Filmové listy 04

Ondřej Vetchý ... s. 4
Gabčík, Kubiš a tma ... s. 6
Katalog v mobilu … s. 7
filmové
listy 04
38.
Letní filmová škola
Uherské Hradiště
Úterý 24. 7. 2012
Tichá ves / dokument z Lidic
Reduta 1, 14.30
Autentický dokument o vyhlazení Lidic, který si natočili sami nacisté. Nejpalčivější záležitost letošní Filmovky. Půlhodinová procházka mezi rozpadajícími se domy nemá zvuk, protože ho zkrátka nepotřebuje. Chvíli trvá, než si uvědomíte, že jde o záznam reality.
Fašisté za kamerou i před ní. Plouží se místem zkázy se založenýma rukama, civí na ohnivé jazyky olizující světnice, zapalují si
dýmky, dávají si oběd z ešusů. Během sledování vás zarazí nechutná pýcha z pečlivé likvidace, ostych a dobrá nálada mladých esesáků, kteří „jen dělají svou práci“. Neúnosná, ale velmi cenná dávka deprese. V hlavě hlodá otázka, jak moc by bylo zajímavé, kdyby
Miloši Formanovi před lety vyšel plán zfilmovat příběh Lidic jako nacistický propagandistický snímek. Senzitivní anglická docu-báseň
Tichá ves (1943) apeluje odlišným způsobem. Klobouk dolů před intuicí, která Jenningsovi zabránila doslova rekonstruovat lidickou
tragédii. Elegantně se obrací do velšské vesničky a obsazuje do filmu její skutečné obyvatele. Razantně připomíná, jaká brutalita se
odehrála v Čechách; a že totéž by se mohlo přihodit i u nich. Film o tom, jak velké dějiny pohřbívají ty malé rodinné.
–oči–
Dnešní noc
Mám dnes narozeniny. Přeji si, aby mi zase
bylo dvacet. No dobře... tak aspoň třicet.
Ale že mám víc, než je maďarských filmů
v hlavní retrospektivě, to už je trochu moc.
Chci zpět svoje filmové mládí! To jsem měl
batikované snad i trenky, chodil v Hradišti
na sedm filmů denně, věřil ve spravedlnost
a v sílu nylonové nitě – ta mi pohromadě
držela celou sestavu korálků. Korálky jsou
sice nesmrtelné, jak vidím u Hvězdy... ale
už si je nenavlíkám. Film jsem letos viděl
jen jeden, jak ho vezli na kárce. O spravedlnosti pomlčím. Nit mám akorát dentální.
A trenky kupuju v H&M, no. Tam na batice
moc nejedou. Ale čert to vem.
2
V redakci se mi včera Tomáš zdál nějaký
neopálený, tak jsem ho vyhnal ven, ať
nabere barvu – a nějaké ohlasy. Vrátil
se za hodinu... a víte, co přinesl od dvou
mladíčků?! Večer je tu málo živo. Hudba by mohla být hudebnější a zábava
zábavnější... No tak to jste neměli dělat,
greenhorni. Já mám dneska narozeniny.
Já vám předvedu... (Šmarjá, šéfe, moc to
tady nerozbalujte, ať ty ubožáky neztrapníte!) ...jak se bavíme u nás ve štatlu! Ukažte
mi stan, dejte mi tisíc korun, zmáčkněte
play a ustupte dva kroky dozadu. Dnešní
noc bude dlouhá. Přeji si, aby mi zase bylo
dvacet. Na pár hodin. Do rána. Večer šuhaj,
ráno šuhaj.
–oubi–
Stane se dnes
Stalo se včera
· 11.30
· Ráno
V Redutě 2 bude filmový historik
a kritik Mehdi Abdollahzadeh přednášet
o íránském festivalovém filmu. Přijďte, a dozvíte se o íránském filmovém
zázraku, kde se vzal a zda stále trvá.
What a beautiful day! Ranní porady
štábu se konečně přesunuly z nevlídné kanceláře ven. Sluníčko, lehátka.
Skoro jako u moře – jen si vzít plavky,
objednat Cuba Libre... konec fantazií
a do práce!
· 15.30
První z letošních Lekcí filmu. Pokud
bude Bence Fliegauf v Masterclass
alespoň z poloviny tak hypnotický, jako
je ve svých filmech, máme se na co
těšit. O půl čtvrté v Redutě 2.
· 17.00
Slezte z toho lustru, Donalde, vidím vás!
Vernisáž v Galerii Slováckého muzea
odstartuje výstavu Jiří Brdečka – Limonádový Joe aneb Jdi na západ, mladý
muži! Nenechte si ujít, ale jako fakt!
· 21.00
· Dopoledne
Promítačky běží, diváci chodí, klikači klikají, filmy filmují... prostě jako
na drátkách. Letos je to fakt pohodička,
tož ale musíme to zaklepat, šak ešte
nezme ani v půlce, že.
· Během dne
Do Hradiště přijeli dva vzácní hosté,
před kterými červené koberce rozbalují i na těch nejprestižnějších festivalech. Íránský mistr Abbás Kiarostamí
a maďarská legenda István Szabó.
K 50. narozeninám režiséra Martina Šulíka promítneme v Espace
Dorleans film Všetko, čo mám rád
– a režisérovi předáme Výroční cenu
AČFK. Dnes je na Filmovce Slovenský den: k 50. výročí natočení filmu
Slnko v sieti uvádíme jeho restaurovanou verzi (17.00 ve Hvězdě).
· Odpoledne
· 21.30
Večer se toho děje určitě dost, ale
z redakce se to špatně posuzuje.
Napište nám na [email protected]. Otiskneme
i inzeráty na (filmová) seznámení. Abyste na půlnoční projekce nemuseli sami.
Jsem důlek čisté svěží vody a postýlka
hvězd stříbrná, napít se plaché laně
chodí za horkých nocí z mého dna.
A studánka, ta nikdy nelže, protože
každá lidská lež v studánce malé utopí
se... Iva Bittová, Klub Mír
Stále více diváků za námi chodí a ptá
se na fotbal. Mezi silným týmem hostů
a ještě silnějším štábem LFŠ. Takže:
fanděte ve čtvrtek 17.30 za kinem
Hvězda. Hrát bude i Vetchý, Sedláček,
Prušinovský...
· Večer
Připrav se...
hrajem!
F jako Filovy artikule
Soutěž o 3 x 10 DVD – s filmy
koprodukovanými od RWE
Kamil Fila se tak usilovně připravoval na moderování dnešní debaty F jako pravda
(13.30, Reduta 2), až si v posilovně natrhnul sval a bohužel nepřijede.
Máte akreditaci? Chcete kolekci 10 DVD se
snímky z projektu „RWE – energie českého
filmu“? Tak správně odpovězte na druhou
vesmírnou otázku:
Nicméně nás vybavil čtyřmi základními artikulemi, které bude s hosty (Vít Klusák,
Jakub Macek) rozebírat David Čeněk:
Režisérka Soukromého vesmíru Helena
Třeštíková drží (nejen) mezi českými
dokumentaristy jedno velké prvenství.
Za snímek René získala jako první Češka v historii:
A) Oscara
B) Zlatý glóbus
C) Evropskou filmovou cenu
Odpovědi (a své jméno i adresu) posílejte
do pátečního rána 27. 7. na [email protected],
nebo přineste osobně do Press centra
v kině Hvězda. Poslední, třetí otázku vám
dáme ve čtvrtek. Tři výherce vylosujeme
v sobotu 28. 7. ve 21.30 před projekcí filmu
Signál. Pokud tam budete (a vyhrajete),
svých 10 DVD si odnesete hned. Pokud ne,
výhru vám pošleme.
1. Film je vše, co filmové je. Nebo taky ne.
2. Film může být a zároveň nebýt a vše ostatní zůstává stejné.
3. Jak myslet konečnost filmu?
4. artikuli uslyšíte v Redutě, jinak byste věděli už moc.
Najdi si svého kamaráda
Pane, pojďte si hrát! Mohou samozřejmě i slečny. Je to prosté. Když sedíte v kině
a obsluha vás k tomu vyzve, zvedněte ruku všichni, kdo sedíte sami a je vedle vás
prázdné místo. Podívejte se po ostatních s rukama nahoře... a sesedněte si spolu.
Sdílejte zážitky.
Filmové listy. Číslo čtvrté. S láskou a péčí vytvořili: Barbara Slezáková (grafika a DTP), Otto Bohuš (šéfredaktor), Tomáš Stejskal, Soňa Morgenthalová, Ondřej Čížek (redaktoři)
a Anna Vondřichová (korektury). Na recyklovaný papír tiskne: Agentura NP. Náklad: 2.000 ks. Použitá barva: PANTONE 320. Pište, chvalte či spílejte na: [email protected].
NESEĎTE NA TRÁVĚ, BĚŽTE DO KINA!
11.30
MLÉČNÁ DRÁHA
Espace Dorleans
Film jako meditace. Bence Fliegauf setřel
rozdíl mezi filmovým vyprávěním a ambientní hudbou. Mistrovství pointy i potěcha
z kontemplace. Nemravní důchodci v bazénu a ševelení listů.
Absurdní humor a záchvěvy apokalypsy. To vše v pouhých devíti
statických záběrech. Must see!
23.59
15.00
BLACULA
Klub kultury
LOVEC
Espace Dorleans
Prvního černošského upíra v dějinách
kinematografie pokousal sám Drákula.
Z hlubin dávných časů a z temnoty transylvánské rakve povstal Blacula rovnou do funkových sedmdesátek.
Děsivější než jeho tesáky je už jen jeho démonické obočí. Film,
který se do vás zakousne.
Kdo si počká, ten se dočká. Ruské
filmy hojně sázejí na pomalý realistický
styl a Lovec není výjimkou. Neokázalá,
úsporná, pohlcující sonda do života farmáře, prasat a jednorukého chlapce nabízí opravdu „jiný pohled“. Do noci, do ticha,
narušovaného jen výstřely a rykem podsvinčat.
U MLSNÉHO KOCOURA
PASÁŽ MENTON
mlsnykocouruh.cz
Vchod z Masarykova náměstí
pasazmenton.cz
Kousek za Masarykovým náměstím
Další výzva pro filmology, zaměřené na rychlostudium tekutých
podob kinematografického aparátu. Pivotéka s výběrem, že
nevíte, kam dřív skočit s otvírákem. Vedle pak vchod do dvora, kde během LFŠ mají vstřícnou otevírací dobu: nonstop. Lít
tak můžete durch. Jestli na to máte charakter, peníze, játra
a svědomí.
Kvalita za rozumnou cenu. Dole v proskleném atriu „filmovkové”
menu za 90 Kč. Polévka včera nic moc, ale bramborák s pikantním kuřecím masem gutis. O patro výše vás na práh gurmánského klubu vezme Le Nautic Restaurant. Příborů je na stole
hned víc, všechno čisťounké, plátěné ubrousky... i ten účet
za jídlo je tak nějak o patro výš.
20.30
17.00
ATOMOVÝ IVAN
Hvězda
VELKÝ MÉLIÈS / OČI BEZ TVÁŘE
Reduta 1
To jste ještě neviděli: divadlo v jaderné
elektrárně. Obskurní kostýmy, poblázněná kamera a zapeklité milostné vztahy.
Mladého režiséra vpustili mezi chladicí věže a on na oplátku
všechny ozářil. V sérii groteskních etud potkáte lišku, mývala,
hvězdici i robota. Atomová nálož.
Dvojprogram. Něco jako 1+1 zdarma,
což je v případě Georgese Franjua sakra
výhodná nabídka. Krátká a historicky
(skoro) přesná hříčka o Mélièsovi následovaná čistokrevným
retrogore. Krásná okatá dívka, transplantace tkání a klinika
na periferii Paříže. Atmosféra 10/10.
18.00
DOKTOR ŽIVAGO
Sportovní hala
Introvertní humanista v předrevolučním Rusku
poznává životní lásku Laru, krásnou dceru moskevské krejčové a pozdější manželku zaníceného
revolucionáře... – no, vy byste si to nechali ujít? Výtky k Leanovu tříhodinovému opusu nechte kritikům. Vy se jen dívejte a žasněte.
3
ONDŘEJ VETCHÝ
Pryč od fotbalu. Pamatujete si, kde
jste byl a co se Vám honilo hlavou,
když jste se dozvěděl, že se Neil
Armstrong prošel po Měsíci?
Bylo mi šest, byl jsem na chatě a věděl
jsem o tom úplný hovno.
A co jste přesně dělal a kde jste byl,
když jste se dozvěděl o pádu Dvojčat
11. září 2001?
To jsem zrovna točil s panem Kachyňou
Kožené slunce. S Davidem Novotným
jsme vlezli do přenosového vozu
a na obrazovce vidíme, jak letadlo vletělo
do mrakodrapu. Mimoděk jsme to zaznamenali jako povedený akční film, na který
měli asi hodně peněz, když si mohli
dovolit udělat tohle počítačem. No, a pak
nám technik řekl, že je to přímý přenos.
Byli jsme naprosto šokovaní.
4
Když jsem v půlce června dostal
číslo na Ondřeje Vetchého, abych
s ním dopředu udělal rozhovor, byla
to brnkačka. Pche, tolik času... jenže
chyba lávky. Sehnat Ondřeje Vetchého
není vůbec snadné. Naháněli jsme
se po telefonu měsíc. Nakonec jsem
mohl být rád, že se vše – včetně autorizace – stihlo. Za pět minut dvanáct.
Ondřej Vetchý přijíždí na Filmovku
zítra; rozhovor s ním si ale přečtěte
už dnes.
Jako zapáleného trenéra a kapitána
Jiřího Luňáka z Okresního přeboru
se Vás na úvod nemohu nezeptat:
sledoval jste 1. července finále ME
ve fotbale?
Musím říct, že jsem na fotbal kvůli práci
moc času neměl. Viděl jsem dvakrát
druhý poločas českého nároďáku a měl
jsem z nich radost, jak bojovali. Došlo
mi, jak jsme byli zvyklí mít tady dvacet
let po sobě dvě nebo tři generace
fotbalistů, kteří byli naprosto úžasní.
A že si na to třeba budeme muset zase
chvilku počkat. Také jsem si uvědomil,
že člověk zažije mistrovství Evropy nebo
světa s účastí svého národního týmu jen
párkrát za život. Do Luňáka mám ale
ve fandění i v mnoha dalších ohledech
hodně daleko.
Je možné, že my dva se spolu potkáme na hřišti za kinem Hvězda – já
v týmu organizátorů a Vy za hosty.
Uděláte mi kličku doprava nebo
doleva?
Uvidíme, jak na tom budu, jestli nebude
bolet kolínko... Když mě bolet nebude, tak
vám zkusím kličku udělat. A bude-li bolet,
tak budu jen potupně postávat a pokoušet
se zbavovat balónu.
Kam patří Vaše duše: spíše na Moravu
(narodil jste se v Jihlavě, Vaši rodiče
jsou ze Znojma a Okříšek u Třebíče), nebo do Prahy, kde dlouhodobě
žijete?
Moje duše asi patří úplně jinam, ta
není ohraničena geograficky... ale moje
srdce je dílem z Prahy a dílem z Moravy.
Moravu miluju a Prahu taky, je nádherná.
Zaznamenávám v ní relativně velkou svobodu, proto mi vyhovuje. Zvláštní je, že
na Moravě si zase daleko víc uvědomuji
navázanost na předky, sakrální stavby,
různé židovsko-křesťanské kulturní motivy... často je potkávám u cest a působí to
na mě blahodárně.
Ondřej ve filmu...
Nemáte ambici – jako například Karel
Roden – spolupracovat se zahraničními produkcemi?
Víte, po Domu pro dva jsem dostal
spoustu nabídek. Ale asi jsem příliš
provázaný s tímto místem. Vnímám to tak,
že když jsem se někde narodil, není to
náhoda. Cítím za to tady spoluodpovědnost. Věřím, že jako člověk mohu spoluovlivňovat spoustu věcí, a taky to dělám.
A práce je pro mě cesta, kterou se můžu
vyjadřovat k věcem veřejným. Kdybych
měl potřebu hrát ve filmech v cizině, tak
bych to asi už dávno udělal.
Jak si vybíráte role ve studentských
filmech zcela neznámých režisérů (nedávno třeba Vesnice roku)?
Rozhodnete se na základě scénáře,
nebo se musíte s režisérem předem
potkat a...
U studentů je nejdůležitější, že vás
ukecají. Že to nevzdají. U Vesnice roku
to bylo o to těžší, že šéf produkce pan
Postránecký je syn mého milého kolegy
z prezidia herecké asociace – Václava
Postráneckého. Ten na mě útočil z jedné
a studenti z druhé strany. A když to dělali
dostatečně dlouho, nakonec jsem do toho
šel. Ironií osudu bylo, že druhý den
poté, co jsem jim kývnul, přišla nabídka
z Anglie, kde to bylo finančně tak úžasné,
že jsem podobnou práci nedělal snad
nikdy v životě. Jenom na dietách bych se
parádně napakoval.
Úplně jinou a neznámou tvář Ondřeje
Vetchého jste minulý rok ukázal ve filmu Vendeta. Podle mě není snímek
vůbec tak marný, jak se z několika recenzí zdálo. Co si o Vendetě
z odstupu třičtvrtě roku od premiéry
myslíte teď?
Já si o ní myslím to, co jsem si myslel,
už když jsem se do toho pouštěl. Že to je
výjimečný film, mimořádný formát, u nás
málo vídaný. Vendeta je snímek, který
pohybuje divákem v iracionální rovině.
Lidé, kteří si to užili a nenechali si to ničím
zkazit, si z toho odnesli silný zážitek.
Vy sám jste otec dvou dcer, což je
v případě Vendety docela zásadní
informace vzhledem k postavě, kterou
hrajete. Kde je podle Vás hranice,
kdy se z civilizovaného člověka stane
pudová bestie? A kde jste tu hranici
sám v sobě hledal přímo před kamerou?
Hlavní hrdina je chlap, který sám vychovával holčičku, a ta je pro něj ze všeho
nejdůležitější. Navíc je to lékař, který
zachraňuje lidské životy. Je rozhodnutý
vzít spravedlnost do svých rukou. Ale víte
dobře, že žádná rozhodnutí nezaručují,
že věcem opravdu dostojíte a trvale je
přijmete. Musel v sobě zabít všechny
kulturní, etické a společenské návyky
a normy. To nejlepší, co v sobě slušný
člověk nese.
Musel v sobě oživit nějaký animální
archetyp, pralidskou krutost, která je
zdánlivě potlačená a dříme kdesi hluboko
v nás. Pak už je jen otázka, co bude
režisérovi stačit. My jsme to nechali jít,
kam až mě to dovede. Když tomu přestanete bránit egem a mozkem, je překvapující, kam až je člověk schopen zajít. Mě
to kolikrát taky překvapí.
V aktuálním filmu Konfident hrajete
další nelichotivou postavu – šéfa
StB kontrarozvědky. Ta démonická
úlisnost, jakou jste majora Dravce vybavil, to bylo původní zadání
ve scénáři?
ROZHOVOR
Původní zadání ve scénáři takové nikdy
není. Postava začne fungovat, až když
začne ožívat – a vy jste mnohdy šokovaný,
kolik energie sežere, aby se stala autentickou a uvěřitelnou. Stejně tak se to například
minulý rok stalo v Okresním přeboru
s Luňákem. Text vzal najednou hrozně moc
energie, abychom zjistili, že Luňák je prostě
jenom odpad lidské společnosti, že je to
hovado, které je ochotno udělat cokoli.
Když text ožívá, často do toho musíte dát
strašně moc, a pak to najednou vypadá,
že je to přes čáru. Ale není to pravda.
Někdy musíte jít i proti režisérovi, který
z toho může být vyděšený. Jsou situace,
kdy jen vy sám poznáte, jak to má být.
Talent by vám neměl dovolit, abyste to
udělal blbě. A když je režisér talentovaný,
právě toto od vás očekává.
Ne. Ale fakt je, že občas čtu o tom, že
herci někam chodí a něco studují. Já to
tak vůbec nemám. Co se týče mojí práce,
tak ta není asi vůbec systémová. Musím
to jenom pochopit a nepřekážet tomu.
Jste-li toho schopen, tak vás to nezklame
– nejste-li tak sebestředný člověk, který
uvěří tomu, že dispozice, které jste dostal,
a vy jedno jsou. Věřím tomu, že talent
vám nikdy neumožní, abyste udělal něco
debilně, pokud sám nejste debil.
Máte přímé zážitky s lidmi z StB
za normalizace? Byl jste někdy
u výslechu? Nabízeli Vám spolupráci?
No víte, to je strašně individuální. V první
řadě bych jim chtěl říct, aby si uvědomili,
že už v dost blízké době budou mít plnou
odpovědnost za tuto zemi. Tak ať s tím už
teď počítají a berou to jako danost. Pak
vše budou vnímat trochu jinak.
Já jsem s nimi naštěstí přišel do styku až
v roce 1988, kdy jsem byl za Dům pro dva
Na LFŠ si tento rozhovor přečtou
tisíce mladých studentů, převážně
mezi 20 až 25 lety. Vy jste znám i jako
aktivní účastník debat na školách. Co
byste jim odpověděl na otázku, jak
se v České republice úspěšně dožít
dospělosti a nezbláznit se?
Druhá věc se týká demokracie. Demokracie je tak dobrá nebo špatná, jako
jsou lidé, kteří ji spoluvytvářejí. A není
samozřejmá a že nefunguje sama o sobě.
Demokracie je založena na obrovské
osobní odpovědnosti, která se musí
prokazovat a projevovat každou vteřinu
života.
A dál bych jim vzkázal, že mohou žít
v zemi, na kterou budou hrdí, ale jen
za předpokladu, že ji oni sami tam
spolupřivedou, a že to mají ve své moci.
A taky bych si moc přál, aby se nenechali
znechutit a otrávit. A taky bych jim řekl, že
když někdo lže a krade, není to normální.
Poslední otázka, typická z Moravy.
Budete v Hradišti celkem čtyři dny:
kolik zde tipujete rán bez kocoviny?
To nejsem schopen odhadnout, ale vůbec
nevylučuji, že mi může být špatně třeba
proto, že jsem jenom něco špatného
snědl.
Ondřeje Vetchého se ptal Otto Bohuš.
Druhý den poté, co jsem kývnul, přišla
nabídka z Anglie, kde to bylo finančně
tak úžasné, že jsem podobnou práci
nedělal snad nikdy v životě.
na Evropské filmové ceně. Snímek tehdy
dostal spoustu cen, díky tomu jsem měl
možnost podívat se do ciziny a ke konfrontaci brzy došlo. Hned po návratu jsem
začal mít průsery. Vyvrcholilo to trestním stíháním za pobuřování, rozvracení
republiky, napadení veřejného činitele
a byla asi jen otázka času, kdy půjdu
sedět. Naštěstí přišel Listopad 1989.
...a na Filmovce
Na LFŠ v pátek proběhne Vaše
Masterclass – lekce filmu. Už víte,
o čem budete mluvit?
Vůbec. Když mám někdy přednášky se
studenty, nebo když jsem učil, tak ty věci
přicházely, stejně jako přicházejí, když se
teď bavím s vámi. Pokouším se vždy jen
napojit a být interaktivní.
Díváte se na sebe ve filmech, kde jste
hrál? Berete to jako studijní materiál?
Studujete zpětně sám sebe a své
herectví?
Ondřej Vetchý (*1962)
Kdo by ho neznal. Jeden z nejpopulárnějších českých herců –
což stvrdil i hlas lidu před dvěma lety, když Ondřej Vetchý zvítězil
v divácké anketě TýTý. Největším kritickým úspěchem je pro něj
nominace na Evropskou filmovou cenu Félix za roli Dana ve filmu Dům pro dva (1987). Jen Český lev před ním zatím kličkuje;
nominován už byl Vetchý celkem pětkrát.
Ondřej působí mladší, než ve skutečnosti je, z čehož dlouho
těžili filmoví i televizní tvůrci při obsazování do rolí (povětšinou
těch kladných) v pohádkách, komediích či dramatech. Obrovské
divácké sympatie si Vetchý získal (tragi)komediální postavou
Jiřího Luňáka v seriálu Okresní přebor (2010).
V posledních dvou letech se karta obrátila a filmoví režiséři
z něj vytěžují i zápornější polohy. Zkusil to Jan Hřebejk v Nevinnosti (nejednoznačná postava gynekologa). V aktuálním Konfidentovi je Vetchý podlým majorem StB. Příležitost k zatím nejhlubšímu ponoru do temné lidské psyché dostal herec v loňské
Vendetě. Tam Vetchý ukázal, že s čerty opravdu nejsou žerty.
–oubi–
5
Velký bratr Protektorátu
Achtung! Achtung!
Heydrich ärgert sich!
Resslova ulice, Praha. Pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje.
Místo posledního odporu českých parašutistů, kteří spáchali tolik
propíraný atentát na „blonďatou bestii“ a jejichž činy připomíná
na Filmovce i stručná textová výstava před Hotelem Grand. Je
zvláštní stát v Resslovce před kostelem, u rozstříleného okénka
do krypty pod pamětní deskou a podobiznou jednoho z národních mstitelů. Nasáváte nepopsatelnou magickou atmosféru.
Genia loci. Sledujete a cítíte, jak podivně tam běží čas. V těsné
blízkosti kostela se čas zastavuje, vzduch houstne, přitom všude
kolem dál buší valivý tep velkoměsta. Ať už jde o chodce běžící
do práce, auta řítící se na červenou nebo turisty neúnavně fotící
zbytečnosti.
Samotná budova chrámu té nesnesitelné rychlosti a stereotypu
odolává. Podpírají ji dějiny a událost, jež se v ní v červnu 1942
odehrála. Sedm statečných proti osmi stovkám posluhovačů SS
a gestapa, partě zmatených českých hasičů a úlisnému zrádci
Čurdovi. Gabčík, Kubiš, Valčík, Opálka, Bublík, Hrubý, Švarc.
Bůh není. Kdyby existoval, nemohl by se na to
dívat. (Hanka z filmu Romeo, Julie a tma).
6
Odolávají více jak sedm hodin. Od časného rána do poledne.
Ve chvíli, kdy se vytrácí poslední špetka naděje, přikládají si
ke spánkům pistole. V zatopené kryptě zní postupně několik
výstřelů. Pokud vás letošní cyklus věnovaný potemnělé atmosféře heydrichiády v průběhu LFŠ zasáhne a přiměje vydat se poprvé do Resslovky, neprocházejte pouze vnitřek kostela. Zapátrejte
především v kryptě. Zážitek zaručen.
Návrat do 18. června 1942 je to se vším všudy. S dírami
po kulkách a granátech ve zdech, s chladem, s řídkým vzduchem, s patřičnou naléhavostí, smutkem i optimismem. I s obří
dírou, která je symbolem toho, že pár zbylých statečných mělo
stále naději, že je možné prokopat se na svobodu. Podle odbor-
Goebbels tropí hlouposti
Jaro 1941, Protektorát Čechy a Morava.
Československé duo Gabčík & Kubiš svůj
budoucí zářez do dějin nehrotí, mizerného
pilota Heydricha nadobro opouští klukovský sen stát se chemikem. Židé čekají
na deportace, intelektuálové definitivně
opouštějí kavárny, atmosféra houstne, to
nejhorší je ale stále ještě v zatáčce. A film?
Vyšinutý magor Joseph Goebbels, který
už v té době má přísně zakázané milostné
eskapády s femme fatálkou Lídou Baarovou, si ho na svém ministerstvu hýčká den
co den. Neumí si představit lepší nástroj
pro manipulaci a masové šíření zvrácené
Gabčík, Kubiš a tma
níků je to prý nesmysl, ale upřímně: kdo z historiků byl obklíčený
zuřivými fašisty a měl chuť se s vervou prokutat pryč, sbalit svou
půvabnou pražskou holku a žít s ní ještě pár dalších let v Anglii?
S vědomím, že to stejně nejspíš nevyjde, ale s hesly nevzdat se
a naděje přece umírá poslední na paměti. Jakmile opustíte kryptu
a chrám a dáte si něco z denního menu v hospodě U Parašutistů, v hlavě vám zní dobový rozhlas. Zasahuje celou Prahu,
jeden z českých kolaborantských hlasů oznamuje rychlé a efektní
dopadení vrahů milovaného pana Heydricha.
À propos... rozhlas. Slovo, jež se poprvé objevuje a zní v roce
1924. Nástroj, který vás v období heydrichiády atakuje dennodenně. Nemusíte nutně potkávat slídící esesáky v ulicích, aby vás
atmosféra strachu přepadla, chytla pod krkem, držela a v žádném
případě nepovolovala. Narušuje intimitu soukromého prostoru,
tahá až domů všechny hrozby a chyby dané doby (doména filmů
Tiché vsi a Vyššího principu). Především po atentátu a následné
smrti pražského řezníka Reinharda vás nervuje bez přestávky.
Achtung! Achtung! Slyšíte ho ve dne i v noci, vyhrožuje, sděluje
zprávy o zabití každého desátého Čecha (Romeo, Julie a tma,
Sequensův Atentát). Praha není svírána pouze nacistickými
jednotkami, ale také hlásnou troubou šířící strach a beznaděj.
Rozhlas; Velký bratr Protektorátu.
–oči–
ACHTUNG DNES
23.00 – Klíč | 23.30 – Atentát
ACHTUNG ZÍTRA
20.30 – Opus pro smrtihlava
ACHTUNG VE ČTVRTEK
15.30 – Sokolovo | 21.00 – Konference ve Wannsee
ACHTUNG V PÁTEK
21.00 – I katové umírají | 23.30 – Rome, Julie a tma
Divákova duše za Protektorátu
ideologie. Správu českého filmu si bere
do parády kulturně politické oddělení
Úřadu říšského protektora, úspěch přesto
slaví... komedie!
Během Protektorátu má premiéru více
jak 100 filmů; a přes 50 z nich spadá
do komediálního žánru. Kristián, Eva
tropí hlouposti, Cesta do hlubin študákovy duše. Filmové plátno patří Vlastu
Burianovi a Oldřichu Novému. Nabízejí
relaxaci, uvolnění, masáž psychiky a příval pozitivní energie. Kino je víc než kdy
jindy kouzelným prostorem, který nabízí
rychlý a snadný únik ze zapáchající reality
a zároveň možnost alespoň symbolického
protestu. V kinosále si nejprve musíte
povinně prostudovat poznámky o klidu
a Německém červeném kříži, pak přetrpět
sadu protibolševických reklam a následný filmový týdeník o tom, že Třetí říše je
v pohodě. Protestem se chápe záměrné
hlasité vyrušování všeho druhu. Po skončení projekce filmu vás buď zatknou,
nebo v lepším případě napomenou. Buďte
rádi za Filmovku, proboha!
–oči–
LFŠ je letos smart
Celý katalog v malé kabelce.
Nebo v kapse u kalhot.
Mají to ve Varech, mají to v Cannes a letos to máme i na Filmovce – festivalovou smartphone aplikaci. Zdarma a z vlastní iniciativy ji vytvořili dva mladíci z okolí Hradiště, Lukáš Oslzla s Lukášem Machalíkem. Po dvouměsíční dřině je tak na světě šikovná
věcička, která má návštěvníkům festivalu zjednodušit orientaci
v programu. Letos pouze pro majitele iPhonů nebo iPodů Touch,
napřesrok zřejmě i pro Androidy a Windows. Takže chytrá zařízení do ruky, a jedem. V App Storu stačí zadat tři magická písmena
LFŠ a stáhnout si nalezenou aplikaci LFŠ’12.
Po spuštění vám vyjede úvodní stránka s motivem okousaného
festivalového jablka. Odtud se pak můžete vydat do čtyř různých
záložek. Buď lze jednoduše prohlížet chronologický seznam
projekcí v Programu, vybírat si filmy a doprovodné akce podle
toho, kde se budou konat (záložka Místa), případně procházet
přímo jednotlivé festivalové Sekce. Každou položku v programu
lze označit hvězdičkou, tím se přesune do záložky Oblíbené.
Aplikace zároveň funguje jako katalog. Stačí rozkliknout název
filmu a veškeré informace se objeví bez potřeby složitého hledání
v rejstříku. Jednoduché jako facka.
Aplikaci si během prvních dvou dnů festivalu stáhlo přes sto lidí
a reakce jsou více než příznivé: „Je to super, nemusím s sebou
v kabelce tahat program ani katalog, všechno mám v telefonu.“
Vývojáři se Filmovým listům svěřili i s plány na budoucí upgrady.
Je možné, že během příštího ročníku vás telefon také sám upozorní na čas promítání nebo nabídne mapu s cestou ke kinosálu.
Tak stahujte, je to hudba budoucnosti a je to zadara!
–ona–
Autogramy po mně nechtějte
Většinový divák chodí primárně na film, požitkář případně
do určitého kina kvůli atmosféře. Na LFŠ se chodí na úvody Olafa
Möllera. Letos si je můžete užít během oberhausenského bloku
a na půlnočních blaxploatacích. Čím vás dostane? Není to nuda.
Ačkoli se korpulentní chlapík v černém vždy tváří trochu zasmušile, oči mu jiskří cinefilním zápalem. Ryzí láska k filmu doprovázená sto plus jedním vtípkem. Nikdy si taky neodpustí výzvu k vám,
divákům – pokud vás bude cokoli zajímat, běžte za ním, mluvte
s ním. Je tady přece od toho, aby vás vzdělával, ne abyste obdivovali jeho cool trička! Pokud jste Olafem nepolíbení, změňte to.
Třeba dnes o půlnoci na Blaculovi v Klubu kultury.
–ona–
7
ÚTERÝ 24. 7.
ef MÍSTO
8.30
ef Hvězda
Reduta 1
9.00
ef Espace Dorleans
ef
ef Klub kultury
Reduta 2
9.30
ef Sportovní hala
11.00
ef Hvězda
ef Reduta 1
11.30
ef Espace Dorleans
ef Klub kultury
ef Reduta 2
12.00
Sportovní hala
51
23
Pouto nejsilnější | Brief Encounter
Dny čekání | Szerelem [R: 26. 7. - 18.00]
TYP | DÉLKA | FORMÁT ROK
cv | 85 min. | DCP
cv | 88 min. | 35 mm
JAZ. | TIT. | PŘEKL. HOST
1945 A | - | ČE
1971 M | S | -
212 Příběh filmu: Odysea - 4. epizoda | The Story of Film: An Odyssey Episode 4
212 Příběh filmu: Odysea - 5. epizoda | The Story of Film: An Odyssey Episode 5
88 Foxy Brownová | Foxy Brown
WORKSHOP FILM A ŠKOLA - rozbor filmu 1
cv | 60 min. | DVD
2011 A | Č | -
cv | 60 min. | DVD
2011 A | Č | -
cv | 94 min. | 35 mm
w | 120 min. | PC
1974 A | - | ČE
Č|-|-
186 Výmyk | Wymyk
cv | 83 min. | 35 mm
2011 P | A | ČE
52
181
181
178
Nadějné vyhlídky | Great Expectations [R: 25. 7. - 8.30]
Poslední autobus
Dust and Glitter
Meruňkový ostrov | Marhulový ostrov
cv | 118 min. | DCP
kf | 15 min. | Blu-ray
kf | 11 min. | Blu-ray
cv | 102 min. | DVD
1946
2011
2011
2011
44
89
Mléčná dráha | Tejút [R: 27. 7. - 9.30]
Lidské tornádo | The Human Tornado [R: 27. 7. - 23.59]
Íránský festivalový film
cv | 82 min. | 35 mm
cv | 85 min. | 35 mm
pře | 90 min. | PC
2007 M | A | ČE
1976 A | - | ČE
A|-|-
cv | 80 min. | DVD
2011 Č | - | -
195 Láska v hrobě
13.30
Reduta 2
14.30
ef Hvězda
ef Reduta 1
JAKÉ BUDE DNES POČASÍ: Moc teplé. 29 °C. Pohodička. JAK BUDE ZÍTRA: Ještě tepleji a bouřky.
STR. ČESKÝ NÁZEV FILMU | PŮVODNÍ NÁZEV
F jako pravda
dis | 90 min. | PC
A | - | ČE
S|A|-|-|S|-|-
Č|-|-
Bence Fliegauf
Mehdi Abdollahzadeh
V. Klusák, D. Čeněk aj.
75 O patro výš (hud. Doprovod: Květy) | Safety Last (Live score: Květy)
163 Tichá ves | The Silent Village [R: 26. 7. - 23.00]
Autentický dokument fašistů z vypálení Lidic
cv | 70 min. | 35 mm
sf | 35 min. | Blu-ray
sf | 30 min. | DVD
1923 - | AM | ČE
1943 V | A | ČE
-|-|-
121
19
39
39
cv | 124 min. | 35 mm
kf | 12 min. | 35 mm
kf | 16 min. | 35 mm
kf | 98 min. | 35 mm
2011
1972
1977
1966
Lekce filmu podle Benceho Fliegaufa
148 Horečka | Goraczka-dzieje jednego pocisku
lf | 90 min. | PC
cv | 116 min. | 35 mm
A|-|1980 P | - | ČE
Jiří Brdečka - Limonádový Joe aneb Jdi na západ, mladý muži
202 Slnko v sieti [R: 26. 7. - 8.30]
210 Velký Mélies | Le Grand Mélies
209 Oči bez tváře | Les Yeux sans visage
VERNISÁŽ
cv | 90 min. | DCP
sf | 30 min. | 35 mm
cv | 90 min. | 35 mm
1962 S | A | 1952 F | - | ČE
1959 F | - | ČE
169 Polski film
212 Příběh filmu: Odysea - 6. epizoda | The Story of Film: An Odyssey Episode 6 [R: 25. 7. - 9.00]
212 Příběh filmu: Odysea - 7. epizoda | The Story of Film: An Odyssey Episode 7 [R: 25. 7. - 9.00]
cv | 113 min. | 35 mm
cv | 60 min. | DVD
2012 Č | - | 2011 A | Č | -
cv | 60 min. | DVD
2011 A | Č | -
cv | 85 min. | 35 mm
cv | 197 min. | 35 mm
2009 SI | A | ČE
1965 A | - | ČE
cv | 112 min. | DVD
2011 A | Č | -
124 Atomový Ivan | Atomnyj Ivan [R: 26. 7. - 23.30]
13 Manévry lásky | Rákoczi induló
cv | 91 min. | 35 mm
cv | 80 min. | BetaSP
2012 R | - | ČE
1933 M | - | ČE
V. Barchatov, V. Gromik aj.
Nová síť: UltraJožka Lipnik je boží člověk a neumí lhát! No. 13
203 Všetko čo mám rád
204 Ztracenci
DIVADLO
cv | 96 min. | 35 mm
cv | 83 min. | 35 mm
1992 S | A | 1956 Č | - | -
Martin Šulík
Iva Bittová
Probudím se včera
24 Sindibád | Szindbád [R: 27. 7. - 15.00]
126 Zkušenost | Tadjrebeh
Talkshow divadla VOSTO5
KONCERT
cv | 120 min. | 35 mm
cv | 90 min. | 35 mm
cv | 60 min. | 35 mm
DIVADLO
Rudovous + Spolek písnička
Téma: Heydrich - 1942 (III.)
158 Klíč [R: 28. 7. - 21.30]
KONCERT
kf | 8 min. | 35 mm
cv | 97 min. | 35 mm
23.30
ef Espace Dorleans
Hvězda
LFŠ Music Stage
Masarykovo nám.
Smetanovy sady
29 Kominická štětka | Fekete kefe
189 Bohémský život | Boheemielämää
Cimbálová muzika Hora a hosté
106 Český sen
157 Atentát
cv | 83 min. | 35 mm
cv | 100 min. | DCP
PARTY
cv | 93 min. | 35 mm
cv | 104 min. | 35 mm
2004 Č | - | 1964 Č | - | -
23.59
ef Klub kultury
Sportovní hala
86
15
Blacula [R: 25. 7. - 9.00]
Proud | Sodrásban [R: 27. 7. - 21.30]
cv | 94 min. | 35 mm
cv | 81 min. | 35 mm
1972 A | - | ČE
1963 M | Č | -
Nadějné vyhlídky | Great Expectations
Pan profesor Hannibal | Hannibál tanár úr
cv | 118 min. | DCP
cv | 91 min. | 35 mm
1946 A | - | ČE
1956 M | - | ČE
15.00
ef Espace Dorleans
Klub kultury
15.30
ef Reduta 2
Sportovní hala
17.00
Galerie Slov. muzea
ef Hvězda
Reduta 1
17.30
Klub kultury
ef Reduta 2
ef
18.00
ef Espace Dorleans
ef Sportovní hala
20.00
ef Reduta 2
20.30
Hvězda
Reduta 1
21.00
Divadelní stan
ef Espace Dorleans
Klub kultury
21.30
LFŠ Music Stage
Masarykovo nám.
Smetanovy sady
Sportovní hala
Stan café V lese
23.00
Divadelní stan
Reduta 1
Lovec | Ochotnik [R: 26. 7. - 9.30]
Sen o domě | Álom a házról
Mapa města | Várostérkép
Otec | Apa
138 Mezi dvěma světy | Ahasin Wetei [R: 25. 7. - 23.59]
57 Doktor Živago | Doctor Zhivago [R: 27. 7. - 17.30]
WORKSHOP FILM A ŠKOLA - Projekce 2
R | A | ČE
-|-|M | - | ČE
M | Č | OV
2011 Č | - | 1971 M | Č | 1973 PE | - | ČE
Petr Koura
Petr Koura
Bakur Bakuradze
István Szabó
Bence Fliegauf
Pavel Liška, Petr Marek
Vimukthi Jayasundara
Abbás Kiarostamí
Č|-|1971 Č | - | 2005 M | A | ČE
1992 F | Č | -
Olaf Möller
STŘEDA 25. 7.
8.30
ef Hvězda
Reduta 1
52
25
LEGENDA: STR. | strana v katalogu | ef – English friendly | cv – celovečerní film | kf – krátký film | sf – středometrážní film | pře – přednáška | w – workshop | dis – diskuse | lf – lekce filmu
| A – anglicky | Č – česky | F – francouzsky | M – maďarsky | P – polsky | PE – persky | R – rusky | S – slovensky | V – velšsky | AM – anglické mezititulky | ČE – české elektronické titulky |
OV – overvoice. Za reprízovanými tituly uvádíme v závorce datum a čas plánované reprízy ve tvaru [R: datum – čas].