OPT/AST L08

Komentáře

Transkript

OPT/AST L08
OPT/AST
L08
Čas a kalendář
důležitá aplikace astronomie – udržování časomíry a kalendáře
čas
synchronizace s rotací Země
•
vzhledem k jarnímu bodu
•
vzhledem ke Slunci
hvězdný čas
definován jako hodinový úhel jarního bodu
Θ=α+t
pravý hvězdný čas – hodinový úhel pravého jarního bodu
střední hvězdný čas – hodinový úhel středního jarního bodu
nepodléhajícímu nutaci
hvězdný den – doba mezi dvěma po sobě následujícími horními
kulminacemi jarního bodu
použití převážně v astronomii
sluneční čas
hodinový úhel Slunce + 12h
pravý sluneční čas
pravé Slunce – čas ukazovaný slunečními hodinami
pravý sluneční den – doba mezi dvěma po sobě následujícími dolními
kulminacemi pravého Slunce
střední sluneční čas
pravý sluneční čas plyne nerovnoměrně
• nerovnoměrný pohyb Slunce po ekliptice vlivem excentricity
dráhy Země kolem Slunce
• sklon ekliptiky vůči světovému rovníku
sluneční hodiny nabírají zpoždění pokud je
• Země blízko perihelia
• Slunce blízko slunovratů
a naopak
tyto nerovnoměrnosti jsou odstraněny ve dvou krocích
první střední Slunce
• rovnoměrný pohyb po ekliptice
• setkává se s pravým Sluncem v periheliu a aféliu
druhé střední Slunce
• ronoměrný pohyb po světovém rovníku
• setkává se s prvním středním Sluncem v jarní a podzimní
rovnodennosti
interpretace
• pravé Slunce se pohybuje nerovnoměrně po ekliptice
• v periheliu se od pravého Slunce oddělí myšlené první střední
Slunce, které ekliptiku oběhne za stejnou dobu jako pravé Slunce
ale rovnoměrným pohybem
• v jarním bodě se od prvního středního Slunce oddělí myšlené
druhé střední slunce, které oběhne rovník za stejnou dobu
rovnoměrným pohybem
střední sluneční čas je hodinový úhel druhého středního Slunce +12h
střední sluneční den je doba mezi dvěma po sobě následujícími
dolními kulminacemi druhého středního Slunce
časová rovnice – rozdíl mezi pravým a středním slunečním časem
popisuje opožďování/předcházení slunečních hodin vzhledem k
oficiálnímu času
modrá – vliv excentricity, zelená – vliv sklonu ekliptiky k rovníku
hvězdný čas vs. střední sluneční čas
tropický rok – 365,2422 středních slunečních dnů
střední denní pohyb slunce v rektascenzi –
360 ˚ /365,2422 ≈ 0,9856 ˚ = 3 min 56,6 s
střední hvězdný den je o 3 min 56,6 s kratší než střední sluneční den
rotace Země není rovnoměrná
• zpomalování rotace (Měsíc)
• náhodné fluktuace (zemětřesení, změny rozložení hmoty Země)
snaha zavést rovnoměrně plynoucí čas
•
dynamický čas definovaný oběžným pohybem Země kolem
Slunce
•
mezinárodní atomový čas (TAI) – sekunda definována frekvencí
přechodu mezi hladinami atomu Cs
koordinovaný světový čas (UTC)
•
požadavek na synchronizaci občanského času s rotací Země
•
mezinárodní atomový čas + vkládání přestupných sekund
•
základ občanského času
časová pásma
místní sluneční čas (pravý, střední) – závisí na geografické poloze
pásmový čas
•
časové pásmo se řídí místním středním slunečním časem pro
určitý poledník
•
hranice časových pásem zohledňují státní hranice
•
čas v sousedních pásmech se liší (obvykle) o hodinu
•
základní pásmo – greenwichský poledník
•
v ČR středoevropský čas (CET)
poledník λ = 15 ˚ procházející např. Jindřichovým Hradcem
v Olomouci ( λ = 17 ˚ 15 ' ) se místní čas liší od CET o 9 min
•
smluvený čas – od poslední březnové neděle do poslední říjnové
neděle v ČR středoevropský letní čas (CEST)
datová hranice
•
při obeplutí Země pozorujeme o jeden východ Slunce méně nebo
více než pozorovatel v místě startu/cíle
•
datová hranice je dohodnutá linie, při jejímž překročení se mění
datum
•
sleduje přibližně poledník λ = 180 ˚
•
na datové hranici vzniká a zaniká kalendářní den
př. úterý vzniká
Po 23:00
Út 0:00
...
Út 21:00
Út 22:00
pondělí zaniklo
Út 0:00
Út 1:00
...
Út 22:00
Út 23:00
Po 1:00
Po 2:00
...
Po 23:00
Út 0:00
Po 2:00
Po 3:00
...
Út 0:00
Út 1:00
•
při překročení datové hranice směrem na východ/západ
uberu/přidám den
•
změna data se provádí o nejbližší půlnoci
kalendář
počítání dnů se historicky řídilo periodickými astronomickými úkazy
střídání dne a noci – sluneční den
střídání fází Měsíce – syndický měsíc
střídání ročních dob – tropický rok
kalendáře
• lunární (Hidžra)
• solární (egyptský kalendář)
• lunisolární (gregoriánský kalendář, hebrejský kalendář)
egyptský kalendář
tři období (záplava, růst a sklizeň) po čtyřech měsících po třech
dekádách = 360 dnů + 5 dnů vkládaných na konec roku dělalo 365
dnů
občanský kalendář se posouval vůči ročním dobám
heliaktický východ Síria připadnul na stejný den jednou za 1460 let –
Sothický cyklus – základ datování starých civilizací
juliánský kalendář
zaveden Juliem Cesarem
12 měsíců, 3 roky o 365 dnech následované přestupným rokem o 366
dnech
průměrná délka 365,25 dne – o 11 min 14 s delší než tropický rok
přijat v křesťanských zemích ve čtvrtém století n.l.
juliánské datování (JD) – postupně počítané dny od 1. ledna 4713
př.n.l., má využití v astronomii
gregoriánský kalendář
zmenšuje rozdíl mezi občanským a tropickým rokem
u juliánského kalendáře naroste rozdíl na jeden den za 128 let
Řehoř XIII – reforma juliánského kalendáře
obyčejné roky trvají 365 dnů
přestupné roky trvají 366 dnů:
• roky dělitelné 4, pokud nejsou dělitelné 100
• roky dělitelné 100, pokud jsou dělitelné 400
např. rok 2000 je přestupný v juliánském i gregoriánském kalendáři, zatímco rok 2100 je přestupný v juliánském kalendáři ale
nikoli v gregoriánském kalendáři
průměrná délka 365,2425 dne – o 26 s delší než tropický rok
zaváděn od roku 1582 n.l. (v Rusku 1918) dnes užíván mezinárodně

Podobné dokumenty

Soustava rovníkových souřadnic 2. druhu

Soustava rovníkových souřadnic 2. druhu Rovina rovníku z předchozí definice je rovina, v níž leží „normální rovník“ Země. Dále je nutné zavést několik pojmů, které se budou používat v následujícím popisu souřadnic. EKLIPTIKA JE ZDÁNLIVÁ ...

Více

Kalendáře a letopočty

Kalendáře a letopočty (například úplňkem), a zároveň aby rok o 12 takových měsících odpovídal solárnímu roku, je nemožné (tab. 1). V zemích, ve kterých se výrazněji projevují roční období, je však alespoň přibližné vyro...

Více

Jak vznikal kalendář

Jak vznikal kalendář Byl zaveden v roce 640 n.l., počátek letopočtu se klade na den, kdy se poprvé objevil nový Měsíc po Mohamedově útěku z Mekky do Medíny v červenci 622 n.l (Hidždra). )Vzhledem k rozdílu délky lunárn...

Více

Sluneční čas a druhý Keplerův zákon

Sluneční čas a druhý Keplerův zákon slunečního disku). Jeden pravý sluneční den je tedy doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími kulminacemi pravého slunce. Protože je pohyb pravého slunce v důsledku druhého Keplerova záko...

Více

Dějiny fyziky – Starověk

Dějiny fyziky – Starověk lunární kalendář (synodický měsíc ≈ 29, 5 dne), měsíce 29 a 30 dní, rok začínal o jarní rovnodennosti a měl 355 dní (čas od času měsíc navíc; Chammurabi – daně) lunární kalendář i další semitské ná...

Více

Export _Manual_new_2010_Final

Export _Manual_new_2010_Final Upozornění: Pouze účetní položky typu 01, 02 mohou obsahovat detaily. Pole 39. – 45. jsou vždy prázdná. Jsou zde uvedeny z důvodu zachování formátu souborů s výpisy z účtů

Více

Planeta Saturn

Planeta Saturn aktivitám ZP AS a již byla prezentována v tomto roce na Rokycanském seminá i, kde sklidila velký úsp ch. Pro no ní pozorování pak bude možno využívat techniku Hv zdárny v Rokycanech a dovezené p ís...

Více

Seriál III.VI Keplerovy zákony, Výfuk

Seriál III.VI Keplerovy zákony, Výfuk Mějme dva body v rovině. Elipsa je takový rovinný útvar, jehož všechny body mají konstantní součet vzdáleností od těchto význačných bodů, tzv. ohnisek, viz body F1 a F2 . Elipsu lze jednoznačně cha...

Více