stažení - Mystery Music

Komentáře

Transkript

stažení - Mystery Music
realizací velkých nástěnných maleb, malovaných naživo
před publikem s hudbou jako performance (mj. největší
nástěnná malba v ČR v podchodu vlakového nádraží v Tiš2
nově: plocha 600 m , 2015, na FF MU Brno, Galerie Kritiků
Praha, Vila Settemerli ve Florencii, Edinburgh ve Skotsku).
V letech 2015 a 2016 bude realizovat další velkoplošné
nástěnné malby v Praze, Lipsku, Brně, Olomouci, Nižboru
u Karlštejna aj.
Vladimírův web: www.kiseljov.net
15.00 Ke kořenům: Dalibor Neuwirt & Hudební
wellness
Dalibor Neuwirt – didgeridoo & looping, Ondřej Benki
Benkovič – kytara, Jan Kramář – flétna a djembe
První konání festivalu Mystery Music přináší v jednom dni
tři koncerty „Od kořenů ke hvězdám“ a výstavu obrazů
Vladimíra Kiseljova. Na prvním koncertu zazní didgeridoo,
druhý přinese klasickou indickou hudbu a třetí, Hudební
zvěrokruh, je složen ze skladeb vybraných podle horoskopu
sestaveného přímo pro tento den a hodinu. Interpretaci
samotného horoskopu se dozvíte na koncertu.
Festival Mystery Music přináší na naši hudební scénu
mysteriózní (záhadný, přesahující) prvek. Jedná se o prvek,
který dnes není prakticky na žádném koncertu přítomen.
Mysteriózní hudba přesahuje hranice tradičních hudebních
druhů (mše, rekviem apod.) a nutně se neodvolává na křesťanskou tradici. K vyjádření přesahu využívá např. řád čísel,
proporcí, harmonii sfér, inspiraci v živlech, v astrologii
apod.
14.00 Zahájení výstavy obrazů Vladimíra Kiseljova a welcome drink ve stylu raw food
Vladimír Kiseljov je absolvent SŠUŘ Brno a JAMU Brno.
Realizoval více než 70 svých samostatných výstav obrazů
(mj. Galerie kritiků v Praze, Wannieck Gallery a Richard
Adam Gallery (2013 a 2015), Mezinárodní výstava současného výtvarného umění Florence Biennale 2009 a 2014,
v Lipsku 2011, v Zadaru v Chorvatsku a na mezinárodní
výstavě moderního umění v Piešťanech v roce 2012, v letech 2013 až 2015 v Edinburghu ve Skotsku, Lipsku, Bayreuthu, Vídni, Berlíně, Ženevě, Praze, Piešťanech aj.) a 9
Dalibor se narodil 6. června 1991 a hned o pár let později,
v roce 2011, emigruje do Brna. Největší zkušenosti nabyl
v předchozích třech letech pitím čaje v ostravských čajovnách při etnických jamech s profesionálními muzikanty. Zde
Dalibor potkává profesionálního alikvotního zpěváka Dana
Plecháčka, a stává se jeho tovaryšem.
Didgeridoo je schopno velmi širokého hudebního výrazu:
od pomalých impresívních nálad, často velmi intenzívních,
až po velmi nakažlivou veselost. Přes konzervativní podstatu většiny hudby pro didgeridoo je v ní prostor pro individuální improvizaci a tvorbu nových stylů a technik. Jak
výroba, tak repertoár pro didgeridoo neustále roste.
Zdroj: www.didgeridoo.cz/clanek01.htm
17.00 Indická klasická hudba: hindustánské rágy
Elena Kubičková – esrádž, Tomáš Reindl – tabla
Elena studovala severoindickou klasickou hudbu mj. i v Indii
ve Váránasí. Spolu s dalšími hudebníky vydala několik alb,
z nichž některá byla využita jako filmová hudba, např.
k třídílnému filmu Igora Chauna Cesta do Indie. Spolupracuje na tanečně-hudebním projektu DAMARU, založeném na
klasickém indickém tanci khatak, indických rágách a dalších
hudebních a scénických prvcích.
Dalíkův web: www.djlidu.cz
Esrádž je tradiční indický smyčcový nástroj. Má devatenáct
strun, z toho čtyři hlavní a dvě oktávy strun rezonančních,
které se ladí do dané stupnice. Indická klasická hudba je
založena na sofistikovaném systému rág (melodických
vzorců) a tál (rytmických vzorců). Severoindická větev indické klasiky je umělecký žánr modální hudby, který má od
středověku nepřetržitou tradici. Dodnes je stále živý a stále
se kultivuje. Erudovaným interpretům umožňuje uplatnit
vlastní invenci v řízených improvizacích.
Co je didgeridoo?
Web Eleny: music.taxoft.cz/esraj
Hudební nástroj didgeridoo je dutá, nijak nezakončená
rovná trubka bez oddělitelného náustku, používaná původními obyvateli severní Austrálie. Je o ni výjimečný zájem
především pro unikátní techniku hry. Ačkoliv dnes je tento
nástroj znám pod svým anglickým názvem, pravděpodobně
onomatopoickým přepisem jeho zvuku, v zemi svého původu je znám asi pod čtyřiceti různými jmény.
Hudební skladatel, multiinstrumentalista a hráč na tabla
Tomáš Reindl ve své hudbě rád překračuje žánrové bariéry,
inspiruje se starými evropskými i mimoevropskými hudebními tradicemi, zároveň však využívá i moderní hudební
technologie a procesy.
Dalibor začíná svou hudební kariéru na ulici. Naštěstí, jako
jeden z mála, na ní neskončil, ale začal. V současnosti působí a koncertuje po celé České republice, organizuje i vlastní
koncerty a festivaly.
Je to v zásadě kmen eukalyptového stromu, jehož střed byl
vyhlodán termity. Užší konec, do kterého se fouká, je opatřen jakýmsi zužujícím nástavcem z včelího vosku nebo eukalyptové gumy. Nejoblíbenější délka nástroje je asi 1 až
1,5 metru, s průměrem na užším konci asi 3 až 5 cm, na
širším spodním konci asi 5 až 7 cm.
Jako prakticky jediný perkusista u nás se profesionálně
zabývá indickou klasickou hudbou a hrou na indická tabla,
kterou studoval v Indii a v Londýně pod vedením indických
mistrů, především u jednoho z nejvýznamnějších současných tablových virtuózů Sanju Sahai.
Tomášův web: www.tabla-tom.com
19.00 Ke hvězdám aneb Hudební zvěrokruh
L & M: Lucie Rozsnyó – soprán, Miloslav Študent – arciloutna a barokní kytara, Vladimír Kiseljov – živá malba
energie hudby
Program je sestaven na základě horoskopu pro tento den
a hodinu.
☾ Luna
Giovanni Girolamo Kapsperger (1580–1651): Toccata
(1611)
Biagio Marini (1594–1663): Con le Stelle in Ciel che mai
(1622)
Giovanni Paolo Foscarini (+ c1649): Monica (1639)
Anonym: Madre non mi far monaca (16. st.)
☿ Merkur
Pietro Paolo Melli (1579–1623): Capriccio detto il Gran
Matthias (1614), Balletto detto il fedele Amante: Intrada,
Alemana, Gagliarda, Corrente (1614)
♀ Venuše
G. G. Kapsperger: Toccata, Gagliarda (1611), Felici gl‘animi
(1623)
☉ Slunce
G. P. Foscarini (+ c1649): Capriccio Musicale II. (1640)
Giovanni Ambrosio Colonna: Folia (1637)
Anonym: Passacagli della vita – O come t‘inganni (1657)
♂ Mars
Miloš Štědroň (*1942): In aqua scribere (2015)
P. P. Melli: Volta detta la Furiosa (1614)
Alessandro Piccinini (1566–1638): Aria di Saravanda in varie
partite (1623)
Claudio Monteverdi (1567–1643): Quel sguardo sdegnosetto (1632)
♃ Jupiter
Michelagnolo Galilei (1575–1631): Toccata (1620)
Domenico Mazzocchi (1592–1665): A travestirsi – Nella
Santissima Natività di N.S. (1640)
♄ Saturn
John Dowland (1563–1626): Praeludium, I saw my lady
weep (1600), Fantasia Ioannis Dowland Lachrimæ (1603)
Anonym: Follia del Mondo – Poverello, che farai (1657)
V dávných kulturách tvořily někdejší „věda“ a umění jeden
nedělitelný způsob poznání a vědění. Dokladem toho je
např. zařazení hudby do quadrivia, vedle matematiky, geometrie a astronomie, nazývaných příznačně umění. Nemělo by tedy překvapovat vzájemné úzké provázání hudby
s ostatními disciplínami, zejména s astrologií/astronomií.
Hudba se v těchto souvislostech jeví jako velmi důležitá
součást vesmíru, která je úzce spjata se samou podstatou
universa.
Významný německý lékař, filozof a teolog J. C. Agrippa
z Nettesheimu v roce 1534 k tomuto vztahu napsal: „Hudební harmonie také není zproštěna vlivu hvězd; jest nejmocnější napodobitelkou všeho. Je-li v souladu s tělesy
nebeskými, dokazuje nápadných účinků mentálních, vyvolává v posluchači rozmanité nálady, ba dokonce svádí ke
gestům, pohybům a konům, mění i mrav a strhuje ke svým
vlastnostem, k veselosti, zármutku, k odvaze nebo ke klidu
a podobně. Harmonie dokonce nutí k poslouchání i zvířata,
jako hady, ptáky, delfíny. Ba dokonce i živly se radují z melodie. Tak veliká je síla hudby. Nelze popříti, že i v tónu
bytuje zvláštní schopnost přijmouti nebeské vlivy, připustíme-li s Pythagorou a Platonem, že samo nebe jest dílem
harmonie a že vše harmonickými tóny a pohyby vede
a dokonává.“
rea, ISHA trio, Ensemble Fiorello, Aurette, L & M a Grupetto
Colorato.
Kromě zpěvu se vážně věnuje astrologií a muzikoterapii.
„Velice ráda pracuji s osobním/nativním horoskopem, protože odhaluje to nejdůležitější v nás samotných: to, jací
opravdu jsme, jaké je naše vnitřní nastavení, energie. Také
nám odhaluje naše bloky, co nás brzdí a naopak posouvá
vpřed. Poukazuje na naše silné a slabé stránky.“
Web Lucie: www.lucierozsnyo.cz
Miloslav Študent se již za svých studií Hudební vědy a Estetiky na MU v Brně věnoval intenzivně otázkám provozovací
praxe hudby 16.–18. století. Spolupracoval např. s Magdalenou Koženou, Janou Lewitovou, Ensemble Concerto Milano, Ritornello Praha, Societas Incognitorum, Musicalische
Copagney Berlin, Ensemble Galatea a s mnoha dalšími.
Vystupuje také sólově a nahrává pro různé gramofonové
společnosti, rozhlas, TV a film.
Mílův web: www.ensemble.incordis.cz
Dodejme, že se jedná o sedm základních kosmických sil,
nazvaných jmény planet naší sluneční soustavy, přičemž
planetami se rozumí putující nebeská tělesa, která nemají
na obloze stálé místo a obíhají po určitých drahách (patří
tedy mezi ně i slunce a měsíc). Jelikož se zde nejedná
o planety jako takové, ani pozdější objevení Neptuna či
Pluta na tomto systému nic nezměnilo. Navíc se zde vychází
z názoru, že středem kolem nějž planety krouží je Země,
která proto mezi „oběžnicemi“ nefiguruje. Jejich pořadí
stanovila podle číselných vztahů se zřetelem na vývoj kosmologický škola Pythagorova, a s ním se shoduje i posloupnost jednotlivých bloků programu.
Lucie Rozsnyó [rožňó] vystudovala klasický zpěv na JAMU
v Brně. Své další vzdělání získala na stážích ve Vídni, Linci
a v Curychu. Pravidelně se věnuje koncertní činnosti u nás
i v zahraničí. Má za sebou účinkování v desítkách oper
a stovkách koncertů. Spolupracuje se soubory Musica Flo-
Festival pořádá Tomáš Kučera, www.mysterymusic.cz