Laboratorní příručka

:
Laboratorní příručka
Přehled laboratorních vyšetření, referenčních mezí a doporučení
Účinnost od:
01.10.2014
Rozsah působnosti:
Počet stran:
Revize:
1x za 2 roky
všechna oddělení Stodské nemocnice a.s.
Počet příloh:
24
6
Ověřil
Správce dokumentů
Vedoucí ZT/datum
Schválil/datum
MUDr.V.Holeček,
CSc.
Marie Králová
Ing.V.Polívková
MUDr. Alan Sutnar, PhD.
01.10.2014
Verze 03
Laboratorní příručka 10-2014 strana: 1/23
A. Úvod.……………………………………………………………………………………………………………………4
B. Informace o laboratoři ............................................................................................................................................. 4
B1. Identifikace laboratoře a důležité údaje ..............................................................................................................4
B.2. Základní informace o laboratoři .........................................................................................................................4
B.3. Zaměření laboratoře, úroveň a stav akreditace laboratoře ...............................................................................5
B.4. Organizace laboratoře ......................................................................................................................................5
B.5. Spektrum nabízených služeb ............................................................................................................................6
C. Manuál pro odběry primárních vzorků ..................................................................................................................... 6
C.1. Základní informace ............................................................................................................................................6
C.2. Požadavkové listy ..............................................................................................................................................6
C.3. Požadavky na vyšetření s indikací AKUTNÍ (STATIM) .....................................................................................6
C.4. Ústní požadavky na vyšetření (dodatečná a opakovaná vyšetření) .................................................................6
C.5. Používaný odběrový systém (Odběrový systém má certifikaci CE). ................................................................6
C.6. Příprava pacienta před vyšetřením, odběr vzorku ............................................................................................8
C.6.1. Odběr žilní krve: ..........................................................................................................................................8
C.6.2.Odběr krve na hemokoagulační vyšetření : .................................................................................................9
C.6.3. Odběr kapilární krve :..................................................................................................................................9
C.6.4. Odběr arteriální krve: ................................................................................................................................10
C.6.5. Odběr moče ..............................................................................................................................................10
C.6.6. Odběr stolice .............................................................................................................................................11
C.6.7.Specielní odběry: .......................................................................................................................................11
C.7. Identifikace pacienta na žádance a označení vzorku ......................................................................................12
C.8. Doporučené množství vzorku ..........................................................................................................................13
C.9. Nezbytné operace se vzorkem, stabilita ..........................................................................................................13
C.10. Zásady bezpečné manipulace se vzorky ......................................................................................................14
C.11. Informace k dopravě vzorků a zajištění svozu vzorků ..................................................................................14
C.12. Zdroje variability ............................................................................................................................................14
D. Preanalytické procesy v laboratoři ......................................................................................................................... 15
D.1. Příjem žádanek a biologického materiálu ........................................................................................................15
D.2. Kritéria pro přijetí nebo odmítnutí primárních vzorků ......................................................................................16
D.3. Kriteria pro odmítnutí vadných (kolizních) primárních vzorků laboratoří .........................................................16
D.4. Postupy při nesprávné identifikaci vzorku nebo průvodky. .............................................................................16
D.5. Vyšetřování spolupracujícími laboratořemi .....................................................................................................17
D.6. Skladování biologického materiálu v laboratoři ...............................................................................................17
E. Vydávání výsledků a komunikace s laboratoří ....................................................................................................... 17
E.1 Hlášení hodnot v kritických intervalech ............................................................................................................17
E.2. Seznam metod a hodnot v kritických intervalech biochemie ...........................................................................17
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 2/23
E.3.Seznam metod a hodnot v kritických intervalech pro hematologii....................................................................18
E.4. Informace o formách vydávání výsledků .........................................................................................................18
E.5. Změny výsledků a nálezů ................................................................................................................................19
E.6. Intervaly od dodání vzorku k vydání výsledku (dostupnost výsledků) .............................................................19
E.7. Způsob řešení stížností ..................................................................................................................................20
E.8. Konzultační činnost laboratoře ........................................................................................................................20
E.9. Vydávání odběrového materiálu a žádanek ....................................................................................................20
E.10. Úhrada vyšetření samoplátci .........................................................................................................................20
F. Abecední seznam metod prováděných v OKB Stodské nemocnice a výpočty ...................................................... 20
Abecední seznam metod prováděných v OKB Stodské nemocnice (Referenční rozmezí ) ..............................20
Příloha č.1b .........................................................................................................................................................20
Abecední seznam metod prováděných v OKB Stodské nemocnice ...................................................................20
(odběrový materiál , stabilita analytu, transportní podmínky , dostupnost) .........................................................20
G. Pokyny pro oddělení, pokyny pacienty .................................................................................................................. 20
H. Požadavkové listy (vzor ke stažení) ....................................................................................................................... 21
I. Zpracovatelský tým .................................................................................................................................................. 22
J. Oponenti.................................................................................................................................................................. 22
K. Rozdělovník ............................................................................................................................................................ 22
L. Použité zkratky ....................................................................................................................................................... 22
M. Související interní a externí dokumenty ................................................................................................................. 22
N. Klíčová slova .......................................................................................................................................................... 22
M. Přílohy .................................................................................................................................................................... 23
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 3/23
A. Úvod
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
předkládáme třetí verzi Laboratorní příručky, kterou jsme připravili pro uživatele služeb Oddělení klinické biochemie
Stodské nemocnice a.s. Tato Laboratorní příručka poskytuje Informace o nabídce laboratorních služeb
prováděných přímo v OKB Stodské nemocnice a dále podává přehled nabízených služeb spolupracujícími
laboratořemi. Tím by měla být pokryta většina požadavků na laboratorní vyšetření v oblasti biochemie, hematologie
a mikrobiologie.
Příručka poskytuje informace o preanalytické a postanalytické fázi vyšetření, základní pravidla pro vyplnění
požadavkových listů pro příjem biologického materiálu a pravidla pro vydávání výsledků. Součástí je kompletní
přehled nabízených vyšetření s referenčními hodnotami, podmínkami pro odběr, transport, stabilitou vyšetřovaného
analytu a dobou dodání výsledku. Cílem má být zlepšení vzájemné komunikace mezi uživateli laboratorních služeb
a pracovníky laboratoře.
Při tvorbě LP bylo postupováno podle normy ISO 15 189 v souladu s požadavky Datového standardu MZ ČR,
požadavky VZP a doporučeními jednotlivých odborných společností ČLS a za současných .zvyklostí v ČR
osvědčených praxí. Pro přípravu byly využity materiály NASKL (Národní autorizační středisko pro klinické
laboratoře).
Doufáme, že zde naleznete důležité údaje potřebné pro naši vzájemnou spolupráci.
Kolektiv OKB Stodské nemocnice a.s.
B. Informace o laboratoři
B1. Identifikace laboratoře a důležité údaje
Název organizace
Předmět činnosti
Adresa
Umístění
IČO
Fax
e-mail
www stránky
Vedoucí laboratoře - odborný garant nelékař
Odborný garant – lékař biochemik
Odborný garant – lékař Krevní sklad
Vrchní laborantka
Provozní doba
Oddělení klinické biochemie
Stodská nemocnice a.s.
biochemická vyšetření, hematologická vyšetření
spadající pod odbornost 801, Krevní sklad
Hradecká 600
333 01 STOD
přízemí - spojovací chodba mezi poliklinikou a
lůžkovou částí
26361086
není
[email protected]
nemocnice-stod.cz
Ing.Vítězslava Polívková
MUDr. Václav Holeček CSc.
MUDr. Milada Kousalová
Marie Králová
Statimová vyšetření: nepřetržitě
Vyšetření pro krevní sklad: nepřetržitě
Rutinní vyšetření: 6 -14.30 hod
B.2. Základní informace o laboratoři
Telefonní linky: 377 193 662 biochemie, pracovna vedoucí: 377 193 660, hematologie: 377 193 663
www.stránky: www.nemocnice-stod.cz
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 4/23
B.3. Zaměření laboratoře, úroveň a stav akreditace laboratoře
Oddělení klinické biochemie zajišťuje základní biochemická a sdílená hematologická vyšetření v režimu
RUTINA a STATIM a některá imunochemická vyšetření pro odbornost 801. Součástí Oddělení klinické biochemie
je Krevní sklad. Nepřetržitý laboratorní diagnostický servis OKB je poskytován i na úseku krevního skladu.
OKB neprovádí odběry krve, s výjimkou
 speciálních odběrů na vyšetření acidobazické rovnováhy/kapilární krev/, které jsou prováděny dle platných
hygienických požadavků/ viz.Vyhl.č.195/2005 Sb./
 kapilární krev pro stanovení KO u pediatrických pacientů
Krevní sklad zajišťuje objednávky TP dle požadavků ošetřujících lékařů. Dále zajišťuje skladování TP a jejich
výdej na základě základních imunohematologických vyšetření a požadavků ošetřujících lékařů:
 Vyšetření krevní skupiny a Rh faktoru
 Zkouška kompatibility
 Screening nepravidelných protilátek (také u těhotných)
 Jiná požadovaná vyšetření zajistíme ve spolupráci s TO FN Plzeň
 Neprovádíme autologní odběry dárců krve. Pro tento účel spolupracujeme s Transfuzním oddělením FN
Plzeň.
Sběrné místo slouží pro rozvoz odebraného biologického materiálu do spolupracujících laboratoří. Odvoz a
distribuce výsledků je součástí smlouvy se spolupracujícími laboratořemi a je uvedena v příloze č.4
Pracoviště je vedeno v Registru klinických laboratoří NASKL a splňuje základní personální a technické požadavky
pro vstup do tohoto registru.
B.4. Organizace laboratoře
(Organizační schéma vychází z Organizačního řádu a organizačního schéma Stodské nemocnice a.s.)
Ředitel
Náměstek pro zdravotní
péči
Vedoucí OKB
vysokoškolák odborný
garant biochemik,
Vedoucí laborantka
manažer jakosti
Zástupce vedoucího OKB
odborný garant lékař
biochemik
Zástupce vedoucího OKB,
odborný garant lékař pro
krevní sklad
Laborantky
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 5/23
B.5. Spektrum nabízených služeb
Abecední seznam prováděných vyšetření je uveden jako příloha č.1 této příručky a příloha č. 4 služby poskytované
spolupracujícími laboratořemi.
C. Manuál pro odběry primárních vzorků
C.1. Základní informace
OKB neprovádí odběry krve, s výjimkou:
 speciálních odběrů na vyšetření acidobazické rovnováhy/kapilární krev/
 odběrů kapilární krve pro stanovení KO u pediatrických pacientů, které jsou prováděny dle platných
hygienických požadavků/viz.Vyhl.č.195/2005 Sb./
C.2. Požadavkové listy
S každým biologickým materiálem musí být do laboratoře dodán řádně vyplněný požadavkový list (žádanka).
Stodská nemocnice má vlastní požadavkové listy a je možno si je objednat v zásobovacím oddělení, případně
stáhnout z našich webových stránek.
Krevní sklad – žádanka DITIS 114-731/0 příloha č.2
Biochemie, hematologie příloha č.3
Žádanky pro biochemii a hematologii tiskne vydavatelství PRACANT, Jesenická 2, 323 23 Plzeň, požadavkový list
je uveden jako příloha na konci Laboratorní příručky. Žádanka je součástí řízené dokumentace.
Žádanky spolupracujících laboratoří jsou uvedeny v příloze č.5 a jsou ke stažení
Správné vyplnění žádanky je v kapitole C7.
C.3. Požadavky na vyšetření s indikací AKUTNÍ (STATIM)
Žádanky vyšetření STATIM musí tento požadavek zdůraznit. Všechny požadavky takto označené jsou vyřizovány
přednostně a hlášeny ordinujícímu lékaři. Doba vydání výsledku je uvedena v přehledné tabulce příloha č.1b.
C.4. Ústní požadavky na vyšetření (dodatečná a opakovaná vyšetření)
Pro ústní nebo telefonické požadavky platí následující pravidla:
 Dodatečná vyšetření požadovaná režimu STATIM budou provedena neprodleně po telefonickém
doobjednání.
 Dodatečný požadavkový list (žádanka) musí být vždy po telefonickém objednání urychleně doručen do
laboratoře.
 Dodatečná vyšetření nepožadovaná v režimu STATIM lze telefonicky doobjednat, ale budou provedena až
po doručení dodatečného požadavkového listu do laboratoře.
 Dodatečná vyšetření lze u některých metod provést s určitým omezením, které je dáno stabilitou
biologického materiálu pro dané vyšetření.
C.5. Používaný odběrový systém (Odběrový systém má certifikaci CE)
Dodavatel odběrových souprav: ARS/AUDIO Ars Audio spol. s r.o Třebohostická 2283100 00 Praha 10 IČO 25100971
DIČ CZ25100971
Výrobce: Becton a Dickinson and Copany, System BD VacutainerR,
Důležité: U různých systémů se liší barva uzávěrů (čepiček) nutno ověřit, že barva odpovídá předepsanému
odběru.
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 6/23
Biologický materiál
Typ odběrové nádobky
Použití
Srážlivá žilní krev
(červené víčko)
Zkumavka s aktivátorem
hemokoagulace
Vyšetření elektrolytů (Na, Ca, K, Mg, Cl, fosfáty, železo a jeho
vazebná kapacita, bílkoviny, elektroforéza bílkovin, enzymové aktivity
AST, ALT, ALP, CK, ACP, lipidy, lipoproteidy, substráty – močovina,
kreatinin, kyselina močová, triacylglyceroly, cholesterol, bilirubin,
hormony (TSH, T4, T3, hCG, LH, FSH, progesteron, estradiol,
prolaktin,
testosteron,
parathormon),
ASLO,
CRP,
RF,
imunoglobuliny, specifické protilátky, autoprotilátky, specifické
proteiny, specifické IgE aj.
Nesrážlivá žilní krev
(fialové víčko)
Zkumavka s K EDTA
Krevní obraz, diferenciální rozpočet, imunofenotypizace, glykovaný
hemoglobin
proBNT
Nesrážlivá žilní krev
(modré víčko)
Zkumavka s Na-citrátem
pro hematologii
Quickův test, APTT, fibrinogen, koagulační faktory, vyšetření
destičkových a plazmatických funkcí
Nesrážlivá žilní
krev
(zelené víčko)
Zkumavka s heparinem Li
Stanovení fagocytózy
(ingesce částic)
Nesrážlivá žilní
krev
(černé víčko)
Zkumavka
s Na citrátem pro
sedimentaci
Stanovení sedimentace erytrocytů
Srážlivá žilní krev
Zkumavka s dělícím
gelem
Biochemická vyšetření, sérologická vyšetření
Odběr moče na
základní vyšetření
chemicky,
mikroskopicky
Sterilní plastová
zkumavka s modrým
uzávěrem
Vyšetření moče chemicky, vyšetření močového sedimentu
Sběr moče
Plastová
láhev
bez
konzervačního činidla
Běžná biochemická analýza moče, elektrolyty, kreatinin,
močovina
Odběr stolice
Soupravy Occultest
Okultní krvácení
(žluté víčko)
2
pro hematologii
Pořadí zkumavek
Doporučené pořadí při odběru venózní krve:z jednoho vpichu:
 zkumavka pro hemokultury
 zkumavky bez protisrážlivých činidel
 zkumavky pro hemokoagulaci
 ostatní zkumavky s protisrážlivými činidly v doporučeném pořadí:
 K3EDTA zkumavky
 Citrátové zkumavky
 Heparinové zkumavky
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 7/23
C.6. Příprava pacienta před vyšetřením, odběr vzorku
Laboratoř odběry neprovádí, příručka je určena spolupracujícím oddělením, která odběry provádějí, proto základní
zásady pro odběr biologického materiálu uvádíme.
C.6.1. Odběr žilní krve
Příprava pacienta záleží především na spektru laboratorních vyšetření, která budou analyzována.
Standardní odběr se provádí většinou v ranních hodinách, nalačno, obsah některých látek v krvi během dne kolísá.
Pacient má odpoledne a večer před odběrem vynechat tučná jídla, event. po domluvě s lékařem i léky 1-3 dny před
odběrem, 10 hodin před odběrem tělesný klid, odběr nalačno. Ráno se smí napít 0,25 l neslazené tekutiny, nejíst,
nepít černou kávu, nekouřit, bez větší fyzické námahy.
Pracovní postup odběru žilní krve
K odběrům krve se používají povrchové žíly horních končetin.
Nejčastěji venepunkci provádíme v oblasti předloktí, protože je tam snadný přístup a lze zde provádět odběr i
opakovaně. Pro odběr upřednostňujeme střední kubitální žílu, protože je nejstabilnější, nachází se blízko povrchu a
pokožka je nad ní nejméně citlivá.
Při provádění venepunkce je důležité pacientovi zabezpečit pohodlí.
Krev je vhodné odebírat vsedě, pacient má být před odběrem asi 30 minut v klidovém režimu.
Pokud se jedná o ležícího pacienta, je vhodné končetinu podložit polštářem.
Dovolí-li to stav pacienta, natáhneme mu ruku vpřed, aby žíly vystoupily blíže k povrchu.
Je vhodné vyznačit na žádanku polohu pacienta při odběru, protože tělesná poloha značně ovlivňuje hodnoty
vysokomolekulárních látek, jako jsou bílkoviny, lipidy, enzymy.
U vyšetřovaných vstoje vede fyzická námaha ke změnám látek podílejících se na energetickém metabolismu
( glukóza, triacylglyceroly, laktát ), dochází k zahuštění makromolekulárních látek, zvyšuje se aktivita CK, AST a
kreatininu a naopak snižuje hladina tyroxinu. Pokud odběr provádíme z centrální kanyly, kde je napojena infuze, je
nutné ji odpojit nejméně na 5-10 minut, aby se tekutina rozptýlila v krevním oběhu. Po odběru musí být neprodleně
přísun tekutin obnoven.
Vlastní odběr žilní krve - následující pracovní postup
 Příprava materiálu a příslušné dokumentace zejména s ohledem na prevenci záměny vzorků

Kontrola identifikace pacienta dostupným způsobem

Ověření dodržení potřebných dietních omezení před odběrem
 Kontrola dostupnosti všech pomůcek potřebných pro odběr
 Seznámení pacienta s postupem odběru
 Zajištění vhodné polohy paže
 Kontrola identifikačních údajů na zkumavkách, bezprostředně před odběrem se musí
 zkontrolovat kvalita jehly (neporušený obal = sterilita), stříkaček, zkumavek
 U zdravých lidí není nutné použít škrtidlo, protože žíly jsou dobře viditelné a hmatatelné, postačí mít paži
svěšenou dolů. Použijeme-li škrtidlo, mělo by být kvalitní, aby se s jeho pomocí dosáhlo dostatečného
utažení, které umožní přeplnění žíly. Škrtidlo by nemělo být zataženo déle než 1 minutu. Po napíchnutí
žíly bychom měli škrtidlo uvolnit, abychom odebírali volně proudící krev. Pacienta nikdy nenecháváme
dlouho cvičit se zataženým škrtidlem, nevhodné je rovněž sevření pěsti a pumpování, které vedou k
mírnému ovlivnění výsledků, např. draslíku
 Místo vpichu dezinfikujeme doporučeným prostředkem a kůži necháme oschnout
 Provedeme venepunkci dle typu odběrového systému
 Ukončení venepunkce - po vyjmutí jehly ze žíly přiložíme na místo vpichu tampon, který by měl být přitlačen
alespoň na dobu 60 sekund, aby se zabránilo vzniku hematomu. Pacient by během této doby
neměl paži ohýbat, aby se žíla nepohnula a krev nevytekla mimo a nezpůsobila vznik podlitiny. Místo
vpichu by mělo být zkontrolováno a poté necháno otevřené nebo zakryto náplastí.
 V případě nevolnosti pacienta uložíme do vodorovné polohy, zvedneme dolní končetiny nad úroveň těla, na
čelo dáme studený obklad, zajistíme přístup čerstvého vzduchu, pacienta sledujeme.
 Bezprostředně po odběru je nutné bezpečně zlikvidovat odběrový materiál. S jehlami nemanipuluje ani
neodstraňujeme z jednorázových stříkaček. Stříkačka s jehlou se umístí do odpadního plastového
silnostěnného kontejneru. Při všech manipulacích s jehlami je nutné vyloučit poranění.
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 8/23
C.6.2.Odběr krve na hemokoagulační vyšetření
Odběr krve musí být krátký, zaškrcení žíly max.1min, rychlý, co nejšetrnější vpich, první 2 ml krve nepoužívat na
koagulační vyšetření, opatrné nasátí krve, zamezit tvorbě bublin a pěny, lépe nechat volně vytékat, přesně dodržet
poměr krve a protisrážlivého činidla ( 9+1 ), u jednorázových zkumavek odběr přesně po rysku, ihned po odběru
vzorek šetrně promíchat převracením, netřepat, nepoužívat krev z i.v.katetrů, nepoužívat příliš tenké kanyly.
Po odběru vzorky co nejrychleji doručit do laboratoře, transport při teplotě místnosti, nechladit, vzorek musí být
zpracován do 2 hod po odběru.
C.6.3. Odběr kapilární krve
Kapilární krev na vyšetření acidobazické rovnováhy nabírá laborantka OKB, ostatní odběry kapilární krve
provádějí pověření pracovníci jednotlivých klinických oddělení nemocnice.
Pracovní postup:
 Příprava materiálu, pomůcek a příslušné dokumentace, zejména s ohledem na prevenci záměn vzorku.
 Kontrola identifikace nemocného dostupným způsobem jak u nemocných schopných spolupráce, tak u
nemocných neschopných spolupráce, kde identifikaci verifikuje zdravotnický personál, případně příbuzní
pacienta.
 Ověření dodržení potřebných dietních omezení před odběrem.
 Seznámení pacienta s postupem odběru.
 Kontrola identifikačních údajů na zkumavkách.
 Pro odběr zvolíme dobře prokrvené místo vpichu (bříško prstu, ušní boltec, patička). Při odběru z prstu
vpich vedeme z boku bříška prstu, kde je nejlépe prokrven. Vhodná místa odběru: z vnitřní strany článku
prstu; z ušního lalůčku; z laterální nebo mediální
 chodidlové plochy na patě; z chodidlové plochy palce. U dětí se nedoporučuje odběr z centrální části paty
(vysoká inervace, poškození šlach, chrupavek) a konečků prstů (tloušťka vhodná pro vpich lancetou je
velmi variabilní, možnost poškození, lokální infekce a gangrény). U dospělých je doporučený odběr z
postranní části posledního článku prstu (nepoužívejte malíček).
 V případě špatného prokrvení je vhodný ohřev místa vpichu aplikací teplého prostředku (kolem 40° C po
dobu 5 minut - ponoření do teplé vody).
 Provedeme dezinfekci místa vpichu doporučeným prostředkem. Po dezinfekci je nutné kůži
 nechat oschnout jednak pro prevenci hemolýzy vzorku, jednak pro odstranění pocitu pálení v místě odběru.
Po dezinfekci je další palpace místa odběru nepřijatelná!
 Provedeme vpich, první kapku otřeme a provádíme vlastní odběr
 Krev musí samovolně vytékat do zvolených odběrových nádobek a nesmí se násilně vymačkávat.
Odběrové nádoby:
 Zkumavka Eppendorf s obsahem chelatonu a NaF - po odběru lehce protřepte.
 Heparinizovaná kapilára - po natažení krve do kapiláry jeden konec co nejrychleji uzavřete zátkou, vložte
do kapiláry magnetickou tyčinku a druhý konec kapiláry opět co nejrychleji uzavřete.
 Magnetem několikrát (8 až 10 krát) jemně přejeďte po kapiláře. Těsně před transportem opět magnetem
několikrát (8 až 10 krát) jemně přejeďte po kapiláře.
 Odběr na acidobazickou rovnováhu musí proběhnout anaerobně, v kapiláře nesmějí být vzduchové
bublinky.
 Po odběru provedeme dezinfekci místa vpichu a přelepíme náplastí s polštářkem.
 Bezprostředně po odběru je nutné bezpečně zneškodnit lancety a jehly. Ty se umístí do kontejneru k tomu
určenému.
 Čas odběru krve se zaznamená na žádanky. Do laboratoře se odešlou správně označené zkumavky s
příslušnými správně vyplněnými žádankami
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 9/23
C.6.4. Odběr arteriální krve:
Odebírá ordinující lékař, do heparinizované kapiláry nebo stříkačky propláchnuté heparinem
C.6.5. Odběr moče
Odběr ranního vzorku moče:
Odebere se střední proud první ranní moče. Předem omýt zevní genitál, aby se zabránilo
kontaminaci, moč k vyšetření se odesílá čerstvá.
Sběr moče:
Aby bylo dosaženo dostatečného množství moče ( 1500-2000 ml/24 hod u dospělého pacienta
třeba, aby pacient pil cca po 6 hodinách asi 0,75 l tekutin ( s výjimkou noci ).
Sběry moče pro bilanční sledování ( ionty, urea, kreatinin, clearence atd. ) jsou vždy náročné
přesný sběr moče. Chybný sběr moče značně znehodnocuje kvalitu vyšetření.
Sbíranou moč je vždy nutné sbírat do čisté sběrné nádoby důkladně vymyté horkou vodou
U tohoto vyšetření je nutno poučit pacienta, jak bude sběr probíhat.
Standardní postup pro sběr moče za 24 hodin: ( Návod pro standardní odběr moče je v pokynech pro
pacienta)
V hodinu začátku sběru ( zpravidla ráno ) se pacient vymočí mimo sběrnou nádobu.
Potom po celou dobu ( tj. 24 hodin) nemocný močí do sběrné nádoby ( včetně ranní moči na konci sběrného
období, tj. druhý den).
Je důležité připomenout nutnost vymočení do sběrné nádoby před stolicí, aby se zamezilo
nekontrolované ztrátě moče mimo sběrnou nádobu.
Celý objem moče se změří ( je vhodné si sběrnou nádobu předem označit ryskami ).
Nádobku skladovat v temnu a chladnu, označit jménem, RČ, doručit do laboratoře vzorek
promíchané moče a napsat diurezu (množství moče v mililitrech). Pokud není pacient schopen množství moče
přesně odměřit, přinese do laboratoře celý objem.
Veškerá nasbíraná moč se důkladně promíchá a odlije se cca 20 ml moče do zkumavky, uzavře, označí jménem a
rodným číslem pacienta a s řádně vyplněnou žádankou se doručí do laboratoře.
Není vhodný sběr moči u žen při menstruaci ani těsně před a po ní.
Sběr moče na vyšetření odpadu kyseliny močové:
Provádí se 24-hodinový sběr moče. Po skončení sběru je nutno moč alkalizovat přímo ve sběrné nádobě, aby došlo
k rozpuštění solí kyseliny močové.
Alkalizace se provádí přidáním 10ml 1mol/l Na2CO3 ( při velké diureze nutno množství
alkalizačního činidla úměrně zvýšit ).
Moč nutno dobře promíchat, odlít vzorek minim. 10 ml a ten doručit do laboratoře. Na žádance nutno uvést diurézu
za 24 hod.
Alkalizovanou moč nelze použít na stanovení sodíku, draslíku, chloridů a proteinurie.
Sběr moče na vyšetření odpadu vápníku, fosforu a hořčíku:
Provádí se 24-hodinový sběr moče. Po skončení sběru je nutno moč acidifikovat přímo ve
nádobě, aby došlo k rozpuštění solí .
Acidifikace se provádí přidáním 5ml koncentrované HCl ( pozor žíravina!), při velké diureze
množství alcidifikačního činidla úměrně zvýšit .
Moč nutno dobře promíchat, odlít vzorek minim. 10 ml a ten doručit do laboratoře. Na žádance nutno uvést diurézu
za 24 hod. Acidifikovanou moč nelze použít na stanovení sodíku, draslíku, chloridů a proteinurie.
Standardní postup pro sběr moče na stanovení albuminu: ( Návod pro standardní odběr moče na stanovení
albuminu je v pokynech pro pacienta)
Provádí se sběr moče přes noc, eventuelně lze vyšetřit jednorázový vzorek ranní moče.
Před vyšetřením nutno vyloučit tělesnou námahu, nevyšetřovat během infekčního onemocnění nebo jiného
závažného akutního onemocnění.
Vyšetřují se 3 vzorky moče v rozmezí 3-6 měsíců, za pozitivní se považují 2 nebo 3 patologické hodnoty.
Sběr moče přes noc:
večer před ulehnutím na lůžko se pacient naposledy vymočí mimo sběrnou nádobu, poté sbírá
veškerou moč do čisté sběrné nádoby, ráno se naposledy vymočí do sběrné nádoby ihned po
probuzení, dobu sběru a množství moče je nutno přesně udat na žádance o vyšetření.
Po důkladném promíchání se odlije vzorek min 10 ml moče, který se spolu s vyplněnou žádankou doručí do
laboratoře.
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 10/23
Ranní moč:
není-li možné provést sběr moče přes noc, do laboratoře se doručí vzorek min.10ml druhé ranní moče
Kortizol a aldosteron v moči - sběr moče za 24 hodin ( Návod pro standardní odběr moče na stanovení
kortizolu a aldosteronu je v pokynech pro pacienta)
V 6.00 hod. ráno se pacient vymočí do WC a dále již sbírá moč do sběrné nádoby. Poslední sběr je v 6.00 hod ráno
druhý den. Po ukončení sběru je nutné zjištění diurézy (celkový objem vyloučené moči), moč promíchat a odlít
minimálně 10 ml vzorku moče do zkumavky. Tuto zkumavku označit a na žádanku zaznamenat celkovou diurézu
(objem moče) a odeslat do laboratoře. Vzorek sbírané moče se dodá do laboratoře nejpozději do 24 hodin po
ukončení sběru za předpokladu, že je uchováván v dobře uzavřené odběrové nádobě v chladu a v temnu.
Katecholaminy v moči - sběr moče za 24 hodin ( Návod pro standardní odběr moče na stanovení
katecholaminů v moči je v pokynech pro pacienta)
Dodržení diety 2 dny před sběrem a v průběhu sběru je nutné – viz .Doporučený dietní režim. Během sběru moče
pacient musí omezit příjem tekutin na 2 l za den. Moč se sbírá 24 hod. do sběrné nádoby, která obsahuje 10 ml
12,5% kyselinu chlorovodíkovou. Moč se uchovává v chladu při teplotě 2 -8°C.
V 6.00 hod. ráno se pacient vymočí do WC a dále již sbírá moč do sběrné nádoby - poslední sběr je v 6.00 hod
ráno druhý den do sběrné nádoby.
Postup při sběru moče:
 po prvním vymočení přidáme do sběrné nádoby stabilizační činidlo (15 ml 6 M HCl/POZOR ŽÍRAVINA),
které je k dispozici v laboratoři OKB Stodská nemocnice. Do nádoby nemočíme, další moč přidáváme
 při každém přidání moče sběrnou nádobu promícháme
 uchováváme v chladu a temnu
 po změření diurézy (celkové množství vyloučené moči), promícháme a odlijeme minimálně 10 ml vzorku
moče do zkumavky
 na žádance je třeba vyznačit diurézu/24 hod., hodnota je nezbytná k výpočtu
Bezpečnostní opatření pro zacházení s kyselinou chlorovodíkovou:
 způsobuje poleptání, dráždí dýchací systém. Chraňte oděv a nedopusťte kontakt s potravinami.
 ke sběru moče používejte plastové lahve, nemočte přímo do sběrné nádoby s kyselinou, moč přelévejte
z jiné nádoby
 při zasažení očí konzervačním činidlem, 10 minut vymývat proudem vody a vyhledat lékaře!!!
 při požití vypláchnout ústa vodou a vypít asi 0,5 l vlažné vody, vyhledat lékaře!!!
 Činidlo dodává laboratoř OKB Stodská nemocnice.
C.6.6. Odběr stolice
Stolice na okultní krvácení: ( Pokyn pro pacienta)
3 dny před testem se doporučuje jíst stravu obsahující tepelně upravenou zeleninu a potraviny
bohaté na vlákninu. Nejíst maso, játra, krevní výrobky, čerstvé ovoce a zeleninu ( křen, květák,brokolice, fazole,
banány, jablka, grepy, pomeranče, červená řepa, houby, ředkve ), nebrat vitamin C a léky obsahující železo,
nesteroidní antirevmatika, kyselinu salicylovou. Je nutné vyloučit krvácení z nosu, po extrakci zubu, z dásní,
hemoroidů, nevyšetřuje se během a těsně po menzes.
C.6.7.Specielní odběry:
Parathormon, ACTH, katecholaminy a metanefriny - (EDTA plasma)
Odebranou krev ve zkumavce je nutné po odběru nechat vytemperovat na teplotu místnosti (4 min.) a potom vložit
do ledové tříště (zabráníme možné hemolýze) a takto transportovat do laboratoře, po separaci sérum okamžitě
zmrazit do doby analýzy.
Příprava ledové tříště:
Smíchat s kousky ledu nebo ledovou tříšť s vodou (poměr 1:1). Po odběru a po ochlazení krve na pokojovou teplotu
(4 - 5 minut) do této směsi vložit zkumavku. Led ve vodě postupně odtává a udržuje konstantně teplotu vzorku
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 11/23
těsně nad bodem mrazu. Vzorek krve nesmí být vložen jen do ledu (bez vody), dochází pak ke zmrznutí a
hemolýze!!!
Doporučený dietní režim před odběrem krve pro stanovení katecholaminů a pro sběr moče pro stanovení odpadu
katecholaminů v moči
Dodržení diety 2 dny před odběrem krve nebo sběrem moči a v jeho průběhu pacient nesmí jíst potraviny s
kofeinem (káva, Coca-Cola atd.), silný čaj, kakao, čokoládu, ořechy, potraviny s vanilinem, sýry, banány, citrusy,
zeleninu, bylinkové čaje, ovocné šťávy, alkohol. Pokud to jde, je třeba vynechat všechny léky. Jinak vysadit 2 týdny
předem léky typu alfa-methyldopa a jiná centrálně působící antihypertenziva, inhibitory MAO, antiparkinsonika.
Vyšetření také ovlivňují sulfonamidy, antibiotika (tetracykliny, ampicilin, erytromycin), diuretika, salicyláty,
benzodiazeoiny, jodové preparáty, přípravky s obsahem chininu.
Renin a aldosteron - (EDTA plasma)
Transport při pokojové teplotě !!!
Pozor při teplotě lednice 2 - 8°C dochází k nespecifickému zvýšení hodnot reninu na základě vzniku proreninu.
Odběr krve pro stanovení aldosteronu by měl být prováděn u ležícího pacienta, referenční hodnoty v leže a ve
stoje jsou různé.
C.7. Identifikace pacienta na žádance a označení vzorku
žádanka je určena pro dodání materiálu od jednoho pacienta, zahrnuje požadavky na vyšetření, která jsou
požadována. Žádanka se použije i pro vyšetření STATIM a vitální indikace.
Žadatelé o vyšetření provedou identifikaci pacienta:
 vypsáním příslušných údajů v žádance
 nalepením identifikačního štítku s příslušnými údaji pacienta na žádanku
Základní identifikační znaky požadované a povinně uváděné na žádance (vyplněné modrou nebo černou
barvou, ručně nebo nalepením předtištěného štítku):
 příjmení a jméno pacienta
 číslo pojištěnce - pacienta (rodné číslo), novorozenci datum narození, cizí státní příslušníci datum narození
event. číslo pojistky, pacienti, u nichž není identifikace k dispozici (např. neznámé nekomunikující osoby)
tvoří výjimku, kdy se vytvoří náhradní číslo, později nahrazené korektní identifikací/rodné číslo, příp. datum
narození)
 kód zdravotní pojišťovny pacienta, event. informaci o způsobu úhrady
 identifikace objednavatele – ústav, oddělení, název zdravotnického zařízení, adresu, IČP (IČZ)
 odbornost a jméno lékaře, případně telefonický kontakt
 typ biologického materiálu (sérum, plasma, moč, výpotek, atd.)
 základní a další diagnózy pacienta
 identifikace osoby provádějící odběr
 datum a čas odběru
 razítko a podpis odesílajícího lékaře
 požadovaná vyšetření k dodanému vzorku, resp. vzorkům (označením jednotlivých metod, a to křížkem
vždy přesně v předtištěném řádku
 datum a čas přijetí vzorku a požadavkového listu laboratoří a evidence osoby realizující příjem jsou
automaticky evidovány programem LIS
 pro Krevní sklad musí žádanka obsahovat ještě následující údaje
 krevní skupina (pokud je známa),event. protilátky a reakce po předchozím podání TP
Povinně podmíněné:
 datum a čas odběru - v případě, že datum odběru není uveden, je za něj považován datum uvedený na
žádance o vyšetření
 telefon nebo jiný kontakt pro sdělení urgentního nebo závažného výsledku
Identifikace pacienta na biologickém materiálu - označení zkumavky:
 Vždy při odběru platí zásada nejprve označit odběrovou nádobu štítkem s jednoznačnou identifikací
pacienta a ještě před vlastním odběrem jméno pacienta zkontrolovat, aby byla zcela vyloučena možnost
záměny.
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 12/23
Nezbytnou identifikaci biologického materiálu (zkumavky) před přidělením laboratorního čísla (kódu) tvoří
nejméně:
 příjmení a jméno pacienta
 rodné číslo
 datum odběru případně označení pořadí vzorku číslicí v rámci jednoho dne (např. pro testy)
Pokud je nádoba s biologickým materiálem označena z uvedených povinných identifikačních znaků pouze jménem
pacienta, laboratoř ji může přijmout za předpokladu, že je jednoznačně připojena k žádance s kompletní identifikací
pacienta a odběru.
Výjimku tvoří nemocní, u nichž není kompletní identifikace k dispozici (neznámé osoby nebo osoby, u nichž jsou k
dispozici povinné identifikační znaky jen v částečném rozsahu). Odesílající oddělení je povinné srozumitelně o této
skutečnosti informovat laboratoř a zajistit nezaměnitelnost biologického materiálu a dokumentace.
C.8. Doporučené množství vzorku
Základní biochemické testy (20 analytů). - potřeba cca 4 ml srážlivé krve
Krevní obraz - 2 ml nebo 3 ml nesrážlivé krve (K3EDTA)
Vyšetření moče chemicky a vyšetření močového sedimentu 6 ml ranní moče
Rutinní koagulace 2 ml nebo 4 ml nesrážlivé krve (citrát sodný)
Sběr moče pro stanovení odpadu iontů a kreatininu 10 ml moče odlité z homogenizovaného celého objemu moče
nasbíraného za 24 hodin.
C.9. Nezbytné operace se vzorkem, stabilita
Po odebrání primárních vzorků a jejich řádném označení nalepením předtištěného štítku či minimálně jménem,
příjmením a rodným číslem pacienta jsou odběrové nádobky uloženy tak, aby byly dodrženy podmínky
preanalytické fáze, které jsou určeny typem požadovaných vyšetření a co nejrychleji dopraveny do laboratoře k
analyze (již po 2 – 3 h dochází k významným změnám neodstředěných vzorků krve). Stability jednotlivých analytů
jsou uvedeny v příloze č.1
Alikvotace vzorků umožňuje dodržení podmínek stability. Označení alikvotů předtištěným štítkem s údaji:rok, týden,
den v týdnu (1 + 7) a pořadové číslo vzorku (RRTTDXXX)
Příklady nejčastějších chyb při odběru vzorku:
Chyby způsobené nesprávným použitím turniketu při odběru:
Dlouhodobé zaškrcení paže a výraznější cvičení se zataženou paží vede ke změnám aktivity nebo
koncentrace řady parametrů (koagulační vyšetření, ALT, AST, CK, bilirubin, albumin, vápník, kreatinin,
glukóza, draslík a další).
Chyby vedoucí k hemolýze vzorku:
Hemolýza vadí většině laboratorních vyšetření zejména proto, že řada látek přešla z erytrocytů do séra nebo
plazmy, nebo proto, že zbarvení interferuje s fotometrickým stanovením. Aktivují se též tromboplastické látky, které
mohou ovlivnit výsledek hemokoagulačního vyšetření.
Hemolýzu působí:
 použití vlhké odběrové soupravy
 znečištění jehly nebo pokožky stopami ještě tekutého dezinfekčního roztoku
 použití příliš úzké jehly, kterou se pak krev násilně nasává
 prudké třepání krve ve zkumavce (připadá v úvahu i při nešetrném transportu krve ihned po odběru)
 termické vlivy (chladová hemolýza – uskladnění vzorku plné krve v lednici, ponechání vzorku blízko
tepelného zdroje)
 prodloužení doby mezi odběrem a dodáním do laboratoře
 použití nesprávné koncentrace protisrážlivého činidla
Za bezpečnou přípravu biologického materiálu k odeslání odpovídá pracovník, který materiál odesílá. Pokyny pro
bezpečnou manipulaci s biologickým materiálem jsou uvedeny v kapitole č.5.11. a řídí se Hygienickoepidemiologickým režimem OKB Stodská nemocnice.
Nádoby (zkumavky) musí být zabezpečeny tak, aby nedošlo k jejich rozbití, vylití, či jiné havárii, při které by došlo
k vylití rizikového materiálu a to jak při manipulaci, tak při vlastním transportu.
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 13/23
Zkumavky mají být transportovány ve svislé poloze (viz. Kapitola 5.11.) v pevné nepropustné nádobě, nebo
stojánku. Obal nesmí být materiálem potřísněn. Materiál musí být zřetelně, čitelně a nesmazatelně označen.
Požadavkové listy musí být transportovány odděleně tak, aby nemohlo dojít k jejich potřísnění a tím znehodnocení.
Materiál do laboratoře nosí a osobně předávají sestry, případně sanitáři, řidiči a v odůvodněných případech je
možno přijmou i materiál od pacienta (pouze jeho vlastní biologický materiál). Materiál musí být transportován do
laboratoře do 2 hodin, pozdější transport může znamenat významné změny.
C.10. Zásady bezpečné manipulace se vzorky
Obecné zásady strategie bezpečnosti práce s biologickým materiálem jsou obsaženy ve Vyhlášce Ministerstva
zdravotnictví č.195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a
hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.
 Každý vzorek je nutné považovat za potenciálně infekční.
 Žádanky ani vnější strana zkumavky nesmí být kontaminovány biologickým materiálem, toto je důvodem k
odmítnutí vzorku.
 Vzorky s již diagnostikovaným infekčním onemocněním nebo vzorky od pacientů s podezřením na infekční
virové onemocnění či multirezistentní nosokomiální nákazu musí být viditelně označeny, stejně musí být označena i
žádanka.
 Vzorky jsou přepravovány v odběrových nádobkách, které jsou vloženy do stojánku nebo přepravního
kontejneru tak, aby během přepravy vzorku do laboratoře nemohlo dojít k rozlití, potřísnění biologickým
materiálem nebo jinému znehodnocení vzorku.
 Laboratoř a všechny spolupracující subjekty jsou povinny tyto pokyny uplatňovat v plném rozsahu.
Likvidace použitých odběrových materiálů:
Na jednotlivých odděleních nemocnice probíhá likvidace v souladu s Hygienickoepidemiologickým režimem těchto oddělení a celé nemocnice. Veškerý odběrový materiál je nutné považovat za
infekční. Za bezpečnou likvidaci odpovídá odběrový pracovník.
Bezprostředně po odběru je nutné v souladu s hygienickými předpisy zneškodnit kontaminované jednorázové
pomůcky k odběru, především jehly.
C.11. Informace k dopravě vzorků a zajištění svozu vzorků
Podmínky transportu jsou přehledně uvedeny v tabulce v příloze 4 d
Při transportu moče do laboratoře je nutno dbát toho, že morfologické vyšetření moče lze spolehlivě provádět pouze
v čerstvé moči.
Transport do spolupracujících laboratoří je na podkladě smlouvy. Seznam laboratoří do, kterých je materiál
transportován je uveden v příloze 4 a, 4b, 4c, 4d
Transport má být za laboratorní teploty v případě extrémní teploty je nutno použít termoboxy s konstantní teplotou.
Pro objednávku odběrových souprav do spolupracujících laboratoří slouží objednávkový formulář viz.příloha č. 5b
C.12. Zdroje variability
Zdroje variability před odběrem:
Neovlivnitelné faktory: inter- a intraindividuální variabilita, pohlaví, rasa, věk, zralost jaterního parenchymu ( změny
koagulační rovnováhy ), gravidita, cirkadiánní rytmy.
Ovlivnitelné faktory: fyzická zátěž, vliv diety, vliv léků, nadmořská výška, mechanické trauma, stres, kouření.
Zdroje variability při odběru:
Načasování odběru krve ( pokud možno ráno na lačno ), poloha při odběru ( nejlépe v sedě 30 min.před odběrem –
rozdíl mezi polohou vstoje a vleže může být u bílkovin 10 – 20% ), výběr místa odběru ( pozor na infuzi, nevybírat
místo s hematomem apod.), použití turniketu ( již po 1 minutě dochází ke zvýšení koncentrace elementů, po 3
minutách stoupají proteiny až o 8%, dochází k aktivaci hemostázy, turniket je nevhodný pro stanovení laktátu a pH,
případně lze turniket uvolnit a odebrat krev po 2 minutách ), cvičení paží se nedoporučuje ( zvláště pro stanovení
K), vliv lokálního metabolizmu ( změny ABR, glykemie ), hemolýza, vliv protisrážlivých činidel ( po heparinu nelze
vyšetřovat koagulaci, ovlivnění osmolality apod.), kontaminace dezinfekčním činidlem, kontaminace intersticiální
tekutinou ( kapilární odběr ), kontaminace infuzí.
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 14/23
Zdroje variability mezi odběrem a analýzou:
Vliv srážení ( trombocyty uvolňují K ), fosfáty v séru jsou o něco vyšší než v plazmě, i jen částečně vysrážený
vzorek může zkreslit až znemožnit stanovení krevního obrazu a diferenciálního rozpočtu leukocytů, pro většinu
koagulačních vyšetření je nutný nesmáčivý povrch, je třeba zabránit styku biologického materiálu s uzávěrem, vliv
materiálu odběrové nádobky (obvykle není rozdíl mezi sklem a plastem, ale některé látky ( kortikotropin ) se vážou
na sklo, vliv separace elementů ( vhodná je centrifugace při 1000 – 1500 g po dobu 10 minut – pro některá
vyšetření je třeba použít chlazené centrifugy ).
Další vlivy: skladování, pH, teplota, vliv transportu aj.
Antikoagulancia:
Sodné či draselné soli citrátu a oxalátu působí ztrátu intracelulární tekutiny a diluci plazmy koncentrace albuminu může klesnout až o 19 % oproti hodnotám v séru.
Použití vyšší koncentrace K2EDTA může působit pokles MCV (svrašťování erytrocytů ) a snížení hematokritu.
EDTA může způsobit i pseudotrombocytopenii. EDTA ( ale i citrát a oxalát ) vazbou Mg může snížit katalytickou
koncentraci ALP.Použití vyšší koncentrace heparinu vede k vazbě Na, K, Li, Ca a Mg. Při odběru arteriální krve do
plastu se doporučuje na ABR konečná koncentrace 4 – 6 IU heparinu / ml krve.
Heparin může ovlivnit stanovení albuminu, CK a CKMB, v přítomnosti Mg2+ způsobuje precipitaci lipoproteinů.
Heparin znemožňuje vyšetření koagulace, negativně ovlivňuje i vyšetření krevního obrazu.
Citrát inhibuje amylázu, zkresluje krevní obraz, vyšetření trombocytů je však možné. Při vysokém hematokritu ( Htc
>0,6 ) nebo nízkém ( Htc <0,25) pro koagulační testy je třeba upravit množství citrátu podle vzorce:
ml 0,109 M citrátu sodného = ( 100 – Htc )/ ( 595- Htc ) x ml plné krve ( Htc je v % ).
Zdroje variability u hemokoagulačních vyšetření:
Před odběrem – pohlaví, věk, hmotnost, strava, léky, stres...
Odběr krve – délka odběru, poloha pacienta, způsob odběru, místo vpichu, síla kanyly, kontaminace desinfekčními
prostředky nebo antikoagulancii.
Transport vzorku - způsob a teplota transportu, doba transportu viz tabulka 4e.
Vliv léků – analgetika ( inhibice agregace trombocytů ), orální kontracepce ( zvýšení aktivity
koagul.faktorů, zvýšení agregace trombo, redukce aktivity inhibitorů ) , kyselina valproová ( trombopenie, snížení
fibrinogenu, snížení f.VIII ), plasma expandery ( snížení agregace trombo, prodloužení doby krvácení ), ATB (
snížení vstřebávání vit.K )
Dieta:
Před příjmem potravy se vyplavuje gastrin a slinná amyláza.
Během jídla a po jídle se vyplavuje inzulin ( ten snižuje K+ a fosfát ), kalcitonin, lipáza, amyláza, event. ALP, klesají
chloridy v séru. Po jídle je leukocytóza. Po masité stravě stoupá kreatinin, amoniak, urea.
Pochopitelně jídlo ovlivňuje lipidogram, lipémie zvyšuje hemoglobin, chylózní plazma snižuje Ddiméry.
Nejvhodnější je lačnění 10 - 12 hodin.
Alkohol ovlivňuje feritin, ALP, GMT, AST.
Kouření zvyšuje kortizol, inzulin, C-peptid, snižuje IgG, prolaktin, teofylin, u těhotných se snižuje hCG, dále kouření
ovlivňuje funkci trombocytů, působí vzestup erytrocytů a CEA.
Fyzická zátěž:
Zvyšuje leukocyty, event. trombocyty, zvyšuje svalové enzymy, myoglobin, kreatinin aj.
Bezprostředně po zátěži snižuje fosfáty, glykemii, lipidy, ureu, působí dehydrataci, vyplavení
stresových hormonů, zvýšení laktátu, pokles pH, pCO2.
Cirkadiánní variace:
Maximální hodnoty ráno: kortizol, Fe, renin, aldosteron, glukózová tolerance, testosteron.
Maximální hodnoty odpoledne a večer: TSH, prolaktin, ACP, gastrin, leukocyty, PTH
Maximální hodnoty v noci: melatonin, IL-1alfa, LH ( v pubertě ).
D. Preanalytické procesy v laboratoři
D.1. Příjem žádanek a biologického materiálu
Povinnosti předávajícího:
Osoba, která do laboratoře přichází s biologickým materiálem, má povinnost jej předat seřazený ve
vhodném stojánku či přepravním kontejneru spolu se seřazenými žádankami (značně to urychlí zařazení vzorků do
laboratorního zpracování a tím i dodání výsledků analýz vzorků na požadující pracoviště) do rukou pracovníka
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 15/23
příjmu a vyčkat, dokud pracovník příjmu nezkontroluje a neodsouhlasí správnost a úplnost dodaných materiálů,
žádanek a identifikace. Pokud pracovník příjmu není přítomen u příjmového okénka (pohotovostní služba), použije
se k jeho přivolání zvonek.
Povinnosti přejímajícího:
Laborantka na příjmovém pracovišti provede kontrolu identifikace:
Nezbytnou identifikaci biologického materiálu před přidělením laboratorního čísla tvoří jméno
a příjmení pacienta a číslo pojištěnce (rodné číslo), jinak je nutné materiál odmítnout (viz dále odstavec B3.2.
Pokud je nádoba s biologickým materiálem označena pouze jménem pacienta a chybí další povinné
identifikační údaje, může ji laboratoř přijmout za předpokladu, že je jednoznačně připojena k žádance
s kompletní identifikací pacienta (přilepením, v uzavřeném obalu a podobně).
D.2. Kritéria pro přijetí nebo odmítnutí primárních vzorků












žádanku s biologickým materiálem, na které chybí nebo jsou nečitelné základní údaje (číslo
pojištěnce, příjmení a jméno, typ zdravotní pojišťovny, IČP odesílajícího lékaře nebo pracoviště,
základní diagnóza) nebo obsahuje-li požadavek (požadavky) na vyšetření, které laboratoř neprovádí
ani nezajišťuje
žádanku dospělého pacienta od zdravotnického subjektu s odborností pediatrie
žádanku muže od subjektu s odborností gynekologie s výjimkou pracovišť reprodukční imunologie
žádanku dítěte pod 10 let věku od zdravotnického subjektu s jinou než pediatrickou specializací
žádanku nebo odběrovou nádobu znečištěnou biologickým materiálem
nádobu s biologickým materiálem, kde není způsob identifikace materiálu z hlediska nezaměnitelnosti
dostatečný
nádobu s biologickým materiálem, kde zjevně došlo k porušení doporučení o preanalytické fázi
(např.vzorek na stanovení amoniaku nebyl dodán na tajícím ledu)
neoznačenou nádobu s biologickým materiálem
biologický materiál bez žádanky
D.3. Kriteria pro odmítnutí vadných (kolizních) primárních vzorků laboratoří
Odmítnout lze:
 žádanku s biologickým materiálem, na které chybí nebo jsou nečitelné základní údaje (číslo pojištěnce,
příjmení, jméno, typ zdravotní pojišťovny, IČP odesílajícího lékaře nebo pracoviště, základní diagnóza)
nebo obsahuje-li požadavek (požadavky) na vyšetření, které laboratoř neprovádí ani nezajišťuje
 žádanku dospělého pacienta od zdravotnického subjektu s odborností pediatrie
 žádanku muže od subjektu s odborností gynekologie s výjimkou pracovišť reprodukční imunologie
 žádanku dítěte pod 10 let věku od zdravotnického subjektu s jinou než pediatrickou specializací
 žádanku nebo odběrovou nádobu znečištěnou biologickým materiálem
 nádobu s biologickým materiálem, kde není způsob identifikace materiálu z hlediska nezaměnitelnosti
dostatečný
 nádobu s biologickým materiálem, kde zjevně došlo k porušení doporučení o preanalytické fázi
(např.vzorek na stanovení amoniaku nebyl dodán na tajícím ledu)
 neoznačenou nádobu s biologickým materiálem
 biologický materiál bez žádanky
D.4. Postupy při nesprávné identifikaci vzorku nebo průvodky.
Postup laboratoře při nesprávné identifikaci biologického materiálu
Při nedostatečné identifikaci pacienta na biologickém materiálu se analýza neprovádí. Odesílající subjekt
obdrží informaci o odmítnutí nesprávně identifikovaného biologického materiálu.
Postup laboratoře při nesprávné nebo neúplné identifikaci na žádance
Při nedostatečné identifikaci pacienta na žádance se materiál v laboratoři upraví pro skladování
(centrifugace krve, odlití moče apod.) a uskladní s ohledem na požadované typy vyšetření. Pokud
je k dispozici údaj o odesílajícím oddělení a alespoň základní identifikace pacienta, je možné telefonicky vyžádat
kompletní žádanku nebo doplňující údaje.
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 16/23
D.5. Vyšetřování spolupracujícími laboratořemi
OKB Stodské nemocnice slouží jako sběrné místo pro další transport do zařízení, která provádějí vyšetření mimo
rámec nabídky OKB.. Podrobně jsou podmínky pro svoz biologického materiálu do spolupracujících laboratoří
uvedeny v příloze č. 4 této Laboratorní příručky. Smlouva mezi spolupracujícími laboratořemi a OKB Stodské
nemocnice a.s. je uložena v sekretariátu ředitele.
D.6. Skladování biologického materiálu v laboratoři
Plná krev:
Řádně označené primární náběrové zkumavky jsou skladovány v laboratoři v lednici při + 4 až + 8 st.C do příštího
dne.
Sérum:
Krevní séra jsou po separaci skladována v lednici 5 dnů při + 4 až + 8 st.C, řádně označená dnem náběru a
evidenčním číslem.
Sérum určené k delšímu skladování nutno zamrazit ihned po separaci na -20st.C.
Plasma: Krevní plazmu nutno zpracovat do 2 hodin od provedení odběru.
Plasmu určenou k delšímu skladování nutno zamrazit ihned po separaci na -20st.C.
Moč: Moč se po dokončení analýzy neuchovává.
Stolice: Po zpracování se vzorek stolice dále neskladuje.
Punktát: Skladován v lednici 5 dnů při + 4 až + 8 st.C, řádně označený dnem náběru a evidenčním číslem.
E. Vydávání výsledků a komunikace s laboratoří
E.1 Hlášení hodnot v kritických intervalech
Hlášení kritických hodnot - ošetřující personál je upozorněn na výsledky pacientů, u nichž došlo
k překročení kritických hodnot. Kromě standardního výstupu laboratorních výsledků (tištěný exemplář),
je v těchto případech požadující zdravotnické pracoviště kontaktováno zaměstnanci laboratoře telefonicky do 60
minut od získání kritického výsledku (je-li to možné). Ověření - k ověření správného předání informací ošetřujícímu
personálu si hlásící laboratorní pracovník vyžádá od příjemce zopakování jména pacienta a nahlášených kritických
výsledků. Dokumentace - nahlášení kritického výsledku je zaznamenáno do LIS.
E.2. Seznam metod a hodnot v kritických intervalech biochemie
metoda
glukoza
Na
K
Ca
P
Mg
kreatinin
jednotky
mmol/l
mmol/l
mmol/l
mmol/l
mmol/l
mmol/l
µmol/l
kyselina močová
Bilirubin novorozenecký
ALT
CRP
µmol/l
µmol/l
µkat/l
mg/l
DIGOXIN
µg/l
dolní mez
≤ 2
≤ 120
≤ 2,5
≤ 1,5
≤ 0,3
≤ 0,5
horní mez
≥ 30
≥ 160
≥ 6,5
≥ 3,5
≥ 4,0
≥ 2,5
≥ 700
děti ≥ 400
≥ 800
≥ 350
≥ 30
≥ 300
děti : ≥150
≥3
Hodnoty glykémie, kalia a novorozeneckého bilirubinu hlásit vždy, ostatní vyšetření pouze v případě
nového záchytu.
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 17/23
E.3.Seznam metod a hodnot v kritických intervalech pro hematologii
metoda
Leukocyty
Dolní mez
9
≤ 2 x 10 /l
Horní mez
9
≥ 30,0 x 10 /l
hemoglobin
trombocyty
APTT-R
≤ 70 g/l
9
≤ 50 x 10 /l
≥ 200 g/l
9
≥ 600 x 10 /l
≥ 2,0
Protrombinový čas –R
PT-R
Fibrinogen
Diferenciální rozpočet
leukocytů
≥ 5,0
≤ 1,0 g/l
přítomnost blastů
masivní nález schistocytů (≥10
v zorném poli)
nález malarických plasmodií
E.4. Informace o formách vydávání výsledků
Obecné zásady
1. Výsledky lze sdělovat a nálezy (výsledkové listy) lze předávat pouze ošetřujícím lékařům. Není-li
určeno v rámci zdravotnického zařízení jinak, lze dále výsledky sdělovat a nálezy předávat těm
zdravotnickým pracovníkům, kteří se podílejí na ošetřování příslušného pacienta a to v případě, že
nevzniká pochybnost o totožnosti osoby, která výsledky přebírá.
2. V rámci zdravotnického zařízení se výsledky telefonicky nesdělují nezdravotnickým pracovníkům
příslušného zdravotnického zařízení (uklízečky, pomocnice). Výsledky se dále nesdělují pacientům.
Jedinou výjimku tvoří telefonické hlášení výsledků stanovení koncentrace glukózy ve vzorcích krve
pacientů s diabetes mellitus nebo rodičům diabetických dětí a dále pacientům monitorovaným v rámci
antikoagulační léčby.
3. Výsledky se nesdělují zaměstnavatelům pacienta a dalším nezdravotnickým orgánům a organizacím.
4. Pacientům nebo jejich přímým rodinným příslušníkům se jejich výsledkové listy předávají
v uzavřené obálce nebo přeložené a sešité sponkami a to jen tehdy, když je na požadavkovém listu
uveden požadavek lékaře na osobní převzetí pacientem nebo rodinným příslušníkem. Pacient musí
předložit průkazku pojišťovny nebo jiný průkaz totožnosti (vyzvedává-li výsledkový list např. rodič).
5. Výsledky je oprávněn ohlásit pracovník na pracovním místě zdravotního laboranta a dále všichni
zdravotničtí vysokoškolští pracovníci laboratoře. Tito pracovníci osobně odpovídají za správnost
ohlášených údajů.
6. Orgánům činným v trestním řízení (policie, soudy) se výsledky nebo nálezy poskytují pouze na
základě písemné žádosti, kterou statutární zástupce předá jako nařízení vedoucímu. V tomto
případě se výsledky nebo nálezy poskytují v písemné formě prostřednictvím statutárního zástupce.
Telefonování výsledků
Telefonické sdělení výsledku se vždy bezprostředně zaznamená do LIS (kdo, co, kdy a komu).
Laboratoř aktivně telefonicky hlásí výsledky (a vždy zaznamenává hlášení do poznámky v LIS)
v těchto případech:
Výsledky vyšetření z vitálních indikací se telefonují (pokud je v poznámce na žádance vedle
je uvedeno telefonní číslo) ordinujícímu lékaři nebo sestře příslušné stanice (viz také odstavec 7.3).
Kritické výsledky se telefonují podle seznamu kritických výsledků podléhajících hlášení (viz
odstavec E.1.)
Při poruše přenosů dat počítačovou sítí, kdy hrozí nebezpečí z prodlení.
1. Pověření pracovníci laboratoře odpovídají na telefonickou žádost o výsledek vyšetření jednak podle
obecných zásad (viz body 1, 2, 3 Obecných zásad v odstavci 7.1), jednak podle následujících pravidel:
2. dotaz musí být žadatelem odůvodněn,
3. žadatel musí uvést své jméno a pracoviště, odkud volá.
4. Pokud má pracovník laboratoře pochybnosti o identifikaci volajícího a jedná se o závažný výsledek,
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 18/23
vyžádá si telefonní číslo pracoviště odkud se volá, spojí se s žadatelem opětovně a teprve potom sdělí
požadované výsledky
5. V případě jakýchkoliv nejasností může požadovat k telefonu jinou kompetentní osobu.
Oznamování předběžných výsledků ještě kompletně neuzavřených vyšetření je v odůvodněných
případech na rozhodnutí vedoucí laborantky.
- Jsou určena i pravidla pro hlášení výsledků ve speciálních situacích. Například při nedostatečné
identifikaci nenahraditelného vzorku se stanovení provede, ale výsledek se uvolní až po doplnění údajů.
Výsledky laboratorních vyšetření jsou po kompletizaci a kontrole odesílány na klinická pracoviště
v tištěné podobě.
Výstup z LIS v podobě výsledkového listu obsahuje:
1. název laboratoře
2. jednoznačnou identifikaci pacienta (příjmení a jméno, rodné číslo, případně generované rodné číslo)
3. název oddělení, telefon oddělení a jméno lékaře požadujícího vyšetření
4. datum a čas přijetí primárního vzorku laboratoří
5. datum, čas, autor kontroly a exportu výsledku z laboratoře
6. název vyšetřovaného systému (skupiny)
7. nezaměnitelnou identifikaci vyšetření
8. výsledek vyšetření včetně jednotek měření tam, kde je to možné
9. biologické referenční intervaly
10. v případě potřeby textové interpretace výsledků
11. jiné poznámky (texty ke kvalitě nebo dostatečnosti primárního vzorku, které mohou nežádoucím
způsobem ovlivnit výsledek, atd.)
Všechny výsledky jsou v laboratoři archivovány v elektronické formě.
E.5. Změny výsledků a nálezů
Opravy protokolů (výsledkových listů) pořízených laboratorním informačním systémem lze provádět pro:
 identifikační část
 výsledkovou část
Oprava identifikační části
Opravou identifikace pacienta se rozumí oprava rodného čísla, změna pojišťovny a změna nebo
významná oprava příjmení a jména pacientů.
Pokud je pacient zadán pod chybným rodným číslem, které bylo uvedeno na žádance, zdravotnický
pracovník laboratoře, který chybu zjistí si vyžádá nový identifikační štítek se správným rodným číslem
pacienta. Po dodání štítku na příjem OKBH provede zápis na původní žádanku, štítek nalepí tak, aby zůstal čitelný
původní štítek a provede zápis do příslušného záznamového sešitu. Pověření pracovníci provedou opravu rodného
čísla v LIS. Pokud byly výsledky již vytištěny, zajistí pověření pracovníci opravu nejen v LIS, ale i export a opravu ve
NIS (nemocniční informační systém).
Oprava výsledkové části
Opravou výsledkové části výsledkového listu se rozumí oprava (změna údajů) číselné nebo textové
informace výsledkové části u těch výsledkových listů, které byly odeslány na klinická pracoviště.
Pod pojem opravy nepatří doplnění (rozšíření) textové informace k výsledkům!
Opravu výsledků provádí pověřený pracovník laboratoře s příslušnými přístupovými právy. O každé změně
výsledku provede záznam v LIS a změnu telefonicky nahlásí na požadující zdravotnické pracoviště.
E.6. Intervaly od dodání vzorku k vydání výsledku (dostupnost výsledků)
Je respektováno doporučení ČSKB o časové dostupnosti výsledků
Veškeré časy (tj. čas příjmu, čas tisku a exportu výsledků) jsou zaznamenány LIS.
S přijatými vzorky se zachází podle požadavku indikujícího lékaře na TAT ve 2 režimech:
1. statimové vzorky
2. rutinní vzorky
Statimovým vzorkem se rozumí vzorky, které mají přednost před ostatními vzorky a výsledky mohou
zásadním způsobem rozhodnout o další léčbě pacienta. Možnost statimu je jednak vyznačená na žádankách
(tučně), jednak je vždy uvedena u konkrétní metody v přehledu metod .Statimové vzorky jsou v LIS označeny
písmenem S (statim) a při zpracování jsou na analyzátorech
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 19/23
předřazovány před ostatní zpracovávané vzorky. TAT statimů je do 2 hodin.
Výsledky rutinních biochemických vyšetření jsou lékaři dostupné max.do 24 hodin.
Je-li o pohotovostní službě požadováno nestatimové vyšetření, jsou tyto vzorky přijaty a po centrifugaci náležitě
uchovány v lednici. Jejich zpracování probíhá nejpozději v dopoledních hodinách následujícího pracovního dne a
po kontrole jsou exportovány ordinujícímu oddělení.
Výsledky rutinních hematologických vyšetření jsou dostupné v den odběru
V případě poruchy přístrojů apod. budou vydány všechny dostupné výsledky, ostatní ihned, jakmile bude závada
odstraněna.
Blíže viz příloha 1 položka „Dostupnost“ jednotlivých analytů příloha č,1b
E.7. Způsob řešení stížností
Kromě drobných připomínek k práci laboratoře, které přijímá, okamžitě řeší a následně informuje svého
nadřízeného kterýkoli pracovník laboratoře, je vyřizování stížností věcí vedení laboratoře.
Přijetí stížnosti
Drobnou připomínku k práci laboratoře řeší okamžitě pracovník, který stížnost přijal, je-li to v jeho
kompetenci. Jinak předává stížnost vedení laboratoře.Při zjevně neoprávněné stížnosti pracovník předává stížnost
k řešení vedení laboratoře.
Vyřízení ústní stížnosti
Jde-li o drobnou připomínku k práci laboratoře a lze ji vyřešit okamžitě, učiní se tak. Tento typ stížnosti
se nezaznamenává. Závažnější stížnost, kterou lze vyřešit ihned, vyřeší pracovník, který stížnost přijal, a ohlásí
stížnost a její řešení vedení laboratoře, které stížnost a její řešení zaznamená do Knihy stížností.
Není-li možné vyřešit stížnost okamžitě, sdělí se návrh řešení a způsob odpovědi.
Vyřízení písemné stížnosti
Písemnou stížnost řeší vždy vedení laboratoře, stížnost se zaznamenává do Knihy stížností. Je-li možné stížnost
vyřídit ihned, učiní se tak a to písemně. Není-li možné stížnost vyřešit ihned, navrhne se postup řešení. Stěžující si
osobě je ihned písemně odesláno oznámení o registraci stížnosti se stručným vyjádřením o dalším postupu
vyřizování stížnosti
Informaci o písemné stížnosti a jejím řešení předává vedení laboratoře vedení Stodská nemocnice
E.8. Konzultační činnost laboratoře
Individuální konzultace jsou umožněny kontaktem s odbornými pracovníky
.
E.9. Vydávání odběrového materiálu a žádanek
Tento materiál je k dispozici pro jednotlivá oddělení a ambulance ve skladech Stodská nemocnice a.s. Materiál
dodávaný spolupracujícími laboratořemi lze bezplatně objednat prostřednictvím svozu.Viz. Příloha č.5
E.10. Úhrada vyšetření samoplátci
Pacient samoplátce přichází do laboratoře a má požadavkový list od lékaře a odebraný biologický materiál. Výkony
jsou účtovány lékaři, který vyšetření objednal (pacient platí lékaři) - do LIS se pacient uloží pod náhradní
indentifikací a uvede se kód pojišťovny 400 (úhrada 1,12Kč plátci EU) nebo kód 401 (úhrada 4,0 Kč plátci mimo
EU) . Laboratoř zajistí vyúčtování výkonů a účet, který je vytištěn z LIS předán požadujícímu lékaři, resp.oddělení a
ti vystaví fakturu.
F. Abecední seznam metod prováděných v OKB Stodské nemocnice a výpočty
Příloha č.1a - Abecední seznam metod prováděných v OKB Stodské nemocnice (Referenční rozmezí )
Příloha č.1b - Abecední seznam metod prováděných v OKB Stodské nemocnice (odběrový materiál,
stabilita analytu, transportní podmínky , dostupnost)
Příloha č.1c - Výpočetní vztahy (biochemie a hematologie )
G. Pokyny pro oddělení, pokyny pacienty
Pokyny pro pacienty se týkají sběru moče pro požadovaná vyšetření a postupu při vyšetření stolice na okultní
krvácení jsou v kapitole C.6. a jako přílohy 6a,b,c
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 20/23
Pokyny pro oddělení:
 odběry krve, pokyny jsou uvedeny v kapitole C.6.
 FUNKČNÍ A ZÁTĚŽOVÉ TESTY
Orální glukózový toleranční test (o-GTT)
Test se provádí za účelem stanovení diagnózy diabetes mellitus (DM). Indikací k jeho provedení je zjištění hodnoty
glykémie v plazmě žilní krve nalačno > 5,6 a < 7,0 mmol/l, dále pokud její hodnota přesáhne koncentraci 7,0 mmol/l
pouze jedenkrát. Další indikací je pacient se zvýšeným rizikem DM (rodinná zátěž, porod velkého plodu apod.).
Jinak konzultujeme indikujícího lékaře. Nevhodné u chorob zažívacího traktu s poruchou pasáže nebo resorpce.
Test není indikován ve stresovém stavu nebo nejméně 6 týdnů po něm (akutní oběhové poruchy, operace, úrazy,
popáleniny, otravy, sepse, IM, CMP, imobilizace, delší hladovění ...), krátce po přerušení léčby tzv. “diabetogenními
-blokátory, salicyláty, p.o. kontraceptiva, tyreoidální hormony, adrenalin,
levodopa, psychofarmaka, izoniazid...).
3 dny před testem pacient dodržuje dietu bohatou na sacharidy (125 – 150 g/den) a normální fyzickou zátěž.
Vynechat léky - pokud je to z klinického hlediska možné. Ponechaná farmaka je třeba vzít v úvahu při interpretaci
výsledků testu.
Test se provádí ráno v 7,00 h po 10 – 14 h lačnění, fyzickém klidu, bez alkoholu, kofeinu a nikotinu. Během
vyšetření pacient sedí, nejí, nekouří, měl by být i v duševním klidu. "Ranní” léky si vezme až po skončení testu.
Krev se odebere nejprve na lačno a čeká se na výsledek glykémie – pokud je test prováděn v laboratoři. Poté
pacient vypije během 2 – 5 minut 75 g glukózy rozpuštěné v 250 ml vody. (Dodává Nemocniční lékárna). Glukóza
je hexóza s prahovým vylučováním do moče. Perorální podání vede u zdravého jedince k alimentární
hyperglykémii, která umožňuje posoudit glukózovou toleranci. Další odběr se provádí za 60 minut a další 120 minut
od podání glukózy. (viz. Doporučení ČLS JEP klinická biochemie a diabetologie).
Odebírá se žilní nesrážlivá krev (odběrové nádobky s přídavkem NaF a K 3EDTA, Vacuette s šedým víčkem) na
stanovení glykémie.
Odběr kapilární krve se nedoporučuje. Pokud není test prováděn v laboratoři, je třeba uchovávat srážlivou žilní krev
v chladničce při T 2-8 °C, aby nedošlo k poklesu glykémie, a ihned po ukončení testu doručit do laboratoře řádně
označené vzorky (krev s přídavkem NaF je před glykolýzou chráněna).
S(P)-glukóza 2 h po zátěži
Hodnocení
< 7,8 mmol/l
DM vyloučen
≥ 7,8 až <11,1 mmol/l
porušená glukózová tolerance
≥ 11,1 mmol/l
DM
Viz.Doporučení CSKB a ČDS www.cskb.cz
H. Požadavkové listy (vzor ke stažení)
Příloha č.2 - Žádanka o isoserologické vyšetření a o transfusní přípravky
Příloha č.3 - Žádanka na stanovení biochemických a hematologických parametrů
(Žádanky tiskne vydavatelství PRACANT, Jesenická 2, 323 23 Plzeň)
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 21/23
I. Zpracovatelský tým
Ing.Vítězslava Polívková , CSc.,MUDr. Milada Kousalová, Marie Králová, Martina Tesárková, Jindřiška Bílá, Šárka
Tománková, Lucie Schuhová, Irena Doležalová, Šárka Líbenková
J. Oponenti
MUDr.Václav Holeček, CSc.
K. Rozdělovník
Všechna oddělení Stodské nemocnice a.s.
L. Použité zkratky
Laboratorní příručka
Identifikační číslo pracoviště, které si přiděluje zdravotní zařízení samo (např. pro jednotlivé ambulance) a
které je následně smluvně uznáno zdravotní pojišťovnou pro vykazování výkonů
IČZ
Identifikační číslo zdravotnického zařízení přidělené pojišťovnou v okamžiku jeho registrace
LIS
Laboratorní informační systém
LP
Laboratorní příručka
NASKL Národní autorizační středisko pro klinické laboratoře
OpenLIMS
Laboratorní informační systém OKB Stodské nemocnice a.s.
SLP
Správná laboratorní práce
TAT
časový interval mezi příjmem vzorku laboratoří do LIS a zveřejněním výsledku
nemocniční informační systém
LP
IČP
M. Související interní a externí dokumenty
Evropská norma EN ISO 15 189: 2007
Vyhl.č.195/2005 Sb.
Metodické materiály NASKL
ŘD 002Organizační řád OKB Stodské nemocnice a.s.
ŘD 001 Provozní řád OKB Stodské nemocnice a.s.
SM 001 Směrnice o řízení dokumentace
SM 002 Externí hodnocení kvality klinických laboratoří
SM 003 Interní kontrola kvality
SM 004 Směrnice pro příjem a transport biologického materiálu
SM 005 Směrnice pro vydávání výsledků
SM 006 Směrnice pro řízení neshodné práce
SM 007 Směrnice o provozu krevního skladu
Archivace dokumentů Stodská nemocnice a.s.
Smlouva o spolupráci při zajištění laboratorních vyšetření mezi Stodskou nem. a.s. a Klatovskou nemocnicí a.s.
Doporučení jsou publikována na www.cskb.cs
Doporučení ČSKB o časové dostupnosti výsledků. Vyhl.č.195/2005 Sb
Doporučení k převzetí biologického materiálu klinickou laboratoří
Společné doporučení České společnosti klinické biochemie ČLS JEP a České společnosti pro aterosklerózu ČLS
JEP ke sjednocení hodnotících mezí krevních lipidů a lipoproteinů pro dospělou populaci.
Doporučení České nefrologické společnosti a České společnosti klinické biochemie ČLS JEP k vyšetřování
glomerulární filtrace, Klinick· biochemie a metabolismus 2/2009
Laboratorní diagnostika a sledování stavu diabetu mellitu Česká společnost klinické biochemie ČLS JEP a Česká
diabetologická společnost ČLS JEP Autor: Bedřich Friedecký
N. Klíčová slova
vyšetření, metoda, odběr, referenční rozmezí, dostupnost
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 22/23
M. Přílohy
(klikem na modrý text se v elektronické podobě otevře požadovaná příloha)
Přílohy č.1 - Seznam vyšetření a výpočetní vztahy – metody prováděné v Stodské nemocnici a.s.
Příloha č.1a - Abecední seznam metod prováděných v OKB Stodské nemocnice (referenční rozmezí)
Příloha č.1b - Abecední seznam metod prováděných v OKB Stodské nemocnice (odběrový materiál,
stabilita analytu, dostupnost)
Příloha č.1c - Abecední seznam stanovení prováděných na OKB Stodské nemocnice a.s. (výpočetní vztahy)
Příloha č.2 Žádanka Stodské nemocnice a.s. - Žádanka o isoserologické vyšetření a o transfusní přípravky
Příloha č.3 Žádanka Stodské nemocnice a.s. - Žádanka o laboratorní vyšetření (biochemie, hematologie)
Dodatek č. 3a k příloze 3 - Žádanka na stanovení biochemických a hematologických parametrů - vysvětlivky
zkratek
Přílohy č. 4 - Spolupracující laboratoře
Příloha č. 4a - Seznam prováděných vyšetření: OKB - Klatovská nemocnice, a.s. Úsek klinická
mikrobiologie
Příloha č. 4b - Seznam prováděných vyšetření: OKB - Klatovská nemocnice, a.s. Úsek biochemie
Příloha č. 4c - Seznam prováděných vyšetření: OKB - Klatovská nemocnice, a.s. Úsek hematologie
Příloha č. 4d - Seznam vyšetření nabízených spolupracujícími laboratořemi
Přílohy č.5 Žádanky spolupracujících laboratoří
Příloha č. 5a - Mikrobiologická žádanka
Příloha č. 5b - Žádanka o odběrové soupravy (materiál) ze spolupracujících laboratoří
Přílohy č.6 Pokyny pro pacienta
Příloha č. 6a - Standardní postup pro sběr moče za 24 hodin (kreatininová clearence)
Příloha č. 6b - Sběr moče za 24 hod. pro stanovení katecholaminů
Laboratorní příručka 10.2014 strana: 23/23