trávící soustava

.
.
TRÁVICÍ SOUSTAVA
Pro přednášku v Trenérské škole
Svazu kulturistiky a fitness České republiky
a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy
více na www.skfcr.cz/treneri
Mgr. Petr JEBAS
FUNKCE TRÁVICÍ
. SOUSTAVY
1.
Trávení
-
2.
mechanické a chemické zpracování potravy
ústa, žaludek, tenké střevo
Vstřebávání (resorpce)
-
3.
přechod jednoduchých látek vzniklých trávením do vnitřního prostředí organismu
(do krve, tkání, buněk)
tenké střevo
Odstraňování nestrávených zbytků potravy
-
tlusté střevo, konečník
STAVBA STĚNY TRÁVICÍ
TRUBICE
.
1.
Vazivový obal
2.
Svalová vrstva
-
-
3.
hladká svalovina
převažuje
kruhovitá vnitřní vrstva, podélná vnější vrstva
umožňuje peristaltické pohyby → posun potravy
příčně pruhovaná svalovina
od počátku trávicí trubice ke střední části jícnu, v dolní části konečníku
Podslizniční vazivo
-
4.
protkáno sítí cév
Sliznice
-
vystýlá trávicí trubici
tvořena epitelem (výstelkovým, resorpčním, žlázovým), obsahuje žlázové
buňky produkující sekrety (šťávy s určitou funkcí) a exkrety (odpadní šťávy)
ČÁSTI TRÁVICÍ
. SOUSTAVY
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Dutina ústní
Hltan
Jícen
Žaludek
Tenké střevo
Tlusté střevo
Konečník
Trávicí žlázy
- slinné žlázy
- slinivka břišní
- játra
DUTINA ÚSTNÍ. (CAVITAS ORIS)
1.
Tvrdé a měkké patro (palatum durum, palatum molle)
tvrdé patro
měkké patro
DUTINA ÚSTNÍ. (CAVITAS ORIS)
2.
Mandle patrová (tonsilla palatina)
-
oválný tvar
na povrchu jamky (krypty) s lymfocyty a mikroorganismy
funkce – ochrana proti infekci (při infekci se zvětší → zúží vchod do hltanu)
mandle patrová
DUTINA ÚSTNÍ. (CAVITAS ORIS)
3.
Slinné žlázy (glandulae salivariae)
-
tři páry (příušní, podčelistní, podjazykové)
slinný vývod
podjazyková
žláza
příušní
žláza
podčelistní
žláza
DUTINA ÚSTNÍ. (CAVITAS ORIS)
3.
Slinné žlázy (glandulae salivariae)
-
funkce slin
zvlhčení a rozmělnění potravy
trávení (enzym ptyalin)
-
složení slin
99% voda
0,7% organické látky
- enzym ptyalin → štěpí polysacharidy
- bílkovina mucin → s vodou tvoří hlen → kluzkost, ochrana
- lysozym → antibakteriální
0,3% anorganické látky
-
sekrece slin
řízena vegetativními nervy (parasympatikus, sympatikus) na základě reflexů
centrum – prodloužená mícha
DUTINA ÚSTNÍ. (CAVITAS ORIS)
4.
Zuby (dentes)
-
části zubu
korunka
krček
kořen
DUTINA ÚSTNÍ. (CAVITAS ORIS)
4.
Zuby (dentes)
-
stavba zubu
-
sklovina (email)
- na povrchu
- nejtvrdší typ pojiva v těle
-
zubovina (dentin)
- pod sklovinou
- podobné složení jako kost, měkčí
-
dřeň (pulpa)
- uvnitř korunky
- vazivo, cévy, nervy
-
ozubice (peridontium)
- tuhé vazivo připevňující zub k čelisti
DUTINA ÚSTNÍ. (CAVITAS ORIS)
4.
Zuby (dentes)
-
stavba zubu
sklovina
zubovina
dřeň
kořenový kanálek
dřeňová žíla
dřeňová tepna
dřeňový nerv
ozubice
cement
DUTINA ÚSTNÍ. (CAVITAS ORIS)
4.
Zuby (dentes)
-
typy zubů
řezáky (incisivus) - I
špičáky (caninus) - C
třenové (premolary) - P
stoličky (molary) - M
DUTINA ÚSTNÍ. (CAVITAS ORIS)
4.
Zuby (dentes)
-
dětský chrup
20 zubů (8 řezáků, 4 špičáky, 8 stoliček)
-
trvalý chrup
32 zubů (8 řezáků, 4 špičáky, 8 třenových, 12 stoliček)
1.
Čelisti novorozence
(zuby se začínají
prořezávat kolem
6. měsíce)
2.
Zuby pětiletého dítěte
(má již kompletní mléčný
chrup, v horní i dolní čelisti
lze vidět vyvíjející se trvalé
zuby)
3.
Zuby devítiletého dítěte
(má ještě většinu mléčných
zubů, ale objevují se již
trvalé řezáky a stoličky)
4.
Zuby dospělého člověka
(32 trvalých zubů, včetně
zubů moudrosti)
DUTINA ÚSTNÍ. (CAVITAS ORIS)
5.
Jazyk (lingua)
-
svalový orgán
kořenem připevněn k jazylce
funkce
manipulace s potravou
řeč
chuť
jazyk
jazylka
HLTAN (PHARYNX)
.
1.
Nosohltan
-
2.
horní část hltanu
ústí do něho Eustachovy trubice a vnitřní nozdry (choany)
obsahuje lymfatickou tkáň (ochrana proti infekci)
Ústní část hltanu
-
kříží se zde trávicí soustava s dýchací
nosohltan
ústní část hltanu
hrtanová příklopka
JÍCEN (OESOPHAGUS)
.
-
délka asi 30 cm
ústí do žaludku
jeho stěna obsahuje v horní části příčně pruhované svalstvo, v dolní části hladké
svalstvo
peristaltické pohyby
jícen
ŽALUDEK (VENTRICULUS,
GASTER)
.
-
-
uložen v dutině břišní pod levou klenbou brániční
objem asi 2 litry (může ale pojmout až 5 litrů)
česlo
horní část žaludku (mezi žaludkem a jícnem)
obsahuje žlázy produkující žaludeční šťávu (asi 2,5 litrů/den), její vyměšování je
řízeno nervově a chemicky (hormon gastrin)
HCl
- vytváří kyselé prostředí (pH=1)
- ničí choroboplodné zárodky
- brání rozkladu některých vitamínů (B1, B2, C)
- přeměňuje neúčinný pepsinogen na účinný pepsin
pepsin
- enzym štěpící bílkoviny
- je aktivní pouze v kyselém prostředí (ve dvanáctníku ne)
mucin
- s vodou tvoří hlen → chrání stěny žaludku před účinky HCl
v žaludku vzniká trávenina (chymus) → posune se k vrátníku (pylorus) → postupně je
uvolňována do dvanáctníku
ŽALUDEK (VENTRICULUS,
GASTER)
.
česlo
vrátník
TENKÉ STŘEVO (INTESTINUM
TENUE)
.
-
funkce → trávení, vstřebávání
délka 3,5 m; průměr asi 3 cm
části tenkého střeva
dvanáctník (duodenum) - ústí do něho žaludek, žlučovod, slinivka břišní
lačník (jejunum), kyčelník (ileum) - jsou připojeny zřasenou blanou (tzv. okruží,
mesenterium) k zadní stěně břišní
dvanáctník
lačník, kyčelník
TENKÉ STŘEVO (INTESTINUM
TENUE)
.
-
-
vnitřní stěna je složena do záhybů s výběžky (klky, villy), které mají na povrchu malé
výběžky (mikroklky, mikrovilly) → plocha střeva je asi 300 m2
mezi klky jsou střevní žlázky → produkují slabě zásaditou střevní šťávu
peptidázy → štěpí bílkoviny
lipázy → štěpí tuky
amylázy → štěpí cukry
klky
tepna
mízní céva
žíla
TLUSTÉ STŘEVO (INTESTINUM
CRASSUM)
.
-
-
délka 1,5 m; průměr 5 – 7 cm
části tlustého střeva
slepé střevo
tvoří „kapsu“, do které ze strany ústí tenké střevo
na spodní část je přichycen červovitý výběžek (appendix)
tračník
vzestupný, příčný, sestupný
vnitřní stěna neobsahuje klky
tračník
slepé střevo
appendix
TLUSTÉ STŘEVO (INTESTINUM
CRASSUM)
.
-
-
-
funkce
hromadění nestrávených zbytků potravy
vstřebávání vody, solí, vitamínů
bakterie (tzv. střevní mikroflora)
hnilobné → produkují amoniak, sulfan apod.
kvasné → produkují metan, CO2, vitamíny B12, K (např. Escherischia coli)
vláknina (celulóza, pektiny, lignin)
důležitá složka potravy → správné vyprazdňování tlustého střeva
brání přemnožení hnilobných bakterií, podporuje činnost kvasných bakterií
SLINIVKA BŘIŠNÍ
. (PANKREAS)
-
umístěna pod žaludkem u dvanáctníku
délka 14 – 18 cm
složena z lalůčků ústících do hlavního vývodu → dvanáctník
-
produkce pankreatické šťávy
trypsin → štěpí bílkoviny
lipázy → štěpí tuky
amylázy → štěpí cukry
-
Langerhansovy ostrůvky
produkce hormonů inzulín a glukagon
slinivka břišní
JÁTRA .(HEPAR)
-
nachází se v pravé brániční klenbě
-
největší žláza v těle člověka (1,5 kg)
-
větší pravý a menší levý lalok → skládají se z menších lalůčků tvořených jaterními
buňkami
játra
JÁTRA .(HEPAR)
-
-
jaterní buňky vylučují žluč → vývod jaterní → žlučník → žlučovod → dvanáctník
žlučník
přirostlý ke spodní straně
pravého laloku jaterního
shromažďuje se zde žluč
žluč (fel, bilis)
žlutohnědá, vazká tekutina
max. 1 litr/den
složení
žlučové barvivo bilirubin
soli žlučových kyselin
- způsobují hořkou chuť žluči
- aktivují pankreatickou šťávu
v tenkém střevě
- způsobují rozptýlení (emulgaci)
tuků
žlučník
vývod
žlučníku
vývod
jaterní
žlučovod
JÁTRA .(HEPAR)
-
funkce jater
-
metabolismus
monosacharidy → glykogen (zásobárna E)
deaminace aminokyselin → močovina
sacharidy → tuky
-
zásobárna tuku s vitamíny A, D, E, K
-
tvorba krevních bílkovin (albuminy, globuliny, protrombin, fybrinogen)
-
Kupferovy buňky → schopnost fagocytózy → zachycují z krve Hb → přeměňují
ho na bilirubin
-
detoxikace (přeměna škodlivých látek)
-
tvorba tepla
JÁTRA .(HEPAR)
-
onemocnění jater
-
virová hepatitida typu A
první příznaky jako chřipka
zvětšení jater, poruchy trávení
tmavá moč (bilirubin), žloutnutí kůže
ochrana – hygiena
-
virová hepatitida typu B
podobný průběh
šíří se krví (sérová hepatitida)
-
virová hepatitida typu C
alkoholická hepatitida
nadměrná konzumace zejména tvrdého alkoholu → zánět a zánik jaterních
buněk → zjizvená nefunkční tkáň → cirhóza jater
JÁTRA .(HEPAR)
-
onemocnění jater
-
žloutenka
žluté zbarvení kůže, očí
příčiny
- zvýšená hladina bilirubinu v krvi vlivem poškození jaterních buněk (zánět,
cirhóza)
- zastavení vylučování žluči vlivem žlučových kamenů
-
žlučové kameny
vznik z cholesterolu vlivem nedostatku žlučových solí
často u obézních lidí
.
.
KONEC