My jsme hráli na cimbály a všichni myši tancovali!

Naživo
"My jsme hráli na cimbály a všichni myši
tancovali!"
10.11.2012 16:13, Kristina Bílá
Šest let trvalo, než se parta kdysi dobrých kamarádů sešla a udobřila. Sice se tak stalo při
smutné události, jakou byl pohřeb jiného přítele, ale hlavně že k tomu vůbec došlo. Pražský
výběr totiž nepatří nikam jinam než na pódia. Staré dědky bez talentu si tedy představujeme
rozhodně jinak!Fotogalerie
Členové Pražského výběru před svým koncertem v Praze, jímž
odstartovali svou malou šňůru, avizovali, že se mohou diváci
připravit na pěkný průser. A taky že ať se všichni připraví na to,
že Kocáb nezpívá tak jako dřív a každý z členů udělá sotva krok.
Ha ha. Pěkně si nás pánové podali. Po vystoupení v holešovické
Tiposport areně už jim nikdo nebude věřit něco o starých
vykopávkách, jejichž nejlepší doba už pominula. Kapela odehrála
v původní sestavě dvouhodinový set, během kterého zazněly dvě
její nejzásadnější desky "Straka v hrsti" a "Výběr". A všem bylo
zas hej.
Složení publika bylo dopředu jasné. Asi těžko byste v něm našli
růžolící blondýnky s minisukněmi. Fandové tzv. nové vlny, již
Pražský výběr reprezentuje, nosí spíš kožené bundy. Také mají
© Honza Průša, musicserver.cz
dospělé děti, kterým chtěli ukázat, na co dřív pařili za mlada oni,
a tak je přivedli s sebou. Příležitost poslechnout si Pavlíčka a spol. nevynechal snad nikdo v
této věkové kategorii, protože hala praskala v základech. S pivem v ruce šťastně sledovali své
oživlé vzpomínky na pódiu, aby pak formaci uštědřili takový potlesk, že by porazil i statného
vola.
Pražský výběr se už kolem sedmé hodiny pustil do prvního úkolu
- přehrát popořadě "Straku v hrsti". Kocáb nastoupil s ležérním
kloboučkem ve slušném obleku, bez černých brýlí ani krok.
Opakem mu byl Vilém Čok s křiklavým kašpárkovským
kloboukem a přidrzlým ksichtem. Za bicími se rozmáchl Jiří
Hrubeš a už to jelo. "Hrabě X", "Na Václavském Václaváku",
"Straka v hrsti" a tak dál. Kapele do zad šajnilo pět obřích
projekčních tabulí, na nichž se postupně proháněly myši, svítily
červené oči, pouštěly psycho klipy nebo mladší podobenky
hlavních aktérů. Vtipným překvapením bylo i zjevení Ondřeje
Soukupa, který v bělostném obleku přišel říci klasickou hlášku ze
skladby "S.O.S." "Haló, Soukup. Haló?" a zase odkráčel do
zákulisí. A další potěšující zjištění? Vilda Čok ještě pořád umí tak
© Honza Průša, musicserver.cz
báječně vřískat.
Po finálním "Nádraží" se hudebníci uklidili pryč, aby nechali Hrubeše vyřádit na bicích. Jeho
funkce na koncertě totiž po první hodině končila - bubenickou štafetu předával Klaudiu
Kryšpínovi. Oba bicmanové si střihli samostatné i společné sólo, což večer skvěle zpestřilo.
Kryšpín, obdivovatel Porcupine Tree, dokázal, že patří mezi nejkreativnější bubeníky u nás.
Paličky musí mít přirostlé k rukám, protože jinak není jeho výkon logicky vysvětlitelný.
To už se ale na scénu přivezl v invalidním vozíku
Kocáb. Bílá rukavička, splývavý plášť a černé
lennonky, za ním se s rumbakoulemi kolem krku
proháněl Ropotámo. To zase Michal Pavlíček se radši
držel hlavně ve svém rohu. Nenosí už sice super
šílené vlasové kreace, místo toho si ale na hlavu
narazil svůj pověstný bílý chlupatý klobouk. O tom,
© Honza Průša, musicserver.cz
že se před ním jeho vlastní kytara klaní, jen jak na ni
koukne, je zbytečné se zmiňovat. Pražský výběr udržoval svižné tempo, nenechal se
znervóznit, ani když halou zněl hlas otravné ženy ve skladbě "Sbal si to svý ráno". "Když jsme
byli mladší, tak jsme zrychlovali," prohlásil posléze o rytmu Kocáb. "Dneska to už musíme
hlavně udržet," dodal s nadsázkou.
"Tahle hala by se fakt měla oprostit od pořádání kulturních akcí.
Ten zvuk je tak špatnej, až se mi chce brečet," povzdechla si na
toaletách neznámá dáma. Jak už to u Tipsport areny bývá, zvuk
zněl v každé části haly jinak. Věčný problém ale většina z
přítomných rockerů nevnímala. Spolu s "Chvastounem" tančili
jako ti hlodavci, o nichž se v písni zpívá, a večer se pomalu blížil
ke konci. Dvě hodiny se znovuvzkříšenou bandou se nesly v
černém vtipu, typické ironii a skvělém hudebním výkonu. Pražský
výběr zkrátka i po letech baví, stejně jako jejich analogový zvuk.
Jestliže význam slova průser znamená ve výběráckém slovníku
takové vystoupení, jaké předvedli včera, doufáme, že jsou pánové
opravdu velcí průseráři.
© Honza Průša, musicserver.cz