Šanov v archivech

z archivní dokumentů
Původ názvu
Šanov - jest odvozeno z osobního jména Šan příponou -ov, čímţ
povstalo vlastnické jméno. Osobní jméno Šan souvisí se
starohornoněmeckým slovem schönen – krásný, pěkný.
Karel Ţďárský : Výklad jmen v hejtmanství rakovnickém
( Šanovat - mít ohled k někomu/něčemu, chránit, šetřit někoho/něco )
1
Obsah
I.
Nejstarší historie ( nálezy, tvrz, kostel )
3
II.
Šanovcové ze Šanova
6
III.
Rod Hrobčických
8
IV.
Poměry v kraji Rakovnickém v 17. století
10
V.
Geografie Šanova
11
VI.
Nejstarší seznamy obyvatel Šanova - r. 1451 a 1512
15
VII.
Nejstarší matriky Šanova
18
VIII. Soupis poddaných dle víry - r. 1651
21
IX.
Berní rula - r. 1653
23
X.
Registr z gruntovnice Šanova r. 1688 ( pozemková kniha )
24
XI.
Robotní seznamy - r. 1777
26
XII.
Seznam obyvatel dle čp. - 1771 - 1814
29
XIII. Stabilní katastr Šanova - r. 1841
32
XIV. Sčítací operáty Šanova ( porovnání r. 1900 a 1921 )
34
XV.
Staré mapy Šanova
38
XVI. Staré fotografie Šanova
39
Tento přehled historických dokumentů o obci Šanov je zaměřen na nejstarší údaje a
události, zejména pak na dostupné přehledy o obyvatelích, kteří v několika generacích
vytváří přehled, kdo v Šanově ţil, čím se ţivil a také jak se obec postupně měnila.
zpracoval : Bohuslav Koutecký 2015
2
I. Nejstarší historie
Historie obce Šanova se některými archeologickými nálezy datuje aţ do pravěkého neolitického osídlení. V museu Rakovníka je uloţeno několik nejstarších nálezů z okolí :
Asi nejcennější je kamenná sekyra, kterou našla v r. 1964 pí. Círová na poli v
lokalitě, kde se říká „Ve smutným koutě “.
3
První písemný doklad o existenci Šanova je však z dob mnohem pozdějších.
Ve starých Registrech purkrechtních II. , č. 991 se píše :
„Bohuslav, syn někdy Sulivara z Trnovan ( obec u Litoměřic ), poděliv se
r. 1275 s bratry svými o vsi Vrbici,. Bedlno, Očihovec, Březnici, Hlubokou a
Smrk, sám se usadil v Šanově a tu postavil tvrz „
Tvrz stála na severovýchodním konci vsi, a uvádí se od počátku XV. věku
jako sídlo Hanka z Krakovce, ale vystavěna byla od některého Šanovce ze
Šanova, ( bod. II ) , z nichţ Bohuslav zde sídlel jiţ kolem r. 1275.
Situace a řez tvrziště
Tvrziště Šanovců bylo na návrší 35m nad vsí, 30m dlouhé a 20m široké,
obklopeno příkopem asi 15m širokým. Dle starých záznamů k němu patřil
popluţní dvůr, kostel a část vsi. Tvrz byla podle zápisů v zemských deskách
vypálena v době husitských válek, znovu obnovena v r. 1542 Václavem
Dlaskem, který ji později připojil k petrovickému panství. Zůstala opuštěná,
pozvolna chátrala a pustla, aţ se rozvalila. Kámen z ní si rozebrali poddaní
a po r. 1555 není připomínána v ţádných písemnostech.
4
Kostel v té době měl jinou podobu, neţ ten současný s barokní přestavbou.
Byl to jednoduchý venkovský kostelík, u něhoţ byla jiţ v r. 1354 zřízen fara.
V dobách husitských nepokojů a bouří byl vypálen a fara zanikla. Později
za vlády pánů Hrobčických zde byli luteránští kněţí, v třicetileté válce byl
však kostel opět vypálen. Částečně obnoven aţ v r.1651, kdy byl filiálním
kostelem fary všesulovské. Teprve v r. 1715 byl znovu obnoven, v jednoduchém slohu venkovského baroka, ale byl připojen k petrovické faře, kterou
zde nechal v r. 1713 zřídit majitel Petrovic Jan Valdštejn.
Šanovský kostel r. 1895 – s původní barokní věží
Současná podoba kostela Nanebevzetí Panny Marie - r. 2010
5
II. Šanovcové ze Šanova
Starý vladycký a šlechtický rod, který se nazýval podle svého starého sídla
v Šanově.
erb Šanovců ze Šanova
Podrobné dějiny Šanova jsou od r. 1250 popsány regionálním historikem
Václavem Kočkou v „Dějinách Rakovnicka“, str. 511 – 522 a také Augustem
Sedláčkem v Popisu království Českého, díl. VIII, str. 117.
„ R. 1394 seděli na Šanově Jan Suchomel, Jan Kumpanec s bratrem Alešem a
Kateřina, vdova po Oldřichovi. Ten zemřel r. 1393 a jeho synové se psali ze
Šanova. Drţeli tu drobné statky . Štít měli polovičatý, svrchu zlatý a ze spodu
černý a za klenot 5 pštrosých per na klobouce. Vikhart byl pro vzpouru odsouzen
ke ztátě statků, ale král Václav IV. mu r. 1410 udělil milost. Jeho bratr Jan byl
ve sluţbách Burjana z Gutštejna (hrad u Konstantinových Lázní) a psal se ze Šanova.“
Šanovcové se pak v první polovině 15. století dělí na dvě větve :
První, která se vystěhovala do severovýchodních Čech, získává prostřednictvím
Aleše Šanovského Lomnici nad Popelkou a v dalších generacích pak Hostinné,
Návarov , Lánov, Obruby, Chříč, Postoloprty, Chvatěruby a další usedlosti.
Poslední z této větve byl Petr Šanovec, který je připomínán ještě v roce 1579.
6
Druhá větev - Vikhartové ze Šanova, se usazují na Plzeňsku. Této větvi postupně náleţí drobné statky Kalec u hradu Rabštejn, Skupeč, Hořenice u
Kadaně, na Příbramsku Skuhrov a Smolotely, a další. Nejznámějším z této
větve byl JindřichKonrád Šanovec. Ten v r. 1601 kupuje hrad Niţbor, který
barokně přestavěl. Stal se komorníkem na dvoře Rudolfa II. a hejtmanem Praţského hradu. Byl ţenatý s Ludmilou Voděradskou, rozenou z Hrušova, ale z
tohoto manţelství nevzešel ţádný muţský potomek. Šanovcové z této rozsáhlé
větve vymírají poslední členkou rodu Dorotou v polovině 17. Století.
Záznamy ze starých dokumentů o rodu Šanovců v 16. století :
r. 1591 – zápis ze Sněmu českého
„ V polním leţení u Rábu : přítomen je také Šebastián Šanovec, rytmistr
v jízdním pluku hraběte Šlika,který v boji zemřel“
r. 1594 - seznam lidu jízdného ze všech krajů království Českého u Znojma
při tažení svém do Uher proti Turku
„kraj Rakovnický, stav rytířský :… Samuel Šanovec ze Šanova, pacholek jede 1
Jan Šanovec ze Šanova, pacholek jede 1 … “
r. 1599 – z usnesení Sněmu obecního na hradě Pražském
„ Relatorové stavu rytířskýho Jan Kuneš z Lukovce, Karel Korka z Korkyně
a Ctibor Šanovec ze Šanova „
7
III. rod Hrobčických
Šanov byl ve své psané historii v drţení mnoha majitelů. Od jeho zaloţení
Bohuslavem z Trnovan v r. 1275 aţ po r. 1883 – rod Wallisů, se jich vystřídalo
několik desítek. Mezi ty významnější patřil také rod Hrobčických z Hrobčic,
původem starý český vladycký rod. V době svého největšího rozkvětu vlastnili
mnoho panství, statků a na přelomu 16. a 17. století také Šanov, Petrovice, Příčinu a několik dalších vesnic v regionu. Z této doby zůstal v šanovském kostele,
kde byli někteří z nich pohřbeni, nejstarší historický artefakt. Jde o původní mramorový náhrobek.
8
9
IV. Poměry v kraji rakovnickém
( 17. století po 30ti leté válce )
Rakovnický kraj zahrnoval území, jeţ se nazývalo planinou rakovnickou
(od Střely k Ţbánu) a křivoklátskými vrchy – později okresy rakovnický a kralovický. Hejtmany kraje byli r. 1651 Kryštof Jaroslav Krakovský z Kolovrat na
Olešné a Jan Ferdinad Renšperk z Drţkovic na Skřivani. Celou východní polovinu kraje zaujímalo císařské panství křivoklátsko-krušovické; větší část západní poloviny tvořilo dominium, panství kláštera plaského. Mezi Plasy a Křivoklátem se tísnilo královské město Rakovník se svým vypáleným a pustým statečkem senomatským a ostatních 20 drobných panství a statků církevních či šlechtických : Krašov, Chříč, Podmokly, Hřebečníky, Slabce, Modřejovice, Skřivaň,
Zhoř, Šípy, Čistá, Všesulov, Řeţe, Petrovice (Krakovec), Olešná, Hokov, Děkov,
Vlkov, Kolešovice a Kounov. V celém kraji ţilo po třicetileté válce asi 10.000
lidí, 1500 gruntů osazených a 500 gruntů pustých jejichţ obyvatelstvo bylo za
války vyhubeno nebo se rozprchlo, celkem 2 - 3 tisíce lidí. Velikost všech osad
byla nepatrná. Řeklo-li se vesnice, bylo to 5 - 20 dřevěných chalup, město pak o
50 - 200 stavení. Válka zvětšila prázdnotu kraje, třetina gruntů byla pustá, bez
hospodářů, kteří o vše své jmění přišli. Stavení se rozpadávala a sesouvala, 40
procent orné půdy kraje zarůstalo křovím a zpustlo.
Panství Petrovice zahrnovalo v té době
( r. 1651) 8 vesnic : Zavidov
( 31 obyvatel ), Šanov ( 36 ), Krakov ( 13 ), Rousínov ( 20 ), Krakovec ( 20 ),
Příčina ( 4 ), Šlovice ( 6 ), Hostokryje ( 0 ) a dále 29 lidí v panské sluţbě.
V rakovnickém kraji ţily dvě staré rodiny panské - Tejřovští z Einsidle a Kolovratové Krakovští. Mimo to tu byly četné rodiny stavu niţší šlechty rytířské Hrobčičtí, Varlichové z Bubna, Loubští z Lub, Oujezdčtí a Benšperkové.
Všechny tyto rody byly vrchností jednotlivých panství, coţ znamená, ţe měli v
zásadě všechnu půdu panství. Sedlákům patřilo jen dědičné právo jejího uţívání,
za coţ museli platit nájem - "úrok". V majetku pánů panství byly však do jisté
míry i osoby poddaných - "jejich lidé". A záleţelo jen na svědomí a citu pána,
aby si jich nespletl se svými zvířaty. Panský úřad byl vţdy v sídle pána, petrovický zámek , coţ byl střed panství. Jakési "hlavní město" v malém. Osoba
pánova a jeho ţeny tam byla obklopena druţinou sluţebnictva - lokaji, štolbové
a komorníci. K panskému sluţebnictvu patřili celé řady čeledi, jeţ ţila v panských dvorech a ovčínech. Výkon práva v jednotlivých vesnicích zastávali své
vrchnosti šafáři či rychtáři, kteří byli pod kontrolou "vyvolených" úředníků.
10
V. Geografie Šanova
Müllerovo mapování z r. 1720
Poloha Šanova je prvně podrobně mapově zachycena na mapě z r. 1720.
Z této jednoduché mapky lze vyčíst pouze přibliţně polohu k okolním vesnicím
a městu Rakovníku. V západní části je naznačena stará severozápadní kupecká
cesta, vedoucí kdysi z Ţatce do z Chebu.
Podrobněji je zakreslen Šanova na 1. vojenském mapování z r. 1764. Z toho
lze vyčíst, ţe Šanov měl tenkrát tři části. Asi nejstarší je zástavba lokality pod
„hradištěm“ a pod kostelem. Druhou pak tvoří pravidelná, skoro čtvercová,
zástavba návsi a třetí částí je několik samostatně stojících domků v místě, kde se
dnes říká „v kotci - Chaloupkách“.
1. vojenské mapování z r. 1764
11
Je zde také zakreslen rybníček Vobůrka pod Šanovem v místě dnešního hřiště
( 1 ), také oba Šanovské vodní mlýny – Hantlzl M., nebo-li Janův či Prkenný
mlýn ( 2 ), druhý pak Senomat M., jinak mlýn Spálený či Kouklův ( 3 ). Na
tomto místě, dle starých archivních pramenů, stávala ves Necky jiţ v r.1316.
Ta byla pravděpodobně vypálena v době husitských bouří. Na místě se zachoval
pouze mlýn, u kterého je zde naposledy v r. 1441 zmiňován mlynář Hurt.
Z této, i pozdější doby se také zachovaly některé lidové názvy okolí a částí
Šanova, např. :
U křížku
- toto pojmenování se pouţívalo u dvou lokalit. U rozcestí polních cest
směrem na Pšovlky, ( 4 ) druhé pak na kopci nad kostelem u silnice
na Petrovice. Na obou byly umístněny kříţky na kamenném podstavci.
Jejich původní význam byl pravděpodobně náboţenský, nebo snad
měl připomínat nějakou dobovou tragickou událost.
Hradiště
- návrší nad vsí mezi dvěma úvozy, kde původně stála tvrz Šanovců
Hůrka
- nebo také „na Hůrce“. Strmější navýšenina 20 m nad úrovní východní části vsi
na Díle
- nebo také „na Dílích“. Lokalita v západní části katastru obce, název
připomíná dominikální rozparcelování polí vrchností mezi sedláky
viz. indikační skici stabilního katastru
Chaloupky - ulice západním směrem od návsi aţ k přírodnímu divadlu. Původní
název vznikl postupným rozšiřování vesnice malými domky nemajetných obyvatel. Dle stabilního katastru zde v r. 1841 nebyl ţádný
sedlák. Nejstarší částí je lokalita, kde se ještě dnes říká „ V kotci “
v Sádkách
- ulice od návsi dnes aţ k fotbalovému hřišti. V této lokalitě byl v
r. 1750 rybník Vobůrka a je tedy pravděpodobné, ţe název byl odvozen od „rybích sádek“ , které byly tenkrát v tomto místě.
Písková ulice - ulice vedoucí úvozem z návsi mezi kostelem a Hradištěm. Její osídlení patří mezi nejstarší části Šanova. Název vznikl pravděpodobně
od těţby písku pro stavby, nebo od naplavování písku do ulice při
vydatnějších deštích. Dnes v jedné části je na domě čp. 11 osazena
cedule s názvem „Zlatá ulička“. Nejde o původní název, ale o recesi, která vznikla od části „místních obyvatel“ na Pěkné hodince.
12
v Zabráně - nebo také „Za branou“. Ulice vedoucí z návsi od čp. 34 směrem k
bývalé sušárně chmele. Název byl pravděpodobně odvozen od vrat
do statku čp. 34 Františka Lanka. Nad vraty byla obloukovitá zděná
konstrukce připomínající vstupní bránu do vsi a čp. 34 bylo v r. 1841
posledním domem. Za ním byly uţ jen polnosti „na Dílích“
ke Mlejnci - lokalita polností jihovýchodním směrem na Hostokryje, kde na potoce
stával vodní mlýn „malý Mlejnec“. K němu vedla ze Šanova samostatná přístupová cesta.
ve Smutným koutě - lokalita pod lesem, přes potok proti bývalému Spálenému
mlýnu ( Kouklův, Patrákův ). Název je pravděpodobně odvozen od nějaké dávné tragické události, nebo od vypálení
vsi Necky, která leţela nedaleko.
na Absolóně - název místa vedoucí nad křiţovatkou silnic směrem na Přílepy.
Vznik tohoto pojmenování se nepodařilo vysvětlit. ( Jde o biblické
muţské jméno hebrejského původu – Avšalom = otec míru.)
Belvedér
- název ostrohu nad Šanovem, mezi silnicí na Petrovice a kostelem.
Jsou zde dva domky, bel vedere = krásná vyhlídka, coţ odpovídá
realitě tohoto místa. Nad touto lokalitou směrem na Petrovice se
pouţíval také název „na Barťáku“
Itálie
- novější název. Jde o lokalitu v severní části obce, kde bylo postaveno
asi 20 nových domků a vilek. Název spontánně vznikl z recese na
Pěkné hodince.
Zlatý potok - Šanovem protéká potok s názvem Řeřišský - podle první vsi, kterou
protéká. Pramenní na návrší, kde se říkalo „V hoře“ a jeho starý
název byl kdysi „ Zlatý potok“. Jeho název je vysvětlován tím, ţe se v okolí Hůrek
a Klečetné kdysi těţilo zlato a stříbro. Drahé kovy se v tomto kraji dobývaly uţ před
r. 1544, jak vyplývá ze svolení, které v tomto roce udělil český král Ferdinand majiteli
petrohradského panství Volfovi z Gutštejna . To se týkalo obnovení „zašlých“ zlatých
dolů v okolí Jesenice.
Okolí Hůrek se německy jmenovalo Bergwerk - „důlní dílo“. Na potoce, který teče
z Hůrek k Řeřichám, stávala takzvaná mokrá stoupa. To bylo jednoduché zařízení k
rozmělňování vytěţené horniny na jemnou drť. Ta pak putovala k dalšímu zpracování. Drcení horniny ve vodě mělo zabránit neţádoucím ztrátám, k nimţ docházelo při
suchém drcení. Jednoduše řečeno : ve vodě neodnášel jemné částečky zlata a stříbra
vítr. Část těchto „zlatinek“ však z části odnášela voda potoka a odtud dostal název
v dávných dobách „Zlatý potok“ .
13
prameniště Řeřišského ( Zlatého potoka ) u „Bergwerku“ ( dnes osada Hůrky ) – r. 1764
Důkazem o středověké těţbě v okolí Hůrek jsou zhroucené krátery důlních
šachet v okolí dnešní osady. Nejznámější je Trpasličí díra, ke které se váţe
místní pověst. Ta původně odváděla spodní vodu ze šachtového pole u Hůrek.
Zbytky tehdejší mokré kamenné stoupy jsou zachovány na návsi v Klečetné a
na dně potoka lze i dnes nalézt se štěstím droboulinké šupinky zlata a stříbra.
Trpasličí díra u Hůrek ( Bergweku )
14
VI. Nejstarší seznamy obyvatel Šanova
Ve starých archivních dokumentech jsou popisováni lidé majetní, majitelé
panství, vesnic, statků ... Seznamy prostého lidu a poddaných se objevují zcela
ojediněle. První písemná zmínka o osedlých v Šanově je z r. 1451 v Zemských
deskách. Ty byly předchůdcem nejstarších pozemkových knih, tkzv. gruntovnic.
V Zemských deskách, ozn. 6G4, se píše :
„ V Šanově je šest dvorů kmetcích, na nichž sedí Mikuláš Zítek, Vaněk Pavlovic,
Novák, Ondřej Osvačil, Mika Holcovic a Ondřej Zajíc. Každý platí 6 ß ročně.“
V národním archivu, ve svazku Stará manipulace, se zachoval urbář , in. č. 71,
pro ves Šanov z r. 1512. Ten má dvě části. První je dopis, zpráva vrchnosti :
15
Text staročeštiny :
Zewšiho pan Petr dal zie wsi pak ma z Vaczlav z Prziciny z Šanova z Pšovlk
z Hostokrej facit X ss.g.c. xxviii g.c. na to nam registra polozil my jest také
ze jemu daly
Wasse Milost aby jste raczily wiedieti zie w Sanowie ma pan Ratanicz niekolik
czlovieku ty jsú nam nicz nedaly neb sme s nim mluwily aby to oppatrzil a dal
a on povediel zie ma dluh v c. krale Geho Milosti a zie tu sobie v c platu chcze
y proto nam jest nedal zadny dalssi zprawy o tom
Tak Wassim Milostim oznamujem zie kniez Kasspar oppatt karlovsky také
ma tu komorniho plathu na Sanowě 10 ss. g.c. tak o tom sprawu mame. Toho
sme neobmeškaly ale jemu o to psaly aby také z toho komorniho plathu polowiczy dal bez messkani a on nam odepsal prose abychom jemu za dwie nediele
strpeni dali y to bud przi wuoly Wassi Milosti pokudz nam raczite, tak se
chceme zachovati
Volný překlad :
Pan Petr nám dal vědět, ţe ze vsí Václavy, Příčiny, Šanova , Pšovlk a
Hostokrej má 10 kop daní a na 28 kop nám potvrdil a my jsme mu to také
potvrdili
Vaše Milosti, dáváme Vám vědět, ţe v Šanově má pan Ratanic několik lidí,
z nich nám ještě nic nedal. My jsme s ním mluvili aby to vyřídil a dal, ale on
nám pověděl, ţe má dluh u krále jeho Milosti a ţe ten svůj plat chce a proto
nám o tom nedal ţádné další zprávy
Vaše Milosti, chceme Vám dát vědět, ţe Kašpar opat královský má tu také platu
komorního na Šanově 10 kop, o tom Vám dáváme zprávu. My jsme nemeškali a
jemu jsme psali aby z toho komorního platu dal polovici a on odepsal, abychom
mu dvě neděle počkali. A to je při vůli Vaší Milosti, kterou chceme zachovat.
16
Druhou částí urbáře je seznam osedlých vsi Šanova se stanovením výše
berní povinností :
Tento urbář z r. 1512 je unikátem, kterých se v Čechách dochovalo málo.
17
VII. Nejstarší matriky
Matriky jsou hlavním pramenem poznání ţivotních příběhů našich předků.
V Čechách bylo o vedení matrik rozhodnuto na praţské synodě r.1605. Z období před bitvou na Bílé Hoře se dochoval jen nepatrný počet matrik, většinou
protestantských.
Pro Šanov jsou nejstarší matriční zápisy zachovány při ř.k. farách :
-
v Rakovníku …….
v Čisté
…….
v Petrovicích …….
N 1625
N 1638
N 1663
O 1641
O 1649
O 1663
Z 1661
Z 1659
Z 1663
Nejstarší zápis ze Šanova na faře v Rakovníku :
ze wsy Šanowa
tehoţ dne pokřztena jest dczera Martinowi Beidnarowi a manţelce jeho
Anni, dano jí jmeno Anna kmotrowe Jirzik mlynař z Spaleneho mlejná
Woršila Taušla, Maruše Nyklowa
18
Nejstarší zápis narození ze Šanova na faře v Čisté :
15 july 1641
Krţest ze Wsi Šanowa
Otecz Matiej Habršmydl
Katerzina ţena jeho
dite Anna
kmotrowe
Anna Adamowa
Michal Hartman
Jakub Krakowsky
Magdalena kowarzka
Katerzina Horakowa
19
Nejstarší zápis narození ze Šanova na faře v Petrovicích
21 . bylo pokřtěno děťátko jménem Anna Marie, otec Jakub Kopta
matka Apollonia oba ze Šanova. Kmotrové Magdalena Lösnizerová
Kateřina Fišerová, Eva Dittlin ( Tidlbachová ), Michal Turek a
Jakub Dittlbach ( Tidlbach ) všichni ze Šanova.
Nejstarší oddací zápis ze Šanova na faře v Petrovicích
Poctivý mládenec Tomáš Koutecký v manţelství zrozený syn Jiřího Kouteckého sedláka z
obce Šanova s poctivou a ctnostnou pannou Marií Reinigovou, pozůstalou,v manţelství zrozenou dcerou v pánu zesnulého Hanse Reinga z Bayernu byli oddáni v místním farním kostele podle křesťanského katolického zvyku a bez zjištění jediné překáţky. Svědci: Tomáš
Bernard ze Senomat, Martin Tichý, Jan Kačinec
20
VIII. Soupis poddaných dle víry
Soupis poddaných podle víry z roku 1651 je prvním pokusem státní moci
sepsat veškeré obyvatelstvo v Čechách. Obsahuje seznamy svobodných a
poddaných obyvatel ve městech a vesnicích. Do předepsaných rubrik se
zapisovalo jméno osoby, stav (zda je poddaná či svobodná), povolání, věk a
údaj o náboţenském vyznání.
kopie originálu z Národního archivu pro Šanov
21
22
IX. Berní rula
Berní rula nebo také berní rola (staročeské berně znamená daň) je první úplný
soupis daňových povinností v Českém království z roku 1654. Jde o soupis berni
podléhajících poddaných - tzv. „ osedlých". U kaţdého poddaného je uváděna
celková rozloha jeho polí, výměra ozimů, jařin, počty dobytka. Nejsou uvedeni
podruzi ani čeleď.
kopie originálu z Národního archivu pro Šanov
23
X. Registr z gruntovnice
r. 1688
Gruntovnice – nejstarší pozemkové knihy. V nich se zachycovaly informace o nemovitém poddanském majetku. V oné době byla výhradním vlastníkem půdy vrchnost
a naši předci dané grunty obhospodařovali, aniţ by je ve skutečnosti vlastnili. Od vrchnosti mohli mít usedlost buďto pronajatou nebo i formálně zakoupenou, s čímţ se
pojilo právo grunt prodat, směnit nebo předat potomkům. Součástí byl úvodní registr,
z něhoţ lze vyčíst tehdejší jména „gruntovníků“.
kopie části registru z gruntovní knihy Šanova r. 1688
24
Na tomto registru jsou vypsána jména tehdejších „osedlých“ na gruntech. Vlastní
kniha pak obsahuje všechny zápisy o pohybu na nich – prodej, koupě, kšaft ( odkaz ),
povinnosti vůči vrchnosti …. atd. Z registru Šanova lze vyčíst tyto jména :
čp.
1
11
22
33
44
55
66
77
88
99
110
121
gruntovník
Jakub Kopta
Adam Tichý
Matěj Hekr
Václav Bajta
Jan Muţíkovský
Jakub Kopta
Jakub Kopta
Tomáš Koutecký
Tomáš Šebek
Michal Tichý
Martin Tichý
Vojtěch Cír
po něm
Martin Kopta
Václav Fišer
Matěj Hekr
Václav Bajta
Michal Milfait
Jakub Kopta
Martin Toczauer
Jiří Koutecký
Martin Tichý
Krištof Brabec
Jan Hekr
Michal Cír
132
140
148
154
161
170
178
187
195
203
211
219
226
Pavel Brabec
Jan Pastor
Jan Kačinec
Martin Tichý
Jiří Lesnitzer
Pavel Fišer
Jan Hora
Martin Brabec
Jan Hasík
Kateřina Bajtová
Ondřej Pastor
Jan Němčovský
Richard Kalina
Pavel Brabec
Matěj Brabec
Jan Pastor
Jan Kopta
Jan Titlbach
Pavel Fišer
Václav Truler
Adam Brabec
František Slavíček
Jiří Bajta
Václav Pastor
Jan Švarc
Michal Kalina
Příklad zápisu z této nejstarší grutovní knihy Šanova - r. 1671
25
XI. Robotní seznamy
r. 1777
Robotní seznamy podle nařízení robotního patentu Marie Terezie, který určoval robotní povinnost podle velikosti hospodářství osedlých a podle výše roční
daně (kontribuce ). Robota byla ruční nebo potaţní ( koně ). V seznamech jsou
u jmen uváděny jiţ čísla popisná .
kopie originálu robotních seznamů Šanova – sedláci a chalupníci
26
kopie originálu robotních seznamů Šanova - domkáři
27
kopie originálu robotních seznamů Šanova – domkáři na církevním gruntu
28
XII. Seznam obyvatel dle čp.
1771 – 1814
Údaje z matrik f.ú. Petrovice, obyvatelé čp. nemuseli být jeho majitelem
čp.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
29
30
31
32
33
rok
1788
1779
1773
1773
1774
1777
1773
1773
1779
1786
1783
1771
1785
1779
1786
1773
1775
1776
1777
1786
1772
1773
1772
1776
1777
1785
1789
1772
1772
1783
1793
1780
1787
1777
v čp. bydleli
Beith František a Kateřina dcera Martina ze Sence
Bureš Václav a Veronika dcera Doroty Brabcové
Koutecký Martin a Marie Anna
Müller Josef a Marie
Brabec Jan a Marie
Nachtigal Jan a Anna dcera Jos. Kochlefla z Příčiny
Titlbach Václav a Marie
Nachtigal Jan a Veronika
Titlbach Jan Jakub a Dorota
Vodráţka Vojtěch a Anna dcera Frant. Kregra
Koutecký Martin a Anna
Titlbach Václav a Marie
Brabec František a Kateřina dcera Josefa Fišera z Řeţi
Brabec Jan a Marie
Nachtigal Václav a Veronika dcera Vojtěch Trešl ze
SenomatJan a Terezie
Brabec
Titlbach Josef a Kateřina dcera Václava Brabce zedníka
Seifrt Jakub a Marie dcera Jana Frölicha mlynáře
ze
SMMmmcccSeSenceSence
Nachtigal
Václav a Anna
Kubínek Jakub a Veronika
Brabec Václav a Marie
Bendl Jakub a Dorota
Šmíd František a Kateřina
Brabec Martin a Anna dcera Václava Kochlefla
Bendl Jakub a Marie dcera Jana Kloučka
Pator Václav a Anna dcera Vojtěcha Bazika
Cír Matěj a Magdalena dcera Lorenc Urban
Hekr Jakub a Dorota
Titlbach Jan a Kateřina
Štercl Evţen a Magdalena dcera Johan Khon z Welhoty
Cír František a Marie dcera Jakuba Brabce
Herold Jan a Kateřina
Brabec Jakub a Kateřina dcera Jana Kloučka
Hostokrej
Bureš Václav a Kateřina
29
voják reg.
Kinski
podruh
tesař
řemeslník
sklenář
domkář
podruh
domkář
domkář
voják reg.
Kinski
kovář
podruh
podruh
kovář
domkář
tesař
domkář
hostinský
domkář
domkář
sedlák
sedlák
sedlák
sedlák
sedlák
sedlák
sedlák
domkář
sedlák
sedlák,rychtář
sedlák
sedlák
zedník
sedlák
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
1774
1776
1776
1779
1772
1772
1775
1776
1772
1785
1785
1775
1786
1775
1773
1780
1787
1776
1801
1776
1776
1779
1785
1789
1779
1773
1774
1783
1789
1787
1785
1784
1784
1785
1785
1786
1787
1786
1789
1791
Brabec Václav a Kateřina
Oliverius Jakub a Veronika
Brabec Václav a Marie dcera Jakuba Bendla sedláka
Müller Josef a Marie dcera Jindřicha Nachtigala
Koutecký Václav a Terezie
Bendl Tomáš a Marie
Nachtigal Jan a Kateřina
Müller Josef a Marie
Lank Jan a Kateřina
Brabec Jan a Marie
Nachtigal Jan a Anna dcera Václava Círa
Brabec Jan a Marie
Fišer Václav a Veronika dcera Václava Lanka
Nachtigal Matěj a Terezie
Lank Václav a Veronika
Bendl Tomáš a Marie
Pastor Jan a Marie
Šebek Petr a Anna
Bendl Josef a Kateřina dcera Jana Foldy
Kopta Jakub a Ludmila
Čermák Jan a Anna
Titlbach Jiří a Kateřina
Hetlik Bartoloměj a Rosina dcera Václ. Štíbra z Řenčova
Vaňourek Josef a Terezie dcera Frant. Urbana
Kochlefl Jan a Veronika
Brabec Jakub a Veronika
Seifert Jakub a Veronika
Frölich Jakub a Františka r. Seifrtová, dcera mlynáře
Jakuba Jan a Marie dcera Jan Titlbacha učitele
Brabec
Nachtigal Václav a Veronika dcera Václav Kochlefl
Brabec Jakub a Veronika
Brabec Jan a Marie dcera Václav Nachtigal ze Zavidiva
Brabec Jakub a Veronika dcera Jana Lanka
Vaňourek Josef a Terezie
Fišer Bartoloměj a Marie
Brabec Jan a Marie dcera Matěje Šmída ze Senomat
Fišer Bartoloměj a Marie dcera Anton. Pastora
Bureš František a Marie
Pastor Jan a Marie dcera Jana Pastora ze Zavidova
Brabec Anton a Františka dcera Františka Kopty
30
domkář
sedlák
sedlák
sedlák
sedlák
sedlák
domkář
kovář
sedlák
podruh
zedník
švec
podruh
podruh
podruh
sedlák
podruh
podruh
zedník
podruh
voják reg.
Kinski
sedlák
voják reg.
Kinski
domkář
pastýř
podruh
mlynář
mlynář
sklenář
podruh
podruh
sklenář
podruh
podruh
domkář
tesař
podruh
sedlák
podtruh
domkář
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
1789
1792
1795
1794
-1805
-1808
1804
1807
1814
1808
1808
Brabec Antonín a Františka dcera Frant. Kopty
Bureš Jakub a Marie dcera Václava Zahradníka
Šmíd František a Kateřina dcera Tomáš Krajtl z
Hostokrej Josef a Anna Marie dcera Evţena Štercla
Koutecký
nikdo neuveden ( domek v „Pískové ulici )
Urban Lorenc a Rosina dcera Jana ze Senomat
nikdo neuveden ( domek vedle čp. 11)
Herold Antonín a Marie dcera Jana Hass z Olešné
Šebek František a Veronika dcera Václava Brabce
Müller Václav a Anna dcera Jana Turka z Hostokrej
Bendl Jan a Anna Haunerová z Kolešovic
Brabec Václav a Kateřina dcera Matěje Kouteckého
Brabec Václav a Marie dcera Matěje Círa
zahradník
sedlák
sedlák
sedlák
-domkář
-púlláník
domkář
půlláník
kovář
půlláník
půlláník
Přehled podle povolání a stavu
sedlák, půlláník
kovář
mlynář
hospodský
tesař
sklenář
zedník
švec
pastýř
voják
zahradník
řemeslník
domkář
podruh
28
4
2
1
3
2
3
1
1
4
1
1
15
18
Přehled podle četnosti příjmení :
Brabec
Nachtigal
Titlbach
Bendl
Müller
Koutecký
Bureš
Pastor
Fišer
21
8
6
6
4
4
4
3
3
31
XIII. Stabilní katastr
r. 1841
Stabilní katastr byl soubor údajů o veškerém půdním fondu v Rakouském
císařství. Pořízen byl v první polovině 19. století za účelem získání dostatečně
přesného měřického podkladu pro stanovování pozemkové daně. Kromě soupisu všech pozemků a jejich vlastníků obsahuje také identifikační skici geometrického zaměření a zobrazení všech pozemků.
Výpis vlastníků pozemků ve stabilním katastru Šanova
čp.
6
8
9
12
13
15
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
33
34
35
36
37
38
39
42
44
52
55
59
60
Vlastníci polností v katastru Šanova
Nachtigal Jan
Lanková Anna
Titlbach Jakub
Seifert Antonín
Brabec Václav
Nachtigal Josef
Seifert Antonín
Koutecký František
Nachtigal Františel
Seifert Jan
Bendl František
Čečrdle Václav
Šmíd František
Mühlfeit Václav
Procházka Václav
Pastor František
Cír František
Kubínek Antonín
Štercl Martin
Cír Václav
Herold Jan
Šmíd Antonín
Lank František
Brabec František
Brabec Václav
Müller František
Koutecký Jan
Bendl Jan
Lank Josef
Nachtigal Antonín
Bendl František
Titlbach František
Seifert Josef
mlýn Štětkův ( Prkenný )
Fröhlich Josef
mlýn Patrákův ( Spálený )
32
62
74
75
76
80
82
84
85
Σ 42
Nachtigal Josef
Bureš Václav
Šmíd Jan
Koutecký František
Herold Antonín
Müller Václav
Brabec Štěpán
Brabec Václav
vlastníků
Šanov měl 87 domů
Ukázka identifikační skici – okolí bývalého Prkenného mlýna
Ukázka identifikační skici – část katastru k Pšovlkám
33
XII. Sčítací operáty
r. 1900 a r. 1921
Sčítací operáty jsou archy při sčítání obyvatelstva, kaţdé čp. mělo svůj přehled,
kde se uváděly všechny osoby které zde bydlí, jejich datum a místo narození,
stav, povolání .. a další. V tabulce je uveden u kaţdého čp. jen majitel domu :
1900
čp.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
Příjmení a jméno
Škapula Josef
Nachtigal Antonín
Koutecký Petr
Kučera Adolf
Nachtigal Václav
Nachtigal František
Šmídová Anna
Titlbach Adolf
Brabec Josef
Koutecký Vendelín
Šindler Antonín
Vecka Václav
Tittlbach Josef
Kinkal František
Nachtigal Celestín
Nachtigal Václav
Brabec Václav
Cír Bedřich
Nachtigal Josef
Vostatek Petr
Nachtigal Antonín
Hnitka Celestín
Pavlíček Josef
Nachtigal František
Urban Štěpán
Rybáček Josef
Hnitka Celestín
Kubínek František
Kauč František
Hejda Antonín
Herold Václav
Cír Viktorín
Sajfrt Antonín
Bureš Václav
Hnitka Josef
Šebek Josef
Brabec František
1921
nar.
povolání
Příjmení a jméno
nar.
povolání
1858
1834
1848
1867
1852
1818
1834
1844
1864
1851
1869
1856
1841
1856
1870
1840
1875
1870
1850
1859
1860
1868
1869
1847
1854
1859
1847
1843
1873
1864
1860
1843
1864
1836
1836
1834
1872
dělník na dráze
Zeman František
Frič Václav
Koutecký Antonín
Kučera Adolf
Laubr Václav
Nachtigal Josef
Šmíd Jan
Štiková Helena
Brabec Josef
Koutecký Alois
Šindler Antonín
Vecka Josef
Tittelbach František
Kinkal František
Nachtigal Celestin
Hrach Josef
Brabec Václav
Cír Josef
Nachtigal Josef
Vostatek Petr
Nachtigal Antonín
Hnitka Celestin
Pavlíček Josef
Nachtigal Alois
Urban Radoslav
Rybáček Josef
Hnitka Josef
Kubínek Josef
Kauč František
Kotek Karel
Herold Václav
Círová Antonie
Saifrt Antonín
Bureš Václav
Hnitka Celestin
Lank Emil
Hauner Karel
1853
1879
1885
1867
1873
1868
1870
1891
1864
1881
1869
1890
1886
1856
1870
1883
1875
1850
1850
1859
1860
1868
1869
1884
1888
1859
1879
1883
1873
1896
1860
1837
1864
1875
1861
1879
1871
dělník
hajný
krejčí
zemědělec
dělník
hospodářství
dělník
v domácnosti
zemědělec
dělník
hospodářství
rolník
dělník
zemědělec
rolník
tesař
mistr kolář
hostinství
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
zemědělec
rolník
rolník
hospodářství
rolník
číšník
hospodářství
výměnkářka
zemědělec
zemědělec
šafář
malorolník
definitivní učitel
obecní hajný
hospodářství
hospodářství
kramář
výměnkář
hospodářství
nádeník
hospodářství
pokrývač
kolář
hospodářství
obecní sluha
hospodářství
hospodářství
nádeník
kolář
hostinský
hospodářství
hospodářství
hospodářství
hospodářství
hospodářství
hospodářství
hospodářství
hospodářství
hospodářství
hospodářství
hospodářství
zedník
hospodářství
hospodářství
hospodářství
starosta
mlynář-stárek
hospodářství
kramář
34
1900
čp.
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
Příjmení a jméno
Hůla Josef
Nachtigal Václav
Mačenbachrová Anna
1921
nar.
povolání
Příjmení a jméno
nar.
povolání
1867
1853
1870
1871
1853
1840
1851
1865
1843
1863
1849
1847
1868
1865
1845
1875
1857
1867
1859
hospodářství
hospodářství
hospodářství
mistr kovář
nádeník
nádeník
zedník
nádeník
hospodářství
zedník
hospodářství
nádeník
nádeník
zedník
horník
zedník
nádeník
nádeník
nádeník
Cír František
Bureš Josef
Cír Josef
Saifrt Josef
Machotová Marie
Herinková Johanna
Nachtigal František
Laubr Antonín
Kochlefl František
Sklenka Václav
Vostatek Josef
prázdný
Sajfrt Josef
Šebek Václav
Lavička Gustav
Šmíd Rudolf
Nachtigal František
Štercl František
Tittelbach Václav
Vostatek Rudolf
Truksa Josef
Hubáček Josef
Patrák František
Cír Josef
Milfait Martin
Brabec Ferdinand
Vostatek Josef
Lavička Antonín
Nachtigal Bedřich
Sklenková Josefa
Laubr Adolf
Bureš František
Eisenhamer Josef
Nachtigal Gustav
Mladý Emil
Zikán Vilém
Burešová Františka
Šmídová Marie
Vachtl Bohumil
Koutecký Antonín
Brabec František
Tyl Josef
Koutecký Václav
Štíbrová Antonie
1860
1883
1867
1871
1852
1876
1851
1865
1873
1863
1849
zemědělec
zemědělec
dozorce
mistr kovář
dělnice
dělnice
dělník
dělník
hospodářství
zemědělec
zemědělec
1868
1865
1882
1887
1883
1867
1878
1885
1856
1895
1874
1875
1864
1874
1857
1878
1868
1878
1876
1858
1867
1886
1875
1856
1846
1872
1888
1867
1894
1876
1878
1874
zemědělec
zemědělec
dělník
dělník
obuvník
zemědělec
horník
zedník
dělník
Saifrt Josef
Zeman František
Majer Václav
Nachtigal František
Laubr Antonín
Kochlefl Josef
Sklenka Václav
Vostatek Josef
Brabec Josef
Sajftr Josef
Šebek Václav
Lávička Jakub
Kochlefl Václav
Nachtigal František
Štercl František
Tittelbach Vilém
bývalá pastuška – prodána čp. 73
Truksa Josef
1856
Chládek Josef
1859
Patrák František
1874
Cír Ludvík
1845
Milfait Martin
1864
Linhartová Anna
1853
Koutecký František
1836
Trešl Antonín
1846
Ryvola Josef
1856
Cír František
1839
Cír Václav
1852
Bureš František
1858
Neumanová Anna
1859
Cír Antonín
1857
přestavěno na stodolu k čp. 40
Zikán Vilém
1856
Nachtigal Bedřich
1868
Šmíd František
1839
vyhořelo- zahrada k čp. 82
Koutecký Antonín
1867
Folda Antonín
1869
Cír Václav
1863
Pastorová Anna
1860
Švejda Karel
1867
nádeník
stolař
mlynář
kupec+hostinský
mistr švec
hospodářství
hrobník
hokynář
nádeník
výměnkář
švec
kostelník
kramářství
krejčí
hospodářství
hospodářství
pensista
horník
zedník
nádeník
hospodářství
krejčí
35
mlynář v Kolešov.
mlynář
hospodský
zemědělec
horník
dělník
horník
zemědělec
hospodářství
zemědělec
zemědělec
obchodník
krejčí
zemědělec
zemědělec
hospodářství
pensistka
defin. učitel
dělník
hokynář
obchod dobytkem
zemědělec
v domácnosti
1900
1921
čp.
Příjmení a jméno
nar.
povolání
Příjmení a jméno
nar.
povolání
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
Miler Václav
Nachtigal Adolf
Šterclová Julie
Mareš Josef
Šterclová Anna
Tittlbach Václav
Brabec Antonín
Brabec Josef
Bretšnajdr Valentin
Uldrych Antonín
Lank František
Frélich Václav
Pastor Celestín
Burst Josef
Cír Josef
Cír Josef
Lank Jan
Pastorová Antonie
Štercl Josef
Bureš František
neobydlen
Cír Václav
Linhart Václav
Tittelbach František
Koutecký Josef
Nachtigal Antonín
Bendlová Marie
Štercl Jan
Urban Tomáš
Frank František
Šmíd Antonín
Fojtík Antonín
Tittelbach František
Brabec František
Šmíd Antonín
Bendl Antonín
Frélich František
Karel František
Šmídová Jnna
Laubr Adolf
neobydlen
Seifrt Václav
Milfait František
Brabec Josef
Círová Marie
Koutecký Antonín
Cír Antonín
1848
1862
1880
1860
1843
1858
1857
1840
1861
1853
1850
1856
1844
1863
1864
1825
1845
1826
1855
1858
hospodářství
1875
1886
zemědělec
horník
1861
1867
1872
1845
1869
1847
zedník
nádeník
nádeník
nádenice
truhlář
mistr kovář
Miller František
Karel Adolf
neobydleno
Mareš Josef
Nachnigal Adolf
Titelbach Antonín
Brabec Antonín
Kokšová Marie
Bretšnajdr František
Navrátil František
Nachtigal Václav
Cír Antonín
Pastor Vojtěch
Burst Josef
Cír Josef
Cír Václav
Lank František
Titelbach Václav
Štercl Karel
Bureš František
Zuzka Václav
Cír Václav
Linhart Václav
Tittlbach Stanislav
Koutecký Josef
Kounovský Josef
Saifrtová Františka
Štercl Jan
Urban Tomáš
Cír Bedřich
Šmíd Antonín
Volín Václav
Machota Adolf
Nachtigal Bohumil
Polcar František
Bendl Antonín
Frélich František
Šmídová Josefa
Lavička Adolf
Snajdauf Gustav
Štercl Gustav
Sajfrt Václav
Milfait František
Brabec Josef
Švejda Karel
Koutecký Antonín
Cír Antonín
1860
1862
1885
1857
1860
1894
1860
1889
1879
1885
1894
1864
1864
1889
1860
1864
1858
1880
1866
1855
1886
1842
1878
1888
1871
1847
1870
1867
1878
1884
1871
1888
1868
1882
1876
1891
1886
1874
1861
1867
1872
1867
1869
1847
zemědělec
zemědělec
zemědělec
truhlář
zemědělec
zemědělec
řídící učitel
zemědělec
zemědělec
horník
dělník
zemědělec
zemědělec
zemědělec
dělník
hospodářství
hospodářství
hospodářství
hospodářství
hospodářství
krejčí
krejčí
horník
hospodářství
dělník
hostinství
hospodářství
tesař
horník
horník
dělník
horník
zedník
horník
dělnice
horník
švec
horník
zedník
dělník
dělník
krejčí
zemědělec
zemědělec
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
dělník
Švadlena
hospodářství
dělnice
nádeník
truhlář
truhlář
kameník
řídící učitel
hospodářství
hospodářství
nádeník
nádeník
hospodářství
hospodářství
hospodářství
dělnice
kovář
hospodářství
dobytek je v čísle
1866 hospodářství
1855 hospodářství
mistr krejčí
1855
švec
1842
pokrývač
1859
1876 hospodářství
1871 hospodářství
hostinský
1847
hospodářství
1836
tesař
1867
1872 hraběcí hajný
nádeník
1847
krejčí
1840
1938 hospodářství
zedník
1868
nádeník
1841
nádeník
1858
nádenice
1864
nádeník
1876
36
1900
1921
čp.
Příjmení a jméno
nar.
povolání
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
Frélich Martin
Sklenka Josef
Miler František
Nachtigal Štěpán
Šmíd Jan
Venda Antonín
Cír Josef
Mladý Jan
Herinková Marie
Cír Václav
Šmíd Josef
Tittelbach Josef
Mladý Jan
Hauner Václav
Štercl Jan
Cír Celestín
Nachtigal Václav
Herold Antonín
Nachtigal Václav
Herink František
Fišer Antonín
Fišer Josef
Nachtigal František
Brabec Josef
Brabec Václav
Brabec Josef
Frélich Josef
Brabec František
Nachtigal Josef
Tittelbach Václav
Brabec Josef
dosud neobydlen
1857
1854
1851
1844
1855
1838
1849
1836
1843
1841
1860
1860
1858
1864
1862
1858
1842
1872
1868
1860
1868
1831
1864
1867
1837
1874
1864
1865
1866
1864
1871
hospodářství
nádeník
nádeník
hospodářství
nádeník
tesař
nádeník
nádenice
nádeník
kameník
nádeník
cihlář
nádeník
nádeník
hospodářství
zedník
hospodářství
zedník
nádeník
zedník
nádeník
krejčí
nádeník
nádeník
horník
nádeník
nádeník
kramářství
zedník
nádeník
Příjmení a jméno
kameník
160 domů s čp.
37
nar.
Frélich Rudolf
1885
Rank František
1870
Brabec František
1889
Nachtigal Adolf
1878
Šmíd Jan
1855
Vendová Marie
1864
Cír František
1872
Štercl Čeněk
1864
Herinková Františka
1890
Kochlefl Václav
1875
Šmíd Josef
1860
Tittelbachová Marie 1874
Krajtl František
1862
Haunerová Františka 1860
Štercl Jan
1862
Nachtigal Antonín
1874
Chrzová Marie
1865
Herold Antonín
1872
Nachtigal Václav
1868
Herink František
1860
Fišer Antonín
1868
Karel František
1858
Nachtigal František
1864
Brabec Josef
1867
Šmíd Václav
1874
Brabec Josef
1874
Frélich Josef
1864
Brabec František
1865
Nachtigal Josef
1866
Tittelbach Josef
1864
Brabec Josef
1871
Klíma Josef
1877
Brabec Antonín
1883
Škapulová Tereza
1853
Nachtigal Antonín
1859
Nachtigal Antonín
1877
Koutecký Afolf
1884
Brabec Antonín
1895
Brabec František
1869
Nachtigal Josef
1885
Lavička Josef
1876
Nachtigal Josef
1881
Fišer František
1880
Štercl Josef
1871
Cír Adolf
1885
173 domů s čp.
povolání
hutník
hospodářství
horník
horník
hospodářství
dělnice
mistr kovář
dělník
dělnice
zedník
hospodářství
dělnice
hospodářství
hospodářství
dělník
horník
pensistka
zemědělec
zemědělec
dělník
zedník
hospodářství
hospodářství
dělník
horník
dělník
dělník
dělník
obchodník
zedník
dělník
dělník
hospodářství
dělnice
pokrývač
zedník
cihlář
Truhlář
dělník
hospodář
havíř
obec. stráţník
dělník
horník
zemědělec
XIII. Staré mapy
1841 – katastrální mapa okolí Šanova ( s podrobným zakreslením zástavby )
1938 – Mapa probíhající hranice Sudet u Šanova
( čísla jsou počty lidí, hlásící se v r. 1913 k národnosti české/německé )
38
XIV. Staré fotografie
1905 - sešlost na návsi ( vpravo - škola a kovárna )
1928 – pohled z návsi na kostel „Nanebevzetí P. Marie“
1910 – na statku čp. 25 - při práci s parní mlátičkou obilí
39
1915 - kapela „mladého dorostu“ v Šanově
1927 - Šanovská muzika ( zleva nahoře GustavNachtigal „sálíček“, Adolf Herink …… )
40
1937 – statek čp. 15 Celestina Nachtigala ( „u Vencků“ )
1943 – hospodářství čp. 151 Františka Nachtigala ( „u Krejčů“ )
41
1964 - zimní „Zátiší se šanovskými mosty“
1964 - Pohled z ulice „V Sádkách“ na náves
( jiţ zbořené : bývalá kovárna Gustava Círa čp.184 – „hajňáka“ a čp. 126 )
42