Nebojácný soucit

Transkript

Nebojácný soucit
DharmaGaia
Knížky pro přemýšlivé lidi
Tato knížka je překladem série učení
a komentářů k Sedmibodovému výcviku mysli, které pronesl Dilgo Khjence
Rinpočhe (1910–1991), jeden z hlavních mistrů školy Ňingma, během své
poslední návštěvy ve Francii v létě
1990, a je považována za jeho duchovní závěť. Česky vyšly rovněž jeho knihy
Poklad v srdci probuzených (DharmaGaia 2006) a Sto veršů rad mistra jménem Padampa Sanggjä lidem z Tingri
(DharmaGaia 2009).
Nebojácný soucit
Jedním ze základních textů tibetského buddhismu je slavný Sedmibodový výcvik mysli velkého
indického mistra meditace Atíši
(10.–11. stol.). Tento výcvik mysli stručně vysvětluje mahájánovou
praxi bódhisattvy a jeho obsah
sahá od meditace tonglen (imaginativní výměna štěstí za utrpení)
až k praktickým radám, jak lze nevyhnutelné životní těžkosti využít
pro další postup na cestě vnitřního
osvobození.
Dilgo Khjence Rinpočhe
„Veškeré bezpráví tohoto světa, všechen
existující strach a utrpení byly způsobeny
lpěním na vlastním ,já‘! Co si s tímto
strašlivým démonem počnu…?“
Dharmagaia
Knížky pro přemýšlivé lidi
Dilgo Khjence Rinpočhe
Nebojácný soucit
Vysvětlení Atíšova Sedmibodového výcviku mysli
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
Dilgo Khjence Rinpočhe
Nebojácný
soucit
Vysvětlení Atíšova
Sedmibodového výcviku mysli
DharmaGaia
Praha 2013
...
5. srpna 2013 13:04:06
3
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
Přeložil Marek Štys
Nakladatel děkuje panu Liborovi Malému
za finanční podporu při vydání této knihy.
KATALOGIZACE V KNIZE — NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
Dil-mgo-mkhyen-brtse, rinpočhe
Nebojácný soucit: vysvětlení Atíšova Sedmibodového výcviku mysli /
Dilgo Khjence Rinpočhe; [z anglického originálu… přeložil Marek
Štys]. – 2. vyd. – Praha: DharmaGaia, 2013. – 146 s. – (Mangalam) –
Název originálu: Enlightened courage
243.4–584.5 * 24–584.7 * 165.322 * 24–1/–9 * 243.6 * 243.4 *
24–29 * (515)
– Atíša Dípankara, 982–1054. Bodhipathapradípa
– Che-kha-ba-ye-shes-rdo-rje, 1101–1175. Lodžong dön dünma
– Dngul-chu-thogs-med-bzang-po, 1295–1369.
Rgyal ba’i sras kyi lag len sum cu so bdun ma
– duchovní cesta
– duchovní cvičení
– duchovní poznání
– učení buddhismu
– vadžrajána
– tibetský buddhismus
– duchovní literatura – Tibet (Čína) – 11.–14. stol.
– přednášky
– pojednání
– komentáře
22/24 – Náboženství Dálného východu. Indická náboženství.
Hinduismus. Buddhismus [5]
Copyright © by Editions Padmakara, 1992
Translation © by Marek Štys, 2007
Czech edition © by DharmaGaia, 2013
ISBN 978–80–7436–036–7
...
5. srpna 2013 13:04:06
4
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
Buddha Šákjamuni
...
5. srpna 2013 13:04:06
5
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
Předmluva
V září 1991 se završil pamětihodný život Kjabdže Dilgo
Khjence Rinpočheho, jednoho z předních básníků, učenců,
filosofů a meditačních mistrů mahájány a tradic vadžrajánového buddhismu mahámudry a dzogčhenu, jehož ctily
tisíce studentů z Tibetu i z celého světa.
Bylo pro nás velkou ctí a štěstím, že jsme v létě 1990
mohli oslavit patnácté výročí první návštěvy Dilgo Khjence
Rinpočheho na Západě. Na žádost svých studentů vedl
Rinpočhe od 15. července do 15. srpna seminář nazvaný
„ Jádro buddhistické stezky“, jehož program zahrnoval cvičení, meditace, výuku, iniciace a esenciální instrukce
všech hlavních škol tibetského buddhismu. Měsíční seminář proběhl v Rinpočheho evropském sídle Žečhen Tänňi
Dargjäling, La Sonnerie, v Dordogne ve Francii.
Rinpočhe se přizpůsobil různým schopnostem a potřebám jednotlivých účastníků a předal množství nauk rozdílných úrovní tak, aby všichni v co největší míře dosáhli
vnitřního míru a svobody. Ze všech učení, která Khjence
Rinpočhe a ostatní lamové při této příležitosti předali, je
výjimečné a obzvláš důležité učení Nebojácný soucit.
Jsem proto velice vděčný, že mě překladatelská skupina
Padmakara a vydavatelský kolektiv požádali, abych k této
knize napsal úvod.
Učení, které zde Rinpočhe předal, komentuje „Výcvik
mysli“ indického mistra Atíši (982–1054) a tibetského
mistra Thogme Zangpa (1295–1369) a Rinpočhe je zároveň vyučoval na základě své celoživotní praxe a zkušeností.
6
Předmluva
||
...
5. srpna 2013 13:04:06
6
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
Je skutečným jádrem celé praxe tibetského buddhismu
a po více než dva a půl tisíce let tvoří nezbytnou podstatu
učení mistrů všech buddhistických zemí.
Toto učení je začátkem, cestou a plodem všech tradic.
Tradice Gelug je graduální cestou se třemi rovinami porozumění a třemi hlavními tématy. Tradice Sakja, která se
také nazývá „Cesta a Plod“, je přípravou ke třem vizím.
V tradici Kagjü, ve které splývají v jeden proud transmise
výcviku mysli mistrů Kadampy a ústní transmise Milaräpových instrukcí k mahámudře, se za příčinu považuje
buddhovská přirozenost, za základ vzácný lidský život, za
hybnou sílu duchovní mistři, za obratné prostředky jejich
esenciální pokyny a za plod dosažení buddhovských těl neboli kájí a moudrostí. Tradice Ňingma kombinuje rozhodnutí osvobodit se z koloběhu bytí uvědoměním si jeho
marnosti, nezvratné přesvědčení o platnosti zákona o příčině a následku našeho jednání, nezištnou mysl fungující ve
prospěch ostatních a dokonalé vnímání všech jevů jako prvotně čistých.
Ačkoli je tato nauka plodem zkušeností mistrů minulosti, je přizpůsobena dnešní době a snadno ji můžeme uplatnit v každodenním životě. Prospěch, který přináší, odpovídá našim nejhlubším potřebám a rozvíjíme skrze něj své
dobré srdce, laskavost a svobodu.
Rád bych poděkoval všem, kteří se zasloužili, aby se učení v dané době uskutečnilo, a také překladatelské skupině
Padmakara a vydavatelskému kolektivu za přípravu celé
knihy. Obzvláš rád bych poděkoval Khjence Tulku Džigme Nüden Dordžemu, který se neúnavně věnoval přepisu
učení v tibetštině a následnému překladu do angličtiny. Mé
Předmluva
||
...
5. srpna 2013 13:04:06
7
7
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
díky patří i Wulstanu Fletcherovi, Pema Ješe, Kristine Permildové a všem těm, kteří přispěli k přípravě a vydání tohoto textu.
Modlím se, aby tato kniha v kterémkoli jazyce inspirovala k přijetí vzácných učení, která jsou v Tibetu již po staletí
uchovávána v dokonalé čistotě. Tento text je pouze malou
ukázkou z nepředstavitelné pokladnice vědomostí. Modlím se, aby v budoucnu zavládla svoboda a nám bylo umožněno uchovat své právoplatné dědictví a podělit se o ně se
zbytkem lidského pokolení.
U příležitosti pravidelné měsíční vzpomínky na Džedrung Rinpočheho (1856–1922), který byl jedním z nejpřednějších žáků prvního Khjenceho (1820–1892) a Kongtrula Velikého (1813 až 1899) a stal se hlavním mistrem
Kjabdže Düdžom Rinpočheho (1904–1987) a Kangjur
Rinpočheho (1898–1974), se modlím za dlouhý život
všech učitelů a za to, aby se naplnila veškerá jejich přání
dobra pro všechny bytosti. Modlím se, aby ustaly války,
hladomory, veškeré nemoci a přírodní katastrofy. Modlím
se, aby se Kjabdže Dilgo Khjence Rinpočhe brzy vrátil,
opět se ujal našeho vedení, rozezněl buben dharmy,
a všechny bytosti tak přivedl do stavu úplného probuzení.
Cetrul Pema Wangjal
Saint Léon-sur-Vézère
30. dne 7. měsíce roku Vody a Opice 2119
(26. září 1992)
8
Předmluva
||
...
5. srpna 2013 13:04:06
8
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
Úvod
Bódhisattvové jsou ti, kdo usilují o dosažení probuzení ve
prospěch všech ostatních bytostí. Jejich stezka je cestou
nelpění na „já“, cestou výcviku mysli, během kterého se
učí, jak postupně překročit své obvyklé sebestředné zaujetí plné obav a starostí o sebe sama a soustředit svůj zájem
a účast na druhé. Tento nezištný postoj je základem a jádrem celého Buddhova učení mahájány neboli velkého
vozu, systému filosofie a meditace, který je popsán v rozsáhlém množství knih a komentářů. V dnešní době je obtížné nalézt čas ke studiu — nemluvě o pochopení —
všech těchto podrobných textů a jedno úsloví praví, že
množství stromů nám někdy zabraňuje vidět les. „Sedmibodový výcvik mysli“ však vysvětluje souhrn bódhisattvovské praxe a jeho obsah sahá od meditace tonglen (imaginativní výměně vlastního štěstí za utrpení druhých) až
k praktickým radám, jak nevyhnutelné životní těžkosti využít pro další postup na cestě k probuzení.
Tato učení přinesl do Tibetu poprvé v 11. století velký indický mistr Atíša, který přijal instrukce od nejuznávanějších
mistrů své doby. Hlavní Atíšův žák Domtönpa je předal
Čhekawa Ješe Dordžemu, který je jako první uspořádal
v písemné podobě. „Sedmibodový výcvik mysli“ je od té
doby v nepřerušené linii předáván až dodnes.
Tato kniha je překladem učení, která předal Kjabdže
Dilgo Khjence Rinpočhe během své poslední návštěvy ve
Francii v létě 1990, pouhý rok předtím, než v roce 1991
zemřel v Bhútánu. Rinpočhe, který se při svých přednášÚvod
||
...
5. srpna 2013 13:04:06
9
9
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
kách opíral o komentář ctěného mistra Ngulčhu Thogme
Zangpa, hovořil ke shromáždění asi tří set lidí ve velkém
stanu vztyčeném v zahradě své rezidence La Sonnerie
v Dordogne. V průběhu přednášek se o těchto podružných
detailech zmiňuje. Skutečnost, že Rinpočhe zanedlouho
poté opustil tento svět, dodává jeho slovům velké naléhavosti, a mnozí jeho žáci je proto považují za jakýsi dar na
rozloučenou. S hlubokou vděčností a s nejupřímnějšími
modlitbami za jeho brzký návrat nyní tento překlad nabízíme veřejnosti. Před učením Khjence Rinpočheho navíc
otiskujeme celý původní text Čhekawova „Sedmibodového výcviku mysli“, který je pak v průběhu celého díla řádek po řádku komentován. Na konec učení jsme připojili
překlad modlitby zahrnující hlavní témata Výcviku mysli,
kterou složil první Khjence Džamjang Khjence Wangpo při
návštěvě Atíšova sídla v Tibetu.
Bylo by dobré připomenout, že když Rinpočhe předával
své učení, hovořil ke skupině složené převážně z praktikujících buddhistů, kteří již byli obeznámeni s širšími koncepty
nauky, jmény a historií tradice. S vědomím, že se kniha dostane k mnohem širšímu okruhu čtenářů, jsme ji opatřili
poznámkami a slovníčkem. Ačkoli nejsou vyčerpávající,
doufáme, že čtenářům dosud neseznámeným s myšlenkami
buddhismu poslouží jako zdroj základních informací.
Nahrávku Rinpočheho slov přepsal a přeložil Khjence
Džigme Rinpočhe a k vydání ji připravil Wulstan Fletcher
s neocenitelnou pomocí Kristine Permildové, Michaly
Abramseové, Heleny Blanklederové, Anne Bensonové,
Stephena Gethina, Charlese Hastingse a Johna Cantiho,
členů překladatelské skupiny Padmakara.
10
Úvod
||
...
5. srpna 2013 13:04:06
10
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
Kořenový text
SEDMIBODOVÝ
VÝCVIK MYSLI
sepsal Čhekawa Ješe Dordže
...
5. srpna 2013 13:04:06
11
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
Atíša Dípankara (982–1054)
...
5. srpna 2013 13:04:06
12
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
Kořenový text
Nejprve prováděj přípravná cvičení.
[1]
Všechny jevy považuj za sen.
[2]
Analyzuj nezrozenou povahu prvotního vědomí.
[3]
Protilátka se sama od sebe rozpustí.
[4]
Povaha cesty spočívá v álaji.
[5]
Po meditaci považuj veškeré jevy za iluzorní.
[6]
Cvič se střídavě dávat a brát.
[7]
Obojím osedlej svůj dech.
[8]
Tři druhy objektů, tři jedy a tři kořeny ctnosti.
[9]
A činíš cokoli, cvič se v dodržování zásad.
[10]
Se sledem cvičení začni u sebe.
[11]
Je-li celý svět naplněn zlem, přeměň veškerá protivenství na cestu k osvobození.
[12]
Veškerou vinu svaluj na jediné.
[13]
Přemítej o dobrotě všech bytostí.
[14]
Nepřekonatelnou ochranou je prázdnota; iluzorní
jevy jsou vnímány jako čtyři káje.
Kořenový text
||
...
5. srpna 2013 13:04:07
13
13
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
[15]
Nejlepší metodou je zvládnout čtyřdílnou praxi.
[16]
Nepředvídané okolnosti použij jako cestu k probuzení
v okamžiku, kdy se objeví.
[17]
Krátce shrnuté základní pokyny: Uve
v praxi
pět sil.
[18]
Jako návod k umírání mahájána vyučuje těchto pět
sil. Záleží na tvém jednání.
[19]
Veškerá dharma má jediný cíl.
[20]
Spoléhej na lepšího ze dvou svědků.
[21]
Veselá mysl nech je ti oporou.
[22]
Zkušený může cvičit i rozptýlen.
[23]
Vždy se cvič ve třech všeobecných bodech.
[24]
Změň svůj postoj a pevně jej udržuj.
[25]
Nehovoř o nedostatcích.
[26]
Neměj názory na jednání druhých.
[27]
Nejprve pracuj na svých nejsilnějších rušivých
emocích.
[28]
Vzdej se touhy po výsledku.
[29]
Vzdej se otráveného jídla.
14
Sedmibodový výcvik mysli
||
...
5. srpna 2013 13:04:07
14
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
[30]
Neospravedlňuj své jednání smyslem pro
povinnost.
[31]
Neoplácej urážku urážkou.
[32]
Nečekej v záloze.
[33]
Neútoč na slabosti.
[34]
Nenakládej náklad dzo na oslí hřbet.
[35]
Nechval s postranními myšlenkami.
[36]
Nezneužívej lék.
[37]
Nesnižuj boha na úroveň démona.
[38]
Nezneužívej utrpení.
[39]
Vše dělej s jediným záměrem.
[40]
Na všechna protivenství užívej jediný lék.
[41]
Musíš učinit dvě věci, na začátku a na konci.
[42]
Bu
připraven přijmout cokoli.
[43]
Opatruj dvě věci, i kdyby tě to mělo stát život.
[44]
Cvič se ve třech obtížných disciplínách.
[45]
Hledej oporu ve splnění tří základních podmínek.
[46]
Medituj o třech postojích, které nesmějí
ochabnout.
[47]
Tři věci udržuj pohromadě.
Kořenový text
||
...
5. srpna 2013 13:04:07
15
15
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
[48]
Cvič nestranně ve všech oblastech; tvé cvičení musí
být hluboké a rozsáhlé.
[49]
Vždy medituj o tom, co je nevyhnutelné.
[50]
Nebu
závislý na vnějších okolnostech.
[51]
Tentokrát učiň, co je důležité.
[52]
Vyvaruj se omylů.
[53]
Na stezce bu
důsledný.
[54]
Ve výcviku bu
horlivý.
[55]
Osvobo
se analýzou a ověřováním.
[56]
To, co činíš, neber příliš vážně.
[57]
Nebu
špatně naložený.
[58]
Nebu
náladový.
[59]
Nečekej, že budeš odměněn.
[60]
Toto shrnuté jádro instrukcí, které přetváří vzestup
pětinásobného úpadku na cestu k probuzení,
předal Serlingpa.
[61]
Po dozrání karmy předchozího výcviku,
s pocitem mocné inspirace,
nedbal jsem utrpení a odsudků
a vyhledal pokyny, jak pokořit lpění na vlastním já.
I když te
zemřu, nemám čeho litovat.
16
Sedmibodový výcvik mysli
||
...
5. srpna 2013 13:04:07
16
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
UČENÍ
...
5. srpna 2013 13:04:07
17
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
Džamjang Khjence Wangpo (1820–1892)
...
5. srpna 2013 13:04:07
18
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
Úvod
Pocta Čänräzigovi,1 Velkému a Soucitnému!
Dokonalý v trojím výcviku
a svrchovaný ve dvojí bódhičittě,
šíříš všude učení Buddhovo,
korunuješ slávu držitelů nauky,
klaním se Ti, mistře, jemuž není rovno!
Na časté žádosti šastných žáků
sleduje slova vlastního mistra,
objasním nyní učení, které je
jedinou stezkou buddhů minulosti, přítomnosti i budoucnosti,
a pokladnicí všeho dobra a radosti.
n
Všichni, kteří si přejí dosáhnout nejvyššího a dokonalého
probuzení, by měli horlivě pěstovat relativní i absolutní
bódhičittu.
Mnohá učení mistrů tradice Kadam byla předávána
v rozpracované, středně rozpracované a zhuštěné podobě,
ale podstata všech těchto učení se nalézá v tomto textu,
„Sedmibodovém výcviku mysli“, který komentoval slavný
bódhisattva Ngulčhu Thogme Zangpo.2
V minulosti, kdy v Indii stále kvetla dharma, praktikovala šrávakajánová a mahájánová společenství odděleně
a následovníci šrávakajány se mahájánu neučili. Nebylo to
Úvod
||
...
5. srpna 2013 13:04:07
19
19
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
proto, že by učitelé byli proti ní zaujatí, ale z toho důvodu,
že mahájána vyučovaná v podobném rámci by na mysl posluchačů neměla žádný účinek, a dokonce by si ji mohli
i špatně vykládat. Mahájána byla proto držena v tajnosti
a teprve síla Guru Rinpočheho3 požehnání později umožnila, aby se po Tibetu, Zemi sněhů, volně rozšířila celá
dharma sútrajány i mantrajány. Pouze díky jeho laskavosti
dnes můžeme kráčet po stezce mahájány poté, co jsme
vstoupili do buddhadharmy, přijali závazky útočiště a pojali přání, aby Tři klenoty chránily všechny bytosti.
Mahájána má dva aspekty, hluboký a rozsáhlý. Hluboký aspekt je vysvětlen v Abhisamajálankáře a rozsáhlý
v Uttaratantře. Jsou to texty, které odpovídají druhému
a třetímu roztočení kola dharmy. Oba jsou nicméně podány ve zhuštěné podobě v Sútrálankárašástře, která vysvětluje rozsáhlé, oceánu podobné konání bódhisattvů. Učení
mistři by mohli všechny tyto záležitosti rozsáhle vyložit,
ale ve stručnosti můžeme říci, že hluboké a rozsáhlé aspekty mahájány jsou obsaženy v praxi dvou druhů bódhičitty,
relativní a absolutní.
Relativní bódhičitta je rozvíjena na úrovni běžné pojmové mysli, a dokonce i začátečník ji může dokonale vypěstovat za předpokladu, že nahlíží do svého nitra a správně
praktikuje. Po zvládnutí relativní bódhičitty navíc sama od
sebe vyvstává bódhičitta nejvyšší neboli absolutní, poznání
vipašjany, uskutečnění prázdnoty jako nepřítomnosti inherentní existence v „já“ i ve všech jevech. Právě tuto realizaci nazývají následovníci Kagjü mahámudrou a následovníci Ňingmy dzogčhenem. Jejich meditace se však v této
chvíli vymykají našim možnostem. Kdybychom malým dě20
Učení
||
...
5. srpna 2013 13:04:07
20
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
tem, které dosud pijí jen mléko, dali pevnou stravu, jako
ovoce, rýži nebo maso, nedokázaly by ji strávit — stejně
tak my se hned od počátku nemůžeme zabývat nejvyšší
bódhičittou. Musíme tedy začít s pěstováním relativní
bódhičitty.
Nágárdžuna4 kdysi řekl:
Pokud si my a s námi celý svět přejeme
dosáhnout nejvyššího probuzení,
vězme, že jeho základem je bódhičitta
pevná jako vládce hor:
Soucítění sahající do všech stran
a moudrost, jež překračuje dualismus.
Relativní bódhičitta má dva aspekty: aspekt prázdnoty
a aspekt soucítění. Pěstujeme-li soucítění, nesejdeme na
stezku šrávaků a pratjékabuddhů, a chápeme-li prázdnotu,
nebudeme bloudit ve třech světech samsáry. Dokonalé
probuzení je ve skutečnosti mimo samsáru i nirvánu. Soucitné jednání a porozumění prázdnotě můžeme přirovnat
ke kolům automobilu. Máme-li je všechna čtyři, auto je
pojízdné, pokud však jedno chybí, není možné vyrazit na
cestu. Meditace o prázdnotě bez soucítění není cestou mahájány, meditace o soucítění postrádající aspekt prázdnoty
také ne. Potřebujeme prázdnotu i soucítění dohromady.
Instrukce „Sedmibodového výcviku mysli“ pocházejí od
tří velkých učitelů mistra Atíši:5 Guru Maitríjógina, jenž
skutečně uměl přebírat na sebe utrpení druhých, Guru
Dharmarakšity, jenž si skrze meditaci o lásce a soucítění
uvědomil pravou povahu prázdnoty do té míry, že obětoval
Úvod
||
...
5. srpna 2013 13:04:07
21
21
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
vlastní maso, a Guru Dharmakírtiho, který žil na Zlatém
ostrově Serlingu (dnes je součástí Indonésie) a celý svůj život zasvětil pěstování bódhičitty.
Příběh praví, že jednoho dne rušil Maitríjóginovu výuku
štěkající pes. Jeden z posluchačů ztratil trpělivost, hodil
po něm kámen, zasáhl jej do boku a pes bolestivě zavyl.
Učitel pocítil nesmírnou lítost, vykřikl a zhroutil se z trůnu. „Tohle už je trochu přehnané,“ pomysleli si žáci. Maitríjógin však jejich pocity vytušil a pravil: „Pohle
te na má
žebra.“ A na jeho těle se přesně v místě, kam kámen psa
udeřil, objevila podlitina. Převzal na sebe utrpení zvířete.
V době, kdy pobýval na universitě v Nálandě, se Dharmarakšita setkal s mužem, který byl velmi nemocný a ztratil veškerou sílu. Lékaři mu řekli, že mu nemohou nijak
pomoci, protože jediným lékem na jeho nemoc je maso živého člověka. Nemocný muž byl velmi skleslý a přemítal,
kde by si takový lék obstaral. Dharmarakšita se o tom doslechl a pravil nemocnému: „Pokud to tvou chorobu vyléčí, daruji ti své vlastní.“ Nato si vyřízl kus masa ze stehna
a podal jej nemocnému, který je pozřel a úplně se uzdravil.
Tehdy Dharmarakšita ještě plně neuskutečnil pravou povahu prázdnoty a rána jej nesnesitelně bolela, zejména
když se večer v klášteře uložil ke spánku. Navzdory bolesti
ho však ani jednou nenapadlo, že by udělal něco nepřiměřeného, a ani v nejmenším svého činu nelitoval. Před svítáním upadl do lehkého spánku a ve snu se mu zjevil pohledný mladík, ze kterého vyzařovalo bílé světlo.
„Pro dobro živých bytostí bychom měli provádět právě
takovéto bódhisattvovské skutky,“ pravil mladík. „ Ještě ta
rána bolí?“
22
Učení
||
...
5. srpna 2013 13:04:07
22
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
Dharmarakšita přisvědčil a mladík, který byl ve skutečnosti Čänräzig, ránu pohladil a lehce pofoukal. Dharmarakšita tak přijal jeho požehnání, a když se probudil, rána
byla dokonale zacelená a prázdnota všech jevů se pro
Dharmarakšitu stala skutečností.
Dharmakírti žil na břehu moře a byl také znám pod jménem Guru Serlingpa, Guru ze Zlatého ostrova. Atíša u něj
zůstal dvanáct let. Cvičil podle jeho pokynů a výsledkem
bylo, že v něm bódhičitta zapustila pevné kořeny. Měl
mnoho učitelů a pokaždé, když zaslechl jméno některého
z nich, sepjal ruce na prsou — při sebemenší zmínce o Serlingpovi však spínal ruce na temeni hlavy a plakal. Den
skonu svých učitelů slavil každý rok, ale den Serlingpovy
smrti si připomínal každý měsíc. Žáci se ho ptali: „Ostatní
učitele uctíváte úplně jinak. Je to proto, že nebyli tak
moudří?“
„Všichni mí učitelé bez výjimky dosáhli nejvyššího stavu
realizace,“ odpověděl Atíša. „Ani jeden z nich nebyl obyčejnou lidskou bytostí a jejich schopnosti se nijak nelišily.
Bódhičitta však ve mně zapustila kořeny díky Serlingpovi,
a proto jsem mu také nejvděčnější.“
Serlingpova škola zahrnuje i učení Maitríjógina a Dharmarakšity. Existuje mnoho způsobů jejího výkladu, ale
shodně s učením mistra školy Kadam Čhekawa Ješe
Dordžeho6 se vykládá ve verších jako „Sedmibodový výcvik mysli“.
Úvod
||
...
5. srpna 2013 13:04:07
23
23
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
1. Základy pěstování bódhičitty
Nejprve prováděj přípravná cvičení.
[0]
Na úvod tohoto učení musíme zvážit tři věci: vzácnost lidského zrození, pomíjivost a nedostatky samsárické existence.
LIDSKÉ ZROZENÍ
V tomto okamžiku jsme obdařeni vzácnou lidskou existencí, která se vyznačuje osmnácti vlastnostmi a kterou je velice obtížné získat. Jsou-li Buddhova učení řádně uplatňována, pak platí následující rčení:
Dobře užívané tělo je lo k osvobození,
v opačném případě je kotvou poutající nás k samsáře.
Toto tělo je prostředkem všeho dobrého i zlého.
Z pohledu člověka hledajícího probuzení je mnohem lepší
být lidskou bytostí než se zrodit například v nebeských
oblastech, kde se bytosti živí božským nektarem, splnění
všech přání již předem zaručuje kouzelný strom a kde neexistují únava, obtíže, nemoci ani stáří. Tisíc buddhů této
kosmické kalpy dosáhlo nebo dosáhne probuzení ne v božské, ale v lidské podobě, která je obdařena osmi svobodami a deseti příznivými podmínkami. Lidské existence
navíc nelze dosáhnout silou nebo pouhou náhodou —
24
Učení
||
...
5. srpna 2013 13:04:07
24
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
vznikla následkem kladných skutků. Bytosti činí kladné
skutky jen zřídkakdy, a získat lidskou existenci je proto
skutečně obtížné. Nám se však podařilo zrodit se v lidské
podobě, setkali jsme se s buddhadharmou, vstoupili jsme
na cestu k probuzení a přijímáme učení. Pokud je však neuvedeme do praxe a budeme učení pouze naslouchat, nevysvobodíme se ze samsáry, a až se setkáme s obtížemi
zrození, nemoci, stáří a smrti, učení nám nijak nepomůže.
Kdybychom onemocněli a neřídili se radami lékaře,
mohl by být neustále nablízku, ale bolesti bychom se nezbavili.
POMÍJIVOST
Jak jsme právě řekli, zanedbáváme-li cvičení a meditaci,
učení nám nebude k ničemu. Náš život je navíc křehký
a pomíjivý, a jelikož okamžik smrti a její příčiny jsou nejisté, můžeme zemřít skutečně kdykoli. Můžeme si říkat:
„Až budu starší, začnu cvičit a meditovat, ale dokud jsem
mladý, budu žít jako všichni, vydělávat peníze, zdolávat
soupeře, pomáhat přátelům a podobně.“ Ve skutečnosti
však nikde není psáno, že se vyššího věku dožijeme. Vzpomeňte si například na své vrstevníky. Někteří zemřeli
v dětství, jiní v dospělosti, při práci a podobně. Stejně tak
náš vlastní život nemusí být nikterak dlouhý.
Ve srovnání s existencí v říši zvířat se navíc zdá, že lidské
existence je téměř nemožné dosáhnout. Když bychom
v létě prozkoumali hroudu hlíny, nalezli bychom v ní víc
tvorů, než má celá Francie obyvatel! Právě proto i z čistě
1. Základy pěstování bódhičitty
...
5. srpna 2013 13:04:07
25
||
25
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
matematického hlediska říkáme, že zrodit se jako lidská
bytost je obtížné. Měli bychom dospět k rozhodnutí, že
začneme praktikovat dharmu a přestaneme život promarňovat nesmyslným konáním.
Využít lidský život k pěstování buddhadharmy je jako
vypravit se přes oceán hledat drahocenný poklad a vrátit se
domů s množstvím cenností. Útrapy cesty budou dobře
odměněny. Byla by to ostuda, vrátit se zpět s prázdnýma
rukama! Nyní jsme obdařeni vzácnou lidskou existencí
a objevili jsme učení Buddhy. Díky požehnání a laskavosti
učitelů můžeme přijímat učení, studovat a meditovat.
Zabýváme-li se však pouze světskými záležitostmi, jako je
obchod, farmaření, porážení nepřátel, pomáhání přátelům,
snaha o získání vlivného postavení a podobně, a zemřeme-li dřív, než si uděláme čas na duchovní cvičení, je to
stejné, jako bychom se vrátili z ostrova pokladů s prázdnýma rukama. Jaká neuvěřitelná marnost! Proto bychom si
měli říkat: „Takovou šanci si nenechám ujít. Dokud mám
tuto vzácnou příležitost, budu praktikovat dharmu.“ Nejlepší by samozřejmě bylo cvičit celý život, ale přinejmenším bychom měli řádně přijmout útočiště, protože to je
podstatou buddhadharmy a uzavírá to brány do nižších
říší. Útočiště je univerzální protilátka, která může být použita při jakýchkoli nesnázích, a jeho pěstování je proto ze
všeho nejdůležitější.
Ačkoli mi v této chvíli nerozumíte, nebo hovořím pro
vás cizím jazykem, všichni si uvědomujete, že vám předávám jakési pokyny. Až budu pryč, všechno bude pro vás
přeloženo a vy si snad pomyslíte: „Ten lama nás naučil
něco důležitého, musím to začít uskutečňovat.“ Pokud
26
Učení
||
...
5. srpna 2013 13:04:07
26
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
skutečně začnete pravidelně cvičit, pak mělo mé učení nějaký smysl. Vezměte si ho tedy, prosím, k srdci.
NEDOSTATKY SAMSÁRY
Štěstí a utrpení zakoušíme následkem kladných a záporných skutků, a proto bychom měli zanechat zlého a co nejusilovněji pěstovat ctnost.
Dokonce i ten nejmenší hmyz v trávě si přeje být šastný, avšak neví, jak nashromáždit příčiny štěstí, totiž kladné skutky, ani jak se vyhnout příčinám utrpení, totiž zlému jednání. Zvířata se navzájem zabíjejí a pojídají
a bezděčně tak páchají záporné skutky. Přejí si být šastná, ale dělají pouze to, že vytvářejí příčiny svého budoucího neštěstí a prožívají utrpení. Taková je míra jejich nevědomosti a sebeklamu. Pokud by jim však někdo ukázal
pravdu, začaly by dokonce i s nasazením vlastního života
zdokonalovat ctnost, kterou by rozpoznaly jako zdroj svého štěstí. Podstatou Buddhova učení je jasně porozumět
tomu, které chování si máme osvojit a kterému se vyhnout.
Zanechej všech zlých skutků
a konej jen ty dobré,
dokonale ovládni svou mysl.
To je Buddhovo učení.
V tomto okamžiku jsme lapeni ve stavu sebeklamu, a měli
bychom si proto uvědomit všechny záporné skutky, kte1. Základy pěstování bódhičitty
...
5. srpna 2013 13:04:07
27
||
27
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
rých jsme se během mnoha životů až do současnosti dopustili. Od této chvíle bychom se měli vyvarovat všech
drobných i větších záporných skutků, stejně jako dáváme
pozor, abychom si do oka nezabodli trn. Měli bychom neustále posuzovat to, co děláme. Všechny záporné skutky
bychom si měli okamžitě přiznat a očistit je a všechny pozitivní skutky zasvěcovat druhým. Podle svých nejlepších
schopností bychom měli zanechat špatného jednání a snažit se konat dobro.
28
Učení
||
...
5. srpna 2013 13:04:08
28
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
2. Bódhičitta
Bódhičitta je spolehlivá metoda k dosažení probuzení. Má
dva aspekty, relativní a absolutní. Relativní bódhičitta se
pěstuje s použitím běžných mentálních procesů a je poměrně snadné ji rozvinout. Prospěch, který z ní vyplývá, je
však nezměřitelný, protože mysl, ve které se drahocenná
bódhičitta zrodila, již nikdy neupadne do nižších říší samsáry. A konečně bódhičitta je zhuštěná forma a podstata
všech kvalit mahájánové stezky, plodných a rozlehlých jako
oceán. Na toto cvičení se musíme připravit podle pokynů
obsažených v Čänräzigově sádhaně: „Přijmi útočiště u Tří
klenotů a medituj o bódhičittě. Řekni si, že všechny
ctnostné skutky tvého těla, řeči a mysli byly provedeny ve
prospěch všech ostatních bytostí, jejichž počet je nekonečný jako sám prostor.“
V učení se praví: „Přejeme-li ostatním bytostem dobro,
plyne z toho bezmezný prospěch, nebo jejich počet je nekonečný.“ Jak ohromné množství bytostí existuje! Jen si
představte, že na tomto jediném trávníku jsou jich miliony
a miliony! Toužíme-li všechny uvést do probuzeného stavu
buddhovství, praví se, že prospěch z tohoto přání je tak
velký, jak velký je počet bytostí. Proto bychom svou bódhičittu neměli zaměřovat jen na určité množství bytostí.
Živé bytosti nalezneme ve všech koutech světa a všechny
žijí v utrpení. Proč mezi nimi rozlišovat a některé přijímat
jako milované přátele a jiné vylučovat jako nepřátele?
V proudu našich životů od počátku časů až do současnosti
všichni bloudíme samsárou a hromadíme zlo. Až zemřeme,
2. Bódhičitta
||
...
5. srpna 2013 13:04:08
29
29
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
kam jinam bychom mohli odejít než do nižších říší? Začneme-li však uvažovat o tom, že je zapotřebí všechny bytosti
uvést do probuzeného stavu buddhovství, získali jsme to,
co je označováno jako bódhičitta v záměru, neboli mysl odhodlaná dosáhnout probuzení. Poté se musíme modlit ke
svému učiteli a k jidamovým božstvům, aby se pěstování
drahocenné bódhičitty v našem srdci zakořenilo. Měli bychom recitovat sedmiramennou modlitbu z „Modlitby
dokonalého jednání“, vzpřímeně se posadit a počítat jedenadvacet nádechů a výdechů, aniž bychom některý vynechali a nechali se čímkoli rozptýlit. Budeme-li schopni
nádechy a výdechy soustředěně počítat po celé délce růžence, rušivých myšlenek ubude, pěstování relativní bódhičitty bude mnohem snazší, a my se tak staneme nádobou
vhodnou k meditaci.
ABSOLUTNÍ NEBOLI NEJVYŠŠÍ BÓDHIČITTA
[1]
Všechny jevy považuj za sen.
Máme-li nějaké nepřátele, tíhneme k tomu si myslet, že
jsou vůči nám neustále zaujatí. Někdy se nám může zdát,
že to v minulosti byli nepřátelé našich předků, nyní jsou
to nepřátelé nás samotných a v budoucnu budou nenávidět naše děti. Můžeme sice uvažovat, jak chceme, ale realita je úplně jiná. Ve skutečnosti nevíme, kým jsme
v předchozích existencích byli a kde jsme žili, a proto není
vůbec jisté, jestli oni agresivní lidé, se kterými musíme
bojovat, nebyli v minulých životech naši rodiče! Když
30
Učení
||
...
5. srpna 2013 13:04:08
30
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
umíráme, nemáme ani ponětí, kde se znovu narodíme,
a také nemůžeme vyloučit, zda naší novou matkou či otcem nebude právě někdo z našich nepřátel. V současnosti
chováme ke svým drahým rodičům naprostou důvěru,
avšak kdo může říct, zda se po smrti nezrodí jako naši nepřátelé? Jelikož neznáme své minulé ani budoucí životy,
máme dojem, že naši současní nepřátelé budou proti nám
vždy zaujatí a naši současní přátelé nás nikdy nezradí, což
jen dokazuje, že jsme o téhle otázce nikdy důkladně neuvažovali. Chcete-li se nad tím důkladně zamyslet, představte si situaci, kdy množství lidí pracuje na nějakém složitém projektu. V jedné chvíli jsou všichni přátelé, mají
k sobě blízko, důvěřují si a vzájemně si vycházejí vstříc.
Pak se však náhle cosi přihodí, stanou se z nich nepřátelé
a začnou se vzájemně zraňovat, nebo dokonce zabíjet. Takové věci se přeci stávají. Podobné změny se v průběhu jediného života mohou odehrát i několikrát a jediným důvodem toho je, že veškeré komplexní věci a situace jsou
pomíjivé. I naše vzácné lidské tělo, nejvyšší prostředek
k dosažení probuzení, je pouze přechodný jev. Nikdo neví,
jak a kdy přijde smrt. Na vodní hladině se vytvářejí bubliny, ale nezůstávají tam a v příštím okamžiku opět mizí –
stejné to je i s tímto vzácným lidským tělem, které se nám
konečně podařilo získat.
Trvalo nám nekonečně dlouho, než jsme začali cvičit
a meditovat, ale kdo ví, kdy náš život dospěje ke konci? Až
ztratíme vzácné lidské tělo, tok mysli neustane a zavede
nás třeba mezi zvířata, do některého z pekel nebo do říše
bohů, kde je rozvoj mysli nemožný. Dokonce ani příjemný
a pohodlný život v nebeské sféře není prostředím vhod2. Bódhičitta
||
...
5. srpna 2013 13:04:08
31
31
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
ným ke cvičení a meditaci, protože nedílnou součástí božské existence je neustálá zábava a rozptylování. Naše
smysly vnímají okolní svět — půdu, kameny, hory, skály
a útesy — jako trvalý a stabilní, jako železobetonový dům,
který podle nás vydrží několik generací. Ve skutečnosti
však na něm není nic pevného, není to nic než pouhý
vzdušný zámek. V době, když Buddha žil obklopen zástupem arhatů a nauka rozkvétala, jaké ohromné paláce jim
jejich mecenáši museli stavět! Všechny však byly pomíjivé — te
se na jejich místě rozkládá jen holá pláň. Stejně
tak tisíce panditů na universitách ve Vikramašíle a Nálandě7 trávily čas vyučováním na ohromných klášterních
shromážděních. Samá pomíjivost! Te
tam nenalezneme
jediného mnicha ani jediný svazek Buddhova učení. Další
příklad si můžeme vzít z nedávné minulosti. Kolik bylo
v zemi zvané Tibet, Země sněhů, před příchodem čínských komunistů klášterů? Kolik tam stálo chrámů a klášterů, jako ty ve Lhase,8 Samjä a Thandugu, a kolik se v nich
nacházelo vzácných předmětů představujících Buddhovo
tělo, řeč a mysl? Te
tam nezůstala ani jediná socha! Ze
Samjä zůstalo cosi o velikosti tohoto stanu tady v La Sonnerie, který je sotva větší než stúpa. Všechno bylo ukradeno, rozbito nebo ztraceno a všechny posvátné sochy
a thangky byly zničeny. Takové věci se stávají a jsou jen dalším důkazem pomíjivosti. Vzpomeňte na všechny lamy,
kteří přišli do Indie, jako Gjalwa Karmapa, lama Kalu Rinpočhe a Kjabdže Düdžom Rinpočhe, vzpomeňte na všechna učení, která předali, a jak přispěli k zachování Buddhovy nauky. Všichni již zemřeli. Už je nikdy nespatříme,
můžeme se k nim pouze modlit a uctívat je.
32
Učení
||
...
5. srpna 2013 13:04:08
32
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
Všechno způsobila pomíjivost. Stejným způsobem bychom měli uvažovat o svém otci, matce, dětech a přátelích… Když Tibeané prchali do Indie, mnozí v důsledku
fyzických útrap cestou zahynuli. Jenom v okruhu mých
známých umírali tři až čtyři lidé denně. To je pomíjivost.
V životě není nic, co by bylo pevné a stálé. Porozumíme-li pomíjivosti, budeme schopni praktikovat posvátná
učení. Budeme-li si však nadále myslet, že všechno zůstane
takové jako doposud, budeme stejní jako boháči, kteří ještě na smrtelné posteli probírají své obchodní plány! Takoví
lidé nikdy nemluví o příštím životě, nebo snad ano? Dokazuje to, že si nezvratitelnou jistotu smrti nikdy nedokázali
připustit. Je to jejich omyl, jejich sebeklam.
Co je to klam? Jak ho můžeme definovat? Je to něco
podobného, jako když blázen za mrazivého zimního dne
vyběhne ven a skočí do řeky, aby se umyl. Je tak zmatený,
že si neuvědomuje, jak rychle mu tělo zmrzne. O takovém člověku říkáme, že je šílený. Avšak z pohledu bódhisattvy, který má jasnou mysl a je zbaven iluzí, je naše jednání stejně zmatené jako jednání takovéhoto šílence!
Můžeme si být jisti, že jsme pod vlivem dokonalého klamu a že věci, které se nám jeví jako oddělené od naší
mysli, v sobě ve skutečnosti nemají ani zlomek vlastního,
nezávislého bytí.
Co však tuto iluzi vytváří? Vytváří ji mysl a dělá to tehdy, považuje-li za skutečné to, co je iluzorní a co neexistuje. Měli bychom však jasně porozumět tomu, že takový
klam se liší od samotné povahy mysli, buddhovské přirozenosti čili sugatagarbhy — není to proto nic, co bychom
nemohli odstranit. Ale co mysl, tvůrce iluzí? Můžeme ales2. Bódhičitta
||
...
5. srpna 2013 13:04:08
33
33
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
poň o ní říci, že opravdu existuje? Abychom tomu porozuměli, musíme ji analyzovat.
[2]
Analyzuj nezrozenou povahu prvotního vědomí.
Vyvstane-li zloba v tom, co považujeme za svoji mysl, zapomínáme dokonce i na hrozící nebezpečí. Tváře nám
zrudnou vzteky, saháme po zbrani, a dokonce můžeme
i pozabíjet množství lidí. Taková zloba je však pouhou iluzí, rozhodně se nejedná o žádnou mohutnou sílu, která by
do nás vstoupila zvenčí. I když to je pouhá nehmotná myšlenka, jejím výsledkem je, že nás zavede do pekla. Je to
pouhá myšlenka, ale přesto… Jako další příklad si vezměme majetného člověka. Je bohatý, šastný, do hloubi srdce
sám se sebou spokojený a myslí si: „ Jsem bohatý.“ Pak se
však stane, že veškerý jeho majetek zkonfiskuje nějaký
úředník, štěstí zmizí jako dým a on upadne do zoufalství
a bídy. Ta radost je mysl, ten smutek je mysl a ta mysl je
myšlenka.
Co říci o těchto takzvaných myšlenkách? V této chvíli vyučuji dharmu — podívejme se tedy na duševní prožitek či
myšlenky, které máte, zatímco mě pozorně posloucháte.
Mají myšlenky tvar nebo barvu? Nacházejí se v horní nebo
v dolní části těla, v očích nebo v uších? To, čemu říkáme
mysl, tam nikde nenajdeme. Pokud by to skutečně bylo
„cosi“, muselo by to mít určitou charakteristiku, například
barvu. Muselo by to být bílé, žluté atd. nebo by to muselo
mít tvar, jako má sloup nebo váza. Muselo by to být velké
nebo malé, staré nebo mladé a tak podobně. Chcete-li zjistit, zda mysl existuje, stačí zaměřit pozornost dovnitř a peč34
Učení
||
...
5. srpna 2013 13:04:08
34
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
livě uvažovat. Uvidíte, že mysl nezačíná ani nekončí, nikde
nepřebývá, nemá barvu ani tvar a nenaleznete ji uvnitř ani
vně těla. Jakmile uvidíte, že mysl neexistuje jako „cosi“
určitého, měli byste ve svém prožitku setrvat, aniž byste se
jej snažili popsat nebo definovat.
Pokud dosáhnete skutečné realizace prázdnoty, budete
jako ctěný Milaräpa9 nebo Guru Rinpočhe, kteří v létě
netrpěli horkem a v zimě mrazem a kterým nemohla ublížit voda ani oheň. V prázdnotě neexistuje bolest ani
utrpení. My však prázdné přirozenosti mysli nerozumíme, a když nás pak štípne nějaký drobný hmyz, ihned nás
napadne: „Au! Ono mě to štíplo. To bolí!“ Když nám někdo řekne něco nehezkého, hned se rozzlobíme. Je to
známka toho, že jsme ještě nedosáhli realizace prázdné
přirozenosti mysli.
I když jsme se však nakonec přesvědčili, že naše tělo
a mysl jsou přirozeně prázdné, když toto přesvědčení, které běžně označujeme jako protilátku, vyvstane v naší mysli, praví se, že:
[3]
Protilátka se sama od sebe rozpustí.
Lidé, kteří žádají o výuku dharmy, tak činí ze strachu, co se
s nimi stane po smrti. Rozhodnou se, že musí přijmout
útočiště, požádají lamu o pokyny a neochvějně se soustře
ují na cvičení, které zahrnuje sto tisíc poklon, sto tisíc
obětování mandaly, recitaci formule přijetí útočiště a podobně. To jsou samozřejmě kladné myšlenky, avšak myšlenky bez jakékoli hmotné substance nemají dlouhého
trvání.
2. Bódhičitta
||
...
5. srpna 2013 13:04:08
35
35
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
Když pak učitel zemře a poblíž není nikdo, kdo by žákům ukázal, čemu se mají věnovat a čeho se vystříhat, naplňuje se úsloví „Staří jógini bohatnou, staří učitelé se
žení“. To pouze dokazuje, že myšlenky jsou pomíjivé.
Měli bychom mít na paměti, že jakákoli myšlenka či protilátka — dokonce i myšlenka na prázdnotu — je sama
přirozeně prázdná a postrádá vlastní nezávislé bytí, a spočinout ve stavu prázdnoty.
Jak to ale udělat?
[4]
Povaha cesty spočívá v álaji,
oproštěné od veškeré mentální aktivity. Koncept „já“, který si mysl v běžném stavu udržuje, vůbec neodpovídá skutečnosti. Přesto však cítíme cosi skutečného a stabilního,
co nazýváme „já“ a co přebývá v těle obdařeném pěti smysly a osmi vědomími. Jsou to technické termíny a není lehké jim porozumět, ale když například oko vidí nějaký tvar,
k tomuto vizuálnímu vjemu dojde na základě očního vědomí. Je-li tvar určitým způsobem příjemný, myslíme si, „to
je hezké, to se mi líbí“. Spatříme-li něco děsivého — například ducha nebo člověka s namířenou zbraní — ihned nás
napadne, že zahyneme, a zmocní se nás hrůza. Pravdou
však je, že tyto vnější jevy, které jako by se odehrávaly
„tam“, se ve skutečnosti odehrávají „zde“, čili „uvnitř“,
a že je vytvořila naše mysl.
Pokud jde o současné „umístění“ naší mysli, můžeme
říct, že mysl je spojena s tělem a že díky této propojenosti
jsme schopni mluvit. Stan, který je po stranách napnut
provazy a uprostřed podepřen tyčí, se stává místem, kde
36
Učení
||
...
5. srpna 2013 13:04:08
36
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
můžeme bydlet. Stejně tak jsou dočasně pohromadě naše
tělo, řeč a mysl. Když však zemřeme, mysl vstoupí do barda, tělo zůstane na zemi a řeč přestane existovat. Naši
mysl navíc v bardu nebude doprovázet bohatství, které
jsme během života nashromáždili, otec ani matka, příbuzní
ani přátelé. Zůstaneme sami a navíc zatíženi tím, co dobrého a zlého jsme vykonali. Tento náklad nemůžeme setřást,
stejně jako se nemůžeme zbavit vlastního stínu.
Tělo se po smrti nazývá mrtvola. A již to je tělo našeho
otce, matky nebo tělesné pozůstatky učitele, je to jen pouhá mrtvola. Ačkoli má oči, nevidí, její uši neslyší a ústa nemohou mluvit. Můžeme jí prokazovat úctu, obléknout ji
do brokátu a posadit na trůn, anebo s ní můžeme nakládat
nešetrně, spálit ji nebo hodit do vody. Mrtvole je to však
jedno. Nemá mysl a stejně jako kámen není šastná ani
smutná.
Je-li mysl kladně naladěna, kladně naladěni budou i její
služebníci, tělo a řeč. Jak toho však dosáhneme? V současnosti považujeme svou mysl za nezávislou, samostatnou
objektivní realitu. Když nám někdo pomůže, myslíme si:
„Ten člověk se ke mně zachoval dobře. Musím být k němu
na oplátku laskavý a ve všech následujících životech musíme být přátelé.“ Takové uvažování však pouze dokazuje, že
neznáme prázdnou přirozenost mysli. Co se týče našich
nepřátel, přemýšlíme, jak bychom jim co nejvíce uškodili,
nejraději bychom je zabili nebo alespoň okradli o veškerý
majetek. Uvažujeme tak jen proto, že svou zlobu považujeme za cosi stálého a pravdivého — ve skutečnosti to není
vůbec nic. Měli bychom proto spočinout v prázdné přirozenosti mysli, která je vzdálená všem myšlenkovým kon2. Bódhičitta
||
...
5. srpna 2013 13:04:08
37
37
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
strukcím, ve stavu prostém ulpívání a plném jasnosti vzdálené všem pojmům.
Na závěr popisu nejvyšší bódhičitty kořenový text praví:
[5]
Po meditaci považuj veškeré jevy za iluzorní.
Říká se, že po meditaci veškeré jevy — člověk sám i ostatní
lidé, vesmír a jeho obyvatelé — vyvstávají jako iluze. Tomu
je však nutno řádně porozumět.
Když velcí bódhisattvové přicházejí na svět, aby jednali
ve prospěch druhých bytostí a uváděli je na stezku k probuzení, nečiní tak v důsledku své karmy nebo z nečistých
pohnutek. Jak se můžeme dočíst v příbězích z předchozích
životů Buddhy, když byl ještě bódhisattvou, zrozoval se
mezi ptáky, jeleny a ostatními zvířaty, aby je učil a přiváděl
na stezku ctnosti. Zrodil se mimo jiné jako štědrý vládce
celého světa a později při hledání dharmy nedbal vlastního
života a ochotně by se nechal upálit či utopit jen proto, aby
vyslechl několik slov učení. Jelikož realizoval prázdnotu,
nezažíval žádné utrpení.
Dokud nedosáhneme stejné úrovně realizace a dokud se
nevzdáme myšlenky, že všechno je stálé a pevné, bude to
s námi přesně naopak. V běžném životě bychom to měli
mít stále na paměti.
38
Učení
||
...
5. srpna 2013 13:04:08
38
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
Obsah
Předmluva
6
Úvod
9
KOŘENOVÝ TEXT „Sedmibodový výcvik mysli“
Kořenový text
13
UČENÍ
Úvod
19
1. Základy pěstování bódhičitty
24
Lidské zrození
24
Pomíjivost
25
Nedostatky samsáry
27
2. Bódhičitta
29
Absolutní neboli nejvyšší bódhičitta [verše 1–5]
30
Relativní bódhičitta [verše 6–7]
39
Relativní bódhičitta v pomeditačním údobí
48
[verše 8–10]
3. Přeměna obtížných situací na cestu k probuzení
51
[verš 11]
Bódhičitta v záměru ve vztahu k relativní
pravdě [verše 12–13]
52
Bódhičitta v záměru ve vztahu k absolutní
pravdě [verš 14]
64
Bódhičitta v uplatnění [verše 15–16]
68
4. Vysvětlení praxe jako způsobu života [verše 17–18]
73
5. Známky pokroku ve výcviku mysli [verše 19–22]
82
...
5. srpna 2013 13:04:08
144
Color profile: Uncoated - FOGRA29 (ISO 12647-2:2004)
Composite Default screen
6. Závazky výcviku mysli [verše 23–38]
86
7. Instrukce k výcviku mysli [verše 39–59]
95
114
Závěr [verše 60–61]
NEKTAR MYSLI Modlitba „Sedmibodový výcvik mysli“
Nektar mysli
119
První část, záslužná na počátku
120
Druhá část, záslužná uprostřed
121
Třetí část, záslužná na závěr
125
Poznámky
125
Slovníček
131
Dilgo Khjence Rinpočhe „Nebojácný soucit“
138
Rejstřík
140
...
5. srpna 2013 13:04:08
145
DharmaGaia
Knížky pro přemýšlivé lidi
Tato knížka je překladem série učení
a komentářů k Sedmibodovému výcviku mysli, které pronesl Dilgo Khjence
Rinpočhe (1910–1991), jeden z hlavních mistrů školy Ňingma, během své
poslední návštěvy ve Francii v létě
1990, a je považována za jeho duchovní závěť. Česky vyšly rovněž jeho knihy
Poklad v srdci probuzených (DharmaGaia 2006) a Sto veršů rad mistra jménem Padampa Sanggjä lidem z Tingri
(DharmaGaia 2009).
Nebojácný soucit
Jedním ze základních textů tibetského buddhismu je slavný Sedmibodový výcvik mysli velkého
indického mistra meditace Atíši
(10.–11. stol.). Tento výcvik mysli stručně vysvětluje mahájánovou
praxi bódhisattvy a jeho obsah
sahá od meditace tonglen (imaginativní výměna štěstí za utrpení)
až k praktickým radám, jak lze nevyhnutelné životní těžkosti využít
pro další postup na cestě vnitřního
osvobození.
Dilgo Khjence Rinpočhe
„Veškeré bezpráví tohoto světa, všechen
existující strach a utrpení byly způsobeny
lpěním na vlastním ,já‘! Co si s tímto
strašlivým démonem počnu…?“
Dharmagaia
Knížky pro přemýšlivé lidi
Dilgo Khjence Rinpočhe
Nebojácný soucit
Vysvětlení Atíšova Sedmibodového výcviku mysli

Podobné dokumenty

Odvaha cítit

Odvaha cítit Rob Preece ; [z anglického originálu … přeložil Petr Lisý]. – Praha : DharmaGaia, 2013. – 152 s. Název originálu: Courage to feel: Buddhist practices for opening to others

Více

O mnišském životě Nyánaponiky Maháthery

O mnišském životě Nyánaponiky Maháthery za váleèné pásmo, tak nás pøemístili do Indie. Všichni internovaní byli z Diyatalávy odvezeni do Dehra–Dun v severní Indii, kde byl velmi velký tábor pro internované civilisty. Tam jsem byl nìjakýc...

Více

mosty k porozumění

mosty k porozumění Roschová, PhD., profesorka kognitivní psychologie z Kalifornské university v Berkeley; Francisco J. Varela, PhD., profesor kognitivních věd a epistemologie z Polytechnické školy a Institutu pro neu...

Více

Diamantova sutra (Vadzracchedikapradznaparamita)

Diamantova sutra (Vadzracchedikapradznaparamita) uchopovat i představy jako vlastní 'já', 'já' druhých, živé bytosti a univerzální 'já'. Ó, Vznešený! Prohlásil jsi, že jsem dosáhl samádhi a tím i cíle lidského snažení, a proto mohu být nazýván ar...

Více

Zde - DharmaGaia

Zde - DharmaGaia a Lucie Poláčková]. – Praha : DharmaGaia, 2015. – 562 s. : il. Název anglického překladu: Words of my perfect teacher Přeloženo z anglického překladu tibetského originálu 24–1/-9 * 243.4 * 243.6 * ...

Více