Práce v sociálních službách - Dívčí katolická střední škola

Komentáře

Transkript

Práce v sociálních službách - Dívčí katolická střední škola
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond
Evropský
sociální
Praha & EU:
Investujeme
do vašífond
budoucnosti
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Učební text pro Dívčí katolické střední školy
Práce v sociálních službách
Blanka Kubátová
- 1 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
Použité materiály: Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb.
© Dívčí katolická střední škola, 2012
© Blanka Kubátová, 2012
Vytiskla Tiskárna F&F, Praha 4
ISBN 978-80-87755-08-2
Dívčí katolická střední škola
- 2 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Obsah
1.Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb.
5
1.1 Základní pojmy5
1.1.1 Sociální služba
5
1.1.2 Nepříznivá sociální situace
5
1.1.3 Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav
5
1.1.4 Přirozené sociální prostředí
6
1.1.5 Sociální začlenění
6
1.1.6 Sociální vyloučení
6
1.2Příspěvek na péči7
1.2.1 Příspěvek na péči se člení podle stupně závislosti
7
1.2.2Úkony péče o vlastní osobu
7
1.2.3Úkony pro posuzování soběstačnosti
8
1.2.4Výše příspěvku se dělí na dětí a dospělé
9
1.2.5Nárok na příspěvek na péči
9
1.2.6Způsob výplaty příspěvku na péči
10
1.3Sociální služby
10
1.3.1 Rozdělení sociálních služeb
10
1.3.2Zařízení sociálních služeb
12
1.3.3 Základní činnosti při poskytování sociálních služeb
12
1.3.4 Sociální poradenství
13
1.3.5 Služby sociální péče
13
1.3.5.1Osobní asistence
14
1.3.5.2Pečovatelská služba
16
1.3.5.3Denní stacionář
18
1.3.5.4Domov pro seniory
20
1.3.5.5Domovy se zvláštním režimem
24
1.3.5.6Odlehčovací služba
26
1.3.6 Služby sociální prevence
28
1.3.6.1Dům na půl cesty
28
1.3.6.2Azylový dům
30
1.3.6.3Terénní sociální práce – Streetwork
32
1.4. Vzdělávání pracovníků sociálních služeb35
2. Financování sociálních služeb
37
2.1Úhrada uživatelů z vlastních příjmů37
2.2Příspěvky zřizovatelů sociálních služeb37
- 3 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
2.3Dotace z veřejných rozpočtů37
2.4Různé další zdroje (např. dary, sponzorství, pronájem prostorů)37
3. Standardy kvality sociálních služeb
39
3.1Rozdělení standardů kvality
40
3.1.1 Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb
40
3.1.2 Ochrana práv osob
40
3.1.3 Jednání se zájemcem o sociální službu
40
3.1.4 Smlouva o poskytování sociální služby
41
3.1.5 Individuální plánování průběhu sociální služby
41
3.1.6 Osobní údaje
41
3.1.7 Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby
41
3.1.8 Návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje
42
3.1.9 Personální a organizační zajištění sociální služby
42
3.1.10 Profesní rozvoj zaměstnanců
42
3.1.11 Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby
43
3.1.12 Informovanost o poskytované sociální službě
43
3.1.13 Prostředí a podmínky poskytování služeb
43
3.1.14 Nouzové a havarijní situace
43
3.1.15 Zvyšování kvality sociální služby
43
3.2Vymezení standardů důležitých pro pracovníka v sociálních
službách
44
3.2.1Standard č. 2 - Ochrana práv uživatelů sociálních služeb
44
3.2.2Standard č. 5 - Individuální plánování průběhu sociální služby
45
3.2.3Standard č. 14 - Nouzové a havarijní situace
49
4. Sociální šetření
53
5. Etika pracovníka sociálních služeb
54
5.1Etické kodexy
54
5.2Etika pomáhajících profesí55
5.3Etika v ošetřovatelství55
5.4Etická dilemata
56
6. Syndrom vyhoření
58
Dívčí katolická střední škola
- 4 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
1. Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb.
Zákon o sociálních službách byl přijat Parlamentem ČR 14. března 2006
a v platnost byl uveden 1. ledna 2007.
Zákon o sociálních službách upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory lidem v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči.
1.1 Základní pojmy
1.1.1 Sociální služba
Sociální služba je činnost nebo soubor činností, které zajišťují pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.
1.1.2 Nepříznivá sociální situace
Nepříznivá sociální situace může u lidí nastat z různých důvodů. Např.:
• věku (senioři)
• nepříznivého zdravotního stavu (dlouhodobá nemoc, ...)
• krizové sociální situace (ztráta bydlení, zaměstnání, ...)
• trestné činnosti jiné fyzické osoby (okradení, ...)
Zákon se snaží ochraňovat lidi, aby nedocházelo vlivem nepříznivé sociální
situace k osamocení, bezdomovectví, nezaměstnanosti, špatné bytové situaci
v nevyhovujících podmínkách aj.
1.1.3 Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav
Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav,
který podle lékaře trvá déle než jeden rok, a který u člověka omezuje:
• duševní (deprese...)
• smyslové (zrak, sluch...)
• fyzické (zhoršená chůze, motorika...)
schopnosti a má vliv na jeho samostatnost a soběstačnost.
- 5 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
1.1.4 Přirozené sociální prostředí
Přirozené sociální prostředí je takové prostředí ve kterém je lidem poskytována sociální služba. Může se jednat o:
• rodinu a vztahy mezi členy rodiny
• domácnost
• zaměstnání
• školu
1.1.5 Sociální začlenění
Je proces, který zajišťuje, že lidé sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem,
který je ve společnosti považován za běžný (např. pracovat, chodit do divadel,
stýkat se s lidmi, provozovat své koníčky a zájmy apod.).
1.1.6 Sociální vyloučení
Sociálním vyloučením jsou ohroženi takový lidé, kteří nemají dostatek příležitostí se zapojit do běžného života a hrozí jim izolace a odtržení od společnosti.
Skupiny lidí, které jsou ohroženy sociálním vyloučením:
• Senioři
• Lidé se zdravotním postižením
• Alkoholici
• Drogově závislý
• Propuštění z výkonu trestu
• Rómové
• Migranti (cizinci)
• Bezdomovci aj.
Otázky k opakování:
• Napište, jak se jmenuje a jaké má číslo zákon, který nám pomáhá v sociálních
službách.
• Napište, od kterého roku tento zákon platí.
• Vyjmenujte, které skupiny lidí potřebují pomoc tohoto zákona.
• Přirozené sociální prostředí je ...
• Jak je definován dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.
• Napište, které skupiny obyvatel jsou ohroženy sociálním vyloučením.
Dívčí katolická střední škola
- 6 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
1.2 Příspěvek na péči
Příspěvek na péči se poskytuje lidem, kteří jsou z důvodů zhoršeného zdravotního stavu odkázáni na pomoc jiného člověka při péči o vlastní osobu a při
zajištění své soběstačnosti. Tito lidé se stávají závislými na pomoci druhých. Péči
těmto lidem mohou poskytovat rodinní příslušníci, přátelé, zařízení poskytující
sociální služby, lůžková zařízení a hospice.
Příspěvek na péči je přiznáván seniorům, zdravotně postiženým a dlouhodobě
nemocným.
1.2.1 Příspěvek na péči se člení podle stupně závislosti
Stupeň 1 (lehká závislost) – jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu potřebuje člověk každodenní pomoc nebo dohled při více než
12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při
více než 4 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti.
Stupeň 2 (středně těžká závislost) – jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje člověk každodenní pomoc nebo dohled při více
než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku
při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti.
Stupeň 3 (těžká závislost) – jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu potřebuje člověk každodenní pomoc nebo dohled při více než
24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při
více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti.
Stupeň 4 (úplná závislost) – jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu potřebuje člověk každodenní pomoc nebo dohled při více než
30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při
více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti.
1.2.2Úkony péče o vlastní osobu
1. Příprava stravy (např. nachystá si jídlo na talíř, naporcuje si stravu),
2. přijímání stravy, dodržování pitného režimu,
3. mytí těla, koupání nebo sprchování,
4. péče o ústa, vlasy, nehty, holení,
5. výkon fyziologické potřeby (např. sám si dojde na toaletu),
6. vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh (např. samostatně vstane z lůžka, dokáže se otáčet na lůžku),
7. chůze po rovině,
8. stání, schopnost vydržet stát,
9. sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě,
- 7 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
10. přemisťování předmětů denní potřeby (např. dokáže si podal knihy, noviny,
hrnek, ...),
11. chůze po schodech,
12. výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení (např. určí správné oblečení podle ročních období, dokáže si obléknout podle vzorce spodní prádlo,
svrchní oblečení),
13. oblékání, svlékání, obouvání, zouvání,
14. orientace v přirozeném prostředí, dokáže se orientovat v prostředí, které je mu
známé a nebloudí (např. ví kde má uložené věci, kde se nachází),
15. provedení si jednoduchého ošetření (např. pokud se řízne, dokáže si to zavázat),
16. dodržování léčebného režimu (např. dodržuje dietu, sám si dávkuje léky
a užívá je ve správný čas).
1.2.3Úkony pro posuzování soběstačnosti
1. Komunikace slovní, písemná, neverbální,
2. orientace vůči jiným fyzickým osobám v čase a mimo přirozené prostředí
(např. pozná rodinné příslušníky a známé tváře, dokáže rozpoznat denní
dobu),
3. nakládání s penězi nebo jinými cennostmi,
4. obstarávání osobních záležitostí (např. dojde si na úřady),
5. uspořádání času, plánování života (např. dokáže si rozvrhnout den a co bude
dělat),
6. zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku (např. návštěva zájmových kroužků),
7. obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování),
8. vaření, ohřívání jednoduchého jídla,
9. mytí nádobí,
10. běžný úklid v domácnosti, péče o prádlo (např. úklid domácnosti, praní prádla),
11. přepírání drobného prádla (např. dokáže si přeprat prádlo v ruce),
12. péče o lůžko (např. dokáže si převléci lůžko, ustlat lůžko),
13. obsluha běžných domácích spotřebičů (např. dokáže obsluhovat troubu, vysavač, rychlovarnou konvici)
14. manipulace s kohouty a vypínači (např. dokáže si pustit vodu a vypnout ji,
zhasnout a rozsvítit světlo),
15. manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří,
16. udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady (např. nehromadí odpadky v bytě),
17. další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácností (např.
dokáže si umýt okna).
Dívčí katolická střední škola
- 8 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Při hodnocení úkonů pro stanovení stupně závislosti se hodnotí funkční dopad
dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat jednotlivé
úkony.
Příklad: Pokud si člověk zlomí nohu není po určitou dobu schopen vykonávat
běžné povinnosti a sám se o sebe plně postarat. Toto omezení, ale neumožňuje
člověku pobírat příspěvek na péči, protože po vyléčení už nepotřebuje pomoc
nikoho jiného.
Naproti tomu člověk se zdravotním postižením odkázaný na invalidní vozík
je odkázán na pomoc druhých lidí a jeho zdravotní stav se většinou neupraví a je
dlouhodobí. V tomto případě má člověk právo pobírat příspěvek na péči.
Při hodnocení úkonů pro stanovení stupně závislosti se úkony sčítají. Při
hodnocení úkonů se úkony uvedené v jednotlivých bodech považují za jeden úkon.
1.2.4Výše příspěvku se dělí na dětí a dospělé
Výše příspěvku pro děti do 18 let
• 3 000 Kč – stupeň 1 (lehká závislost)
• 5 000 Kč – stupeň 2 (středně těžká závislost),
• 9 000 Kč – stupeň 3 (těžká závislost),
• 12 000 Kč – stupeň 4 (úplná závislost).
•
•
•
•
Výše příspěvku pro osoby nad 18 let
800 Kč – stupeň 1 (lehká závislost),
4 000 Kč – stupeň 2 (středně těžká závislost),
8 000 Kč – stupeň 3 (těžká závislost),
12 000 Kč – stupeň 4 (úplná závislost).
1.2.5Nárok na příspěvek na péči
Nárok na výplatu příspěvku vzniká podáním Žádosti o přiznání příspěvku
na Sociálním odboru příslušného úřadu (městský úřad, krajský úřad, magistrát).
Příspěvek může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního
měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku.
O příspěvku na péči žádá sama osoba, který potřebuje pomoc druhé osoby.
Žádost o přiznání příspěvku posuzuje na základě sociálního šetření a zdravotního stavu žadatele určená komise.
Sociální šetření provádí sociální pracovník v přirozeném sociálním prostředí
žadatele, který žádá o příspěvek na péči.
- 9 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
1.2.6Způsob výplaty příspěvku na péči
V případě, že zemřel žadatel příspěvku o péči v době kdy mu ještě nebyl příspěvek přiznán dostane příspěvek, který by mu náležel do doby smrti osoba blízká
(rodina, příbuzní), zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby (domov
pro seniory atd.), zdravotnické zařízení nebo hospic.
Ten, kdo bude pečovat o klienta, musí být zaznamenán v žádosti o příspěvek.
Příspěvek se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží.
Příspěvek se vyplácí v české měně, a to v hotovosti nebo se poukazuje na účet
u banky. V případě, že žije žadatel o příspěvek doma je mu příspěvek poukazován
přímo a on sám si financuje sociální službu. Pokud je žadatel o příspěvek ubytován
v sociální službě, je příspěvek poukazován přímo sociálnímu zařízení a z něj jsou
mu poskytovány služby v rámci daného zařízení.
Otázky k opakování:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Napište, komu se poskytuje příspěvek na péči.
Vyjmenujte kolik stupňů má příspěvek na péči.
Napište, jaká je výše příspěvku na péči v Kč u dospělého.
Napište, jaká je výše příspěvku na péči v Kč u dítěte.
Popište 5 úkonů péče o vlastní osobu.
Popište 5 úkonů péče pro posouzení soběstačnosti.
Jak je vyplácen příspěvek na péči?
Napište, kdo žádá o příspěvek na péči.
Kdo provádí sociální šetření při žádosti o příspěvek na péči?
1.3 Sociální služby
Sociální služby zahrnují:
a) sociální poradenství,
b) služby sociální péče,
c) služby sociální prevence
1.3.1 Rozdělení sociálních služeb
Dívčí katolická střední škola
- 10 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Ambulantní služba – ambulantní službou se rozumí služby, za kterými osoba
dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb
a součástí služby není ubytování.
Terénní služba – terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí (např. domov, ...).
Pobytová služba – pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním
v zařízeních sociálních služeb.
- 11 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
1.3.2Zařízení sociálních služeb
a) centra denních služeb,
b) denní stacionáře,
c) týdenní stacionáře,
d) domovy pro osoby se zdravotním postižením,
e) domovy pro seniory,
f) domovy se zvláštním režimem,
g) chráněné bydlení,
h) azylové domy,
i) domy na půl cesty,
j) zařízení pro krizovou pomoc,
k) nízkoprahová denní centra,
l) nízkoprahová zařízení pro děti a mládež,
m) noclehárny,
n) terapeutické komunity,
o) sociální poradny,
p) sociálně terapeutické dílny,
q) centra sociálně rehabilitačních služeb,
r) pracoviště rané péče.
1.3.3Základní činnosti při poskytování sociálních služeb
Každé zařízení poskytující sociální služby si ze základních činností vybere
ty, které poskytuje.
Fakultativně mohou být při poskytování sociálních služeb zajišťovány další
činnosti.
• pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
• pomoc při osobní hygieně,
• poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
• poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování,
• pomoc při zajištění chodu domácnosti,
• výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
• sociální poradenství,
• zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
• pomoc při obstarávání osobních záležitostí,
• nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších
činností vedoucích k sociálnímu začlenění,
· podpora základních pracovních návyků a dovedností.
Dívčí katolická střední škola
- 12 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Otázky k opakování:
•
•
•
•
•
•
·
Vysvětlete, co je ambulantní služba.
Vysvětlete, co je pobytová služba.
Vysvětlete, co je terénní služba.
Vyjmenujte, jaká zařízení poskytují do ambulantní služby.
Vyjmenujte, jaká zařízení poskytují do pobytové služby.
Vyjmenujte, jaká zařízení poskytují do terénní služby.
Popište, jaké základní činnosti poskytují sociální služby.
1.3.4Sociální poradenství
Sociální poradenství zahrnuje
a) základní sociální poradenství,
b) odborné sociální poradenství.
Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní
činností při poskytování všech druhů sociálních služeb, poskytovatelé sociálních
služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit.
Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských
a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje
též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek.
Základní činnosti:
a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
b) sociálně terapeutické činnosti,
c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních
záležitostí.
1.3.5Služby sociální péče
Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou
soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného
života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné
prostředí a zacházení.
- 13 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
1.3.5.1 Osobní asistence
Citace ze zákona:
„Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou
soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení,
osobám trpícím demencí, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba
se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při
činnostech, které osoba potřebuje.
Jejich cílem je pomoci člověku zvládnout jejich prostřednictvím ty úkoly, které
by dělal sám, kdyby mohl. Osobní asistence poskytuje pečující rodině oddech pro
načerpání nových sil, umožňuje vyřízení různých pochůzek. Osobní asistence
rovněž umožňuje klientovi provozovat aktivity podle jeho individuálních zájmů.“
Osobní asistence je terénní sociální služba.
Osobní asistence je poskytována:
• dětem, dospělým se zdravotním postižením,
• seniorům,
• lidem chronicky nemocným nebo v rekonvalescenci po úraze.
Tito lidé se o sebe nemohou plně postarat a potřebují asistenci druhé osoby
k zajištění základních lidských potřeb.
Umožňuje žít lidem v přirozeném prostředí a plně využít svých dosavadních
schopností a dovedností. (v místě pobytu uživatele – v domácnosti, na pracovišti,
ve škole, na kulturních a sportovních akcích, při cestování apod.).
Osobní asistent vykonává pro klienta ty činnosti (nebo s nimi pomáhá), které
by klient dělal sám, kdyby mohl, pomáhá mu tedy řešit mnoho životně důležitých
situací, které by on sám s ohledem na své postižení nezvládl.
Poskytuje pomoc a podporu rodinám, které pečují o své blízké.
Služby osobní asistence se poskytují bez omezení místa a času. Pomáhají
klientům při běžných činnostech během dne, nocí a o víkendech a to nejen v jejich
domácnostech, ale i jako doprovod při nejrůznějších pochůzkách, vše podle aktuální potřeby klienta. Osobní asistenci je možné poskytovat i ve zdravotnických
zařízeních.
Osobní asistent je klientovi partnerem, protože jejich vzájemný vztah je velmi
osobní a zasahuje do intimní oblasti života klienta (hygiena, toaleta apod.).
Dívčí katolická střední škola
- 14 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Osobní asistent pomáhá osobě s postižením naplňovat tyto základní životní
potřeby:
1. biologické – jídlo, pití, spánek, toaleta, hygiena, úprava prostředí, polohování,
pohyb apod.;
2. kulturní – vzdělání, zaměstnání, kultura (kino, divadlo, knihy, hudba, internet
aj.), nakupování, procházky, styk s lidmi, úřady apod.
Formy osobní asistence
1. sebeurčující – klient je sám schopen podílet se na sebeurčující asistenci,
rozhoduje si sám o tom, co potřebuje, tzn. dovede instruovat svého asistenta,
organizovat a řídit jeho práci;
2. řízená – klient není schopen sám řídit práci osobního asistenta a je zde nutná
spolupráce s dalšími poskytovateli sociálních služeb.
Služba osobní asistence poskytuje:
1. Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu
• pomoc a podpora při podávání jídla a pití,
• pomoc při oblékání a svlékání (nácvik samostatného oblékání, podpora
a pomoc při oblékání),
• pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu doma i venku,
• pomoc při přesunu na lůžko nebo na vozík.
2. Pomoc při osobní hygieně
• pomoc při osobní hygieně (čištění zubů, česání, holení aj.),
• pomoc při použití WC (nácvik na záchod).
3. Pomoc při zajištění stravy
• pomoc při přípravě jídla a pití.
4. Pomoc při zajištění chodu domácnosti
• pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí,
• nákupy a běžné pochůzky.
5. Výchovně, vzdělávací a aktivizační činnosti
• pomoc a podpora rodině v péči o dítě,
• pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob,
• pomoc s nácvikem a upevňováním motorických, psychických a sociálních dovedností a schopností.
6. Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
• doprovod do školky, školy a zpět,
• doprovod do zaměstnání a zpět,
• doprovod k lékaři a zpět,
- 15 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
• doprovod na zájmové a volnočasové aktivity (divadlo, kino, výstava,
procházky) a zpět,
• doprovod na úřady, poštu a zpět.
7. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí
• pomoc při komunikaci (předčítání dokumentů, mluvení),
• pomoc při vyřizování běžných záležitostí (pomoc při vypisování složenek, vyřizování občanského průkazu, důchodu, běžné pochůzky).
Průběh služby je závislý na postižení klienta a je vymezen smlouvou, kterou
uzavírají mezi sebou klient a osobní asistence, popř. organizace, která zajišťuje
služby osobní asistence.
Otázky k opakování:
• Napište, kterým skupinám obyvatel pomáhá osobní asistence.
• Napište, jaký typ služby poskytuje osobní asistence.
• Vysvětlete, jak pomáhá osobní asistence naplňovat u klienta základní životní
potřeby biologické a kulturní.
• Vysvětlete řízenou formu osobní asistence.
• Vysvětlete sebeurčující formu osobní asistence.
• V jakém čase se poskytuje osobní asistence?
• Vyjmenujte, jaké základní činnosti osobní asistence poskytuje u klientů.
1.3.5.2 Pečovatelská služba
Citace ze zákona:
„Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění
nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc
jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob
a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony.“
Pečovatelská služba je poskytována:
• seniorům,
• nemocným lidem, kteří z důvodu zdravotního stavu nebo ztráty soběstačnosti
nejsou sami schopni si obstarat nutné práce v domácnosti,
• dospělým lidem se zdravotním postižením, aby mohly zůstat po co nejdelší
dobu ve vlastní domácnosti,
• dále rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby (např.
při narození tří a více dětí současně).
Dívčí katolická střední škola
- 16 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Pečovatelská služba preferuje:
• podporu rozvoje nebo zachování i částečné soběstačnosti klienta po co nejdelší
dobu,
• integraci klientů tak, aby mohli být součástí původních vztahů a prostředí,
• spolupráci s dalšími organizacemi a úřady, jejichž odborná pomoc pomáhá
k zlepšení situace klienta,
• podporu běžného způsobu života klientů a vytváření příležitosti pro uplatňování své vlastní vůle.
Služba je poskytována profesionálními pečovatelkami (pracovníky v sociálních službách).
Pečovatelská služba se poskytuje po celý týden podle individuálních potřeb
klientů (např. každý všední den od 7:30 do 16 hodin, v sobotu a v neděli v době
od 11 do 14 hodin nebo od 7:30 do 19:30 hodin ve všední dny, soboty, neděle
a svátky).
Na základě sociálního šetření a vyplnění Žádosti o poskytnutí pečovatelské
služby je s klientem sepsána smlouva o poskytování pečovatelské služby.
Ve smlouvě jsou uvedeny úkony péče se kterými potřebuje klient pomoci.
Klient hradí pečovatelské službě jednotlivé úkony podle platného ceníku.
Ceník Pečovatelské služby je zpracován podle vyhlášky 505/2006, kterou se
provádějí některá ustanovení zákona 108/2006 Sb, o sociálních službách.
Pečovatelská služba poskytuje
1. Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu
• pomoc a podpora při podávání jídla a pití,
• pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek (nácvik samostatného oblékání, podpora a pomoc při oblékání),
• pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu v domácnosti,
• pomoc při přesunu na vozík nebo na lůžko (z vozíku na postel, židli, zem,
všeobecně pomoc při přesunu po budově).
2. Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
• pomoc při úkonech osobní hygieny (mytí rukou, česání, čištění zubů,
sprchování v případě potřeby),
• pomoc při základní péči o vlasy a nehty,
• pomoc při použití WC (nácvik na záchod),
• pomoc s celkovou hygienou těla.
- 17 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
3. Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy donáškou nebo dovozem jídla či potravin
• zajištění stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy, a potřebám dietního stravování,
• donáška nebo dovoz oběda,
• pomoc při přípravě jídla a pití,
• Příprava a podání jídla a pití.
4. Pomoc při zajištění chodu domácnosti
• běžný úklid a údržba domácnosti,
• údržba domácích spotřebičů,
• pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, úklidu sezónního, po malování,
• běžné nákupy a pochůzky,
• velký nákup, např. týdenní, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti,
• praní a žehlení ložního prádla, popř. drobné opravy,
• praní a žehlení osobního prádla, popř. jeho drobné opravy,
• topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva.
5. Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
• doprovod do školky, školy a zpět,
• doprovod do zaměstnání a zpět,
• doprovod k lékaři a zpět,
• doprovod na zájmové a volnočasové aktivity (divadlo, kino, výstava,
procházky) a zpět,
• doprovod na úřady, poštu a zpět.
Otázky k opakování:
•
•
•
•
•
•
•
Napište, kterým skupinám obyvatel pomáhá pečovatelská služba.
Napište, jaký typ služby poskytuje pečovatelská služba.
V jaké čase je poskytována pečovatelská služba klientům.
Co uzavírá klient s pečovatelskou službou?
Jaká profese pracuje v pečovatelské službě?
Vyjmenujte, jaké základní činnosti pečovatelská služby poskytuje klientům,
Vysvětlete rozdíl mezi pečovatelskou službou a osobní asistencí,
1.3.5.3 Denní stacionář
Citace ze zákona:
„V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají
sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné
Dívčí katolická střední škola
- 18 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
fyzické osoby, kdy rodina či osoba blízká je schopna se o ně část dne postarat
v jejich domácím prostředí.
Cílem těchto služeb je zachování, udržení či vylepšení kvality života klientů
a poskytnutí úlevy pečujícím rodinám či osobám blízkým.“
Denní stacionář poskytuje služby seniorům:
• kteří žijí ve vlastních domácnostech či se svými rodinami a docházejí do denního stacionáře, aby zde strávili část dne ve společnosti svých vrstevníků.
Klienti stacionáře se účastní různých skupinových aktivit, akcí a výletů, které
jim napomáhají zlepšovat jejich fyzický i psychický stav.
Denní stacionář nabízí seniorům polodenní a celodenní pobyty zpestřené aktivitami (např. 7:00 hod do 16:00 hod, 8:00 hod do 12:00 hod aj.) a podle možností
pečující rodiny celý týden nebo pouze vybrané dny.
Pracovníci denního stacionáře rovněž zajišťují stravu (oběd, svačiny), dopomáhají při sebeobsluze a asistují při programech.
Aktivity denního stacionáře jsou skupinové, některé jsou více oddychové, jiné
jsou zaměřené na procvičování paměti nebo hybnosti rukou. U všech aktivit klientům pomáhají zaměstnanci stacionáře a přizpůsobují program dle jejich možností,
tak aby se mohli zapojit všichni přítomní.
Příklady denního programu
• četba denního tisku,
• rozhovory,
• denní aktuality (svátky, výročí a události),
• trénování paměti (hry s písmeny a se slovy, vzpomínání, kvízy, poznávací hry
atd.),
• pracovní činnosti (práce s papírem a textilem, pomoc při pečení atd.),
• protahovací cvičení,
• hudební zábava, zpěv, poslech,
• společenské oslavy a společenské hry,
• venkovní pohyb, posezení v zahradě, opékaní buřtů,
• vycházky,
• odpočinek,
• spánek.
Služba denního stacionáře poskytuje:
1. Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu
• pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek (nácvik samostatného oblékání, podpora a pomoc při oblékání),
- 19 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
2.
3.
4.
5.
• pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík (z vozíku na postel, židli, zem,
všeobecně pomoc při přesunu po budově),
• pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru (nácvik od zvládání samostatného pohybu po herně, tělocvičně, budově
a dalších vnitřních prostorách zařízení, zahradě, dle individuálních možností
uživatele i mimo zařízení např. na vycházkách).
Pomoc při osobní hygieně, nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
• pomoc při úkonech osobní hygieny (mytí rukou, česání, čištění zubů,
sprchování v případě potřeby),
• pomoc při použití WC (nácvik na záchod).
Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy donáškou nebo dovozem jídla či potravin
• pomoc a podpora při podávání jídla a pití (zajištění diet dle individuálních
požadavků, pomoc a podpora k samostatnému krmení, mixovaná strava, krájená strava, ...).
Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti
• pracovně výchovná činnost (uklízení pomůcek, spolupráce ve skupině,
individuální i skupinové práce – výtvarné, malování, lepení, stříhání, grafomotorika),
• nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností
a dovedností (cvičení na jemnou i hrubou motoriku, zařazení do kolektivu).
Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
• pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora
při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob (pořádání oslav,
Dny otevřených dveří, úzká spolupráce s rodinou klienta, výstavy, besídky).
Otázky k opakování:
•
•
•
•
•
Napište, kterým skupinám obyvatel poskytuje službu denní stacionář.
Napište, jaký typ služby poskytuje denní stacionář.
Jak často může docházet klient do denního stacionáře?
Vyjmenujte, jaké základní činnosti denní stacionář poskytuje klientům.
Popište jeden den v denním stacionáři.
1.3.5.4 Domov pro seniory
Citace ze zákona:
„V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou
pomoc jiné fyzické osoby.“
Dívčí katolická střední škola
- 20 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Služba Domova pro seniory poskytuje péči:
– seniorům starším 65 let, kteří jsou v důsledku nemoci či chronického onemocnění trvale odkázaní na péči druhé osoby,
– seniorům, kteří nemají dostatek fyzických nebo psychických sil, aby mohli
zůstat v domácím prostředí sami, za pomoci rodiny nebo dostupných terénních služeb,
– seniorům, kteří mají částečně nebo úplně sníženou schopnost pohybu.
Okolnosti vylučující poskytování pobytové sociální služby
• lidem, jež nespadají do cílové skupiny sociální služby „domov pro seniory“,
• zdravotní stav člověka vyžaduje poskytnutí ústavní péče ve zdravotnickém
zařízení,
• člověk není schopen pobytu v zařízení sociálních služeb z důvodu akutní
infekční nemoci,
• lidem s demencí (vč. Alzheimerovy choroby), jejichž stav vyžaduje pobyt
v domově se zvláštním režimem,
• lidem, které potřebují specializovanou psychiatrickou péči, mají psychiatrické
onemocnění nebo trpí chronickým duševním onemocněním,
• lidem závislých na alkoholu či jiných návykových látkách,
• chování člověka by z důvodu duševní poruchy závažným způsobem narušovalo kolektivní soužití,
• lidem s mentálním nebo mentálním a kombinovaným postižením,
• lidem, jejichž smyslové postižení je ve formě úplné ztráty zraku nebo sluchu.
Další okolnosti vylučující poskytnutí pobytové sociální služby
• naplněná kapacita domova,
• zařízení neposkytuje sociální službu, o kterou člověk žádá,
· zařízení nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí pobytové sociální služby,
o kterou člověk žádá.
Domov pro seniory se snaží podporovat a rozvíjet schopnosti klienta a poskytovat asistenci při činnostech, které sám nezvládne. I klienti, kteří jsou v důsledku
své nemoci odkázáni na lůžko, tráví co možná nejvíce času mimo něj. Jsou zapojováni do nejrůznějších aktivit, sportovních a společenských akcí.
Ubytování a stravování
Úhrada za služby v Domově pro seniory je tvořena částkou za ubytování,
částkou za stravu a příspěvkem na péči.
Strava a ubytování je pokryta z důchodu a dle zákona o sociálních službách
může Domov požadovat maximálně 330 Kč na den.
- 21 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
Lidem, kteří potřebují péči druhé osoby, přiznává stát sociální dávku, tzv.
příspěvek na péči. Výše příspěvku záleží na míře potřeby pomoci druhé osoby, tzv.
stupni závislosti. Také tuto částku dostává ze zákona Domov pro seniory.
Příklad ceníku:
Dvoulůžkový pokoj
Ubytování denně 141,- Kč
Strava denně 130,- Kč
Jednolůžkový pokoj
Ubytování denně 168,- Kč
Strava denně 130,- Kč
Ubytování zahrnuje úklid, praní prádla a drobné opravy ošacení.
Úhrada za ubytování:
pokoj jednolůžkový s předsíňkou a wc: 180 Kč/den
jednolůžkový pokoj na oddělení zvýšené ošetřovatelské péče: 180 Kč/den
dvoulůžkový pokoj na oddělení zvýšené ošetřovatelské péče: 170 Kč/den
trojlůžkový pokoj na oddělení zvýšené ošetřovatelské péče: 160 Kč/den
Úhrada za stravu:
strava bez diety, normální: 119–150 Kč/den
strava diabetická: 132–150 Kč/den
Cíle služby
• aktivně informovat zájemce o nabízené sociální službě, včetně podmínek
způsobu poskytování služeb a jejich ceny,
• vytvářet příjemné „domácí“ prostředí,
• napomáhat adaptaci klientů na nové prostředí, snižovat následky nepříznivé
sociální situace, pro kterou vyhledali sociální službu,
• poskytovat celoroční ubytování, celodenní stravování,
• poskytovat pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
• poskytovat pomoc při osobní hygieně nebo podmínky pro osobní hygienu,
• poskytovat kvalitní odbornou sociální službu, která bude respektovat osobnost
a potřeby klienta,
• podporovat udržování kontaktu s blízkými, rodinou, udržovat přirozené vztahové sítě,
• zachovávat plnohodnotný a kvalitní způsob života, napomáhat aktivizaci
a případné seberealizaci,
Dívčí katolická střední škola
- 22 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
• podporovat a umožňovat využívání místních institucí, zprostředkovávat kontakt se společenským prostředím,
• rozvíjet kvalitu ubytování a stravování klientů, kvalitu a estetiku prostředí
• respektovat a uplatňovat právo klientů podílet se na plánování a průběhu sociální služby, která je mu poskytována, právo vyjadřovat své potřeby, přání,
touhy a stížnosti,
• rozvíjet možnosti, jakým způsobem chce a může klient přispět k životu v zařízení, jakým způsobem se na něm chce spolupodílet, nechat klienta rozhodnout
se samostatně, co pokládá za nejdůležitější.
Domov pro seniory poskytuje
1. Poskytnutí ubytování
• poskytnutí celoročního ubytování.
2. Poskytnutí stravy
• pomoc a podpora při podávání jídla a pití (zajištění diet dle individuálních
požadavků, pomoc a podpora k samostatnému krmení, mixovaná strava, krájená strava, ...).
3. Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu
• pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek (nácvik samostatného oblékání, podpora a pomoc při oblékání),
• pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík (z vozíku na postel, židli, zem,
všeobecně pomoc při přesunu po budově),
• pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru (nácvik od zvládání samostatného pohybu po herně, tělocvičně, budově
a dalších vnitřních prostorách zařízení, zahradě, dle individuálních možností
uživatele i mimo zařízení např. na vycházkách).
4. Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
• pomoc při úkonech osobní hygieny (mytí rukou, česání, čištění zubů),
• pomoc při použití WC (nácvik na záchod),
• pomoc při základní péči o vlasy a nehty,
• pomoc s celkovou hygienou těla včetně inkontinence (pomoc při koupání,
sprchování).
5. Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
• pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora
při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob (pořádání oslav,
Dny otevřených dveří, úzká spolupráce s rodinou klienta, výstavy, besídky).
6. Sociálně terapeutické činnosti
• nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností
a dovedností (cvičení na jemnou i hrubou motoriku, zařazení do kolektivu).
- 23 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
7. Aktivizační činnosti
• pracovně výchovná činnost (uklízení pomůcek, spolupráce ve skupině,
individuální i skupinové práce – výtvarné, malování, lepení, stříhání, grafomotorika), trénink paměti,
• Reminiscenční terapie (vzpomínky na dřívější dobu, vyprávění příběhů,
poslech hudby z dané doby, ...).
8. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí
• pomoc při komunikaci (předčítání dokumentů, mluvení),
• pomoc při vyřizování běžných záležitostí (pomoc při vypisování složenek, vyřizování občanského průkazu, důchodu, běžné pochůzky).
Otázky k opakování:
•
•
•
•
Napište, kterým skupinám obyvatel poskytuje službu domov pro seniory.
Napište, jaký typ služby poskytuje domov pro seniory.
Vyjmenujte, jaké okolnosti vylučují přijetí klienta do domova pro seniory.
Vyjmenujte, aktivizační činnosti, které lze dělat s klienty v domově pro se­
niory.
• Vyjmenujte, jaké základní činnosti domov pro seniory poskytuje klientům.
1.3.5.5Domovy se zvláštním režimem
Citace ze zákona:
„V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám,
které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění
nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto
onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim
v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým
potřebám těchto osob“.
Služba Domova se zvláštním režimem poskytuje péči:
• seniorům od 60 let, kteří se nedokážou sami o sebe postarat ve svém přirozeném prostředí, protože mají problémy s pamětí (Alzheimerova choroba;
poruchy chování v souvislosti s demencí).
Personál, který pracuje v domově se zvláštním režimem, je speciálně proškolen v komunikaci se skupinou seniorů s demencí. Při poskytované péči respektují
individualitu uživatele s důrazem na vstřícnost, trpělivost a empatii.
Dívčí katolická střední škola
- 24 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Náplň dne klientů domova se zvláštním režimem obsahuje všední denní
činnosti, které jsou kombinovány aktivitami zaměřenými na uchování co nejdelší
soběstačnosti s využíváním dlouhodobé paměti, stimulací smyslů a navázáním
kontaktu s ostatními uživateli. Je kladen důraz na dobrovolnost a zapojení rodinných příslušníků.
Ubytování a stravování
Úhrada za služby v Domově se zvláštním režimem je tvořena částkou za ubytování, částkou za stravu a příspěvkem na péči.
Strava a ubytování je pokryta z důchodu a dle zákona o sociálních službách
může Domov požadovat maximálně 330 Kč na den.
Domov se zvláštním režimem poskytuje
1. Poskytnutí ubytování
• poskytnutí celoročního ubytování.
2. Poskytnutí stravy
• pomoc a podpora při podávání jídla a pití (zajištění diet dle individuálních
požadavků, pomoc a podpora k samostatnému krmení, mixovaná strava, krájená strava, ...).
3. Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu
• pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek (nácvik samostatného oblékání, podpora a pomoc při oblékání),
• pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík (z vozíku na postel, židli, zem,
všeobecně pomoc při přesunu po budově),
• pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru (nácvik od zvládání samostatného pohybu po herně, tělocvičně, budově
a dalších vnitřních prostorách zařízení, zahradě, dle individuálních možností
uživatele i mimo zařízení např. na vycházkách).
4. Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
• pomoc při úkonech osobní hygieny (mytí rukou, česání, čištění zubů),
• pomoc při použití WC (nácvik na záchod),
• pomoc při základní péči o vlasy a nehty,
• pomoc s celkovou hygienou těla včetně inkontinence (pomoc při koupání,
sprchování).
5. Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
• pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora
při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob (pořádání oslav,
Dny otevřených dveří, úzká spolupráce s rodinou klienta, výstavy, besídky).
6. Sociálně terapeutické činnosti
• nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností
a dovedností (cvičení na jemnou i hrubou motoriku, zařazení do kolektivu).
- 25 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
7. Aktivizační činnosti
• pracovně výchovná činnost (uklízení pomůcek, spolupráce ve skupině,
individuální i skupinové práce – výtvarné, malování, lepení, stříhání, grafomotorika), trénink paměti,
• Reminiscenční terapie (vzpomínky na dřívější dobu, vyprávění příběhů,
poslech hudby z dané doby, ...).
8. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí
• pomoc při komunikaci (předčítání dokumentů, mluvení),
• pomoc při vyřizování běžných záležitostí (pomoc při vypisování složenek, vyřizování občanského průkazu, důchodu, běžné pochůzky).
Otázky k opakování:
• Napište, kterým skupinám obyvatel poskytuje službu domov se zvláštním
režimem.
• Napište, jaký typ služby poskytuje domov se zvláštním režimem.
• Vyjmenujte, jaké základní činnosti domov se zvláštním režimem poskytuje
klientům.
1.3.5.6 Odlehčovací služba pobytová
Citace ze zákona:
„Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického
onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný
odpočinek.“
Klientům je prostřednictvím odlehčovací služby poskytována komplexní 24
hodinová ošetřovatelská péče formou přechodného pobytu na dobu 3 měsíců.
Odlehčovací služby pobytového typu slouží pro klienty, o které tradičně pečuje rodina nebo jiná blízká osoba.
Služba tak umožňuje pečujícím si nakrátko od svého závazku odpočinout
a nabrat nové síly.
Odlehčovací služba je určena především:
• Seniorům, jejichž zdravotní stav nevyžaduje akutní nemocniční péči,
• dlouhodobě nemocným, jako návazná forma rehabilitační péče.
Dívčí katolická střední škola
- 26 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Odlehčovací služba je určena klientům se stabilizovaným zdravotním stavem,
kteří však nejsou schopni sebepéče v domácnosti ani s pomocí rodiny, terénní
pečovatelské služby či agentury domácí péče.
Při pobytu v Odlehčovací službě je potřeba mít s sebou dostatečné množství
předepisovaných léků, inkontinentních pomůcek a pomůcek jako jsou chodítko,
berle, či hůl, dále věci osobní potřeby. Léky i další pomůcky klientům odlehčovací
služby i po dobu pobytu předepisuje obvodní praktický lékař, který může v případě nutnosti klienta navštívit v zařízení.
Odlehčovací služby poskytuje
1. Poskytnutí ubytování
• poskytnutí celoročního ubytování.
2. Poskytnutí stravy
• pomoc a podpora při podávání jídla a pití (zajištění diet dle individuálních
požadavků, pomoc a podpora k samostatnému krmení, mixovaná strava, krájená strava, ...).
3. Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu
• pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek (nácvik samostatného oblékání, podpora a pomoc při oblékání),
• pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík (z vozíku na postel, židli, zem,
všeobecně pomoc při přesunu po budově),
• pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru (nácvik od zvládání samostatného pohybu po herně, tělocvičně, budově
a dalších vnitřních prostorách zařízení, zahradě, dle individuálních možností
uživatele i mimo zařízení např. na vycházkách).
4. Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
• pomoc při úkonech osobní hygieny (mytí rukou, česání, čištění zubů),
• pomoc při použití WC (nácvik na záchod),
• pomoc při základní péči o vlasy a nehty,
• pomoc s celkovou hygienou těla včetně inkontinence (pomoc při koupání,
sprchování).
5. Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
• pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora
při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob (pořádání oslav,
Dny otevřených dveří, úzká spolupráce s rodinou klienta, výstavy, besídky).
6. Sociálně terapeutické činnosti
• nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností
a dovedností (cvičení na jemnou i hrubou motoriku, zařazení do kolektivu).
- 27 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
7. Aktivizační činnosti
• pracovně výchovná činnost (uklízení pomůcek, spolupráce ve skupině,
individuální i skupinové práce – výtvarné, malování, lepení, stříhání, grafomotorika), trénink paměti,
• reminiscenční terapie (vzpomínky na dřívější dobu, vyprávění příběhů,
poslech hudby z dané doby, ...).
8. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí
• pomoc při komunikaci (předčítání dokumentů, mluvení),
• pomoc při vyřizování běžných záležitostí (pomoc při vypisování složenek, vyřizování občanského průkazu, důchodu, běžné pochůzky).
Otázky k opakování:
•
•
•
•
•
Napište, kterým skupinám obyvatel poskytuje službu odlehčovací služba.
Napište, jaký typ služby poskytuje odlehčovací služba.
Kdo poskytuje lékařskou péči klientům odlehčovací služby?
Jak dlouho může klient užívat odlehčovací službu?
Vyjmenujte, jaké základní činnosti odlehčovací služba poskytuje klientům.
1.3.6Služby sociální prevence
Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob,
které jsou tímto ohroženy:
• pro krizovou sociální situaci,
• životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností,
• sociálně znevýhodňující prostředí.
Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích
společenských jevů.
1.3.6.1Dům na půl cesty
Citace ze zákona:
„Domy na půl cesty poskytují pobytové služby zpravidla pro osoby do 26 let
věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo
ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež,
a pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné
léčby. Způsob poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je přizpůsoben
specifickým potřebám těchto osob.“
Dívčí katolická střední škola
- 28 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Poslání Domu na půli cesty
Dům na půli cesty pomáhá mladým lidem ve věku od 18 do 26 let, kteří po dosažení zletilosti opouštějí zařízení ústavní výchovy (diagnostické ústavy, dětské
domovy, výchovné ústavy či jiná zařízení pro péči o děti a mládež) nebo odcházejí
od pěstounů nebo od rodiny, jež ohrožuje jejich vývoj.
Úkolem Domu na půl cesty je prostřednictvím poskytnutí ubytování a dalších
služeb změnit nepříznivou životní situaci lidí do té míry, aby nebyli nadále závislí
na pomoci společnosti, přebrali plnou zodpovědnost za své chování a byli schopni
žít „běžným občanským životem.“.
Kromě ubytování patří mezi další služby poskytované zařízením nácvik
sociálních dovedností klientů (vaření, péče o domácnost, hospodaření s příjmem
atd.), poskytování sociálně-právního poradenství, a také zajišťování individuální
psychoterapie prostřednictvím externího odborníka.
Cílem je také snaha o zapojení klienta do pracovního procesu. Hlavním prostředkem k naplnění tohoto cíle je naučit klienta pracovním návykům formou tzv.
pracovních terapií (tj. simulace zaměstnání).
Pro koho je Dům na půl cesty určen
• mladí dospělí ve věku 18–26 let ze zařízení ústavní výchovy,
• mladí dospělí ve věku 18–26 let z náhradní rodinné péče,
• mladí dospělí ve věku 18–26 let z dysfunkční rodiny,
• nastávající matky,
• matky s max. dvěma dětmi do max. 5 let věku dítěte (kdy matka splňuje výše
uvedené podmínky cílové skupiny),
• manželské nebo družské páry s max. dvěma dětmi do max. 5 let věku dítěte
(kdy alespoň jeden z páru splňuje výše uvedené podmínky cílové skupiny).
Pro přijetí je nutné splňovat následující podmínky:
• prožít alespoň část života v zařízení ústavní výchovy nebo v náhradní rodinné
péči (dětský domov, výchovný ústav, diagnostický ústav, pěstounská péče)
nebo nemít možnost pobytu ve své biologické nebo pěstounské rodině pro její
ohrožující prostředí (týrání, domácí násilí, bezdomovectví apod.),
• být způsobilý k právním úkonům a podat vlastnoručně podepsanou žádost
o bydlení,
• nebýt závislý na omamných látkách,
• nebýt odsouzený za násilný trestný čin,
• pobyt je vhodný jen pro ty, kteří mají zájem o získání zaměstnání a vlastního
bydlení.
- 29 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
Cílem Domu na půl cesty je umožnit sociálně znevýhodněným mladým lidem
získat sociální návyky potřebné pro samostatný život.
Domy na půl cesty kladou během pobytu klienta důraz na:
• schopnost hospodaření se svým příjmem (tzn. měsíční rozpočet vést tak, aby
si klient nepůjčoval peníze,
• získání a udržení zaměstnání (tzn. motivování klienta k zapojení se do pracovního procesu),
• vyřizování s úřady především vlastní osobou za podporující pomoci pracovníků vyvíjení intenzivní snahy o získání vlastního bydlení (klient má povinnost si požádat v případě možnosti o byt na příslušném úřadu, popř. si hledá
podnájem),
• utváření vztahů v přirozeném prostředí (noví známí a přátelé, v případě možnosti navázání vztahu s rodinou),
• dodržování hygienických pravidel (osobní hygiena, pravidelné mytí, praní
osobního prádla, čistota na pokoji, praní ložního prádla, hygiena při vaření,
mytí nádobí po jídle, používání domácí obuvi apod.,
• slušné chování (vůči ostatním ubytovaným, zaměstnancům a dalšímu okolí).
Otázky k opakování:
•
•
•
•
Napište, kterým skupinám obyvatel poskytuje službu Dům na půl cesty.
Napište, jaký typ služby poskytuje Dům na půl cesty.
Vyjmenujte, jaké jsou podmínky přijetí klienta do Domu na půl cesty.
Popište, co chce Dům na půl cesty dosáhnout u klientů.
1.3.6.2 Azylový dům
Citace ze zákona
„Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení.
Ze základních činností poskytují:
• stravu nebo pomoc při zajištění stravy,
• ubytování,
• pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních
záležitostí.“
Služba azylového domu je poskytována:
• lidem bez přístřeší,
• lidem žijícím v nevyhovujících bytových podmínkách,
Dívčí katolická střední škola
- 30 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
• obětem domácího násilí,
• lidem, které ohrožuje nevyhovující rodinné prostředí (rozvod nebo rozchod
s partnerem, spory s rodiči atp.),
• matkám s dětmi v nepříznivé sociální situaci.
Cíle azylového domu
• sociální začlenění a návrat do běžného života,
• posilování samostatnosti a aktivního přístupu k životu,
• posilování schopností lidí zajistit si a udržet bydlení,
• pomoc při zajištění a udržení stabilního příjmu,
• podpora a pomoc při zvládání výchovy a péče o děti a sebe sama,
• podpora lidí v uplatnění se na volném trhu práce.
Hlavní úkoly azylového domu
• poskytnout dočasné ubytování,
• zajistit ochranu před nebezpečnými vnějšími vlivy,
• stabilizovat finanční situaci,
• ochránit práva dětí a jejich zdravý vývoj,
• předat zkušenosti v jednáních s úřady a vyřizování vlastních záležitostí,
• získat pro klienty další bydlení (přidělením obecního nebo sociálního bytu
klientům služby po úspěšném absolvování pobytu v azylovém domě či tréninkovém bytě).
Komu nemůže být služba poskytnuta
• lidem s akutní psychologickou, psychiatrickou a zdravotní pomoc,
• dále osobám se závažným mentálním a smyslovým postižením,
• osobám s tělesným handicapem vyžadujícím bezbariérovost.
Znaky osob, které využívají službu azylového domu
• nemají vlastní bydlení, ani zázemí rodiny, která by jim v těžké situaci pomohla
a nejsou schopny řešit svou těžkou situaci vlastními silami a prostředky,
• vyrůstaly v problematickém prostředí bez dobrých rodičovských vzorů
(ústavní výchova, konfliktní rodinné vztahy, násilí, vliv drog a alkoholu, zanedbávání nebo týrání, život na ulici),
• postrádají dovednosti nebo jsou nejisté v péči o dítě a domácnost,
• jsou ohrožovány trestnou činností jiných osob,
• postrádají dovednosti ve finančním hospodaření, jsou často zatížené dluhy
a ohrožené exekucemi,
• nedosáhly žádné kvalifikace, která by jim umožnila získat alespoň průměrně
placené zaměstnání.
- 31 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
Úhrada za ubytování
Dle prováděcí vyhlášky k zákonu o sociálních službách (505/2006 Sb.) se platí:
• 100 Kč/osoba/den, nebo
• 70 Kč/dospělá osoba/den a 40 Kč/dítě/den, pokud jde o rodinu (ženu) s nezletilými dětmi.
Azylový dům poskytuje:
1. poskytnutí ubytování
• poskytnutí celoročního ubytování.
2. Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy donáškou nebo dovozem jídla či potravin
• zajištění stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy, a potřebám dietního stravování,
• pomoc při přípravě jídla a pití,
• příprava a podání jídla a pití.
3. pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí
• pomoc při komunikaci (předčítání dokumentů, mluvení),
• pomoc při vyřizování běžných záležitostí (pomoc při vypisování složenek, vyřizování občanského průkazu, důchodu, běžné pochůzky).
Otázky k opakování:
•
•
•
•
•
Napište, kterým skupinám obyvatel poskytuje službu Azylový dům.
Napište, jaký typ služby poskytuje Azylový dům.
Napište, jaké jsou společné znaky osob využívající azylový dům.
Popište, jak pomáhá azylový dům klientům.
Vyjmenujte, jaké základní činnosti azylový dům poskytuje klientům.
1.3.6.3Terénní sociální práce – Streetwork
Slovo streetwork je převzaté z angličtiny a v přeneseném překladu znamená
práci na ulici. Jedná se o typ sociální práce, kterou vykonávají orientovaní sociální
pracovníci, a to v jakémkoliv prostředí, převážně na ulici.
Streetwork je mobilní terénní sociální práce, která zahrnuje aktuální nízkoprahovou nabídku sociální pomoci uživatelům drog a osobám, zpravidla mladšího
věku, žijícím rizikovým způsobem života, u nichž je předpoklad, že sociální
pomoc potřebují a dosud nejsou v kontaktu s příslušnou institucí.
Tyto osoby jsou kontaktováni ve svém přirozeném prostředí, tzn. V místech
a v době, kde a kdy se nejvíc vyskytují.
Dívčí katolická střední škola
- 32 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Hlavním posláním terénní sociální práce je snaha umožnit lidem, kteří jsou
v nepříznivé sociální situaci, zůstat rovnocennými členy společnosti a využívat jejich přirozených zdrojů, žít nezávisle, v kontaktu s ostatními lidmi a v přirozeném
sociálním prostředí.
Streetwork je v komplexu sociálních služeb zařazen do tzv. kontaktní práce.
Osoby o které se zajímá streetworker:
• děti a mladiství trávící většinu volného času na ulici, včetně tzv. „dětí s klíčem
na krku“,
• skupiny jednostranně specificky orientované mládeže (skunheads, squoatteři,
punkeři atd.),
• pouliční prostitutky a homoprostituti,
• lidé závislí na návykových látkách a patologičtí hráči,
• bezdomovci.
Vlastní činnost streetworkerů můžeme rozdělit na tři formy:
1. Přímá práce – zahrnuje všechny typy činností vykonávané v interakci s jednotlivými klienty nebo cílovými skupinami v terénu nebo v nízkoprahovém
centru. Její součástí je monitoring, depistáž, kontaktování, individuální práce
a skupinová práce.
2. Nepřímá práce – zahrnuje takové typy činnosti, které jsou nutné pro práci
s cílovými skupinami. Jedná se o zajišťování, plánování veškeré činnosti,
administrativu, jednání s příslušnými institucemi apod.
3. Přesahující práce – v sobě zahrnuje komponenty z obou předcházejících
forem práce. Prostřednictvím této formy sociální práce jsou řešeny konkrétní
problémy vyplívající a vznikající v průběhu přímé práce s cílovými skupinami.
Forma přesahující práce obsahuje metodické vedení, profesní vzdělávání, supervizi, mediace.
Vlastní metodika:
1. Monitoring – mapování terénu je zaměřeno na poznání charakteru lokality,
jejíž součástí je poznávání konkrétních skupin v dané lokalitě, složení – struktura (z hlediska věku, pohlaví, zájmů), důvod pohybu na ulici nebo mapování
hlavního problému atd. Podstatou část této práce tvoří pozorování, sledování
scény pravidelnými procházkami po jednotlivých lokalitách, kde se mladí
setkávají.
2. Navazování prvního kontaktu – je nejdůležitějším a také nejrizikovějším
bodem práce na ulici. Prvním kontaktem začíná práce s jednotlivcem nebo
skupinou. První kontakt se nedá dopředu naplánovat, od prvního kontaktu se
následně odvíjí celá další spolupráce streetworkera s klientem či skupinou.
- 33 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
Přesto však existují určité formy prvního kontaktu:
• aktivní kontakt – pracovník (na základě vlastní iniciativy) přímo osloví konkrétního jedince nebo skupinu v terénu,
• pasivní kontakt – je charakteristický vyčkávání streetworkera, který se pravidelně pohybuje v místech, kde se skupina pohybuje a po určité době dochází
k prvnímu oslovení, kontaktu ze strany streetworkera,
• zprostředkovatelný kontakt – kontakt pře třetí osobu – jedná se o nejbezpečnější a nesnadnější formu kontaktu, při kterém se pracovník dostává do skupiny nebo k cílovému jedinci přes třetí osobu, která má již návazné sociální
vztahy se skupinou příp. s jedincem.
Vlastní práce je založena na důvěře, která vzniká na základě dlouhodobějšího
kontaktu streetworkera se skupinou, vzájemného poznávání, vymezování hranic
a získávání oboustranné důvěry. Aby skupina přijala osobu streetworkera je důležité, aby streetworker akceptoval jedincovu identitu a jeho životní styl.
Úkoly streetworkera:
• Vytvářet kontakty jednotlivců a skupin s oficiálními institucemi,
• Poradit při osobních potížích,
• Poskytovat pomoc při styku s úřady,
• Působit jako zprostředkovatel při konfliktech uvnitř skupin i ve vztahu k druhým skupinám,
• Nabídnout a podporovat smysluplné utváření volného času dětí, mladistvých
a mladých dospělých,
• Pomáhat při potížích se školou,
• Podílet se na zprostředkování zaměstnání a tím přispívat k samostatnému
zabezpečování životních potřeb,
• Zprostředkovávat pomoc v těžkých životních situacích,
• Dosáhnout snížení násilnického chování a rozmělnění dalších konfliktogenních modelů řešení situací,
• Zabránit dalšímu vzrůstu drogových závislostí,
• Podporovat nácvik demokratických forem mezilidských kontaktů
• Přispívat k prevenci násilí,
• Přispívat k nediskriminaci mládeže.
• Zprostředkovávat lékařsko pomoc, terapii, detoxikaci,
• Napomáhat vystavení nových životních perspektiv,
• Vybudovat vztah důvěry k dospělým a k zařízení poskytujícím sociální pomoc,
• Ulehčit životní podmínky a přispět k přežití na ulici,
• Zastavit psychosociální zbídačení,
• Zmírnit proces vyčlenění ze společnosti,
Dívčí katolická střední škola
- 34 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
• Přispívat k vytvoření záchytné sociální sítě a podporovat vzájemnou kooperaci mezi jednotlivými zařízeními,
• Zprostředkovat informace o zacházení s injekčními stříkačkami a o bezpečném sexuálním chování, a tím přispívat k uchování zdraví jednotlivce a společnosti,
• Posilovat důvěru v možnost nových začátků a doprovázet při rozhodnutí vystoupit z dané skupiny,
• Kdykoliv podle potřeby zhodnotit s jedincem jeho situaci
Otázky k opakování:
•
•
•
•
•
•
Vysvětlete, co znamená slovo streetworker.
Vyjmenujte o které osoby se streetworker zajímá.
Popište 3 formy práce streetworkra.
Jakým způsobem probíhá monitoring.
Jakým způsobem navazuje streetworker první kontakt.
Vyjmenujte základní úkoly streetworkra.
1.4 Vzdělávání pracovníků sociálních služeb
V sociálních službách vykonávají odbornou činnost
a) Sociální pracovníci,
b) pracovníci v sociálních službách,
c) zdravotničtí pracovníci,
d) pedagogičtí pracovníci.
Pracovníci v sociálních službách
Pracovníkem v sociálních službách je ten, kdo vykonává:
a) přímou obslužnou péči o osoby v ambulantních nebo pobytových zařízeních
sociálních služeb spočívající v nácviku jednoduchých denních činností, pomoci při osobní hygieně a oblékaní, manipulaci s přístroji, pomůckami, prádlem, udržování čistoty a osobní hygieny, podporu soběstačnosti, posilování
životní aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů;
b) aktivizační činnost spočívající v prohlubování a upevňování základních
hygienických a společenských návyků, působení na vytváření a rozvíjení pracovních návyků, manuální zručnosti a pracovní aktivity, provádění volnočasových aktivit zaměřených na rozvíjení osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých
schopností formou výtvarné, hudební a pohybové výchovy, zabezpečování
zájmové a kulturní činnosti;
c) pečovatelskou činnost v domácnosti osoby spočívající ve vykonávání prací
spojených s přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi,
- 35 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
komplexní péči o jejich domácnost, zajišťování sociální pomoci, poskytování
pomoci při vytváření sociálních a společenských kontaktů a psychické aktivizaci.
Podmínkou výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách je:
• způsobilost k právním úkonům,
• bezúhonnost,
• zdravotní způsobilost – zjišťuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti
vydává praktický lékař a u zaměstnanců lékař závodní preventivní péče,
• odborná způsobilost podle tohoto zákona.
Odbornou způsobilostí pracovníka v sociálních službách
a) je základní vzdělání nebo střední vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu,
b) je střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu,
c) je základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem,
střední vzdělání s maturitou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu.
Otázky k opakování:
•
•
•
•
•
Vyjmenujte, jaké profese vykonávají odbornou činnost v sociálních službách.
Popište Pracovník v sociálních službách – přímá obslužná péče.
Popište Pracovník v sociálních službách – aktivizační pracovník.
Popište Pracovník v sociálních službách – pečovatelská služby.
Vyjmenujte, jaké jsou podmínky pro výkon činnosti pracovníka v sociálních
službách.
• Vysvětlete odbornou způsobilost pracovníka v sociálních službách,
Dívčí katolická střední škola
- 36 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
2. Financování sociálních služeb
Sociální služby jsou financovány vícezdrojově. Základními finančními zdroji
jsou:
• příspěvek na péči,
• úhrada uživatelů z vlastních příjmů,
• příspěvky zřizovatelů sociálních služeb,
• dotace z veřejných rozpočtů,
• různé další zdroje (např. dary, sponzorství, pronájmy prostorů apod.).
2.1 Úhrada uživatelů z vlastních příjmů
Uživatel, který využívá některou ze sociálních služeb, financuje si tuto službu
ze svého důchodu (invalidního nebo starobního).
Tyto peníze jdou na jeho ubytování, stravování, inkaso (teplo, voda) aj.
2.2 Příspěvky zřizovatelů sociálních služeb
Sociální zařízení (denní stacionář, domov pro seniory atd.) dostává peníze
od zřizovatele (městský úřad, magistrát, církev atd.).
Tyto peníze jdou na zaplacení provozu zařízení, platy zaměstnanců aj.
2.3 Dotace z veřejných rozpočtů
Tyto dotace pocházejí z rozpočtů ČR a sociálním zařízením je rozděluje
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Dotace se používá stejně jako u příspěvků od zřizovatele.
2.4 Různé další zdroje (např. dary, sponzorství, pronájem prostorů)
Sociální zařízení mohou využívat i peníze ze sponzorských darů, darů od příbuzných klientů nebo z pronajímání různých prostorů v zařízení. (Používají se
na nákup pomůcek, vybavení, návštěv kulturních zařízení, pronájmu autobusu
na výlety apod.).
Sociální služby pobytového typu využívají jako další zdroj peníze od zdravotních pojišťoven za provedené zdravotnické úkony u klientů. Tyto peníze dále
slouží k nákupu různého zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek.
- 37 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
Otázky k opakování:
• Vyjmenujte, z jakých zdrojů získávají sociální služby peníze.
• Napište, co se v zařízení financuje z peněz od klienta,
• Vysvětlete, jak pomáhá sociální službě příspěvek na péči.
Dívčí katolická střední škola
- 38 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
3. Standardy kvality sociálních služeb
V roce 2002 byly v České republice publikovány Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR Standardy kvality sociálních služeb. V současné době jsou standardy
kvality součástí zákona o sociálních službách.
Standardy vycházejí z naplňování základních lidských práv a svobod tak,
jak jsou uvedeny v Deklaraci základních práv a svobod a zakotveny v právních
dokumentech České republiky.
Základem při tvorbě standardů kvality byla snaha zajistit, aby sociální služby
směřovaly k podpoře setrvání člověka, nacházejícího se v nepříznivé osobní situaci, v přirozeném prostředí a k rozvoji jeho přirozených sociálních vazeb.
Sociální služby musí být poskytovány kvalitně, aby jim uživatelé a jejich
rodiny mohli důvěřovat.
Měřítkem pro poskytování kvalitních sociálních služeb jsou standardy kvality.
Standard – je to soubor měřitelných a ověřitelných kritérií, které popisují, jak
má vypadat kvalitní sociální služba.
Standardy obsahují znaky společné pro všechny typy služeb. Pro tuto svoji
obecnost jsou použitelné pro jakoukoli sociální službu bez ohledu na její charakter,
velikost či právní formu zařízení.
Standardy jsou rozděleny do tří základních částí:
1. Procedurální standardy (JAK) – jsou nejdůležitější. Stanovují jak má poskytování služby vypadat, na co je třeba dát si pozor při jednání se zájemcem
o služby, jak službu přizpůsobit individuálním potřebám každého člověka.
Větší část se zaměřuje na ochranu práv uživatelů služeb a vytváření ochranných mechanismů jako jsou stížnostní postupy, pravidla proti střetu zájmů,
osobní údaje, bezpečnost.
2. Personální standardy (KDO) – věnují pozornost personálnímu zajištění služeb, neboť kvalita služby je přímo závislá na pracovnících, jejich kvalitách,
dovednostech, vzdělání, vedení a na podmínkách, které pro práci mají.
3. Provozní standardy (KDE) – definují podmínky pro poskytování sociálních
služeb. Zaměřují se především na prostory, v nichž jsou služby poskytovány,
na to, zda vyhovují svou rozlohou a vybavením, dále na dostupnost, ekonomické zajištění služeb a rozvoj jejich kvality.
- 39 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
Celkový počet standardů je 15.
Standardy předpokládají, že sociální zařízení (domov pro seniory, pečovatelská služba, ...) sami určují důležitá kritéria ve své dokumentaci. Jsou to např. cíle
služeb, poslání, cílová skupina uživatelů, kapacita zařízení aj. Další dokumentaci
jsou písemnosti, které se zabývají tím, jak poskytování služby probíhalo (např.
záznamy mimořádných událostí, individuální plány, dohody o poskytování služby
a jejich evidence aj.). Oba tyto dokumenty jsou důležitým zdrojem informací pro
hodnocení kvality služeb. Nejvýznamnějším ukazatelem při hodnocení je, jak se
poskytovaná služba promítá do života lidí, kteří ji užívají.
Přestože standardy jsou určeny pro všechny druhy služeb, největší význam
mají pro sociální zařízení pobytového typu.
3.1 Rozdělení standardů kvality
3.1.1 Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb
Poskytovatel sociální služby (domov pro seniory, stacionář, pečovatelská
služba, ...) musí mít písemně určeno a zveřejněno poslání, cíle a zásady poskytované sociální služby a okruh osob, kterým je služba určena.
Poskytovatel sociální služby (domov pro seniory, stacionář, pečovatelská
služba, ...) vytváří podmínky, aby osoby, kterým poskytuje sociální službu, mohly
uplatňovat vlastní vůli při řešení své nepříznivé sociální situace.
3.1.2 Ochrana práv osob
Poskytovatel sociální služby (domov pro seniory, stacionář, pečovatelská
služba, ...) má písemně zpracována vnitřní pravidla pro předcházení situacím,
v nichž by v souvislosti s poskytováním sociální služby mohlo dojít k porušení
základních lidských práv a svobod osob, a pro postup, pokud k porušení těchto
práv osob dojde.
Poskytovatel sociální služby (domov pro seniory, stacionář, pečovatelská
služba, ...) má písemně zpracována vnitřní pravidla, ve kterých vymezuje situace,
kdy by mohlo dojít ke střetu jeho zájmů se zájmy osob, kterým poskytuje sociální
službu, včetně pravidel pro řešení těchto situací; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje.
3.1.3 Jednání se zájemcem o sociální službu
Poskytovatel sociální služby (domov pro seniory, stacionář, pečovatelská
služba, ...) má písemně zpracována vnitřní pravidla, podle kterých informuje
Dívčí katolická střední škola
- 40 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
zájemce o sociální službu srozumitelným způsobem o možnostech a podmínkách
poskytování sociální služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje.
Poskytovatel sociální služby projednává se zájemcem o sociální službu jeho
požadavky, očekávání a osobní cíle, které by vzhledem k jeho možnostem a schopnostem bylo možné realizovat prostřednictvím sociální služby.
Poskytovatel sociální služby má písemně zpracována vnitřní pravidla pro
postup při odmítnutí zájemce o sociální službu z důvodů stanovených zákonem;
podle těchto pravidel poskytovatel postupuje.
3.1.4 Smlouva o poskytování sociální služby
Poskytovatel sociální služby (domov pro seniory, stacionář, pečovatelská
služba, ...) má písemně zpracována vnitřní pravidla pro uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby s ohledem na druh poskytované sociální služby a okruh
osob, kterým je určena; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje.
3.1.5 Individuální plánování průběhu sociální služby
Poskytovatel sociální služby (domov pro seniory, stacionář, pečovatelská
služba, ...) má písemně zpracována vnitřní pravidla podle druhu a poslání sociální
služby, kterými se řídí plánování a způsob přehodnocování procesu poskytování
služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje.
Poskytovatel sociální služby plánuje společně s uživatelem průběh poskytování sociální služby s ohledem na osobní cíle a možnosti uživatele.
Poskytovatel sociální služby společně s uživatelem průběžně hodnotí, zda jsou
naplňovány její osobní cíle.
3.1.6 Osobní údaje
Poskytovatel sociální služby (domov pro seniory, stacionář, pečovatelská
služba, ...) má písemně zpracována vnitřní pravidla pro zpracování, vedení
a evidenci dokumentace o osobách, kterým je Poskytovatel sociální služby poskytována, včetně pravidel pro nahlížení do dokumentace, podle těchto pravidel
poskytovatel postupuje.
3.1.7 Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby
Poskytovatel sociální služby má písemně zpracována vnitřní pravidla pro
podávání a vyřizování stížností uživatelů na kvalitu nebo způsob poskytování
sociální služby, a to ve formě srozumitelné osobám; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje.
- 41 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
Poskytovatel informuje osoby o možnosti podat stížnost, jakou formou stížnost podat, na koho je možno se obracet, kdo bude stížnost vyřizovat a jakým způsobem a o možnosti zvolit si zástupce pro podání a vyřizování stížnosti; s těmito
postupy jsou rovněž prokazatelně seznámeni zaměstnanci poskytovatele.
Poskytovatel stížnosti eviduje a vyřizuje je písemně v přiměřené lhůtě.
Poskytovatel informuje osoby o možnosti obrátit se v případě nespokojenosti
s vyřízením stížnosti na nadřízený orgán poskytovatele nebo na instituci sledující
dodržování lidských práv s podnětem na prošetření postupu při vyřizování stížnosti.
3.1.8 Návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje
Poskytovatel spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami, které osoba
označí, v zájmu dosahování jejích osobních cílů.
Poskytovatel zprostředkovává osobě služby jiných fyzických a právnických
osob podle jejích individuálně určených potřeb.
Poskytovatel podporuje osoby v kontaktech a vztazích s přirozeným sociálním
prostředím.
3.1.9 Personální a organizační zajištění sociální služby
Poskytovatel má písemně stanovenu strukturu a počet pracovních míst, pracovní profily, kvalifikační požadavky a osobnostní předpoklady zaměstnanců;
organizační struktura a počty zaměstnanců jsou přiměřené druhu poskytované
sociální služby, její kapacitě a počtu a potřebám osob, kterým je poskytována.
Poskytovatel má písemně zpracovánu vnitřní organizační strukturu, ve které
jsou stanovena oprávnění a povinnosti jednotlivých zaměstnanců.
Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro přijímání a zaškolování nových zaměstnanců a fyzických osob, které nejsou v pracovně právním
vztahu s poskytovatelem.
3.1.10 Profesní rozvoj zaměstnanců
Poskytovatel má písemně zpracován postup pro pravidelné hodnocení zaměstnanců, který obsahuje zejména stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních
cílů a potřeby další odborné kvalifikace.
Poskytovatel má písemně zpracován program dalšího vzdělávání zaměstnanců.
Poskytovatel má písemně zpracován systém výměny informací mezi zaměstnanci o poskytované sociální službě.
Dívčí katolická střední škola
- 42 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
3.1.11 Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby
Poskytovatel určuje místo a dobu poskytování sociální služby podle druhu
sociální služby, okruhu osob, kterým je poskytována, a podle jejich potřeb.
3.1.12 Informovanost o poskytované sociální službě
Poskytovatel má zpracován soubor informací o poskytované sociální službě,
a to ve formě srozumitelné okruhu osob, kterým je služba určena.
3.1.13 Prostředí a podmínky poskytování služeb
Poskytovatel zajišťuje materiální, technické a hygienické podmínky přiměřené druhu poskytované sociální služby a její kapacitě, okruhu osob a individuálně
určeným potřebám osob.
Poskytovatel poskytuje pobytové nebo ambulantní sociální služby v takovém
prostředí, které je důstojné a odpovídá okruhu osob a jejich individuálně určeným
potřebám.
3.1.14 Nouzové a havarijní situace
Poskytovatel má písemně definovány nouzové a havarijní situace, které mohou nastat v souvislosti s poskytováním sociální služby, a postup při jejich řešení.
Poskytovatel prokazatelně seznámí zaměstnance a osoby, kterým poskytuje
sociální službu, s postupem při nouzových a havarijních situacích a vytváří podmínky, aby zaměstnanci a osoby byli schopni stanovené postupy použít.
Poskytovatel vede dokumentaci o průběhu a řešení nouzových a havarijních
situací.
3.1.15 Zvyšování kvality sociální služby
Poskytovatel průběžně kontroluje a hodnotí, zda je způsob poskytování sociální služby v souladu s definovaným posláním, cíly a zásadami sociální služby
a osobními cíly jednotlivých osob.
Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociální služby.
Poskytovatel zapojuje do hodnocení poskytované sociální služby také zaměstnance a další zainteresované fyzické a právnické osoby.
Poskytovatel využívá stížností na kvalitu nebo způsob poskytování sociální
služby jako podnět pro rozvoj a zvyšování kvality sociální služby.
- 43 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
3.2 Vymezení standardů důležitých pro pracovníka v sociálních
službách
3.2.1 Standard č. 2 – Ochrana práv uživatelů sociálních služeb
Tento standard vychází z dodržování základních lidských práv uživatelů (klientů) ze strany zaměstnanců sociálních služeb.
Oblasti porušení práv uživatelů
• diskriminace z důvodu věku, zdravotního stavu, sociálního původu, majetku,
náboženského vyznání, sexuální orientace, příslušnosti k etnické menšině
atd.,
• ponižující zacházení nebo trest,
• omezení lidské důstojnosti, zneuctění, ohrožení dobré pověsti a jména,
• neoprávněné shromažďování, zveřejňování nebo zneužívání údajů o osobě
uživatele,
• porušení listovního tajemství,
• omezení svobody pohybu a pobytu,
• omezení práva na informace a svobody projevu,
• omezení práva shromažďování a sdružování se ve spolcích a společnostech.
Pravidla jak zamezit porušování práv uživatelů
• dodržování práv uživatelů,
• respektování volby uživatelů,
• vytvoření systému klíčových pracovníků,
• pružnost služby přizpůsobit se potřebám uživatelů,
• dbát na zachování intimity a důstojnosti uživatele,
• možnost svobodné účasti na společenském životě,
• služba pomáhá plnit uživateli cíl, který si stanovil,
• dbát na spokojenost uživatele s výsledkem služby.
V případě, že dochází k porušování práv uživatelů zaměstnance má sociální zařízení možnost:
• pohovoru se zaměstnancem,
• přechodného snížení osobního ohodnocení,
• trvalého snížení osobního ohodnocení,
• vytýkací dopis,
• ukončení pracovního poměru.
V případě, že dochází k porušování práv uživatelů jiným uživatelem má sociální
zařízení možnost:
• pohovoru s uživatelem,
Dívčí katolická střední škola
- 44 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
• ukončení pobytu uživatele.
Příklady možných situací při kterých dochází k porušování práv
Oblast stravy:
• zaměstnanec neakceptuje tempo stravování uživatele,
• zaměstnanec nepodá stravu ve formě přístupné uživateli,
• strava není v dosahu uživatele,
• není respektována možnost výběru stravy,
• uživatel dostane jídlo už předem nakrájené.
Oblast hygieny:
• uživatel se koupe společně s jinými uživateli,
• zaměstnanec zesměšňuje postavu uživatele,
• uživatel je nucen koupat se v předem stanovenou dobu bez možnosti výběru
• zaměstnanec nezavírá dveře při úkonech s uživatelem.
Oblast vlastní volby, výběru:
• nevhodné oslovování uživatele,
• uživatel musí vstávat v určenou hodinu,
• uživatel nemůže vlastnit zvíře,
• uživatel má strach z jiného uživatele nebo zaměstnance,
• uživatel nemá možnost vybavit si pokoj svými věcmi.
Součástí tohoto standardu je i ukázka řešení nejčastějších situací, ke kterým
by mohlo docházet.
Řešení musí obsahovat:
• popis dané situace,
• tvrzení uživatele k situaci,
• tvrzení sociálního zařízení,
• kroky k řešení situace.
3.2.2Standard č. 5 – Individuální plánování průběhu sociální služby
Po nástupu uživatele do sociálního zařízení (popř. využívání jiné sociální
služby) se stanoví osobní cíl uživatele.
Tento osobní cíl plánuje s uživatelem klíčový pracovník.
Klíčový pracovník je osoba, která je zodpovědná za osobní cíle uživatelů,
koordinaci péče o uživatele, stará se o skupinu uživatelů, eviduje podrobné in-
- 45 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
formace o uživateli (rehabilitace, rodinné poměry, atd.), jeho zájmy a podle požadavků a potřeb uživatele sestaví plán jeho sociálních potřeb.
Klíčový pracovníci jsou prevencí pro přehlédnutí tichých, nenápadných uživatelů, kteří zdánlivě nic nepotřebují.
Úkoly klíčového pracovníka:
1. Seznamuje se se situací klienta, získává dostupné informace.
2. Zaměřuje se na zjišťování potřeb klienta, domlouvá se společně s klientem
na měřitelném, krátkodobém osobním cíli. Cíl musí vycházet ze zjištěných
potřeb. Dle stanoveného osobního cíle naplánovat péči o klienta – plán péče.
3. Zpracovává a průběžně hodnotí individuální plán péče.
4. Organizuje přiměřenou pomoc ve spolupráci s ostatními kolegy.
5. Komunikuje s kolegy a předává si důležité informace o klientech.
6. Koordinuje poskytování služeb, které jsou klientovi poskytovány dalšími spolupracovníky – soc. pracovníci, psychologové, rehabilitační pracovníci atd.
7. Hodnotí plnění osobních cílů.
8. Reaguje na měnící se potřeby klienta.
9. Komunikuje s rodinnými příslušníky klienta.
10. Vede dokumentaci, zapisuje aktuálních změny.
11. U nového klienta se klíčový pracovník významně podílí na adaptaci klienta
v zařízení.
12. Klíčový pracovník uzavírá s klientem individuální plán (dále jen IP), který je
nedílnou součástí zdravotní dokumentace, je založen v osobní kartě klienta
v kanceláři vedoucího SO. IP je vedený v papírové i elektronické podobě.
V databázi Cygnus je přímo veden zápis o aktivitách s klientem. Tyto aktivity
jsou nedílnou součástí individuálního plánu a individuální plán je o tyto aktivity neustále aktualizován.
Individuální plán (dále IP):
Individuální plán je časově ohraničený, konkrétně přizpůsobený „jízdní řád“
pro klienta, který je možné libovolně přizpůsobovat dané situaci s tím, aby byl
zachován a dosažen určený cíl.“
Cílem je vyřešení nepříznivých sociálních problémů a jejich eliminace. „IP
vychází ze zhodnocení zdravotního a duševního stavu klienta, odhadu jeho soběstačnosti a posouzení potřeb.
Plán stanoví nejzávažnější problémy klienta a postupné kroky, které mohou
napomoci zlepšit aktuální stav nebo zlepšit kvalitu jeho života.
IP se tak stává mozaikou, jakýmsi pomyslným koláčem, do kterého jsou
přihazovaná jednotlivá témata, jsou stanovované cíle a priority. Tento pomyslný
koláč však již nelze „obohacovat o jiné chutě“, je předem dán, resp. jeho podoba,
Dívčí katolická střední škola
- 46 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
a záleží pouze na klientovi, jakým způsobem, ve spolupráci se soc. pracovníkem,
koláč uchopí.
Individuální plán by měl být postaven na intenzivní komunikaci s klientem.
Bez této možnosti zůstává IP pouhým kusem papíru, který sice bude dobře
a podrobně vyplněn, ale v praxi klienta nebude nikam směřovat. Další částí IP je
znalost klientova problému, jeho života. Soc. pracovník si ověřuje situaci klienta
po zdravotní, sociální a ekonomické a přizpůsobuje IP daným okolnostem a změnám v situaci klienta. Důležitou podmínkou je, aby individuální plán byl flexibilní,
dokázal reagovat na potřeby klienta, byť by byla sebemenší. Ukazuje se, že tzv.
„malé, nepatrné problémy“ jsou skoro vždy předchůdcem závažných sociálních
patologií. Klient je svým způsobem bagatelizuje, resp. si je nepřipouští.
Velmi důležitou součástí individuální plánu jsou setkání s klientem, která
vedou k přehodnocení cílů IP. Po určité době (cca čtvrt roku, půl roku) by měl
být IP s klientem konzultován, mělo by být zhodnoceno uplynulé období (co se
podařilo, resp. nepodařilo), měl by být případně pozměněn, pokud je třeba a znovu
aktualizován potřebám klienta s výhledem do blízké budoucnosti.
Uživatel musí vědět, kdo je jeho klíčový pracovník a že má právo žádat změnu
klíčového pracovníka, nebude-li mu vzájemná spolupráce vyhovovat. Také klíčový pracovník má právo změnit klienta po předchozí domluvě s koordinátorem
klíčových pracovníků.
Příklady aktivity, které pomohou naplnit IP uživatele
1. Keramika
• klienti se učí konkrétní postupy modelování, vykrajování, lití do forem,
glazování a zdobení keramiky, její význam je především kondiční, tj. vyplnění
volného času klientů,
• zpracovávání a hnětení hlíny má však i pozitivní vliv na procvičování
svalové síly, jemné motoriky, úchopových funkcí a rozvoj představivosti
a kreativity.
2. Rukodělné činnosti
• výtvarné činnosti – malování, kreslení, grafické techniky, ubrousková
technika, malování na sklo, textil, hedvábí, ...,
• práce s papírem – vystřihování, skládání, lepení, barevný papír,
• práce s textilem – barvení (barvy na textil, batika), šití (polštářky, hračky),
vyšívání, textilní koláže,
• práce s přírodními materiály – obrázky z koření, aranžování suchých
květin, přírodní koláže, zdobení vajec, pletení ošatek z pedigu.
3. Hrátky s pamětí
• jedná se o cílené činnosti na procvičování kognitivních funkcí, např.
doplňovačky, rébusy, hry se slovy, procvičování slovní zásoby, všeobecných
znalostí, vizuospaciálních funkcí a logického myšlení.
- 47 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
4.
5.
6.
Kulturní akce
• koncerty, divadla, společné výlety, ...
Individuální práce s uživatelem
• čtení, rozhovory, poradenství.
Duchovní péče
• bohoslužby,
• návštěva nemocných,
• individuální duchovní péče.
Příklad Individuálního plánu:
Individuální plán
(je součástí složky klienta na sociálním oddělení – vyplňují sociální terapeuté,
psycholožka, sociální pracovnice)
Kurzívou je napsán postup, jak IP vyplnit
Jméno a příjmení klienta: ...
odd.:...
Pokoj: ...
Osobní cíl uživatele: patří do nich všechny obtíže a problémy, které klient má
v životě a které se netýkají DS a života v něm.
Např. Bydlet u svého mladšího syna, pokud to nebude možné, věnovat se zálibám, na které jsem v životě neměl čas, dořešit majetkoprávní spory, apod.
•
•
•
•
•
•
Cíle pro každodenní život v domově pro seniory – napsat konkrétně např.
být co nejvíce sama a věnovat se svým aktivitám v soukromí (sledování TV,
četba denního tisku, nákupy v bufetu)
mít dostatek času na jídlo, aby nebylo nedojedené odneseno předčasně
mít jídlo i nápoje ohřáté nebo mít možnost požádat o ohřátí dle potřeby
dostávat z prádelny všechno svoje oblečení
aby koupání probíhalo v klidu
moci si nakoupit/nechat si nákupy donést od pečovatelek
Kroky k jeho naplnění:
• určený zdravotní a sociální pracovník sleduje pravidelně, zda je klientce
umožněno osobní cíle naplňovat
• aktualizuje cíle podle zdravotního stavu klientky a podle jejích osobních přání
Dívčí katolická střední škola
- 48 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
• zdravotní a sociální pracovník společně reagují na změny v osobní situaci
klientky a přizpůsobují individuální plán dle možností zařízení
• složitější otázky jsou řešeny na supervizích setkáních zdravotního a sociálního
týmu
Časové naplánování:
• průběžně
Jak je/byl osobní cíl naplněn:
např. prádlo je vraceno v pořádku, jídlo je dobré, jen někdy studené a předčasně odnášené, nápoje nebývají vždy ohřáté, jak si klientka přeje. Při koupání
prožívá stres. Vlastní TV může sledovat ve svém pokoji, denní tisk si kupuje v bufetu a také je jí denně donášen sociální terapeutkou. Každý den ráno navštěvuje
bufet. Zbytek zboží si objednává u pečovatelek.
Jména organizací, resp. těch, kteří se podílejí na naplnění osobního cíle:
Domov pro seniory, Seniorský klub, poradna pro seniory atd.
Datum plánovaného zhodnocení IP:
1. 4. 2008 zde uvést četnost revizí – týdně, měsíčně, půl ročně, ročně apod.
Informace o změně / revizi IP
Podpis uživatele: ... podpis pracovníka: ...
3.2.3Standard č. 14 – Nouzové a havarijní situace
Každé sociální zařízení, popř. Poskytovatel sociální služby má zpracovány
nouzové a havarijní situace ke kterým může dojít pří poskytování služby.
Sociální služby mají zavedenou a pravidelně aktualizovanou agendu BOZP
a PO včetně vnitřních bezpečnostních a požárních předpisů, krizových seminářů
a evakuačních plánů.
Tyto směrnice jsou umístěny na viditelných místech zařízení. Existuje průkazná evidence všech havarijních situací. Pokud se havarijní či nouzová situace
týká konkrétního uživatele, je o tom vypracován zápis a vložen do sociálního
spisu.
Všichni zaměstnanci sociálních služeb jsou pravidelně proškolování v problematice BOZP a PO, současně je velká pozornost věnována proškolování a řešení
- 49 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
nouzových situací uživatelům (poskytnutí první pomoci, požární riziko, postup
a řešení nebezpečných situací).
Uživatelé jsou dle možností pravidelně poučováni o řešení nouzových a havarijních situací (poskytnutí první pomoci, požární riziko, postupy a modely řešení
nebezpečné situace).
Příklady možných nouzových a havarijních situací
1. Provozní a technické závady velkého rozsahu
• Voda – havárie vody
• Prasklé vodovodní potrubí
• Výpadek pojistek
• Kapající topení
• Zamčené dveře zevnitř
• Nefunkční zámky a zlomené klíče
• Požár
• Zahmyzení
2. Nouzové a havarijní situace ve vztahu zaměstnanec × uživatel
• Nenahlášený odchod dezorientovaného klienta
• Pád klienta
• Klient se pokusí o sebevraždu
• Klient dokoná sebevraždu
• Uvíznutí klienta ve výtahu
• Ztráta peněz klienta
• Klient se uzamkne v pokoji a nehlásí se
• Agresivní klient
• Konflikt mezi zaměstnancem a příbuzným klienta
• Konflikt mezi zaměstnanci (kolegové, mezi týmy)
• Klient odmítá úklid, hygienu, medikaci
• Kolaps zaměstnance i klienta na pracovišti DS
• Napadání klienta klientem
• Napadení zaměstnance klientem
• Napadení klienta zaměstnancem
• Ztráta klienta při kulturních a rekreačních akcích
• Opaření klienta při koupání
• Trauma z pobytu v zařízení
• Sexuální obtěžování
• Nevhodné chování příbuzných ke klientům
• Přespávání cizí osoby v bytě klienta
Každá nouzová a havarijní situace musí obsahovat preventivní opatření a následné vyřešení situace.
Dívčí katolická střední škola
- 50 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Např.
Požár
Prevence:
• dodržovat pravidla požární ochrany,
• školení zaměstnanců na požární ochranu (vstupní, periodické),
• klienti jsou informování o pravidlech požární ochrany prostřednictvím vnitřního řádu projednávaném při nástupu,
• vyznačení únikových cest,
• čidla citlivá na hoření v prostorách budovy.
Opatření:
Začne houkat siréna (požární signalizace), jeden pracovník z každého patra
běží do vrátnice a vyzvedne klíč od centrály požární signalizace (hlásič), vypneme
na požárním panelu hlásič požáru, běžíme na místo požáru, dle intenzity hoření
hasíme, nemůžeme-li hasit vlastními silami voláme 150 nebo 112, dále se řídíme
pokyny hasičů a začneme s evakuací.
Opatření u ostatních zaměstnanců:
Když začne houkat siréna zabráníme panice mezi klienty, řídíme se pokyny
ošetřovatelského personálu, který zjistil rozsah požáru, řídíme se pokyny hasičů,
začneme s evakuací.
Nenahlášený odchod dezorientovaného klienta
Prevence:
• zaměstnanci mají vytypované klienty, u kterých nastává problém s jejich
orientací,
• více se klientovi věnovat (klient může v zastoupení podepsat ochranné opatření v případě, že by se ztratil),
• aktivizace.
Opatření:
Prohledat budovu, zahradu a okolí, Informovat sestru, která má službu, sestra
vykoná :zavolat příbuzným, zjistit zda se k nim klient nedostavil, pokud tam není,
potom volat 158
Klient se pokusí o sebevraždu
Prevence:
• všímat si chování klientů, psychicky labilních,
• při zjištění neobvyklého chování: úzkost, nadměrná radost, ...,
- 51 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
• takové chování nahlásit úsekové sestře, prodiskutovat v týmu, dále s lékařem,
• mít vytypované klienty, kteří mají sklony k sebevražednému jednání.
Opatření:
Jednat v klidu a bez zmatku, zklidnit zneklidněnou situaci, nahlásit úsekové
sestře nebo sloužící sestře, úseková sestra nebo sloužící sestra volá lékaře nebo
155, do příjezdu lékaře zůstat u klienta a rozhovorem zklidňovat, sloužící sestra:
pokud má klient indikován lék na zklidnění, aplikuje jej.
Uvíznutí klienta ve výtahu
Prevence:
• preventivní kontroly výtahů
Opatření:
Ve všední den: nahlásit údržbě, pokud není údržba, nahlásit na vrátnici, vrátnice volá servis výtahů, udržovat stálý slovní kontakt s klientem ve výtahu do příjezdu technika, po vyproštění z výtahu zhodnotit jeho stav, zklidnit, v případě
nutnosti se obrátit na ošetřujícího lékaře, event. pohotovostní službu.
Otázky k opakování:
•
•
•
•
•
•
•
Vysvětlete co je standard
Kdy poprvé byly standardy publikovány a kým
O co se standardy snaží
Kolik je celkem standardů a z kolika částí se skládají
Které standardy jsou důležité pro práci pracovníka v sociálních službách
Popište individuální plán klienta
Vyjmenujte nouzové a havarijní situace
Dívčí katolická střední škola
- 52 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
4. Sociální šetření
Sociální šetření provádí sociální pracovník obecního úřadu v přirozeném
sociálním prostředí klienta (domov, ústav, ...).
Sociální šetření se provádí:
• u klientů, kteří pobírají sociální dávku (přídavek na dítě, příspěvek na dopravu, příspěvek na bydlení, ...),
• u sociálně slabých rodin (kontroluje se docházka do školy, bytové podmínky,
stravování, oblečení, ...),
• před a po rozvodu rodičů (vztahy v rodině, ...),
• v případě pěstounské péče (bytové podmínky, docházka do školy, vztahy
v rodině, ...),
• při adopci (vhodnost rodiny a prostředí ve kterém rodina žije, ...),
• při žádosti o umístění do sociálního zařízení (zdravotní stav, sebeobsluha,
bytové podmínky, ...).
Sociálním šetřením se předchází:
• Zanedbávání a týrání,
• špatným hygienickým podmínkám, podvýživě, chudobě,
• opakované trestné činnosti mladistvých
• závislosti na drogách, alkoholu,
• osamělosti.
Sociálním šetřením se zjišťuje:
• V jakých podmínkách klient nebo dítě žije – velikost bytu, kolik lidí žije
v bytě, jaké jsou hygienické návyky, kontakty s příbuznými,
• zdravotní stav, soběstačnost,
• psychický stav – komunikace, orientace v prostředí,
• vzdělání.
Otázky k opakování:
• Kdo provádí sociální šetření?
• U jakých skupin obyvatel se provádí sociální šetření.
• Za jakým účelem se provádí sociální šetření.
- 53 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
5. Etika pracovníka sociálních služeb
Etika – (z řec. Ethos – mrav, obyčej, zvyk, chlév) nauka o mravnosti, soustava
mravních zásad, mravouka, nauka o správném jednání.
Můžeme ji dělit na:
1. Vědu o morálce – která se snaží pomoci biologie, psychologie, sociologie
a dalších oborů poznat, popsat a vysvětlit mravní skutečnosti v určité společnosti
2. Vědu, která teoreticky stanoví, co mravné je a co nikoliv. Posuzuje a hodnotí
vztah „toho, co je“ a „toho, co býti má“.
Úkolem etiky není jen stanovovat mravní povinnosti nebo přikázání, ale
především nalézat pro člověka platná kritéria, podle kterých by mohl spolehlivě
rozlišit mravné od nemravného, dobré od zlého a přesně stanovit, co je tou nejvyšší
hodnotou (dobro, štěstí, blaženost, bůh atd.), k níž by mělo jeho jednání směřovat.
Etika nejen popisuje lidské jednání, ale i hodnotí a podle určitých kritérií
posuzuje, jaké ono jednání je a jaké by mělo být. Základním předpokladem etiky
je svobodná vůle jednajícího jedince, který se svobodně rozhoduje k takovému či
onakému jednání.
Morálka – morálku vnímáme jako soubor norem chování a jednání, které jsou
dány, o kterých není pochyb, např. podání ruky při pozdravu nebo uvolnění místa
v dopravním prostředku. Morálka je, když dělám něco, co je dobré a správné,
představuje pravidla lidského jednání.
5.1 Etické kodexy
Kodex – je volný nebo systematický soubor předpisů určitého oboru.
Nejstarším známým kodexem, který upravoval vztah lékaře ke kolegům,
ke klientům a k veřejnosti je Hippokratova přísaha. Tento dokument z antického
Řecka vytyčuje řadu povinností, které má lékař té doby plnit vůči nemocným, vůči
druhům svého stavu a vůči veřejnosti. Z textu lze vyrozumět, že šlo o dokument
stavovský, nicméně obsahuje některé etické zásady, které jsou aktuální i dnes,
přestože odborný obsah této přísahy je nepochybně překonaný. Jsou v ní uplatněny
některé etické principy dodnes aktuální (požadavek mlčenlivosti, odmítání přerušení těhotenství, odmítání euthanázie).
Dívčí katolická střední škola
- 54 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Etický kodex sociálních pracovníků České republiky – v roce 2002 ho vydala
Společnost sociálních pracovníků ČR.
5.2 Etika pomáhajících profesí
Pracovník pomáhajících profesí (pracovník v sociálních službách) by měl
splňovat tyto vlastnosti:
• odbornost,
• profesionalita,
• morální úroveň,
• schopnost řešit složité situace každodenních mravních dilemat, do nichž je
prací vtahován,
• umění odebrat sociální anamnézu.
5.3 Etika v ošetřovatelství
Ošetřovatelská etika se odlišuje od lékařské etiky tím, že je specificky zaměřena na činnosti profesionální sesterské péče. Morální vlastnosti pečovatelky,
její schopnost či neschopnost empatie, schopnost citlivé komunikace s nemocným,
účasti na jeho strádání, se formují od nejútlejšího věku, především v rodině, ale
také ve škole, ve vztazích s vrstevníky, s blízkými dospělými lidmi. Z etického
hlediska jsou právě schopnost komunikace a empatie u pečovatelky klíčovými
vlastnostmi.
Vztah pečovatelky k nemocnému
• Častým a velmi závažným etickým prohřeškem pečovatelky vůči nemocnému
je nezájem o nemocného. Velmi častou příčinou nezájmu pečovatelky o klienta je nedostatek času. Od pečovatelky se očekává, že veškerý svůj pracovní
čas věnuje své práci. Pečovatelka tráví s klientem podstatně více času než
zdravotní sestra či lékař.
• Dalším důvodem nezájmu pečovatelky o osobu klienta může být její citové
oploštění či přímo syndrom vyhoření (burn-out syndrom). Taková pečovatelka se často vědomě vyhýbá kontaktu s nemocným. K nemocnému se
chová chladně, s despektem, dává mu najevo, že ji obtěžuje. Některé vyhořelé
pečovatelky jsou přespříliš podrážděné, nervózní, plačtivé, pod návalem pracovních činností se doslova hroutí.
• Nesmíme zapomenout také na nezájem pečovatelky o vše ostatní, co se bezprostředně netýká současného onemocnění klienta, tedy i nerespektování holistického (celostního) pojetí člověka. Pečovatelka se musí zabývat nemocným
jako integritou bio-psycho-sociální a spirituální stránky jeho osobnosti. Stejně
důležité je respektování individuality nemocného.
- 55 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
• Závažným etickým prohřeškem pečovatelky může být také její diferencovaný
přístup k nemocným. Může to být např. hostilita vůči nemocným – cizincům,
nepřístojné chování vůči nemocným homosexuální orientace nebo naopak
protekční chování vůči nemocným stejné národnosti či stejného náboženského
vyznání, jaké má pečovatelka.
• Eticky problematické ve vztahu pečovatelka – klient je také přijímání různých
pozorností a darů od klientů nebo příbuzných klienta.
Pečovatelka je povinna vážit si nemocného jako jedinečné lidské bytosti,
s jeho hodnotou a důstojností, bez ohledu na pohlaví, příslušnost k etnické skupině,
rase, kultuře, náboženství.
Vztah pečovatelky k příbuzným a blízkým nemocného
• Může nastat situace, kdy pečovatelka nerespektuje ať už z nevědomosti nebo
vědomě přání nemocného ve vztahu k příbuzným a blízkým.
• Dále sem patří necitlivé jednání s příbuznými a blízkými nemocného.
Je třeba si uvědomit, že příbuzní a blízcí nemocného prožívají fáze adaptace
na onemocnění podobně jako nemocný. I oni mohou popírat onemocnění, zlobit se
na okolí, smlouvat, být depresivní.
Proto by pečovatelka měla být empatická nejen k nemocnému, ale také k jeho
příbuzným a blízkým, mít pro ně pochopení, snažit se jim pomoci.
Vztah pečovatelky k ostatním sestrám
Pečovatelka může být svědkem neetického chování druhé pečovatelky, nejčastěji necitlivé komunikace s nemocným. Na jedné straně se cítí povinován být
loajální vůči kolegyni, na druhé straně si uvědomuje, že toto chování mohlo poškodit, nebo dokonce už nějak poškodilo nemocného či jeho příbuzné nebo blízké.
Pečovatelka není pro nikoho služkou či posluhovačkou a nikdo nemá právo
jednat s ní urážejícím způsobem a snižovat její důstojnost. To platí jak pro nemocné a jejich příbuzné, tak pro zdravotnický personál.
5.4 Etická dilemata
Etika se zabývá také určitými tématy, které se dotýkají každého jedince
ve společnosti i celé společnosti. Můžou se lišit podle země, státu, komunity atd.
Mezi tato témata patří:
• homosexualita,
• interrupce,
Dívčí katolická střední škola
- 56 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
• umělé oplodnění,
• rasismus,
· euthanázie atd.
Otázky k opakování:
•
•
•
•
•
Vysvětlete slovo etika.
Popište, co je úkolem etiky.
Jaký máme nejstarší etický kodex?
Co je etickým prohřeškem ve vztahu sestra klient.
Jakými etickými dilematy se etika zabývá.
- 57 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
6. Syndrom vyhoření
Syndrom vyhoření – burn-out syndrom je stav fyzického, emocionálního
a mentálního vyčerpání.
Syndrom vyhoření hrozí všude tam, kde se v profesi předpokládá zájem o druhého člověka a schopnost empatie.
Je to stav, který je způsoben dlouhodobým pobýváním v situacích, které jsou
emocionálně velmi náročné.
Syndrom vyhoření je konečným stadiem procesu, při němž lidé, kteří se hluboce emocionálně něčím zabývají, ztrácejí své původní nadšení a svou motivaci.
•
Pomáhající profese energii značně odebírají. Pracovníci jsou přetíženi:
množstvím lidí, o něž se musí postarat (nedostatek personálu),
nemají pro svou práci dobré podmínky (vlastní šatna, WC, trávení osobního
času s klienty),
vyčerpává je soucit,
nejsou pro kontakt s klienty dobře vycvičeni (nemají dostatečné vzdělání
a zkušenosti),
selhání vlastní sociální sítě (rodina a přátelé je nechtějí poslouchat).
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Příznaky syndromu vyhoření:
stále se prohlubující a dlouhodobě trvající deprese,
útlum spontaneity a tvořivosti,
pocity bezvýchodnosti a beznaděje,
utlumení aktivity,
celková skleslost,
podrážděnost,
zhoršuje se schopnost soustředit se na klienta,
nespokojenost,
ukřivděnost.
•
•
•
•
Činnosti se redukují jen na rutinní postupy, které se provádějí jen s minimálním výdajem energie a osobní spoluúčasti.
Dívčí katolická střední škola
- 58 -
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Snižuje se sociální komunikace. To je nejdříve patrné v:
1. neverbální komunikaci: strnulé držení těla, mimika se zmrazí – strohý výraz
v obličeji, tvář nabývá kamenného výrazu, snižuje se četnost pohybů, gesta se
omezují jen na ty nejnutnější.
2. verbální komunikaci: podstatné snížení slovní produkce, zvýšené používání
frází a klišé, uzavírání se do vlastní ulity.
Mezi další příznaky patří negativní postoje k lidem, k sobě a životu jako takovému.
Syndrom vyhoření má tři fáze:
1. V první fázi se projevuje idealistickým nadšením a přetěžováním se. Přetěžování se ústí ve fyzické a emocionální vyčerpání, pocit nedostatku energie.
Emocionální vyčerpání je i výsledkem sociálních požadavků, které jsou
součástí přímého pečování. Patří sem zacházení s negativními pocity nemoc,
nepřátelské chování, neschopnost nemocného zachránit, konfrontace s vlastní
bezmocí a smrtelností.
2. Ve druhé fázi proces pokračuje depersonalizací druhých lidí jako obrany před
vyhořením.
3. Ve třetí fázi mohou pečovatelé prožívat pocity snížené úrovně osobního výkonu a uspokojení v péči o klienta.
Možné způsoby jak předejít syndromu vyhoření:
• Sport, relaxace, jóga,
• přátelé, drobné radosti, hrát si, plánovat si chvíle volna a nenechat si je pře­
kazit,
• najít si na pracovišti útočiště pro chvíle klidu, upravit pracovní podmínky,
rozdělit kompetence.
Otázky k opakování:
•
•
•
•
•
•
Vysvětlete, co je syndrom vyhoření.
Vyjmenujte, které profese jsou syndromem vyhoření ohroženy nejvíce.
Vyjmenujte 5 příznaků syndromu vyhoření.
Popište, jak se syndrom vyhoření bude projevovat ve verbální komunikaci.
Popište, jak se syndrom vyhoření bude projevovat v neverbální komunikaci.
Napište, jak je možné se syndromu vyhoření bránit.
- 59 -
Platnéřská 4, Praha 1
Evropský sociální fond
Dívčí katolická střední škola
- 60 -

Podobné dokumenty