Matouš Collinus z Chotěřiny - program

PhDr. Jana Vaněčková ([email protected])
Po maturitě na gymnáziu ve Vlašimi vystudovala v letech 1979-83 archivnictví – pomocné vědy historické na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1983-1987
pracovala jako vedoucí odborná archivářka v Okresním archivu v Kutné Hoře, poté v Městském muzeu v Čáslavi. Od roku 2006 archivářka v Státním okresním archivu Kutná Hora. Pořádá a inventarizuje archivní fondy, publikuje převážně regionálně-historické práce.
(1516-1566)
Mezioborová konference
k 500. výročí narození a 450. výročí úmrtí
významného českého humanisty
2.-4. června 2016
sál Městského úřadu v Kouřimi
PhDr. Jana Vojtíšková, Ph.D. ([email protected])
Působí jako odborná asistentka na Katedře pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Odborně se zaměřuje na dobu předbělohorskou, dějiny raně novověkých měst, středověkou a raně novověkou městskou diplomatiku, městskou správu, městské právo, vývoj českého jazyka v 15.-17. století, ediční teorii
a praxi a dějiny purkrabství Hradeckého kraje.
DŮLEŽITÉ KONTAKTY
Místo konání
Město Kouřim, Mírové náměstí 145, 281 61 Kouřim
Ubytování
• Penzion U Kamene, Mírové náměstí 44, 281 61 Kouřim
tel.: 603 470 879; e-mail: [email protected]
• Penzion U Patrona, Zlická 30, 281 61 Kouřim
tel.: 725 586 599; e-mail: [email protected]
• Penzion U Sojků, Mírové náměstí 43, 281 61 Kouřim
tel.: 724 149 885; e-mail: [email protected]
$
#
"
!
N
Stravování
• Aktivní účastníci a zvaní hosté:
Penzion U Kamene, Mírové náměstí 44, 281 61 Kouřim
• Ostatní:
Penzion U Sojků, Mírové náměstí 43, 281 61 Kouřim
Penzion U Lva, Pražská 107, 281 61 Kouřim
Kontakt na organizátory
• Mgr. Jan Baťa, Ph.D.: tel. 776 386 279 (veškeré organizační záležitosti)
• PhDr. Vojtěch Vaněk, Ph.D.: tel. 603 196 845 (doprava)
M
1
Mgr. Marta Vaculínová, Ph.D. ([email protected])
Vystudovala latinu-pomocné vědy historické na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
v Praze, doktorskou práci obhájila na Masarykově univerzitě, od roku 1996 je vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea. Specializuje se na novolatinskou bohemikální literaturu, zejména na humanistické básnictví.
ě
Státní oblastní archiv v Praze
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Čtvrtek 2. června 2016
Prezence účastníků
Slavnostní zahájení
I. Matouš Collinus – osobnost a její rodné město
předsedající: Daniel DOLEŽAL (Státní oblastní archiv v Praze)
10.15-11.15
Michal Svatoš (Praha): Univerzitní dráha M. Matouše Collina z Chotěřiny
11.15-12.00
Jana Vojtíšková (Katedra pomocných věd historických a archivnictví
FF UHK Hradec Králové): Královské město Kouřim v první polovině
16. století v lokálním a celozemském kontextu
12.00-13.30
polední přestávka
II. Matouš Collinus a partikulární školství
předsedající: Vladimír RIŠLINK (Regionální muzeum Kolín)
13.30-14.00
Karel Rýdl (FF UP Pardubice): Matouš Kolín (Collinus) ve vývoji českého
školství
14.00-14.30
Jana Vaněčková – Michaela Holubová (Státní oblastní archiv Praha –
Státní okresní archiv Kutná Hora): Partikulární školství v Kutné Hoře
v 16. století (diskusní příspěvek)
14.30-15.00
Vladimír Jakub Mrvík (Český Brod): Kulturní elity Českého Brodu a okolí
v 16. a 17. století a jejich vzdělá(vá)ní
15.00-15.30
přestávka
III. Matouš Collinus a hudební kultura v českých zemích
předsedající: Jiří K. KROUPA (Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě)
15.30-16.00
Markéta Kabelková (Národní muzeum – České muzeum hudby Praha):
Hudba na partikulárních školách
16.00-16.30
Jan Baťa (Ústav hudební vědy FF UK Praha): Matouš Collinus hymnograf
16.30-17.00
Petr Daněk (Vysoká škola múzických umení Bratislava): Jan Blahoslav
a třetí vydání jeho práce Musica
17.30
Exkurze do kostela sv. Štěpána (Vladimír Rišlink; Lukáš Matoušek)
19.00
Společenský večer (Penzion U Lva)
Pátek 3. června 2016
IV. Matouš Collinus v kontextu českého utrakvismu
předsedající: Jan BAŤA (Ústav hudební vědy FF UK Praha)
9.00-9.30
Adam Pálka (Historický ústav FF MU Brno): Matouš Collinus z Chotěřiny
jako interpolátor protipapežské polemiky z roku 1462?
9.30-10.00
Ota Halama (Katedra církevních dějin ETF UK Praha): Matouš Collin
z Chotěřiny: profil (novo-)utrakvisty
-
(
7
2
:
*
9
k
-
8
k
0
'
(
7
2
0
6
5
0
4
3
2
0
/
.
-
,
*
+
*
)
(
'
Mgr. Jan Pišna ([email protected])
Vystudoval bohemistiku a slovakistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze,
nyní je doktorandem Ústavu české literatury a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. V současné době pracuje jako
knihovník ve Strahovské knihovně v Praze. Zabývá se starší českou a slovenskou literaturou, latinskou humanistickou literaturou, čtením, čtenářstvím a knižní kulturou 16. století, česko-slovenskými kulturními kontakty v době raného novověku a exulantskými edicemi Kralické bible.
prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. ([email protected])
Po studiu na gymnáziu v Nymburce (1972) vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1979; CSc.: 1986; doc.: 1996; prof.: 2003). Specializuje se na dějiny školství,
výchovy a vzdělávání od novověku do současnosti. Publikuje odborné a vědecké texty doma i v zahraničí. Působí na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice jako děkan (2015).
PhDr. Lucie Storchová, Ph.D. ([email protected])
Vystudovala historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (2003). Disertační
práci Paupertate styloque connecti. Formální diskursivní modus, literární pole a textové
utváření humanistické učenecké komunity v českých zemích obhájila roku 2009 na Fakultě humanitních studií Univezity Karlovy (antropologie). Působí jako redaktorka revue
Acta Comeniana, spolupracuje na edici Dílo J. A. Komenského. Specializuje se na problematiku renesančního humanismu (diskurs, komunikační struktury, historiografie, gender)
a na raně novověkou cestopisnou literaturu (konstrukce alterity, raně novověký orientalismus apod.).
PhDr. Michal Svatoš, CSc. ([email protected])
Po absolutoriu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1972) působil v Archivu
téže univerzity v Praze. Roku 1990 se stal vedoucím Ústavu dějin Univerzity Karlovy (odchod do důchodu 2012). Věnuje se univerzitním dějinám a dějinám vzdělanosti v českých
zemích ve středověku a raném novověku. Publikoval řadu odborných prací, mezi nimiž
zaujímají přední místo Dějiny Univerzity Karlovy (Praha 1995), Bibliografie dějin pražské
univerzity (Praha 1979) a životopis Erasma Rotterdamského (Praha 1986).
Mgr. Marie Škarpová, Ph.D. ([email protected])
Marie Škarpová přednáší dějiny české středověké a raně novověké literatury na Jihočeské
univerzitě v Českých Budějovicích a na Univerzitě Karlově v Praze. Zabývá se především
českou raně novověkou literaturou, dějinami české barokistiky a bohemikální hymnografií a kancionálovou tvorbou. Je autorkou monografie (2015) o Šteyerově Kancionálu českém, s Pavlem Koskem a Tomášem Slavickým připravila kritickou edici (2012) kancionálu Jesličky F. Bridelia.
1
1
(ČMM 1/2015, s. 29-54). Zároveň pracuje jako
průvodce (v češtině, angličtině a němčině) v brněnské vile Tugendhat.
k
&
%
P
9.30-10.00
10.00
GRAM
PhDr. Markéta Kabelková, Ph.D. ([email protected])
Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (absolutorium 1985,
1987 PhDr., 2012 Ph.D.). Od roku 1985 pracuje v Národním muzeu – Českém muzeu hudby (od roku 2003 jako vedoucí hudebněhistorického oddělení). Zabývá se hudební historií – zejména duchovní hudbou v Čechách v 18. a 19. století, historií hudební sbírky Národního muzea, věnuje se také životu a dílu Václava Jana Tomáška a Františka Škroupa.
Mgr. et Mgr. Tomáš Matějec, Ph.D. ([email protected])
Vystudoval český jazyk a latinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také
obhájil roku 2008 disertační práci z dějin literatury. Současně působil jako odborný asistent na Katedře českého jazyka a literatury Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. V letech 2010-2015 vystudoval teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současnosti působí jako lektor na Katedře biblických věd.
PhDr. Jiří Matl ([email protected])
Po absolutoriu oboru latina – čeština (částečně i stará řečtina) pracuje od roku 1977 v instituci, jež dnes nese jméno Kabinet pro klasická studia AV ČR – nejprve na projektu Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum (Slovník středověké latiny v českých zemích), poté na projektech, jejichž cílem bylo zpřístupnit v kritických edicích latinsky psané prameny cenné pro studium české kultury.
PhDr. Vladimír Jakub Mrvík, Ph.D. ([email protected])
V letech 2004-2009 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obory archivnictví – pomocné vědy historické, historie a učitelství pro střední školy. Ve své diplomové práci Nižší šlechta na Černokostelecku v raném novověku zkoumal jev pauperizace
nižší šlechty. V letech 2009-2012 byl tamtéž interním doktorandem (téma disertační práce: Historická topografie města Kostelce n. Č. l.). V letech 2008-2009 vědecký pracovník
Národního muzea v Praze, od roku 2009 historik Regionálního muzea v Kolíně. Od roku
2005 souběžně vyučuje dějepis (latinu) na gymnáziu v Českém Brodě.
Mgr. Adam Pálka ([email protected])
Vystudoval bakalářský obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
(2012), následně dokončil magisterské studium téhož oboru na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (2014). Kromě toho v roce 2015 dokončil bakalářské studium
lektorství anglického jazyka na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. V roce 2014
zahájil doktorské studium historie a českých dějin, přičemž během něj kromě několika
zpráv a recenzí publikoval studii Super responso Pii pape Martina Lupáče jako pramen
D
@
B
A
@
C
A
A
B
A
@
>
=
<
t
10.15-10.45
Marie Škarpová (Ústav české literatury a komparatistiky FF UK Praha /
Ústav bohemistiky FF JU České Budějovice): Hymnografie jako
argumentum. Poznámky ke Collinovu Starému a stálému vyznání víry
(diskusní příspěvek)
přestávka
V. Recepce Collinova života a díla v následujících staletích
předsedající: Daniel DOLEŽAL (Státní oblastní archiv v Praze)
10.45-11.00
Tomáš Matějec (Katedra biblistiky KTF UK Praha): „In hac academia
nostra viri fuerunt patrii, eruditione Graeca praestantes“ – Matouš
Collinus z Chotěřiny a jeho pamětní deska ve spise jezuity Johanna
Semlera z roku 1756
11.00-11.30
Jan Pišna (Ústav české literatury a knihovnictví FF MU Brno): Matouš
Collinus z Chotěřiny očima české literární historiografie
11.30-12.00
Jiří Matl (Kabinet pro klasická studia FLÚ AV ČR, v. v. i., Praha): Matouš
Collinus a Johann Peter Cerroni. Zpracování Collinova života a díla
v Cerroniho Scriptores Regni Bohemiae
12.00-13.30
polední přestávka
VI. Matouš Collinus a humanistická kultura doma i za hranicemi
předsedající: Petr VOIT (Knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově)
13.30-14.00
Miroslava Jouzová (Městská knihovna Kolín): Kolínští humanisté v 16.
a na počátku 17. století
14.00-14.30
Lucie Storchová (Filozofický ústav AV ČR, v. v. i., Praha): Matouš Collinus
a transmise melanchthonismu do českých zemí po roce 1550
14.30-15.00
Magdaléna Jacková (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Praha):
Humanistické drama druhé poloviny 16. století v českých zemích
15.00-15.15
Marta Vaculínová (Kabinet pro klasická studia FLÚ AV ČR, v. v. i., Praha):
Neznámý epitaf norimberského tiskaře Johanna vom Berg z pera
Matouše Collina
15.15-15.45
přestávka
VII. Diskusní panel Humanismus v českých zemích
15.45-17.30
moderovaná diskuse (řídí Petr VOIT)
17.30
Závěr konference
19.00
Koncert souboru Dyškanti (kostel sv. Štěpána, Kouřim)
10.00
10.30
Sobota 4. června 2016
Vernisáž výstavy Matouš Collinus z Chotěřiny 1516-2016 s hudebním
vystoupením žáků ZUŠ Kouřim (sál Městského úřadu Kouřim)
Slavnostní odhalení pamětní desky Matouše Collina (Mírové náměstí)
?
;
1
Kapitoly ze starších knihovních dějin Kolína a Kolínska). Zaměřuje se na regionální
dějiny Kolínska a okolí, a to především na dějiny knihoven a vzdělanosti, klášterů, šlechty a židovské komunity. K tématu publikovala studii Kolínští humanisté v 16. století, in:
Documenta Pragensia 27 [= Město a intelektuálové od středověku do roku 1848], Praha
2008, s. 559–584.
Jan BAŤA (Ústav hudební vědy FF UK Praha): Matouš Collinus hymnograf
Referát se zaměří na Matouše Collina z Chotěřiny coby autora, editora a vydavatele zpěvníků. Přehlédne obsah jednotlivých sbírek a zasadí je do kontextu dobové hymnografické produkce.
Petr DANĚK (Vysoká škola múzických umení Bratislava): Jan Blahoslav a třetí vydání jeho práce Musica
Příspěvek bude věnován prvé učebnici hudební teorie v českém jazyce, kterou napsal a vydal humanista a biskup Jednoty bratrské Jan Blahoslav (1523-1571). Zabývat se bude
všemi známými i doposud nereflektovanými exempláři tohoto významného díla a přinese
i nová zjištění, která souvisejí s vývojem Blahoslavova hudebně teoretického myšlení i jeho práce hymnologické.
Ota HALAMA (Katedra církevních dějin ETF UK Praha): Matouš Collin z Chotěřiny: profil
(novo-)utrakvisty
V Collinově díle se snoubí jeho vlastní školení a styky v rámci evropské reformace se zcela konkrétními vlivy reformace české. Nejvýraznější ukázkou současných vlivů obou reformací v jeho díle je Staré a stálé vyznání církve podobojí (1562), které na jedné straně navazuje na tradice husitské a utrakvistické, na druhé straně se však již nepokrytě hlásí také k Augsburské konfesi. Rozborem této Collinovy konfese a s přihlédnutím k dalším jeho dílům se příspěvek pokusí odpovědět na otázky spjaté s jeho vlastní konfesní identitou a současně načrtne stav českého utrakvismu v době před sestavením České konfese (1575).
Magdaléna JACKOVÁ (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.): Humanistické drama
druhé poloviny 16. století v českých zemích
Raně novověké bohemikální drama se dosud netěšilo příliš velkému zájmu badatelů. Platí to i dramatu období humanismu: dosud např. neexistuje souhrnná monografie o divadle tohoto období, informace o konkrétních hrách jsou roztroušeny v jednotlivých publikacích, úvodech k edicím apod. Cílem tohoto příspěvku proto bude především podat přehled o tom, co o humanistickém dramatu druhé poloviny 16. století vlastně víme (a také
nevíme) a stručně charakterizovat jeho základní rysy včetně srovnání se situací v jiných
zemích. Pokusíme se také odpovědět na otázku, jak vlastně definovat humanistické drama a zda lze podle těchto kritérií označit bohemikální drama zkoumané epochy za humanistické, nebo zda je vhodnější hovořit o dramatu v období humanismu.
Miroslava JOUZOVÁ (Městská knihovna Kolín): Kolínští humanisté v 16. a na počátku
17. století
Příspěvek se zabývá vlivem humanismu na měšťanskou kulturu a společnost města Kolína
(jako příkladu průměrného českého města doby předbělohorské). Přibližuje volnou skupinu humanistů, kteří vzešli z řad učitelů, písařů a děkanů a působili v Kolíně v 16. a na
počátku 17. století. Bude hledat odpovědi na otázky, jak se projevoval kolínský intelektuál
I
[
Z
Y
Z
Y
X
J
%
V
W
V
%
U
H
R
P
&
S
&
T
R
Q
O
L
K
J
%
S
H
H
G
F
E
TRAKTY REFERÁTŮ
Mgr. Jan Baťa, Ph.D. ([email protected])
Vystudoval hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také v roce
2011 získal doktorát (Hudba a hudební kultura na Starém Městě pražském 1526-1620)
a kde pracuje v Ústavu hudební vědy jako odborný asistent. Věnuje se hudební kultuře
renesančních Čech, zejména hudbě v Praze v 16. a na počátku 17. století.
doc. PhDr. Petr Daněk, Ph.D. ([email protected])
Vystudoval hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce
2005 získal doktorát (Tisky vokální polyfonie, hudební teorie a tabulatur v Čechách,
1500-1630). Habilitaci obhájil na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze v roce 2011 (Kapitoly z hudby vrcholné renesance). Do roku 2015 pracoval
v Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze jako docent, nyní působí na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Věnuje se hudební sociologii a hudební kultuře renesančních Čech, zejména hudbě na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze, hudebnímu tisku vícehlasé hudby české provenience a v poslední době i vývoji hudební teorie.
Ota Halama, Th.D. ([email protected])
Ota Halama, Th.D., vyučuje na katedře církevních dějin Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se dějinami a myšlením tzv. české reformace. Publikoval
např. monografie Otázka svatých v české reformaci a Svatý Jan Hus, vydal staročeské
překlady několika děl Martina Luthera nebo Kroniku českou Bohuslava Bílejovského a je
autorem několika desítek odborných článků a studií.
Bc. Michaela Holubová ([email protected])
Po maturitě na gymnáziu Jiřího Ortena v Kutné Hoře vystudovala v letech 2012–2015 archivnictví a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě Univerzity v Hradci Králové.
V současnosti pokračuje v navazujícím magisterském studiu a jako praktikantka pracuje
v Státním okresním archivu Kutná Hora.
Mgr. Magdaléna Jacková, Ph.D. ([email protected])
Vystudovala latinu, divadelní vědu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od r. 2011 je členkou Oddělení pro výzkum starší literatury Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Zabývá se raně novověkým bohemikálním dramatem, dosud
se specializovala především na jezuitské drama. Je mj. autorkou monografie Divadlo jako škola ctnosti a zbožnosti. Jezuitské školské drama v Praze v 1. polovině 18. století
a edice vybraných jezuitských her Nejmírnější Pallas. Hry určené gramatikálním třídám
jezuitských gymnázií.
PhDr. Miroslava Jouzová, Ph.D. ([email protected])
Od roku 1984 je zaměstnána v Městské knihovně Kolín (1989-1995: Filozofická fakulta
Univerzity Karlovy v Praze, obor vědecké informace a knihovnictví; 1999-2007: tamtéž,
navazující studium na Ústavu informačních studií a knihovnictví (informační věda), diser-
Marta VACULÍNOVÁ (Knihovna Národního muzea Praha): Neznámý epitaf Matouše Collina pro tiskaře Johanna vom Berg
V historické knihovně ve Cvikově je spolu s řadou dalších zajímavých bohemik dochována i sbírka epicedií věnovaných Johannu Montanovi, v Norimberku usedlému tiskaři původem z Gentu. V příspěvku bude objasněn kontext vzniku sbírky a tvůrčí účasti Matouše
Collina s latinskou básní, kterou dosavadní collinovská bibliografie neuvádí.
Jana VANĚČKOVÁ – Michaela HOLUBOVÁ (Státní oblastní archiv Praha – Státní okresní archiv Kutná Hora): Partikulární školství v Kutné Hoře v 16. století
Příspěvek stručně seznamuje s vývojem partikulárního školství v Kutné Hoře v 16. století,
kdy město vydržovalo dvě školy – Svatobarborskou a Vysokostelskou, která svým významem překračovala hranice města. Důležitým počinem se stala výstavba nové Vysokostelské školy, jejíž renesanční budova patřila ve své době k největším a nejhonosnějším. Příspěvek přináší i výsledky rozboru soupisu knihoven učitelů/písařů obsažených v knihách
testamentů, knize inventářů a aktové sbírce. Mezi jazykovými příručkami byly vyhledány
gramatiky Matouše Collina a i jiná jeho díla.
Jana VOJTÍŠKOVÁ (Katedra pomocných věd historických a arhivnictví FF UHK Hradec Králové): Královské město Kouřim v první polovině 16. století v lokálním a celozemském
kontextu
Plánovaný příspěvek si klade cíl představit královské město Kouřim v období první poloviny 16. století, kdy se v něm narodil a vyrůstal Matouš Collinus. Pozornost bude věnována nejen lokálním specifikům a sousedství s královskými městy Kutnou Horou a Kolínem,
ale též celozemskému kontextu, neboť i Kouřim byla členem městského stavu a účastnila se jednání zemského sněmu.
b
t
a
Markéta KABELKOVÁ (Národní muzeum – České muzeum hudby): Hudba na partikulárních školách
Škola byla v období české renesance důležitou součástí hudebního života. Významným
zdrojem informací o začlenění hudby do vyučovacího procesu jsou školní řády a různé
instrukce, které předepisovaly a usměrňovaly obsah vyučování, obvykle i denní program
jednotlivých tříd a povinnosti učitelů a žáků. Školní řády lze rozdělit podle nároku na působnost na řády obecné a lokální. Řády obecné, které byly určeny městským partikulárním školám, vydávala pražská univerzita. Tyto řády mají univerzální charakter, stanovují,
jak by výuka a celý řád školy měl vypadat. Řády lokální se vztahují k určitému místu a lze
předpokládat, že se jejich obsah blíží skutečné situaci. V osnovách, které obsahují náplň
učiva jednotlivých tříd, bývá »musica« zapsána jen u menšiny řádů a obvykle až na konci výčtu všech disciplín. Je otázkou, do jaké míry je »musica« míněna jako teoretická disciplína, nebo jako »zpěv«. Formulace bývají často velmi neutrální a kontext nepomáhá
přiblížit obsah slov (např. »musica et disputatio«, »exercitio musicae«). Zpěv býval předepsán na začátku i na konci vyučování a stanovena byla také účast na bohoslužbách – tj.
při mších, officiu, pohřbech, svatbách, křtech, procesích a při různých pobožnostech. Žáci zpívali jednohlas i vícehlas, někdy společně i s literátskými bratrstvy. Repertoár měl být
nacvičen právě v rámci školní výuky. O provozování světské hudby se dozvídáme většinou
velmi málo a zpravidla pouze ze zákazů, napomínání nebo stížností.
Tomáš MATĚJEC (Katedra biblistiky KTF UK Praha): »In hac academia nostra viri fuerunt
patrii, eruditione Graeca praestantes« – Matouš Collinus z Chotěřiny a jeho pamětní
deska ve spise jezuity Johanna Semlera z roku 1756
Referát je věnován komentáři ke Collinově pamětní desce v aule pražského Karolina, jejž
pod názvem Animadversiones in monumentum sepulcrale, quod Matthaeo Collino a Iacobo Palaeologo erectum in magno collegio Carolino Pragensi conspicitur sepsal jezuita
Johann Semler a který byl roku 1756 u Fr. Ign. Kirchnera v Praze vydán tiskem. Spis je
zajímavým dokladem zájmu o Collinovu osobnost a dílo v polovině osmnáctého století.
`
\
doby a jaké místo měla tato intelektuální elita v městské společnosti. Poukáže na formální a neformální styky humanistů žijících v Kolíně a také na shodné rysy jejich životních kariér.
Příspěvek vychází z předpokladu, že existence obdobných skupin humanistů v českých
městech na přelomu 16. a 17. století byla umožněna vzrůstem významu vzdělání a zároveň i úcty k němu. Sebevědomě reprezentovaná vzdělanost a kulturnost příslušníků této
elity se často spojovala s praktickým smyslem pro život, což jejím nositelům umožňovalo dosažení silného hospodářského a společenského postavení v městské společnosti. Patřičný lesk jejich sociálnímu vzestupu a dosaženému místu v městské komunitě dodávaly jimi provozované kulturní aktivity (např. vlastní literární tvorba, členství v literátském
bratrstvu). Nelze jistě pochybovat, že k těmto zálibám větší část z nich podněcovala také
radost z tvorby a krásna. Současně však humanisty (ale i např. donátory uměleckých děl)
tyto jejich aktivity přiřazovaly k místním elitám, neboť tvořily součást jejich předpokládaného a požadovaného způsobu chování.
t
>
_
^
<
]
ŠKARPOVÁ (Ústav české literatury a komparatistiky FF UK Praha / Ústav bohemistiky FF JU České Budějoviceš): Hymnografie jako argumentum. Poznámky ke Collinovu
Starému a stálému vyznání víry (diskusní příspěvek)
V diskusním příspěvku se autorka zaměří na skupinu českých duchovních písní, jež byly
v různém počtu zařazeny do latinského tisku i českých rukopisů (libochovický a žitavský)
spisu Staré a stálé vyznání víry / Antiqua et constans fidei, za jehož autora, resp. pořadatele je považován Matouš Collinus. Cílem příspěvku není primárně pokus o další korigování dobové (Collinovy?) atribuce těchto písní významným představitelům husitského hnutí, nýbrž analýza toho, jaký argumentační potenciál a jaké funkce získávala jazykově česká hymnografie v konfesijních polemikách v české společnosti raného novověku.
Vladimír Jakub MRVÍK (Český Brod): Kulturní elity Českého Brodu a okolí v 16. a 17. století a jejich vzdělá(vá)ní
Příspěvek má představit podrobnou analýzu kulturních elit královského města Český Brod,
především v předbělohorském období, konkrétně vliv zdejší partikulární školy na šíření
humanistické erudice mezi zdejšími měšťany i venkovskými elitami z okolí. Dále se bude
věnovat analýze dvou rozsáhlých knihoven: zdejšího zámožného měšťana a bývalého radního písaře Adama Aglasina († 1597) a prvního katolického děkana na základě pozůstalostního řízení z roku 1624. V obou byla hojně zastoupena soudobá zahraniční produkce převážně z německého prostředí, v Aglasinově případě nechyběla ani řada prací F. Melanchthona či recepce myšlenek Erasma Rotterdamského.
V druhé části se zaměří na otázku dalšího studia zdejších měšťanských synů – řada
z nich je doložena na gymnáziu ve Zhořelci. Z jakých majetkových poměrů ovšem pocházeli? Zároveň půjde o nástin, jaké vzdělání a kulturní rozhled měli okolní patrimoniální
úředníci, konkrétně na černokosteleckém panství. Zde je zásadní překážkou nedostatek
pramenů. Přesto u řady z nich je doloženo vyšší vzdělání v duchu humanismu, u jednoho
u jindřichohradeckých jezuitů.
Poslední část bude věnována otázce, kde a jak byli formováni zdejší obyvatelé po třicetileté válce. Velké množství synů českobrodských bohatých měšťanů totiž studovalo na
jezuitské koleji v Kutné Hoře.
Adam PÁLKA (Historický ústav FF MU Brno): Matouš Collinus z Chotěřiny jako interpolátor protipapežské polemiky z roku 1462?
Když v roce 1953 vydala Anna Císařová-Kolářová staročeský spis Hádání o kompaktátech jako dílo Martina Lupáče, neměla patrně vůbec tušení, že jí vydávaný spis je ve skutečnosti překladem interpolované redakce z druhé poloviny šestnáctého století. Lupáčův
polemický spis Super responso Pii pape (1462) byl tedy v období raného novověku obohacen o celou řadu doplňků, kterými neznámý autor významně rozšířil zejména dějepisné pasáže a navázal na jejich polemický ráz, kdy byli husitští vyjednavači ze třicátých let
patnáctého století představeni jako jednoznační vítězové nad legáty basilejského koncilu.
Referát jednak stručně představí nejvýznamnější interpolace k původnímu Lupáčovu pojednání, jednak se pokusí odpovědět na otázku, zda by autorem této nové redakce Super
responso Pii pape nemohl být Matouš Collinus z Chotěřiny, jak uvažoval již v roce 1956
Rudolf Urbánek.
h
<
Karel RÝDL (FF UP Pardubice): Matouš Kolín (Collinus) ve vývoji českého školství
Příspěvek poskytne ucelené informace o studijních a pedagogických aktivitách Matouše Kolína z Chotěřiny, jeho pedagogické činnosti během působení na pražské univerzitě
a v jeho soukromé partikulární škole v Jindřišské ulici v Praze. Pozornost bude věnována
také jeho učebnicím a studijním pomůckám včetně divadla jako pedagogického nástroje.
Vše je posuzováno z hlediska širších dobových souvislostí. Příspěvek je založen nejen na
známých datech, ale přinese i dosud nepublikované informace archivní povahy.
Lucie STORCHOVÁ (Filozofický útav AV ČR, v. v. i., Praha): Matouš Collinus a transmise
melanchthonismu do českých zemí po roce 1550
Ve svém příspěvku hodlá autorka poukázat na klíčovou roli, kterou sehrál Matouš Collinus při etablování melanchthonismu mezi českými humanisty poloviny 16. století. Kromě představení různých oblastí, které ovlivnil melanchthonský učenecký model (literární postupy, intelektuální sociální praxe, morální filosofie, antropologie či eschatologie), se
soustředí především na jeho proměny, k nimž došlo během recepce v českém prostředí.
Michal SVATOŠ (Praha): Univerzitní dráha M. Matouše Collina z Chotěřiny
Matouš Collinus byl jedním z předních představitelů českého nekatolického vzdělance
16. století. Vzdělání získal na pražské univerzitě, odkud odešel do Vitemberka, kde získal
mistrovský titul u slavného profesora F. Melanchthona. Po návratu do Prahy se stal členem
profesorského sboru své almae matris, na níž získal lektorát řečtiny, financovaný z mimouniverzitních (nadačních) prostředků. Roku 1543, po četných sporech s kolegy, opustil
univerzitu, oženil se a zřídil v Praze soukromou školu, volně spojenou s univerzitou. Jeho
žáky byli mj. členové významných šlechtických rodů, kteří mu poskytovali ochranu a podporu v jeho činnosti. Collinova výuka byla zaměřena především na klasické autory (Homér), jeho vlastní literární tvorba obsahuje nejen odborná pojednání (řecká a latinská gramatika, slovníky), ale i verše a učební texty, které vznikaly pro školskou potřebu. I po rozchodu s univerzitou nadále udržoval styky s pražskými profesory a patřil k významným
podpůrcům a mecenášům univerzity. Jeho životní dráha ho tak odlišuje od běžného pražského univerzitního profesora humanistického období. Collinus se beze vší pochyby stal
vzorem převládajícího typu českého vzdělance humanistického období, jehož životní dráha je spojena se školou, která jeho působení dává dominantní »školský charakter«. Navíc,
Collinus se stal pro své následovníky v českých zemích přímo vzorem humanisty, orientovaného literárním směrem. Collinovu památku si můžeme dodnes připomenout ve velké
aule pražské Karolina, v níž je umístěn Collinův »náhrobník«.
g
c
PIŠNA (Ústav české literatury a knihovnictví FF MU Brno): Matouš Collinus z Chotěřiny očima české literární historiografie
Příspěvek se zaměří na dosavadní reflexi Collinova díla v rámci narativu dějin české (a latinské) literatury, což ovšem bude rozšířeno o mantinely dosavadního zkoumání knižní
kultury 16. století. Stranou nelze ponechat také různé kulturní a myšlenková hlediska, která ovlivnila a zároveň limitovala ideový či výkladový slovník tvůrců literárněvědných a knihovědných kompendií.
d
f
e
_
d
MATL (Kabinet pro klasická studia FLÚ AV ČR, v. v. i.): Matouš Collinus a Johann Peter Cerroni. Zpracování Collinova života a díla v Cerroniho Scriptores Regni Bohemiae
Johann Peter Cerroni ve svém rozsáhlém bio-bibliografickém díle Scriptores Regni Bohemiae zachytil v poměrně obsáhlém hesle také osobnost Matouše Collina. Příspěvek se zaměří na Cerroniho hodnocení Collinovy osobnosti, na jeho pojetí Collinovy biografie a jeho uchopení Collinova díla. Pokusí se rovněž ukázat, z jakých pramenů Cerroni čerpal. Protože Cerroniho dílo zapadá do konceptu dnes nazývaného historia litteraria (dějiny vzdělanosti), logicky se nabízí také uvedení širších souvislostí a porovnání s prací dalších autorů, s nimiž pojí Cerroniho jak příslušnost ke konceptu historia litteraria, tak i bohatá
osobní komunikace.