Vážení sportovní přátelé, velmi dlouho jsem se

Vážení sportovní přátelé,
velmi dlouho jsem se rozmýšlel, zda se mám přidat mezi řadu komentářů a vyjádření, které
současný spor mezi AČR a ČSMS přináší. A neučinil bych tak, nebýt řady nepravd, ba přímo
pomluv a lží, které se v nedávné době na odborných motoristických webech a nejen tam
objevily.
1. Sportovní centrum mládeže AČR Jinín
Dva roky pracuji ve Sportovním centru mládeže Jinín jako trenér, trenérské činnosti se však
věnuji již sedmým rokem. V krátkosti zde objasním, jak se s mládeží v Jiníně pracuje.
Na základě výsledků minulého roku v MČR, SMS, případně PČR a na základě dlouhodobého
sledování je vytipovaným jezdcům zaslán zvací dopis na fyzické vstupní testy. Podle
výsledků těchto testů a již zmíněných výsledků v minulé sezoně je jezdec přijat do SCM a
následně absolvuje sportovní prohlídku v centru tělovýchovného lékařství v Českých
Budějovicích.
Z těchto informací trenéři sestavují centrálně tréninkové plány pro kondiční přípravu (s
rozdělením na 65ccm, 85 ccm a 125 ccm), které mohou v případě např. nemoci individuálně
upravovat.
Celá ČR je rozdělena na 4 střediska (Strakonice, Praha, Jablonec nad Nisou a Brno) tak, aby
si každý člen mohl vybrat středisko, které má nejblíže, případně kam chce dojíždět každý
víkend v zimě na kondiční tréninky. Jednou za měsíc je pak společný víkend ve Strakonicích.
V tuto chvíli je v SCM přijato 27 motokrosařů a 10 závodníků enduro. Motokrosaři a enduráci
se ve střediscích připravují společně.
Jezdci mají od SCM hrazené tělocvičny, sportovní prohlídku, trenéry, tréninkové plány a
hodinky-měřiče tepové frekvence, kterými si měří domácí tréninky a výsledky odesílají ke
kontrole svým trenérům. Při společných trénincích ve Strakonicích je hrazeno i ubytování a
strava.
Během sezony SCM organizuje cca 4 společné tréninky na motocyklech, z toho jedno týdenní
soustředění. Většímu počtu tréninků na motocyklech brání obrovské množství různých
přeborů, cupů a jiných závodů, kterých se jezdci z různých důvodů musí či chtějí zúčastňovat
na úkor tréninků.
Sportovní centrum mládeže AČR Jinín tedy nenahrazuje práci klubů, týmů ani rodičů a stejně
tak není střediskem reprezentace, i když pro široký výběr reprezentace mládež připravuje.
Dotace na něj mohou být použity právě a pouze takovým způsobem, jakým je SCM Jinín
používá. Pokud si kdokoliv myslí, že by z těchto dotací daleko efektivněji a na profesionální
úrovni připravil 2-3 špičkové juniorské reprezentanty, je to jen známkou jeho legislativní
neznalosti či úmyslného zkreslování skutečností. Nehledě k tomu, že na profesionální
přípravu a roční provoz 2-3 juniorů by mu onen zmiňovaný milion korun těžko stačil. Další
podrobnosti, jako jsou Účelové vymezení, Organizační podmínky apod. přikládám ve formě
dokumentu volně dostupného na webu MŠMT.
2. Současná situace v motocyklovém terénním sportu
Na začátek této části chci zdůraznit, že nejsem zaslepeným zastáncem AČR, ani ČSMS!!!
Ještě jako aktivní účastník motokrosového Mez MČR jsem velmi často kritizoval již dlouho
trvající neuspokojivý stav, nikoliv úrovně šampionátu, ale vnitřních poměrů mezi jezdci a
organizátory závodů či promotérem. Vzpomenu-li si na šampionáty 2003, 2004 či 2005, a
porovnám je se současným stavem, musím konstatovat, že jezdci jsou pouze jakýmsi
doplňkem k celému tomu velkému divadlu kolem. VIP stany, večerní programy, vyhrazená
předplacená parkovací místa pro některé velké teamy, okázalé znělky a při každé pauze
komentátorem zdůrazňované cifry v řádech staticíců jako odměny pro jezdce. Na druhé straně
samotní jezdci a jejich doprovody, kteří si občas připadají, jako by snad byli na závodech
nechtění, o finančních odměnách či cenách za umístění na stupních vítězů nemluvě (igelitová
taška s několika drobnostmi a starými prospekty se nerozdává ani ve školních recitačních
soutěžích, nicméně veteráni takovouto „cenu“ v právě končícím roce Mez MČR několikrát
obdrželi).
K tomu musím přičíst různou úroveň krajských přeborů s velkým množstvím tříd, či
nepřeberné množství cupů a hobby závodů, ve kterých rozhodně nevidím smysl či jakýkoliv
dlouhodobý sportovní přínos. Vždyť vezmeme-li si dnes motokrosový kalendář, můžeme za
jeden víkend na území ČR klidně napočítat 10 podniků různé úrovně. A to rozhodně není
dobře.
Když se zamyslím nad výše zmíněnými skutečnostmi, přidám si k nim nespokojenost
vedoucích jednotlivých SMS a stejné či ještě větší problémy ostatních disciplín, v podstatě
chápu počínání několika osob, kterých si i poměrně vážím, a které se silně angažují v nově
vzniklém ČSMS.
Chápu je ale pouze do chvíle, než si prostuduji veškeré dostupné materiály, které o svém
vzniku a fungování ČSMS zveřejnil. V tu chvíli je nechápu vůbec. Celá situace se pro mě
zcela otáčí a já si říkám, jak je možné, že nově vzniklá organizace, které v podstatě za
pochodu nabírá členy, ustavuje výkonné výbory, vytváří stanovy, řády, plány a koncepci
práce jednotlivých sekcí, dokázala spustit takový humbuk. Zřejmě zde velmi dobře
zafungovalo pravidlo, že nespokojená veřejnost se vždy přidá na stranu „revolucionářů“. Dle
mého názoru však, pokud chci uskutečnit jakoukoliv hodnotnou a trvalou změnu, musím
dokázat nezávisle si zanalyzovat současný stav a jeho příčiny, objektivně předložit cíl, ke
kterému se chci dostat, a ihned k tomu připojit aktivity, které mě k tomuto cíli dovedou.
Koncepčně, personálně, finančně. Bez takovéhoto logického postupu jsou jakákoliv
prohlášení pouze planými řečmi a populistickými sliby. A je v tu chvíli naprosto jedno, jakým
jménem kde vystupuji a na jaká jmenování či osoby se kde odkazuji.
Přemýšlím, proč ČSMS a nebo jakýkoliv jiný orgán nevznikl právě tímto „zdravým“
způsobem, proč nebyla vytvořena struktura, členská základna, jasná pravidla, aby mohl být
třeba právě Autoklubu ČR silným a aktivním opozičním partnerem, který by se tak přímo
mohl podílet na rozvoji motoristických disciplín, na rozvoji talentované mládeže a na
organizaci sportovních podniků, když to s námi motorkáři myslí tolik upřímně a vážně? Nebo
jde před zájmy sportovními až v první řadě o zájmy finanční? Za těchto okolností je pro mě
Autoklub ČR podstatně solidnější organizací.
Ještě je jedna věc, která je na ČSMS krajně nesympatická. Je to fakt, že se kolem něj
koncentrují lidé, kteří říkají různé věci jednoduše tak, jak se jim v danou chvíli hodí a nikoliv
tak, jak ve skutečnosti jsou.
Jako příklad bych mohl uvést osobu J. Jankovského. Osobně jsem byl ve Strakonicích loni
přítomen okamžiku, kdy J. Jankovský (kterého uznávám za odvahu, s jakou se ujal projektu
svého juniorského týmu) chválil práci SCM Jinín, říkal, že chce, aby jeho kluci ve středisku
byli, jezdili na srazy, pouze že tréninkové plány budou mít své. A teď ten samý J. Jankovský
velmi ostře v článku „Na návštěvě u Jiřího Jankovského - rozhovor o současné situaci v
českém motokrosu“ zveřejněném na několika motoristických webech práci SCM Jinín
kritizuje. Z logiky věci mi vychází, že v jednom z těch případů musel lhát. A i s některými
dalšími členy VV divize motokrosu ČSMS si sice kdykoliv rád popovídám, vypiji kafe, nikdy
bych s nimi ale nechtěl dělat business.
Tímto dokumentem nechci nikoho poškodit či urazit. Chci pouze, aby každý z nás logicky
přemýšlel, uměl si udělat vlastní názor a slepě nenaslouchal tomu, kdo aktuálně „nejvíc křičí“
Aleš Doležal, PROFIDRIVING.