100 km. Jednotlivé uzly sítě jsou propojeny optickými kabely. Jeden okruh – primární
slouží k přenosu dat, druhý okruh – sekundární přenáší v opačném směru
token.
c) Token Ring
Kruhová topologie, přístupová metoda token, v sítí se používá centrální
stanice MAU (ekvivalent HUB v ethernetu). V sítí se používá několik druhů kabelů (STP, optický kabel). Praktické provedení sítě IBM Token Ring
ukazuje obrázek. V něm vidíme použití jednotek MAU (Multistation Access Unit). Každý MAU má jednu zdířku RI (ring in) a jednu RO (ring
out). Zbylé zdířky se používají k připojení počítačů. Jde o topologii kruhu
kombinovanou s hvězdou.
DAC
DAC
MAU
Dual attachment station, concentrator (DAS,DAC)– jsou připojeny
k oběma optickým okruhům
Single attachment station, concentrator (SAS,SAC) – jsou připojeny
pouze k primárnímu okruhu
10
Strukturovaná kabeláž
Je optimální řešení hardwarového uspořádání sítě. Základem kabeláže je
hvězdicová topologie. Kabely začínají v propojovacím panelu (patch panel) v rozvaděčové skříní a končí v dvojzásuvce na zdi. Do každé dvozásuvky vedou dva kabely. Ve skříní je kromě patch panelu ještě Hub
(switch) a telefonní ústředna. Nejčastěji bývá na každém patře budovy
-
ochrana investic – počáteční vyšší náklady se
vrátí v podobě nižších nákladů při změnách
nebo rozšiřování sítě
jedna rozvaděčová skříň a v místnosti jedna nebo více zásuvek. Celé řešení
ma několik výhod:
- variabilitu, k jedné zásuvce lze připojit PC +
telefon, nebo 2 PC nebo 2 telefony, stačí pouze přepojit patch kabely v patch panelu
- hvězdicová topologie, což usnadňuje údržbu a
identifikaci poruch
- univerzálnost, kabeláž umožňuje provozovat
Ethernet nebo Token Ring (HUB se nahradí
MAU)
- zásuvky je možno využít pro datové, telefonní
a obrazové přenosy
11
Bezdrátové sítě (wireless networks)
Přehled bezdrátových standardů
IEEE 802.11 - Bezdrátové lokální sítě (Wireless Local Area Network, WLAN)
o IEEE 802.15 - Bezdrátové osobní sítě (Wireless Personal Area Network, WPAN)
o IEEE 802.16 - Bezdrátové metropolitní sítě (Wireless Metropolitan
Area Network, WMAN)
o
název
standard
širokopásmový
přístup(UWB)
802.15.3a
Bluetooth
Wi-Fi
Wi-Fi
Wi-Fi
802.15.1
802.11.a
802.11.b
802.11.g
WiMax
WiMax
použití
personální
lokální sítě
(WPAN)
WPAN
WLAN
WLAN
WLAN
802.16d
pevná
městská
bezdrátová
síť
802.16e
přenosné
zdroje
WMAN
rychlost
dosah
kmitočet
11-480 Mbps
do 10 m
7,5 GHz
do 720 kbps
do 54 Mbps
do 11 Mbps
do 54 Mbps
do 10 m
do 100 m
do 100 m
do 100 m
2,4 GHz
5 GHz
2,4 GHz
2,4 GHz
do 75 Mbps
(20MHz BW)
6-10 km
do 11GHz
do 30 Mbps
(10 MHz BW)
Třetí okruh má jen jeden schválený standard 802.16d známý jako WiMax.
Ten se používá pro budování pevných bezdrátových městských sítí
WMAN. Před schválením je standard 802.16e, který se bude používat u
mobilních zařízení. Vzdálenosti se pohybují v kilometrech.
Čtvrtý okruh představují tzv. sítě třetí generace s dosahem do 8 km, označované jako WWAN. Jsou to sítě CDMA2000, WCDMA, UMTS. Sítě
CDMA u nás poskytuje společnost Eurotel u služby Data Expres na kmitočtu 450 MHz.
Princip bezdrátových sítí je založen na použití bezdrátových zařízení. Základem je přístupový bod AP (Access Point), okolo kterého se vytvoří
buňka bezdrátové sítě. Druhou komponentu tvoří klientské adaptéry, bezdrátové síťové karty v počítačích. Oba základní prvky jsou schopny signály přijímat i vysílat a jsou tedy kombinací vysílače a přijímače.
AP bývá většinou se serverem propojen metalicky (UTP). AP je ve funkci
HUBu, může i filtrovat pakety, pak má funkci WB (Wireless Bridge), bezdrátového mostu.
Buňka bezdrátové sítě
HUB
AP
1,6-5 km
2-6 GHz
Různorodost bezdrátových standardů souvisí s přenosovou rychlostí a
vzdálenosti přenosu dat.
První okruh tvoří standardy určeny pro personální bezdrátové sítě
(WPAN). Dnes existují dva standardy, starší a pomalý Bluetooth, který
bude pomalu vytlačen rychlejším UWB. Dosah těchto zařízení je do 10 m.
Druhý okruh tvoří bezdrátové sítě WLAN, které používají standart Wi-Fi.
Rozdíl mezi standardy je zejména v kmitočtech a přenosových rychlos
tech, dosah je shodně 100 m. Standard 802.11.a se u nás nepoužívá pro
omezení použití kmitočtu 5 GHz.
Klientský adaptér je bezdrátová síťová karta (s anténkou). Může být
v provedení PCI, PC card, nebo je možné připojit tuto jednotku přes USB.
Výhody: - jednoduchá a rychlá instalace
- jednoduché rozšíření a přemístění sítě
Nevýhody: - vyšší ceny
- nižší rychlost (viz tabulka)
- možnost útoku warpera
12
Provedení Wi-Fi (Wireless Fidelity)
Sítě založené na standardech IEEE 802.11 s přístupovou metodou
CSMA/CD u nás pracují na kmitočtu 2,4 GHz. Pro přenos používají přenosové schéma DSSS a bezpečnost zajišťuje 128 bitové kódování WEP.
Provedení Wi-Fi je buď vnitřní nebo venkovní.
U vnitřního provedení (domácnosti, kanceláře, sklady…) se mohou použít
dvě varianty: 1. Ad-Hoc (peer to peer) - jedná se o přímé spojení jednotlivých počítačů vybavených Wi-Fi adaptérem bez potřeby přístupového
bodu. Nevýhodou je, že všechny Wi-Fi zařízení musí být v rádiovém dosahu jeden druhého.
povými body) volně pohybovat ( s notebookem) a automaticky budeme
připojeni k nejbližšímu bodu bez ztráty připojení.
U venkovního řešení rovněž existují dvě základní varianty 1. veřejné přístupové body nazývané "hotspoty". Veřejné hotspoty jsou většinou budovány komerčními poskytovateli služeb (internet, VoIP, atd) Hotspoty mají
obvykle větší pokrytí než obyčejné přístupové body, 1 km není vyjímkou.
2. venkovní propojení budov je možné provést pomocí venkovních antén.
2. Infrastrukturní síť - základním rozdílem mezi sítěmi na základě peer-topeer a infrastrukturními sítěmi je použití základové stanice, ať už v podobě
brány (gateway) nebo přístupového bodu (access point). Základnová stanice má téměř stejné funkce jako hub či router v běžných drátových sítích
LAN. Důležitým rozdílem mezi Ad-Hoc a infrastrukturní sítí je v dosahu.
Jednotlivá koncová zařízení nemusí být v dosahu jeden druhého, ale stačí
být v dosahu alespoň jedné základnové stanice a ta již komunikaci předá
dále. Další nemalou výhodou je, že základnová stanice může sloužit i jako
brána mezi "drátovou" sítí LAN a některé typy mají dokonce i zabudovaný
router, či firewall. Pomocí roamingu, známého především ze světa mobilních telefonů, se můžeme v sítích s více základnovými stanicemi (přístu-
Toto řešení mohou využít např. větší společnosti. Ale dá se použít i soukromě. Z důvodů nežádoucích interferencí jiných bezdrátových zařízení je
vhodné použít směrové antény.
13
Základní pojmy síťového software
Síťový software oživuje síťový hardware. Výrobců síťového hardware je
celá řada, nejrozšířenější síťový software je od Microsoft, Novellu a Linuxu.
Základním kritériem pro rozdělení síťového software je použití (nepoužití)
serveru. Podle tohoto hlediska rozlišujeme sítě peer-to-peer a klient-server.
Síť peer-to-peer (rovný s rovným)
Tato síť je tvořena jednotlivými síťovými stanice, které si jsou rovny. Počítače si mezi sebou nabízejí služby.
Výhody: jednoduchá správa sítě, levné řešení, není nutný další operační
systém
Nevýhody: při větším počtu počítačů se ztrácí přehled o uložených datech,
data jsou málo chráněna před zneužitím.
Vhodné pro malé firmy nebo domácí použití. Horní hranice provozuschopné sítě je okolo 10 počítačů
Síť klient-server
Centrem poskytovaných služeb klientům je jen jeden počítač – server.
Jelikož vykonává hodně úkolů měl by to být počítač kvalitní a rychlý. Navíc potřebuje speciální síťový operační systém, který organizuje ukládání
dat, přiděluje přístupová práva, vede evidenci přístupů atd.
Server může být dedikovaný (vyčleněný), běží na něm pouze síťový OS,
běžně se nepoužívá k práci. Opakem je server nededikovaný, na němž
můžeme provádět běžnou práci a ještě na něm běží síťový OS (Windows 2000 Server). Tento způsob se používá zřídka. Základní služby serveru: File server: víceuživatelský přístup k souborům, vede evidenci uživatelů a jejich přístupová práva. Print server:zprostředkuje přístup k jedné
tiskárně více uživatelům. Aplikační server: jsou na něm spuštěny aplikace,
které využívá více uživatelů. Ekonomické systémy, databáze atd. Mnoho
aplikačních programů je zahrnuto v síťovém OS.Nejčastěji to jsou: DHCP
server, DNS server, proxy server (připojení k internetu), firewall – ochrana
před průniky z internetu, programy pro email a další.
Výhody: vysoká bezpečnost dat, přehlednost, snadná konfigurovatelnost
Nevýhody: zvýšené náklady na server a síťový OS, nutnost zaměstnat administrátora.
Síťové protokoly
Jsou nedílnou součástí síťového software. Protokol definuje komunikační
pravidla, jimiž se řídí výměna dat v sítí. Pro správnou funkci sítě je nutné,
aby všechny stanice používaly stejný síťový protokol. V sítích LAN se
nejčastěji používají tyto tři protokoly:
NetBEUI
Je starším protokolem vyvinutým IBM, nepodporuje směrování, proto je
vhodný pro malé sítě peer-to-peer.
IPX/SPX
Původně vyvinutý firmou Xerox, dále jej rozvinula firma Novell pro svůj
síťový OS Netvare. Používá se u NetWare3.x a 4.x u verze 5 se jako prvotní už používá protokol TCP/IP
TCP/IP
Dnes nejrozšířenější skupina protokolů. Používá se v Internetu, v sítích
Novell i Microsoft. V tomto protokolu je celá řada dalších protokolů. Dva
základní jsou:IP (Internet protokol) , TCP (Transmission Control Protocol). Další známé protokoly jsou HTTP, FTP, Telnet, POP3, SMPT, DNS
DHCP a další.
DHCP(Dynamic Host Configuration Protocol) automaticky přiděluje přihlášeným uživatelům IP adresy.
DNS(Domain Name System) služba vyvinutá pro internet. DNS server
převádí čísla IP adres na lépe zapamatovatelná jména. DNS rozděluje počítače do zón, nazývaných domény. Domény se řadí do stromové struktury.
DHCP i DNS jsou programy spuštěné na serverech, jsou součástí síťového
operačního systému.
14
Internet
Vznik a vývoj internetu
•
•
•
•
•
•
•
Počítačová síť ARPANET - r. 1969 ( USA) - vojenský účel
Síť navržena - bez centrálního serveru
Síť ARPANET - začaly využívat i univerzity
V roce 1973 - se připojily uzly ve VB a Norsku
V roce 1992 - Československo - síť FESNET
Po rozpadu republiky - r. 1993 - CESNET a SANET
Dnešní Internet - soustava autonomních serverů a sítí
Základní rysy internetu
•
•
•
•
•
Síť typu WAN.
Všechny uzly připojené k Internetu používají protokoly TCP/IP.
Založen na technice přepojování/ směrování paketů.
Veškerá propojení mezi sítěmi jsou realizována routery (směrovači, gateway).
Služby Internetu jsou založeny na modelu klient - server.
Služby klient-server
klient - žádá o konkrétní služby a zahajuje komunikaci
server - svoje služby poskytuje na žádost klienta, neposkytuje služby z
vlastní iniciativy
SERVER
KLIENT
požadavky
proces
Operační
systém
uživatelské
rozhraní
aplikace
odpovědi
TCP/IP síť
Operační
systém
Základní služby
World Wide Web (WWW)
Elektronická pošta (E-mail)
Přenos souborů (FTP)
Vzdálené přihlášení (Telnet)
Elektronické konference (Mailing Lists)
Diskusní skupiny (News)
Pomocné služby
nslookup, ipconfig, ping, tracert …
Služba World Wide Web (www, web)
Služba je založena na modelu: klient (s prohlížečem) – server (www)
Neznámější prohlížeče jsou: MS Internet Explorer, Mozilla FireFox, Netscape Communicator.
Základem této služby je stránka - www stránka (page) = dokument, soubor obsahující obrázky, zvuky, videosekvence, hypertext (v textu jsou odkazy na další stránky)
Pro komunikaci mezi prohlížeči a WWW-servery používá port 80 a
aplikační protokol HTTP (HyperText Transfer Protocol), ten je tzv. bezstavový - po předání odpovědi se ukončuje spojení, každý dotaz znamená
nové spojení.
Základní prostředky služby:
HTTP – protokol pro komunikaci klienta se serverem
URL (Uniform Resource Locator) – jednoznačná identifikace informačního zdroje
HTML (HyperText Markup Language) – jazyk pro tvorbu www stránek
W3C ( WWW consortium) - stará se o standardy Webu
(http://www.w3c.org)
RFC (Request for Comments) - od r.1969 – informace o Internetu
(http://www.rfc-editor.org)
15
Elektronická pošta (E-mail)
Přenos souborů FTP (File Transfer Protocol)
•
Přenos a doručování zpráv (text, obrázek, soubor,…)
do poštovních schránek na poštovním serveru
• Uživatel založí na serveru schránku (účet) se jménem
jméno_schránky@adresa_poštovního_ serveru
Příklad:
[email protected]
• Většina schránek je limitována určitou velikostí.
• K přenosu velkých souborů proto využíváme službu FTP.
klient
server
mail user agent
mail transfer server
(MUA)
(MTA)
Protokol SMTP (Simple Mail Transport Protocol)
- pro doručení pošty od odesilatele do poštovní schránky
adresáta (port 25)
Protokol POP3 (Post Office Protocol) - pro získání poštovní zprávy
ze schránky poštovního serveru(port 110)
•
•
•
•
•
Umožňuje oboustranný přenos a sdílení souborů
Založena na modelu klient – server( je nutné znát uživatelské jméno a heslo)
Komunikace mezi klientem a serverem má dvě úrovně:
1. přenos příkazů a zpráv FTP
2. přenos data
Služba pracuje prostřednictvím protokolu FTP
interpretace přijatých řetězců pro obě strany
Služba založena na modelu
Jak funguje e-mail?
• Uživatel napíše dopis pomocí programu - klienta (např. Outlook
Express), ten předá dopis dalšímu programu - poštovnímu serveru
a tento přenos probíhá podle protokolu SMTP, dokud není dopis
doručen na poštovní server, kde se nachází cílový uzel.
• Klientský program může být součástí prohlížeče (browseru), dá se
používat i samostatně.
Vzdálené přihlášení (Telnet)
•
•
•
•
•
Elektronické konference (Mailing Lists)
•
•
•
SMTP
MU
25
MT
A
PS
TCP/IP
MT
A
PS
POP
110
SMTP
Umožňuje komunikaci mezi procesy
Slouží pro interaktivní práci na vzdáleném počítači
Založena na modelu klient - server
Používá aplikační protokol telnet (port 23), který stanovuje způsob
interpretace přijatých řetězců pro obě strany
Je vhodné znát příkazy OS UNIX.
•
MU
•
Služba umožňující výměnu názorů na určité téma
Příspěvky zasílané na adresu konference jsou automaticky rozesílány e-mailem všem účastníkům konference - musíte mít přístup
k poště
Spravování konferencí - zajišťují systémy listserv
(např. [email protected])
Nutno rozlišovat
- adresu správce konference (listserver)
- adresu konference
Přihlášení do konference
- vždy na na adrese listserveru
16
Obchodování – velké množství Internetových obchodů nabízející prakticky vše, výhodou je většinou nízká cena, dokonalé informace o produktu,
před koupí zboží se dají získat reference v diskuzích, recenzích atd.
Diskusní skupiny (News)
•
•
•
•
•
alt
bit
biz
comp
misc
news
Služba umožňující výměnu názorů na určité téma
Pro prohlížení zpráv - potřebujete prohlížecího klienta
Příspěvky se neposílají e-mailem automaticky - celosvětové nástěnky
NNTP protokol (Network News Transfer Protocol)
Organizovány hierarchicky. Na nejvyšší úrovni - několik základních skupin:
různé skupiny
kopie skupin ze sítě BITNET
obchod a ekonomie
počítače
talk
různé
cz
News o sobě
rec
rekreační aktivity
sci
věda
soc
společenské vědy
diskuse na ožehavá témata
české skupiny
Výhody internetu
Informace – většina lidí vidí v internetu zdroj cenných informací, které
jsou ve většině případů zdarma
Komunikace – snadná a rychlá komunikace prostřednictvím emailu. Diskuse, konference a komunikace v reálném čase (chat). Telefonování přes
Internet.
Programy – na Internetu je velké množství programů, které jsou nabízeny
zdarma (freeware, shareware..)
Praktické informace – aktuální zpravodajství, počasí, televize, mapy, jízdní řády, telefonní seznam…
Internetové bankovnictví – ve své bance si spravujete svůj účet jak chcete,
kdy chcete a odkud chcete.
Služby přes internet – pojišťovny umožňují sjednání cestovních pojištění,
styk s úřady, fotoalby…
Problémy Internetu
Rychlost – vzhledem k velkému množství uživatelů, je stále problémem
rychlost připojení
Zneužitelné informace – existují stránky, kde jsou popsány postupy na
výrobu výbušnin či drog z běžně dostupných materiálu….
Cenzura – ta na Internetu neexistuje, děti se často dostávají na stránky
s obsahem, který je pohoršující. Protože neexistuje cenzura, je třeba některé údaje na Internetu brát s rezervou.Fámy a dezinformace se po Internetu
šíří velice rychle.
Bezpečnost PC – prostřednictvím Internetu a zejména elektronické pošty
se dnes šíří všelijaká „havěť“. Jde zejména o počítačové viry různých druhů, ale také o spamy, hoaxy, nedovolené průniky hackerů, agresivní weby
(spyware) ...
Chování – Internet zaručuje anonymitu a z ní plynoucí beztrestnost, někteří uživatelé používají výrazy, které by za normálních okolností nikdy nepoužili…
Rádio, televize – rádií na Internetu je velké množství, na adresách televizí
se dají získat některé pořady nebo ukázky či scénky…
17
Připojení k Internetu
Televizní internet
Způsob připojení je možné rozdělit do dvou oblastí:
a) kabelem – Dial-up, ISDN, kabelová TV, pevná linka, xDSL
b) bezdrátově – Wifi, satelitní připojení, GSM, GPRS, HSCSD
Je nutné mít doma kabelovou televizi a navíc televizní provider musí službu internetu nabízet. Službu je nutno si objednat. Technik vymění klasickou TV zásuvku a natáhne kabel k místu kde bude PC. Ke kabelu se připojí kabelový modem a ten se síťovou kartou v PC. Datové přenosy jsou
realizovány v pásmu 50 MHz – 750 MHz. V jednom směru se používá
kanál o šířce 6 MHz s kapacitou 27 Mb/s, v opačném směru je jeden kanál
v pásmu 5-42 Mhz s kapacitou 10 Mb/s. Tato kapacita je rozdělena mezi
uživatele, což v praxi znamená přenosové rychlosti od 50 kb/s do 1,5
Mb/s.
Výhody: rychlost, pokud není připojeno příliš mnoho uživatelů, připojení
bez časového omezení, pouze za paušál, neomezený přenos dat.
Nevýhody: pořizovací náklady cca 5000,-Kč, vysoký paušál pro občasné
použití, služba závislá na kabelové televizi.
U nás-Praha, Brno, Ostrava, a dalších cca 10 měst..
PŘIPOJENÍ KABELEM
Dial-up
Připojení k internetu pomocí modemu(vysvětlit slovo modem, jeho funkci,
provedení a umístění v datovém okruhu).
Výhody: dostupná pořizovací cena, poměrně snadná instalace, snadno dostupné připojení – Český Telecom.
Nevýhody: nízká přenosová rychlost, 56 kb/s pro download, 33 kb/s pro
upload, cena provozu, čím více se surfuje, tím je provoz dražší. Není
100% spolehlivé.
Optimální připojení pro občasné zaslání emailu, či brouzdání mimo špičku.
ISDN
Druhý způsob připojení přes telefonní linku. Analogový úsek mezi digitální ústřednou a analogovým telefonním přístrojem doma je nahrazen digitálním.
ISDN – Integreted Services Digital Network – integrované služby digitální
sítě. ISDN spojení se skládá ze dvou kanálů B a z jednoho kanálů D. Bkanály jsou určeny k přenosu dat rychlostí 64 kb/s. Pokud se použijí oba
kanály je rychlost přenosu 128 kb/s. D-kanál je určen pro přenos řídicích
informací 16 kb/s. ISDN je možno získat z klasické analogové linky, bez
stavebních úprav nebo nových kabelů.
Výhody: vyšší rychlost oproti modemu, rychleji navázané spojení na internet, větší stabilita spojení, není blokován telefon.
Nevýhody: vyšší pořizovací náklady, ISDN adaptér, ústředna, přeměna
klasické linky na ISDN, vyšší náklady na provoz – paušál + minuty.
Pevná linka
Objednává se u internetového providera. Ten si objedná u ČTc pronájem
datového okruhu. Pak firma provede instalaci a konfiguraci.
Výhody: rychlost od 64 kb/s do několika Mb/s, Pevná linka je stabilní a
kvalitní
Nevýhody: zejména v ceně. Za instalaci okolo 10000,- paušál okolo 5000,měsíčně.
Vhodné spíše pro firmy.
xDSL
DSL je zkratka označující technologii přenosu dat přes „klasické“ telefonní linky.Data se přenášejí na jiných kmitočtech, takže DSL neomezuje
telefonní hovory.
DSL – Digital Subscriber Line – digitální účastnická linka. U nás se používá ADSL. Kromě ADSL existuje celá řada technologií založených na
DSL – IDSL,HDSL,VDSL.
ADSL- tato technologie využívá klasických telefonních linek pro vysokorychlostní přenos dat. Charakteristické je, že proud dat má asymetrickou
rychlost – od provozovatele k uživateli je vyšší než v opačném směru.
Teoreticky lze dosáhnout rychlosti 9 Mb/s. Provideři ji omezují na
18
128 kb/s či 256kb/s. Při surfování je možno telefonovat, což umožňují na
koncích linky (ústředna, účastník) filtry – splittery. Pro přenos dat je vyhrazeno pásmo od 20 kHz do 1 MHz.
Výhody: vysoká rychlost – 512 kb/s není problém, dostupnost, všude tam,
kde vedou telefonní dráty
Nevýhoda: zatím dost vysoký paušál
PŘIPOJENÍ BEZDRÁTOVÉ
Wi-Fi
Wi-Fi je označení standardu (IEEE 802.11b) pro vytváření bezdrátových
sítí pracujících na kmitočtu 2,4 GHz. Tyto sítě se podobají těm, teré používají mobilní operátoři – oblast pokrytí je tvořena buňkami, v jejichž středu je vysílač. Teoretická max rychlost je až 11Mb/s.
Výhody: relativně levné, pokud se na úvodní investici může podílet více
uživatelů, např panelák, vysoká rychlost okolo 200 kb/s.
Nevýhody: nespolehlivost- zejména v místech s větším provozem, taky
mmůže být problém s rušením, dostupnost – pouze ve větších městech, na
vesnici těžko, bezpečnost – přenos Wi-Fi má nedostatečné bezpečnostní
mechanizmy, Instalaci a konfiguraci zvládne jen zkušený uživatel.
Mobilní technologie
Spojení v GSM probíhá následujícím způsobem:ke komunikaci je vyčleněn kanál, jenž je rozdělen na tzv. rámce (těch je osm). Přesná velikost
jednoho rámce je 2737 bitů, krát 8 je přenosová rychlost 21,4 kb/s. V praxi
je menší – 9,6 kb/s nebo 14,4 kb/s, druhá rychlost už je na úkor bezpečnosti a kvality.
HSCSD – umožňuje vyšší rychlosti než klasický GSM přenos – 43,2 kb/s.
Spojení může být asymetrické.
GPRS - v předchozích dvou přenosech se vytvářely přenosové kanály, u
GPRS jde o paketový přenos. Tzn. negarantovaná rychlost přenosu, větší
stabilita přenosu, platí se za přenesená data. Max rychlost připojení 56
kb/s.
Výhody: mobilní- k dispozici všude, kde je signál, podle reklam 100%
pokrytí, stačí jen propojit s ntebookem…
Nevýhody: nízká rychlost – pohybujeme se v řádu max desítky kb/s, cena
– kvalitní mobilní telefon podporující GPRS, cena za připojení není nejmenší.
Satelit
Satelitní připojení lze rozdělit na dvě oblasti - v první je možný pouze
download, druhá nabízí spojení v obou směrech. První možnost je poněkud zvláštní. Zakoupíte si satelitní přijímač ( do 2000 Kč) a předplatíte si
službu. Přes satelit jsou neustále posílány soubory, a čekáte, kdy vzduchem „letí“ to co potřebujete.
Obousměrné spojení vyžaduje daleko vyšší investice (30-50 tisíc Kč).
Výhody: Vysoká rychlost 512, 640 kb/s, dostupnost – nepotřebujete ani
telecom ani WI-FI síť, stačí jen volné nebe.
Nevýhody: vysoká počáteční investice, vyšší prodleva-asi půl sekundy
mezi kliknutím a akcí. Pro hry či telefonování moc dlouhá prodleva.
19