“Hergot ženská, ty máš ale stisk!" Přehled akcí

“Hergot ženská, ty máš ale stisk!" Přehled akcí

VOX
3 / 2006
Přehled akcí
30. 11.
Koncert s Bonufantes v Hradci Králové (13. symfonie)
11. 12.
Účinkování na křtu knihy P. Jurkoviče v Pam. písemnictví
11. 12.
Koncert v pražském paláci České spořitelny
KS
15. 12.
Vánoční koncert ve Vysoké u Příbrami
KS
17. 12.
Dva vánoční koncerty v pražské Betlémské kapli
18. 12.
Spoluúčinkování na koncertu ve Státní opeře
KS -- muži
KS – vybraní
KS, P1, P2, P3
KS
25. 12. a 26. 12.
Dva vánoční koncerty v pražské Státní opeře
KS
7. 1. 2007
Koncert v hostivařském kostele
KS
Představení Carmen v SOP do konce školního roku 2006 / 2007
17. 11., 30. 11., 16. 12., 21. 12., 27. 12., 6. 1., 19. 1., 31. 1., 17. 2., 24. 2., 15. 3., 31. 3., 7. 4.,
15. 4., 18. 5., 6. 5., 31. 5., 8. 6., 15. 6.
Představení Turandot v SOP do konce školního roku 2006 / 2007
19. 11., 26. 11., 18. 1., 11. 2., 9. 3., 8. 5., 17. 6.
V
číslo: 3
X
říjen 2006
Pravidelný občasník
chlapeckého sboru
Pueri gaudentes
ročník: 7
zdarma
“Hergot ženská, ty máš ale stisk!"
Interview s houslistkou Evou Melíškovou
JIŘÍ TAYERLE
"Skvělá houslistka a absolventka Konzervatoře v
Praze. Mimořádný absolventský výkon na konzervatoři
dává tušit, že z ní vyroste významná interpretka
houslové hry". To o ní píše ZUŠ Olešská, kterou
navštěvovala.
Eva Melíšková je vyšší, nenápadná a sympatická slečna, kterou znají spíše ti starší z nás. Pokud s naším
sborem vystupuje, tak je to právě mužská část sboru,
která má tu čest poprat se v zápase housle : hlasivky. A
mnohdy je to souboj velice vyrovnaný, ale Eva vyhrává
- je sama a vždy nás, společně s krásným zvukem svých
houslí, přepere.
S Evou Melíškovou jsem si povídal přes "síť" PrahaNěmecko o tom, jak se k hraní v našem sboru dostala,
čeho v životě zatím docílila a jaké jsou její plány, ale
také na co se ještě těší a co vlastně teď dělá…
Pokračování na str. 2
Krátce z Pueri
Nové spolupracovníky sboru představila sbormistryně na soustředění ve Všechlapech: Ke
sboru se připojili noví sbormistři Vít Kubánek (jenž pracuje s koncertním sborem) a Lucie
Berná (pracující s přípravkou). Vít Kubánek pracuje jako učitel na gymnáziu v Hellichově ulici
a vede chrámový sbor v kostele sv. Havla. Lucie Berná potom pracuje jako muzikoložka v
Institutu Bohuslava Martinů. Popřejme jim tedy hodně nervů do práce s radostnými chlapci.
První vystoupení s Vítkem Kubálkem zažije mužský sbor po boku zmíněného chrámového
souboru – na svatbě. Nový sbormistr se totiž hned zkraje práce v Pueri gaudentes rozhodl
oženit.
“Půlkulaté” 45. výročí založení oslavil na počátku října náš “sesterský” sbor Radost. Na
slavnostním koncertě v Rudolfinu se představilo nejenom ústřední těleso, ale také přípravka
Písnička, smíšený sbor Gaudium a sbor bývalých členek. Mezi gratulanty z mnoha sborů ze
všech koutů Česka nechyběli ani Pueri gaudentes s dortem.
Za devětadvacet let budeme také slavit 45. výročí založení.
VOX - pravidelný občasník chlapeckého sboru Pueri gaudentes
Vydává Sdružení Pueri gaudentes Praha, Šimáčkova 16, Praha 7, Česká republika, Země
E-mail: [email protected]
Redaktoři: Milan Dolejší ([email protected]), Jiří Tayerle
Autoři fotografií v tomto čísle: Zdena Součková, Jiří Dolejší, Milan Dolejší
Přispěvatelé: Všichni členové Pueri gaudentes, jejich rodiče a další
Náklad: 200 ks
Neprodejné
Při soustředění skončila Zdena na návrh nejmenovaného sbormistra v bazénu. Nejmenovaný
sbormistr tam o chvíli později skončil také.
Byl Šostakovič “r usák ”?
Shrnutí skladatele 13. symfonie
MILAN DOLEJŠÍ
O Dmitriji Šostakovičovi se lze dočíst leccos, snad
všichni se ale shodnou, že šlo o velmi nadaného skladatele.
Dlouho byl považován za loajálního stoupence
komunistického režimu. Dostal konceckonců řadu
ocenění. Sám sebe však považoval za nešťastného
člověka a celý život se bál o své bezpečí. Mnoho informací o Šostakovičovi pochází z jeho memoárů, které
poprvé vyšly krátce po jeho smrti ve Spojených státech.
Ač je to hodnotný zdroj, ne vše je považováno za zcela
nepochybný fakt.
Šostakovič se narodil v roce 1906 v Petrohradu. Jeho
rodiče se pohybovali v hudebním prostředí, takže není
divu, že se z malého Dmitrije stal skladatel… V dětství
se naučil hrát na klavír a velmi brzy napsal svoji první
skladbu - konkrétně šlo o pohřební pochod vytvořený
v roce 1918.
1
VOX
3 / 2006
VOX
3 / 2006
“Hergot ženská, ty máš ale stisk!"
Dokončení ze str. 1
Jak a kdy ses vůbec ke hře na housle dostala, a jestli
pro Tebe byly housle vůbec prvním nástrojem
seznámením se s hudbou?
Hudbu máme v rodině, mamka hraje na housle v
orchestru Národního divadla, děda byl houslistou České
filharmonie, tetu Jitku Nešverovou zná sbor Radost jako
svou korepetitorku. Takže bylo jasné, že jsem v šesti letech
začala hrát na housle. Moc mě to nebavilo, ale brala jsem
to jako povinnost. Nejvíc jsem se vždycky těšila po každé
hodině na dortíček za odměnu v blízké cukrárně:-).
Dříve jsi bývala členkou skupiny The Hitmakers, kde
zpívala i Hanka Blažíková, která zpívala několik sól i
s naším sborem. Prozradila bys nám pár informací o
skupině? Co je to za kapelu, o co v ní šlo a kde jste se
s Hankou seznámili?
Skupina The Hitmakers stále existuje, i když už se
nescházíme tak často. Je to vlastně má třída s hudebním
zaměřením gymnázia Jana Nerudy, ve které studovala i
Hana. Skládali nebo přetextovávali jsme různé písničky,
které jsme pak zpívali a hráli na ´koncertech´, čili na
oslavách, kterých bylo během našeho studia docela početně. Skvěle jsme se tím bavili, a i teď, když se někdy
sejdeme, zazpíváme si naše staré ´hitovky´.
Taky jsme hráli skladby našeho spolužáka Jana Rybáře,
který komponoval přímo pro nás.
Kdy jsi začala spolupracovat s Pueri gaudentes a
kdo a jak na tebe vůbec přišel? Pamatuješ si na to?
Kdy to bylo, už přesně nevím, ale pamatuji si jak. Volala mi
Eva Petrášková, jestli bych s Pueri nezahrála Jaro se otvírá,
že pro ni je to příliš těžké. Když jsem pak viděla ty noty,
říkala jsem si, že to budu muset pěkně cvičit.
My jsme s tvým doprovodem několikrát zpívali cyklus Jaro se otvírá od Zdeňka Lukáše, ale taky premiérově představili pásmo Život zbojnický Pavla
Jurkoviče. Jak bys tyto dvě rozsáhlé skladby porovnala a jaká se Ti hraje lépe?
Jaro se otvírá je technicky těžší, ale líbí se mi ta kombinace
sólové housle-mužský sbor. Život zbojnický je lehčí, i tím, ze
je s klavírem. Ale obě skladby mě baví a líbí se mi.
Znáš Pavla Jurkoviče osobně?
Ano a mám ho moc ráda. Poprvé jsem se s nim setkala
kvůli Životu zbojnickému u něj doma. Když jsme se vítali,
velmi silně mi tiskl ruku a držel. Ale já se nedala a vší silou
taky tiskla, byl to takový souboj. Po nějaké chvíli konečně
pustil a řekl: "Hergot ženská, ty máš ale stisk!" Pak jsem
skoro nemohla hrát, jak mě ta ruka bolela ...
Sbor dříve spolupracoval více, co se doprovodu
sboru na housle týče, s Evou Petráškovou. V posledních letech ale Zdena oslovuje spíše tebe. Jste s
Evou Petráškovou rivalky, kolegyně z branže nebo i
kamarádky?
2
Rivalky určitě nejsme, Eva se mnou chodila na ZUŠ
Tuklatská (dnes Olešská) a vždycky se mi moc líbilo, jak
hrála, byla můj vzor. Myslím, že bylo jednodušší pokračovat v koncertech se mnou, když už jsem ty písně jednou
nazkoušela.
Byla jsi žákyní prof. Benešové. Kde tě učila?
Považuješ její práci za perfektně odvedenou? Jak tě
připravila?
Učila mě na ZUŠ Tuklatská a naučila mě všechno potřebné, měla jsem dobrý základ, abych se mohla dál zlepšovat.
Vlastně ona mě přesvědčila, abych se houslím dál věnovala, za což jsem jí dnes moc vděčná.
Na cestě životem ses určitě musela zdokonalovat
hodně i sama. Kolikrát týdně na housle hraješ a jak
dlouho musíš cvičit před vystoupením ?
To je vtipná otázka, kolikrát týdně, samozřejmě cvičím
každý den, ideální je tak 4–5 hodin, někdy je to míň,
někdy víc. Před dvěma týdny jsem asi týden hrála zhruba
10 hodin denně, měli jsme šestihodinové intenzivní
zkoušky se školním orchestrem a mezitím jsem musela
cvičit nebo zkoušet s triem. Naštěstí jsem to přežila ve
zdraví, hrát tolik hodin je vždycky nebezpečné pro šlachy.
Kde všude jsi zatím studovala?
Studovala jsem na Gymnáziu Jana Nerudy ve třídě s
hudebním zaměřením, pak 4 roky na Pražské konzervatoři, poté 2 roky na Hochschule für Musik v Drážďanech a
teď od října 2005 na Hochschule v Berlíně.
Teď žiješ v Německu. Kde přesně a co tam
provádíš?
Studuji v Berlíně na Vysoké hudební škole, právě jsem
ukončila 4. semestr. Moc mě to tu baví, škola má velmi
vysokou úroveň, jsou tu skvělí profesoři a studenti z celého
světa. Berlín je úžasné město s přátelskou, skoro venkovskou atmosférou. Stále se tu ale něco děje, jsou tu 3 opery a
3 symfonické orchestry, mezi nimi samozřejmě Berlínská
filharmonie, spousta výstav, neustále se něco nového
staví... A teď bylo to fotbalové mistrovství, bylo to fajn,
spousta fanoušků, výborná atmosféra.
Máš kromě studií nějakou práci nebo volný čas na
své koníčky ? Co tě kromě hudby baví ?
Volného času mi moc nezbývá, studium je docela
náročné. Baví mě jazyky, právě teď se učím s kamarády
španělštinu a polštinu.
Jaké jsou tvé plány do budoucna? Zůstaneš u
hudby? Hudbou se člověk nyní moc neuživí, ale
když ho to baví, tak není co řešit…
Já už u houslí zůstat musím, nic jiného ani neumím.
Mým cílem je hrát v nějakém dobrém evropském
orchestru. Kde, to se uvidí.
P. S.: Eva se omlouvá za velké zpoždění rozhovoru,
zvládla poslední 2 zkoušky z nástroje a harmonie,
obojí obhájila na 2, a je úplně vyřízená.
Z historie
MILAN DOLEJŠÍ
Před 10 lety:
Sezona 1996/1997 začala týdenním
soustředí v severočeské Chřibské. Jednalo
se o velmi svéráznou kapitolu v dějinách
sboru a jistě si ho v nějakém článku časem
připomeneme... Na podzim potom
proběhlo natáčení vánočních koled s
Hanou Křížkovou a začali jsme se připravovat na předvánoční provedení Weberova
Requiem v Plzni. V listopadu jsme překvapili Zottelmarschem na Staroměstské radnici hlasovou poradkyni Markétu v den,
kdy se stala Džunevou – a dle pověsti
poněkud naštvali jejího novomanžela. Od
svatby
ale
zpět
k Requiem: Během
přípravy zavítal do tehdejší zkušebny ve
druhém patře ZUŠ v Šimáčkově ulici tisk
(Týdeník Televize), na jednu zkoušku přišla
Lucie Bílá a nakonec jsme vyrazili na Plzeň.
Tam nebyl ani Týdeník Televize ani Lucie
Bílá (protože onemocněla), ale přesto jsme
bezpochyby
leckoho
zaujali...
Na
vánočním koncer tu (jenž proběhl na
začátku prosince v anežském klášteře) se
premiéry dočkala Jurkovičova série koled,
z nichž nám dodnes vydržely Kristus pán
se narodil a Den přeslavný... Těsně před
Vánoci vyrazil sbor na týdenní zájezd do
Nizozemí. Se základnou ve městě
Oudenbosch jsme vyráželi na spanilé jízdy
Brabantskem i Holandskem a zavítali také
do Belgie...
Před 5 lety:
Soustředění
proběhlo
v
poněkud
opr ýskané ubytovně v Račicích (poblíž
trati 174 v půli cesty mezi Berounem a
Křivoklátem). Pouhý týden poté vyrazila
postupně chlapecká i mužská část sboru
na soutěž Bohuslava Martinů do Pardubic
(chlapci jeli autobusem, muži v IC 121
Košičan). Chlapecký sbor získal zlaté
pásmo, mužský potom stříbrné (oba
vyhráli svoji skupinu). V říjnu přijel sbor z
Japonské Kašivy a společně s ním jsme
měli koncer t na schodech Národního
muzea. Část chlapeckého sboru se zanedlouho objevila ve Vivaldiho opeře
Orlando Furioso. To ale již byly v plném
proudu přípravy na vánoční koncerty. V
listopadu jsme ještě zazpívali na koncertě
pro
Matematicko-fyzikální
fakultu
Univerzity Karlovy a už se blížily Vánoce...
Nejprve se představily přípravky Pueri 2 a
3. Další den potom anežský klášter uvítal
Pueri 1, koncertní sbor a také liberecký
Severáček. Na programu se objevila série
Jurkovičových koled či Monteverdiho
Beatus vir. Těsně před Vánocemi jsme
potom vystoupili v Betlémské kapli na koncertě pro České vysoké učení technické.
Před rokem:
Podzim roku 2005 se nesl ve znamení
Bernsteinových Chichesterských žalmů. Po
soustředění ve Všechlapech nás v říjnu
čekaly dva výroční koncerty (neboť nám
všem bylo 15), jejichž zlatým hřebem byly
právě Žalmy. Na druhém z koncertů – ve
Státní opeře – se kromě koncertního sboru
představily i přípravky a sbor bývalých
členů. S Chichesterskými žalmy jsme
potom na přelomu listopadu a prosince
vyrazili do polského Štětína. Společně s
tamějšími Slowiky, varšavskými Cantores
minores a Štětínskou filharmonií jsme
předvedli
tu
nejmohutnější
verzi
Chichesterských žalmů, jaká existuje. V
prosinci na nás potom čekalo hned několik
vystoupení: Předvánoční mši v kostele sv.
Antonína
doprovodil
mužský
sbor
Ebenovou Missou adventus. Na Adventním
koncertě České televize na Pražském
hradě zazněla Truvérská mše (rovněž
Ebenova). Vrcholem adventu však byly dva
koncerty v Betlémské kapli. Společně s
Vycpálkovci jsme provedli Paschovu
Vianočnu omšu a naposled vystoupili pod
taktovkou Honzy Zapletala s trojicí
anglických koled.
7
VOX
3 / 2006
VOX
3 / 2006
Byl Šostakovič “r usák ”?
Dokončení ze str. 1
Dynamičtí Pueri gaudentes přinášejí dort pětačtyřicetileté Radosti.
Sezonu 2005/2006 jsme uzavřeli koncertem se sboru z Uppsaly v kostele sv. Michala
6
jmenoval Petrohrad), kde složil 7. symfonii
(Leningradskou).
Po válce se Šostakovič opět ocitl v rozporu s
Šostakovič studoval na petrohradské konzervatoři, kterou ukončil roku 1926. Jeho absol- mocí. Nebyl sice už označován za nepřítele lidu,
ventskou prací byla 1. symfonie f-moll. Během ale v druhé polovině 40. let byla jeho tvorba
studií mu však zemřel otec, takže se Dmitrij zakázána. Živil se proto skládáním filmové
musel zabývat rodinnými finančními problémy. hudby. Později režim zase trochu povolil, ale
Šostakovič pro jistotu opět vytvořil několik
Vydělával si především hraním v kinech.
Na konci 20. let měla premiéru také první úlitebných děl.
Po Stalinově smrti v roce 1953 se skladatelovo
Šostakovičova opera Nos. U komunistických kritiků neměla úspěch a příliš neuspěla ani u postavení podstatně zlepšilo. Poměry v SSSR se
všeobecně trochu uvolnily,
diváků. Naopak druhé
operní dílo Lady Macbeth
Šostakovič začal učit na
Mcenského újezdu měla
moskevské konzervatoři.
velký úspěch nejen doma,
Složil také poněkud osobní
ale i v zahraničí. Kvůli něka mnohými nepochopeterým narážkám (stejně
nou 10. symfonii.
jako Nos byla i Lady
V roce 1960 vstoupil do
Macbeth laděna satiricky)
komunistické strany.
se však znelíbila Stalinovi O dva roky později se
z čeho pro Šostakoviče
dopustil nového politickDmitrij Šostakovič
vyplynuly vážné problémy:
ého risku, když vydal svoji
25. 9. 1906–9. 8. 1975
Tisk (připomeňme si, že
13. symfonii stavící se proti
Zdroj: wikipediaxxxx antisemitismu, v Rusku
Stalinův Sovětský svaz byl
totalitní stát, který ovládal veškerá média) skla- velmi zavedenému.
datele označil za maskovaného nepřítele lidu,
V té době se začalo hroutit Šostakovičovo
byly organizovány protišostakovičovské demon- zdraví. Již na konci 50. let částečně zchromla
strace, opera byla stažena z ruských divadel.
jeho pravá ruka a lékaři u něj později diagnosSám Šostakovič přežil zmíněné problémy ve tikovali obrnu. Utrpěl také infarkt. 14. a 15.
zdraví, avšak do dalších potenciálně provoku- symfonie, které vytvořil na přelomu 60. a 70. let
jících skladeb se již nepouštěl (navíc již nikdy se tak nesou v pochmurném duchu a naznačují
nestvořil operu). Naopak jeho tvorba konce 30. skladatelovy myšlenky na smrt.
let je označována jako prorežimní. Není divu,
Šostakovič zemřel v roce 1975 v kremelské
právě v tomto období nastal jeden z vrcholů nemocnici v Moskvě. V nekrolozích (nejenom
stalinského teroru a mnoho skladatelových přá- na Východě, ale i na Západě) byl většinou
tel a kolegů skončilo v pracovním táboře či bylo prohlašován za aktivního komunistu a podzabito ještě před deportací. Šostakovičovo psy- porovatele sovětské moci.
Tuto představu později narušilo vydání
chické zdraví se tenkrát zřejmě nalomilo, začal
být paranoidní a po celý život potom čekal na Šostakovičových memoárů, kde skladatel
zatčení… Asi nejvýznamnějším dílem tohoto připomněl své problémy s komunistickou mocí,
období je 5. symfonie, která bývá charakteri- hovořil o svém nekončícím strachu a prohlásil se
zována jako nepolitická a konzervativní (a také za nešťastného člověka…
Ač Šostakovič v memoárech poskytl návody k
úspěšná). Ve 30. letech zažil Šostakovič mnoho
problémů s oficiální mocí, ale také se oženil s výkladu některých svých děl, je dodnes mnohýNinou Varzarovou, s níž měl dceru Galinu a mi považován za nesrozumitelného autora. To
syna Maxima.
však nic nemění na faktu, že bezesporu patří k
První polovinu 40. let svět proválčil. Šostakovič velikánům vážné hudby minulého století a jeho
se ocitl v obleženém Leningradu (jak se tenkrát díla jsou prováděna snad až nečekaně často…
3
VOX
3 / 2006
Vážení čtenáři, na této dvoustraně se vám představují noví členové koncertního sboru – v tomto čísle
náhodně vybraná osmice, v čísle příštím zbytek. Při tvorbě tohoto formátu jsme se inspirovali časopisem sboru Knabenkantorei z Basileje.
Jméno:
Vojtěch Horák
Hlas ve kterém zpíváš:
1. alt
Jak ses o sboru dozvěděl
Od táty
Proč ses do sboru přihlásil a vydržel v něm:
Do sboru mě přihlásil táta a mně se tam prostě
zalíbilo, doma taky občas zpíváme, hudba mě
zajímá, hraji na zobcovku (sopránku a teď nově i
na altovku) a chtěl bych hrát na saxofon, také v
létě jezdíme na malování a zpívání rodičů s
dětmi do Janova, kde hraji v orchestru
Co ze sborového repertoáru máš nejraději:
Vepřové hody
Jaká je Tvoje oblíbená skupina:
Asi slovenská Noname, také určitě písničky Jaroslava Ježka a Uhlíře se Svěrákem
Kterou hru máš nejraději:
Ze sportů asi Fotbal, taky Judo, z ostatního třeba
Dostihy a sázky, Carcassone, také slovní fotbal,
z počítačových her mám rád simulační hry, jako
třeba simulace řízení vlaků (Train Tycoon) nebo
Dálkové nákladní dopravy (Truck Tycoon)
Kam by ses chtěl se sborem podívat:
Do Japonska
Jméno:
Martin Jelínek
Hlas ve kterém zpíváš:
1. soprán
Jak ses o sboru dozvěděl
Díky mámě
Proč ses do sboru přihlásil a vydržel v něm:
Baví mě to
Co ze sborového repertoáru máš nejraději:
Una pandereta suena
Jaká je Tvoje oblíbená skupina:
Masterplayn a Dream
Kterou hru máš nejraději:
Fotbal
Jméno:
Saša Smolyarov
Hlas ve kterém zpíváš:
Soprán
Jak ses o sboru dozvěděl
Všimnul jsem si vás na opeře Carmen
Proč ses do sboru přihlásil a vydržel v něm:
Protože jsem cítil, že mě to baví
Co ze sborového repertoáru máš nejraději:
Vepřové hody
Jaká je Tvoje oblíbená skupina:
Poslouchám klasickou hudbu
Kterou hru máš nejraději:
Člověče nezlob se, šachy, běhací na poldy a na
zloděje
VOX
Jméno:
Štěpán Torres
Jméno:
Daniel Valášek
Hlas ve kterém zpíváš:
1. soprán
Hlas ve kterém zpíváš:
Soprán
Jak ses o sboru dozvěděl
Od bráchy, brácha od mámy
Jak ses o sboru dozvěděl
Dozvěděla se o něm máma od strejdy a tety,
když mi byly 4 roky, takže já si to nepamatuju…
Proč ses do sboru přihlásil a vydržel v něm:
Protože tam chodil brácha a protože rád zpívám
Co ze sborového repertoáru máš nejraději:
Roráty
Proč ses do sboru přihlásil a vydržel v něm:
Přihlásila mě máma, když mi byly 4 a vydržel jsem
v něm, protože mě zpívání baví a protože mi to
jde
Jaká je Tvoje oblíbená skupina:
Black Eyed Peas
Co ze sborového repertoáru máš nejraději:
Una pandereta
Kterou hru máš nejraději:
GTA: Vice City
Jaká je Tvoje oblíbená skupina:
Gaia Mesiah
Kam by ses chtěl se sborem podívat:
Do Belgie a do Mexika
Kterou hru máš nejraději:
Šachy, vybíjenou
Kam by ses chtěl se sborem podívat:
Na Severní pól
Kam by ses chtěl se sborem podívat:
Chci jít na koncert
Jméno:
Petr Hubáček
Hlas ve kterém zpíváš:
2. alt
Jak ses o sboru dozvěděl
O sboru jsem se dozvěděl přes mámu, která
také zpívá, a ta se o sboru dozvěděla od paní
Hedviky
Proč ses do sboru přihlásil a vydržel v něm:
Přihlásil jsem se do sboru kvůli mámě, která chtěla, abych pokračoval ve svém oblíbeném zpívání,
ale abych se i zlepšoval, a vydržel jsem v něm
okolo dvou měsíců, protože se mi tu zalíbilo
Co ze sborového repertoáru máš nejraději:
In natali
Jaká je Tvoje oblíbená skupina:
Spiritual kvintet
Kterou hru máš nejraději:
Puzzle
Kam by ses chtěl se sborem podívat:
Do Holandska
3 / 2006
Jméno:
Vojtěch Malý
Jméno:
Jan Štěpánek
Hlas ve kterém zpíváš:
2. alt
Hlas ve kterém zpíváš:
Alt
Jak ses o sboru dozvěděl
Nevím, přihlásila mě máma
Jak ses o sboru dozvěděl
Od rodičů a z vývěsky
Proč ses do sboru přihlásil a vydržel v něm:
Protože se mi to líbilo
Proč ses do sboru přihlásil a vydržel v něm:
Baví mě zpívat. Mám ve sboru kamarády
Co ze sborového repertoáru máš nejraději:
Una pandereta
Co ze sborového repertoáru máš nejraději:
Zbojnické písničky
Jaká je Tvoje oblíbená skupina:
Green Day
Jaká je Tvoje oblíbená skupina:
Žalman a spol.
Kterou hru máš nejraději:
Game Boy Advanced SP
Kterou hru máš nejraději:
Stolní hokej
Kam by ses chtěl se sborem podívat:
Do Japonska
Kam by ses chtěl se sborem podívat:
Do Mexika
Kam by ses chtěl se sborem podívat:
Do Japonska a do Belgie
4
5