Světový unikát - románskogotická kaple

Komentáře

Transkript

Světový unikát - románskogotická kaple
Poklad štaufské gotiky, který nám může závidět celý svět
Pohled na chebskou hradní kapli, která zvenku vypadá jako pevnost.
V roce 2013 jsme si připomněli 800 let od vzniku Zlaté buly sicilské, dokumentu prvořadého
státního významu, který z našich zemí učinil natrvalo království, a pojem český král tak na
mnoho staletí vstoupil do dějin Evropy.
Bulu vydal Fridrich II., budoucí císař, který v roce 1212 byl jen sicilským králem. Tato fakta
znají i žáci na základní škole, málokdo však ví, že tento panovník z rodu Štaufů, nejslavnější
císař vrcholného středověku a opravdový otec italské renesance, velmi rád pobýval v
západočeském Chebu a že je tu s ním spojena
památka, kterou nám může závidět celý svět.
Fridrich II. většinu života strávil v Itálii, ale když v
letech 1212 – 1220 cestoval po střední Evropě,
pravidelně se zastavoval v Chebu. Z dokumentů
víme, že tu pobýval v červenci 1213, v červnu 1214,
v listopadu a v prosinci 1215 a v listopadu 1219.
Vzdušný interiér horního patra chebské kaple,
kde se gotická klenba lehce vznáší držena
nádhernými mramorovými sloupy.
V roce 1213 tu hostil Přemysla Otakara I. a vybrané
říšské hodnostáře, v roce 1214 opakovaně přijel za
Fridrichem do Chebu český král a objevila se tu řada
osobností, třeba magdeburský arcibiskup Albrecht II., který financoval stavbu první gotické
katedrály v Německu.
Vzácné hosty, kteří na chebský hrad za Fridrichem II. zavítali, musela přímo fascinovat
patrová kaple na nádvoří, která náleží k nejpozoruhodnějším dílům rané gotiky ve střední
Evropě.
Každý, kdo vstoupí dovnitř, je překvapen. Přízemí je ponuré, vypadá spíš jako krypta, ale
horní patro je zalité světlem a raně gotická klenba se tu nad vámi přímo vznáší, vypadá jako
krásný baldachýn, přidržovaný štíhlými mramorovými sloupy, které působí velmi elegantně.
Cesta ke světlu
Mysticky působící kontrast potemnělého přízemí a prosvětleného patra evokuje cestu z
temnoty ke světlu, ze světa pozemského k nebeskému. Architekt, který toto vymyslel, dobře
věděl, jak zaujmout diváka, a existuje jen málo staveb na světě, kde si divák tak intenzivně
uvědomí, jak lze pomocí konstrukce, architektonické dekorace a kamenických článků
rafinovaně ozvláštnit interiér stavby, která zvenku na nádvoří působí téměř jako hradní
pevnost, vybudovaná z pevného kamene.
O chebské palácové kapli a o době jejího vzniku byly odborníky vysloveny různé a často i
protichůdné názory. Mezníkem pro její datování se stal slib mladého Fridricha II., že bude
respektovat majetky a práva římské církve, což potvrdil 12. července 1213 listinou
podepsanou „v kapli na hradě v Chebu“, jak se praví v dokumentu.
Gotická klenba
Někteří tvrdí, že kaple nebyla ještě dokončená, takže právní akt asi proběhl v jejím přízemí,
zatímco horní patro bylo ještě pod lešením, jiní badatelé uvádějí, že tu kaple stála už v létě
1213 ve své plné kráse. Stavebníkem skvělého architektonického díla tak mohl být Fridrich
II., ale možná i jeho otec, císař Jindřich VI., nebo strýc, král Filip Švábský.
Štaufský styl
Ale mnohé nasvědčuje, že za vznikem patrové císařské kaple v Chebu opravdu stál Fridrich
II., nejslavnější vládce dynastie Štaufů, kterou Němci obdivují tak jako my Přemyslovce nebo
Lucemburky. Architekturu kaple totiž charakterizuje propojování forem románského stylu a
gotiky, což tvoří dohromady osobitý „štaufský“ styl, s jakým se setkáme na nejslavnějších
Fridrichových stavebních zakázkách v italské Kampánii a Apulii a také na Sicílii.
Fridrich II. měl také značný zájem o matematiku, fundovaně třeba diskutoval s Leonardem
Fibonaccim, který zavedl do evropské matematiky arabské číslice. A propracovanost
půdorysu chebské stavby prokazuje, že se tu výrazně uplatňuje talent dobrého architekta i
matematika, což je třeba typickým rysem Fridrichova fascinujícího hradu Castel del Monte,
postaveného na pravidelném půdorysu osmiúhelníku.
V kapli najdeme jeden z nejodvážnějších
erotických motivů v evropském umění
vrcholného středověku.
V Chebu nejde jen o architekturu. V interiéru návštěvník najde velmi bohatou sochařskou
dekoraci. Originální jsou zejména hlavice mramorových sloupů v prvním patře. Na jedné
spatříme andělské bytosti s biblickými knihami a svitky v rukou, na druhé necudné figury, z
nichž nahý onanující muž patří k nezapomenutelným dojmům pro každého pozorného diváka.
Dobro a zlo, neřest a ctnost, to byl přesně způsob uvažování příznačný pro Fridricha II., který
miloval na svém dvoře vyhrocené polemiky učenců i slovní souboje básníků.
Opomenutý zázrak
Chebská kaple je umělecký zázrak. Nikde ve střední Evropě nenajdeme jiné dílo spjaté přímo
se Štaufy, které by svojí krásou a zachovalostí mohlo konkurovat patrové kapli na chebském
hradě. Jde přímo o manifest originální štaufské gotiky. Už v roce 1935 vlivný americký
badatel Cresswell Shearer tvrdil, že právě Cheb výrazně ovlivnil stavební zakázky Fridricha
II. v Itálii. Na jeho prorocké tvrzení se však nepochopitelně zapomnělo.
Západočeský unikát se naopak dostal do izolace. Pro Němce je památka někde v Česku, tedy
v cizině, a pro Čechy je to německé umění, které se do dějin národního umění nehodí. Není
náhoda, že poslední a jediná samostatná kniha o chebské kapli vyšla v roce 1929, a to
německy. Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů tu sice udělal před
pětadvaceti roky rozsáhlý stavebně historický průzkum celého objektu, ale výsledkem byl jen
na psacím stroji sepsaný tlustospis, který dnes existuje pouze ve dvou exemplářích.
Pečeť císaře Fridricha II.
Ostatně macešsky se k samotnému Fridrichovi II. zachovalo i město Cheb. V jeho centru
najdeme impozantní monument se záznamem všech historicky důležitých událostí. Jméno
Fridricha II. tu zcela nepochopitelně chybí. Navzdory tomu, že to byl nejúžasnější panovník
evropského středověku, a navzdory tomu, že on sám měl Cheb nesmírně rád, a kdykoli mohl,
tak tu pobýval a přijímal zde i významná státnická rozhodnutí.
Autor textu a fotografií: Peter Kováč, Právo,dostupné na:
http://www.novinky.cz/cestovani/tipy-na-vylety/242175-poklad-staufske-gotiky-ktery-nammuze-zavidet-cely-svet.html