Sborník_Mohelno_2000

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
ve spolupráci s
Českou společností pro vědeckou kinematografii
Západomoravským muzeem v Třebíči
Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR
Obecním úřadem Mohelno
Aktuální otázky ochrany a výzkumu
NPR Mohelenská hadcová step
sborník z konference
Mohelno
13.9.2000
0
Obsah
Úvod ..................................................................................................................
2
Jiří Kostelník
Obec Mohelno a Mohelenská hadcová step ....................................................
3
Ing. Pavel Veselý, CSc.
Výzkum Mohelenské hadcové stepi .................................................................
4
Jana Čechová
Sukcesní změny po odstranění borovic v NPR Mohelenská hadcová step:
vliv borovice na biodiverzitu hadcové skalní stepi ..........................................
7
Jaroslav Čáp, Radomír Řepka
Sledování dynamiky floristického složení vybraných typů vegetace v
NPR Mohelno ...................................................................................................
15
Pavel Veselý
Metody etologie pastvy na Mohelenské hadcové stepi
22
Ing. Luděk Čech
Současná rozloha a vymezení NPR Mohelenská hadcová step, perspektivy 24
rozšíření ............................................................................................................
Hana Houzarová
Západomoravské muzeum v Třebíči a Mohelenská hadcová step ................. 26
Ing. Luděk Čech
Souèasnost a výhledy praktické péèe o NPR Mohelenská hadcová step ........ 29
1
Úvod
Cílem konference „Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová
step“, konané v Mohelně 13.9.2000, bylo pracovní setkání vědeckých pracovníků s kolegy
věnujícími se ochraně tohoto území. Základní myšlenka provázející toto setkání vycházela
z předpokladu, že výsledky výzkumu chráněných území by měly sloužit nejen k lepšímu
poznání těchto lokalit, ale i k jejich ochraně. V rámci konference byla řešena následující
témata:
Jiří Kostelník
Obec Mohelno a Mohelenská hadcová step
Ing. Pavel Veselý, CSc.
Výzkum Mohelenské hadcové stepi
Mgr. Jana Čechová
Sukcesní změny po odstranění borovic v NPR Mohelenská hadcová step: vliv borovice
na biodiverzitu hadcové skalní stepi
Jaroslav Čáp, Ing. Radomír Řepka
Sledování dynamiky floristického složení vybraných typů vegetace v NPR Mohelno
Prof. Ing. Dr. Dalibor Povolný, DrSc.
Některé aspekty současného stavu hmyzích společenstev Mohelenské hadcové stepi ve
srovnání se stavem ve 40. letech.
Ing. Pavel Veselý, CSc.
Metody etologie pastvy na Mohelenské hadcové stepi
Ing. Luděk Čech
Současná rozloha a vymezení NPR Mohelenská hadcová step, perspektivy rozšíření
Hana Houzarová
Západomoravské muzeum v Třebíči a Mohelenská hadcová step
Ing. Luděk Čech
Současnost a výhledy praktické péče o NPR Mohelenská hadcová step
Ing. Jan Pokorný
Zabezpečení ochrany NPR Mohelenská hadcová step
Ing. Petr Matuška
Praktická realizace plánu péče NPR Mohelenská hadcová step
Ve sborníku jsou obsaženy příspěvky, které referující dodali v písemné formě.
Protože tato akce byla pořádána ve spolupráci s fotografickou sekcí České společnosti pro
vědeckou kinematografii, byly do sborníku zařazeny i dva příspěvky zabývající se
problematikou, kterou se tato společnost zabývá.
2
Obec Mohelno a Mohelenská hadcová step
Jiří Kostelník, Starosta obce Mohelno
Současné vedení mohelenské radnice přikládá velký význam ochraně tak vzácné
lokality jakou NPR Mohelenská hadcová step je. Proto spolupracujeme se všemi institucemi
i jednotlivci, kterým leží na srdci záchrana zdejší flóry a fauny. Příznivě hodnotíme odborné
zásahy, kterými v posledních letech NPR prošla. Za specifický problém pokládáme
návštěvnost stepi. Na jedné straně máme zájem aby návštěvníků přibývalo, neboť jsou
ekonomickým přínosem pro místní obchodníky, na druhé straně je stále obtížnější tyto
návštěvníky usměrnit v pohybu po rezervaci tak, aby nedošlo k její devastaci a následným
škodám na vegetaci. I přes nepříznivou ekonomickou situaci obce, která investuje
v posledních letech značné částky do infrastruktury, jsme ochotni se podílet na financování
různých projektů směrovaných na záchranu této lokality.
Oceňujeme, že je stále dost nadšenců, kteří ví jaké poklady rezervace skrývá, radí jak o
ně pečovat a udržovat aby naši potomci nás mohli v budoucnu chválit za práci, kterou jsme
všichni společně pro NPR vykonali.
3
Výzkum Mohelenské hadcové stepi
Ing. Pavel Veselý, CSc., MZLU v Brně - ústav výživy a krmení hospodářských zvířat.
 První zprávy o výzkumu Mohelenské hadcové stepi.
1. Jsou z roku 1885 - Roemer /náměšťský úředník a botanik/. Jeho přínosem je, že:
- upozornil na skutečnost, že na stepi jsou společenstva rostlin významná
z geobotanického hlediska
- a 29.6.1858 objevil na stepi kapradinu Notholaena Maranthae.
2. Vzápětí byl následován řadou moravských botaniků.
 Od roku 1905 (-1908) je datován systematický výzkum stepi.
1. Významnou roli v jeho počátcích měl výzkum prováděný Podpěrou
- provedl zhodnocení Mohelna v rámci vývoje evropské květeny,
- upozornil na reliktní charakter některých zástupců místní flóry,
- v návaznosti na tato zjištění proto v roce 1914 podává návrh na zřízení rezervace
na tomto území.
 Počátek systematické vědecké práce je spojován s pracemi Suzy - 1921.
- Zabýval se v nich vztahem geologického podkladu a vegetace
- a provedl detailní popis botanického složení porostů na hadcové stepi.
 Významným obdobím ve výzkumu stepi je rok 1927, kdy Dvořák začal publikovat své
práce o nanismech Mohelenské hadcové stepi.
 Pro výzkum Mohelenské hadcové stepi, pro úsilí o její ochranu i pro výzkum v dalších
letech (až do současnosti) mělo značný význam vydání řady sborníků Mohelno. První
svazek vyšel po Podpěrovou redakcí roku 1934. Celkem vyšlo 7 svazků:
Nováček F.: Epilithické sinice serpentinů mohelenských. Mohelno, sv. IIIa. 1. vyd.
Brno: 1934, 178 s.
Dvořák, R. Nanismy (trpasličí formy rostlinné). Mohelno, sv. Va. 1935-a. 152 s.
Hrudička, B. Klimatografie jihozápadní Moravy se zřetelem k poměrům refugia
mohelenského. Mohelno, sv. Ia. 1937, s. 5-48.
Němec, F. Mineralogie, petrografie a geologie okolí Mohelna (monografie hadce).
Mohelno, sv. Ia. 1937, s. 49-112.
Novák, A. F. Květena a vegetace hadcových půd. Mohelno, sv. Ia. 1937, s. 113-160.
Pelíšek, J. Půdy stepní oblasti u Mohelna a stručná charakteristika půd
západomoravských. Mohelno, sv. Ib. 1939, 128 s.
Kratochvíl, J., Novák, V. a Šnoflák, J.: Hymenoptera - Aculeata. Formicidae - Apidae Vespoidea. Mohelno, sv. 6. 1944, 155 s.
Kratochvíl, J. Mravenci mohelenské reservace. Rozbor taxonomický, faunistickooekologický, sociologický a zoogeografický. Mohelno, sv. 6. 1944, s. 9-102.
4
Novák, V. K taxonomii mravenců rodů Bothriomyrmex a Leptothorax. Mohelno, sv. 6.
1944, s. 103-132.
Šnoflák, J. Rozšíření některých Aculeat (Apidae a Vespoidea) na Mohelenské hadcové
stepi. Mohelno, sv. 6. 1944, s. 133-158.
Miller, F. Pavoučí zvířena hadcových stepí u Mohelna. Mohelno, sv. 7. 1947, 107 s.
Šilhavý, V. Zvířena sekáčů (Opiliones) mohelenské hadcové stepi. Mohelno, sv. 8. 1948,
99 s.
 Výzkum v letech 1930-1939:
1. V tomto období byly vydány první čtyři svazky sborníků „Mohelno“.
2. Probíhá intenzívní výzkum botanické oblasti. Dominantou této části výzkumu jsou
práce Dvořáka ve kterých se zaměřuje na nanismy a houby (přes 500 druhů).
3. Jsou publikovány první práce zabývající se i faunou stepi - mravenci (Šilhavý, Novák a
Sadil).
 Výzkum v letech 1940-1949:
1. Byly vydány tří zoologické svazky „Mohelno“.
2. Do popředí se dostává pedologická problematika. Práce z tohoto období se
zaměřují především na půdotvorný proces.
3. V oblasti botanické pokračuje výzkum (reprezentovaný především Dvořákem) nanismů a
nižších hub.
4. Zoologický výzkum věnuje největší pozornost hmyzu.
 Výzkum v letech 1950-1959:
1. Je méně intenzívní než v předchozích letech.
2. Je zaměřen především na hmyz (Povolný - nanismy motýlů).
 Výzkum v letech 1960-1969:
1. V podstatné míře se věnuje inventarizaci již dříve objevených a popsaných stepních
druhů.
2. Nový pohled na výzkum nanismů přináší v tomto období Pokorný, který jejich výskyt na
stepi dává do souvislosti s vyšším obsahem Ni v půdě.
 Výzkum v letech 1970-1979:
1. Rozsáhlý prostor je věnovaný studiu hmyzu.
2. Z tohoto období pochází první práce věnující se růstovým podmínkám borovice lesní na
stepi.
 Výzkum v letech 1980-1989:
1. Řeší možné dopady budování jaderné elektrárny u Dukovan spolu s přečerpávací vodní
elektrárnou u Dalešic (koordinace - Západomoravské muzeum v Třebíči) na biotop stepi.
5
2. Je prováděna dokumentace výchozího stavu s navazujícími prognostickými úvahami tato problematika je shrnuta v monografii „Studie vlivu energetické soustavy Dukovany
Dalešice na okolní prostředí“, vydané roku 1981.
3. Pozornost je zaměřena i na hodnocení klimatických změn na stepi a na studium hmyzu.
4. V letech 1984-1986 byl poprvé prováděn výzkum obratlovců (obojživelníků, plazů,
ptáků a savců).
5. Několik prací se zaměřilo na hodnocení obsahu minerálních látek v rostlinách
serpentinových půd
 Výzkum v letech 1990-2000:
1. Výzkum v tomto časovém horizontu byl oproti dřívějším letům výrazně intenzivnější.
Souviselo to s realizací projektu zaměřeného na hodnocení společenské a přírodní složky
krajiny v širší oblasti energetické soustavy Dukovany - Dalešice.
2. Základem bylo hodnocení xerotermní nelesní vegetace stepi v interakci s faktory které ji
mohou ovlivňovat, resp. ji ovlivňují (antropgenní vlivy, zarůstání stepi, bioregulační
zásahy, změna klimatu).
3. Dále probíhaly inventarizační průzkumy (hmyzu, pavouků, obratlovců, dřevinné a
bylinné vegetace, hub a lišejníků).
4. Pozornost byla věnována i hodnocení transformace reliéfu v důsledku nepřímé
antropogenní činnosti a
5. mapování klimatických změn na stepi.
6. Naprosto specifický byl, ve vztahu k biocenóze stepi, v tomto období i hydrologický
výzkum (hodnotící odběr vody JE Dukovany a jakost říční vody).
7. V roce 1999 byly poprvé publikované výsledky získané při pastvě ovcí na náhorní rovině
Mohelenské hadcové stepi.
6
Sukcesní změny po odstranění borovic v NPR Mohelenská hadcová step:
vliv borovice na biodiverzitu hadcové skalní stepi
Jana Čechová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - středisko Brno
1. ÚVOD
Mohelenská hadcová step je unikátní částí přírody se zcela specifickou flórou a faunou,
která se zde vyskytuje díky svérázným ekologickým podmínkám.
Geobiocenózy na území rezervace jsou typickým příkladem podmíněných přírodních
společenstev. Po přerušení tradičních lidských zásahů (těžba dřeva, pastva), mj. i v důsledku
vyhlášení chráněného území v r.1952, probíhal přirozený vývoj společenstev hadcových
stepních lad ke společenstvům lesostepním a lesním. Hlavní expanzní dřevinou je zde
borovice lesní, v menší míře akát. Kaupová (1993) uvádí, že zalesněná plocha tvořila v
průměru 62,37 % území oproti 13,27 % v roce 1950. I když extrémní ekologické podmínky v
některých částech rezervace omezují možnost vytvoření zcela souvislého lesního porostu, byl
tento stav doprovázen ohrožením existence vlastního předmětu ochrany - biocenóz stepních
lad na výslunných hadcových stráních.
Z tohoto důvodu přistoupila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v Brně k částečnému
odlesňování této rezervace, které proběhlo v letech 1989-1998. Zpracovaný plán péče
předpokládal provést úpravu nejcennější střední části skalního amfiteátru rezervace přibližně
do původního stavu (cca rok 1950). To zahrnovalo odstranění veškerých borových náletů a
starších borovic, které zde zjevně vyrostly druhotně. Stejný postup byl volen i v případě
nepůvodních dřevin (akát) a částečně i u expanzívních druhů keřů, byť v rezervaci původních.
V území byly ponechány staré, původní borovice, od ostatních snadno rozlišitelné svým
bizarním vzrůstem, a některé borové souše z důvodů ochrany entomofauny a jako doupné
stromy.
Cílem studie probíhající v letech 1992 - 1995, která byla částečně řešena jako diplomová
práce (Čechová 1994) a navazovala na výzkumy Preisnerové (Preisnerová 1990), bylo:
(i) vyhodnocení výsledků půdních analýz v závislosti na typech stanovišť různě ovlivněných
borovicí;
(ii) vyjádření závislosti druhů na některých faktorech prostředí;
(iii) zhodnocení prvních sukcesních změn ve vegetaci vyšších rostlin po odstranění borovic ve
svahové části amfiteátru.
2. METODIKA
2.1. Sledované území
NPR Mohelenská hadcová step se nachází ve východní části okresu Třebíč na středním
toku reky Jihlavy, mezi obcemi Mohelno a Dukovany (45o6,5, s.z.š. a 16o11,5, v.z.d) v
nadmořské výšce 260-385 m. Sledované plochy byly umístěny na strmých svazích skalnatého
amfiteátru s převážně J orientací. Podloží tvoří hadec, půdním typem je mělký hořečnatý
ranker. Území patří dle Skalického (Skalický in Hejný et Slavík 1988) do fytogeografické
oblasti teplomilné květeny (Thermophyticum), fytogeogr. obvodu Panonské termofytikum
(Pannonicum), fytogeogr. okresu 16. Znojemsko-brněnská pahorkatina.
Vegetaci na kontrolních plochách (bez vlivu borovice) lze řadit k as. Euphorbio seguieranaeFestucetum glaucae Zlatník 1928 emend. Vicherek in Vicherek et Unar 1971 (ined.).
7
2.2. Sběr dat
Ke sledování vegetace byly založeny transekty na plochách s různým časovým
intervalem od provedení probírky. Bylo sledováno 14 transektů o celkové délce 187 m a šířce
60 cm na plochách, které byly vykáceny v rozmezí let 1988-1993. Plocha transektů byla
rozdělena po metrech na jednotlivé snímky (1 mikrosnímek = 1 x 0.6 m).Grafické zákresy
těchto mikrosnímků byly převedeny do podoby fytocenologických zápisů.
Ke zhodnocení abundance a dominance jednotlivých druhů byla použita tato stupnice:
r - druh velmi vzácný, jeden jedinec nebo několik s velmi malou pokryvností
+ - druh vzácný, občasně se vyskytující, ale s malou pokryvností
1 - druh početný s malou pokryvností, nebo méně početný s větší pokryvností, ale vždy menší
než 5%
2a - druh s pokryvností 5-12%
2b - druh s pokryvností 12-25%
3 - druh s pokryvností 25-50%
4 - druh s pokryvností 50-75%
5 - druh s pokryvností 75-100%
Nomenklatura byla sjednocena podle Neuhäuslové a Kolbeka (Neuhäuslová et Kolbek 1982).
Přehled fytocenologických jednotek byl vytvořen na základě práce Vicherka a Unara
(Vicherek et Unar 1971).
Celkem bylo odebráno 63 půdních vzorků - v březnu a následně v červenci 1993 na
sledovaných transektech. Byla provedena tato stanovení:
a) stanovení pH - potenciometricky skleněnou elektrodou
b) stanovení P, K, Ca, Mg a nasycenosti sorpčního komplexu - Mehlichova metoda II
c) stanovení veškerého N - Kjehdalova metoda
d) stanovení obsahu humusu - % humusu = Cox x 1.724
K vyhodnocení dodaných výsledků byl použit program STATGRAPHICS (Koschin et al.
1992). Byla použita tato statistická vyhodnocení:
A) pro srovnání vlivu ročního období odběru: t-test (vzhledem k párovému uspořádání byl
hodnocen rozdíl březnových a červencových hodnot k nule)
B) pro srovnání vlivu stanoviště:
a) analýza rozptylu ("One-Way Analysis of Variance") při dodržení podmínky normálního
rozložení a homogenity rozptylů, kontrasty počítány metodou Newman-Keuls
b) "Kruskal-Wallis One-Way Analysis of Variance" při nedodržení výše psaných podmínek, v
případě vyvrácení shody byl pro vyhodnocení rozdílů mezi jednotlivými soubory dat
použit Mann-Whitneyův test.
Dále byla vypočtena korelace vybraných proměnných prostředí mezi sebou. Významnost
korelačních koeficientů byla vyhodnocena dle Benedíka (Benedík 1989)
Na základě údajů získaných z těchto transektů a z výsledků půdních rozborů bylo
programem CANOCO (ter Braak 1986) zhodnoceno rozšíření druhů a jejich závislost. K
vytvoření ordinačních diagramů z výstupů DCA a CCA bylo použito programu CanoDraw
(Šmilauer 1993). Použité analýzy: detrendovaná korespondenční analýza a kanonická
korespondenční analýza.
3. VÝSLEDKY
3.1. Vyhodnocení výsledků půdních analýz v závislosti na typech stanovišť různě
ovlivněných borovicí
Pouze u tří z proměřených 7 půdních veličin byl prokázán statistický významný rozdíl mezi
hodnotami na plochách bez výskytu borovice a na plochách ovlivněných borovicí (tj. pod stávajícími
borovicemi a u pařezů do 2 let po vykácení). Na plochách ovlivněných borovicí bylo zjištěno snížení
pH (obr. 1), vyšší obsah N (obr. 2) a vyšší procento humusu (obr. 3). Obsah dusíku a humusu byl
korelován.
8
7
pH/KCl půdy
6
5
4
březen
3
červenec
2
1
0
bez borovice
u pařezu (1-3 roky
po vykácení)
pod korunou
% N v půdě
Obr. 1. pH/KCl naměřené v půdě v závislosti na ovlivnění měřeného místa borovicí. V těsné blízkosti
pařezu se půdní reakce ukázala vyšší o cca 0.7-0.8 stupně pH, pod korunou borovic až o celý
stupeň ve srovnání s plochou bez vlivu borovic. Statisticky významný rozdíl byl prokázán v
březnu mezi hodnotami „bez borovice“- „pod korunou“, v červenci „bez borovice“- „u pařezu“.
1
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0
březen
červenec
bez
borovice
u pařezu
(1-3 roky
po
vykácení
pod
korunou
%humusu v půdě
Obr. 2. Procento celkového dusíku v půdě v závislosti na výskytu borovice. Statisticky významný
rozdíl byl v březnu prokázán mezi všemi kategoriemi, v červenci byl rozdíl hodnot statisticky
nevýznamný.
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
březen
červenec
bez borovice
u pařezu (1-3
roky po
vykácení)
pod korunou
Obr. 3. % humusu v půdě v závislosti na výskytu borovice. Statisticky významný rozdíl byl prokázán
mezi stanovišti „bez borovice“ a „s borovicí“ v obou měsících.. Zatímco podíl C/N v půdě na
nezalesněných plochách dosahoval průměrných hodnot 6.3 (březen) až 14.5 (červenec), na
plochách u pařezu a pod korunou se průměrné hodnoty pohybovaly v rozmezí 18.9 - 22.5. Tyto
hodnoty již svědčí o vyšším procentu surového humusu ve vzorcích ovlivněných výskytem
borovice.
9
%humu
20
15
10
5
0
červenec
bez borovice
u pařezu (1-3
roky po
vykácení)
pod korunou
3.2. Sledování rozšíření druhů v závislosti na výskytu borovic
V ordinačním diagramu detrendované korespondenční analýzy (DCA) (obr. 4) bylo
rozptýlení druhů poměrně rovnoměrné bez výraznějších shluků. Víceméně oddělený celek
vytvořily jen druhy, které rostou v podmínkách Mohelenské stepi převážně pod stromy. Jsou
to druhy: Ligustrum vulgare, Sorbus aucuparia, Pinus sylvestris, Frangula alnus. V diagramu
vytvořeném na základě výstupů z kanonické korespondenční analýzy (kde jako proměnné
prostředí byly použity hodnoty pH, obsah N, P, K, Ca, Mg a humusu, orientace a sklon svahu,
přítomnost borovic na stanovišti) se tyto druhy vyskytovaly u nejvyšších hodnot dusíku a
humusu.
Obr. 4. Výsledky detrendované korespondenční analýzy s daty získanými z transektů. Druhy
nejsou distribuovány do výrazných shluků, tzn. hodně druhů má širší cenologickou
valenci.
Distribuci v rovnoměrném shluku lze interpretovat takto:
a) Při horní hraně shluku se nacházejí druhy rostoucí na přechodu mezi zalesněnou plochou a
plochou bez borovic, popř. a pod křovinami. Dle výsledků CCA se jedná o druhy se
vztahem k vyššímu množství humusu a dusíku: Galium verum, Pimpinella saxifraga,
Berberis vulgaris, Carex humilis, Senecio viscosus, Campanula rotundifolia, Taraxacum
officinale, Viola hirta, Asperula cynanchica, Galium album. Ve stejné části shluku se
nachází také Genista pilosa a Cerasus mahaleb, protože jsou to druhy rostoucí v obou
typech stanovišť (tj. s borovicí i bez borovice), vztah k vyšším hodnotám humusu a N u
nich nebyl prokázán.
b) V levé dolní třetině shluku se vyskytují druhy rostoucí na ploše bez borovic, v horní části
svahu (mírnější sklon), hlubší půdní profil, zapojený porost). V CCA diagramu tyto druhy
vykazují vztah k poněkud nižším hodnotám pH než druhy skalní stepi: Seseli
hippomarathrum, Pseudolysimachion spicatum, Achillea collina, Aster linosyris,
Vincetoxicum hirundinaria, Avenula pratensis, Stipa capillata, Phleum phleoides, Carduus
10
nutans, Chamaecytisus ratisbonensis, Bupleurum falcatum,Orobanche elatior, Dianthus
pontederae, Myosotis stricta.
c) Směrem k pravé části shluku - nástup světlomilných druhů mělkých půd příznačných pro
skalní step či místa postižená erozí na strmých svazích. Tyto druhy vykazují vztah k
menším hodnotám humusu a dusíku v půdě, k vyšším hodnotám pH. Jsou to tyto druhy:
Seseli elatum, Linaria genistifolia, Alyssum montanum, Festuca pallens, Scorzonera
austriaca, Centaurea scabiosa, Stipa dasyphylla, Hieracium pilosella, Allium flavum,
Melica ciliata, Holosteum umbellatum, Bothriochloa ischaemum, Silene otites, Arabidopsis
thaliana, Sedum album, Hieracium echioides aj.
d) Ve středu shluku se nacházejí druhy vyskytující se v obou předcházejících typech lokalit:
Potentilla arenaria, Dorycnium germanicum, Thymus praecox, Euphorbia seguieriana aj.
e) Důležitým zjištěním bylo, že žádný z druhů nevykazuje přímý vztah (vazbu či toleranci) na
plochu poblíž pařezů, a tudíž nezpůsobuje rozrůznění vegetace po vykácení.
3.3. Nástin sukcese po bioregulačních zásazích
V ordinačních diagramech netvořily rostliny rostoucí na stanovištích v okolí pařezů
oddělené skupiny, ale byly soustředěny do centra rozmístění druhů (tzn. vyskytovaly se ve
většině ploch), popř. se nacházely na přechodu mezi druhy heliofilními a sciofilními.
Vzhledem k těmto okolnostem byla vyčleněna samostatná kapitola věnující se přímo
problému možné retrospektivy vývoje vegetace na odlesněných plochách. Následující tabulka
ukazuje pravděpodobný vývoj vitality druhů nejčastěji přítomných v transektech během
sukcese:
Použité symboly:
0.......druh nepřítomen, popř. zcela ustoupil
-........druh přežívá, ale není příliš vitální
+.......druh přítomen, je vitální, nešíří se na úkor ostatních druhů
++.....druh se šíří na úkor ostatních druhů
Druh
Pod borovicemi
(středně hustý zápoj)
Anthericum ramosum
Poa nemoralis
Brachypodium pinnatum
Pyrethrum corymbosum
Senecio fuchsii
Taraxacum officinale
Senecio erucifolius
Ligustrum vulgare
Frangula alnus
Senecio viscosus
Quercus robur
Vincetoxicum hirundinaria
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
11
Rané stadium
sukcese po
vykácení
0
0
0
0
0
0
+
+
++
+
+
Pozdější stadium
sukcese (cca po 4
letech po vykácení
0
0
0
0
0
0
0(-)
+
+(++)
0
+
Genista pilosa
Berberis vulgaris
Carex humilis
Avenula pratensis
Dorycnium germanicum
Festuca pallens
Potentilla arenaria
Stipa dasyphylla
Pimpinella saxifraga
Seseli hippomarathrum
Centaurea scabiosa
Picris hieracioides
Carduus nutans
Thymus praecox
Euphorbia seguieriana
Euphorbia cyparissias
Allium flavum
Koeleria macrantha
Linaria genistifolia
Stipa capillata
Holosteum umbellatum
Alyssum montanum
Seseli elatum
+
+
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+
++
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+
++
+
+
+
+
+
+
+
+
+
0
0(-)
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
Poznámka: V raném sukcesním stadiu se objevují i další druhy převážně segetálního
charakteru, jejich pokryvnost je nízká, setrvání na stanovišti krátké
Z tabulky je patrný nárůst pokryvnosti křovin (Cerasus mahaleb, Berberis vulgaris) po
vykácrení borovic. Jejich mladé exempláře pod korunami borovic zdárně přežívaly a
prosvětlením jim byly poskytnuty dobré podmínky pro další rozvoj. Sukcesi bylin v podrostu
nastupujících křovin (hlavně dřišťálu, který má poněkud chudší podrost než mahalebka) lze
popsat takto:
a) druhy přežívající s mizející tendencí: Potentilla arenaria, Thymus praecox, Dorycnium
germanicum, Festuca pallens, Koeleria macrantha
b) druhy přežívající s rostoucí tendencí: Genista pilosa, Galium album subsp.
pycnotrichum, Berberis vulgaris (semenáčky), Viola hirta, Campanula rotundifolia,
Picris hieracioides
c) nové druhy: Taraxacum officinale, Pimpinella saxifraga, Quercus petraea
Vývoj celkové pokryvnosti během sukcese se ve sledovaných snímcích lišil, důležitou roli
zde měl mikroreliéf. V případě obsazování obnažených míst po odkácení borovice závisí
rychlost sukcesních změn především na těchto faktorech:
- množství opadu a surového humusu
- reliéf (intenzita svahových pochodů)
- přítomnost rostlinných zdrojů; hlavně druhů množících se převážně vegetativně a druhů s
těžšími semeny (Berberis vulgaris).
12
Obecný trend vývoje pokryvnosti lze popsat zhruba takto:
1. Na začátku je pokryvnost nízká na plochách po vykácení borovic, na svazích poměrně
rychle dochází k odplavování jehličí a surového humusu
2. Pokryvnost se zvyšuje, nejvyšší je cca ve 2-4 letech po vykácení
3. V dalších letech se porosty mírně rozvolňují v důsledku půdní eroze a jiných faktorů (nory
a stezky králíků a hlodavců).
4. DISKUSE
Výskyt stromů a keřů v rámci sukcese na antropicky ovlivněných stanovištích bývá
často doprovázen zvýšením půdní vlhkosti a přístupnosti dusíku (Li & Wilson 1998). Šíření
borovic v podmínkách hadcové stepi je doprovázeno zvýšením pokryvnosti více sciofilních
druhů, náročnějších na půdní vlhkost. Díky extrémnímu typu stanoviště a expandujícímu
druhu (borovice) se však nejedná o druhy nitrofilní, jako je tomu u jiných druhů dřevin
invadujícím xerotermní trávníky (akát). Jde spíše o druhy světlých lesů na výsušných
stanovištích.
Preisnerová (1990) uvádí, že pod korunou borovic se téměř nevyskytují: Rumex tenuifolius,
Achillea millefolium, Allium flavum, Alyssum montanum, Arenaria serpyllifolia, Bothriochloa
ischaemum, Carduus nutans, Festuca valesiaca, Linaria genistifolia aj. Zastínění snáší
Asperula cynanchica, Brachypodium pinnatum, Carex humilis, Galium album, Frangula
alnus, Genista pilosa, Koeleria macrantha, Thymus praecox aj., mírné zastínění také
Dorycnium germanicum, Campanula rotundifolia, Festuca ovina, Festuca pallens.
S těmito závěry lze víceméně souhlasit, pouze druhy Achillea millefolium, Thymus praecox
a Koeleria macrantha by bylo vhodnější přeřadit do kategorie druhů snášejících mírné
zastínění.
Chování rostlin v podmínkách rezervace z hlediska nároků na ekologické faktory v podstatě
odpovídá charakteristikám uváděným v Ellenbergových tabulkách (Ellenberg 1974). U druhu
Festuca pallens lze zaznamenat větší toleranci k zastínění. Tuto skutečnost potvrzují i data
Preisnerové.
V případě Mohelenské stepi byly iniciální podmínky, na kterých závisí složení
vegetace a rychlost sukcesních změn, tj. předchozí výskyt „stepních“ druhů na lokalitě a jejich
současný výskyt v okolí (Dzwonko et Loster 1998), poměrně příznivé. V průběhu sukcese po
vykácení borovic se postupně zvyšuje podíl světlomilných druhů (např. Alyssum montanum,
Dianthus pontederae, Linaria genistifolia) na úkor druhů dříve rostoucích v zástinu řidšího
porostu borovic (Taraxacum officinale, Asperula cynanchica, Poa nemoralis). Současně s tím
narůstá zastoupení křovin (Cerasus mahaleb, Berberis vulgaris) s charakteristickým
podrostem (mj. Taraxacum officinale, Viola hirta). Pokud však u pařezu borovice nedojde k
expanzi křovin, popř. jsou tyto křoviny odstraněny vhodným managementem, je vegetace v
mnoha případech za poměrně krátkou dobu (3-4 roky) téměř nerozlišitelná od borovicí
neovlivněných ploch. Potenciální nebezpečí představuje pouze Arrhenatherum elatius, zatím
ojediněle se šířící z náhorní plošiny. Tomuto druhu by měla být v budoucnu věnována zvýšená
pozornost.
13
5. LITERATURA
Benedík J. (1989): Biostatistika. - Učební texty MU, Brno.
Čechová J. (1994): Vliv rozvoje stromového a keřového patra na xerothermní bylinnou vegetaci
Mohelenské hadcové stepi.- Ms.[dipl. pr., depon. Kat. syst. bot. geobot. MU, Brno].
Dzwonko Z., Loster S. (1998): Dynamics of species richness and composition in a limestone
grassland restored after tree-cutting. - Journal of Vegetation Science, 9:(3) 387-394.
Ellenberg H. (1974): Zeigerwerte der Gefäspflanzen Mitteleuropas.
- Skripta Geobot., Göttingen.
Hejný S., Slavík B. [ed.] (1988) : Květena České socialistické republiky 1. - Praha.
Kaupová H. (1993): Časové změny porostu na Mohelenské hadcové stepi. - Ms.[dipl. pr., depon.
Kat. geogr. a kartogr. Fak. staveb. VUT, Brno].
Koschin F. et al. (1992): Statgraphics. - Praha.
Li X. D., Wilson S. D. (1998): Facilitation among woody plants establishing in an old field. Ecology, 79: (8) 2694-2705.
Neuhäuslová Z., Kolbek J. (1982): Seznam vyšších rostlin, mechorostů a lišejníků střední Evropy
užitých v bance geobotanických dat BÚ ČSAV. - ed. BÚ ČSAV, Průhonice.
Preisnerová J. (1990): Negativní faktory ovlivňující Mohelnskou hadcovou step a důsledky jejich
působení. - Ms. [dipl. pr., depon. Kat. systemat. bot. a geobot. MU, Brno].
Šmilauer P. (1993): Cano Draw 3.0. - University College, London.
ter Braak C.J.F. (1987): Canonical correspondence analysis: a new
multivariate direct gradient analysis. - Ecology, 67 : 1167-1179.
eigenvector method for
Vicherek J., Unar J. (1971): Fytocenologická charakteristika stepní vegetace jižní Moravy.- Ms.
[záv. zpr. díl. úk., depon. BÚ AVČR Průhonice].
14
Sledování dynamiky floristického složení vybraných typů vegetace v NPR
Mohelno
Jaroslav Čáp, Ing. Radomír Řepka, AOPK ČR - středisko Brno
Sledování dynamiky floristického složení vybraných typů vegetace v NPR Mohelno
bylo prováděno na základě fytocenologického snímkování a vyhotovení mikromap. Cílem
bylo sledovat skladbu porostu, porovnat ji v období, kdy na těchto lokalitách nebyl realizován
management a následně při pastvě ovcí. Výsledkem je zaznamenání dynamiky změn v dané
biocenóze.
Sledováno je devět mikrolokalit s odlišnými typy vegetace na ploché horní části
rezervace. Porost je hodnocen pomocí fytocenologických snímků, zapisovaných dvakrát
ročně, jedenáctistupňovou Domin-Hadačovou škálou. Snímkovány jsou plochy o výměře 4 x
4 m. U některých ploch je prováděn zákres vegetace (vždy ve středu fytocenologicky
snímkovaných ploch) do mikromap 1 x 1 m, rozdělených do 100 polí. V těchto mikromapách
nejsou zaznamenávány všechny zde rostoucí druhy rostlin, ale vybrané významné taxony
(především trávy).
Počáteční stav vegetace byl zaznamenán na jaře roku 1997. Fytocenologické
snámky jsou pak prováděny 2x ročně, a to na jaře před pastvou a na podzim zhruba tři týdny
po ukončení pastvy. Mikromapy jsou zakreslovány pouze v jarním období.
Mapovaná místa:
Snímek č. 1 = plocha C5
Původně pýrové lado, pravděpodobně jako sukcesní stádium postagrární plochy, s význačným
zastoupením Poa angustifolia a Fragaria viridis.
Snímek č. 2 = plocha C5
Degradační stádium subxerofilního travního porostu s dominancí Festuca rupicola a Poa
angustifolia.
Snímek č. 3 = plocha D8
Degradační stádium stepního trávníku s dominancí Festuca rupicola, Avenastrum pratense a
Festuca valesiaca, se zástupci společenstev svazu Festucion valesiaceae a Koelerio - Phleion.
Snímek č. 4 = plocha E8
Stádium s obnaženou půdou po odstranění stromového porostu.
Snímek č. 5 = plocha H9
Vyvinuté a vyvážené stepní společenstvo na nízkém půdním profilu s převahou druhů svazu
Festucion valesiaceae, doplněné zástupci společenstev svazu Koelerio - Phleion, vzácněji
svazu Bromion.
15
Snímek č. 6 = plocha H9
Degradační stádium xerotermního společenstva s dříve dominantní Stipa dasyphylla, nyní v
dominanci s Festuca rupicola.
Snímek č. 7 = plocha C12
Původně ovsíkové lado s množstvím stařiny s významnou účastí Poa angustifolia a Festuca
rupicola.
Snímek č. 8 = plocha B18
Nízkostébelné pastvinné subxerotermní společenstvo ovlivněné sešlapem, s význačným
podílem Festuca rupicola i Festuca pseudovina.
Snímek č. 9 = plocha B 18
Druhově bohaté společenstvo, zahrnující množství cenoelementů. Nejvyšší pokryvnost
zaujímá Festuca pseudovina.
Jako příklad prováděných snímkování a mapování jsou přiloženy snímky a mikromapy
snímku č.9 a situační mapka míst prováděného snímkování.
Snímek č. 9
Datum:
Festuca pseudovina
Festuca rupicola
Elytrigia intermedia
Viola arvensis
Ranunculus bulbosus
Viscaria vulgaris
Potentilla argentea
Potentilla arenaria
Plantago media
Plantago lanceolata
Luzula campestris
Saxifraga bulbifera
Carex caryophyllea
Dianthus deltoides
Jacea pratensis
Bromus mollis
Anthoxanthum odoratum
Rhinanthus minor
Myosotis stricta
Veronica verna
1997 1997 1998 1998 1999 1999 2000
13.05 23.09 03.05. 24.09 11.05 13.10 01.05.
.
.
18.05.
.
.
.
4
5
7
7
6
7
7
4
4
5
4
4
4
4
3
3
1
1
1
?
2
3
3
.
.
2
.
+
3
3
2
3
3
2
2
3
3
4
4
4
3
4
3
3
2
2
3
1
2
3
3
4
3
4
5
5
3
3
3
3
3
3
3
3
3
2
3
3
1
3
3
.
3
3
3-4
3
3-4
3
3
2
.
4
.
3
3
3
1
1
1
+
3
3
3
3-4
3
3
3
3
3
3
.
.
.
.
.
3
3
2
.
1
.
+
2
2
.
.
1
+
.
2
2
.
.
2
+
.
2
.
1
.
1
.
.
2
.
1
.
1
.
1
16
Acosta rhenana
Cerastium glutinosum
Achillea collina
Lotus corniculatus
Poa angustifolia
Dianthus carthusianorum
Campanula patula
Cerastium arvense
Trifolium arvense
Sanguisorba minor
Taraxacum erythrospermum agg.
Veronica prostrata
Trifolium pratense
Stipa joannis
Galium verum
Koeleria gracilis
Hypericum perforatum
Melandrium album
Arenaria serpyllifolia
Herniaria glabra
Sedum acre
Taraxacum sect.Ruderalia
Arabis sp.
Carex praecox
Alopecurus pratensis
Carduus nutans
Berteroa incana
Agrostis capillaris
Trifolium campestre
Cerastium holosteoides
Thymus praecox
Knautia arvensis
Veronica spicata
Medicago falcata
Potentilla verna
Pimpinella saxifraga(cf.nigra).
Trifolium dubium
Vicia sp. (jednoletá)
Salvia pratensis
Avenastrum pubescens
Hieracium echioides
Asperula cynanchica
Leucanthemum vulgare agg.
Scleranthus annuus
Medicago lupulina
2
2
2
2
2
2
2
1
1
1
1
1
1
+
.
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
2
2
2
2
2
2
1
1
1
+
.
1
1
.
1
+
+
.
+
+
+
.
+
+
+
1
1
1
.
.
.
.
.
.
+
.
.
.
.
.
.
.
.
.
2
.
3
3
2
+
.
2
2
1
+
2
2-3
1
.
+
.
.
.
.
.
+
.
1
.
+
.
3
2
1
2
+
1-2
3
1
+
1
+
.
.
.
.
.
.
.
17
.
.
2
+
2
1
.
.
2
1
+
2
.
1
.
1
.
+
.
+
.
+
.
.
.
.
.
3
.
.
2
.
+
2
.
.
.
.
+
+
+
1
.
.
.
1
2
2
3
2
1
.
2
2
1
2
3
3
1
.
+
.
+
1
+
.
.
.
+
.
.
.
2
.
.
3
+
.
2
1
.
.
.
+
1
+
.
+
2
+
.
.
3
3
2
1
.
+
3
.
+
2
.
+
3
3
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
2
.
.
3
.
2
1
.
+
.
.
.
+
.
.
.
.
.
+
3
3
2
2
2
.
2
.
1
2
3
.
1
.
2
.
.
1
.
.
.
.
.
.
.
.
2
.
.
3
.
.
3
2
.
.
.
.
2
+
+
+
+
.
18
19
20
21
Metody etologie pastvy na Mohelenské hadcové stepi
Ing. Pavel Veselý, CSc., MZLU v Brně - ústav výživy a krmení hospodářských zvířat.
V delším časovém horizontu posledních let bylo zjištěno, že na Mohelenské stepi
dochází ke zvýšení pokryvnosti keřového a stromového patra, které následně vede ke snížení
biodiverzity tohoto biotopu (Hanzl a Kaupová, 1994). Zarůstání stepi borovicí bylo řešeno
prokácením. Redukci keřového patra, trav a ostatních především dvouděložných bylin, na
náhorní rovině stepi, by měla napomoci obnovená pastva ovcí. Předpokládá se, že výrazně
napomůže i při regeneraci stanovišť na kterých byla provedena redukce stromového patra.
Vliv pastvy na společenstva tohoto výjimečného území je však třeba pravidelně monitorovat a
průběžně vyhodnocovat.
Matriál a metody
Mezi faktory, které mohou při pastvě ovcí na náhorní rovině stepi významně ovlivnit
její společenstva, patří chování zvířat. Chování ovcí pasených na Mohelenské hadcové stepi je
v jednotlivých letech hodnoceno 1 x za měsíc ve dvou po sobě následujících dnech. V 10-ti
minutových časových intervalech byla hodnocena frekvence ležení, stání, chůze a pití
metodou skupinového etologického snímku (Kovalčiková et Kovalčik, 1984). Etologické
sledování bylo hodnoceno ve vztahu k denní aktivitě i ve vztahu ke stanovištním podmínkám
(VESELÝ, 1998). Vazba zvířat na stanoviště byla posuzována pomocí mapy stepi rozdělené
sítí - v reálu odpovídající čtvercům o velikosti 50x50 m. Vlastní pozorování probíhalo
v daném dni řádově od 4.00 do 22.00 (podle viditelnosti). V průběhu sledování byla
prováděna i fotografická dokumentace chování zvířat. Úkolem fotodokumentace bylo
podchycení typických i atypických projevů zvířat v průběhu denní periody, ale i v průběhu
pastevního období. Hodnocení chování zvířat v této práci je doloženo záběry z uvedené
fotodokumentace.
Výsledky a diskuse
Hodnocení chování zvířat při pastvě na Mohelenské hadcové stepi má svá specifika,
která jsou dána nejen charakterem tohoto biotopu, ale i cílem vlastní pastvy. Mohelenská
hadcová step původně sloužila jako obecní pastvina. Z tohoto období, resp. z období po
ukončení pastvy na stepi, jsou k dispozici rozsáhlé podklady z biologického, zoologického,
pedologického a klimatografického výzkumu. Vliv pastvy na stepní společenstva však
hodnocen nebyl a tak je třeba tuto oblast (řádově 60-70 let poté co se ovce na step vrátily)
dokumentovat bez možnosti srovnání s výchozím stavem.
Cílem pastvy je především zvýšení biodiverzity na přepásaných stanovištích, což
bezprostředně souvisí s redukcí nepůvodních druhů omezujících stepní společenstva.
Specifika pastvy zaměřené na realizaci tohoto cíle je možno doložit i pomocí
fotodokumentace pořízené v rámci etologických studií.
Základem etologických studií je dokumentace denní aktivity zvířat a jejich prostorové
fixace. Tyto prvky chování jsou ovlivňovány řadou faktorů z nichž některé mají při pastvě
v chráněných územích svá specifika. Mezi základní faktory je možno zařadit:
1) Welfare zvířat (obr. 1). V podmínkách pastvy v NPR Mohelenská hadcová step představuje
zajištění pohody zvířat především vytvoření podmínek pro jejich odpočinek. To znamená
zajistit jim úkryt před klimatickými vlivy, ale i případně před návštěvníky stepi (obr. 2).
22
Důležitá je i ochrana před hmyzem, ke které zvířata využívají vybavení pastviny (obr. 3),
nebo ji řešení v rámci stáda - vzájemné krytí zvířat při odpočinku (obr. 4). K pohodě zvířat
přispívá i zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody (obr. 5). Jak již bylo řečeno,
pastva na stepi má svá specifika a k těm je možno řadit například právě zvýšený výskyt
hmyzu (spojený s ochranou zvířat před hmyzem) a klimatické podmínky (vysoké teploty
ve spojitosti s vyšší spotřebou napájecí vody).
2) Botanické složení stepních porostů. Cíl pastvy v NPR Mohelenská hadcová step je založen
na tom, že ovce obecně preferují spásání intenzivnějších porostů. Proto může být
selektivní spásání stepních porostů využito jako základní prvek managementu stepi. To
však platí jen v případě, kdy pastva probíhá výhradně jen na území stepi. Preference pastvy
na intenzivních porostech může vést ke snaze stáda přejít na plochy sousedící s rezervací.
To jim může umožnit nedokonalé technické zabezpečení pastviny (obr. 6) a složení stáda
(obr. 7 - jehňata častěji probíhají elektrickým hrazením než bahnice). Rozhodující roli pro
útěk stáda z území rezervace mohou mít i negativní návyky vůdčí bahnice ve stádě (obr. 8 situace roku 2000).
3) Fenofáze spásaných porostů a druh pasoucích se zvířat. Při pastvě zvířat na tak extrémním
stanovišti jakým Mohelenská hadcová step je není možno počítat s tím, že zvířata budou
mít vždy k dispozici porosty v optimální fenologické fázi (obr. 9). Zvířata jsou často
využívána i k redukci přerostlých porostů. Při jejich přepásání se projevují mezidruhové
rozdíly. Ovce jsou schopny tyto porosty redukovat (obr. 10) tak, že přepásají spodní patro a
vyšší patro naruší mechanicky - sešlapáním (obr. 11). Naproti tomu kozy jsou schopny
přepásat i vyšší patra přerostlých porostů (obr. 12). Tato tendence se projevuje i při redukci
keřových porostů, při které kozy, na rozdíl od ovcí, přepásají i horní patra keřů (obr. 13).
Kozy jsou také v průběhu dne aktivnější než ovce a to i při vysokých teplotách
zaznamenaných na hadcové stepi (obr. 14). V této souvislosti je možno pozorovat u ovcí i
plemenné rozdíly - primitivní plemena jsou aktivnější a pasou se delší dobu (obr. 15).
4) Výnos pastevních porostů a zatížení pastviny. Optimální zatížení stepi (obr. 16) by mělo
vést k selektivnímu přepásání intenzivnějších porostů a napomoci k regeneraci
překácených ploch (obr. 17). V žádném případě by nemělo být takové, aby vedlo
k poškození tohoto biotopu (Veselý, 1999). Proto je třeba na základě stanovení výnosového
potenciálu náhorní roviny stepi a etologického snímkování, vypracovat optimální režim
pastvy na této lokalitě (obr. 18).
Literatura
Kovalčíková, M., Kovalčík, K. Etológia hovädzieho dobytka. První vydání. Bratislava:
Príroda, 1984. 232 s.
Veselý, P. Metoda využití etologických snímků pro hodnocení nutriční hodnoty pastevních
porostů. In Zeman,L. Produkce a využití objemných krmiv. 1. vyd. Brno: MZLU v
Brně, 1998, s. 80-81.
Veselý, P.: Stanovení optimálního pastevního zatížení náhorní roviny Národní přírodní
rezervace Mohelenská hadcová step. In: Přírodovědný sborník Západomoravského
muzea v Třebíči. 39. Třebíč 1999, s. 69-78.
Poznámka.
Tištěná verze sborníku obsahuje i 18 fotografií z etologických studií v NPR Mohelenská
hadcová step
23
Současná rozloha a vymezení NPR Mohelenská hadcová step, perspektivy
rozšíření
Ing. Luděk Čech, AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod
Územní ochrana dnešní NPR Mohelenská hadcová step byla zahájena rozhodnutím
tehdejšího Československého báňského revírního úřadu v Brně. Dne 21. března 1933 bylo na
základě žádosti MŠNO ze dne 16. prosince 1931 stanoveno ochranné pásmo, ve kterém byly
„… zapovězeny … veškeré práce … které mají za účel vyhledávání neb dobývání
vyhražených nerostů…“ Tehdejší ochranné pásmo je stanoveno slovním popisem s odkazy na
tehdejší parcelní stav. Statut rezervace (jako tzv. rezervace úplná) byl potvrzen výnosem
MŠNO ze dne 31. prosince 1933. Zde se poprvé uvádí výměra ZCHÚ – 50 ha.
Bezprostředním důvodem ke zřízení ZCHÚ byly nežádoucí podnikatelské aktivity Bedřicha
Blimsrittera, vedoucí i k široké diskusi na stránkách denního tisku a mající pozoruhodnou
dohru v období protektorátu. Snahy o zřízení rezervace jsou ovšem podstatně starší a sahají
hluboko do 20. let (Ondráčková 1969).
Tehdejší vymezení ZCHÚ není zcela jasné, v archivních materiálech nebyly nalezeny
dostatečně podrobné a věrohodné mapové zákresy. Dle všech údajů se jednalo o spojité území
v prostoru dnešního centra ZCHÚ. Upřesnění podoby území v tomto období vyžaduje další
průzkum, prozatím lze plně akceptovat vymezení dle Ondráčkové (1969).
Dnešní vymezení NPR je určeno vyhláškou MŠVU ze dne 11. prosince 1952. Tento
výnos obsahuje výčet parcel ZCHÚ a jeho ochranného pásma. Výměra ZCHÚ činí dle této
vyhlášky 48,10 ha (katastrální území Mohelno), výměra OP 8,8892 ha (katastrální území
Dukovany). Následující výnos MK ČSR z 29.11.1988 již jen upřesnil ochranné podmínky
tehdejší SPR, parcelní vymezení není jeho součástí.
Při aktualizaci vymezení a výměry NPR v roce 2000 bylo nutno provést srovnání
(identifikaci) parcelní situace v roce 1952 s dnešní situací katastru nemovitostí. Náčrt parcelní
situace v době vyhlášení byl nalezen v ústředním seznamu OP (AOPK ČR Praha). Tento náčrt
byl srovnán s mapou bývalého pozemkového katastru a aktuální mapou KN. Bylo zjištěno, že
došlo ke změně parcelních čísel některých pozemků a oddělení zvláštní parcely pro tzv.
Askalafův vrch. Dnešní parcelní vymezení NPR (k.ú. Mohelno) vypadá takto:
p.č.
LV
745/3
1117
745/15
1117
747/1
10001
747/8
10001
770/1
10001
770/2
10001
771/9
31
1038/1
10001
4256/2
10001
Výměra celkem
druh
pozemku
Ostatní pl.
Ostatní pl.
Ostatní pl.
Ostatní pl.
Ostatní pl.
Ostatní pl.
Ostatní pl.
Ostatní pl.
Ostatní pl.
24
výměra
(m2)
36485
18905
47119
1555
326918
7553
41099
22599
1211
503444
(50,3444 ha)
Pozoruhodný je rozdíl výměr o více než 2 ha při zcela totožném vymezení v mapě.
Nápadná je rovněž shoda s výměrou v roce 1933. V každém případě je nutno opravit zjevně
chybné údaje, již téměř 50 let tradované v populární i odborné literatuře. Výměra ochranného
pásma odpovídá skutečnosti.
Stávající vymezení NPR však již neodpovídá úplně potřebám dostatečného zajištění
předmětu ochrany NPR. Proto byl brněnským pracovištěm AOPK ČR připraven návrh na
rozšíření NPR (prozatím v podobě geodetických podkladů). Dle tohoto návrhu je k území
současné NPR přičleněno náhorní plateau, stepní plochy v trati Vinohrady, širší okolí tzv.
Askalafova vrchu a území Čertova ohonu. Se zvláště vyhlášeným ochranným pásmem se
v tomto návrhu nepočítá, NPR by takto byla zajištěna ochranným pásmem širokým 50 m,
vyplývajícím ze zákona. Po ukončení 1. etapy revize NPR a NPP v ČR však nebyl tento návrh
zařazen mezi tzv. priority, tj. území, kde je nové vyhlášení bezpodmínečně nutné k zajištění
předmětu ochrany. V seznamu priorit zcela převládají území národního významu, jejichž
statut je možno právně zpochybnit a jejich urychlené nové vyhlášení je bezpodmínečně nutné,
výběr lokalit byl sestaven s ohledem na reálné možnosti projednání a schválení.
S rozšířením NPR Mohelenská hadcová step je tedy možno počítat zřejmě až v příštím
desetiletí, určitým řešením by mohlo být zřízení přiléhajícího ZCHÚ v kategorii přírodní
rezervace nebo přírodní památka.
Literatura:
Ondráčková S. (1969): Z historie státní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step. – Sborn.
Přírodověd. Kl. Západomor. Muz. v Třebíči, 7: 19 – 31.
Rezervační kniha NPR Mohelenská hadcová step. [Depon. in: AOPK ČR, Praha, AOPK ČR,
stř. Havlíčkův Brod.
25
NPR Mohelenské hadcová step a Západomoravské muzeum v Třebíči
Hana Houzarová, Západomoravské muzeum v Třebíči
Před dvěma lety jsme oslavili 100 let od založení muzejního spolku v Třebíči. Jako i v
jiných městech, tak i v Třebíči, navázal spolek na aktivity přípravného výboru výstavy v
Třebíči (1894) a Národopisné výstavy v Praze (1895). I když mezi předními pracovníky
spolku byli přírodovědci (Josef Uličný, František Zavřel, František Dvorský), soustavná
muzejní přírodovědecká práce začala na půdě muzea později. V roce 1936 byl založen
Přírodovědecký klub v Třebíči, jehož členové začali publikovat svoje vědecké práce ve
sborníku, který Západomoravské muzeum v Třebíči vydává dodnes.
K drobným přírodovědným, převážně geologickým exponátům (v roce 1926 bylo
evidováno 35 kusů) přibyla celá řádka dalších a v roce 1939 sbírka konchylií a minerálů
Arnošta Hanische, která byla bohužel v roce 1949 z muzea vyvezena ("z důvodu nedostatku
místa").
Přírodovědné bádání se v muzeu obnovilo až v roce 1959, kdy nastoupil první
profesionální přírodovědec Vladimír Řehořek (1959 - 1961). Od roku 1961 působila v muzeu
paní RNDr. Svatava Ondráčková, která muzeu a botanice věnovala celý svůj život a i po
odchodu do důchodu v roce 1993 dál aktivně pracuje. Stála v čele výzkumu údolí Jihlavy před
vybudováním Mohelensko - Dalešické přehrady a později se svým manželem Mgr. Josefem
Šťávou na projektu Ekologie a energetika. Obnovila a redigovala vydávání Přírodovědného
sborníku Západomoravského muzea v Třebíči (od č. 7/1969 do 38/1998), kde i publikovala..
Od této chvíle se rozrůstaly i přírodovědné muzejní sbírky z 8 000 kusů v padesátých
letech do dnes na více než 80 000. Nyní je v ZMM uloženo asi 60 tisíc herbářových položek
(z toho 54 000 vyšších rostlin), 15 tis minerálů, hornin, a tektitů a 5,5 tisíc zoologických
preparátů.
Projekt nadace Ekologie a energetika "Společenské a přírodní složky krajiny v širší
oblasti energetické soustavy Dukovany - Dalešice" (16. dubna 1993 - 1998) obohatil muzeum
nejen o sbírky ale především množstvím poznatků, které byly publikovány v 17 svazcích
sborníku.
Na přírodovědném oddělení Západomoravské muzeum v Třebíči se vystřídali již tito
profesionální pracovníci:
Vladimír Řehořek (1959 - 1961), botanik; Svatava Ondráčková (1961 - 1993), botanik;
Hana Houzarová (1980 - dodnes), botanik - preparátor; Stanislav Houzar (1981 - 1994),
geolog - mineralog; Jaroslava Zezulová (1983 - 1985), botanik - preparátor; Rudolf
Formánek (1990 -1994), zoolog; Jana Jelínková (1993 - nyní mateřská dovolená), botanik;
Lukáš Křesina (1995 - do dnes), geolog - mineralog; Pavlína Peřinková (1995 - dodnes),
zoolog; Miroslava Dlouhá (1996), zoolog; Oldřich Ježek (1996 - dodnes), botanik; Alena
Ruxová (1997 - 1999), zoolog; Jaroslav Bašta (2000 - dodnes), konzervátor - preparátor.
Mohelenská hadcová step je jedním z největších přírodních unikátů v České republice.
I z tohoto důvodu byla středem pozornosti Třebíčských badatelů profesionálů i amatérů.
Mnozí z těchto lidí spolupracovali s muzeem, nebo jejich sbírky přišli do muzea.
Byl to především Rudolf Dvořák (9. 4. 1894 v Třebíči, 10. 11. 1945 v Ostravě). Byl
osobností svérázného zjevu, s originální povahou naplněnou zdravým humorem, přímý, v
jednání rozhodný, naprosto svobodomyslný a široce demokraticky smýšlející. (Lysák 1997),
který neodmyslitelně patří k Mohelenské hadcové stepi. Po své bohaté učitelské dráze odešel
26
v roce 1924 do Mohelna, kam se i přestěhoval. V roce 1928 odešel ve věku 54 let do důchodu
aby se mohl věnovat zcela své vědecké práci. Publikoval více jak 90 odborných a populárně
naučných prací. Větší část jeho rozsáhlého herbáře je uložena v Brně, ale naméně významná
část vyšších rostlin, hub a kryptogamů je ve sbírkách ZMM. Ve sbírkách je i větší část
mineralogické sbírky včetně Dvořákem mylně popsaného Mohelnitu.
Ze starších badatelů to byly dále Jindřich Suza, Josef Picbauer, Josef Podpěra,
František Zavřel, František Nováček, který zanechal muzeu svou sbírku mechů a lišejníků,
Josef Uličný a Vladimír Šilhavý - významný entomolog a arachnolog, který v okolí Mohelna
studoval především sekáče a mravence. Některý dokladový materiál těchto přírodovědců byl
uložen v historickém herbáři Gymnázia v Třebíči a nyní je též součástí herbáře ZMT.
Z příspěvků, týkajících se Mohelenské hadcové stepi, resp. jejího okolí a uveřejněných
v Přírodovědném sborníku Západomoravského muzea v Třebíči, je možno uvést:
Svazek 21
Quitte E. : Změny mikroklimatu a topoklimatu způsobené výstavbou vodních nádrží Dalešice
a Mohelno
Quitte E. : Změny topoklimatu způsobené provozem JE Dukovany
Quitte E. : Příspěvek k poznání mikroklimatu Mohelenské hadcové stepi
Svazek 22
Chytrý M. a Vicherek J.: Přirozená a polopřirozená vegetace údolí řek Oslavy, Jihlavy a
Rokytné
Svazek 23
Unar J.: Přehled druhové skladby dřevinné a bylinné vegetace NPR Mohelenská hadcová step
Svazek 25
Hrádek M.: Přímé a nepřímé změny antropogenní transformace reliéfu vyvolané výstavbou a
provozem objektů energetické soustavy Dukovany - Dalešice
Kříž H.: Změny hydrologických poměrů a vodních zdrojů v širší oblasti ovlivněné výstavbou
a provozem objektů energetické soustavy Dukovany - Dalešice
Svazek 26
Antonín V., Vágner A. a Láznička O.: Makromycety (velké houby) širší oblasti energetické
soustavy Dukovany - Dalešice
Svazek 27
Čechová J., Jelínková J. a Unar J.: Vývoj vegetace NPR Mohelenská hadcová step v závislosti
na řízení ochrany území a v závislosti na prováděných bioregulačních zásazích
Vondra J.: Svislé letecké snímky NPR Mohelenská hadcová step
Svazek 28
Buchar J.: Změny ve složení arachnofauny Mohelenské hadcové stepi v letech 1942 až 1995
Rozkošný R. a Vaňhara J.: Dvoukřídlí (Diptera, Brachzcera) Mohelenské hadcové stepi a
přilehlého údolí řeky Jihlavy
27
Tkadlec E. a Rychnovský B.: Drobní terestričtí obratlovci a střevlíkovití brouci na
Mohelenské hadcové stepi
Svazek 29
Buček A. a Lacina J.: Kostra ekologické stability širší oblasti energetické soustavy Dukovany
- Dalešice
Svazek 30
Hradílek Z. a Novotný I.: Mechorosty širšího okolí řek Oslavy, Jihlavy a Rokytné na
jihozápadní Moravě
Vězda A.: Flóra lišejníků v oblasti vlivu energetické soustavy Dukovany - Dalešice
Svazek 32
Kočková E., Žáková Z., Mlejnková H., Beránková D. a Staněk Z.: Dlouhodobý vývoj jakosti
vody v soustavě nádrží Dalešice - Mohelno a řece Jihlavě - vliv povodí, přečerpávací vodní
elektrárny a atomové elektrárny Dukovany
Svazek 33
Prokeš M., Baruš V., a Peňáz M.: Společenstva ryb ve vodách oblasti energetické soustavy
Dukovany - Dalešice
Zahrádka J.: Hydrobiologické posouzení kvality tekoucích vod v oblasti vlivu energetické
soustavy Dukovany - Dalešice
Svazek 35
Kováčik L.: Aerofitní mikrovegetace rezervace Mohelenská hadcová step
Svazek 36
Heroldová M., Zejda J. a Homolka M.: Struktura společenstev savců v okolí Jaderné
elektrárny Dukovany
Čapek M. a Honza M.: Společenstva ptáků nelesních biotopů v oblasti vlivu energetické
soustavy Dukovany - Dalešice
Beklová M. a Pikula J.: Společenstva ptáků lesních biotopů v oblasti vlivu energetické
soustavy Dukovany - Dalešice
Homolka M.: Struktura společenstva obojživelníků (Amphibia) a plazů (Reptilia) v širší
oblasti energetické soustavy Dukovany - Dalešice
Svazek 37
Koblížek J., Sutorý K., Řepka R., Unar J., a Ondráčková S.: Floristická charakteristika
vybraných lokalit širšího okolí energetické soustavy Dukovany - Dalešic
28
Současnost a výhledy praktické péče o NPR Mohelenská hadcová step
Ing. Luděk Čech, AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod
Zahájení systematické péče o NPR Mohelenská hadcová step lze datovat do roku
1988, kdy bylo zahájeno (po intenzívní celonárodní ochranářsko-přírodovědecké diskusi, která
ostatně není ukončena dodnes) odstraňování náletových dřevin pod tzv. Kamennou vyhlídkou.
Ochranářské zásahy byly zajišťovány tehdejším brněnským KSÚPPOP a ONV v Třebíči za
široké podpory dobrovolných organizací (hlavně ČSOP). Od té doby pokračovala redukce
náletů postupně k západu, západní cíp NPR byl „dosažen“ v roce 1997. Od roku 1993 byla
péče o NPR a NPP standardně řešena z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím
tehdejšího Českého ústavu ochrany přírody (dříve SÚPPOP, nyní AOPK ČR). V roce 1996
byl zpracován, projednán a schválen závazný plán péče NPR (na období 1996 – 2005),
představující první ucelený, komplexní a zcela zásadní dokument, z něhož vychází současná
odborná péče o NPR. Za další zásadní zlom považuji zahájení pastvy ovcí na náhorním
plateau v roce 1997, která probíhá každoročně až dodnes. Mimo tyto zásahy bylo průběžně
udržováno a obnovováno značení NPR, rovněž byla vybudována a udržována naučná stezka.
K 1. lednu 1999 přešla odborná správa NPR Mohelenská hadcová step v souvislostí
s vnitřní delimitací AOPK na havlíčkobrodské regionální středisko AOPK ČR. Odpovědní
pracovníci střediska navázali na činnost svých brněnských kolegů. Hlavní problém – zajistit
pokračování v pastvě ovcí – se podařilo vyřešit ve spolupráci s dodavatelem Ing. Matuškou a
nadační organizací.
V roce 1999 byly v NPR zajištěny a provedeny práce úhrnem za 240 tis. Kč, mimo
pastvy ovcí šlo především o redukci křovin, likvidace trnovníku akátu, kosení nedopasků a
expanzních druhů bylin. Současně byla provedena rozsáhlá údržba naučné stezky, bohužel
obratem zničené neukázněnými návštěvníky. Zdrojem finančních prostředků je Program péče
o krajinu MŽP.
Stejným způsobem byla AOPK ČR stř. Havlíčkův Brod zajišťována péče o NPR
v roce 2000, celkové náklady v tomto roce zřejmě přesáhnou 200 tis. Kč. Značná část
prostředků je vynaložena na obnovení značení NPR a zařízení regulující pohyb návštěvníků
ZCHÚ. Přetrvávajícím problémem je finanční a personální zajištění strážní služby v NPR,
zvláště v turistické sezóně. Stávající řešení (dojíždějící strážce SOP) lze považovat pouze za
provizorní, narážející na řadu potíží, zvláště s hrazením nákladů na cestovné. I tak se jedná o
výrazné zlepšení oproti nejblíže předcházejícímu období.
Budoucnost péče o NPR Mohelenská hadcová step je úzce svázána s budoucností
dotačních prostředků MŽP, svázaných s podobou budoucích státních rozpočtů. Současný
model se jeví jako vcelku vyhovující, přesto však řada postupů a činností vyžaduje zlepšit.
V souvislosti s připravovanou novelou zákona č. 114/92 Sb. navíc zřejmě dojde k přesunu
státní i odborné správy všech ZCHÚ národní kategorie (tj. i NPR Mohelenská hadcová step)
na příslušné správy CHKO.
Poznámka:
2 příspěvky, které jsou v tištěné verzi sborníku obsaženy a týkají se problematiky digitální
fotografie, byly z digitální verze vyřazeny, protože se nevztahují k problematice NPR
Mohelenská hadcová step
29
Sborník konference
Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step
Vydala:
Náklad:
Počet stran:
Vydání:
ISBN:
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
60 ks
29
první, 2000
80-7157-467-8
Za věcnou a jazykovou správnost příspěvků odpovídají autoři.
© Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
30