Chrámu zbývá naděje - Římskokatolická farnost Cheb

Komentáře

Transkript

Chrámu zbývá naděje - Římskokatolická farnost Cheb
CHRÁMU ZBÝVÁ NADĚJE
Zmizelé a mizející kostely
v Chebu a blízkém okolí
Pro Noc Kostelů připravili v květnu 2010 Petr Hruška & Petr Bauchner
Prameny:
Luděk Krčmář & Jan Soukup, OHROŢENÉ KOSTELY V PLZEŇSKÉ DIECÉZI: PŘÍBĚHY
STAVEB, KTERÉ UŢ BRZY NEMUSÍ BÝT, Plzeň 2008
Luděk Krčmář, Zdeněk Procházka & Jan Soukup, ZNIČENÉ KOSTELY:
PRŮVODCE HISTORIÍ ZÁPADNÍCH ČECH Č. 14, Nakladatelství Český les,
Domaţlice 2004
Jaromír Boháč, ZMIZELÉ ČECHY: CHEB, Paseka, Praha – Litomyšl 2008
Petr Beran, seriál o zmizelých kostelích na Chebsku ve ZPRAVODAJI CHEBSKÉ
FARNOSTI z let 1996 – 2003
Osobní dopis pana Františka Klimeše, který po válce bydlel na Sv. Kříţi a
po r. 1948 v objektu kostela Boţského Srdce Páně v Chebu
www.zanikleobce.cz; www.kostely.tnet.cz; www.dominanty.cz
Kostel sv. Anny v Horním Pelhřimově: 1518-1967
Kirche der Hl. Anna in Ober Pilmersreuth
Na místě kostela svaté Anny byla nejprve v roce 1518 postavena kaple
Kalvárie, která byla několikrát upravována. V roce 1561 byla vyzdobena a
v roce 1684 k ní byla přistavěna věţ. Teprve v roce 1691 se z ní stává po
dalších úpravách kostel. V roce 1781 je přistavěna fara. Kostel sv. Anny se
stal oblíbeným místem mnoha poutníků. V roce 1939 byla oblast
vysídlena. Stalo se z ní vojenské cvičiště. Během 2. světové války byl
kostel mírně poškozen. Po skončení války a odsunu německého
obyvatelstva nebyla obec jiţ dosídlena. Kostel dlouho chátral, spolu s
ostatními objekty, které přeţili válku. V roce 1967 je kostel i přilehlé
objekty zbořeny.
Snímek zachycuje stav kolem r. 1900.
Kostel sv. Jošta v Chebu: 1430-1968
Kirche des Hl. Jost in Eger
Kostel nechali vystavět v r. 1430 u řeky Ohře v Chebu tři místní občané.
Vystavěn byl v r. 1440. Koncem 17. století byla stavba obnovena. Kostel
stával v areálu dnešních Západočeských sběrných surovin v Tršnické ulici.
Zanikl pravděpodobně v r. 1945 při bombardování města a jeho zbytky
byly strţeny v roce 1968. Zachoval se pouze oltář Ukřiţování z r. 1678
s několika kamennými reliéfy kříţové cesty a soubor šesti pozdně
gotických oltářních plastik z let 1520 – 1530, které patří k cenným
exponátům Galerie výtvarného umění v Chebu.
Snímek zachycuje stav kolem r. 1900.
Kostel Božského Srdce Páně v Chebu: 1912-1960
Kirche des Allerheiligsten Herzens des Herrn in Eger
Kostel byl vybudován na tehdejším tzv. „Svatém kopci“ (dnešní Palackého
ul.) krátce po r. 1912 ve stylu klasicizující moderny a slavnostně byl
vysvěcen 21. 10. 1923. Nový kostel byla moderní halová stavba určená
pro více neţ tisíc věřících. Kostel se k bohosluţbám uţíval ještě v r. 1945,
při bombardování blízkého nádraţí byl však značně poškozen – dostal
zásah do levé strany u oltáře. Působil zde misionářský řád Oblátů, coţ byli
většinou cizinci, zejména z Holandska. Proto byl kostel i přilehlá budova
cizím majetkem a pro komunistický reţim pak bylo obtíţné, aby ho
„zabavil“. Řeholníci byli však všichni vyhnáni a P. Josef Straka, který byl
Čech, byl přeloţen někdy během r. 1948 do Kájova a do objektu
nastěhoval rodinu Klimešovu, která kostel koncem roku 1948 na vlastní
náklady opět zprovoznila, opravila i elektropneumatické varhany a poté se
o kostel několik let starala. Nějaký čas zde bydlel mladý kněz P. Svatopluk
Schutzner, který organizoval tzv. „Katolickou akci“ a musel v r. 1950
uprchnout za hranice. V 50. letech se do vedlejší budovy nastěhovala
mateřská školka a vojenská správa. Z kostela se stala tělocvična
boxerského klubu a později zde bylo kino. Dnes je v budově kostela po
rekonstrukci umístěno Hasičské obchodní a servisní centrum.
Snímek zachycuje stav kostela před rokem 1938.
Kaple Panny Marie v Maškově: 1753-1958
Kapelle der Jungfrau Maria in Matzelbach
Kapli v Maškově zaloţil v roce 1753 krejčovský mistr Hammerschmidt
z Dřenic. Zvětšena byla v r. 1772 a 1807. Pak zchátrala. V létech 1853 aţ
1855 vystavěl na jejím místě místní stavitel Adam Haberzetl kapli ve slohu
novogotickém. Roku 1858 sem byl přenesen portál z chebské synagogy
zřícené roku 1839. V kapli byla kopie mariánského obrazu z poutního
místa Horních Frank Marienweiher. Na vnější zdi byl namalován Ochranný
plášť Boţí. Kaple byla cílem mnoha poutníků, zvláště „ţen v naději“.
Půvabná stavbička stála mezi domy na Švédském vrchu ve vsi Maškov. Na
konci války byla kaple poškozená, po další léta chátrala a v roce 1958 byla
zbořena.
Snímek zachycuje stav kolem r. 1898.
Kostel sv. Jana Křtitele v Chebu: 12. stol.-1812
Kirche des Hl. Johannes der Täufer in Eger
Prvním farním kostelem Chebu se stal kostel sv. Jana Křtitele, který si
obyvatelé tehdejší trţní osady vybudovali ve stylu pozdně románské
trojlodní stavby s pravoúhlým chórem uprostřed Jánského náměstí ve 12.
století. Kostel byl v pozdějších dobách stavebně upravován, v létech 1688
– 1689 vzniklo jeho raně barokní průčelí a součastně v něm v roce 1689
řezenský biskup vysvětil nový oltář. Při velkém poţáru severní části města
vypuklém v roce 1809 kostel vyhořel a jeho zbytky poté zedníci v roce
1812 strhli. Lze se domnívat, ţe z jeho oltáře pocházejí hodnotné gotické
sochy sedící Madony, svatého Jana Evangelisty a sv. Jana Křtitele z třetí
čtvrtiny 14. století, uchovávané dnes ve sbírce gotické plastiky chebská
Galerie výtvarného umění.
Kresba kostela od posledního chebského kata Karla Hussa je z r. 1821.
Kaple sv. Šebestiána u Myslivny: 1441-1967
Kapelle des Hl. Sebastian bei Siechenhaus
V r. 1441 zaloţilo město Cheb chorobinec u Myslivny (Siechenhaus).
V době baroka v r. 1678 zde byla pro potřebu místních obyvatel
vysvěcena kaple římského mučedníka 4. století sv. Šebestiána. Stála asi
na místě dnešního parkoviště přes silnici naproti motelu Myslivna. V r.
1717 byl celý areál včetně kaple přestavěn. U kaple obdélného půdorysu
byl zaloţen hřbitov, uţívaný aţ do r. 1906. Po přestěhování obyvatel
chorobince do nedalekého internátu a poté do objektu v Dragounské ulici
byly staré budovy leţící vlevo u zrušené silnice za ţelezničním podjezdem
do Horního Pelhřimova s naproti vystavěnou kaplí sv. Šebestiána
ponechány svému osudu. V únoru r. 1967 byla kaple zbourána.
Snímek je z roku 1900.
Kostel Bičování Krista ve Wiesu: 1750-1958
Kirche der Auspeitschung Christi in Wies
V roce 1748 upevnila chebská měšťanka Barbora Stolzerová na strom
v lese na hranicích země u cesty do Waldsassenu obraz bičovaného
Spasitele. K obrazu začali brzy putovat věřící. Z jejich darů byla pak v r.
1750 kolem stromu vystavěna kaple. V r. 1790 byla kaple rozšířena
v pozdně barokní kostel pro obec Háje. Kostel byl počátkem 50. let
vyrabován a zařízení spáleno, sochu Krista s uraţenýma rukama
pocházející z kostela našli němečtí pohraničníci dne 6. 2. 1951 "oběšenou"
na drátěné smyčce na české hraniční závoře; pomocí klacků ji dostali do
Německa, kde byla umístěna v klášterním kostele ve Waldsassenu. V roce
1958 byl kostel ve Wiesu zbořen jako poslední objekt v obci. Stál těsně za
českou celnicí.
P. Schutzner, který po válce působil v kostele Boţského Srdce Jeţíšova,
napsal o knězi, který zde tehdy působil toto: „My jsme tomu svéráznému
spolubratru říkali ‚dědeček Wiesu‘. Jednou jsme ho s Macháčem (jiţ zemřelý P.
Jan Machač) jeli navštívit. Nejen on, taky ta jeho ‚expositura‘ byla velmi barvitá
uvnitř. Zdobena velmi starodávnými zobrazenmi, myslím, zázraků. Měla
nablízku, směrem k hranicím, zázračnou studánku. Jak sám ‚dědeček‘ vyprávěl,
přišel ho jednoho dne navštívit nějaký, tuším, františkán a šel se pomodlit ke
studánce a zmizel. Pohraničníci potom rozhodli exposituru zbourat, lidi na té
úrovni neměli smyslu pro mamátky. A ‚dědeček‘ naloţil ţebřiňáček a odebral se,
patrně s hospodyní, k jejím příbuzným, nepamatuju se kam, řka: ‚Mit Wagerle
nach Schwagerle‘, za coţ ho Machač napomenul, ţe to tak nesmí říkat.‘‘
Snímek zachycuje stav z r. 1898.
Karner sv. Michaela v Chebu, 13. stol.-1809
Karner des Hl. Michael in Eger
Podle pověsti byla kaple zaloţena v místě, kde se nacházela skrýš lupičů,
kterou objevil mladík Michael. Vznikla pravděpodobně současně se
stavbou kostela sv. Mikuláše v první třetině 13. století na hřbitově, který
jej obklopoval, severně od kostela. Spodní část slouţila jako kostnice a
patro jako hřbitovní kaple (z lat. carnarium – karner). Poprvé se písemně
připomíná v r. 1316. Poslední mše zde byla slouţena v r. 1784. V r. 1809
při velkém poţáru severní části města kaple vyhořela a nebyla jiţ
obnovena. Dnes je na jejím místě trávník.
Na obrázku je karner v kresbě posledního chebského kata Karla Hussa.
Klášterní kaple Křížových sester v Chebu: 1900-1950
Klosterkapelle von der Kreuzschwestern in Eger
Kaple se nachází v budově bývalého ústavu Kongregace milosrdných
sester sv. Kříţe v chebské Hradební ulici. Tato ústavní kaple, na jejímţ
průčelí orientovaném do Dlouhé ulice spatřujeme letopočet výstavby
1900, byla duchovním centrem kláštera. Architekt budovy vyuţil pro kapli
podkroví ke zvýšení prostoru novogoticky utvářené svatyně. Kaple byla
vcelku jednoduše zařízená s vyuţitím ozdobných trámů, výmalby a
barevných okenních skel. Dnes bývalou kapli po rekonstrukci vyuţívá
Střední zdravotnická škola.
Obrázek pořízený J. Haberzettlem v r. 1901 zachycuje interiér kaple.
Kaple sv. Vincence v Chebu: 18. stol.-1932
Kapelle des Hl. Vincent in Eger
Kaple sv. Vincence stála u staré cesty do Hájů a Podhradu na dnešním
Hviezdoslavově náměstí na levém nároţ z něj odbočující ulice Obětí
nacismu u domu č.p. 67. Vybudoval ji ke cti svého patrona v polovině 18.
století váţený místní měšťan, člen soudu a městské rady pan Vincenc
Dressl z Neuberga (zemřel r. 1722). barokní kaple s širokým vchodem a
štítem nad ním měla délku 2,8 metrů a šířku 2,5 metru a byl v ní oltářní
obraz světce. Později náleţela majitelce domu č. p. 67 paní E.
Bachmaierové.
Jak o tom svědčí připojený obrázek, kapli stačil ještě zakreslit pan Karel
Šrámek v r. 1932, vzápětí pak na jejím místě vyrostl nový obytný dům.
Originál Šrámkova akvarelu je v ašském muzeu.
Kostel Nalezení Svatého Kříže v Chebu: 1932-1950
Kirche Hl. Kreuzerfindung in Eger
Kostel Nalezení Svatého Kříţe byl postaven v letech 1930 – 1932 na
výjezdu města směrem k Wiesu (dnes Svatému Kříţi) v rámci nového
velkoryse pojatého klášterního areálu Kongregace milosrdných sester sv.
Kříţe, které se potřebovaly se svojí školou, internátem, učitelským
ústavem přestěhovat do větších prostor. Architekti Anton Schneider a Karl
Pascher navrhli novorománský trojlodní kostel, který připomíná
starokřesťanské či raně románské basiliky. Kostel byl vyzdoben pracemi
chebských umělců. Po válce se klášter s nemocnicí stal internačním
táborem pro Němce určené k transportu. Sestry sv. Kříţe zde byly
ponechány do r. 1950. Pak byla kongregace rozpuštěna a nahradili ji
pohraničníci, kteří zde sídlili aţ do roku 1990. Samotný kostel slouţil jako
tělocvična, jeho presbytář se po poţáru ocitl v troskách, vybavení bylo
zcela zničeno. Do katastrofálního stavu klášter s kostelem posléze přivedla
správa velitelství České policie v Chebu. Volně přístupný a nehlídaný areál
se stal vítaným eldorádem vandalů. V 90. letech byl klášter s kostelem
navrácen církvi, po roce 2000 pak prodán do soukromého vlastnictví.
Snímek je z období po roce 2000.
Kostel sv. Oldřicha v Dřenicích: 12. stol.-2009
Kirche des Hl. Ulrich in Treunitz
Dřenický kostel sv. Oldřicha patří k nejstarším sakrálním stavbám regionu.
Jeho počátky můţeme na základě zachovaného románského portálu hledat
na přelomu 12. a 13. století. V roce 1680 byl kostel radikálně přestavěn v
barokním slohu, ale z původní stavby se zachovalo zdivo a mnohé detaily,
například přenesená část románského portálu v západním průčelí, osazená
pozdně gotickými dveřmi, nebo další stavební prvky z goticko-renesanční
přestavby v 16. století ve spodní části věţe. Vysvěcení kostela proběhlo v
roce 1683. V kostele se ještě zachovaly patrové empory z barokní doby,
ale jinak raně barokní vybavení bylo rozkradeno a zničeno. V 60. letech
20. stol. byla obec Dřenice z 90% zatopena nově vybudovanou přehradou
Jesenice a z celé obce zůstal stát pouze osamocený kostel a několik
stavení. V 70. letech byla ještě snaha v kostele konat bohosluţby, ne však
dlouho, pro nezájem rekreantů. Kostel pak postupně chátral aţ do 90. let,
kdy došlo k jeho opakovanému vydrancování a téměř úplnému zničení
inventáře. V roce 2009 byl kostel předán do soukromého vlastnictví.
Snímek je z roku 2008.
Synagoga v Chebu: 1893-1938
Synagoge in Eger
Synagoga byla během jednoho roku vybudovaná v r. 1893 na rohu
dnešních ulic Hradební a Obrněné brigády. Jednalo se o tzv. třetí
novodobou synagogu. Předchozí středověké i novodobé svatyně stály na
jiných místech. Byla to stavba v módním byzantském stylu, která působila
velkolepým dojmem, coţ zdůrazňovala její monumentální kopule s
pozlacenou špicí. Výška hlavní lodi dosahovala 15 metrů. Při
henleinovském puči dne 12. 9. 1938 se města zmocnili vzbouřenci a
ţidovské obyvatele, kteří pro stáří nebo jiné důvody nemohli uprchnout,
veřejně týrali a poniţovali. Po odstoupení pohraničí pak nacisté zúčtovali
se zbytkem Ţidů definitivně. Synagoga byla vypleněna a zničena poţárem
při tzv. křišťálové noci z 9. na 10. 11. 1938 a posléze zbořena. V roce
1989 byl na místě synagogy postaven panelový dům a na něm v r. 2004
odhalena pamětní deska.
Snímek zachycuje stav před r. 1934.
Kostel Nejsvětější Trojice ve St. Hrozňatově: 1670-2008
Dreifaltigkeitskirche in Alt Kinsberg
Kostel Nejsvětější Trojice, slouţící jako zámecká kaple, byl v areálu
zámku ve Starém Hrozňatově postaven nejspíše v roce 1670. Na jeho
místě pak byla vybudována v roce 1758 nová kostelní budova stejného
zasvěcení. Jedná se o barokní jednolodní neorientovanou bezvěţovou
stavbu s půlkruhovým presbytářem a východním vstupním rizalitem se
štítem, nad kterým je sanktusník. V presbytáři se nachází panská oratoř,
přístupná chodbou přímo ze zámecké budovy. Zajímavá je nástropní
malba nad kruchtou, na které je zachycena i podoba kostela a hradu.
Pozůstatky zařízení pocházejí částečně z 18. století, částečně jsou mladší
pseudoslohové. Kostel byl v r. 2007 spolu s celým zámkem převeden do
soukromého vlastnictví a v současné době se opravuje.
Snímek zachycuje stav kolem r. 2000.
Kaple Neposkvrněného početí na Chlumečku: 1711-????
Kapelle des Unbefleckten Empfängnis in Lehenstein
Mešní kaple při zámku na čtvercovém půdorysu se skosenými nároţími.
Postavena roku 1711 Josefem Werndlem. Sklenuta kupolí, na severní
straně se nacházela sakristie. Kaple stála po vjezdu do obce Chlumeček po
levé straně silnice těsně za potokem (její místo zcela zarovnáno). Kdy
kaple zanikla, není známo.
Snímek zachycuje stav kolem r. 1895.
Bez fotodokumentace:
Kostel sv. Jana Křtitele na Svatém Kříži: 1600-1871
Kdyţ v 16. století zuřil v okolí mor, chebští vděčni za ochranu před
nákazou postavili v osadě Svatý Kříţ kapli, která byla r. 1600 rozšířena na
filiální kostel, který stával vpravo od silnice u rozcestí ke Slapanům před
starým dvorem. U kostela byl zaloţen malý hřbitov a sídlil zde ode
dávných dob poustevník, poslední jménem Šebestián Häufling. V nové
době kostel pustl, zřítila se jeho věţ, aţ musel být roku 1871 celá stavba
demolována. Vnitřní vybavení (sochy) bylo přeneseno do farního kostela
sv. Mikuláše a stavební materiál byl prodán soukromníkovi.
Kaple Svaté Trojice v Chebu: pol. 19. stol.-pol. 20. stol.
Kapli zbudovala jako soukromou kapli rodina Voglova asi v první polovině
19. stol. Kaple obdélného tvaru stávala v dnešní ul. 17. listopadu vpravo
před mostem přes ţelezniční trať Cheb – Schirding v místech, kde je nyní
prodejna pouţitých automobilů. Kaple zanikla v polovině 20. stol.
Kostel Navštívení Panny Marie, původně synagoga v Jánské ul.
???

Podobné dokumenty