stažení - Mystery Music
Transkript
stažení - Mystery Music
realizací velkých nástěnných maleb, malovaných naživo před publikem s hudbou jako performance (mj. největší nástěnná malba v ČR v podchodu vlakového nádraží v Tiš2 nově: plocha 600 m , 2015, na FF MU Brno, Galerie Kritiků Praha, Vila Settemerli ve Florencii, Edinburgh ve Skotsku). V letech 2015 a 2016 bude realizovat další velkoplošné nástěnné malby v Praze, Lipsku, Brně, Olomouci, Nižboru u Karlštejna aj. Vladimírův web: www.kiseljov.net 15.00 Ke kořenům: Dalibor Neuwirt & Hudební wellness Dalibor Neuwirt – didgeridoo & looping, Ondřej Benki Benkovič – kytara, Jan Kramář – flétna a djembe První konání festivalu Mystery Music přináší v jednom dni tři koncerty „Od kořenů ke hvězdám“ a výstavu obrazů Vladimíra Kiseljova. Na prvním koncertu zazní didgeridoo, druhý přinese klasickou indickou hudbu a třetí, Hudební zvěrokruh, je složen ze skladeb vybraných podle horoskopu sestaveného přímo pro tento den a hodinu. Interpretaci samotného horoskopu se dozvíte na koncertu. Festival Mystery Music přináší na naši hudební scénu mysteriózní (záhadný, přesahující) prvek. Jedná se o prvek, který dnes není prakticky na žádném koncertu přítomen. Mysteriózní hudba přesahuje hranice tradičních hudebních druhů (mše, rekviem apod.) a nutně se neodvolává na křesťanskou tradici. K vyjádření přesahu využívá např. řád čísel, proporcí, harmonii sfér, inspiraci v živlech, v astrologii apod. 14.00 Zahájení výstavy obrazů Vladimíra Kiseljova a welcome drink ve stylu raw food Vladimír Kiseljov je absolvent SŠUŘ Brno a JAMU Brno. Realizoval více než 70 svých samostatných výstav obrazů (mj. Galerie kritiků v Praze, Wannieck Gallery a Richard Adam Gallery (2013 a 2015), Mezinárodní výstava současného výtvarného umění Florence Biennale 2009 a 2014, v Lipsku 2011, v Zadaru v Chorvatsku a na mezinárodní výstavě moderního umění v Piešťanech v roce 2012, v letech 2013 až 2015 v Edinburghu ve Skotsku, Lipsku, Bayreuthu, Vídni, Berlíně, Ženevě, Praze, Piešťanech aj.) a 9 Dalibor se narodil 6. června 1991 a hned o pár let později, v roce 2011, emigruje do Brna. Největší zkušenosti nabyl v předchozích třech letech pitím čaje v ostravských čajovnách při etnických jamech s profesionálními muzikanty. Zde Dalibor potkává profesionálního alikvotního zpěváka Dana Plecháčka, a stává se jeho tovaryšem. Didgeridoo je schopno velmi širokého hudebního výrazu: od pomalých impresívních nálad, často velmi intenzívních, až po velmi nakažlivou veselost. Přes konzervativní podstatu většiny hudby pro didgeridoo je v ní prostor pro individuální improvizaci a tvorbu nových stylů a technik. Jak výroba, tak repertoár pro didgeridoo neustále roste. Zdroj: www.didgeridoo.cz/clanek01.htm 17.00 Indická klasická hudba: hindustánské rágy Elena Kubičková – esrádž, Tomáš Reindl – tabla Elena studovala severoindickou klasickou hudbu mj. i v Indii ve Váránasí. Spolu s dalšími hudebníky vydala několik alb, z nichž některá byla využita jako filmová hudba, např. k třídílnému filmu Igora Chauna Cesta do Indie. Spolupracuje na tanečně-hudebním projektu DAMARU, založeném na klasickém indickém tanci khatak, indických rágách a dalších hudebních a scénických prvcích. Dalíkův web: www.djlidu.cz Esrádž je tradiční indický smyčcový nástroj. Má devatenáct strun, z toho čtyři hlavní a dvě oktávy strun rezonančních, které se ladí do dané stupnice. Indická klasická hudba je založena na sofistikovaném systému rág (melodických vzorců) a tál (rytmických vzorců). Severoindická větev indické klasiky je umělecký žánr modální hudby, který má od středověku nepřetržitou tradici. Dodnes je stále živý a stále se kultivuje. Erudovaným interpretům umožňuje uplatnit vlastní invenci v řízených improvizacích. Co je didgeridoo? Web Eleny: music.taxoft.cz/esraj Hudební nástroj didgeridoo je dutá, nijak nezakončená rovná trubka bez oddělitelného náustku, používaná původními obyvateli severní Austrálie. Je o ni výjimečný zájem především pro unikátní techniku hry. Ačkoliv dnes je tento nástroj znám pod svým anglickým názvem, pravděpodobně onomatopoickým přepisem jeho zvuku, v zemi svého původu je znám asi pod čtyřiceti různými jmény. Hudební skladatel, multiinstrumentalista a hráč na tabla Tomáš Reindl ve své hudbě rád překračuje žánrové bariéry, inspiruje se starými evropskými i mimoevropskými hudebními tradicemi, zároveň však využívá i moderní hudební technologie a procesy. Dalibor začíná svou hudební kariéru na ulici. Naštěstí, jako jeden z mála, na ní neskončil, ale začal. V současnosti působí a koncertuje po celé České republice, organizuje i vlastní koncerty a festivaly. Je to v zásadě kmen eukalyptového stromu, jehož střed byl vyhlodán termity. Užší konec, do kterého se fouká, je opatřen jakýmsi zužujícím nástavcem z včelího vosku nebo eukalyptové gumy. Nejoblíbenější délka nástroje je asi 1 až 1,5 metru, s průměrem na užším konci asi 3 až 5 cm, na širším spodním konci asi 5 až 7 cm. Jako prakticky jediný perkusista u nás se profesionálně zabývá indickou klasickou hudbou a hrou na indická tabla, kterou studoval v Indii a v Londýně pod vedením indických mistrů, především u jednoho z nejvýznamnějších současných tablových virtuózů Sanju Sahai. Tomášův web: www.tabla-tom.com 19.00 Ke hvězdám aneb Hudební zvěrokruh L & M: Lucie Rozsnyó – soprán, Miloslav Študent – arciloutna a barokní kytara, Vladimír Kiseljov – živá malba energie hudby Program je sestaven na základě horoskopu pro tento den a hodinu. ☾ Luna Giovanni Girolamo Kapsperger (1580–1651): Toccata (1611) Biagio Marini (1594–1663): Con le Stelle in Ciel che mai (1622) Giovanni Paolo Foscarini (+ c1649): Monica (1639) Anonym: Madre non mi far monaca (16. st.) ☿ Merkur Pietro Paolo Melli (1579–1623): Capriccio detto il Gran Matthias (1614), Balletto detto il fedele Amante: Intrada, Alemana, Gagliarda, Corrente (1614) ♀ Venuše G. G. Kapsperger: Toccata, Gagliarda (1611), Felici gl‘animi (1623) ☉ Slunce G. P. Foscarini (+ c1649): Capriccio Musicale II. (1640) Giovanni Ambrosio Colonna: Folia (1637) Anonym: Passacagli della vita – O come t‘inganni (1657) ♂ Mars Miloš Štědroň (*1942): In aqua scribere (2015) P. P. Melli: Volta detta la Furiosa (1614) Alessandro Piccinini (1566–1638): Aria di Saravanda in varie partite (1623) Claudio Monteverdi (1567–1643): Quel sguardo sdegnosetto (1632) ♃ Jupiter Michelagnolo Galilei (1575–1631): Toccata (1620) Domenico Mazzocchi (1592–1665): A travestirsi – Nella Santissima Natività di N.S. (1640) ♄ Saturn John Dowland (1563–1626): Praeludium, I saw my lady weep (1600), Fantasia Ioannis Dowland Lachrimæ (1603) Anonym: Follia del Mondo – Poverello, che farai (1657) V dávných kulturách tvořily někdejší „věda“ a umění jeden nedělitelný způsob poznání a vědění. Dokladem toho je např. zařazení hudby do quadrivia, vedle matematiky, geometrie a astronomie, nazývaných příznačně umění. Nemělo by tedy překvapovat vzájemné úzké provázání hudby s ostatními disciplínami, zejména s astrologií/astronomií. Hudba se v těchto souvislostech jeví jako velmi důležitá součást vesmíru, která je úzce spjata se samou podstatou universa. Významný německý lékař, filozof a teolog J. C. Agrippa z Nettesheimu v roce 1534 k tomuto vztahu napsal: „Hudební harmonie také není zproštěna vlivu hvězd; jest nejmocnější napodobitelkou všeho. Je-li v souladu s tělesy nebeskými, dokazuje nápadných účinků mentálních, vyvolává v posluchači rozmanité nálady, ba dokonce svádí ke gestům, pohybům a konům, mění i mrav a strhuje ke svým vlastnostem, k veselosti, zármutku, k odvaze nebo ke klidu a podobně. Harmonie dokonce nutí k poslouchání i zvířata, jako hady, ptáky, delfíny. Ba dokonce i živly se radují z melodie. Tak veliká je síla hudby. Nelze popříti, že i v tónu bytuje zvláštní schopnost přijmouti nebeské vlivy, připustíme-li s Pythagorou a Platonem, že samo nebe jest dílem harmonie a že vše harmonickými tóny a pohyby vede a dokonává.“ rea, ISHA trio, Ensemble Fiorello, Aurette, L & M a Grupetto Colorato. Kromě zpěvu se vážně věnuje astrologií a muzikoterapii. „Velice ráda pracuji s osobním/nativním horoskopem, protože odhaluje to nejdůležitější v nás samotných: to, jací opravdu jsme, jaké je naše vnitřní nastavení, energie. Také nám odhaluje naše bloky, co nás brzdí a naopak posouvá vpřed. Poukazuje na naše silné a slabé stránky.“ Web Lucie: www.lucierozsnyo.cz Miloslav Študent se již za svých studií Hudební vědy a Estetiky na MU v Brně věnoval intenzivně otázkám provozovací praxe hudby 16.–18. století. Spolupracoval např. s Magdalenou Koženou, Janou Lewitovou, Ensemble Concerto Milano, Ritornello Praha, Societas Incognitorum, Musicalische Copagney Berlin, Ensemble Galatea a s mnoha dalšími. Vystupuje také sólově a nahrává pro různé gramofonové společnosti, rozhlas, TV a film. Mílův web: www.ensemble.incordis.cz Dodejme, že se jedná o sedm základních kosmických sil, nazvaných jmény planet naší sluneční soustavy, přičemž planetami se rozumí putující nebeská tělesa, která nemají na obloze stálé místo a obíhají po určitých drahách (patří tedy mezi ně i slunce a měsíc). Jelikož se zde nejedná o planety jako takové, ani pozdější objevení Neptuna či Pluta na tomto systému nic nezměnilo. Navíc se zde vychází z názoru, že středem kolem nějž planety krouží je Země, která proto mezi „oběžnicemi“ nefiguruje. Jejich pořadí stanovila podle číselných vztahů se zřetelem na vývoj kosmologický škola Pythagorova, a s ním se shoduje i posloupnost jednotlivých bloků programu. Lucie Rozsnyó [rožňó] vystudovala klasický zpěv na JAMU v Brně. Své další vzdělání získala na stážích ve Vídni, Linci a v Curychu. Pravidelně se věnuje koncertní činnosti u nás i v zahraničí. Má za sebou účinkování v desítkách oper a stovkách koncertů. Spolupracuje se soubory Musica Flo- Festival pořádá Tomáš Kučera, www.mysterymusic.cz