Války Starého zákona a Bůh lásky

VALKY STARf HO ZAKONA A BOH LASKY
ClVDD
KsZdy veflef ClovSk se ve sve'm fivotl setkava s lldml. ktefT projevujf zajem o Bo2f slovo. Mame radosl z tono,
kdyf muf «m« druhym pfiblfiK n»*«ho SpaoHel* a Pine, Js*(S» Kristn. Preevidfili jam* se. 2* bible j« jedinym
mefltkem pro nS§ Zwot vfry a take.
Ze Buh bible je Bohem ISsky. Ale nSkdy v rozhovorech s neveTfcfmi lidmi
dost5v5me zajfmave' otSzky, jako napr.:"Je vubec moini dnes veTtt v dobrtho Boha, kdyZ vSude kolem n&s je tolik
zla? ProS. jestlif e existuje Buh, dopustf, aby umfrali nevinnf? ProC nSco neudSIa?" To jsou ota"zky. kter£ si zSkonitS
klade Clove'k, kdyZ premy"Slf o Bohu a o naSem svfte". Ale i lide, ktefT uve"fT a pfijmou Je2Be Krista za sve'ho osobnlho
Spasitele, majf nezfldka proble'my s nSkterymi slarozakonnfmi mfsty. kde se popisujf ruzni krutosti - napr. Bo2t
pITkazy k ukamenova'nf a okolnosti spojen£ s dobyvanlm zas!fben£ zemS. Jsou to mfsta Bo2Iho slova. kleri mnozf
kfest'ang radfji preskakujf. protoZe si s nimi nev£df rady.Domnfrfm se. 2e kfestan by m£l znat odpovCtf na tyto
otSzky. a proto je mou snahou alespofl zMsti tyto otizky objasnit a nastfnit ur{it< principy. Tato prfce by mfla
pomoci vSem, kterl v£rT. 2e bible je knihou skuteCnS inspirovanou Bohem, aby si Pina Boha vfce zamilovali a jejich
cbdiv fc nSmu Je5t5 vzrostl.
Casto se setkav^m s konstatova'nfm, 2e Buh star^ho zikona je jiny, ne2 Buh zikona nov^ho. Mnohym se
zda, 2e ve StarSm zakonS je Buh krut^. mnohdy pflsny a nelaskavy, kcieJtc v Novim z^konS je to Buh ISsky. Buh
trpglivy a milujfcf. Cflem tito prSce je mimo jin£ dokSzat. 2e nenf iadn# rozpor mezi Stan?m a Novym zSkonem. Ap.
Jsn pf§e. ie "Buh je ISska' (Uan 4.8) a Pavel v lists 2dum nki. 2e "Je2l5 Kristus je tentyZ vfiera i dnes i navSky ^id
13,8). To znamenS. Buh musel byt Bohem ISsky i veSlarim z^ikonS. DomnWm se, 2e duvod proC tak Sasto Iid6 P^na
Boha odsuzujf jsou zkreslend pfedstavy o Panu Bohu, kter« ma Slovlk z druh^ ruky, nebo ze SpatnSho pflkladu
mnohych kfest'anu. Pin Buh n4m dM dostatek informacf o sob5. o n5s lidech i o problimu. ktery je ve vesmfru. 2el,
f e mnozf se o tyto informace nezajfmajf, proto2e jim chybf mothrace, nemajf duvod. Spofcojf se s vySe uvedenymi
argumenty druhych o torn. 2e : "Kdyby byl Buh, tak
!", ale sami tyto informace nezhcdnotf a nepfesvldSf se. PSn
Buh nemuf e ciovSka k femukoliv nutit, ale chce n^m dit poznat svou ISsku, aby jsrne mSli moiivaci a objektivne" mohli
zhodnotit to, co n^m nabfz((ftfm 2,4).
Tato prSce si neklade za cfl tema vyCerpat, protoZe tato oblast je velice rozsShla. Nechci se zabyvat vSemi
mfsty Star^ho z£kona, kteri se t^kajf tSchto problfmu, ale chci se zvl$St£ zam&fll na oblast v^lek Stariho zakona. V
prvnf kapitole chci pfedstavrt ruzn4 typy vSIek o kterych se bible zmifiuje a krStce o nich pojednat. Ve druhe' kapitole
budu hovorit o n2bo2ensk£m pozadfm vilek, zv!55t5 o n3boz°enstvf egypt'anu a kenaancu, a to z toho duvodu. Je z
Egypta izraelsky narod vychazf a je naboZenstvfm egypt'anu ovlivnln a do Kenaanu Izraelit^ pfich^zejf, mllijej obsadit
a 2ft zde. Tyto dva n^rody alespofl v zafiitcfch nejvfce ohroZovaly Izrael. Ve tfetf kaprtole se podfva'me blfZe na puvodnf
Bo2f zamSr. ktery m& P5n Buh s obyvateli KenaSnu. Ve Ctvrtfi kapitole se chci zarneTrt na ten typ vSlek. kdy P3n Buh
dav^ plfkazy k boji. Na n€ko!ika biblickych prTkladech si pokusfme objasnit duvod tohoto Bof (ho jednanf. Zdroveri se v
teto kapitole budeme vfce zabjvat termfnem.'VyhladfS je jako klate". ZavSrem se podWme na eel? problem z BoZfho
pohledu a zhodnotfme Hospodinovo jednanf v dfjinach sp^sy. v dSjin^ch velkeho konfliktu mezi Bohem a d'ablem. Spor
zaCal tfm, 2e tento padly andSI poknvil Bo2f charakter a dodnes se mu dafT prostrednictvfm mnohych lidf predstavovat
Pa'na Boha v nespravn^m svStle.
Mym pRnfm je, aby tato pr^ce pfinesla svuj uZitek, a byl obhSjen BoZf charakter a aby jeStS co nejvfce lidf at'
il neveTTcfch zatou2ifo vfce tohoto Boha poznat a 2ft s nfm.
-Y-
Kapitola prvnf
TYPY VAlEK STARfHO ZAKONA
PR £e1b« starozikonnfch knih se setkavame s ruznymi druhy a 1ypy valek. MuZeme je rozde'lit do nJkolika
kategorif.
1/SamBuhposfladovalky
II Buh nepdsflS, ale Izraelci jdou sami
3/ Buh bojuje, Izraelci pfihlff ejf
4/ NepfStele je napadajf, oni se brSnf
5/ David v cizfch valeinych sluf bach
6/ Boj proti vlaslnlmu lidu
71 Boj andelu
8/ Boj v nebi
Zkusme se ve strufinosti o jednotlivycn bodech (mimo bodu C.1 - bude o nSm fei v samostatnS kapttole) zmfnit.
ad2/Kiasicky pflpad takovehoto jednanlje zaznamenan vNu 14,1 - 45 a vDt 1. kaprtole.
ZvSdove, ktefl se vrftili ze Ctyficeti dennlho pruzkumu KenaSnu zaCfnajf svou zpraVu pozitivnS, pfinaSejl kr5sn6
ovoce a ITkajf, fe zem, kterou Jim Pan Buh zasKbil je skuteinS mfsto oplyvajlcf medem a mlekem. Ale v zap6t( se
zamSrujI na to, co pro nfi bylo nepfekonatelnou pfekaf kou: "Jenomf e lid, ktery v 16 zemi sldll, je mocny a mSsla jsou
opevnSnS a nesmlrnfi velika. Dokoncejsme tamvidSli potomky AnSkovy" /Nu 13,281.
Ve chvfli, kdy Slovak vidl pfed sebou nepfekonatelnou pfeka^ku a sufujl jej obavy, mi tendenci vSci zveliJovat.
Domnlvam se, Ie i v tomto pfipadS strach z kenainskych nSrodu zpusobil to, 2e lito zv^dovS nalef its barvit£ vylf^ili
situaci a nSsledkem bylo, f e cel^ spole^enstvf Izraele se dalo do kTiku a plciCe /viz Nu 13, 29 - 14, 1/. Situace o'oSIa
tak daleko, f e dokonce cely nSrod zamySlel vratit se do Egypta. Vratit se tam, kde otrofili a umlrali pod bi£i egypt'anu.
Aron a KSIef (jedinf ze zvldu, ktefl vfifili, f e s Bof I pomocf se Jim podaf! obsadit Kenaan) spolu s MojffSem se snafili
pfesvSdCit nirod, f e pokud je s nimi Hospodin nemajf se £eho bit, ale jejich hlasy zanikly v kfiku ostatnfch:
"Ukamenujte je.r.
Je zajfmavS sledovat, co dokSZe davovi psych6za a jak nespokojenost nSkolika jedincu muZe ovlivnit obrovsky
dav. V tuto chvlli zasahuje Hospodin. Vidl, Ze vejlt s tlmto n^rodem, ktery mu neduvfruje,
do zasllben^ zem£ by
znamenalo obrovsky neuspSch, poraz"ku a tragick^ nasledky. Vidf, ie se s nimi taklo dSI nedostane. Pin Buh se divf,
jak je mof n^, f e pTes vSechna znamenf, kter^ uprostfed nich udSlal, mu stale neduvSrujf/Nu 14, 11/. Vidf, Ze se budou
muset jeStS hodnS ufiit, a tak plnf jejich pranl. NechtSli vejft do Kenaanu, a tak za kaf dy den pruzkumu Jim dav3 jeden
rok. Ctyficet dnl - Jtyficet let. Tuto dobu ztravf Izraelci na pouiti v Bof f 5kole jako koCovnf pastevci a budou se u£it
Bof (m za'konum a pravum.
Kdyf lid slySel slova Hospodinova, tak se zalekl. ChtSI se asi vyhnout ftyficetiletym zkouSkSm a koneJnS dojit
odpoCinku v zasllbenS zemi a tak Sinl nesmyslni rozhodnutf: chce vlastnf silou dosShnout toho, co mu pfed tlm
Hospodin nabfzel a co se lid zdrahal pfijmout. VydSvajf se do KenaSnu, aby jej obsadili. MojfIS je varuje. Upozorrtuje je
na to, f e s nimi nenl Buh a jejich pokus nemuf e skonCit jinak nef porSf kou. Jejich rozhodnutf bylo dalSIm projevem
neduvlry vu£i Boffmu slovu. Cela situace kontl tfm, Ze AmaJekovci a Kenaanci, ktefi sfdlili v m/stS vstupu Izraelcu do
zem5. je pobljeli a pfipravili Jim zdrcujfclportfku.
"2&pas Izraete o svetou zemi stejnS jako bo/, k nSmui je vyblzena chkev, js Bof I boj. Proto must bojovnfci pfijmout
podmlnky a zekony stanover>6 Hospodinem. Zde si itovek namiiie d6lat, co by cht6l. Boil slovo je smemic! pro kaidy
krok, poslu&nost prvym pfedpokladem zapasu o Bozl kralovstvr /1 /.
ad3/O tomto typu brtvy hovorTEx 14.kaprtola. Pa~n Buh skrze MojZISe vyvSdtlzraelity z egyptskiho
otroctvf. Nejdou pllmo do zeme" PeliStejcu, ale oklikou smgrem k Ra"kosove"mu mofi a lam se uiabofili. KdyZ
se faraon dozv«d«l, it
lid odeSel, zaCal IHoval, Ze k tomu dal svolenf. Zapfthl vileCni vozy a vydai se prona"sledovat
izraelrty. Doslihl je na mfsli jejich tabofiJtS. KdyZ lid uvidfl egyptski vojsko, dostal obrovsky strach. Zailnajt vyCltat
MojZISovi. Je by jim bylo tepe zemiTl v Egypt* neZ na poufti. a Ntujftoho. Ze Egypt opuslili. MojZIS nepodleha" panice a
povzbuzuje je: "Nebojte se! Vydrfte a uvidfte, jak v5s dnes Hospodin zachrfnf. Jak vidfte Egypfany dnes, tak je uZ
nikdy neuvidfte. Hospodin bude bojoval za vis a vy budete mlfky pfihllZet" /Ex 14.13 -14/.
A tak se i stalo. Cel« egyptsk* vojsko zahynulo v moil. aniZ by Izraelci museli zvednout ruku k boji. Pro lid to
byla obrovska zkuSenost. Pin Buh bojoval a on! se dfvali.
Jina situace tohoto druhu se odehrila za vISdy judsktho krile Jozafata syna Azy. kdy vylahli do boje proti Jozafatovi
Moibci spolu s Am6novci a jejich spojenci. PflbSh ukazuje. Ze jde o vilku, na kter^ ani krtl Jozafat ani Judejci nemajl
vinu. Je to svevolny vpa"d MoSbcu a Amoncu. Tlmto finem dokazali. Ze Hospodin pro n4 nenl Z4dnou autoritou. VJfili ve
svi boZstva. ale pfed Hospodinem nemSli tictu! /viz. 2 Par 17. 10/
Jozafat vid( jedini moZne TeSenf a to je pomoc
Hospodina. Vyhlisil po cel£ zemi pust a modlil se k Bohu. Dos1a\ajl BoZ[ zasllbenl. Ze je Buh ochrinf. Bude se zde
znovu opakovat situace z Ex 14. kapitoly. Pin Buh bude bojoval a oni se budou Jen dtvat 12 Par 20.15 -17/.
P5nBuh zderTk3:"Bojnenfva"S, ale BoZI.'KdyZ se nfikdo dotykS BoZfch dStf a chce Jim ubliZrt. tak Hospodin nkS:
"Nebojuje proti vSm. ale proti m8r Pin Buh se ztotoZrluje s tSmi. ktefl ho milujf.
CsIS ud£lost kon£fvelkym BoZIm vflfzstvfm. Buh zpusobil zmatek v fadSch nep^tel a ti se navzajem pobili!
ad 4/Je to situace, kdy jsou napadeni Izraelci, ale tentokr£t sami berou do ruky zbrarl a bojujl s
nepfitelem.
Prvnf pflklad takoviholo boje je boj proti Ama'lekovi. Cely pflbSh je zaznamenin v Ex 17. 8 - 16 a zaflna slovy: Tu
pfitShl Am^lek. aby v Reffdimu bojoval s Izraelem." V lomto pfTpadS se Izraelci nemajl pouze dfvat, ale jsou vyzv^ni k
aktivnlmu boji. V knize Dt je o 16to udSlosti napsino nfco vfce- Dt 25.17-18: "Pamatuj. co ti ufinil Amilek, kdyZ jste
ta~hli z Egypta. Stfetl se s tebou na ceste* a zniiil ti zadnlvoj. vSechny churavS za tebou, kdyZ tys byl ochably a
unaven^; a nebSI se Boha." AmSlekovci odvozovali svuj puvod od Ezaua (Gn 35, 12.16) a ze srdce nena\idSH Izraelce.
Sldlil! na jiZnfch hraniclch zaslfbeni zemi a pfedstavovali tak pro Izrael zemfpisnou prek^Zku.
Boj Izraele s Am^lekem by! tak£ bojem Hospodinovym. VRSzstvf nezdviselo na vojenskg moci Izraelitu Si
dovednosti lidu (ani nebyli cvi£eni v boji), ale na Hospodinovl moci. ZikonitS nds napadne otizka, pro£ Hospodin i zde
nezas^hl stejnym zpusobem jako v pflpadS egypt'anu u Rud^ho mofe? Prof dopustil. aby amalechitstf napadli Izrael?
Kontext cele ud^losti nSm flkS, Ze pfed napadenlm AmSlekem Izreici pokouSeli Pa"na Boha pochybovinfm: "Je mezi
nSmi Hospodin nebo nenf?" (Ex 17,7)
P3n Buh dovolil. aby proZili novou zku2enost a mohli si znovu uvfidomit, Ze jejich vftSzsM a uspSch je za\isly na jejich
duveTe v Hospodina.
"Pak Jim zaialo ftrozJt nov6 nebezpeCf. Hospodin dopustil, aby jv napadl nepfilet, protoia reptali proti nimu.
Amatechltstl. divoky a bojovny kmen obyvajfcf tuto krajinu, vyt6ht proti Izraelskym a pobfjel ty, kdoi unaveni a
vyierpani nestaiili osietnfm a zi>st6vali pozadu.".
"Tfm, is Aron a Hur podplrali paio MojiKovy,
naznaCovali lidu jeho povinnost podporovat ve svfzelnem poslanl toho, kdo jim ttumoiil slovo Boil Rovnii Mojilsi/v
din byl vyznamny. protoie naznaCovel, ie jejich osudmi Biih ve svych wkech; kdyi mu budou duvSFovet, bude za no
bojovat a poraiet jejich nepfatele, jestliie se viak pfestanou o nij opfrat a zainou spotehat na svou vlestnl situ, budou
slabSl dokonce nei ti, kdoi nevidf o Bohu, a jejich nepfatelG nad nimi zvltSzl." 121
izrael zvftSzil a ce!4 star konCI Hospodinovymi slovy: ^ZapiS na pamitku do knihy a pfedej Jozuovi, 2e zcela
vyma2u zpod nebes pamitku na Amileka." ProC?
"Amalechitskym nebyl Buh noznam, v6d6li i o jeho moci. evsak mfsto aby se ho ball, postevili se pro// nemu a
protMli so jeho moci. Zizrakum, Mere Mojifs vykonal pfed Egypfary, so Ametechftstf posmlvali a vysmbali so i
obavim i Gousodnlch nemdu. Pfi&ahaK svym bohum, ie zahvbt Hebreje tak, ie jediny 2 nich neujde, a chvastali se, ie
Bi/ft tzrttfo btxfo proti fiim bezmxnfa neotfo^/m. fzraelstfjo nikterak newaieff. ani jo noohroSovali; nodali zSminku
k jejich uioku. Byl to projev nenMsti k Bonn a vzdoni proti nimu, kteiyje dohnel k tomu, is chtSli vyhubft jeho lid.' I3f
ad 5/ 1 Sam 27. a 29. kaprtola popisujf usek ze Jivota Davida, ve kterem terrto mu2 Bo2f ze
strachu pfed Saulem odchdzf z uzemf Izraele do peliStejske zem«. konkrilnJ k AkfSovi, synu Mafikovu.
krSII Gatu. NepHchizI sim. ale i se svymi Sestl sty mu2i, ka2d^ se svou rodlnou. Krdl AkfS dal Davidovi venkovski
misto Siklag. kde se usldlili. Biblicki zprfva flM. 2e David zustal v peliitejski krajini jeden rok a £ty(1 mSsfce.
ttenir bible si mu2e polo2it otSzku: "Chtii P^n Buh, aby se David uchylil pod ochranu Ohlavnfch nepfttel Izraelcu.
PeliStejcu? Bylo jednSnf Davida ve shodi s Boil vull?" Biblicky text nedivS pfimou odpovftf, ale z ndznaku mu2eme
mnoh§ poznat.
Celd slat' zaClna* slovy: "David si fekl..*. David se neptd na vuli Boha, ale on sim si Tekl, 2e odchod bude
nejIepSfm TeSenfm. ftekl: 'Nezbjvi mi nic lepgfho ne2 uniknout do peliStejski zem5." NevidSI jinS vychodisko. Bible je
uf asnou knihou, prolofe popisuje 2ivoty lidf zcela pravdivS i s jejich poklesky a nedostatky. byt' by se jednalo o
izraelskiho krile nebo kohokolivjin£ho.
"David nabyl pfesvSdionf, anii so byl obrStil o redu k Bohu, io Saul ho urdtS zevraidf. I kdyi Saul usilovel o jeho
beziivotf, Hospodin nezepomfnat zajisfovet Davidovi krStovstvl. Buh uskuteffiujo sv4 zimiry, kteri se lidskym zrakiim
jevfjakoby obestfeny tajemstvfm. CtovSk nemuio rozumet cestam Boilm, vidf Jen vnijsek a zkousky, jei mu Buh
ukladi, povaiuje za vec, namlfenou proti r>Smu, jei mu ma jen uskodft. Take David vidSljen vnSjSek a preslat my slit
na zasl/'benf Boil Zaial pochybovat, ie kdy dosedne na trim. Dlouhotivajkl zkouska unavila jeho vlru a vyierpala jeho
irp$tivost. Hospodin r>epos/al Davida, aby se uchylil k Filisifnskym, nej/Stslm neprateliim Izraete." /4/
Davidovo svghlavi jednSnf mflo neblahi dusledky. Km, co ud£Ial. povzbuzoval nepf2te!6 k tomu, aby se neb£li
zautoCit na Izrael, a u Izraelcu vyvolal dojem. 2e Set uctfvat pohanski bo2stva. Navfc se dostal do nelehki situace,
kdyi mil t£hnout do boje proti svgmu nirodu. Kdy2 jedn^me podle sviho a nehled^me Bo2(vuli, mu2eme se dostat do
situace, kteri u£kodl nejenom nim, ale i lidem kolem n£s. Mu2eme byt postaveni pfed rozhodnutf, kdy budeme muset
volit mezi v5t5fm a men5Im zlem.
Bible ftka, is David pobfjel obyvatele zemf, nenechival na 2ivu mu2e ani 2enu. ale bral jejich bray a skot. osfy.
velbloudy i Saty (1 Sam 27, 9). Pn £tenf tSchto r^dku nSm vyvsta\ otizka, zda Pin Buh toto chtSI. Pokud ano, tak
jsme pfipraveni jej odsoudit jako kruteho a nelltostneho. Co s tfm? Je pravda, 2e David takto jednal a je tak£ pravda, 2e
Pin Buh vyhlisil boj proti t£mto pofianskym nirodum. Ale je take pravda, 2e ani v tomto pfTpadl David nejednal podle
Bo2l rady. "David vedil, ie vyhubenf tichto pohanu je viiff Boil, a vedel lake, ie byt urten k tomu, aby lento ukol
sp/nil. Nekr6Cel v£ak podle rady Boif, kdyi so uchylil ke klemu." /5f
(O problimu boje proti pohanskym nirodum
bude pojednino v samostatn£ kapHole.)
ad 6/ DalSI v Tad€ ruznych typu vilek Stareho zikona je boj proti vlaslnfmu lidu. Tuto udilost
popisuje kniha Soudcu v kapitolich 19. a2 21.
Je zde popisovin pflbe'h nejmenovan^ho livijce, ktery bydlel jako host v Efrajimsk^m pohorT. 2il s 2eninou (nebyli
man2ele) a tato Zena pochizela z judskeho Betlfma. Byla mu nevfrni a odeSIa ke sv^mu otci do Betl^ma. Byla tarn
CtyH mgsfce. Jejl "mu2" se rozhodl, Ze ji navStlvl a pokusf se jf domluvit, aby se vritila. Vydivi se na cestu a vzal s
- 4 -
sebou sveho mla'dence. V Betleme" zustali nSkolik dn(, protof e je otec nechtSI puslrt. ale stile je pfemlouval. aby se
jeStS zdiieli. Levijci doSIa trpSlivost a vydavajt se na cestu I s 2enou pozde" odpoledne. Kdy2 zapadalo slunce mQeli
mfisto JebiJs. kde se rozhodli nenocovat a pfichSzejf u2 za tmy do Gibeje. Text n"ka\e zde nebyl nikdo. kdo by je
pfijal na noc do domu. Pohoatinnost patfila v Izraeli mezi samozfejmosl. VzR hosla do domu znamenalo poskytnout
mu ochranu. NeteCnost gibeofianu sv£dC( o torn, 2e se ne*co chysti. Mo2n4. Je by se na£el ne"kdo, kdo by je rid vzal
pod svou stfechu. ale strach z toho, co pravdepodobni bylo na denntm pofadku, jako byla homosexualrta. mravnf
zvrhlost ajm6 sexua"lnf praktiky a nisilnosti, kter* prova'de'll urfiite skupiny vGibeji.jimto nedovolili. NechtSli se vystavtt
stejnemu nebezpeCf vjakem byli i tito pocestnf. Mnozf ve me'stS mlJeli, a tak tiSe souhlasili s tlm. co se dilo! Nakonec
nachazejf nocleh u mule, ktery nepoch^zel z Gibeje. Kdyi veSli do domu a byli u stolu, ozvalo se bouchinf na dvefe.
Text iTka. 2e mu2i nifemnfci obklWili dum a vyzyvali hospodaTe, aby Jim vyvedl mu2e, ktery je u nej, proto2e ho chtSli
poznat. JednS s e o pozndnfvsemitskemslova smyslu, tzn. vtomto pflpadS o homoseiualilu. Jedn4 seostejny pITpad.
jako vSodomi (Gn 19, 5n). Nic nedali na domluvy, a tak nakonec vSe konCf Km, 2e jim levijec vyvedl svou feninu,
kterou zneu2Frali celou noc. Rino ji naSli pfed vchodem do domu mrtvou. Mu2 seznamuje s celym pRpadem ostatnl
Izraelsk^ kmeny a ty se rozhodujf, 2e potihnou proti Gibeji. Jsou vyslani poslove* do Benjamfnovych Celedf, aby jim
vydali ty. ktelT tuto ohavnost mSli na svSdomf, ale bible flkd. 2e Benjamlnovci nechtSli vyzvy svych bratn Izraelcu
uposlechnout. A nejen to, rozhodli se bojovat proti svym bratfTm! (Sd 20. 13 - 14)
"Sotva by Benjemfnci jeviti takwou vz6jemnou solidartu e odhodtanosi. kctyby bylipfK'mou korfliktu jen nSjscf smilnfci
a n£emw6. Musfma spf& pfedpoktedat, ie v pozatff bfa diivody niboienskG. Snad podteht Benjamin tak silnt
kenaansk6mu vlvu, ie se t!m odcizil ostatnfm poko/enfm izraelskfm. ' !&f
Celd udilost konSF po dvou neiispSSIch velkou poriJkou Benjamlnovcu. Zachrtnilo se pouze Sest set mu2u, kterl
utekli do pous'tg. PITbSh tragic kym zpusobem ukazuje, Je tich£ mlJenl a tlm solidarita se zfem pfin55f zkizu a
pohromu pro v§echny. Benjamlnci se jako prml rozhodli bojovat a berou do ruky mefi. MeSem take" konSH
ad 71 PFedposlednfm typem va"lky, nebo boje o kterem se zmifiuje Stary zakon je boj andSlu. kdy
andSIS sami bojujt nebo chrtnf ClovSka. Takova" ud^lost je zaznamenan^ ve 2 Kr 19, 32 - 37.
V 7. stoletf pfed Kristem pffl^hl asyrsky krdl Senacherib do Judska a zmocnil se vSech opevngnych m5st. EzechiiS
dfrfZ vykupni kr2li Senacheribovi, aby zachra*nil Jenjzalem. Senacherib posfld poselstvo do Jeruzalema a to se snail
pfed lidmi sntiit autoritu EzechiSSe (2 Kr 18, 29 - 30). Ezechia"S povzbuzuje lid v torn. Je je Hospodin zachran! a
vysvobodl. Naproti tomu Asyfane" namItaj(:"Zc&// nikdo z bohu pmrtarodu vysvojtxxtf/ svou zemi z nikou asyrskeho
krete? Kde byli bohwe Sefarvajimu, H«ny a ivy? Coz vysvobodiii Samaf! z mych nikou? Klety ze viech botiu t6ch
zemf vysvobodil svou zemi z mfch rukou? 2e by Hospodin vysvobodil z mycfi nikou Jeruzatem?" £2 Kr 18. 33 - 35).
Asyrsky kra*l se vyvySovai nad Hospodina. Nazyval se velkokralem a snazll se dokazat lidu, Je jeho bohove" jsou
siln5j5I a Je ani Hospodin nema" nejmenSI $anci. EzechidS re§[ celou situaci tlm. Je posOS zprivu o cel£ situaci
proroku lzaja"3ovi a modll se. Vote k Bohu o pomoc a Hospodin skrze IzajaSe odpov5dSI:"Prerfo pravf Hospodin o krati
asyrskim loto:"Nevejde do tohoto m&sta. Ani sfp lam nevstfeff, se siliy proti nemu nenastoupf, nasep proti nSmu
JeStS te noci vySel Hospodinuv andgl a pobil asyrske vojsko. Krtl Senacherib byl zavra2dSn vlastnlmi syny v
chrimu svych bohu. Tak skonJilten. ktery se vyvySoval nad Stvofitele a s3m sebe pova2oval za boha.
ad 8/Poslednlm typem vilkyje bojvnebi. Tentoboj senetyka" pouze naSIzemi, ale celeho
vesmfru. Je to boj mezi Bohem a tf^blem, pravdou a I2f, mocnostmi sv£tla a mocnostmi tmy. Buh stvofil
dokonale" bytosti se svobodnou vull. VSichni Pana Boha milovali a vSichni si duvSrovali. PfiSelvSak okamJik. kdy jeden
z andflu zneuJIvS svou svobodu a stavl se proti Bohu. OCerrtuje velice rafinovanym zpusobem Boha v oCIch ostatnlch
bytosti a sna2f se sam zfskat postavenf a uctu, kteri patfl jedinS Stvofiteli. "VSechny jeho skutky byty zahateny
tajemstvlm, tekia andele mohlijon nesnadno odhatit pravou podstatu jeho konanf." HI Buj jej stvofll jako na"dhemou a
po vSech strankach vyjimeCnS obdafenou bytost. Ale tento andSI zneuZil vSechny sve schopnostl a dodnes pou2!va
vSechnu svou sflu ke zlimu. Pod rouJkou pravdy nabfzf Ie2.
"V6in6 moudrost ncrmftto cftarta, i kdyi j«j vyvrftts z n«6e. Pfesiole sluib* ISskyje Bohu mili, musf oddanost
vtfkfch spoCbst na pfesv&Ktnf o jeho spravodtnosti a shovf/ernsti. Oby/ateM nebes a sv&u nebyH pnpreveni
pochopit povahu a nasledky hffchu a nebyli by pochopiS zniien! satana jako projev Boil spravedtoosti. Kdyby byl setan
hned 2ceta zniCen, mnozf by pak stouiiS Bohu 29 sirachu a nikoli 2 tasky..;
Pro dobro celeho vesmfru na
v$in6 Casy musf sat an plni rozvinout svi zSsady, aby vSechny bytosti vtdSli v pravem sv&te jeho utoky na sprevu Boil
a aby se tak spravedtnost a mitost Boili nemSnnost Boilho zakona jednou providy ukazefy nespomfmi.' IB/
Pan Buh nam ve svem slovi jasnJ ukazuje, na JI stranS je vftJzstvf a jak vs*e nakonec skonif. Kniha Zjevenf ve
12,14,20, kapitole popisuje zavereEne udalosti dijin tohoto svfta. O vftSzl je rozhodnuto. ale nesmifitelny boj stile ttva.
Piljde v5ak chvfle, kdy satan bude zbaven moci a zanikne naviky. Pro pochopenf mnohych mfst Boifho slova je velmi
dulefitg dfvat se na udalosti na t£to zeml z pohledu velkiho sporu. OSbel v2dy uto£il a af do konce bude utofit proti
Bo2lmu lidu prostrednictvfm t£ch. ktefTjsou ochotni vstoupit pod jeho prapor. Mnohe pohanske ndrody Stareho zakona
pou2f/al k tomu, aby z nemo? nil Bo2f plin, a aby vyvoleny nSrod nemohl obhSjit Boil charakter. 2el, musfme pfiznat.
2e se mu to Jasto dafilo a dafl. Dlky Bohu. 2e zde ma jedince, kteiT dok^2l byt vJmf i v t£ch nejt§2Slch situaclch
2ivota stejng jako Job. Moj2IS. Noe a dalsl Vim. 2e Pin Buhtou2Ipotom. abychom nSsledovali jejich pfTkladu!
Kaprtola druha
NABO?ENSKg POZADl
NABO?ENSTVl EGYPTA:
V t£to J3sti chci vfinovat urclty prostor egyptskSmu n5bo2enstvf. protof e se domnfvSm, 2e izraelsky nSrod,
ktery byl Bohemvysvobozen z egyptskfeho otroctvl. byl touto kulturou silnS ovIhmSn. "Po vSech letech, klera straviliv
egypiske v egyptsk6 porobS, ziistati je£l6 mnozf lzraelH6 vSrni uctlvSnl Hospodina. S bolesi! a se z$rmutkem stedoveH
sve dSti, jak /sou dennS svidky ohavnostf pohanii, ba dokonce jak se klanSjf jejich falesrym bohiim. Ve svim
zoufe/stvl vo!ali k Hospodinu, aby jo vysvobodilz egyptsk6ho jha a zbavilje tak zhoubnych virtu modlafstvf." /9/
O egyptskem n5bo2enstvf nSm mnohe vypovfdi deset ran, ktere postihly Egypt. Ka2d3 z tSchto ran byla namlTena proti
egyptskym bo2stvum (Nu 33.4).
Prvnl r5na se tykala feky Nilu. P2n Buh promSftuje vody Nilu v krev. Krai chodhral k teto fece a proto2e Nil svymi
ziplavami pfini£el cel^mu Egyptu vlahu, uctfvali jej egypfane jako bo2stvo. HIadina Nilu se v dobach ziplav zvySovala o
7 - 8 m. Podle vygky zSplavy byly take stanovoviny v EgyptS danS. Pfi teto ranS pomfely vSechny ryby a lid nemohl
vody Nilu pit. Tato rana trvala sedm dnf. Egypfane se sna2ili kopat si studny. aby pfiSli na pitnou vodu. Jejich buh Nil
m(sto 2ivota pflnesl smrt!
DruhA rina pflnesla na egyptskou zemi obrovski mno2stvf fab. Nejenom, 2e se tyto f5by rozlezly po cs\&
zemi, ale dokonce vlezly i do domii a prakticky nebylo mfsto, kde by nebyly. Egypt'an^ uctfvali 25bu jako posvitn^
zvtre a nesmSli j[ ubllfit /viz obr. 3/.
"Va staroegyptskGm naboienstvl byla iaba mezi letnymi posvatnymi zvlfaty,
ktera zpodoboval mtstnf boistva/napf. krava-Hathor, sakel-Anubis, ibis-Thot, beran-Chnum, krokodft-Tyfon ajJ, nebo
symbolizova/a jejich cinnost. Tak zeba sedlcl na totosovem kvetu byla symbolem ir/otodarne sfty feky Nilu, ktera se
po jarnfch zaplavach zase vracela do svych normelnfch bfehii. Manzelka boha-stvofiteto Chnuma, bohyne Hekt, byla
zobrazovana s zabl hlavou. Pfi stvofenf tvorslva a Cloveka pry vdechovala a spoluvytvafela zivot. Zaba jako posvatne
zvtro nesmSIa byt zabtjena."/10/ Pan Buh zpusobil to. Ze v§echny Zaby po§iy a obyvatelfe Egypta byli nuceni tato
zvirata odkllzet. Museli pfemySlet o svem naboZenstvf, o sv6 vffe i svem boZstvu, kterfmu prisuzovali stvofitelskou moc
a ktere melo byt darcem Zivota. Terf leZelo mrtvi na hromadach a kolem se JITil obrovsky zapach.
Tfetf a Ctvrt4 rana se tykala hmyzu. Vyrojilo se obrovski mnoZsM dolfrniho hmyzu, kterj nepnjemni obtfZ oval
lid i dobytek. Bohov* Egypta nebyli echopni lidem pomoci. 'Hmyz pak byt velky t jedovaty a jeho kousnutl byto
neobyfejrti boteslr/6 pro Ctovika i zvffe" /11/
2. bible vJme, Ze byl uctfcan tzv. Belzebub / = Pan much/, klery byl elfin hlavnS ve filiSttnskem mSstS Akaron. '
nesmtme pfohffiet, is podnes nepf. jeSS v EgypiS so vitt, ie jsou moucty Xhrarxni pfed uhrenutfm, tody pfed
c/6monsAym/WAy."/12/Mufemevid5t, ZevEgyptS udfrali kdecoa Pan Buh sejim snail pomoci. aby pochopili, kdo
je pravy Buh.
Patou ranou je dobytSI mor. Ani tato pohroma. stejni jako pfedchozf se nedotkla Izraelcu. Jak u2 bylo vjSe
uvedeno. v EgyplJ mSli mnoho zvfTat posvatnych. Patfit mezi nJ i mnoh? dobytek. kterj nynl po§el. Pan Buh posiupne"
ukazoval neschopnost egyptskych bohfl a jasn6 svymi Ciny ftkal, ie to jsou jen bohove v lidskych pfedstavach. pravy
Buh je mnohem mocn€jS(.
Sestou ranou jsou vfedy. Biblicky text ilka. 2e ani vSStci se nemohll posiavit pfed Moj2f£e pro vfedy. nebot' vfedy
byly na ve"2tcfch i na vSech Egypt'anech. 'Kniil a kouzelnki dosud podporwali fere6na vjeho neustupnosli; teto tana
poslihla v£ak takije. Zachvatitaja hnusna a trapna chomba a jejich moc, fi se dosud py&nili, neu&nkovete; upadli v
opovrien! a nemohli dGle vzdorovat Bohu Izraetskemu. Cety narod ted" vidSI, jak ja bt6hov$ vSfti kouzelnlkum, ktefl
nemohliochranit ani sami sebo.' /13/ Kouzelnlci a knSZI byli povaf ovani za ty. ktefl jsou vyjimeCnS obdarovani bohy.
Skrze n£ boZstva pusobila. Tecfv£ak byli bezmocnt!
Sedmou ranou bylo obrovske krupobrtl. Byla to zkouSka pro egyptske. zda budou duveTovat Hospodinovu siovu
£i nikoliv. Bible flka:"Wufe dejodvtst do bezpeilsva steda a vSechno, co m£& na poll. VSechny lidi i dobytek, vie, co
buda zasiiieno na poii a nebuda shromiidSno do domu, poiluia krupobitf, takSe zemfou. Kdo z faraonovych
sluzebnfkii se Hospodinova slova ulekl, zahnal sv6 olroky a svi siSda do domii. Kdo s/ stovo Hospodinovo nevzal k
sfdci, nechat sve otroky a svS stada na poll." (Ex 9. 19 - 21). Buh se zde projevuje jako ten. ktery miluje a chranf
kaZd^ho, kdo o to stojt. Ochrana spoCIvd vjeho posluSnosti. Mnozl z egypt'anu pfeikali tuto pohromu v bezpeil svych
domovu. Je otresena autorrta samotn^ho farafina. Mnozl z lidu rad£ji poslechli Boha Izraele.
Osma rana je dokon£enlm rany pfedchazejlct. Co zbylo po krupobitl. seZerou kobylky. "Byly vidy poktedany za
Bozt meflu
Napadla-li krajinu mraCna saranCat, kiera iasto zakryvala nebe a zpiisobovala i dSsivy hukot, m$h to
za n6stedek pro obyvatele hlad a nouzi, namoca a iasto i smri. Po takovem nilatu z&slavS zemi nejen pusia, protoie
ja zniiena veSketa vegetaca, ale hmyzu byva tolik. za obtSzuja i lidi. test saraniat, Mara zahyna a tychla podleha
hnilobS, ja semenistSm nemocl a epidemif.
Kdyi kobyiky znffl zbytky vsaho rostlinstva, je i jemu (fara6novi)
patrn§ zrejm6, ie selhavaj! vsechny boiske slfy, v nez EgypfanG v$Fili." /14/
Devatou ranou byla tfi dny trvajtcl temnota. V EgyptS byl zvlaStnfm a vyznamnym zpiisobem uctlvan mSsfc a
slunce. Slunci I mSsIci byla pHpisovana zvla£tn( plodlcl a zurodfiujfcl slla. V EgyptS bylo Isis mSsiCnl boZstvo, kterS se
zobrazovalo jako pulmSsfc. nebo lidska postava. SluneCnf boZstvo nazyvali Ra. Jeho svalynJ byla v Heliopolis /MSsto
slunce/. V§ichni Iid6 mohli vidSt, Ze slunce i mSslc. boZstva egypt'anu, jsou zbavena sv6 moci Hospodinovym zisahem.
"Slunca a mSsfc byly v EgyptS predmStem ucthanl; v t6to tajemnti im6 byl egyptsky lid a s nlm i jeho bohov4 porazenl
moc!, ktera se zasadila za v8c otrokii. Jakkoli vsak strasna byta tato zkouska, byla dukazem Bollho sl8ov6n( a
iitrpnosti. Biih poskytoval lidu (as k rozmyshnl a k pokanl, nez na naj sa&le posiednf a nejstrasnejs! ranu." /15/
Poslednl desatou ranou byla smrt vSech prvorozenych z lidf i dobytka. Stejng jako u krupobitl dav£ i zde Buh
moZnost v5em, ktefl chtSjl byt uchranSni teto r2ny, aby projevili svou vlru iinem. Majl zablt beranka nebo kuzle,
—£
|
must byt bez vady, omoCit yzop v jeho krvi a pomazal vefcje sveho domu. Maso majf jtst upeCenS s nekvaSenymi
chleby a pft hofkfi byliny.
V EgyptS byli vSichnl prvorozenf zasvScovSni egyptske'mu bo2stvu Ra. VeTill, it Ra si sv4 vfimS ochranf. Toufo ranou,
smrtf prvorozerych, jo zasaien v prvnf Tedi sim farao. Krai byt pro Egypfany pfirno vtSbnfm boha, svou osobou
zaruiovet ir/ot Egypta, jeho rozkvit a rusi, e prvorozeny syn byi pokracovatelem poslanl otcwa. Smrt prvorozendho
dQSY&Kuje. ZQ ferao je zfrsven vS sva moci. NepfinAsl ui Egyptu poZehnanf, rybri zkazu a smrt." /16/
ZpoCatku se ! mnozl Izraelftg domnfvall. 2e bohov6 Egypta jsou silnejSf ne2 jejich Buh, proto2e jsou v otroctvf.
Jediny zpusob, jak Egypt'any i Izraelce pfesve'dCit o torn, 2e to nenf a2 tak docela pravda. bylo hovoRt k nim jazykem,
kterSmu rozumejf. Proto pfichSzejf rany. kteri museli s jejich nabo2enstvfm n£co udilal! NSkter] prvorozenl budou pri
druh^m pMchodu JeZISe Krista vz kflSeni a zachr^nJni. Je to podobna situace jako v prTpadi potopy, ale to je ji2 jine
tema.
Egyptsky panteon mu2eme rozdSlit do nSkolika kategorif. Jak u2 naznaiila biblicka zprava o egyptskych rinach.
pfedm^tem uctfvint byla bof stva ASTRALNf. Egypt'ani v£Mli. 2e bohovi vychizejf na vychodS, putujf po nebi v lodfch a
potom na zapadS zapadajf a pulujf do podzemnl ITSe odkud rano opft vychazejf.
Daihym typem byla bof stva. kter£ m§la Iidsk6 t£lo. ale zvfTecf hlavu. Tito behove1 mSli lidsk^ touhy a zpusoby. Takto
byla zn^zorngna napr. namji2 zn^ma bohynl Hekt s 2abf hlavou.
Tfetlm typem byla bofslva s ryze zvtfecfmi rysy. Byla to egyptska specialita. Ne vSechna zvlfata byla pova2ovana za
bohy. ale nSktere1 druhy bohy symbolizovali. to znameni. 2e vyjadrovali nSkterS jejich vlastnosti. PfTmo posvStnymi
zviTaly v Egypt?, kter£ byla chov^na v chrimu a mumifikovclna byl napflklad byk. beran, koCka aj.
Pro zajimavost uvedu pITklad, jak vypadala bohoslu2ba v egyptsk^ch chrSmech. "Pravidelni bohosluSba v
egyptskych cfirimecf) spotfvala pfedevSfm v opatrovin! boha, Meiy v chramu sfdiil. Piie spoif/ala v ofi^tSnf svatyni
tfm, ie ji kr>Sz vykropil vodou a vykoufil kadidlem, vyjmul ze svatostinku boha a udilal mu renf toaletu tj. svtekt jej,
umyl, okourit kadidlem, namazal posvStnym olejem a znovu obtekl. Nakonec mu naliiil oii a pak pfi&lo krmenf. Kr>6z
pfedhiil bohu potravu, nejiastfyi peien6 maso, koteie, ierslvou vodu, mteko. pr/o i vino. VSe doplnil kvStinami, potom
sestoupil nazpSt po stupnfch a v kleia s tvSff sktonGnou k zemi sa modtil a iekal, ai biifi skonif hod. Po jeho
modlitbS uplynula doba pro nesycenf boha a knSz odnesl pokrmy z nichi biih poiil nevidilelnou s!lu. Znovu sochu
okoufil kadidlem a uloiil zpSi do svatostinku. Pak jeSiS jsdnou padl na tvaf, odHkal chvelozpSv a vySel za svatynS.
Vedte tetopeia o sochu boha se konala v chramsch ovsemjestS fada obfadu, jejichi spoleiny jmenovatel vsak byl
tyi; uspokojil boha, naladH ho pfiznive, a tek ho pfimSt. aby byl ke svym ctHeliim pefvetivy. NIC z toho, co se uzilo pfi
bohosluzbe, nepfislo nazmar. Protoze bylo vse proniknuto neviditelnou bozskou sitou. ullvalo sa vsech techto
pfedmetu jako amuletii /podobnS jako pfedmety dotykana papeiem!/. Zvl6sl6 odtozena roucha bohii byvala velmi
cenena a sioiizila hlavne k obtekanl mumif, jimi tak mela poskytnout ochranu." /17/
V celem egyptskim nabo2enstvl je vidJt obrovsky zapas se smrtf. Proto je zde tolik pefie o mrtvS a snahy
naklonit bofstva mrtvimu tak. aby mu slouiila. Ztohoto prostfedf po dlouhe' dobS Izraelci odchazejl. Mnoh6 egyptskS
obfady majl a je5t5 dlouho budou mft v Zive pamgtl /viz obr. 1 - II. Ceka" je v5ak prostfedf jeStS vice zamofenS
modiarstvlm. Ne2 budou moci vejft mezi tyto nSrody. musf je P3n Buh jeStS mnohimu nauiit.
NAB02ENSTVI KENAANU:
V t^to fasti se budeme vice zabyvat Kena^nci, proto2e pochopenfm jejich nabo2enstvf a kultury dostaneme
dule2ity kl(C pro na2e dalSl uvafovanf. Oznaient Kenaa"n se pouffva ve dvou smyslech . To prvnf ozna£en( je u25f a
znamena obyvalele pfi brehu Jordanu. To druhS oznaCenf je SirS! a oznaiuje vSechny kmeny jmenovan6 vGn 10. >5 19. My budeme pouZIvat oznaienl SirSI tj. KenaSn jako cele. uzemf. ktere Hospodin zasllbil Izraeli.
Na kenaanskem uzemt byly hlavnlmi politickymi. na"boz"enskymi i kulturnfmi centry tzv, me"stske stSty. Ka2de
me'sto melo sveho boha, ktery byl patronem a ochrancem a jehoz" kult byl samozi'ejme' ve zvlaStnf peCi.
Mgsta a ieiich behove1 -
1/PALESTINA
Jericho - kult Jaricha « MSsfce
Bet Semes' - kurt SamaSe = Slunce
Anatot - kult Anaty
Astarot Karnajim - kult Astarty atd.
2/ FENCE
Byblos /Gebal/ - uctfva'n El. bohynS Baalat a Adonis
Sidon
- uctfva'n Baal. AJtarta a ESmun
Tyros
- uctfvana AStarta. Melqart (kral m€sta) - byl velmi popularnt
Arvad
- uctMno mofsk§ bo2stvo podobni ugaritskemu Jammovi
Berat
- uctfva'n Baal Marqod = "Pin tance*
3/SYRIE
Sam'al
- uctfvan Baal- "Pin dvojspreJT
Hamat
- uctfva'n lluver
Aleppo
- uctfvSn Hadad
Hierapolis
- uctfvin Hadad, Atargatis a Semeion
Dolich^
- uctfva'n Jupiter Oolichenus
Emesa
- uctfva'n Elgabal - "buh hory"
Baalbek
- uctfvSn Baal. Afrodite-Venus, Hermes
DamaSek
- uctfvan Hadad
Palmyra
- uctfva'n Bel (Jupiter), Jarhibol a Aglibol
"Aikoli znSms radii palmyrskych napisu, jsme o tamnfm kuftu informovaniJen mato.
By/y tu krvevG ob&ti a v$znamnou roll v kuftu melo poif/enf vfna.' /18/
Vteto souvislostl nenfbez zajimavostivzpomenout. fe mlsta ajejich bohovi na"m ledasco vypovfdajf. Napflklad mSsto
Berat a buh Baal Marqod nam naznaCujf. 2e tanec byl v tomto mSstS ve zvlaStnf oblibl. Tanac byl pouf fvSn k tomu, aby
se Clov5k dostal do vytiienf a tak se spojil s bohy. Existovali ruzne formy a mnohS zpusoby. jak profit extaticky stav.
ROZDELENl BOHO:
1/ Elovsky typ - (E!, Atlas. Ilib. Elqonears, Eljon)
1! Baalovsky typ - (Baal. Jamm. Mot. Attar, Kemo5. RefeS. Dagan. Horon. Kotar)
3/ BohynS (Agera, Anat. AStoret a dalSf men« vyznamne)
4/ KosmiCtl bozi (Slunce. MSsfc. Nebe. Zeme', hve"zdy)
5/Cizf bozi a dimoni
Elovsky typ tvoft bozi, ktefl nejsou vaz^ni k pflrodS.
Baalovsky typ tvofl bozi pflrodnl, d2rci deStS. plodnosti a Zivota.
EL- Je v
kenaa>isk£m panteonu otcem a vISdcem ostatnlch bohu. to znamenei, f e stojt y fete. Jinf
bozi mu vzdavajf poctu jako krali. Ela si mnozl ctitelS predstavovali jako stareho bSlovlaseho ClovSka nadlidskS
velikosti. Elovou manf elkou byla Atirat Cili ASera (ASertu).
"El jeet pfedBtevovin sldffcl r&kde pfi odfehtem "prameni dvou hlubin" jako "otec let' (abu Sanima), jednajfcl Jen
pvstMnidYfa posH>. J*to *e/xw *s .<«£««, ft til Fito pMufu/e jeS$ AStertu a Baalat. Fib y! wbec mnoh6
podrvbnosti, Mere ugaritskS texty nezaznamenavajf. Podte nehoje El krveteiny despoia, ktery popranije i vJestnl deli.
Sveho otce 'fJebe' (Uranos) nejen sesadt, nybri i vykiestf. Jina verze pravf, ie vykle&l tek6 sam sebe, coi neudM.
vidyf tu jsma uprostfed nejnaturalisiHiSj^fcti kullu ptodnosli. Na druM stran<$ - podto ugaritskych zprav - zasa El
znasilfiuje dvS nejmenovanG zery.'flW
BAAL- Toto sluvko obecnJ znamenlo "vlastnfk". DalSt vyznamy tohoto slova byly "pin" a "manf ef Baalovou manf elkou
byla bohynfi Anat. Baal byl velice populSmf buh a tak nenf divu, 2e se n£m dochovala Cada jeho soSek a reliefu (viz. obr.
4). Casto byl zobrazovSn jako bojovnlk, ktery krdcT po hordch nebo vlna'ch more s pfilbou, opatfenou rohy. V ruce mi
zbranfi; kopf. kyj nebo vladafski 2ezlo a za pasem m(v3 kr^tky mec".
BohvnC : ATIRAT (ASera) - Uctf/ali ji predevSfm Amorejci. ktefl ji nazyvaly A5ratum. "Zda se, ze i Aiirat byla puvodnS
bohynf obou aspektii, mtedistve erotickeho i melerskeho. Tepive kdyi ptvy aspekt pfevza/y dalsf bofiynS, vysicupi!
matefsk? aspekt do popfedf.
vtw.
Je manie/kou nejvysslho boha ceteho panteonu Ela a na sveho maniela ma
Je maikou viecft bohu, viechnyje nazyva svymisyny."/19/
ANAT- Jak jif bylo vy5e uvedeno je manZelkou Baalovou. Je to bohyng velice kruta\S vSlky a pfemof itelka
d£monskych sil. Zikladnlm rysem jejl povahy je va^efi a to jak vaSefi bojoYnS, tak vileri milostnd. Ve druh^m tislciletf
pf. Kr. je to nejvyznamnSjSf bohyn§ vegetativnlho cyklu. Pozdfiji ustupuje do pozadf.
ASTARTE-
Jejf m^no souvisl se jm^nem nejvyznamfjSf mezopot^mskS bohynS IStarty a s nf je taki bSfnS
ztotoffiov^na (obr. 5). Je to mladS bohynS se zduraznSnymi Ienskymi rysy. Ve m5st5 Byblu byla hlavnf bohynf
nazyvSna "Baalat", tedy "Panf.
Astr^lnf bozstva : SLUNCE- "V ugarftske'm panteonu je boistvo Slunce Sensktho mdu a jmenuje se SspS
ugaritskGrn
kultu mela Saps pomSrnS duleifte mlsto; dokladajl to seznamy bohu, kde je
V
ztotoznena s
mezopotamskym Samasem a zafazena mezi "velke bohyne". Doklady o slunecnlm kullu name ovsem i odjinud net
Jen 2 Ugaritu. Palestinske' Bet-$eme£ /Diim s/unce/ bylo zfejm$ odedavna mfstem slune£nlho kuHu. 2 aramejskych
nSpisu vfme, is Slunce byva/o vzyvano mezi bony - dSrci poiehnin! jako vladce tono, co je "nahofe" i toho, co je
"dole". /20/
MESlC- V za'padosemits'tine' se mSsfc jmenuje JARIH. Zna'me' mlsto Jericho n^m prozrazuje, fe hiavnfm bofstvem
tohoto m§sta byl Mfisfc. Jericho, tedy doslova "MSsfcov". Uctfvinl mSsfce velice Casto souviselo s kulty plodnosti.
Kult:
Mfsta, kde se odehr^vajf nabofenskfi obfady, muZeme rozdflit do dvou typu. V otevfene' krajin5 to bylo tzv. bo2is"t5
neboli "vysost", v uzavfenfim sfdliSti, mSstfi a pod. to byl chrSm.
Vvsosl - Ve vSlSinS pflpadu se jednalo o vyvySena mlsta. ModlosluZba na nich byla spojena s mravnl
nevSzanostf. Velikost vysostf byla podffzena mfstu na n£mZ mSIa byl z/Tzena. V letech 1902 at 1908 byla
objevena g^zerska vysost na skalnf plowing asi670 rrr s83 ruzne" velkymi prohlubnSmi na odtok krve a ulitby boZstvu.
Na vysosti byl poslaven oltaT, pobllZ oltaTe s)3val dfevSny sloup a nfikolik sloupu z kamene vysokych at 2 m a tak4
balvany v podobe" stolu. Nfikdy byl 3 takovou svatynf spojen i dum k ochrani modly. Takov4 mfsto bylo samozrejmS
zasvSceno mlstnfmu buZku. kter# byl vSUinou oznac'ova'n jako "Vlastnfk mfsta toho a tpho" £ili "baal........". Pin Bun
daV3 jasny prTkaz Izraelcum, 2 e vSechna posva'tna' navrSf. neboli vysosti znicT (Nu 33, 52).
"N$kler6 obfady. zviSSS z obfasti ku/lu phdnosti, se konavefy na mfstecfi vyznamnfch pro zemSdSIca a vybevenycfi
zvlaslnl plodivou si/ou. Snedpravi tern koneni tikory m$ly sflu tSchio mfsi rozrrmozH, a iak pRspSt k bohetsf iJrodS. "
mi
Chrim- Mfl vlastnf chr^m bylo pro bo2stvo velice z^sadnf a dQleZHi. Byl to projev jeho moci a
pusobenf. Nazna£ujf to ugarrtsk* texty. kde je zfejmii Baalova snaha zfskat si vlastnf chr3m. NejposvitnljSfm
mfstem chrimu byla zadnf stSna. kde byla postavena socha boha, Cijeho symbol nebo obraz (obr. 6).
Vlastnf njbofenstvf- "KnSif konajfcf obfady v kananejskyclj svatynkh so jmenova/y dvSma hebrejskymi sfovy, Jejkhi
\^-'
vyznam Ize tSiko pfebift do ang/iitiny. Stovo pro muiski dxbovnf se vyjadruje v opraver>4rr> ufednfm znSnf
"sodomiia", "chramovy prostM". 2ensk6 siuzebni /sou zname pod vyrezem, Meiy byi pfelozen jako 'ku/tova
prostitutka" (i "nevisika". Takov6ho jazyka se uilvalo k popisu osob zamSsinanych ve svetynfch soups fii Izraele. "
/23/
Je zcela zrejmS, ie sakrSInf prostituce byla b5Zn5 a to hlavnS v mfstech, kde kvetl kutt Afrodity. Na pivnf pohled
se muZe zdat, i e Slo pouze o uspokojenf pudu a va5n(, ale pravda ja takovi, f e se z pohledu pohanu jednalo o velice
vainou vSc a sice uvolnit, probudit plodiv^ sfly fivoia a prime"! magickym zpusobem bofstva plodnosti, aby po
vegetafnfm klidu zaCaly opSt pusobit. Fakt je. f e postupem Casu se tato naplrt ztr^cela a kult Afrodity nebyl pffli'5
vzdalen od femeslni prostituce. Jako pflklad muf e poslouf it pfTstavnf mlsio Korint, kde lento kult byl zvlaltS oblfbeny
mezi nSmornfky.
StejnS jako u egypt'anu i zde byla silna vfra v posmrtnou existenci Slovika. V zakladech mnoha domi3 byly
nalezeny Iidsk6 lebky, kterS byly obmodelovany hlfnou a mfsto off me"ly lastury. aby bylo dosaf eno vyrazu tvare five"
bytosti.
V pohansk^m n^bof enstvf. jak ui bylo refieno, me"!i nezastupitelnou ulohu modly, tj. ruzna' zn^zornlnf bof stev
(obr. 7-11). Amonrt§tf uctfvali tzv. Molocha (obr. 12), ktery byl uctfvSn stejnS jako Baal. Moloch byla m&d&na socha,
uvnitf dutS s hiavou telete nebo byka a s rukama natafenyma kupfedu tak, jako by n£co pfijfmaly. PR obfadu byla tato
socha rozpa'lena, protof e pfedstavovala iar slunce za parnSho l^ta. Molochovy byly obe'tova'ny hlavn5 dSti. KnSz
polof il dite na ruce Molocha a to sklouzlo do rozpaleneho vnilfku modly. Podle 1Kr 11. 5 - 7.33 se tSto modle klanfil
takfi kral Salomoun. "Diilezil6 a malo znam6je mytotogickG pozad! dStskych obStf. Podle Fildna z Byblu obStoval pry
Kronos cili El vs zvla'Slnfve/ka' nouzi sv6ho ptvorozentiho otd Uranovi. Tak bylo obSiovSnf del! vlasinS ne'sledova'nf Ela
a napodobovSnfm j'eho cinu." f24? Diodorus Siculus ze Sicflie vyprivf o vftSzstvt syrakuskSho krile Agaihakora nad
Kart^gem. Porafenf pry obltovali 200 dSf z pfednfch rodin sv^mu bofstvu Baal Hamonovi. DItS bylo vloZeno do
vztaf enych rukou modly, po nich sjelo do chfla'nu me"d£n£ sochy. v n(Z byl rozdSl^n oherl, takf e ob5t' byla upSlena.
Na7ek obfitovanych byl pfehluSov^n zp^vem a kfikem ostatnfch uiastnfku.
ZvySe uveden^ho je jasn6, ze bohov6 Kena^ncu nemfili moralku, a proto nenf ani nic pfekvapujfclho na torn, Ze
moralka samotn^ho lidu byla velice nfzkl V ruznych pfiblzfch o jejicn bozlch se do£!t5me o brutalitS a n^sill, kter^ si
dokaZeme pfedstavit. Toto v3e se promfta do Zivota kenainsk^ spoleCnosti. 2 historie vfme. t e svym zpusobem
plall "jaky kril, takovy lid". Mysllm. Ze toto dvojnisob platf o nSboZenstvf. "Jacl bohov£. lakovy n5rod." Bud1 me" muj
pfedmSt uctfvinf zveda1 vyS a muj charakter je pozitivne' budovSn. nebo me" snifuje. Tento pflklad krisnym zpusobem
popisuje ap. Pavel ve sv6m dopise do ftlma (ftfm 1. 18 - 32). KdyZ lidfi pfestali uctlvat Stvofitele a zaJali se klanJt
stvofenf. pfineslototragicke' nisledky o kterych Pavel p(5e. Jednlm z nichje tak4 homosexualita. Proto Pin Bun iTki v
pivnfm pfikizSnl desaters: "Nebude£ mtt jinSho boha mimo mne." To neflki proto, Je by byl egoistickym Bohem, ktery
si ?inf jako jediny nSrok na uctfy^nf. ale flka" to prolo, protofe chce. abychom byli St'astnf. On vf, fe na fomto sve'te' to
t
tak chodl, f e kdyz" £love"k zavrhne jeho jako jedine'ho praveho Boha, automaticky si najde "boha" jin£ho, ktery jej
nepovede vy3. ale bude jej sniiovat. A pravS toto byl plfpad kena^nskS spoleCnosti. ".....Za Jozua Kenaanci provozovali
pfi obfadech spojenych s naboienstvtm dSlsk6 obeli, posvScenou proslftuci a ucOvSnl ttadu. Je tedy pfirozene', ze pod
tlmto demoratiziijfctm vlivem kenaa'nski cMHzace zcela degenerovala." /25/ Nenf divu, i e kdy2 Iz raelitS pfich^z ejl pod
vedenlm MojZISe a Jozueho mezi nSrody s takovouto 2'ivotnlfilosofif, 2e m5 o nS Pin Buh obavy a chce je uchrSnit pfed
tJmito zhoubnymivlivy. JedinS cesta vpfed je v duvSre v Hospodinovo slow.
"Uvazlms-ti, jak vSechen kenainsky kuR Ifhne k tomu, pnvolat a rozhojnil slty zivota, muieme z toho uzavft}:
Eticke byh v oikh slarych Keneincii tot co rozmnoiovalo zwot. Vyplfvi to oslainS nejen r kultu, nybri z povahy teto
zeme. Zivot v nf nenl zajisten samoiinnS sioupajclm Nilem. ani pectnrS udriovanym zaviahovym systemem jako v
Mezopotamii. Oroda je zavisla na desii, ktery se ShvSk miize snaiit ovlnmft a pnvolat Jen magickym rftem, v n$mz,
kdyz "nefunguje", sWte znovu prozfva bytostne troskolen! svych moznosH. A tak seje snazl vystupfiovat intenzitou rtiu.
Odtud orgiastic^ a extatick6 prvky. Nemiiiemejim sprSvnS tozumet, jestlite je vytrhneme z jejich logickeho kontextu
a pomineme jejich ctl, }mi je prSvS rozmnoSenf zivota. Zde /sou kofeny dvojlho, kenaSnskeho a izraelskeho pohfedu
na sexualitu a jejl mislo v ku/tu. Pro Keneance je boisky vSeoplodniiel e dares hojnosti na urod$ i dobytku Baal
zarovefi darcem zivota a t!m vSeho dobrtho. Jeho ptodiva slla umoffiuje, ba pffmo pfina'sf regeneraci ce/6 pffrody a
nakonec i nedSji proti Smrti - M6iovi. To, ze i Clovek miize plozenfm a rozenfm rozmnoiovat iivot, jej Sin! podobnym
bohiirn. A io je tak6 MK, jlmi muieme nejsnSze i bohy ovlivnit. Proto je sex v kuliu a pohledu Kenaencii zcela r>a
m!st$. Je nKlm posvatnym ze sam4 podstaty veci. Je nejvlastnSjsfm zpiisobem, jak se pro/omit do sf£ry bohu, jek si
iivot pfivolat, jak magicky zvladnout jeho tajemstvf.
KKiem teto normy, ze eticke je, co rozmnoiuje zivot, je
mozno pootevr/t i druhy problem kenaanskeho naboienstvl, totiz ustfednf misto obit! a dokonce i obetl lidskych. I v
10/77(0 £>odu se kenaansky poh/ed vyreznS Us! od starozakonnlho. Bozi Kenaanu nejsou svrchovanf a nezavisH na svych
ctitetfch; naopak potfebvj!, abyjim zivotnl sl!a byia stSlg dodSvana, majf-ti pusobit ku prospSchu svych ctfietQ. A tsto
Sivotn! s!la se Jim dodevS ob&mi a viibec rftitSlnfmi ukony, koncipovanymi magicky. Mohti bychom si to znSzornft na
pfik/adu: Biih je jakysi akumulator, ve kterem se sifSdS iivotn! slla toho, co mu bylo ob&ovano. ttm vie Sivotnf si/y
obef v sob§ ma, tlm tepe. Proto se obelujf pfedevsfm mlada zvlfata nebo i deti. tlm je obef obetnlkH cennejsf, Ifm je
vzacnSjsfa u&nnejsfu boha, kteremu byla obetovana. Proto i deti." /26/
V teto kapitole jsem chtSI ukazat, z jake"ho prostfedl Izraelit6 vySli a do jake"ho prostfedf pfichizeli. V dalSF
kapitole se mimo jine" podWme na samotne1 svfidectvl bible o praktikach tSchto nSrodu. Budeme uvaf ovat nad ttm, prod"
P§n Buh dSvS Izraelcum prSvS kenainskou zemi, a budeme se take 1 zamySlet nad Bof Im z^mlrem a jeho jednSnim s
tSmito nSrody.
KapHola tfetf
,-
ABRAHAM JAKO MISIONAft
Poprvfi se se jminem Abrahams setkaVime vGn 11,26. Zda se piSe o torn, is Abraham, v tomto pflpadfi jeSte"
nazva"n jme~nem Abram, se narodil muff jme'nem Terach a fe me"! dva bratiy, Nachora a Harana. Z biblicke" zpravy se
dozvfdame, le Abraham Iil v Kaldejske"m Uru a vzal si za f enu Sa"raj. Kaldejci byli samozrejmS vyznavaCi polyteismu
(mnohoboistvO a tlmto na"boz"enstvfm byla zasafena i Abrahamova rodina a jeho pffbuznl. Ochrancem m«sta Ur byl
me'slc'nf bun Nannar a jeho manfelka Ningal. Pflmo ve mSstS Ur byla jejich svatynS, ozdobena1 vysokou ve"zl PSn Bun
me"! pro Abrahama ukol. NejdrTve odchazl Abraham z rodneho Ur do Charan. Zustava zde do srnrti sve"ho otce a pak se
mu zjevuje Hospodin podruhfc " / fekl Hospodin Abramavi: 'Odejdize sv6 zemS, zo sveho rodiSiS a z domu sv6ho otce
do zemS, Menu tiukaiu'(Gn 12,1). Co to bylo za zemi? A prof tarn Abraham me"! jft? Pro5 nemohl klidnS pobyvat ve
sve" zemi? Co tfm Pan Buh sledoval? VerS paly nka\e "vyJIi a ublrali se do zemg kenaa"nsk6." Kdyi pfiSli do te"to
zemS, fekl PSn Buh Abrahamovi, ie tuto zemi dd jeho potomstvu a Abraham tarn vybudoval oltif Hospodinu. Pak
putoval dal a na sve" cestS stavgl oliafe k poctS sve"ho Boha. ProS P5n Buh zaslibuje zemi nlkoho jin^ho potomkum
Abrahama? Co Pan Buh o£eka\al od Abrahama v Kenaanu?
Pan Buh mfil zajem o obyvatele teto zemS a chtSI je pfiv^st k sobe". Toufil po torn, aby poznali svou hfTI'nost a
hledali Hospodina. Abraham byl vyslan jako misionafmezi tyto pohanski narody. "Kdakolirozbilsvu; stan, zffd/lbltzko
n&ho i otiSF a svoteval k n$mi> vSechny ze s\>6ho t£bora K rannf a veCemf obSti. Kdyi strh! svuj si an, o/laf ponechal. V
dalSfch letech pak Abraham uiil mnohi potulne Kananejskt, a kdykoli pak kdo z nicfi pfiSet k takovsmu olt£R, vSdSI,
kdo tu byl pred n!m. A kdyi rozbil sviij stan, opravil olttif a vzyvel iMho Boha." !27l
"Okolnf narody cti/y Abrahams jako mocn6ho knliete a moudreho naielntka. Neuzavlral se pred svymi sousedy a me!
ne ne vtf/. Jeho zr/ot, Mery by! v tak pflkrem rozporu s zivoty tech, MefJ se oddavali modbsluiebnictv!, a cele jeho
jednanlpiisobily mocnym vlivem ve prospSch prav6 vt'ry." f23l V3e, co Abraham podnikal, bylo silnym sv^dectvfm pro
kenaanskS obyvatelstvo. Pfesto Pin Buh fik3: Tuto zemi dam Wmu potomstvu". Jakoby elite"! flct: "Oni se neobratf,
ale zustanou si slat na sve'm". NSkdy se miife Ctenafi bible zd^t, Jakoby PSn Buh manipuloval £lovlkem. On prost§
nfico Tekl, a tak se to take 1 must stat. Svoboda Elovfka je pfitom potlaCena. Jsme hf!£kou osudu. ktery stanovil Buh.
Pokud by toto byla pravda, potom je Buh nanejvyS nespravedlivy a my jsme bytosti, kterS pro svou zSchranu nemohou
nic udllat. V5e je predem stanoveno! Je takovy Buh? Jsme svobodni?
Jedna z vlastnostf Hospodina je vSevldoucnost. Ku'yf Pan Buh nlco flki predem, je to proto. Ze On zna
budoucnost. To, co On rekne. se nestane proto, f e On to fekl. ale protof e vf, jak my lidS budeme ve sv4 svobcde"
jednat. Je to nfico, co nedokS2eme pochopit, protofe nejsme Bohem, ale o to kr^sngjif pohleti na tohoto Pana vesmfru
muz'eme mlt. lzaj^5 napsal: "Ten, ktery v pln^m po£tu vyvadtzSstupy hvSzd a v5echny vol^ jme'nem, mS obrovskou sflu
a ufasnou moo..." (Iz 40, 26). Pan Buh vSdil, jak kenaansk* narody budou ve sv4 svobodS jednat, a tak fTka
Abrahamovi, 2e tuto zemi dostanejeho potomstvo, ale nebudetojen tak hned. 0 torn hovofIGn 15, 15 - 16: Ty vejdeS
ke s\n?m otcum v pokoji. bude5 pohfben v ute's'ene'm stiff. Sem se vritt teprve Ctvrti pokolent, nebot' dosud nenl
dovrgena mfra Emorejcovy nepravosti."
Z tohoto textu je jasnS patrn^, f e Hospodin dal jakousi dobu milosti pro Emorejske', ias k nipravS. Duvod, profi
P5n Buh pofaduje jejich nSpravu, je obrovskS nebezpefit pro jeho narod, ktery do te'to oblasti za nejakou dobu pfijde.
Nizev EmorejStl stejnl jako Kenaanejs"tf je pouffvan pro obyvatelstvo zasllbene' zemi pfed pflchodem Izraelcu. O
jakou nepravost se jedna7 Ceho tak hrozn^ho se dopous'te'li tito obyvatelS? N5co jsme ji2 zmfnili v pfedchazejfcf
kapitole, ale bude dobr6 v teto souvislosti se podfvat na cely problem Je5t5 jednou.
Nepravosl. o n(2 je !t6. muJeme rozdllit na zSkladnl dvJ Jasti:
1/SexualnIpraktiky
(.
2/OkultnIpraktiky
•
ad 1/O sexualnfch praktikach se dozvfdame vLv18. kapHole. Ver§24 flka: "NiJfm z tohovSeho se
nezneCiSt'uj. nebot' tfm v2fm sa zneCisTujt pronarody. klert pfed vimi vyhinfm." O Jem Pin Buh hovofi? Nejprve se
v 18. kaprtole hovofi o 15ch sexualnfch stycfch. Were1 byly v Izraeli pffsne" zak^ziny. Mu2 se nesmf pohlavnS stykat s
__t
~MJ
^
vfastnl matkou. s nevlastnf matkou, se sestrou, vnuCkou, s dcerou sve1 nevlastnf matky. s tetou ze strany otce ! matky.
s 2enou sve"ho stryce. se snachou, s dcerou ani vnufkou svc" 2eny. se sestrou sv£ 2eny za jejlho fivota. Pan Buh toto
nedovolil. ale okolnl narody to bS2ne" praktikovaly. Nenf nic pfekvapujlclho na torn, 2e lento zpusob 2ivota me"! sve
pfirozene dusledky a nSrody degenerovaly. "Veto/vyznamne mfsto milsourozeneckysfiatek napf. v EgyptS, zvtesiS v
panovnicke rodini. Napodobwafy se tupUbuzenski sfatky boAfl. Vtedcs bytpro lid pfedsiavitelem bolslva, proto take
muset nefco aspofS smUjednat jako boisivo." /29/
DalSf zviicenostf. o ktere hovofi 18. kapitola a kterou praktikovali pohanS, byl sexualnf styk se 2enou v obdobf
menstruace. Jaki dusledky m£lo toto jednSnf. si mu2eme domyslet.
VerS 21 hovofi o obStech bo2slvu Molochovi. O tomto bylo u2 slruCnl pojednano v pfedch3zej[cf kapitole.
VerS 22 zapovfdS homosexualitu. O lom, 2e loto bylo b£2n£ praktikovino, hovofi n4ktert mfsia Bo2Iho slova napr. Gn
19.5; Sd 19,22; Rim 1,26-28 a Dt 22.5. Postering jmenovany text hovofi otom, 2e 2ena na sebe nevezme mu2sky
odSv a mu2 se neobleie do 5atu 2eny. ProS? Pro£ Pan Buh zakazuje nosit §aty opaJneho pohlavf s oduvodnSnfm. 2e
je to ohavnost u Hospodina? PlatI to jeStS dnes? P2n Buh zde nehovofl proti vystFelkflm mfidy (jak se nSktefl
domnfvajl), ale proli kultickym zvykloslem bS2nym mezi okolnlmi nSrody Izraele. Muf i se pfevlSkali do 2enskych 5atu
a opaJnS, protof e vSfili, 2e kdy2 se nSkdo obl^ki do 5atu druh^ho, tak vstupuje do jeho bytosli. Bohyne" IStar je tak£
znim£ v muf skto odfivu. 2ena. kter^ na sebe vzala muf sky odfv, si vlastnS na fas pfetvaTela v mu2e a to sam£
platilo o mu2Ich. TSmito homosexuSlnfmi praklikami se sledovalo vybiCov3nf
plodivych sil pfi bohoslu2ebnych
slavnostech.
VerS 23 hovofi o dal§l sexualnl zvracenosti a to je pchlavnf styk se zvifaty. Ida se a2 neuvgfiteln*. jak daleko miif e
JlovSk zajit. "Doklady tohoto styku byly nalezeny v Mendesu, slavnGm a starem egyptskem m$st$ v nilsk6 delt$. V
nSdhem^m chremu boZskiho Kozla, uctfvan6ho pro jeho plodivou sflu, se Seny pfed Kozlem obnaSovaty, aby si
zajislify schopnost porodit hodnS dStf, a dokonce s nfm i obcovafy." 130! Nutno podotknout, 2e to nenl jediny doklad
tohoto jednSnt. PodobnS jednanl je znSmS i z jinych mfst stare'ho Orientu. Pin Buh flk5: Tim v£fm se zne£i5t'ujf
pronSrody, kter£ pfed vimi vyh^nfm."
ad 21 NSco malo o okultnlch praktikach hovoff Dt 18, 9 -12 a dal§f biblick^ mfsta (napr. Dt 12,2 - 3;
Dl 12.29-31 aid.). Hospodin zde ilka. 2e toto je tak£ jeden z duvodu, proc" kenaanske narody vyhanf. Hovofi se
o vSStclch, CarodSjfch, zakllnafifch. jasnovidclch. o lidech. ktefl se kontaktujf s duchy mrtvych atd. My jsme ji2 hovofili o
torn, 2e kult mrtvych mil mezi ISmito narody velky vyznam. "Zboltenf mrtvych zaujtma temef v kaidem druhu "
pohanstvf Yyzne€r>6 mlsto, pravS tak jako obcovinf s mrtvymi, v nSi pohani vSff. Pohar>6 mSli za (o, fa mrtvf sdSlujf
lidem svoo viili a is jim tak4 udilejf rady, jsou-ti o n4 poiidani. Doktadem toho /sou prostut6 v$£tfrny feck4 a nmsk6."
/31/
Pan Buh zakazal tylo vlci. proto2e v nich nejde o styk s mrtvymi (mrtvy spl a nevf nic - Kaz 9. 5.6.10), ale s padlymi
d^mony. slufebnlky satana. Kdy2 psal Pavel svuj prvnf dopis do Korinlu, tak se zmifiuje o torn, f e to. co pohane
praktikujf pn svych bohoslufbach. neslou2I k poctg Bohu, ale d'ablu a d^monum. kter^ Km ucllvajt a kontaktujt se s
nlmi /1 Kor 10. 20/. Satanovou snahou bylo vZdy znehodnotit Pana Boha v oifch eiovgka. Skrze sv^ slufebnfk-y
d^mony. s kterymi se Iid4 kontaktovali, nablzel polopravdy a IZi a vSemof ni mafil BoZI pl^ny zachrany ilov^ka. Jef 15
-^_/
Kristus vydal o d'ablovi svSdectvf: "Cm byl vrah od poiatku a nesta"! y pravde". ponSvadf v n£m pravda nenl. Kdyf mluvf,
nemiiz'ejinak nef lha"t, protofeje lhara otec Ifr/Jan 8,44/.
Dovolte mi uvest jako maly pfTklad citat z knihy "2vot starovSkSho Vychodu": 'JestS dftve, nei jste pfisel k brinS
/pfi pomyslni navstSvS s)arov6k6ho Gezeruf vase nozdry zdravi zSpach
O takove vScijako zdrevotnictvf se nikomu
ani nszdih a v&echny kuchyftsk6 odpadky a Spfna iisni nacpan4ho obyvete/stva se vyhazuje do uzkych u/ic a nebo
na nejbfiiSf otevrerrf /nfeto, eby tern vsechno hnih, hnisalo apSsiova/o nemoci.....
' Obyvatele meli sve posvatrrt mfsto na oievfenGm pozemku u stfedu mSsta. Je to nepfavidelna plocha asi 150 x
120 stop a uprostfednfje vztyiena fada desati neotesanych kamenii.
O obfadech, kter4 se konety ve stfnu t&chto
kamenu byto by tepe sned mluvil mene. Podle amorejskeho mfne'nf v torn mob/o byt neco velmi svatiho, podfe
dnesnfho zapadnfho nSzoru to Ize shmout do dvou stove bestialiia a krev. Pokud jde o pnnl Cast tohoto popisu, je zde
natezenf di/kaz o tomto druhu obStfpfllisjasnf nei aby se mu nemohlo tozumSt. Pokud se tyCe dniheho staff rTci, ie
vykopavkami se zjisti/o, ie cet6 toto mfsto byt hrbitov novorozenych d$tf.
Obyvatele Gezeru zfejmS ob&ovaty sv4
prvorozence kterimukoliv bohu & o"ablu, ktereho uctfvaly a mate kostky ve velkfch dvouuchych dSbinech dosvediuj!
jejich oddanost vffe, ktera byla jistS nejstraSnSjsf a nejzvrhlejsl, jakou kdy mil lidskf ditch. NechybSjf pffznsky, ie na
tomto mfstS hruzy by/i obStovSni dospSff, stejnS jako dSti. A sktAeinS, cefe mSsto poskyth diikaz o torn, co nazyva
Dr. Mecalister "aztGckou bezohlednostl k cenS ttdskGho iivota". Jak jdete ulicemi, zastavfte se u zSstupu, ktery se
shromaidil, aby se dfval na obfadpfi stavbS nov&ho domu. 2adn$ dum nemiiie byt sfasiny, dokud se neobetuje iivot,
a tak stavitel, aby zajistil slestf, obStuje iivot nekoho, kdo je na nem zavisly. Je-li to (lovSk hospodarny', obetuje
nekoho ochmuleho nemocf a pomSrnS neuiitecneho; tak je vleiena uboha stafena se skfivenou patefl, svaz&na a
hozena do jamy se dibansm poiravin a lehvf vody, aby se t!m sytit jejf duch v ffsi sifnu, a na zmucene .tSlo jsou
nahromedSny kameny. O kousek d6le nedSvno obStovali muie, ktery nSkde v boji ztratil svoji /evou paii a tsk nebyf
pffUS k uzitku
Kdybyjste moh/i kopat jestS d&le nSkde jinde, pfis/i byste na tfl tela nebo dvS a pill tS/a v poloze, MerS napovfdS
jests v$tsf hri/zu. Dve kostry lei!ved!e seba a nednimi leif hofejsf po/ovina t8/a asi osmnSctileteho mledfka, ktery by!
pfeffznut v pase. Oko/o koster leif nadobi na jfdlo a pit! a nejpfiSernejs! je, ze prsty kostry jsou ponofeny do jedne
la five. Pfedstavte si zoufateho ubozaka, tSpajfcfho a dusfclho se ve tmS pro poslednf kousek potravy. A kdyz jste videli
osudnou kostnici, Jak pffpadnS nazyva videc ffdfcf vykopSvky cisternu, kam bylo vyvrieno ctrnact muiu a m!ad6 asi
£trnBCtilet6 dSvie, kterS bylo tak4 pfeffznuto v pase a budete pfemyslet, Jake hrozne nestist! vysvetluje, pak mate
snadjii dost tSchto "nepravostf Amore/cu' a divfte se, ne ie by byl vydan prfkaz vyhladit ce/4 poko/enf, ale sp/Se, ie
bylo moino proklet zemi az po tak dlouhe' dob$." /32/
Mezi tgmito nirody Abraham f il. PFesto zachoval svou vfru a nejen to. byl i dobrym pfikladem a misionaTem
mezi Kenainci. Ne nahodou vede PSn Buh Abrahams do teto zemS. mezi tyto lidi. Byl to projev Bof Fho zajmu a ISsky
i o ty nejzvrhlejSf. Vede nas to k tomu, is kafdy JlovSk ma" 5anci, kafdemu Pin Buh dava Jas a pfllefitosti, aby
poznal svou zvra'cenost a litoval sve'hojedninf. Je trag^dif, Ze t£to doby kenaanejstl nevyufili. ale naopak. propadli jeStS
vfitSt zvracenosti a postavili se otevfenS proti Bohu. O dusledcfch tohoto rozhodnutf budeme hovofrt v n^sledujfcf
kapitole.
Kapitola etvUS
B0?l PftlKAZY K VAlCE
KdyZ cMovSk £te poprvS bibli, mi pocit, Ze Stary zSkon je naplnfin samymi mrtvymi. Ja pravda, fa o
yrafda"ch a mrtvych se tarn pfSe pome'rne' faslo. ale je nutnS si uvldomit. Ze mnohdy mezi jednotlivymi udalostmi jsou
pome'rne' velkg Casove mezery. Kdybychom to, co se d£lo lehdy. pFenesli do nas~( d'oby. pravdSpodobnS by se nSm
zdaio, fe fijeme v kilting dob§. Situace dnes je mnohem zaVafnejit a ohnisek svftovych konfliktu stale pFibyvl
Myslfm si. 2e jako Iid6 nemdme ani tak prob!£my s t5mi druhy valek StarSho zdkona. kde Izraelci vilfili na vlastnf pSst
nebo kdy se brtnili pfi napadent a bojovali sami nebo bojoval P4n Buh a oni jenom pfihllfeli. NSm nejvice vadt mlsta.
kdy s3m Hospodin pfikazuje Izraelcum, aby S!i a bojovali. ZvlaStS sltuace. kdy Jim rTki: "JdSte a vyhubte je jako
proklati'.
Jaky by) Boil pl^n a slib? Jak jif bylo zmlnSno. P^n Buh d5v3 Emorejskym dobu milosli. Kdyf luto dobu
nevyuiijf, budou vyhnini z Kenainu. Bof Im idea"Iem bylo. aby tyto ndrody byly evangelizovSny. proto tam tak6 posi'15
Abrahama, aby se pfipojili k Bof fmu lidu. V knize Exodus Buh n5co flki o obsazova"nf zasllbene zem5: "Po5lu pfed
tebou svou hruzu a uvedu ve zmatek vs"echen lid. k nlmuf pfichSzii; obr^tfm pred tebou vSechny tve nepfa"tele na utek.
PoSlu pr'ed tebou dSsy. aby pred tebou vypudili Chivejce, KenaSnce a Chetejce. Nevypudlm je vs"ak pred tebou za jeden
rok, aby zemS nezpustla a aby se k tv6 §kod§ nerozmnozila point zv§F. Vypudlm je pred tebou postupnJ. dokud se
nerozplodlS a nepfevezmeS zemi do dSdictvf. A urCIm tvi pomezl od R5kosov6ho mofe at k mofi Peli5t§jcu a od
pouSte" -at k Tece Eufratu. D5m totif do vaSich rukou obyvatele zem5 a vypud[5 je pfed sebou. NeuzavFeS smlouvu s
nimi nebo s jejich bony. Nebudou v tvS zemi stdlit, aby 16 nesvedli ke hflchu proti mnl. Kdybys slouf il jejich bohum,
stalo by se ti to leCkou." (Ex 23. 27 - 33)
Nenf zde ani slovo o vyvraf d£nf a likvidaci, ale P5n Buh jasnS flk5: "Vyzenete je!". Nejen, f e meNi obyvatele vyhnsf. ale
t a k 4 zlikvidovat vSechny stavby. kter^ slouf ili k jejich pohanskym bohosluf b5m. O vyhnSnl kenaanejskych hovofi dale
texty:
-"
vypudim Kenaa'nce...." (Ex 33,2)
-"
vyzenete pfed sebou
-"
vyf ene Hospodin pfedvomi
- "
vyhinf pFed tebou tyto prona"rody
-"
Vypudil pFed nimi pronSrody
-"
kterS Buh pFed nimi zahnal...." (Sk 7,45)
nevyf enete-li vSak...." (Nu33,50 -56)
" (Di 11,23)
" (Dt 9,5)
"(278.56)
Na druh6 stranS existujl texty, kter^ hovofi o torn, fe Izraelci majl kenaSnsk^ na'rody vyhladit, vyhubit a itSchto textu je
v bibli celS Fada napF.:
-"....abysje pobil
- "....on je vyhladl
"(Dt7,2)
rychle je vyhubfS...." (Dt 9,3)
-"....vybil jej ostfTm meCe
- "....vybil Jbzue celou zemi
" (Joz 10.39)
" (Joz 10. 40)
-"....jako klatevyhub/Sty amalecke hflSnlky
"(1Sam 15.3.18) atd.
Na prvnl pohled to vypada, jako by tyto texty staly v rozporu. Chtfil tedy Pan Buh, aby ony n^rody vyhnaly a nebo je
mSli vyhladit? Pojd'me se podfvat na cely problem od
Prvnf mlsto, kde se P3n Buh zmirtuje o za'me'ru s kenaanskymi narody, je Ex 23,20 - 33. Tento text jsme jif citovali a
je zde poufito slovo "vyhladfm" /v.23/ a slovo "vyhnat"/v.28-31/. Slovo "vyhladim" v hebr. (k-ch-d), kter£ je zde poufito,
nemS Jen vyznam'byt znifen". ale takS "byt zahnin". Slovo "vyhnat" ma hebr. kofen v tomlo pflpade" (g-r-J) a znamenS
skutefnl "odpudit, zapudri, vyobcovat". Z toho vyplyvS, 1 e Bof fm umyslem nebylo vyvraf dit tyto nSrody, ale vyhnat je!
Tento text hovof! zcela jasnS. DalSI text flki nfico o torn, Je vyhna'nl tlchto narodu je podmfnSno posluSnostl Izraele
(Ex 34,11). Ex 34. 24 flkS, fe Pa"n Buh "vyvrhne" lyto nSrody. Slovnt kofen (j-r-5) splSe ukazuje na to, f e tuto zemi
Izraeici obsadf, dostanou do vfastnictvf. Hezky pflklad toho, I e vyhlazenf nemusl znamenat doslovnou likvidaci. tedy
vyvrafdSnt do jednoho, je v D1 31,3 - 6. Pa"n Buh vyhladl narody, a oni si je podrobf. Kdyf je ne"kdo vyhlazen, tedy v
naSem cha~pSnf vyvraf de"n. nen( si uf koho podrobovat! To zna'mena". fe vyhlazenl (5-m-d) nemusf znamenat jenom
doslovnou fyzickou likvidaci, ale vymycenf, znic'enl, rozpraSenl, konec existence jako nSroda (viz Dt 4,25 - 28).
Jak^m zpusobem chtel Pan Buh vyhnat ony n^rody? Dt 2, 25 ClkS: "Dne5n(m dnern zaCInim nahSnSt strach a
bizefi z tebe n^rodum pod celym nebem. A£ o tob€ usly5( zpraVu, budou se pfed tebou tfast a chvSt uzkostf." Kdyf
fayli vyslSni zvSdov^ do Jericha, Rachab vydala svSdectvf o torn, co proffvali: "
Vim, fe Hospodin dal zemi vSm.
Padla na n5s hruza pfed v^mi a vSichni obyvateli zemg propadli pfed vSmi zmatku. SlySeli jsme, jak Hospodin pfed
v^mi vysu5il vody Ra'kosove'ho mofe, kdyf jste vychSzeli z Egypta, a jak jste v ZajordSnf nalofili se dvSma
emorejskymi krtli, se Sfchonem a ugem, kteri jste zahubilijako klatS. Jakmile jsme to usIySeli, ztratili jsme odvahu a
pozbyli jsme ducha. ponlvadf Hospodin, va5 Buh, je Bohem nahofe na nebi i dole na zemi" (Joz 2, 9 - 11). Kdyf
Izraelsky narod pr'eSel Rude mote, zpivali plsert o Hospodinove" vftizstvt"
UsIySely o torn narody a zmocnil se jich
neklid, bolest sevfela obyvatele Peli5teje. Tehdy se zhrozili ed6m§tl pohlavaTi. moabsk^ vudce zachvStilo chvinf, vSichni
obyvateli Kenaanu propadli zmatku. Padla na n5 hruza a strach; pro velikost tv6 pafe zmlknou jako kSmen, dokud
neprojde tvuj lid, dokud neprojde ten lid, ktery sis ztskaf (Ex 15,14 - 16).
Tento text je velice zajfmavy a fikS n5m nSco o torn, jak mfil cely pfechod do zasl(ben6 zemS probihat. Narody
slySely o torn, jak Hospodin Izraelce vedl (viz Joz 9, 9 - 10; 5, 1) a v"MojfISov§ plsni" se flk5: "Zmlknou jako kSmen.
dokud neprojde tvuj lid". To znamena1. 2e Izraeici nemSli ceslou vyvraf d'ovat ony nSrody, ale pouze projit jejich uzemim
do zaslfbene' zemS. Narody vzaslibene' zemimSli pfed nimi ulect. (Ex 23,27; Dt 11,25)
Izraeici pficha'zejf do Kenaanu nejako dobyvatele. ale z Boffho pflkazu. P^n Buh Jim dava duleZite' varovanl, fe
pokud nevyf enou obyvatele Kenaanu, stanou sejim trnfm v ocTch a budou je sufovat (Nu33. 55). Soudcii prvnl kapitola
je falostnym obrazem toho. fe Izraeici zklamali. Mlsto toho, aby toto obyvatelstvo vyhnali, tak si je ponechSvali jako
otroky. Tato kapitola Fika, f e z toho plynou vSechny dalSI proble'my (viz Joz 23.12 - 13!).
Kenaa'nske' narody se vs"ak nezachovaly tak, jak bychom oCekavaii. Typickym pflkladem toho je reakce
Edomcu, kiefl nedovolili Izraelcum projit (viz Nu 20, 14 - 21). Podobne" se zachoval emorejsk? kiil Slchon. ktereho
Izraeici prosili o povolenl k cestS pres jeho uzemf. Nejenfe jim to nedovolil, ale dokonce je napadl a bojovai s nimi.
Izrael vSak zvltizil. Proti Izraeli take vyta"hl B^Sansky kral <jg. ale cela situace kon£f stejng, tj. vftSzstvfm Izraele (viz
Nu21,21 -35).
Nenl mof n& v t e t o pr^ci postupovat pflpad od pflpadu a rozebfrat jednotlive situace. ale nSkterymi se budeme vice
zabyvat v za've'ru teto kap'rtoly.
V souvislosti s bojem se Jasto v bibli vyskytuje vyraz "vyhladlS je jako klaty*. Pojd'me se nynf podfvat bllf e na lento
pojem.
Vyznam poimu "klalv" - Toio slovo je iasto spojov^no se slovy "vyhladlS; zkazf§; zahubIS; zahladlS;
pohubls"; vyplenIS a vyhub(5. Ve sve podstatl jde o pfeklad hebrejskeho slova "cherem" (ch-rm), kter^ se ve Starfim zikong vyskytuje 51 x a znamena "zasilbeny zahube"; postif eny klatbou".
"Semitsky kofen vyrazu proklett je doslovnG "vydtenit" a zakSzat profinnf uzitf. V biblicM mluvS znamen6 cherem
vyluCni v/aslnictvf Boha. V nejstar£fcf> textech neznemena Malba, pouifvanS v Izrae/i podobne jako u
sousedii, napf. moabitu, prosti vyvrazdin! potaiertiho nspfilete, ale uplatnSnt jednoho z nabozenskych pravidet svatG
vatky. Izrael veda Hospodiniiv boj a chce-li zvfiSzit, musF walit na ce/ou kofist klatbu, jinymi slovy - mus! se j( zflci a
zasvSlil jiHospodinu (Nu 21. 2n; Joz 6.)."f33S
Sloveso od stejne'ho kofene charam m$ smysl vzdit se nJ£eho. obitovat nSco, a to i v kladn^m slova smyslu. Kdyf
n£kdo napfiklad daroval do chrimu zlatou mlsu - posvStil ji Bohu, pak Stary zSkon proto poufije vyraz charam. Neppe
by se to asi da!o pfelof it sloYem "nedotknutelnost". n5oo co je mimo dosah Slove'ka. Vyhladf§ jejako klatS. nemusl
znamenat vyvraf dit. V bibli na mnoha mfstech je napsa"no "vyhladtS ostrostf meCe". Je to otazka pfekladu slova
cherem. Nechci tvrdit, ie se ve Stare"m za"kone" nebojovalo. ale jsem presve"d£en, fe velice casio dlky nepfesnemu
pfekladu slov mime dojem, Ze IzraelskJ nirod byla banda vrahu. kteiT z roz kazu BoZfho likvidujf vSe IN& kolem sebe.
V tehdejgl dobs bylo naprosto normilnl, 2e na pof^tku roku krilovS tfihli do boje (2 Sam 11,1) a srnlouvy o miru byly
velice Casto poru5ov5ny. Vnibof ensk^ch pfedstavSch lidl tehdejSI doby bylo. fe bohov4 mezi sebou v5l£[ a tak vSlky
mezi kmeny a n^rody byly viastne" jakjmsi prodloufenfm boju mezi bohy do sv€ta lidl. Kafdy nirod vSffl. 2e jde do
boje pod ochranou sv^ch bof stev, kteri jsou samozfejmS ta nejsiln5j5f, a proto musf vyhr^t. Boj mezi na>ody byl
vlastnS bojem mezi bohy. Takto je potfeba take1 cha'pat boj IzraelHu s nepfciteli. Kena^nci a AmalechitStl jsou
nesmifiielnymi nepfSteli Izraele (Ex 17,16; 1Sam 15). s MoSbem a Amfinem je vedena splSe student vSlka (Dt 23. 4 7) a Egypt'anS a Edomit^, prestof e jsou cizinci, nejsou povaf ovSni nirtnS za nepritele (Dt 23,8).
VALKY Z BO2IHO PftlKAZU - pfikladv
A/ Pomsta nad MidjSnci /Nu 31. kapitola/
&/ Dobytf Jericha /Joz 6. kapitola/
Hospodin je Bohem. ktery respektuje svobodu £lov£ka. ale pfesto se n2m ngkdy muf e zdSt. fe Buh dSva takov^
pfikazy Izraeliium, ktere 1 se svobodnym rozhodnutlm nemajl co delat. Je dulef its si v ptvnf radS uvldomit. ie Izraelci
uzavfrajl dobrovolnS s Hospodinem smlouvu (Ex 24,1-11). Vstupujf do vztahu, ve kter^m se zavazujl Boha poslouchat.
Pan Buh Jim dava svobodu ajasnl fika, ie pokud se rozhodnou neposlouchat, bude to respektovat, ale seznamuje je s
dusledky takoveho jednan!(Dt 4,25-28). Jinymi slovy to znamena. fe Pan Buh je uf nebude chranit a stanou se
lehkou kofist! okolnlch nepfatel. Nabfzf se otazka, pro£ Buh pfi likvidaci nSkterych naprosto zwhlych lid! pouflva k
vykoninl rozsudku ClovSka a neudlla to sim. VStiinou nSm ani tak nevadl, f e P4n Buh zlikvidoval Sodomu a Gomoru,
ale f e tu a tam pouf fva k trestanl lidi. Prof je £love"k ttmto nastrojem? Domnfvam se, f e je to stejny pfipad, jako trest
smrti v Izraelsk^m narodS. Clovlk je veden k tomu, aby ke zlu zaujal stanovisko. Je tlm f"e£eno, fe JlovSk je
odpovSdny vu£i zlu. Hfich nenf nSco. co se mS netykl Kdyf nSkdo jiny sv^dl ostatnf k odpadnutl od Hospodina.
pfic'emf hfich je ve sv4 podstate" nez^visIS jedninl vu£i Bohu, ja nemohu fici: To nenl muj problem, mS se to netyka!".
Jakub pf§e, f e ClovSk, ktery vf. co je £init dobro a ne£inf, mS hfich (Jak 4,17). To znamenS, fe nemohu byt Ihostejny k
tomu, fejiny svym pflkladem odvadi JlovSka od Boha, protofe vysledkem je vgfna smrt. M5 zaleflna fivote" lidl kolem
m5. A proto Pan Buh vtehdej5l dobS a kultufe dfivajasne pokyny, co jako narod must dSlat, pokud cht5j[preflt a nejen
pfef It, ale i vykonat to, k c"emu byli vybrSni, slit se misionifi pro cely sv§t. Izraelci majl velice prakticky a konkre'tnS
poznat hruzu hflchu a jeho nisledky. Kafdy pffpad je pro n5 varov^nfm.
Pomsta nad Midland:
Prvnfm pflkladem je pflkaz k pomstS nad MidjSnci. Cela ud^lost je zapsan^ v Nu 31. kapitole. Pa~n Buh dava
pflkaz Moj2ISovi, aby pfipravil mufe k boji proti midjanskym. Text flka, fe pobili vSechny mufe. ale feny. dSti. dobytek
a veSkere bohatstvl uloupili. VSechna m«sta vypalili a pfiSli pfed MojflSe, kn6ze Eleazara a cely izraelsky narod.
Moj2IS vSak v y t y k a velitelum vojska loto: "...Co2e jste nechali nafivu vSechny Zeny? Privfi ony daly Izraelcum podnSt
k vgrolomnosti wit Hospodinu ve ve"ci Pe6rovS podle slov Bi!ea"movych, t a k Z e na pospolitost Hospodinovu dolehla
pohroma. Nynl zabijte z d5tf vSechny muZskeho pohlavf i kafdou Zenu. kteri poznala muZe a obcovala s nfm.
V2echny d£ti ZenskSho pohlavf a Zeny, jeZ nepoznaly muZe a neobcovaly s n(m, nechte naZivu pro sebe." (Nu 31,15 18).
MojilJ divi pftkaz k zabrtt vSach dgtf muZskeho pohlavf a viech Zen, kterS obcovaly s muZem. NaZivu zustaly Zeny
penny a d5!i 2ensk*ho pohlavf. Otezka zn(. prof takovS naffzenf?
N5co n5m naznaJuje uZ text, klery" jsme fetli v Nu 31. kapitole verS 15 a 16. MojZIS riovofT praVS o Zena'ch.
kter4 byly ISCkou pro Izraelce a zmirtuje se o bof stvu, kter£ nazyva1 Pe6r.
Baal - pe<5r byla modla uctfvana' pfi moSbskych orgiastickych kultech plodnosti. Pe6r znamenS "chtivost". Moa'bsky
kral Ba!£k mfil z Izraelitu hruzu, a proto se radf s midjSnskymi slarSfmi, jak feSit celou situaci. Pozvali Bilea*ma, aby
proklel Izrael a BalSk jej mohl porazit. Celd udaiost kon£l tfm, Ze BileSrnovi mfsto prokltnSnl vychSzl z ust slova
poZehn^nt. PFIbSh o BileSmovi a Balikovi konJI kapitolou 24, ale my se dozvfdime Je5t5 nfco vfc o Bileimovi v Nu
31,16. KdyZ BileSm nemohl proklft Izraelsky nirod, alespofl BalSkovi poradil. ftekl mu, Ze vojensky proti Izraeli nic
nezmuZe, ale existuje jind cesta. Moibci a MidjSnci pfiSli k izraelitum s pozv^nfm k slavnosti. Mnozf z tidu tomuto
pozv^nl neodolali (Nu 25.1 - 2; 2106,28).
"Mo6bsk6 slavnost byla vystovenS nSboienskS, jak ukazuje j>2 jm£no bozstva Baal - pe6r. Hlavnf roll pri n! hraty Zeny
(Nu 31, 16r>). S/o ne/sp/2e o zasvtcovac! siavnosi, pfi nlz by/y mlade dlvky obfadn$ prohlaseny za dospSle. SouiSstf
Iekov6 slavnosti, ktemu se zajisfova/a piodnost, byly kromS hostiny a pitf, hudby a lance pfedevsim bujn6 sexualn!
orgie." /34/
"Izrae&tf, Mer6 nemohly porazit zbranS anikouzla Madi6nskych, padliza obSfjejich nev$stk4m. Tekovou moc m£
fens, precujfc! ve sluzbach satenovych, ze dovede opfist a zniiit duSi.
Takto by/y svedeny dtlky Setwy a ztreti/y
svou poctivost; posvatno slm& tek byh zkazeno. Tekto byl pokousen Josef. Tekto Samson pmzradil Filistfnskym
zdroj sva sfly, z3stitu Izraelskych. Takto ztroskota/ David. A Sa/omoun, nejmoudfejsf z kr61i>, ktery byl tfikrat nazvan
milaikem BoUrn, se takto stal otrokem vasnS a obitoval svou poctivost teze carovne mod!' /35/
Podle Nu 31,18 PSnu Bohu nevadf, kdyZ je n£kdo pfisluSnlkem jin£ho niroda, protoZe Buh miluje vSechny lidi bez
rozdllu, ale co mu vadl, jsou praktiky, to, £fm je JlovSk zasaZen a co pfedavS dal. Proto ten pfikaz k zabitl muZu a
Zen, ktefi mSli pohlavnl styk pfi kultu plodnosti. Pro£ je da"n pflkaz k zabitl vSech dStl muZske'ho pohlavl nen! z textu
.zcela zfejmi. Podle Dt 28, 49 - 50 Pin Buh nazyvS "krutym" n^rod, ktery se nesmiluje nad starcem a chlapcem.
Duvod. profi P&n Buh vtomto pfipadi dSI4 toto rozhodnutl, je ten, Ze i tyto de"ti byly zasvScoviny mtstnlm boZstvum a i
oni se nSjakym zpusobem uSastnily tlchto sextilnich praktik. (viz 2106,35-38)
Na prvnf pohled by se mohlo zdat. Ze Midjanci byli zcela vybiti. ale pfi £etb5 Sd 6 - 8 zjistlme, Ze s nimi mSli
Izraelci velk6 probl^my i v budoucnosti.
"Vybit! oby\'atel, zdanlive tek nepochopitelr>4 u milostive'ho Boha, dokladi neobycejnou vaznost, s jakou bible hied! na
hftch a na vse, co k hfichu svad!.
Zivot propadly modlosluzbS je raven smrti, ba je hors! nez smrt, protoze ohrozuje
iivoly druhych. "/36/
"Boi! nen£vist ke zlimuje stejne tak silnS, jakojeho taska k dobremu" !37f
Je nutria1 se na vgechny tyto udSlosti dlvat v kontextu doby a kuitury, ve kter^ se odehra'ly. Buh je Bohem ISsky!
Je Bohem, ktery nendvidf zlo, ale miluje hiKnlka. P5n Buh udSiS vSe pro zachranu JlovSka, ale kdyZ se situace stavd
nebezpefinou pro BoZldfiti, musf Hospodin jako dobry ISkafudeiat zikrok, aby se rakovina neSlfila dil.
Dobytf Jericha:
Vteto £a"sti se budeme zabyvat dobyvanfm mSst. konkretng dobytfm me'sta Jericha. Dt 20. kapitola da~va pokyny.
jak si poCInat vtakove' situaci. P4n Buh flk5, Ze kdyf Izraelci pfit^hnou k mfstu. prvnl, co udelajf. bude, fe tomu
mSstu nabtdnou m(r. Pokud prijmou tuto nabldku. stanou se slufebnlky Izraelitu. Pokud se postavl na odpor a
nepfijmou mlr. ale budou bojovat, tak buda mSslo obklfleno a at Hospodin vydi mSslo do rukou izraelskych. vSichni
muf I z toho kter^ho mSsta mus! byt pobiti. ZachrSniny budou pouze Ieny. d£ti a dobytek. Pa"n Buh jasne" fika", f e toto
naflzenf se tyka 1 pouze m5st velice vzdSlenych, ktera1 nepatfl k me'stum Chelejcu, Emorejcu. KenaSncu, Perizejcu,
Chivejcu a Jebusejcu. Tato me'sta musf byt zniCena jako klati Bible dSvi i duvod pro toto rozhodnutf a to: "Aby vis
neuCili jednat podle vielijakych svych ohavnostf, kterfi Cinili kvuli svym bohum".
Je tedy zrejme, !e pokud 5lo o mSsta. ktera nebyla na uzeml zasIIbenS zem§, mohli obyvatelfi tfichto mJst fit
klidnS dSI. pokud se otevfenS nestavSII na odpor vuCi Bohu. Za svou zvrhlost byli pouze podrobeni nucenym practm.
Kdyf mSsto st^lo na uzeml zasltben* zemJ, nebylo mofne. aby pokrafovali dil ve svych zvrhlych praktika"ch, protof e
by svidSli Boil lid k odpadnutf od Hospodina.
"MSsta byla ve stsr$ Patestin$ sou£asr>$ duchovntmi stFedisky ruznych kuRu. Izrael mohl zli v koexislenci jenom s
tSmi. kdo uznafi Hospodinovu svrchovanosl. kterou Boil lid ztSlesfiuje son/2 sv6diI. Jest/fta neuznavajf nadvlSdu a
naroky izraetsk£ho Boha, nezbyva Boiimu lidu, nei se od takov4ho spoleienstvf oddilit, a tak zamezit jeke'imikoliv
proniktinf cizfch prvkii do vlasnlho spo/efenstvf." I38/
Pojrfme se nyn( podlvat na mSsto Jericho a celou situaci jeho dobyva'nL Text bibie nSm o torn podfivS zpr^vu v
knize Jozue 6. kapitole. Hned prvnl verS n5m ilka1 nfico velice duiez'ite'ho: "Jericho se pfed Izraelci dukladne" uzavfelo;
nikdo nevychSzel ani nevch^zef. Kdyi Izraelci tSbofili vSitlmu, vyslal Jozue dva zvSdy. aby prohl^dli zemi a mSsto
Jericho. Jozue druhS kapitola poda'va' zprSvu o rozhovoru tSchto zvSdu s nevSstkou Rachab: "...Vfm, 2e Hospodin dal
zemi v5m. Padla na n2s hruza pfed vimi a v5ichni obyvatelS zeml propadli pfed v5mi zmatku. SlySeli jsme, jak
Hospodin pfed v^mi vysuSil vody R^kosoveho more, kdyf jste vychizeli z Egypta, a jak jste v Zajord3n( nalof ili se
dvSma emorejskymi krali, se Sfchonem a ugem, kteri jste zahubili jako klate. Jakmile jsme to usIySeli, ztratili jsme
odvahu a pozbyli jsme ducha, ponSvad? Hospodin, v3§ Buh, je Bohem nahore na nebi i dole na zemi" (Joz 2.9 - 11).
Kdy2 Jteme zpraVu o pfechodu JordSnu, tak se dozvfdSme, fe Jordan byl rozvodnSn daleko z bfehu, ale na Bo2f zisah
zustala voda stSt jako hriz aZ u mJsta Adamu a vody, kter6 tekly dolu k Solnemu mori se vytratily. Prakticky to
znamenS, i e v dobe", kdy Jordan m5l kaf dy1 rok dostatek vody v n5m najednou voda nebyla po delce asi 36 km. Bylo to
dalS! velk4 svSdectvl pro kenaansk5 narody o Bof( moci a sfle. Bible nka, fe toto byl duvod, proc" emorejSlf kra"lov4
sldlicl na zdpad od Jordanu a kenaSn5tf kralov^ ztratili odvahu a velmi se Izraelcu bili (Joz 5, 1). Rachab fikS, f e
JeriS5tf v5d(, f e Hospodin je mocnym Bohem, ale mlslo toho, afay se Bohu odevzdali. tak se dukladnS uzavfeli ve
mSstS. Byli si jisti, f e Izraelci nemajl proti Jerichu Sanci. Jericho bylo me'sto obehnanS vysokymi a slrokymi hradbami
na kterych byly dokonce i domy(Joz 2.15).
Kdyf P3n Buh d^vi pokyn k dobytf Jericha, dSv5 tak6 instrukce jakym zpusobem se bude postupovat. 2adn6
naw^ov^nf valu, ale 5est dnf budou Izraelci obchSzet mSsto. Kafdy den jednou za naprosteho ticha. Sedmy den jim
Buh mfsto vyda\t se ot^zka, pro£ takovS prodleva? Pro5 P5n Buh nezpusobil to, f e hradby padly uf prvnl den?
Jeri5gt( mSli Sest dn( fas pfemySlet nad svym f ivotem, nad praktikami, kteri prova'de'li, nad mocnymi {iny Hospodina,
Boha Izraelcu. Sest dnl byla jakisi poslednl doba milosti pro Jericho, kterou vs"ak nevyuf ili. P5n Buh touf f po torn, aby
kazdy z lidt byl zachranSn. Pavel to napsal takto: "To je dobre1 a vrtane u naSeho Spasitele Boha. ktery chce. aby
vslchni lidS doSli sp^sy a poznali pravdu" (1Tim 2, 3 - 4). Z celeho m£!a byla zachnJnSna Jen nevestka Rachab s
rodinou.
-20-
Jericho je symbolem zatvrzelosti a zaslepenosti. V kapitole o kenainsk^m nSbofenstvf jsem se zmlnil o torn,
Ze slovo Jericho /hebr. j - r- ch/znamend"m5slc, lima". Hovofili jsme otom, Ze mSsta mSli svS boZstva, kterS uctfvali a
prave" vJerichu bylo jako hlavnf boZstvo mSslc.
"Jericho bylo jednlm z hlavnfch stfedisek modtosluiby, vSnoveni hlavnS Astart6, bohyni mSsfce. Soustfedbva/o se v
r>6m viechno to, co byh v nsboiensivf Kenanejskych nejneFestn6j£l a nejzvrhlej£!." /39/ Jericho je typem mfsta, kter£
nenl schopno reformace! PR archeologickych vykopSvkSch v Jerichu byly nalezeny v zSkladech staveb lidske' kostry.
.
'•*
kterS vypovtdajl nSco milo a tamnSjSfm kultu.
Sedmy den padajl mSstskS hradby. obyvatele' jsou pobrti a mSsto vypaleno. PfibSh o dobytf Jericha ukazuje na
tragickS nSsledky toho, kdyi ClovSk vSdomS odmlti pravdu a nSsleduje leZ. ObyvatelS Jericha do5li tak daleko, f e ve
svi zaslepenosti se domnfvali, 2e nepadnou, ale zvlt5zl. Stile vSHIi svym bohum, vzyvali je, ale hlas BoZfho Ducha
v£dom5 utlumovali, a? byli nechSni napospas sve zvracenosti. P5n BQh dSvS pflkaz kvyhlazenl!
"Mnohym se zdS, ie tyto rozkazy jsou v rozponi s duchem lasky a milosrdenstvf, Mer? je pfedpisovan na jinych
mfstech bible, ve skuteinosti vSak by/y diklovany nekonetnou moudrostl a sprevedlnostf. But) mil v umyslu usedit
Izraelske v Kenaanu, lAvofH z nich narod s takovou spravou, ktera by byla zjevenlm kralovsM Bozlho na zemi.
Izraelstf nemSH byt pouzo dedici pravsho nabozenstvf, nybri meli stfit jeho zasady po celem svete. Kananejstf propadli
nejohavnSjSfmu a nejzvrblejSfmu pohanstvf a by/o nezbytnG
oiistd zemi od v£ef>o, co by mohlo zmafii splnSnf
milosiivych umyslii Bozfch. Obyvateg Kanaanu m6li dostatek pf!leiitost! k pokani. Jiz pfed etyficeti lety se Jim dostalo
diikazii o svrchovan6 mod Boha Izraele v pfechodu Izraelskych Ritdym mofem a v ranach, jimi? postihl Egypt. Nynf
pak pfemoSenf krale media'nskeho, galadskeho a bazanskeho bylo dalsfm diikazern, ze Jehova je nad vsemi bohy.
Jeho svatost a oSklivost 2 hffchu se projevity v soudech, jimii navstMl Izrael za jeho ucast na hnusnych obfedech
Belfegorovych. Obyvatelum Jericha byly dobfe 2namy vsechny iyto iidAlosti a bylo mnoho takovych, kteff stejnS jako
Raab vefili, ze Jehova, Biih Izraele, je "Bohem obojfho nahofe v nebi a dole na zerni", ale odpfrali poslusnost. StejnS
jako lido pfed potopou sveta iili Kananejst! Jen proto, aby se rouhali nebi a znesvecovali zemi. Laska a spravedlnost si
zadafy rych/eho vyh/azen! techto vzboufencii proti Bohu a nepfetel lidstva." /40/
V knize Jozue 11, 19 je napsa'no, f e nebylo mista, kter^ by s Izraelci uzavrelo mir, kromS Chivejcu, sidltcfch v
Gibeonu. Takova byla skute£nost. Tak daleko jde lidska pycha, tak daleko mufe zaji't clovgk ovISdany satanem. Pavel
pl5e, 2e vSe, co je v bibli napsSno, bylo napsSno k naSemu pouJenl(ft 15, 4). At'jsou tyto tragick£ udSlosti pou£en!m i
pro nSs.
Za"vSr
MILUJlCl BUH
Je ui.asn& sledovat na strinka'ch bible Boitjedna'nl s lidmi. Presto, 2e mnozl dospgli k za'vfru, f a Buh Star^ho
zSkona je jiny nef Buh Nov£ho zSkona. jsem pfesv§dCen na zSkladS pfedlofenych matericJIu, fe Hospodin byl, je a
bude Bohem ISsky vf dy. Nenf f Sdny rozpor mezi Starym a Novym zdkonem. Uf ve Starim -z^kong Pa"n Buh (Tka":
"Jakof e jsem f ivje vyrok Panovnlka Hospodina. nechci, aby sve"volnlk zahynul, ale aby se odvra'til od sve cesly a byl
fiv. Odvrat'te se. odvratle se od svych zl;?ch cestr (Ez 33.11). Na jine"m m/ste" Hospodin f!k5: "Vfdyt'ja" si nelibuji ve
smrti toho. kdo umW, je vyrok Panovnfka Hospodina. Obrat'te se tedy a budete f ft." (Ez 18. 32). Tyto Bof f vyroky jsou
v plnfim souladu s texty Noviho zSkona. kdy ap. Pavel pl5e:To je dobre' a vftanfi u naJeho Spasitele Boha. kterj chce.
aby vSichni Iid6 do5li spisy a poznali pravdu." (1 Tim 2,3-4), a ap. Jan dodaVa': "Kdo nemiluje. nepoznal Boha. protof e
Buh je laska." (Uan 4, 8). Boil ISska k na"m lidem byla tak velka", 2e jednoho dne pri§el Jef 15 Kristus, aby za n^s
poloZil f ivot. Buh miloval lidive vSech dobich a vfdy d^val dostatek pfilez'itostf k n^pravl, ale jako dobry IgkaF nenechS
rozbujet zhoubny n2dor, tak i Pin Buh musel v dejin^ch tu a tarn zasihnout. Respektuje svobodu £lov€ka, a proto
nemohl a nemuf e vz" dy a v^ude potfrat zlo, protof e by filovSka manipuloval, ale dostateSnS silnS n$s seznamuje s tfm,
f e jednoho dne se kaf dy za svou svobodu bude zodpovfdat.
VdneSnf dobf mime nSkdy probl^my s nSkterymi misty bible a to z toho duvodu, fe bibli £teme ve XX. stolen' a
ona hovofl mnohdy o udalostech pfed dvSmi a vfce tislci lety. P5n Buh vf dy hovofF k ClovSku jazykem, kter^mu rozuml.
Jinak promlouval k primitivnfm kenainskym kmenum, jinak promlouval k uJednlkum a jinak hovofl k n^m. StSIe je to
tentyf Buh, ale m5nl se doba, kultura, mySlenl lidl a okolnosti. Pokud toto ztratfm ze zfetele, dojdu k fale5nym
zaVgrum a pokfivfm pravdu o Bohu. Pravdou tak6 zust5v5, f e ne na v5echny otSzky najdeme odpovld1 a ne v3e n5m je
zjeveno (Dt 29. 28). Nemgli bychom zapomenout, f e nejsou mySlenl naSe jako mySlenl Bof f (Iz 55, 8 - 9) a i e P3n
Buh, ktery vidf budoucnost, vede ly, kteff se dajf vist, k nejIepSfmu clii. Z pohledu vesmfru se zde na zemi odehravi
obrovsky boj, boj o ClovSka. Kdyf Slovak podl^hS silam temna, muf erne vide"! na pfikladu degenerovanych narodu, kam
ai Ize dojft bez Boha a naopak, jak JlovSk muz'e fit jako vitSz, kdyf spol^hi na Hospodina, najeho slovo a uSf se mu
duvgfovat.
Vffim, f e brzy pfijde okamfik, kdy Jef (5 Kristus vyjasnf naSe nezodpov^zen^ ot^zky. Pavel fikS v ftlm 3, 4:
"Aby ses ukizal spravedlivy ve svych slovech a zvite'zil. pfijde5-!i na soud". Buh, Stvofitel vesmfru a v5eho f h/ota dovoll.
aby jej stvofenf posuzovalo a zhodnotilo jeho jednini'v dSjinSch. UkSfe se, fe Hospodin vf dy byl Bohem spravedlivym
a laskavym. Uvidfme, jak trpglive" jednal s kenaanskymi nSrody a snafil se je pfivest k sob§. Budeme svSdky !oho, f e
kdyf tito zvrhlf Iid6 chtSli zatratit i jeho dSti, kter^ si vybral a ktere se mu uclli duvSrovat. Pan Buh proffval pfi jejich
zniCenl vStSf bolest nef si sami dovedeme pfedstavit. K^f r>£$ pohled je upfen na Hospodina, na spravedlive"ho a
laskaviho Boha, kteri? se brzy zjevfve sv4 slavS, aby ukonCil dSjiny utrpeni a hflchu!
-it-
1
SEZNAM ODKAZO:
'•--
V STARY ZAKON pfeklad s vykladem (dale KCEP). Kalich - Praha 1974; sv. 3; strana 86.
11 Patriarchove' a proroci (dile PP); E.G.Whiteova; UR CASD 1969; strana 293-299 ang.
3/ PP str. 299 - 301
4/ PP str. 672 - 673
SI PP str. 673 - 674
Sf KCEP. Kalich - Praha 1969; sv. 4; str. 205
71 PP str. 40 - 42
8/ PP str. 42 - 43
9/ PP str. 258 - 259
10/ Biblicky slovnfk. A. Novotny; Kalich - Praha 1955, heslo 2aba str. 1333
11/PP str. 266-267
12/ Biblicky slovnlfc. A Novotny; Kalich - Praha 1955. heslo Belzebub str. 63
13/PPstr. 267
14/ KCEP, Kalich - Praha 1975. sv. 2. str. 66 - 67
15/PPstr. 272
16/ KCEP sv. 2. str. 71
17/Starovlka" niboienstvf, J. Heller, Kalich - Praha 1988, str. 75 - 76
18/ Starove"k5 nabof enstvf, J. Heller, Kalich - Praha 1988, str. 315
19/StarovSki nabof enstvf. J. Heller. Kalich - Praha 1988. str. 297
20/Starovlka' nSbof enstvf, J. Heller. Kalich - Praha 1988. str. 307
21/ Palestina II.. M. Bifi. Praha 1949. str. 194 - 195
22/SlarovSkS nabof enstvf. J. Heller. Kalich - Praha 1988. str. 317
23/Archeology a the Old Testament. J. B. Pritchard. Princeton. New Jersey 1958. str. 91
24/ StarovSka" nabof enstvf. J. Heller, Kalich - Praha 1988. str. 323
25/Stary za"kon mluvf. S. Schultz. Vienna - Austria 1991. str. 86 - 87
26/ Starove'ka nabof enstvf. J. Heller. Kalich - Praha 1988, str. 330 - 331
27/PPstr. 128
28/ PP str. 133 -134
29( KCEP. Kalich - Praha 1975. sv. 2. str. 302
30/ KCEP. Kalich - Praha 1975. sv. 2. str. 303
31/ PP str. 684
32/ The Life of the Ancient East, J. Baikie. New York 1923. str. 439
33/Slovnik biblicke teologie. Velehrad - Kfest'anska" akademie 1991, heslo Watba. str. 171
34/ KCEP. Kalich - Praha 1974. sv. 3, str. 139
35/ PP sir. 455 - 458
36/ KCEP. Kalich - Praha 1974, sv. 3, str. 161
37/ Jedna Bun v hnSvu?. Casopis MINISTRY, July 1990, Tim Crosby
38/ KCEP. Kalich - Praha 1974, sv. 3. str. 264
39/ PP str. 487 - 488
40/ PP str. 492 - 493
SEZNAM POU?ITE LITERATURY:
- StarovSka naboZenstvl, J. Heller. Kalich - Praha 1988
- Palestine II.. Palestine od pravJku ke krest'anstvf, II. Kult a naboZenstvt, M. BiC. Praha 1949
- NSstin religionistiky. J. Heller. M. MrSzek. Kalich 1988
- Hebrejsko - £esky slovn/k kStaremu zakonu, B. Pfpal, KEBF Praha 1974
- Slovnfk biblickg teologie, Velehrad- Krest'anska" akademie, ftfm 1991
- Biblicky slovnfk, J. J. Allmen. Kalich 1987
- Biblicky slovnlk, A Novotny, Kalich - Praha 1956
- Patriarchove1 a proroci, E. G. Whrteovi, UR CASD 1969
- Stary za" kon mluvf, S. Schultz, BEE International. Vienna - Austria 1991
-Stary zSkon - pfeklad s vykladem. Kalich- Praha. svazek 1 - 6
- PfTbShy ze starovSki Palestiny, H. Bardtke, VySehrad 1990
- KraiovskS taf en(ve star£m Orientu, A. Jepsen, Vylehrad 1987
- Prameny studia I., material vydany pro vnitfnf potfebu CASD
- Casopis Ministry, July 1990
- Bible podle ekumenicke'hovyda'nf z r. 1985
- Bible podle kralickeho vyd^ni z r. 1613
QBSAH
UVOD
str. 2
KAPITOLA PRVNl: Typy valek Stareho zSkona
sir. 4
KAPITOLA DRUHA: Nabof enskS pozadf
s^-10
KAPITOlATftETl: Abraham jako mision^r
str-19
KAPITOLACTVRTA: Bof I pfikazy k v^lce
str- 23
ZAVSR: Miliujlcf Buh
str- 31
SEZNAM ODKAZU
str 32
SEZNAM POU2ITE LITERATURY
str. 33
OBRAZOVACAST
str - 34