Potenciál (atraktivita) venkovské kulturní turistiky

Potenciál (atraktivita) venkovské kulturní turistiky
(případová studie Libereckého kraje)
Potential of rural cultural tourism (case study of the Liberec
region)
Gabriela Antošová
Abstrakt
Tento příspěvek představuje dílčí výsledky provedeného výzkumu zaměřeného na potenciál
(atraktivitu) kulturní venkovské turistiky Libereckého kraje, které by měly posloužit pro další
návrhy „vhodného“ řešení jeho udržitelnosti, ale i rozvoje.
Klíčová slova
Turistické destinace, Liberecký kraj, dopady venkovské kulturní turistiky, percepční hodnoty
turistů
Abstract
This article presents partial results of a research aimed to analyze the attractivities or
potentials of cultural-rural tourism of Liberec region. These partial results will be used for
designing a good solution for explote in short term, the touristic potential as a tool for local
development in the long term.
Key Words
Touristical destinations, Liberec region, impacts of rural cultural tourism, touristical
perceptions
Tento článek a výzkum vznikl na základě podpory grantu číslo:
20121054:11110/1312/3112 poskytovaný grantovou agenturou IGA ČZU v Praze.
Úvod
„Turistické hodnoty“ se projevují určitou jejich konvergencí, a to konvergencí mezi
hodnotou vybíranou, takzvaně vykreslenou z kulturního dědictví lokálními aktéry, a jejich
neodmyslitelným hodnocením cestování a „turistickým hledáním“ symbolického nebo
mýtického pohledu (Bessière 1998). Dle Izquierdo a Samaniego (2008) se stávají tyto
hodnoty (materiálního i nemateriálního kulturního dědictví) klíčem k budoucnosti obcí,
nástrojem rozvoje a hnací síly ekonomického růstu či zajištění pracovních příležitostí pro
místní obyvatele (i když někdy v malé míře). Z tohoto důvodu je nezbytné, aby nebyly
hlavními aktéry opomíjeny, a naopak aby byla díky těmto „venkovským klíčovým výhodám“
(Nulty 2004) podporována udržitelnost venkovské kulturní turistiky. Ovšem dle názoru
konzultanta a ředitele Mezinárodní turistické organizace Nultyho (2004) je možné chybovat
při hledání rozvoje kulturní turistiky i ve venkovských oblastech, což může být zjevně kritické
při zajišťování rozvoje už i při plánování tržního turistického prostředí. Hlavní plán venkovské
turistiky „Unique selling proposition (USP)“ (tamtéž) je možné dosáhnout dodržením tří
základních kroků: vytvořením hlavních předpokladů budoucnosti aktivit venkovské kulturní
turistiky, kontrolou a hodnocením turistického trhu. Místní obyvatelé turistických destinací
mohou vyhledávat možnosti, jak maximalizovat přínosy plynoucí z venkovské kulturní
turistiky a přitom minimalizovat náklady. Venkovské společenství je tak aktivně zapojeno do
rozvoje a propagace turistiky, což může být rozhodující při zvolení druhu „USP“ se zdánlivě
vypadajícím rozvojovým dojmem. Za účelem úspěšného prosazení venkovské destinace na
trh je nutné ji vybudovat lokální identitu či značku, která by potenciálním návštěvníkům
představila podstatu materiálních kvalit, krajiny, lidí, kultury, kvality a vitality dané oblasti.
Celkovou identitu venkovské turistické destinace, která jako taková reprezentuje důležité
spojení mezi venkovskou kulturní turistikou a venkovským kapitálem (Garrod, Wornell a
Youell 2006), představuje kombinace „materiálního“ (ubytování a dal.) a „emočního“ (krajina
a dal.) obrazu její identity. Atraktivita turistické destinace dále pak závisí na kulturní nabídce
(produktu kulturní turistiky), komplementárních místních službách a dopravních prostředcích
(Munsters 2005). Charakteristiky produktu vychází od místní komunity (ze znalostí a chování
ke kulturnímu dědictví, podnikání), jako jeden z klíčových vnitřních faktorů řízeného rozvoje
určuje samozřejmě také formy turistiky. Neurčuje to jenom formu (kvalitu) produktu, ale
také možnosti a dopady v širším slova smyslu místního rozvoje (Małek 2003).
Liberecký kraj vymezuje Perlín (2010) na krajinu horskou a krajinu venkovskou
s příznivými a průměrnými předpoklady v České republice. Dále pak tento kraj řadí do tzv.
Bohatých Sudet, přičemž toto vymezení vychází z původní etnické hranice rozšíření
původního německého obyvatelstva v pásu osídlení podél severozápadní a severovýchodní
hranice Česka. Vzhledem k odsunu původního německého obyvatelstva po roce 1945 došlo
v letech 1947-1953 k novému doosídlování těchto území. Z tohoto důvodu je v turistických
destinacích Libereckého kraje velmi zřetelné neztotožňování se „místního obyvatelstva“
s danou lokalitou a jejími kulturními hodnotami, což způsobuje i nízkou motivaci obyvatel
k zapojování se do endogenního procesu rozvoje venkovské kulturní turistiky. Lokální
identita ve vybraných lokalitách není hluboce zakořeněna. Podle Národního strategického
plánu je NUTS II – Severovýchod dále pak vymezen jako region s nízkou dynamikou růstu, což
potvrzuje i Perlínova (2010) klasifikace Bohatých Sudet: „Obnova venkova v této oblasti je
spojena především s udržením a postupnou obnovou alespoň základních prvků ekologické
stability. Sociální obnova a obnova sídelní struktury je v reálném čase vyloučena“.
Autorka se v tomto příspěvku zaměřuje na hlavní výzkumnou otázku, a to: Jakým
způsobem by bylo možné tedy udržet stabilitu vybraných destinací v rámci udržitelnosti
venkovské kulturní turistiky za účelem dosažení jejich potenciální atraktivity?
METODIKA
Výzkum v této případové studii je založen na multidisciplinárním přístupu výzkumu
venkovské kulturní turistiky Libereckého kraje. Tento přístup se opírá o primární data získaná
standardizovanými rozhovory, které byly určeny místním samosprávám 1 a místnímu
obyvatelstvu vybraných turistických destinací. Další část primárních dat byla získána
polostandardizovanými rozhovory s návštěvníky vybraných turistických destinací. Kombinací
kvantitativních a kvalitativních metod se snížily slabé stránky a zvýšily se tak stránky silné
(Wang et al. 2004; Royo-Vela 2009; Babb 2012) každé použité techniky, což zvýšilo i validitu
dosažených výsledků. Tuto výhodu ještě více podněcuje použití triangulace (Finn, ElliotWhite a Walton 2000) těchto použitých metod. Triangulace metod byla použita za účelem
zjištění perspektivy kulturní venkovské turistiky a to z pohledu tří výše uvedených
dotazovaných. Místním samosprávám a místnímu obyvatelstvu byl předložen
standardizovaný dotazník nebo s nimi byl proveden standardizovaný rozhovor dle předešlé
domluvy ohledně implementovaných projektů, a to v období 10/2011-10/2013,
s tématickým zaměřením na pozitivní a negativní dopady na venkovskou kulturní turistiku.
Dále byly provedeny polostandardizované rozhovory s návštěvníky Libereckého kraje. Tyto
rozhovory byly autorkou realizovány ve dvou turistických sezónách, během 12/201212/2013 ve 42 vybraných turistických destinacích Libereckého kraje (více i méně turisticky
atraktivních), a to s pěti sty návštěvníky. Za účelem zjištění turistického potenciálu tohoto
kraje byla primární data získaná polostandardizovanými rozhovory s turisty, která byla
zpracována programem SPSS za použití korespondenční analýzy. Z důvodu rozsahu tohoto
příspěvku jsou dále prezentovány pouze dílčí výsledky celého výzkumu, které budou v dalším
kroku použity jako podkladová data pro ASEB grid analýzu při určování potenciálu kulturní
venkovské turistiky tohoto kraje, která by měla posloužit pro další návrhy „vhodného“ řešení
jeho udržitelnosti a rozvoje.
VÝSLEDKY
Výsledky dotazníkového šetření s místními obyvateli a místními zastupiteli
turistických destinací
Během dotazníkového šetření zodpovědělo celkem 162 obyvatel ve vybraných 15
destinacích Libereckého kraje. V každé z nich zodpovědělo min 6 – max 15 dotazovaných v
závislosti na hustotě obyvatel vybrané turistické destinace. Dotazy byly kladeny ohledně
pozitivních a negativních dopadů implementovaných projektů s podchycením kulturní
venkovské turistiky za období 2007-2013. Odpovědi ohledně dopadů vybraných projektů na
udržitelnost venkovské kulturní turistiky byly kodifikovány do sedmi témat – oprava budov
(škol, školek, muzeí, knihoven a galerií), cyklostezky a ostatní turistické aktivity, kulturní
dům/společenské centrum, oprava/rekonstrukce komunikace, dětské hřiště/kurty – zázemí
pro trávení volného času, park/veřejná prostranství/zeleň/aleje, a strategický plán rozvoje
1
Iniciátoři či realizátoři projektů implementovaných během období 2007-2013 s rozvojovým potenciálem pro kulturní
venkovskou turistiku dané turistické destinace – jednalo se především o starosty a zástupce obcí.
města/územní plán. Z jednotlivých odpovědí vyplynulo, že 80% obyvatel se vůbec nepodílela
na realizaci projektových záměrů, dokonce by se ani 70% z dotázaných nechtělo na
projektových aktivitách účastnit vůbec nebo by se chtělo účastnit jen do malé míry.
Obyvatelé, kteří se na aktivitách nepodíleli nebo neprojevili zájem se do endogenního
rozvoje dané destinace zapojit, zdůvodnili svou neaktivitu ze 17,4% jinými zájmy, nebo se
prostě do dění obce neangažují. Z 10% dotázaných neměli důvod se do rozvojových aktivit
zapojit a z 9% dotázaných dále pak důvod měli, ale neměli příležitost. Zbývající 3% vůbec
nevěděli, že bylo možné se do rozvojových aktivit angažovat.
Standardizovaný dotazník byl během roku 2012 zaslán 216 místním zastupitelům obcí
Libereckého kraje elektronickou poštou s možností jeho vyplnění na webových stránkách,
elektronickou poštou, či telefonickým rozhovorem. Vzhledem k nedostatečné zpětné vazbě
dotazovaných byly v průběhu roku 2013 na základě předešlé domluvy s dotazovanými
sjednány osobní schůzky za účelem provedení 18 standardizovaných rozhovorů s místními
zastupiteli vybraných turistických destinací. Dotazy se týkaly vybraných projektů, které byly
implementovány v letech 2007-2013 s dopadem na kulturní venkovskou turistiku. Ve
vybraných destinacích náklady projektů dosáhly 175,2 mil. Kč s dotací EU ve výši 131,6 mil.
Kč. Mezi nejvíc podpořené destinace patří Jablonec nad Nisou a Frýdlant, kdy byly projekty s
dopadem na rozvojové turistické aktivity podpořeny především z fondů EAFRD a ERDF.
Místní orgány neprojednávaly z 61,1% přípravu projektu s místními obyvateli. Dopady
vybraných projektů dle místních zastupitel mají z 55,6% významnou udržitelnost a z 44,4%
splnily monitorovací ukazatele. Výsledky projektů měly do malé míry z 33,3% neočekávaně
lepší výsledky a z 27,8% měly sledované projekty dle místních zastupitelů obcí do malé míry
výsledky neočekávaně horší. Na základě nezúčastněného pozorování, které proběhlo na
vybraných akcích pro místní zastupitele jednotlivých destinací, bylo zjištěno, že nízká zpětná
vazba tohoto dotazníkového šetření byla především zapříčiněna jejich neochotou, dále pak
zaneprázdněností při vykonávání jejich tzv. neuvolněné funkce, nedůvěrou a většina z
dotazovaných nepovažovala výzkum za důležitý. Dalším důvodem byla také povodeň v letech
2013, která znesnadnila možnost mobility při osobním dotazování.
Odpovědi respondentů (místních obyvatel/místních zastupitelů) ohledně výsledků a dopadů
sledovaných projektů vybraných turistických destinací jsou součástí přílohy (graf 1 a 2)
tohoto příspěvku. Dle názoru místních obyvatel se návštěvnost obce významně zvýšila o
21,1% a 20,5% se domnívá, že se návštěvnost obce nezvýšila vůbec, přičemž na druhou
stranu místní zastupitelé považují zvýšení návštěvnosti významně pouze o 5.6% a dokonce
38,9% zhodnotilo, že se návštěvnost obce vůbec nezvýšila. Implementované projekty podle
28% dotázaných obyvatel významně umožnily provozovat novou aktivitu v obci a 26,1%
místních obyvatel uvedlo, že výsledky projektů novou aktivitu vůbec neumožnily. Dle názoru
33,3% místních zastupitelů byl umožněn provoz nové aktivity významně v daných
turistických destinacích a dále pak z 16,7% zastupitelů se nové aktivity neprovozují vůbec.
Pouhých 5% dotázaných místních obyvatel se domnívá, že se dopravní dostupnost obce
zlepšila významně a 66,7% místních zastupitelů sledovaných turistických destinací po
realizaci vybraných projektů dokonce dopravní dostupnost vůbec nepovažuje za zlepšenou.
Místní zastupitelé (32,3%) a místní obyvatelé (33,3%) se shodli na tvrzení, že se vzhled jejich
obce významně zlepšil. Další místní zastupitelé (55,6%) a místní obyvatelé (20,5%)
nesouhlasili s tvrzením o dopadech na zlepšení vzhledu vybraných obcí. Významné zlepšení
kvality života na základě implementace projektů považuje 2,5% dotazovaných obyvatel a
73,9% obyvatel uvedlo, že výsledky projektů kvalitu života v lokalitách nezlepšily vůbec, což
se shoduje i s tvrzením 72,2% místních zastupitelů. Výsledky projektů významně splnily
očekávání 36,6% místních obyvatel a dokonce z 66,7% očekávání místních zastupitelů. Dle
názoru 37,9% místních obyvatel bylo významně dosaženo stanovených cílů, což činilo větší
polovinu stejného názoru, a to ze 61,1% místních zastupitel. Pouhých 13,7% obyvatel se
domnívá, že realizované projekty z významné části motivovaly k dalším realizacím projektů,
což bylo asi o 8% méně než místních zastupitelů, a 31,1% místních obyvatel se dále domnívá,
že dosavadní implementace nemotivovaly k dalším realizacím projektů daného zaměření ve
vybraných lokalitách vůbec, což potvrdilo i o 2% více místních zastupitelů. Realizaci dalších
projektů, tedy motivaci k dalším projektům v jiných lokalitách významně potvrdilo pouze 5%
místních obyvatel. Podle 42,2% místních obyvatel dosud implementované projekty
nemotivovaly k realizaci dalších projektů v okolních destinacích vůbec, což potvrdilo i tvrzení
33,3% místních zastupitelů sledovaných destinací. Dokonce 68,9% místních obyvatel se
vůbec nedomnívá, že by byly výsledky implementovaných projektů kontraproduktivní. V
tomto případě se jednalo o 9,1% méně místních obyvatel než předpokládali místní
zastupitelé.
Ohodnocení turistických destinací dle turistů
Polostandardizované rozhovory byly provedeny s 500 návštěvníky vybraných 42 turistických
destinací s větší a menší turistickou atraktivitou. Mimo turistické sezóny byly vybrány
turistické atraktivity jako festivaly, výstavy, kulturní přednášky, exkurze a další. Dotazovaní
převážně tvořili různé profily s turistickými předpoklady a očekáváním. Dotazy se týkaly jejich
očekávání, zážitků a dotazovaní také mohli v rámci polootevřených otázek zhodnotit vybrané
destinace dle jejich názoru. Tento příspěvek se zaměřuje na analýzu jejich percepčních
hodnot v daných turistických destinacích, které mohly vyjadřovat danými klíčovými slovy.
Tato klíčová slova vyjadřují spokojenost či nespokojenost (viz Příloha obrázek 3 a 4) dané
destinace. Nejvíce ohodnocená klíčová slova spokojenosti dotazovanými byly kulturní
památky 123, dále pak pozitivně 98 turistů ohodnotilo přírodní prostředí. Ostatní dotazovaní
byli spokojeni s kulturní krajinou (70), přírodní krajinou (64) a venkovským prostředím (60).
Pouze 4 dotazovaní byli spokojeni se službami v restauraci. Z analýzy klíčových slov
nespokojenosti 301 turistů projevilo spokojenost, resp. jejich percepční hodnoty byly bez
výhrad, 70 dotázaných projevilo nespokojenost s infrastrukturou v daných turistických
destinacích, ať už se to týkalo stavu silnic, frekvence dopravních spojů, dopravních či
turistických značení a dal. Ostatní dotazovaní byli nespokojeni s ruinami (41), kulturními
službami (31) a časnou destrukcí (27).
K analýze klíčových slov byla použita korespondenční analýza programu SPSS, kdy bylo
přiřazeno každé klíčové slovo k vybrané destinaci. Tato analýza zaručila i komplexní analýzu
percepčních hodnot respondentů ve vybraných turistických destinacích Libereckého kraje.
Z výsledků korespondenční analýzy jsou viditelné i pozitivní a negativní dopady aspektů
jednotlivých destinací, ale také podobné vztahy mezi vybranými destinacemi. Informace
klíčových slov jsou uspořádány v řádcích, zatímco vybrané destinace představují sloupcový
výčet. Rozdělení v řádcích výsledků klíčových slov spokojenosti (obrázek č. 3 viz Příloha)
ukazuje, že panorama a venkovská krajina jsou přímo asociována, lidová architektura a
přírodní krajina mají vysokou vztahovou relaci percepčního vyjádření turistů ve sledovaných
destinacích Libereckého kraje.
Na základě sloupcového uskupení percepčních hodnot je možné pozorovat kategorie
destinací, které mají obdobné evaluace kulturní památky v Liberci, na hradě Grabštejn, v
Pulečném, v Nové Vsi nad Nisou a v Raspenavě, zatímco destinace Návarov a Zákupy byly
přiřazeny kulturní krajině. Dalším obdobným uskupením percepčních hodnot kulturní krajiny
pozorujeme i u destinací jako je Františkov, Kořenov, Jiřetín pod Bukovou, Rádlo a Polevsko.
Přírodní prostředí bylo nejvíce asociováno turisty v destinacích Rezek, Trojmezí, Lomnice nad
Popelkou, Bozkovských Dolomitech, Dvoračkách, v Desné a v Rokytnici nad Jizerou.
Korespondenční analýza také vyjasňuje vztahy mezi destinacemi a klíčovými slovy, a to jejich
významností mezi těmito proměnnými. Z výsledku analýzy je zcela zřetelný vztah mezi
asociací venkovská krajina a Horní Branná, a také kulturní památkou v Hejnicích. Na druhou
stranu se považuje za významný vztah úzké spojení destinací Dvoračky a Rokytnice nad
Jizerou s přírodním prostředím. Doksy byly asociovány turisty s přírodní krajinou.
Korespondenční analýza klíčových slov nespokojenosti charakterizuje na základě percepčních
hodnot dotazovaných turistů Tanvaldský špičák jako velmi odlišný od ostatních destinací, což
je zřetelné z dispozice řádkového zobrazení (obrázek č. 4 viz Příloha). Klíčové slovo jako
romské komunity ve sloupcovém zobrazení se odstupem vzdalují od ostatních klíčových slov.
Na základě tohoto jevu je možné tvrdit, že romské komunity byly turisty považovány
za důvod nespokojenosti ve sledovaných turistických destinacích, dokonce také občas
vyvolaly u dotazovaných obavy, což u turistů vedlo až k pocitu nebezpečí. Další důvody
nespokojenosti byly dotazovanými zmíněny jako neudržovaný a nepřístupný zámek v Liberci
s nejasnou budoucností (tímto míněný prodej neznámému kupci) a v Zákupech se turistům
nedostávalo dostatku turistických služeb v podobě restaurací, občerstvení a možnosti koupí
suvenýrů. Největší projev nespokojenosti vyjádřili turisté s časnou destrukcí (dlouhé fronty,
hodně lidí, komercializace, dopravní tepna, vysoké ceny a dal.) v destinacích Desná a na
hradě Grabštejn.
ZÁVĚRY
Na základě výsledků dílčích analýz je možné shrnout, že turistické destinace Libereckého
nadále postrádají uspokojivý stav infrastruktury, některé nedostatky se projevují i v kvalitě
konkrétních turistických služeb (nabídka v restauracích, nedostatečné vybavení pro lokální
pohostinnost…) a nadále chybí finanční prostředky a ochota místních zastupitel i místních
obyvatel navrhovat další projekty na obnovu kulturních památek, které plynou z obav
předfinancování a současných podmínek pro dotační politiku EU. Z předchozího vyplývá, že
reklama venkovské kulturní turistiky je možným potenciálem pro dosažení konkurenční
výhody střednědobého plánování na tomto trhu, do kterého by se mohli zapojit jak místní
obyvatelé, tak i místní zastupitelé jednotlivých destinací. V první etapě by bylo vhodné, aby si
místní obyvatelé uvědomili silnou stránku turistiky jako ekonomického přínosu do jejich
lokalit, aby se mohli více angažovat a usnadnit otevřenost turistických destinací na turistický
trh. Na základě této schopnosti přizpůsobení by mohli dosáhnout „správné“ komodifikace
jejich kulturního dědictví s rozvinutím turistických služeb. Lokální samosprávy by tento
proces mohli ekonomicky zhodnotit při získávání budoucích dotací EU, a to především v
projektech zaměřených na zlepšení infrastruktury v daných turistických destinacích, ale také
v zajišťování veřejného pořádku s podchycením romských komunit. Místní zastupitelé přímo
nezahrnují venkovskou kulturní turistiku při zhodnocení jako ekonomického přínosu v
turistických aktivitách, ovšem turistické aktivity právě v těchto destinacích přinášejí možnost
udržitelnosti turistického potenciálu Libereckého kraje. Příležitost pro stagnující potenciál
venkovské kulturní turistiky v případě Libereckého kraje se může stát atraktivním pro
evropské programy místního rozvoje, přičemž by bylo nutné kombinovat dva modely
regionálního rozvoje, a to endogenního i exogenního, jak vyplývá z výsledků případové
studie.
LITERATURA
Babb, F.E. (2012): Theorizing gender, race, and cultural tourism in Latin America: A view from
Peru and Mexic. Latin American Perspectives, 39 (6), pp. 36-50.
Bessière, J. (1998): Local development and heritage: Traditional food and cuisine as tourist
attractions in rural areas. Sociologia Ruralis, 38(1), 21‐34.
Finn, M., Elliot-White, M. and Walton, M. Tourism and Leisure Research Methods: Data
collection, Analysis and Interpretation. Pearson Education, London.
Garrod, B., Wornell, R. a Youell, R. (2006): Re‐conceptualizing rural resources as countryside
capital: The case of rural tourism. Journal of rural studies 22. Amsterdam. doi:
10.1016/j.jrurstud.2005.08.001.
Izquierdo, C.C., Samaniego, M.J.G. (2008): Marketing del patrimonio cultural. Pirámide. ISBN
978‐84‐368‐1863‐5.
Munsters, M. (2005): Culture and tourism: from antagonism to synergism. ATLAS Reflections
2005, 41‐50.
Małek, J., (2003): Local dimensions of cultural tourism. Acta Universitatis Carolinae,
Geographica, 38 (1), pp. 247‐258.
Nulty, P. M. (2004): Keynote Presentation: Establishing the Principles for Sustainable Rural
tourism. World Tourism Organization. Seminar on Rural Tourism in Europe: Experiences and
Perspectives. ISBN 92‐844‐0716‐8.
Perlín, R. (2010): Studie vymezení venkova. Ministerstvo vnitra ČR, Praha. Dostupné na www:
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/odbor/reforma/perlin.pdf (Citace: 26. listopad 2010).
Royo-Vela, M. (2009): Rural-cultural excursion conceptualization: A local tourism marketing
management model based on tourist destination image measurement. Tourism
Management, 30 (3), pp. 419-428.
Wang, L., Lu, L., Tong, S.-R., Lu, S., Yang, Z., Wang, Y., Liang, D.-D. (2004): Residents' attitudes
to tourism development in ancient village resorts - Case study of World Cultural Heritage of
Xidi and Hong village. Chinese Geographical Science, 14 (2), pp. 170-178.
PŘÍLOHY
Graf č. 1 - Pozitivní/negativní dopady dle odpovědí obyvatel/místních zastupitel (starosta/starostka/jimi
pověřená osoba) vybraných turistických destinací. Zdroj: vlastní zpracování.
Graf č.1 - Výsledky sledovaných projektů dle odpovědí obyvatel/místních zastupitel (starosta/starostka/jimi
pověřená osoba). Zdroj: vlastní zpracování.
Obrázek č. 1: Klíčová slova spokojenosti. Zdroj: vlastní zpracování dle odpovědí dotazovaných.
bez odpovědi
lidová
architektura,
roubenky,
kulturní kulturní podstávkové
krajina památka domy
1
2
3
panorama,
zeměpisná
poloha
4
přírodní
krajina
5
přírodní
venkovská venkovské
prostředí restaurace krajina
prostředí
6
7
8
9
10
Obrázek č. 2: Klíčová slova nespokojenosti. Zdroj: vlastní zpracování dle odpovědí dotazovaných.
horské
infrastruktura (špatné
prostředí
turistické a dopravní
neudržované
(ovádi,
značení, parkoviště,
prostředí
bouřky,
dostupnost k
neochota místních
(odpadky,
dojem
jednotlivým turistickým obyvatel k otevřenosti
popelnice,
časná
vylidněnéh objektům, frekvence
destinace pro turistický špinavé
obnova
spokojenost destrukce hluk z lomu o venkova) dopravního spojení)
ruch
destinace)
kostela
1
2
3
4
5
6
7
romové
8
turistické
služby (bazén,
ruiny (továren, sauna,
domů,
koupaliště, sl. v
neudržované
restauraci,
budovy,
nedostatečná
nevyužité
nabídka služeb,
prostory,brownfi bez kulturního
elds)
vyžití)
9
10
11
Graf č. 3: Frekvence použitých klíčových slov spokojenosti. Zdroj: vlastní zpracování. Výsledky
SPSS.
Graf č. 4: - Frekvence použitých klíčových slov nespokojenosti. Zdroj: vlastní zpracování.
Výsledky SPSS.
Obrázek č. 3: - Korespondenční analýza percepčních hodnot klíčových slov spokojenosti.
Zdroj: Výsledky SPSS.
Obrázek č. 4: - Korespondenční analýza percepčních hodnot klíčových slov
nespokojenosti. Zdroj: Výsledky SPSS.