zde - Síť mateřských center

Projekty partnerství Grundtvig
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
pro projekty partnerství schválené v roce 2007
(období grantové smlouvy 1.10.2007 – 31.7.2009)
Všeobecné informace:
Referenční číslo grantové smlouvy: Pp-2007-7
Název projektu:
THE GRASSROOTS WOMEN‘S INTERNATIONAL ACADEMY A PEER LEARNING
STRATEGY APPLIED TO THE MOTHER CENTERS MOVEMENT
Účastnické země projektu: Česká republika
 Nový (2-letý)
Typ projektu:
Vaše instituce je:


Pokračující (1-letý)

Pokračující (2-letý)
Koordinátor
 X Partner
Název vaší instituce: Síť mateřských center
Adresa: Široká 15, 110 00 Praha 1 (sídlo)
Klimentská 34, 110 00 Praha 1 (kancelář)
Telefon: 224 826 585
Jméno kontaktní osoby: Rut Kolínská
Telefon: 603 271 561
E-mail: [email protected]
1
GRUNDTVIG LEARNING PARTNERSHIP
ČÁST A
Zpráva o projektu jako celku
vypracovala Marieke van Geldermalsen-Jaeckel
1. Partnership content:
Partnership summary: (please give a brief description (max 250 words) of the
Partnership carried out; please note that this description may be used for publication)
Mother Centers are self-managed community meeting places, providing support to families. They are
a social cohesion strategy, a rich setting for informal learning and empowerment and a basis to
strengthen social and political participation, especially for women from marginalized groups.
In the partnership, women from established Mother Centers in five countries transferred their
knowledge to women interested in starting centers in their own country. They were not passive
recipients of knowledge, but actively shaped their own learning through study visits and the Grassroots
Women’s International Academy (GWIA). This unique, field-tested peer learning format received the
2006 UN Best Practices award. The GWIA-methodology structured a process of peer learning, where
participants learned to be owners of the knowledge they generate by coping with everyday issues, to
develop strategies based on these competencies and skills and to transfer their knowledge to others.
The GWIA-methodology and process was extended to bilateral peer-exchanges and study visits: the
Mother Centers approach was adapted to different national and cultural settings and new initiatives
were started in Turkey, Poland and Spain as a result of the partnership. Mother Center initiatives were
established in each of these three countries, that are still in the process of searching for rooms and
funding. In Poland a network (“Patchwork”) between mothers’ groups of different towns has been set
up. Peer learning between the established Mother Centers improved their educational programs.
Partners met during the peer exchanges and study visits, at the GWIA, and at the concluding
conference.
2. Partnership aims and results:
2.1 Partnership aims
Please summarise briefly the main aims of your Partnership We had three major
objectives:
1) Learning about GWIA as a methodology for peer learning and peer dissemination of
grassroots best practices
1a) Experience the functioning of the GWIA and learn about peer learning and teaching (all)
1b) Deepening the GWIA methodology and evaluating the 2 year process (all, but in particular
NL&ES)
1c) Learning how to teach your knowledge on Mother Centers (how they work, what they achieve,
how to start, how to adapt the concept to local conditions, how to spread and transfer the
concept) to others of different cultural background. (NL, DE, CZ, BG, AT)
2) Learning about Mother Centers
2a) Allowing women (especially from disadvantaged groups) to make study visits and follow a
targeted program about initiating Mother Centers, that is fine-tuned to their context (PL, TR)
2b) Gathering and exchanging knowledge on Mother Centers as informal learning places that
promote intercultural and social competences, civic engagement, engendering governance, equal
access to assets and services (all)
2c) Deepening and exchanging the knowledge of Mother Centers and their functioning in different
contexts (NL, DE, CZ, BG and AT)
2d) Creating Mother Center start-up materials (NL, DE, CZ, BG, AT)
3) Link the Learners, in order to combine learning with empowerment and networking
3a) Give mothers from different backgrounds the opportunity to meet, exchange and to participate
actively in the project. (all)
3b) Strengthen the voice of Roma inside the Mother Center movement and of women inside the Roma
movement (CZ, BG, PL)
2
3c) Strengthen European cooperation amongst parent led, parent education groups (all)
To what extent were Partnership aims as indicated in the application form
achieved?
(1= to a very small extent; 2= to a small extent; 3= to a high extent; 4= to a very high extent; 5= totally
accomplished)
1
2
3
X4
5
Goal 3b) “Strengthen the voice of Roma inside the Mother Center movement” was not achieved to
the extend we had envisioned. It turned out to be difficult to –in a short time span- activate grassroots
initiatives, cooperate with local authorities, find rooms and funding, and reach out to the Roma
community.
2.2 Outcomes of the Partnership
Which of the following types of products were achieved? (Please tick as appropriate)
X Book/leaflet For instance: in Turkey, an
information brochure was made for
distribution to the public, explaining the
objectives and the functioning of Mother
Center.
 Web page - please indicate the address:
 CD-ROM
X Video In Turkey, a video has been
prepared, showing the stages of
establishment of the Hope Mother Center.
It involves interviews with the women
interacting at the Mother Center.
 Art objects
X Pedagogical material
 Strategic/policy papers
X Other objects or tools, please specify
Several Mother Centers and/or Mother Centers initiative
groups were started as a result of the project in Turkey,
Poland and Spain
In Poland a network “Patchwork” of grassroots groups
and organizations was established. All “Patchwork”
participants have access to the materials in Polish
language, based on materials and knowledge obtained
from international partners, compiled during the
Grundtvig project.
In all countries considerable press attention was raised
 Performances (theatre, music, sports)
Were all the results and products planned at application stage achieved (compare with
table "Expected results" of the application form)?
X Yes If your outcomes were different to those indicated at application stage, please
explain the reasons for these changes:
The set of expected results and envisioned products of the partnership (see below) was extremely
ambitious.
All of the results and products have been achieved, but not all of them to the same level of quality as
envisioned during the definition phase of the partnership. In particular, we underestimated the costs
related to publication and translation to and from English. Given the nature of the movement, most
activities were based on verbal exchange of information. The debates and exchanges on parental
education, intercultural dialog and active citizenship were in most cases not documented. For
dissemination of the results of the partnership, more use was made of power point presentations,
slideshows as well as written minutes of the common debates, than of manuals. This had satisfactory
results but did not result in as many publications as we had originally intended.
Interesting to mention is that the partners whose application had been turned down by their National
Agency for administrative reasons (Slovakia, Italy and Belgium) still participated in the partnership (at
a limited level). Several of the partners contributed to the so called “send a sister” fund, to allow
participants from these three countries to join the conferences in Amsterdam, Barcelona and Vienna.
table "Expected results" of the application form
X Functioning organization,
X Operationalized content objectives+ procedures in place
X Agreement on evaluation and monitoring and dissemination
X Time plan finished
X Active teams of learners in all countries established; partnerships get base in local community
X Learning objectives defined,
X local work plans established
X Bilateral contacts function
X Participants have basic knowledge on MC, how to run& start them
X Report on common issues and solutions.
X Improved networking amongst German speaking centers
3
X Functioning communication network between all partners involved
X All participants of the GWIA are fully prepared and have debated the content with their groups.
X All logistics are prepared
X (Almost) everybody reaches the learning objectives they defined in the preparation process
X Partners have joined the international network of Mother Centers
X After GWIA different initiatives are ready for implementation and the gained know how is ready for
dissemination. X Presentations and other products are published on websites of the partners
X Strengthening/improving learning processes
X Dissemination of the provisional results
X Strengthened Network
X Insights on empowerment strategies, integration, engendering governance
X End products finalized and disseminated
X Support and recognition outside the partnership
3. Communication and cooperation
What communication and working language/s were used at Partnership level?
Primarily English for written communication and reports.
German was used as the main secondary language. Both Turkish and Spanish were spoken
by a number of people from outside of Turkey and Spain and proved useful communication
languages. Polish, Slovak and Czech languages were used during the exchange visits and
conferences in contacts between partners from these countries. In addition Bulgarian,
Catalan and Dutch were used (during the GWIA simultaneous translation English-CatalanSpanish was provided) .
How would you describe the cooperation between the participating institutions? Were
all institutions equally involved?
The cooperation between the partners was good, communication was friendly, frank and
practical.
The involvement of the institutions was not equal, the three coordinating countries (NL, AT,
ES) where major meetings were held, had more work on the project. Also the hosting of
study visits (DE, CR, NL) was time consuming. Other countries (PL for example) focused on
knowledge transfer to grassroots group’s leaders or women working in formal foundations or
associations. Several additional workshops and seminaries outside of the formal work
program have been organized. Finally there were several countries that did considerably
more mobility than required (in particular TR).
This implied that several countries invested more (in human resources and/or additional
fundraising) into the project than was initially intended. There was no partner who was not
fully involved and committed and each partner fulfilled their part of the partnership.
4. Evaluation and monitoring
Please indicate how you monitored and evaluated the progress and impact of the
Partnership (e.g. regular evaluation sessions, questionnaires for participants, etc).
In the initial project meeting (December 2007) the more general roles and objectives were
specified in an interactive process involving (the representatives of) all countries. Thus the
indicators for success and therefore the basis for evaluation were laid and several evaluation
tools developed, which were used by the partners throughout the process. The end
conference wrapped up the evaluation.
Throughout the process, in each of the countries individual learners have formulated their
personal objectives as well as their objectives as a group and they have each documented
their process in a form appropriate to them. Evaluation of process, goals achievements and
lessons learned, was also part of the continuous communication by e mail, skype and
telephone between the contact persons of the learning partners.
4
What were the main conclusions and consequences of the monitoring and evaluation?
Participants to conferences, study visits and coaching sessions, kept diaries during these
events and they compiled summaries after those meetings. They shared materials,
information and impressions of the presentations with other members of their groups in
informal group meetings. This monitoring and evaluation process gave the opportunity to
collect reflection and experience concerning individual points of view as well as the group
experience and pass it on to others. Moreover, the monitoring and evaluation process
provided the possibility to adjust the planned workshops and coaching agendas to meet real
needs of the participants and the context of that event.
The partnership consisted of many different countries, which in turn often had a number of
groups involved. The partnership had several objectives, different activities per country and
different themes were discussed. As a result each country had a different focus and
emphasis in their work and consequently the outcome of the monitoring and evaluation
process
gave
a
range
of
different
results.
The Final Conference Minutes (in Annex) gives an impression of the richness of this harvest.
Amongst the conclusions drawn were (for example) two interesting SWOT analysis: creating
MC from top down and SWOT creating MC from bottom up.
5. Specific measures (if applicable):
If your Partnership addressed the theme of intercultural dialogue, please specify any
concrete measures and activities undertaken, at local as well as at Partnership level:
Intercultural dialogue was part of the process on different levels:
Mother Centers address the everyday issues of families with young children. Experience has
shown that the concerns of parents cut through religious, ethnic or socio-economic divides. As
a community based, low threshold approach to self-organizing parents, Mother Centers reach
women with very different education or socio-economic status as well as nationality/migration
background. Intercultural dialogues on issues of parenting and raising children, as well as on
promoting equality and integration, are a regular part of the communication as women meet,
work and learn together on a daily basis in the Centers.
The partnership provided an opportunity to reflect on and highlight this process. Both during
the study visits as well as the GWIA participants reflected on the way Mother Centers reach
and integrate the migrant population and many insights how to strengthen this process were
gained and shared. On partnership level the comparison of such experiences was
interesting, because migrant populations have different origins in western and post
communist countries. In Turkey and Poland the migration is from villages to the cities,
creating a sense of being abandoned in a new society and the lack of offers directed to
mothers of little children as well as the lack of public places adapted for their needs.
The possibility of learning from and the exchange with countries where the local society is
very diverse and much intercultural dialogue takes place, was at the same time a big
challenge, as well as very inspiring for participants from a less diverse environment. During
the project, groups of women got the chance to travel across national borders and engage in
a learning process with women from other countries. This included also exchanges of purely
Roma Mother Centers with non Roma and mixed centers.
The format of the GWIA is targeted towards building bridges across cultural divides, of which
the difference between professionals and grassroots women has been a focus in former
GWIAs. Part of creating intercultural dialogue and understanding, however, also involves
working out the similarities between the learners, which might be larger then expected,
despite cultural differences. The themes empowered mothers and empowered children, as
well as strengthening partnerships between professionals and grassroots proved a strong
unifying basis of common interest and debate among all the participating countries.
5
If your Partnership planned at application level to address one of the 2007 Grundtvig
priorities of the European Call for proposals, please specify any concrete measures
and activities undertaken, at local as well as at Partnership level:
 actively involve adult learners throughout the Partnership (planning,
implementation evaluation)
The partnership stems from a self help movement that survives on active involvement. The
methods of the evaluation as well as the implementation of the project (peer learning and
exchanges, GWIA) are structures that were organized and implemented by the learners
themselves. Staff played a facilitating role (like communication & translation support,
organizing travel).
In most countries special workgroups and organization committees of learners were started
to organize different aspects of the project. In Turkey, at the beginning of the project, women
of Gaziantep were invited to attend informative meeting organized by ICC, explaining the
objective of the project. The learners were selected among the women who attended the
meetings and presentations and willing to be a part of the project as learners. In many
instances this went beyond the original project to include additional fundraising and activities.
Large gatherings and workshops were organized in several countries to report back the
results of the exchanges to the community.
In several cases continued networking and partnering is being envisioned and planned by
the learners.
 help people with a disability or other special needs to take part in the Partnership
No specific measures were taken and no extra activities were organized to support people
with disabilities.
 help promote the participation of learners or organizations / institutions
disadvantaged for socio-economic, geographic or other reasons
We included a diverse group of partners, as well as a diverse range of learners inside of each
of the participating organizations.
The Bulgarian partner specifically targeted marginalized and disadvantaged groups of rural
Roma communities.
The Mother Centers in most Western European countries (in particular DE, NL and AT) have
an important focus on the integration of migrant women who have not accessed the labor
market.
In general the community based setting of Mother Centers and the GWIA format, promoted
active participation of immigrants and other marginalized persons, because of their focus on
competences and informal learning settings.
Regardless of additional factors that create disadvantages, in general the parents of small
children are in a difficult socio-economic situation, because combining the care for children
with work, is structurally difficult in our societies. For many of the participants the partnership
provided a rare occasion to travel to another country.
 make sure that women and men have equal access to the Partnership
No specific measures were taken to include men. Most partners have women as their main
target group. In order to include especially women from disadvantaged socioeconomic groups
and other cultures, the presence of men, especially in leading positions, is often not
advisable. We wanted the partnership to be bottom up and women led. This did not imply that
there were obstacles to men participating in project activities, they played a role especially
during the exchange visits and were also present at the GWIA, but the primary focus was on
women.
6
ČÁST B
Podíl Sítě MC na projektu
vypracovala Rut Kolínská
6. Kvantitativní údaje
V následující tabulce prosím uveďte celkový počet pracovníků a dospělých
účastníků vzdělávání z vaší instituce a počet zástupců přidruţených partnerů (a
doprovázejících osob v případě mobility) vaší instituce zapojených do aktivit a mobilit
projektu partnerství:
Účast na místních aktivitách
Ţeny
8
účastníků 69
Celkový počet pracovníků
Celkový počet dospělých
vzdělávání
Pracovníci se specifickými potřebami
Dospělí
účastníci
vzdělávání
specifickými potřebami
Celkový počet:
Muţi
2
5
se
84
Účast na mobilitách
Ţeny
8
Muţi
Celkový počet pracovníků
Z toho pracovníků se specifickými
potřebami
Celkový počet dospělých účastníků
vzdělávání
Z toho dospělých účastníků vzdělávání se
specifickými potřebami
Zástupci přidruţených partnerů
Doprovázející osoby (v případě mobility
osob se specifickými potřebami)
Celkový počet:
8
7
7. Projektové aktivity
Jaké konkrétní aktivity realizovala vaše instituce (na místní úrovni a během
mobilit1)?
Datum
Popis aktivity
Účastníci
1.- 2.12. 2007
Zahajovací projektová schůzka
Amsterdam
3.12.2007
Síťování mateřských center
Amsterdam
Únor 2008
1.4.2008
Článek bulletinu Půl na půl
Vydání publikace How to start
v angličtině
1.4.2008
Překlad publikace How to star do
polštiny
Tisková zpráva
MC LB kraje exportují své know how
Tisková zpráva
Síť MC exportuje své know how
MC Jablíčko – Jablonec
studijní cesta polských ţen
MC Mateřídouška – Hejnice
studijní cesta polských ţen
MC Rodinka – Jilemnice
studijní cesta polských ţen
MC Náruč – Turnov
studijní cesta polských ţen
Síť MC – Praha – Seminář jak začít
studijní cesta polských + španělských
ţen
MC Kampa – Praha
studijní cesta polských + španělských
ţen
MC Krecik – Praha
studijní cesta polských ţen
Magistrát hl.m. Praha
studijní cesta španělských ţen
MC Permoníček – Jílové
studijní cesta španělských ţen
Radnice Jílové
studijní cesta španělských ţen
MC Na Poříčí – Praha
studijní cesta španělských ţen
Hana Beránková
Rut Kolínská
Monika Petruchová
Hana Beránková
Rut Kolínská
Monika Petruchová
Monika Petruchová
Rut Kolínská
Monika Petruchová
Igor Judas – překlad
Rut Kolínská
Monika Petruchová
Rut Kolínská
Petra Houšková
Rut Kolínská
6.4.2008
6.4.2008
7.4.2008
7.4.2008
8.4.2008
8.4.2008
9.4.2008
9.4.2008
10.4.2008
10.4.2008
10.4.2008
10.4.2008
11.4.2008
1
Viz příloha III
Viz příloha III
Viz příloha III
Viz příloha III
Viz příloha III
Viz příloha III
Viz příloha III
Viz příloha III
Viz příloha III
Viz příloha III
Viz příloha III
Více podrobností o mobilitách je třeba uvést v části 12
8
11.4.2008
Květen 2008
15.- 8.9.2008
16.9.2008
19.9.2008
Síť MC – Praha – evaluace
studijní cesta španělských ţen
Článek v časopisu Máma a já
Konference GWIA
Barcelona
Tisková zpráva
GWIA Barcelona
Síťování mateřských center
Barcelona
Prosinec
2008
Článek bulletinu Půl na půl
5. - 8.2.2009
Kaučování a seminář pro vznikající
mateřská centra v Polsku – Poznaň
14. 16.5.2009
Konference GWIA
Vídeň
17.5.2009
Síťování mateřských center
Vídeň
18.5.2009
Tisková zpráva
GWIA Vídeň
Viz příloha III
Rut Kolínská
Edita Kozinová
Soňa Tomková
Rut Kolínská
Rut Kolínská
Edita Kozinová
Soňa Tomková
Rut Kolínská
Edita Kozinová
Soňa Tomková
Rut Kolínská
Eliška Kasinová
Svatava Staňková
Soňa Tomková
Nadja Juričková
Rut Kolínská
Marcela Štěpánková
Soňa Tomková
Nadja Juričková
Rut Kolínská
Marcela Štěpánková
Soňa Tomková
Rut Kolínská
Byly všechny plánované aktivity realizovány?
X Ano
Pokud ne, vysvětlete prosím, které aktivity nebyly splněny a z jakého důvodu.
Prosím, vysvětlete také, do jaké míry to ovlivnilo rozvoj projektu partnerství:
Pokud se realizované aktivity liší od plánovaných aktivit uvedených v žádosti,
vysvětlete prosím důvody:
Veškeré plánované aktivity byly splněny. Během realizace projektu vzešla od
partnerů přání, a tak se podařilo uskutečnit několik aktivit navíc, a sice několikadenní
studijní cestu španělských ţen.
Dále jsme nad plánovaný rámec nechali přeloţit publikaci Jak začít do polštiny.
A také jsme na přání jak polských tak i španělských ţen zařídili tlumočení do polštiny
a španělštiny během studijních cest.
9
8. Dopad partnerství
Jaký dopad mělo partnerství na ty, kteří se z vaší instituce a z místní komunity
do projektu partnerství zapojili?
Dopad na dospělé účastníky vzdělávání
X zlepšení jazykových dovedností
zlepšení dovedností v informačních technologiích
X zlepšení sociálních dovedností
X zvýšení motivace
X zvýšení sebedůvěry
X prohloubení znalostí o partnerských zemích a kulturách
X další dopady, uveďte jaké:
zvýšení kreditu vlastní práce
Prosím blíže popište:
Projektovým jazykem byla angličtina, všichni zúčastnění měli příleţitost prakticky
zdokonalovat své dovednosti.
Komunikace v kolektivu různých národností si sama o sobě přispěla k lepším
sociálním dovednostem.
Účast na mezinárodním projektu vyvolal zájem účastnit se dalších podobných akcí a
poznávat ţivot mateřských center v jiných zemích.
Matky zejména na mateřské dovolené mívají okolnostmi sníţené sebevědomí,
v rámci setkání během studijních cest polských a španělských ţen, kdy prezentovaly
svoji práci, sdílet a předávat své zkušenosti, zaţily velké ocenění své práce.
Během všech projektových aktivit probíhala neformální sdílení ţivotních zkušeností
běţného ţivota rodin v zemích účastníků projektu. Velkému zájmu se těšila zejména
témata spojená s legislativními úpravami, které podmiňují vznik a fungování
mateřských center, a také sociální zabezpečení rodin. Společné stolování pak
samozřejmě vyvolalo například i docela praktickou výměnu receptů.
České matky cítily v příleţitosti předat své zkušenosti vysoké ocenění, kterého se jim
často nedostává, toto ocenění zvýšilo kredit jejich práce také před představiteli obcí,
kteří se setkání také účastnili, i na veřejnosti.
Dopad na pracovníky
X zlepšení jazykových dovedností
10
X zlepšení dovedností v informačních technologiích
zlepšení pedagogických dovedností
X zvýšení motivace
X zlepšení dovedností v projektovém řízení
X prohloubení znalostí o partnerských zemích a kulturách
X další dopady, uveďte jaké
vznik přátelských vztahů, zlepšení komunikačních a organizačních dovedností
Prosím blíže popište:
Nutnost aktivně pouţívat anglický jazyk během setkání s partnery dovedlo všechny
zaměstnance Sítě a ty, kdo se aktivně podíleli na realizaci projektu ke zdokonalení
praktického pouţívání angličtiny, písemný kontakt pak donutil pracovat na gramatice.
Výměna e-mailové korespondence, tvorba PP prezentací na konference a další
potřebné úkony, které bylo nutné pro vzájemnou komunikaci konat na počítači,
zákonitě vedly k prohloubení informačních technologií všech, kdo se na projektu
podíleli.
Zcela nová zkušenost partnerské spolupráce na projektu „přes hranice“ posunula
projektové zaměstnance v jejich zkušenostech s projektovým řízením. Podobně jako
matky z mateřských center i zaměstnanci Sítě MC dostali příleţitost k rozhovorům o
ţivotním stylu v zemích partnerů. Díky sblíţení při neformálních výměnách
zkušeností vznikla osobní přátelství, která dále pokračují.
Velmi znatelný dopad na zlepšení komunikačních dovedností měla komunikační
nedorozumění, která vznikla kulturními rozdíly jednotlivých národů, a nakonec však
vedla k hledání alternativních řešení.
Dopad na instituci/organizaci
X změny v kurikulu
změny v organizačním uspořádání
X zvýšení podpory vedení instituce/organizace
X zvýšení spolupráce mezi pracovníky
další dopady, uveďte jaké
Prosím blíže popište:
Kaţdý projekt zvyšuje schopnost organizace, mezinárodní projekt však přinesl Síti
MC na zcela jiné úrovni. Věrohodnost potvrzená zapojením do mezinárodního
projektu má v očích české veřejnosti vyšší cenu, stejně tak i mezi odborníky a
přestaviteli správy a samosprávy.
Síť mateřských center získala rovněţ ocenění od své členské základny. Zejména ta
mateřská centra, které se zapojila do projektu, uvítala vzácnou příleţitost vyzkoušet
si své organizační schopnosti, zároveň získat mnohé zkušenosti a především předat
11
své zkušenosti do jiných zemí.
V průběhu realizace projektu došlo k nečekanému odchodu koordinátorky (projekt byl
realizován v krizovém období v mezidobí ESF v ČR), nutnost dokončit zdárně projekt
stmelila ty, kdo se na projektu dále podíleli. Dokonce došlo k zapojení více osob do
aktivit projektu, neţ bylo původně plánováno.
Dopad na místní komunitu
X podpora účasti od členů rodiny
X zvýšení spolupráce s dalšími místními
institucemi/organizacemi
X zvýšení podpory a účast dalších
místních/regionálních aktérů
další dopady, uveďte jaké
X zvýšení spolupráce s místními podniky
Prosím blíže popište:
Rodiny zaměstnanců i účastníků seminářů v rámci studijních cest se zcela přirozeně
zapojily do příprav aktivit tak, jak bývá při přípravách jiných akcí zvykem. Navíc pro
menší děti, zejména v menších obcích patřila setkání s Polkami a Španělkami
k výjimečným událostem.
Síť mateřských center přijala myšlenku mateřských center z Německa a postupně
partnersky spolupracuje i s dalšími zeměmi. Spolupráce na projektu však měla
docela nový rozměr těsné spolupráce v rámci mezinárodní Sítě MC a její prezentace
opět posunula kredit Sítě MC v očích partnerských organizací a především
představitelů místní správy a samosprávy.
Podařilo se rovněţ upoutat pozornost místních firem, ocenily přeshraniční dopad
činnosti mateřských center.
Popište, prosím, případné další dopady, které jste zaznamenali:
9. Šíření a využití výsledků
Uveďte, prosím, jak jste informovali vaši instituci / další instituce / místní
komunitu o výsledcích vašeho partnerství?
Členové Sítě MC byli informování prostřednictvím tak zvaného Úterního dopisu o
projektu obecně, byli zároveň vyzváni k moţné spolupráci na realizaci. O aktivitách
projektu se mohli dočíst na stránkách bulletinu Půl na půl a časopisu Máma a já.
V rámci studijních cest vyšly tiskové zprávy a připravili jsme i několik setkání
s představiteli místní správy a samosprávy za účasti médií. Postřehy o studijních
cestách vyšli i v regionálních a místních novinách Libereckého a Středočeského kraje
a také proběhly upoutávka a reportáţe v regionálním rozhlase.
V mateřských centrech, která se účastnila na realizaci projektu se o projektových
cílech a aktivitách dozvěděli i přímí návštěvníci z pozvánek a letáků.
Semináře Jak začít se zúčastnily představitelky i dalších center, která se na přímé
realizaci nepodílela. Ke sdílení průběhu semináře se pak připojily osobně.
12
Viz přílohy VII a VIII
Jak myslíte, že by mohli výsledků a produktů vašeho partnerství využít i jiní?
Know How Sítě MC publikované speciálně pro potřeby projektu je moţné pouţít pro
zakládání mateřských center ve své podstatě v kterékoliv zemi v Evropě.
10. Problémy/překážky, se kterými jste se setkali
S jakými problémy/překážkami jste se setkali v partnerství a na místní úrovni
během realizace projektu a jak jste je řešili?
X Pozdní uzavření grantové
smlouvy/pozdní platba
Vysoké administrativní zatíţení
X Organizační problémy v instituci/
organizaci
X Jazykové problémy
X Komunikační problémy
X Nedostatek finančních prostředků
Nedostatek podpory v zúčastněných
institucích/organizacích
Organizační problémy s partnerskými
institucemi/organizacemi
Nedostatek času k práci na projektu
Jiné problémy, uveďte jaké:
Kulturní
Prosím blíže popište:
Projekt odstartoval oproti původním plánům později, a tak bylo nutné změnit původní
harmonogram, coţ však nebylo nijak náročné.
Komunikaci mezi partnery zatěţovala neznalost některých kulturních zvyklostí a také
různá legislativní omezení v jednotlivých partnerských zemích. Domluvy s partnery
proto trvaly déle, neţ bývá v běţných projektech vedených pouze v ČŘ. Občas došlo
některým nepředpokládaným situacím, které přinesly komplikace v organizaci a další
neočekávaná vydání. Například polské návštěvnice přijely autem s řidičem, o kterém
se předem vůbec nezmínily. Výše zmíněné poţadavky na překlady a tlumočení do
národních jazyků způsobily vydání navíc. Podobně nečekané vydání bylo za
předraţený oběd ve Vídni objednaný hostitelskou organizací.
Obecně bylo leckdy náročné uchopit při setkáních správnou míru tolerance a zároveň
zachovat přirozenou českou pohostinnost.
Nepředvídatelné komplikace přineslo těhotenství krajské koordinátorky z Libereckého
kraje, která měla zakoupenou letenku do Barcelony, stejně tak i váţné onemocnění
dítěte jedné z účastnic, která uţ rovněţ měla zakoupenou letenku. A tak se
paradoxně snaha ušetřit včasným zakoupením letenky obrátila v neprospěch Sítě
MC.
11. Návrhy/doporučení
Uveďte, prosím, případné další poznámky a návrhy na zlepšení projektů
partnerství Grundtvig:
Síť MC měla velkou výhodu ve skvělém řízení projektu. Marieke van Geldermalsen13
Jaeckel připravila veškeré podklady, pečlivě hlídala harmonogram a byla všem
partnerům velkou oporou. Obdobně výborná spolupráce fungovala s Národní
agenturou pro evropské vzdělávací programy (NAEP).
Vzhledem k různým zkušenostem, které nejsou vţdy tak pozitivní, nemáme nápad na
zlepšení k současné realizace ze strany agentury. Napadá nás jediné k logistice
čerpání, a sice omezení paralelního podání ţádosti o nový projekt v období realizace
probíhajícího projektu.
14
12. Mobility
Typ přiděleného grantu:
 x12 mobilit
Hostitelská organizace
(partnerská instituce/organizace
nebo organizátor akce)
Nest! Foundation
Přijímající země
a místo
Holandsko
Amsterdam
Popis mobility (cíle, aktivity a výsledky mobility):
Datum
zahájení
(dd/mm/rr)
 Snížený počet mobilit: ___
Trvání
(dny)
30.11..200 3
7
Počet
dospělýc
h
účastníků
vzdělává
ní
Počet
pracovník
ů1
3
Počet osob
z přidruţený
ch
partnerskýc
h institucí
Celkov
ý počet
osob
Z nich počet
osob se
specifickými
potřebami
3
První setkání všech partnerů projektu
Hlavní manaţerka celého projektu seznámila všechny partnery s detailním obsahem a harmonogramem projektu, povinnostmi, které je
nutné dodrţovat během realizace. Účastníci dostali rovněţ veškeré informace a podklady potřebné pro realizaci projektu.
Precizní příprava usnadnila celý průběh realizace.
Nedílnou součástí setkání byla vzájemné prohlubování komunikace a spolupráce v mezinárodní síti mateřských center MINE.
Více informací v příloze I
Jména jednotlivých účastníků:
Funkce:
Věk (pouze u
dospělých účastníků
vzdělávání)
Monika Petruchová
Koordinátorka projektu
Rut Kolínská
Prezidentka Sítě MC
Hana Beránková
MC Studánka Tišnov, t.č. přechodně
Amsterdam
1
V případě mobility zahrnující osoby se specifickými potřebami uveďte v tomto sloupci doprovázející osoby, jako jsou rodiče, opatrovníci nebo pečovatelé.
15
Hostitelská organizace
(partnerská instituce/organizace
nebo organizátor akce)
Přijímající země
a místo
Španělsko
Barcelona
Popis mobility (cíle, aktivity a výsledky mobility):
Francesca Bonnemaison
Datum
zahájení
(dd/mm/rr)
Trvání
(dny)
15.9.2008
6
Počet
dospělý
ch
účastník
ů
vzděláv
ání
3
Počet
pracovník
ů1
Počet osob
z přidruţený
ch
partnerskýc
h institucí
1
Celkov
ý počet
osob
Z nich počet
osob se
specifickými
potřebami
3
Konference GWIA
Hlavním cílem konference v Barceloně byla prezentace průběhu realizace a výsledků projektu v jednotlivých zemích.
Kaţdá z partnerských organizací prezentovala průběh aktivit projektu v jednotlivých zemích.
V plénu se diskutovalo o různých zkušenostech při zakládání mateřských center i o zkušenostech v rámci odlišností kulturních tradic,
politické podpory a legislativního zázemí v zemích jednotlivých partnerů.
V tematických workshopech sdíleli účastníci další zkušenosti ze ţivota mateřských center a blíţe se seznamovali s různými modely
mateřských center a jejich nabídkou formálního i neformálního vzdělávání.
K cenným výstupům konference patřily propracované prezentace aktivit všech partnerských institucí.
Jména jednotlivých účastníků:
Funkce:
Edita Kozinová
Koordinátorka MC Chaloupka
Ostrava
Koordinátorka MC Mama klub
Chrudim, tlumočnice ve španělštině
Prezidentka Sítě MC
Soňa Tomková
Rut Kolínská
1
Věk (pouze u
dospělých účastníků
vzdělávání)
V případě mobility zahrnující osoby se specifickými potřebami uveďte v tomto sloupci doprovázející osoby, jako jsou rodiče, opatrovníci nebo pečovatelé.
16
Hostitelská organizace
(partnerská instituce/organizace
nebo organizátor akce)
Astrid Lingren Institute ECD
Přijímající země
a místo
Polsko
Poznaň
Popis mobility (cíle, aktivity a výsledky mobility):
Datum
zahájení
(dd/mm/rr)
Trvání
(dny)
5.2.2009
4
Počet
dospělých
účastníků
vzdělávání
3
Počet
praco
vníků1
Počet osob
z přidruţených
partnerských
institucí
2
Celko
vý
počet
osob
3
Z nich počet
osob se
specifickými
potřebami
Kaučink a seminář pro vznikající mateřská centra v Polsku
Cílem mobility byla konzultace a metodické vedení při zakládání mateřských center a seminář na podporu vzniku dalších centre v
v Polsku
Téma první části seminářem soustředilo kolem otázek budování organizace:
 největší potřeba
 vize
 talent, kterým je moţné přispět k práci organizace
Druhá část semináře byla zaměřena na kroky od zaloţení vlastní organizace přes partnerství MC s jinými organizacemi aţ po budování
národní sítě.
Nejcennějším výstupem setkání bylo rozhodnutí polských ţen začít budovat národní síť mateřských center, která bude pomáhat
metodicky vést iniciátorky vzniku mateřského centra, poskytovat vzdělávání a zároveň vytvářet platformu, která by prosazovaly zájmy
polských rodin na politické platformě.
České účastnice si přivezly nepřeberné mnoţství inspirace pro vlastní práci.
Více informací v příloze níţe.
1
Jména jednotlivých účastníků:
Funkce:
Svatava Staňková
Eliška Kasinová
Soňa Tomková
Manaţerka krajských koordinátorek
Krajská koordinátorka
Koordinátorka MC Mama klub
Chrudim a viceprezidentka Sítě MC
Věk (pouze u
dospělých účastníků
vzdělávání)
V případě mobility zahrnující osoby se specifickými potřebami uveďte v tomto sloupci doprovázející osoby, jako jsou rodiče, opatrovníci nebo pečovatelé.
17
Hostitelská organizace
(partnerská instituce/organizace
nebo organizátor akce)
Přijímající země
a místo
Datum
zahájení
(dd/mm/rr)
Trvání
(dny)
Austria MC Network
Rakousko
Vídeň
14.05.200
9
3
Počet
dospělý
ch
účastník
ů
vzděláv
ání
4
Počet
pracovník
ů1
Počet osob
z přidruţený
ch
partnerskýc
h institucí
2
Celkov
ý počet
osob
Z nich počet
osob se
specifickými
potřebami
4
Popis mobility (cíle, aktivity a výsledky mobility):
Závěrečná konference
Cílem závěrečné konference bylo především zhodnocení průběhu celého projektu.
Během konferenci ve Vídni proběhla závěrečná výměna zkušeností z projektu a informace o průběhu projektu v období od setkání
v Barceloně v září 2009.
Účastníci prezentovali nejen národní mobility, ale rovněţ vedlejší efekty, které realizace projektu přinesla.
V pracovních skupinách se diskutovalo o pravděpodobných modelech vzniku mateřských centrech v různých podmínkách.
Došlo rovněţ ke zhodnocení přínosu aktivit celého projektu a k diskusi o moţnostech následného pokračování.
Jména jednotlivých účastníků:
Funkce:
Rut Kolínská
Nadja Juričková
Soňa Tomková
Prezidentka Sítě MC
Administrativní pracovnice Sítě MC
Koordinátorka MC Mama klub
Chrudim
Lektorka MC Maceška Znojmo
Marcela Štěpánková
1
Věk (pouze u
dospělých účastníků
vzdělávání)
V případě mobility zahrnující osoby se specifickými potřebami uveďte v tomto sloupci doprovázející osoby, jako jsou rodiče, opatrovníci nebo pečovatelé.
18
Zápis z výjezdního semináře do Polska v rámci projektu GRUNDTVIG
„THE GRASSROOTS WOMEN‘S INTERNATIONAL ACADEMY A PEER LEARNING
STRATEGY APPLIED TO THE MOTHER CENTERS MOVEMENT“
Institut malého dítěte, Poznaň, 6. 2. – 7. 2. 2009
za Síť mateřských center v ČR se semináře účastnily:
Soňa Tomková (prezidentka Sítě), Svatava Staňková (manaţerka krajských koordinátorek),
Eliška Kasinová (krajská koordinátorka v kraji Praha)
Harmonogram a stručný průběh semináře:


1. den: čtvrtek 5. 2. 2009
příjezd do Poznaně v 17 hodin, ubytování
19 hodin společné setkání v Institutu malého dítěte – seznámení,
neformální diskuse a představení zázemí Institutu, společná večeře
2. den: pátek 6. 2. 2009
od 8 hodin – příprava programu s Andreou (Stuttgart), Marieke (Mine-Holandsko) – diskuse
nad moţným průběhem semináře a workshopů, příprava témat a prezentujících, přesun do
Institutu
 10:30 zahájení semináře, uvítání Andrea
 vstupní kolečko – představení, jméno, co jsi musela opustit, abys mohla přijet?
 prezentace MC po celém světě – fotoprezentace power point, komentář Soňa
 představení center, která se setkání účastní – poster, odkud –
organizace, krátká historie, jejich největší úspěch – zápis na flipchart –
vedla Soňa
 14–15 hod společný oběd v Institutu, neformální diskuse
 15 – 17:30 pracovní skupiny jednotlivých center
Témata:
 jaká je vaše největší potřeba
 vaše vize
 váš talent, kterým můžete přispět k práci organizace
prezentace výsledků pracovních skupin v kolečku, diskuse
 18 -19 hod – společná relaxace – tibetské mísy

3. den: sobota 7. 2. 2009
8. hodin – příprava programu s Andreou a Mariake
9. hodin – zahájení semináře, představení nových účastnic
10:30 – prezentace Sítě MC v ČR – představení modelu organizace,
formy MC, důvod vzniku Sítě MC, spolupráce, kampaně – příprava
společně, prezentace Soňa
 12 – 12,30 hod společný oběd a neformální diskuse, výměna zkušeností
 12, 30 hod WORKSHOPY (účastnice formou diskuse, my jako „poradní
diskutující“ sbor v rámci všech skupin)
Témata:
 Jak začít
 Partnerství MC s jinými organizacemi
 Síťování
od 15 hod prezentace práce pracovních skupin, diskuse, vznik neformální Sítě,
konkrétní závěry a záměry (domluva informačního webu Patchwork.pl , setkání
v nejbliţší době, předání kontaktů)
 16,30 závěr semináře, poděkování a sdílení poznatků i pocitů



Cesta vlakem byla dlouhá, ale celkem
zajímavá – mohly jsme pozorovat krajinu a
diskutovat o tématech pracovních i osobních –
nijak moc jsme se neznaly, tak to byl dobrý
začátek.
Ubytováním
jsme
se
moc
nezdrţovaly, jen jsme odloţily zavazadla a
vyrazily do Institutu malého dítěte Astrid
19
Lindgrenové. Po srdečném přivítání (setkaly jsme se opět se známými tvářemi z praţské návštěvy i
barcelonské konference, ale samozřejmě i s novými) jsme si prohlédly úţasné prostory. Velmi nás to
nadchlo a prostředí napovídalo o profesionalitě institutu. Ale ani zde nedostali nic „zadarmo“ – k těmto
obdivuhodným prostorům děvčata z institutu došlapala po strastiplné cestě, jakou zná mnoho center u
nás – ještě před nedávnem Institut fungoval v mrňavém a nevyhovujícím prostoru a i to místo, kde teď
jsou, museli vlastními silami upravit a zprovoznit. Ale nutno podotknout, ţe kaţdému z nás se o
něčem podobném asi zdá... Velká vstupní hala s prostornými kouty k převlékání, posezení, prohlíţení
knihovny, ale i ke společnému stolování a rokování. A okolo menší i větší místnosti – veliká herna,
místnost pro semináře, relaxační místnost, kancelář, sklad... a tak dále. A po exkurzi na nás čekalo
plno dobrot a spousta povídání. Měly jsme nespornou výhodu slovanského jazyka, protoţe díky tomu
pro nás do značné míry padla jazyková bariéra – kdyţ se člověk snaţí, tak si navzájem můţeme
rozumět i bez překládání. A to bylo docela důleţité, protoţe jsme se mohly mnohem lépe ponořit do
polského prostředí. Zpočátku se totiţ zdálo, ţe velkým rozdílem mezi situací naší a polskou bude
finanční situace ţen na mateřské a rodičovské dovolené u nás a v Polsku. Mnozí totiţ vnímají jako
jeden z nejdůleţitějších faktorů úspěšnosti a rozvoje mateřských center u nás fakt, ţe ţeny na
mateřské a rodičovské dovolené mají od státu relativně slušnou finanční podporu. Přitom se ale
zapomíná na skutečnost, ţe tato situace je u nás relativně nová (ve srovnání s délkou historie
mateřských center) a ţe jen o pár let zpět byla finanční podpora rodičů na rodičovské dovolené
minimální. A i přesto se myšlenka mateřských center velmi rychle uchytila a rozšířila.
Druhý den ráno jsme začaly velmi pracovně, neboť jsme hned při snídani společně s Andreou a
Marieke dolaďovaly program dne a rozdělovaly si úkoly. Samotný program začal – jak jinak –
seznámením účastníků navzájem mezi sebou. Zajímavé bylo, ţe se zde sešli zástupci velmi
různorodých skupin – zástupkyně maličké skupinky maminek, fungující někdy třeba jen pár týdnů,
jejichţ program probíhá v bytech nebo na hřišti, ale i zástupci velké profesionální organizace
s dlouhou historií, které například hájí práva ţen. Velmi kladně jsme hodnotily propagační materiály
všech skupin – úplně všichni měli pěkné postery na dobré úrovni. Myslím, ţe v této oblasti bychom se
v mnohých mateřských centrech u nás mohli přiučit. Kdyţ jsem tuto část semináře zahajovala, nebyla
jsem si příliš jistá, jestli to nebude zdlouhavé a nudné představování se. Ale vzhledem k tomu, ţe
většina účastnic vůbec netušila nic o jiných organizacích, bylo to pro všechny zajímavé. Jako trefa do
černého se ukázala otázka „Jakého největšího úspěchu dosáhla vaše organizace?“, protoţe mnozí se
vlastně poprvé nad svojí organizací zamysleli z tohoto hlediska a sami překvapeně zjišťovali (i díky
odezvě ostatních), ţe dosáhli značných a nevšedních úspěchů, i kdyţ si to vůbec neuvědomovali.
Celý tento den, včetně společného oběda a odpoledních workshopů v pracovních skupinách byl ve
znamení vzájemného seznamování, uvědomování si a formování společných potřeb a zjišťování
vlastních schopností a kvalit. A aby v nás myšlenky tolik nevířily, ale mohly se v klidu usadit a růst, tak
večer jsme zakončili velmi uklidňující relaxací s tibetskými mísami a dešťovou holí.
Další den bylo jasné, ţe myšlenky všech se ubírají směrem co dál, jak, proč... Přibyly i další
účastnice a nové myšlenky. Dopoledne jsme prezentovaly, jak se situace vyvíjela u nás, jaká jsou
naše MC, proč vznikla Síť a na čem všem a jak pracuje. Při obědě se ţivě diskutovalo a odpoledne
workshopy probíhaly tak, aby byl dán co největší prostor potřebám jednotlivých organizací a
především jejich spolupráci. Důleţité tedy bylo, aby zástupkyně polských organizací diskutovaly spolu
navzájem v jednotlivých tematických pracovních skupinách a my jsme byly v roli „poradců“.
Přesouvaly jsme se samostatně mezi jednotlivými skupinami, aţ nastala tak trochu zvláštní situace –
vešla jsem nahodile do jedné místnosti a okamţitě na mě padla tíha historického okamţiku. V tu chvíli
jsem ještě přesně nevěděla proč, ale bylo to ve vzduchu. Zjistila jsem, ţe těsně přede mnou tam přišly
i Eliška se Sváťou. Něco nás tam přitáhlo. A pak to přišlo. Někdo vyřkl to, co bylo cítit – „spojíme se,
vybudujeme síť“. Většina polských účastnic si pravděpodobně vůbec neuvědomovala, ţe by to byl
nějaký historický okamţik, který vejde do dějin. Ale my, které jsme byly vně, ale zároveň vtaţeny do
děje (i díky malé jazykové bariéře), jsme tu sílu okamţiku cítily. A hned nato se zrodil nápad, ţe to
nebude nějaká běţná síť s dokonalou strukturou („network“), ale díky jejich různorodosti to bude
„patchwork“. A protoţe z předcházejících diskusí znaly navzájem své silné stránky, tak hned
přistoupily k rozdělení úkolů jednotlivcům a k naplánování společného setkání.
Byl to docela záţitek, být nápomocny zrodu něčeho velkého a nového. Zapsalo se to hluboko do
našich duší. Nezbývá neţ popřát do Polska mnoho zdaru, sil, trpělivosti a úspěchů!
Soňa Tomková
20