UPlyn 01 06 - Pražská plynárenská, as

Transkript

UPlyn 01 06 - Pražská plynárenská, as
M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY N Á R E N S K É , a . s . • w w w . p p a s . c z
Rachmanino- 4. díl tajenky
vova opera
Pláčem
vyronit
(zřídka)
Čidlo
zraku
Evropan
Záporně
nabitý
ion
Italské
město
Zakvičení
Slovenské
ukazovací
zájmeno
Evropan
Pracovní
schůze
Domácky
Eleonora
Proud
(básnicky)
Iniciály
autora
Rusalky
3. díl tajenky
Jiným
způsobem
Madridská
obrazárna
2. díl tajenky
Vlněná látka
Spisová
zkratka
Ptačí potrava
Hlavy klášterů
Iniciály
prozaika
Vachka
Horské
jezero
Přesvědčení
1/ 2006
Zn.
voltampéru
Chemický
prvek
Stolní hra
Italské město
Neodborník
Potom
Část lodi
Asijský stát
Indická
poloopice
Otec
Velmi
jasný
meteor
Úslužnost
Opeřenec
Starý
hudební
nástroj
Citoslovce
opovržení
Mezek
Ušatec
Odbornice
v ekonomii
Světové trhy
se zemním plynem
Přírodní
stupně
v terénu
Nečas
Slovensky
»ar«
Značka astatu
SPZ letadel
Dánska
Lyže
Svazky chrastí
Odveta
Domácky
Olga
Typ fiatu
Obyvatelé
Latia
Citoslovce
rytmu hudby
SPZ
Sokolova
Pr
Část obličeje
Část Prahy
Cynik
Desetina
tisíce
Kaprovité
ryby
Splynutí řek
Značka
koupelové
pěny
Plynný prvek
Citosl.
zasmání
Bývalá značka
aut
Karetní hra
Zkratka
Sněmovny
lidu
Jenž
(knižně)
Pokrývka
hlavy
Domácky
Atanázie
Elipsovité
křivky
Iniciály
Rollanda
Šesterečný
nerost
Umělecký
sloh
Otec (knižně)
Ukazovací
zájmeno
Korýš
Kód Argentiny
Vrch
u Bělehradu
SPZ Kladna
Medikament
Jihoamer.
míšenec
Lepenka
Řecký bůh
války
Sumerské
město
Kód Estonska
Japonská
lovkyně
ústřic
1. díl tajenky
SPZ Teplic
Svízele
(zastarale)
Ochrana
před
střelami
Foto Petr Hejna
Pomůcka:
arety,Asti,Avala, Fencl,
IFA, lori, OY, Ur
Dceřiné společnosti
Kde nás najdete
Sídlo společnosti Pražské plynárenské, a. s.
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 • www.ppas.cz
Služby pro domácnosti a maloodběratele:
• Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1
• U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37
Pracovní doba:
Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin
Pátek od 9.00 do 12.00 hodin
Zákaznická linka • Pracovní doba:
Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin
Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222
www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Perly české koláže
najdete v nově otevřené
Galerii Smečky
© Zdenka Reisenauerová
Český
architekt
Dloubat
Zkratka
atmosféry
Zásahy
otěžemi
Služby pro střední odběratele a velkoodběratele:
Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37
Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414
Spojení do Michle:
Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova),
autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác).
Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy
nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí
(asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra
města).
Prometheus, energetické služby, spol. s r. o.
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 820 • Tel./fax: 272 768 798
e-mail: [email protected]
www.prometheusgas.cz
Informační služby – energetika, a. s.
U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 • e-mail: [email protected]
www.ise.cz
Praha–Paříž rekonstrukce, a. s.
U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle
Tel.: 267 171 245, 267 172 451 • Fax: 267 174 245
www.opravypz.cz
Adresa redakce: U Plynárny 500, 145 08 Praha 4. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmar Hartmanová (předseda), Miroslav Vránek (místopředseda), František Erben, Ing. Jana Hnízdilová,
Miroslava Válková, Ing. Hana Kudlíková, František Maryška, Ing. Andrea Mašínová, Ing. Oldřich Nechanický, Rudolf Novák, Kateřina Saidlová, Ing. Marek Sukup, Ing. Jiří Šach, Zuzana Floriánová.
Sekretariát: Kateřina Saidlová, tel.: 221 092 636, e-mail: [email protected].• www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, s. r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
Černá hodinka
s Jiřím Anderlem
Historický
seriál
O lampářích
pokračuje
Přehled jednotlivých složek ceny dodávky zemního plynu do zařízení zákazníků oprávněných od 1. 1. 2006
a připojených v daných odběrných místech k distribuční soustavě PP, a. s.
Začala II. etapa otevírání trhu se zemním plynem
Ceny jsou bez DPH 19 %
Přehled jednotlivých složek ceny dodávky zemního plynu do zařízení chráněných zákazníků kategorie domácnost*
připojených v daných odběrných místech k distribuční soustavě PP, a. s.
* kategorie domácnost – fyzická osoba, jíž je dodáván plyn sloužící k uspokojování její osobní potřeby
a osobních potřeb příslušníků její domácnosti.
Procento otevření trhu se zemním plynem v EU
Velká Británie
Španělsko
Rakousko
Nizozemí
Německo
Itálie
Irsko
Dánsko
Estonsko
Slovinsko
Belgie
Litva
Lucembursko
Francie
Maďarsko
Polsko
ČR
Švédsko*
SR*
Malta
Kypr
Portugalsko
Lotyšsko
Řecko
Finsko
100
100
100
100
100
100
100
100
Roční odběr v pásmu
nad – do
Cena
za odebraný plyn
MWh/rok
Roční sazba platu
za vypočtené
denní maximum
Kč/tis. m3
Kč/MWh
Stálý měsíční plat
za přistavenou
kapacitu
v Kč
** Pro odběrná místa s ročním
odběrem nad 63 do 630 MWh
platí, že měsíční plat za kapacitní
složky ceny dodávky MPch
se určí podle vzorce
MPch = (Cch × VK) / 12,
kde Cch je maximální cena
kapacitní složky ceny dodávky
v uvedené tabulce,VK je denní
vypočtená kapacita v daném
odběrném místě v tis. m3,
určená podle vzorce
VK = RS / LFr, kde RS je roční
odběr v daném odběrném místě
v tis. m3, LFr je faktor
ročního využití denního maxima
podle následující tabulky:
Roční odběr v pásmu
nad – do MWh/rok
LFr
nad 63 do 630
110
95
nad 63,00 do 630
nad 55,00 do 063
nad 50,00 do 055
nad 45,00 do 050
nad 40,00 do 045
nad 35,00 do 040
nad 30,00 do 035
nad 25,00 do 030
nad 20,00 do 025
nad 15,00 do 020
nad 09,45 do 015
nad 01,89 do 009,45
nad 01,89 do 001,89
90
90
80
80
73
68
65
54
51
34
0
0
0
0
0
0
0
870,46
955,43
955,43
955,43
955,43
955,43
955,43
962,89
962,89
962,89
962,89
1 021,62
1 267,70
120 067,00**
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
214
197
184
170
156
141
126
111
96
81
60
39
Ceny jsou včetně DPH 19 %
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
2
Velkoodběratel
Střední odběratel
Velkoodběratel
Střední odběratel
Cena dodávky
Daně
0
2
4
6
8
10
12
Graf 2
14
16
EUR/GJ
18
20
22
25
26
28
30
Přehled jednotlivých složek ceny dodávky zemního plynu do zařízení zákazníků oprávněných již od 1. 1. 2005 a připojených v daných odběrných místech
k distribuční soustavě PP, a. s.
Ceny jsou bez DPH 19 %
Roční odběr za rok 2005 v pásmu nad 157 500 MWh
Dvousložková cena za distribuci
Pevná cena
za odebraný plyn
Pevná roční cena
za denní rezervovanou
pevnou kapacitu
Kč/MWh
Kč/tis. m3
Cena ostatních služeb dodávky
Pevná cena přepravy
a uskladňování v dodávce
Kč/MWh
Kč/tis. m3
Cena dodávky celkem
Cena komodity
a obchodu v dodávce
Kč/MWh
Dvousložková cena
Kč/MWh
Kč/tis. m3
692,09
71 026,30
Dálkovod – Charakter odběru Z
41,74
27 204,80
11,43
43 821,50
638,92
Dálkovod – Charakter odběru L
41,74
27 204,80
04,36
39 181,40
638,92
685,02
66 386,20
692,09
89 122,20
685,02
84 482,10
MWh/rok
Kč/MWh
Kč/tis. m3
v Kč
Pevná cena přepravy
a uskladňování
v dodávce
Kč/MWh
Cena komodit
a obchodu
v dodávce
Dvousložková cena
Kč/tis. m3
Kč/MWh
Kč/měsíc
Kč/MWh
Kč/tis. m3
Kč/měsíc
nad 157 500
041,74
27 204,80
x
11,43
43 821,50
655,08
x
708,25
071 026,30
x
nad 52 500 do 157 500
044,52
29 249,30
x
11,43
43 821,50
655,44
x
711,39
073 070,80
x
nad 4 200 do 52 500
059,44
32 005,50
x
11,43
43 821,50
655,89
x
726,76
075 827,00
x
nad 630 do 4 200
075,36
33 389,90
x
11,43
43 821,50
656,45
x
743,24
077 211,40
x
nad 157 500
041,74
27 204,80
x
04,36
39 181,40
655,08
x
701,18
066 386,20
x
nad 52 500 do 157 500
044,52
29 249,30
x
04,36
39 181,40
655,44
x
704,32
068 430,70
x
nad 4 200 do 52 500
059,44
32 005,50
x
04,36
39 181,40
655,89
x
719,69
071 186,90
x
nad 630 do 4 200
075,36
33 389,90
x
04,36
39 181,40
656,45
x
736,17
072 571,30
x
Místní síť – Charakter odběru Z
Střední odběratel
Dánsko
Švédsko
Nizozemí
Německo
Rakousko
Portugalsko
Španělsko
Belgie
Francie
Slovinsko
Irsko
SR
Lucembursko
Polsko
ČR
Velká Británie
Maďarsko
Litva
Estonsko
Lotyšsko
Průměr EU
Pevná cena
za odebraný plyn
Cena dodávky celkem
Dálkovod – Charakter odběru L
Průměrná cena zemního plynu v domácnostech EU v roce 2005
Zdroj: Eurostat • Dokument: Gas and electricity market statistics • Data 1990–2005
Vydáno: 20. 12. 2005 • Daně: DPH, spotřební nebo ekologická daň, aj.
iberalizace trhu se zemním plynem v České republice postoupila do další fáze. Po otevření trhu pro
největší spotřebitele od 1. ledna 2005 se od tohoto
roku, tj. od 1. ledna 2006 stali oprávněnými zákazníky všichni odběratelé zemního plynu kromě domácností. Ty budou mít právo výběru dodavatele od 1. ledna 2007. Po uplynutí tohoto termínu se Česká republika
začlení mezi země, kde je plně otevřen trh se zemním plynem. V grafu č. 1 pro srovnání uvádíme vybrané státy Evropské unie a jejich procentuální stupeň
otevření.
Zatímco v elektroenergetice existuje větší počet
výrobců a dodavatelů elektrické energie a lze předpokládat větší konkurenční tlak, který vede k širším
nabídkám pro konečné zákazníky, je plynárenství
určitým způsobem omezováno dosud nevytvořeným
konkurenčním prostředím. To je, mimo jiné, limitováno velmi omezeným zdrojem dodávek, z podstatné
části ze zdrojů v Rusku (dalším zdrojem zemního plynu pro ČR je i Norsko), ale i absencí většího počtu
importérů nabízejících dodávky plynu pro plynárenské společnosti.
Posuzujeme-li cenovou úroveň v evropském měřítku, pak, jak je patrné z grafu č. 2, celkové zatížení
(např. domácností), včetně uplatňovaných daní
a s ohledem na zdroje dodávek ve srovnání s ostatními státy, je na nižší úrovni. Lze předpokládat, že
může dojít k určitému posunu v tomto cenovém vývoji postupným uvolňováním cenových principů. Již na
základě zkušeností z roku 2005, kdy docházelo ke
zdražování dodávek plynu pro oprávněné zákazníky,
jejichž cena odrážela okamžitý vývoj nákupních cen,
bylo patrné, že je nutné znovu přehodnotit nastavení cenových stropů a tím určitým způsobem pomoci
spotřebitelům v otázce nákladů na pořizování dodávek plynu do období minimálně 100 % otevření trhu,
kdy budou pravděpodobně lepší podmínky pro zvýšení konkurenčních nabídek.
Z tohoto důvodu došlo oproti plánovanému postupu, kdy se pro současnou fázi otevření trhu předpokládalo uvolnění cen konečných dodávek pro všechny oprávněné zákazníky, k podstatné změně.
Energetický regulační úřad přistoupil k určitým
ochranným opatřením a na přechodnou dobu vyhlásil od 1. ledna 2006 regulaci cen konečných dodávek
zemního plynu pro obě skupiny zákazníků, tedy i pro
oprávněné.
L
Roční odběr
v pásmu nad – do
Cena ostatních služeb dodávky
Pevná roční cena
Stálý měsíční plat
za denní
za přistavenou
rezervovanou
kapacitu
pevnou kapacitu
Dálkovod – Charakter odběru Z
Velkoodběratel
* IV. Benchmarking report
Graf 1
Kategorie zákazníků
Dvousložková cena za distribuci
nad 157 500
041,74
45 300,70
x
11,43
43 821,50
655,08
x
708,25
089 122,20
x
nad 52 500 do 157 500
044,52
47 345,20
x
11,43
43 821,50
655,44
x
711,39
091 166,70
x
nad 4 200 do 52 500
059,44
50 101,40
x
11,43
43 821,50
655,89
x
726,76
093 922,90
x
nad 630 do 4 200
075,36
51 485,80
x
11,43
43 821,50
656,45
x
743,24
095 307,30
x
Místní síť – Charakter odběru L
Velkoodběratel
Střední odběratel
Maloodběratel
nad 157 500
041,74
45 300,70
x
04,36
39 181,40
655,08
x
701,18
084 482,10
x
nad 52 500 do 157 500
044,52
47 345,20
x
04,36
39 181,40
655,44
x
704,32
086 526,60
x
nad 4 200 do 52 500
059,44
50 101,40
x
04,36
39 181,40
655,89
x
719,69
089 282,80
x
nad 630 do 4 200
075,36
51 485,80
x
04,36
39 181,40
656,45
x
736,17
090 667,20
x
nad 63 do 630
078,73
57 075,10
x
11,43
43 821,50
657,40
x
0747,56
100 896,60
x
nad 55 do 63
105,98
x
172,40
50,07
x
663,05
7,00
0819,10
x
179,40
nad 50 do 55
105,98
x
158,10
50,07
x
663,05
7,00
0819,10
x
165,10
nad 45 do 50
105,98
x
147,20
50,07
x
663,05
7,00
0819,10
x
154,20
nad 40 do 45
105,98
x
135,50
50,07
x
663,05
7,00
0819,10
x
142,50
nad 35 do 40
105,98
x
123,50
50,07
x
663,05
7,00
0819,10
x
130,50
nad 30 do 35
105,98
x
111,20
50,07
x
663,05
7,00
0819,10
x
118,20
nad 25 do 30
105,98
x
098,80
50,07
x
669,32
7,00
0825,37
x
105,80
nad 20 do 25
105,98
x
086,10
50,07
x
669,32
7,00
0825,37
x
093,10
nad 15 do 20
105,98
x
073,60
50,07
x
669,32
7,00
0825,37
x
080,60
nad 9,45 do 15
105,98
x
060,40
50,07
x
669,32
7,00
0825,37
x
067,40
nad 1,89 do 9,45
118,87
x
045,30
50,07
x
705,94
5,00
0874,88
x
050,30
do 1,89
248,82
x
030,10
20,81
x
821,01
2,00
1097,64
x
032,10
* kategorie maloodběratel – fyzická osoba, jíž je dodáván plyn pro podnikatelské účely a právnická osoba
s ročním odběrem do 630 000 kWh.
* kategorie střední odběratel – fyzická osoba, jíž je dodáván plyn pro podnikatelské účely a právnická osoba
s ročním odběrem nad 630 000 kWh do 4 200 000 kWh.
* kategorie velkoodběratel – fyzická osoba, jíž je dodáván plyn pro podnikatelské účely a právnická osoba
s ročním odběrem nad 4 200 000 kWh.
Za odběrné místo s charakterem odběru Z se považuje odběrné místo, ve kterém bylo v součtu za první
a čtvrté čtvrtletí roku 2005 odebráno 60 % a více ročního odběru roku 2005.
Za odběrné místo s charakterem odběru L se považuje odběrné místo, ve kterém bylo v součtu za první
a čtvrté čtvrtletí roku 2005 odebráno méně než 60 % ročního odběru roku 2005.
Podíl jednotlivých složek v konečné dodávce
zemního plynu pro Domácnosti v roce 2006
Skladování 4 %
Přeprava 2,4 %
Obchod 3,4 %
Distribuce 20,4 %
Místní síť – Charakter odběru Z
41,74
45 300,70
11,43
41,74
45 300,70
04,36
43 821,50
638,92
Místní síť – Charakter odběru L
39 181,40
638,92
Za odběrné místo s charakterem odběru Z se považuje odběrné místo, ve kterém bylo v součtu za první a čtvrté čtvrtletí roku 2005 odebráno 60 % a více ročního odběru roku 2005.
Za odběrné místo s charakterem odběru L se považuje odběrné místo, ve kterém bylo v součtu za první a čtvrté čtvrtletí roku 2005 odebráno méně než 60 % ročního odběru roku 2005.
Pozn.: Podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 12/2005 ze dne
30. 11. 2005, jsou od 1. 1. 2006 chránění zákazníci Pražské plynárenské, a. s., kategorie domácnost a oprávnění zákazníci kategorie maloodběratel rozděleni podle ročního odběru do 13 pásem (doposud 4 pásma), ve kterých jsou stálé platy i jednotkové ceny za odebrané množství stanoveny tak, aby lépe odpovídaly skutečným nákladům
na dodávku plynu jednotlivým odběratelům. Ceník společnosti v úplném znění je k dispozici na stránkách společnosti www.ppas.cz.
1/2006
Komodita 69,8 %
3
Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.
Cestovní kancelář SKITUR
Společnost
obhájila certifikaci systému
řízení jakosti podle normy ISO 9001
V závěru roku 2005 obhájila společnost Informační služby – energetika, a. s. (ISE), významný certifikát na systém řízení jakosti podle
mezinárodní normy ISO 9001. Zeptali jsme se
ředitelky společnosti Ing. Evy Klírové, CSc., na
podrobnosti průběhu auditu.
Paní ředitelko, jak probíhala obhajoba certifikátu ISO?
Systém řízení jakosti
jsme zavedli po asi roční zkušební době v prosinci 2004. Každý rok
musí proběhnout kontrolní audit, kterému
předchází řada interních
auditů. Vždy je nutné
prověřit splnění všech
článků normy ISO 9001
a nesmí přitom dojít
k více než třem vážnějším odchylkám. Nám se
podařilo projít kontrolním auditem bez jediné odchylky. To je také podstatné zlepšení proti loňskému roku, tehdy měl
auditor výhrady ve dvou případech.
Tentokrát bylo prověřováno také naše dislokované
pracoviště na Národní třídě a auditor konstatoval,
že používání systému řízení jakosti je již běžné pro
všechny naše pracovníky. Audit provedla firma
RWTÜV Praha, která je začleněná ve skupině TÜV
NORD patřící mezi tři přední světové auditorské firmy s mezinárodní akreditací pro normu ISO 9001.
Jakou má certifikát platnost?
Kontrolní audit nám umožňuje dále použivat
značku systému jakosti. Získaný certifikát však má
omezenou platnost. Po třech letech musí proběhnout nový certifikační audit, stejně jako na
začátku. Dokumentace systému musí být stále
aktualizována, aby odpovídala skutečnosti. Norma
ISO 9001 zahrnuje celou činnost naší společnosti, mnoho jiných firem má certifikovány jen některé své výrobky.
Co to znamená pro vaše zákazníky?
Naši zákazníci samozřejmě vědí, že máme certifikaci podle ISO 9001. Naše společnost se již od
svého vzniku na konci roku 2000 vždy snažila
o poskytování rychlých a kvalitních služeb, nedošlo tedy k žádnému skoku v jejich úrovni. Usilujeme o stálé zvyšování hodnoty poskytovaných služeb pro své zákazníky v prostředí, kde je silná
konkurence. Certifikace dává našim zákazníkům
záruku a poskytuje jim nezávislou kontrolu.
Pro získání nových zákazníků a zlepšení spolupráce se stávajícími připravujeme sérii odborných
workshopů a setkání s významnými klienty. Chceme, aby zákazníci mohli lépe formulovat požadavky, které na nás kladou, a aby mohli plně využívat
rozsahu nabízených služeb. Dnes se to již projevuje
např. při poskytování konzultací SAP. Nutnou podmínkou pro využívání nejnovějších technologií
v nabídce našich služeb je rozvíjení partnerských
vztahů se společnostmi, které je nabízejí. Vede to
i k rozšíření odbornosti našich pracovníků.
Děkuji vám za rozhovor.
Jan Žákovec
Co čeká v nejbližší době vaši společnost a co
připravujete pro vaše zákazníky?
Proces zvyšování kvality služeb nikdy nekončí.
Jako nejdůležitější vidím v nejbližší budoucnosti
oblast bezpečnosti informačních systémů. Tato
oblast je velmi podceňovaná, protože firmy si neuvědomují cenu informací, se kterými pracují
a nebezpečí, která vyplývají z jejich ztráty.
To, co se snažíme firmám a dalším organizacím
nabízet, je komplexní outsourcing IT, resp. ICT.
Naši stávající zákazníci jsou s touto službou velmi
spokojeni a kromě zvýšení kvality a zastupitelnosti jim přináší i úsporu nákladů. Doufáme, že trend
outsourcingu se rozšíří i do České republiky, kde
je teprve v začátcích.
Prostřednictvím spolupráce se strategickými
partnery chceme dále zlepšovat naše postavení na
trhu informačních a komunikačních technologií
zejména v oblastech, které nám jsou nejbližší, jako
utility nebo městské společnosti, které pracují pro
hl. m. Prahu. Pro našeho největšího zákazníka Pražskou plynárenskou, a. s., budeme zajišťovat přechod všech služeb na jednotlivé členy nově se formujícího koncernu Pražské plynárenské včetně
provozování datového centra.
e-learning je učení budoucnosti
ražská plynárenská se v rámci svých sponzorských aktivit zaměřuje především na dlouhodobé projekty. Spolupracuje tak například s Nadací Naše dítě, Nadací Národ dětem nebo některými
zdravotnickými zařízeními. Přesto se ale nebrání ani
projektům novým – jedním z nich je pokračování
pilotního programu nasazení technologie Microsoft Class Server (MCS) do školské sítě.
Projekt, jehož realizace byla v České republice
zahájena podpisem Memoranda o porozumění,
vznikl jako výsledek spolupráce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a společnosti Microsoft ČR v rámci iniciativy Partneři ve vzdělávání.
Cílem projektu bylo ověřit technologické možnosti navrženého řešení v prostředí základních a středních škol České republiky a současně definovat míru
zájmu pedagogů a žáků o nové, progresivní metody ve vzdělávání. Školám a pedagogům projekt
přinesl možnost bezplatného využití hostovaných
řešení systému vzdělávání po celou dobu trvání jeho
4
pilotního nasazení, a to včetně používání výukového
obsahu určeného k veřejnému sdílení.
E-learning neboli elektronické vzdělávání nabízí
téměř neomezený přístup k informačním a vzdělávacím zdrojům a službám. Kromě jiného výrazně
usnadňuje spolupráci vzdělávací komunity. Zároveň
je dalším z prostředků, které dovolují proces vzdělávání dále kultivovat a rozvíjet, přičemž nelze v žádném případě zpochybňovat význam klasické prezenční výuky, zejména v základních a středních
školách. E-learning navíc zvyšuje efektivitu výuky,
zlepšuje dostupnost studijního materiálu a umožňuje
učitelům individuální přístup ke studentům. Největší výhodou pro studenty, kterou e-learning přináší,
je flexibilita. Zprostředkovává jim školení skutečně
ve chvíli, kdy potřebují. Stačí spustit počítač a začít.
Pilotní nasazení e-learningového řešení Microsoft
Class Server probíhalo v období od začátku října
2004 do konce srpna 2005. Protože se projekt setkal s příznivým ohlasem, byla domluvena spolupráce
S novým kalendářním rokem přichází období,
kdy si nejen stanovujeme cíle pro nový rok,
děláme různá předsevzetí. Plánujeme nejen
povinnosti, ale pomýšlíme i na příjemnější aktivity, jako je odpočinek, a jak v novém roce naložíme s dovolenou.
V naší nabídce poskytovatelů výhod nabízíme nového poskytovatele, který vám umožní
splnit vaše představy o dovolené, nebo alespoň
poskytne inspiraci, jak a kde je možné dovolenou trávit. Vzhledem k tomu, že zima je v plném
proudu, cestovní kancelář SKITUR vám jistě
poskytne dovolenou na lyžích podle představ
každého. O více informací ohledně zájezdů
a cestovní kancelář SKITUR jsme požádali pana
Švarce, majitele CK.
Zimní nabídka je velice pestrá, ale nebude dlouho
trvat a začne letní zájezdová sezona. Co nabízíte na
léto?
Již jsem zmínil, že se specializujeme na aktivní
dovolenou, proto v ostatních obdobích organizujeme
cykloprogramy v ČR a Evropě jak pro rodinnou
dovolenou, tak pro náruživé cyklisty a cykloturisty.
Turistům přijíždějícím do České republiky nabízíme kromě ubytování také transfery, okružní jízdy
v Praze i do ostatních turisticky atraktivních míst
České republiky, jako jsou: Karlštejn, Konopiště,
Terezín, Č. Krumlov, Telč. Sportovně založeným
jednotlivcům i skupinám nabízíme exkluzivně cyklookruhy v Praze nebo blízkém okolí. Kdo hledá více
adrenalinu, nabízíme rafting v Trojském kanále.
Jak je to u vaší cestovní kanceláře s dopravou, zajišťujete dopravu, případně může klient využít vlastní?
Samozřejmě lze využít vlastní dopravy, vše záleží na požadavcích klienta.
Naše CK zajišťuje jakoukoli dopravu, počínaje
nízkonákladovými letenkami, přes pronájem mikrobusů i s řidičem. Větším skupinám nabízíme
kvalitní autobusovou dopravu včetně lehátkových
autobusů. Pro náročnější přepravy lze použít univerzální přívěs na přepravu jízdních kol a lodí.
Dobrý den. Pane Švarci, řekněte nám
nejdříve něco o vaší cestovní kanceláři, na jaké zájezdy se specializujete?
Cestovní kancelář SKITUR na českém trhu působí od roku 1990 a je jednou ze zakládajících členů Asociace
českých cestovních kanceláří a agentur. Specializujeme se na zimní pobyty, cykloturistiku a letní pobyty na
horách. Menším skupinám a firmám
nabízíme dovolené na míru podle přání zákazníků.
Naše cestovní kancelář se řídí heslem: Když dovolená, tak aktivní!
Pražská plynárenská a její dceřiná společnost ISE pomáhá školám se vzděláváním studentů
P
Pro lyžování v Čechách je možné využít naši horskou chalupu v jihozápadní části Šumavy, nedaleko Churáňova. Je to ideální místo na běžky a turistiku. 2 km od lyžařského a turistického centra
jihozápadní Šumavy – Zadova.
mezi společnostmi Microsoft ČR a S-COMP Centre CZ, jejímž cílem bylo vytvoření cenově dostupného řešení MCS pro segment základních a středních škol.
Konfigurace navrženého systému musela mimo
jiné splňovat přísné požadavky na stabilitu, bezpečnost provozu, rychlý přístup k datům, rozšiřitelnost řešení o další servery atd. Firma S-COMP
Centre CZ proto zahájila jednání s firmou ISE, která je dceřinou společností Pražské plynárenské,
čímž došlo k dohodě, že technologické centrum
bude umístěno v serverovém centru firmy ISE.
Serverové centrum totiž splňuje bezpečnostní podmínky pro provoz serverů, tj. podmínky na bezpečnost ochrany zařízení proti mechanickému
poškození, fyzickému zcizení dat, požární ochrany
zařízení apod. Dále je zabezpečena ochrana na aplikační vrstvě celého systému, tj. prvky bránící útokům zvnějšku.
rr
Je leden, to znamená že je velice aktuální dovolená
na lyžích, plno klientů zvažuje nabídky různých
cestovních kanceláří, čím je zajímavá vaše nabídka?
Pokud klient vyhledává výjimečné lyžařské vyžití, jsme schopni mu vyhovět zrovna jako méně
náročnému klientovi, který dává přednost třeba
českým horám.
V zimě nabízíme lyžařské pobyty ve více než 60
alpských střediscích (Francie, Itálie, Rakousko, Švýcarsko) včetně helikoptérového lyžování v Itálii
a Kanadě pro náročné lyžaře.
Další zajímavostí v naší zimní nabídce jsou střediska Cervinia-Zermatt na italsko-švýcarském
pomezí. Francouzské středisko Vald’ Alloss – Praloup (1500 m n. m–2600 m n. m.), patřící do horského masivu jižních Alp, lyžařům poskytnou nejen
170 km sjezdových tratí všech stupňů obtížností
a neomezeným výběrem volných terénů, ale hlavně skvělou cenu. Splní proto požadavky každého
lyžaře a snowboardisty.
Kudrna, s. r. o.
Cestovní kancelář Kudrna – klub
cestovatelů a romantiků, je cestovní kancelář outdoorového typu, upřednostňující aktivní typy zájezdů. Nabídková škála je tvořena 6 typy zájezdů: poznávací,
»bicyklovky«, »horodolky«, »vodomilky«, lyžařské
a speciální (např. »muzikovky« se známými zpěváky,
kulinářské…). Dominují poznávací, cyklistické a horské zájezdy. Podle destinace převažují zahraniční
cesty před tuzemskými
akcemi, které ale dotváří
celkový profil klubu. Prioritními jsou evropské
země, zvláštní pozornost
patří Balkánu, evropskému Východu, Skandinávii
a zemím keltské kultury.
Specifikem zájezdů jsou
téměř výhradně noclehy
pod stanem, ale také převážně zajištěná polopenze formou polní kuchyně.
Poskytované slevy pro držitele Zákaznických karet
CityPower Pražské plynárenské: sleva 4 % z ceny
zájezdu organizovaného společností Kudrna, s. r. o.
Kudrna, s. r. o., Bašty 2, 602 00 Brno
Telefon: 542 120 138
www.kudrna.cz • e-mail: [email protected]
Periscope Skandinávie,
s. r. o.
Na závěr nám prosím řekněte, kde je možné získat
více informací o vaší cestovní kanceláři, případně
kde je možné vás navštívit?
Centrála naší cestovní kanceláře se nachází
v Praze 4, v Matěchově ulici 18,
(600 m od metra C Budějovická).
Tel./fax: 241 440 126, 241 440 133,
e-mail: [email protected].
Pracovní doba: Po–pá 9.00–18.00 hod.
Naši novou prodejnu zájezdů naleznete
v Praze 2, v Sokolské ulici 56,
Tel./fax: 224 266 879.
Pracovní doba: Po–Pá 9.00–17.30 hod.
Více informací můžete získat
na www.skitur.cz
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho spokojených klientů.
Zuzana Floriánová
Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže s cestovní kanceláří SKITUR na straně 11.
Na vylosované výherce čekají zajímavé ceny.
Naše čtenáře upozorňujeme na to, že se zákaznickou kartou CityPower Pražské plynárenské,
mají u cestovní kanceláře SKITUR slevu na zájezdy 5–8 % a 10% slevu na ubytování
v horské chatě na Šumavě a v penzionu v Praze.
1/2006
Novinky u poskytovatelů
výhod pro držitele
Zákaznické karty Pražské
plynárenské, a. s.
Je největší kancelář specializovaná na země Skandinávie (zvláště Norsko
a Island), Pobaltí (Litva,
Lotyšsko, Estonsko) a Petrohrad. Do těchto zemí
máme nejširší nabídku zájezdů na trhu s ubytováním
ve stanech, chatách i kvalitních hotelech. Pro individuální klientelu zajišťujeme trajektové lístky, nebo
leteckou dopravu s půjčením auta na místě, ubytování ve vybraných lokalitách. Pro rok 2006 zavádíme
garantované odjezdy individuálních okruhů, a to jak pro
turisticky laděné zájezdy, tak pro klasické poznávací.
Poskytované slevy pro držitele Zákaznických
karet CityPower Pražské plynárenské: sleva 3 %
z ceny zájezdů uvedených v katalogu. Slevy lze
kombinovat, maximální výše slev je 2 500 Kč/osobu
či 7 000 Kč/rodinu.
Náš partner v Praze, kde lze zakoupit zájezd
a uplatnit slevu, je CK KIWI, Jungmanova 23
Tel.: 281 960 214
Periscope Skandinávie, s. r. o.
Radnická 1, 602 00 Brno
Tel.: 542 213 346 • www.periscope.cz
e-mail:Skandiná[email protected]
Aktuální informace o Zákaznické kartě a přehled
poskytovatelů výhod naleznete na www.ppas.cz,
www.citypower.cz
nebo v letáku v našich obchodních kancelářích.
Přejeme vám hodně zábavy a příjemných zážitků
s vaší Zákaznickou kartou PP, a. s.
Připravuje Zuzana Floriánová
5
Záhadno a tajemno je zřejmě to, co si s grafikem a malířem Jiřím Anderlem spojíte nejvíce. Za tvářemi portrétů z jeho obrazů je víc než lidská podoba, detaily pleti
i očí vykreslují i něco dalšího, než jen zachytila ruka
umělcova. I jeho dům vedle hřbitova U Matěje – ta
atmosféra je slovy nevylíčitelná. Jiří Anderle nás vede
od vrátek zadem přes zahradu do svého ateliéru. Usedáme ke stolu zaplněnému vším, co umělec ke své práci potřebuje. Kolem nás stohy knih, krabice s tubami
barev, papíry, časopisy, o stěny opřená plátna s obrazy
hotovými i nedokončenými. Venku se šeří, Jiří Anderle nalévá voňavou slivovici a začíná vyprávět. Fotograf
se musí spolehnout na světlo svého blesku, protože
rušit náladu téhle černé hodinky by bylo hříchem ne
malým, ale velkým.
Černá hodinka
s Jiřím Anderlem
psali jsme citáty antických hrdinů – teď si napíšeme něco z Lenina. A ozvalo se – NIKDY. Nastalo ticho. To NIKDY zůstalo trčet pod stropem.
Zvedl se jeden kluk, o kterém jsme věděli, že
nepatří mezi nás. Že jde k řediteli a že se to
musí oznámit. Jako zmrazení jsme čekali, co se
bude dít. Profesor, kterého jsme milovali, měl
hlavu v dlaních. Kouká před sebe, když vtrhnul
do třídy ředitel Solar s tím chlapcem. Všichni
jsme vstali. Co se tady stalo? – spustil na nás
ředitel velitelsky. Pan profesor Landa vstal
a s úsměvem říká – vlastně nic, pane řediteli.
Tady Hustoles řekl: „Daňku, půjč mi pero!"
A Daněk zakřičel: „Nikdy!" Že je to tak, pánové?
A my na to, že ano. Jednohlasně. Tam jsme
složili zkoušku morální zdatnosti.
narodil 14. září třicet šest. Paní továrníková jí
potom jednou povídala, že je s ní neobyčejně
spokojená, aby se nevdávala a zůstala u ní. Ale
přišel duben a maminka jí řekla: „Milostivá paní,
já se vdávat musím.“
Jak vlastně vaše maminka vzpomínala na rodinu
továrníka Otty?
Nás se ty pozdější myšlenkové přemety
netknuly. Maminka mi vždycky říkala – já vím
svý, ke mně se vždycky chovali nóbl. Učila se
od nich takové ty zásadní věci. Že se nekřičí, že
se mluví potichu, pomalu, zřetelně. Ale abych
se vrátil k tatínkovi a mamince. Maminka kladla důraz na to, že jsem dítě veliké lásky. On to
byl hezký člověk, můj táta Adam. Nikdo netušil, že má po svatbě vyměřeno jen šest let života. Protože tehdy nebyla tuberkulóza nemoc
vyléčitelná. Zemřel v roce 1943.
Nebylo to pro maminku snadné. Byla válka…
Nám situaci usnadňovalo, že jsme stále bydleli v domě u dědy a babičky. Na vesnici se i za
války žilo snadněji. Vždy bylo co jíst. Ale v žádném luxusu jsme nežili. K Vánocům jsem dostal
brusle, ale brusle nějaké předválečné po klukovi
ze sousedství. Maminka mi upletla rukavice
a šálu, dostal jsem nějaké tužky, jablka. Pohádka dětství, kdy jsem byl hrozně šťastný. Měl
jsem štěstí, že do mého života vstoupil otčím.
To byl pavlíkovský holič a kadeřník. Tito lidé
mají výsadu, že musejí vycházet s lidmi. Oni
věděli, že mi musejí dávat určitou volnost, že si
rád čmárám. Ale na druhou stranu si oba říkali – vždyť ten kluk nepozná, co je to práce. Tak
jsem o prázdninách musel den co den do oficíny. Každý den jsem poctivě mydlil pány před
holením. V dámském oddělení jsem zase připravoval zákaznice na ondulaci nebo když mě
Vracíte se rád tam, kde jste se narodil, kde jste
vyrůstal?
To je místo, které je nezastupitelné. To jsou
ty staré ploty, které postupně mizí, stromy, které mě znají jako dítě, kdy jsem kolem nich chodil do školy s brašnou, s dřevěným penálem,
s břidlicovou tabulkou. Vím, že kolem těch stromů chodila babička i děda. Člověk by se měl vracet do minulosti a vracet se ke kořenům. Člověk si myslel, že to tak bude pořád. Iluze dětství
a zastaveného času.
To bývaly večery bez televize. Černá hodinka, vyprávění… Myslíte, že to ještě dnes někoho zajímá?
Přesně dodnes vím, jaké to bylo. Bývávalo to
touhle dobou, před Vánocemi nebo po nich,
kdy se stmívá. Babička nakrmila a zahnala slepice. Pak přišla domů a zatopila, když předtím
nařezala třísky. Podpalovat oheň v kamnech,
to býval rituál. Zvláštní borovicová polínka plné
smoly. Podpalovalo se třískou, kterou si děda
také připaloval dýmku, když třísku prostrkoval
otvorech v dvířkách kamen. Snášel se soumrak,
v místnosti bylo slyšet tikot natahovacích hodin.
Protože nebyla televize, tak každá
věc, o které se mluvilo, se mohla
stát neuvěřitelnou. Nebo se při draní peří četly romány. Ty vycházely
v novinách na pokračování a lidé
si je vázali. To bylo do té doby,
než přišel vizuální teror televize,
jak tomu říkám. U sedláka, kde
jsme měli holičství, byl první televizor, ještě kombinovaný s rádiem.
Netušili jsme, co se z toho za
padesát let vyvine. Proč najednou
lidé dělají to, co dělají. V televizi
dostanete ránu a nikomu se nic
nestane a mnozí si myslí, že i ve
skutečném životě lze někoho praštit a on se hned zvedne jako v akčním filmu. Kupodivu se ale setkávám v mém rodném Pavlíkově
s dětmi, které se proti tomu vizuálnímu teroru bouří…
6
Jak jste se v pubertě bouřil vy?
Vzdor je přirozená věc. Bez vzdoru nemůže
malíř existovat. Mít čemu čelit je dar. Mnoho věcí
vznikalo ze vzdoru. Máme čemu čelit? Vizuální
pakultuře. Rozvráceným hodnotám. Dřív jsme
čelili demagogii svěrací kazajky totality. Četli
jsme Verlaina, Baudelaira. Měli jsme svoji skupinu kluků, kam jsme nikoho nepustili. Byli jsme
vzdorovití, ale neokázale. Pokusím se to stručně ilustrovat velkým příběhem. Na hodině krásného písma jsme psali citáty. Profesor Landa,
který nás učil psát ozdobnými pery, nám řekl –
Jaké jste měl dědečky a babičky?
Já jsem viděl kolem sebe jen samou dřinu.
Můj táta byl z Chodska, to jméno Anderle asi
pochází z dob, kdy se ze západu prosekala ta první cesta od Regensburgu. Tam ve Švábsku je
hodně Anderlů. Díly na Klenčí, odkud pocházel,
tam se lidé jen dřeli. V Pavlíkově u Rakovníka,
odkud pocházela moje maminka, to bylo to
samé. Od rána do pozdního večera těžká dřina.
Maminka poznala tatínka v době, kdy vařil mýdlo ve fabrice Otta v Rakovníku. Maminka zase
spravovala domácnost právě u továrníka Otty.
V Rakovníku se chodilo korzovat
na rakovnické náměstí a tam potkala mého tátu Adama. Potom přišel Štědrý večer v roce třicet pět
a továrníkovi odjeli do Prahy.
Maminka mi vyprávěla, jak v přepychovém voze Praga nebylo topení, a tak balila panu továrníkovi
nohy do deky. Protože byly závěje,
tak nemohla ten večer sedm kilometrů do Pavlíkova a zůstala ve
vile. A taky někdo musel vilu hlídat.
Byly tam ten večer dvě. Ottovi měli
ještě vychovatelku, Němku, ta učila továrníkovy děti německy. K večeru je přišli navštívit jejich mládenci. Pak přišla ta atmosféra večera…
Jednou mi maminka řekla – já se ti
musím k něčemu přiznat. Ty jsi byl
počatý na Štědrý večer třicet pět
ve vile továrníka Otty. Já jsem se
dámy volaly – Jiříku, tady mě to pálí, tak přiběhnout a vyfouknout páru. Proto to mé zaujetí lidskou tváří. Já jsem totiž těm chlapům hleděl zblízka do tváře. Věděl jsem, kde má legionář
pan Bureš bradavici. Ti legionáři…to byla krása. Otčím hrál na housle, proto mě v umění
podporoval. Ale současně s tím mě rodiče vedli i k tomu, abych poznal opravdovou dřinu. Na
jaře nebo po dešti jsme vyjížděli na pole sbírat
kameny. Jako malý kluk jsem dával šutráky do
košíku a vysypával do dolíků kolem cest. Nebo
když nám hajný povolil vykácet souše za vesnicí v lese. To byla strašná dřina. Nebo chmel.
Byla to také nesmírná dřina, ale jako děti jsme
si mohly vydělat. Nedokázal jsem to, co moje
babička – že načesala za den čtyřiadvacet věrtelů. Já jich schvácený načesal jedenáct, ale
měl jsem jedenáct korun, což byly tehdy velké
peníze. To bylo dětství vesnického kluka. Z pohledu dnešních dětí nepochopitelné. Tolik dřiny. Ale
je to dobře.
Pokládáte si někdy otázku, jak by se vyvíjel svět, jak
by se vyvíjel váš život, kdyby se v určitém okamžiku
nestalo to, co se již stalo?
To je vždy, když člověk čte dějiny. Stále si
říkáte – kdyby. Naše generace stále nesla bolestivě to, že když končila válka, tak věci šly tak, jak
šly. Ale kde by byla naše země, kdybychom přijali Marshallův plán, kdybychom nepřijali diktát Sovětského svazu… To jsou drásající kdyby.
Kdybychom šli po válce dál plynulým vývojem,
jak bychom žili dnes? Takové kdyby nás pronásledovalo celou dobu dospívání. Dodnes se
z toho nemůžeme vylízat. Tato země má fatálně těžkou minulost, kterou nikomu nevysvětlí-
Jiří Anderle *14. září 1936 v Pavlíkově u Rakovníka
1951–1961 studuje v Praze na Vyšší škole uměleckého průmyslu a na Akademii
výtvarných umění malbu a grafiku • 1961–1969 je činný v Černém divadle Jiřího Srnce. Se souborem cestuje po Evropě, Austrálii, Africe a Americe • 1966 první samostatná výstava v Oblastní galerii Liberec a v Galerii na Karlově náměstí v Praze, účast
na výstavě pořádané ke kongresu AICA v Praze »Aktuální tendence českého výtvarného umění« • 1967 poprvé se účastní mezinárodního bienále grafiky v Lublani. První samostatná výstava v zahraničí: Galerie im Centre Göttingen • 1969 poprvé získává ceny na mezinárodních bienále grafiky Krakov a Lutych, účast na výstavě
»Pocta Albrechtu Dürerovi k 500. výročí narození« – Společnost Albrechta Dürera
Norimberk • 1969–1973 asistent profesorů Jiřího Trnky a Zdeňka Sklenáře na VŠUP
Praha • 1981 grafiky z cyklu Iluze a realita získávají Grand Prix na bienále v Lublani • 1982 obrazy ze stejného cyklu jsou vystaveny v Centrálním pavilonu bienále
v Benátkách na tematické výstavě »Umění jako umění – trvání díla«, Švédské národní muzeum Stockholm vystavuje retrospektivu jeho grafického díla • 1983 účast na
1/2006
výstavě »Česká kresba 20. století« v Centre Georges Pompidou v Paříži • 1984 další
prezentace Anderleho díla v Centrálním pavilonu bienále v Benátkách na tematické výstavě »Umění v zrcadlení« • 1995 Národní galerie v Praze vystavuje v Paláci Kinských retrospektivu grafiky a kresby • 1996 retrospektiva malby v Císařské konírně
Pražského hradu • 2000 výstava »Na závěr milénia« v Kongresovém centru v Praze.
Jiří Anderle žije a pracuje v Praze • 2003 Slavnostní otrevření Galeire Anderle v Pelléově vile v Praze 6. Expozici tvoří dialog 250 afrických artefaktů s retrospektivou
díla. J. Anderleho
Zastoupení ve sbírkách (výběr): Amsterdam, Stedelijk Museum – Berlin, Nationalgalerie – Bruxelles, Musée de l'Art Moderne – Firenze, Galleria degli Uffizi – Köln,
Wallraf Richartz Museum – Ljubljana, Moderna galerija – London, The Victoria and
Albert Museum – New York, The Museum of Modern Art, The Metropolitan Museum of Art – Paris, Centre Georges Pompidou, Musée National de l'Art Moderne –
Praha, Národní galerie – Wien, Albertina – Washington, Library of Congress, National Gallery atd.
7
jsem s tímto faktem denně konfrontován. Vždycky jsem to ale zavrhl. Říkal jsem si – nebuď srab,
kdyby utekl každý, kdo by tu zůstal.
Naše Černé divadlo začínalo Na Zábradlí. Garderobiérku nám dělala Olinka, první žena Václava Havla. Vašek tam dělal kulisáka, od té doby
jsme se začali kamarádit. On na to měl rčení:
„Proč já bych utíkal. Ať odejdou ti, kteří nás do
toho maléru dostali. Já odcházet nebudu." I to
člověk musel řešit. Když jsme jako Černé divadlo někam přijeli a přišli za námi Češi, třeba
v Austrálii, na první pohled šťastní, spokojení.
Ale když roztáli, tak jsme poznávali, jak velký je
jejich stesk po domově. Možná nové generace
mají jinou mentalitu. My ale měli a máme své
kořeny asi hluboko zapuštěné.
te. Třeba v Dánsku, kde jsme byli s Černým divadlem, tak nám říkali – co si stěžujete, máte v Praze krásná divadla, dali jste světu tolik velikánů
– Dvořáka, Smetanu. My jsme ale říkali – víte,
my žijeme ve strašné nesvobodě. Víte vy, co je
to uliční důvěrník, který na vás všechno donáší? Oni koukali, oni to nechápali. To je nesdělitelné. Jako dnes patnáctiletý člověk nepochopí
Tuzex. Když jsem v roce 1951 začal chodit do vyšší školy uměleckého průmyslu, ještě běžely politické procesy. Místo výuky nám ve školním rozhlase pouštěli přenosy ze soudní síně, kde řval
prokurátor Urválek. Snad proto jsme se vnitřně
vzbouřili. Žili jsme kulturněji. Obrátili jsme se do
sebe. Každý z nás hledal únikové cesty, víc jsme
četli. U spolužáka Kováře byl každý, kdo neznal
Baudelaira a jeho Květy zla, blbec.
Což jste asi být nechtěl.
Jistě, já jsem nechtěl být blbec. Tak jsem se
sháněl po Květech zla, přečetl jsme si Nezvalova Edisona, Apolinaira a tak dále. Pak jsem už
sám chodil po antikvariátech a hledat literaturu. Víte, když nás chtěli kantoři seznámit s uměním 20. století, museli knihy nosit z domova, protože ve škole ty knihy nebyly. Picasso, Gauguin,
van Gogh. Každý večer jsem seděl u rádia
a věděl jsem, že ve středu vysílá Frankfurt hudbu 20. století. Tak jsem poznával Weberna,
Stockhausena, Luigi Nono a další.
Byl jsem z generace odchované jazzovou
muzikou. Tu hráli na krátkých vlnách, dodnes
vidím na stupnici ty metry – na 41 nebo 31 metrech. Vysílač Tanger a Thessalonniki. Hrávaly
tam bigbandy a malé jazzové skupiny, věděl
jsem, co nahrává Mulligan, Count Basie, Louis
Armstrong. Žili jsme sice za železnou oponou,
ale nebyli jsme neinformováni. Možná jsme
byli více informováni než ti kluci na Západě,
kteří to měli denně.
Kde jsou vaše osobní kdyby?
Uvědomuji si kladné stránky svého osudaběhu. Kdyby se nenašel třídní učitel Mostecký
na měšťance, tak bych skončil jako malíř pokojů v Pavlíkově u Rakovníka. Všichni ostatní kluci šli buď na horníka, nebo do JZD. Ale pan učitel řekl – ne , ty máš talent, ty půjdeš do Prahy
studovat malířství. Ty výhybky mého osudu
přehodil on. Z těchto šťastných zřetězení se
sestává život.
V nově otevřené Galerii Smečky
najdete perly české koláže
Hřbitov za zdmi vašeho domu a vaše obrazy – nemají
něco společného? Nechci použít slovo »záhrobí«, ale
vy asi hledáte v těch obrazech minulost.
To byl cyklus, který jsem udělal v roce 1982.
Jak reagovat na to, v čem jsme žili, v tom temnu? Objevil jsem v jednom pražském antikvariátu fotografii vojáka a snažil jsem se vejít do
oblasti, kam fotoaparát nemůže. Vojáky jsem
svlékl a namaloval jsem jejich příběh. Co se
s nimi asi mohlo stát. To ale stále zřejmě neodpovídá na otázku, proč mne přitahuje minulost.
To je vlastně ta stále přitahující otázka – co tady
bylo? Co bylo zde, kousek ode mne, v Šáreckém
údolí? Tady kdysi pobíhali Keltové, kteří nám
zanechali krásné skalní rytiny. Já se pohybuji ve
vizích do budoucnosti, ale minulost mě stále
láká. Jak to namaloval už Gauguin – co jsme,
odkud přicházíme, kam jdeme…
Chtěl jsem někdy emigrovat?
Ne, ale myslel jsem na to, pochopitelně. Byl
Galerie Smečky
Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1
Otevřeno: úterý–sobota: 12–19.30 hodin
Tel.: 222 210 268 • e-mail: [email protected]
www.galeriesmecky.cz
Galerie Smečky
galerie. V podzemních prostorách ji doprovází výstava souboru neznámých
koláží Jiřího Koláře ze znovuobjevené publikace FIT Prague 1970. „První
výstava v Galerii Smečky názorně předvádí, jaké cenné akvizice se v souboru koláží Pražské plynárenské nalézají. Zároveň je určitou společnou poctou oběma vystavujícím, nedávno zesnulým umělcům, kteří se do oboru koláže jako výtvarného prostředku
příznačného pro dvacáté století, v českém prostředí zapsali snad nejvýrazněji a posunuli ji vlastním směrem o notný
kus cesty dál,“ řekla při zahájení kurátorka výstavy PhDr.
Marie Klimešová.
Pavel Hrabica • Foto: Petr Hejna
jž • Foto Petr Hejna
Jak často čtete časopis (vyjádřeno v %)
Občas 23 %
Poprvé 5 %
Pravidelně 72 %
Primátor Prahy Pavel Bém, garant výstavy Jaroslav Kořán, ředitel společnosti Gallery
a generální ředitel Pražské plynárenské Milan Fafejta slavnostně otevírají
Galerii Smečky a zahajují první výstavu
ražská plynárenská, a. s., otevřela 8. prosince 2005 v ulici Ve Smečkách
v Praze 1 nové kulturní, společenské a propagační středisko. Jeho součástí je Galerie Smečky, jejímž hlavním cílem je postupně veřejnosti představit unikátní sbírku české koláže, kterou Pražská plynárenská vlastní. Společnost se od 90. let minulého století soustřeďuje na poválečnou tvorbu, především
na nejvýznamnější a nejznámější domácí autory, pro které byla právě koláž typickým a hlavním projevem. Kromě reprezentativního souboru koláží Jiřího Koláře zahrnuje sbírka Pražské plynárenské díla Ladislava Nováka, Karla Trinkewitze,
Adolfa Hoffmeistra, Eduarda Ovčáčka, Libora Fáry, Běly Kolářové, Čestmíra
Kafky, Josefa Hampla, Věry Janouškové, Ivo Medka, Jaroslava Vožniaka, Josky Skalníka a řady dalších umělců. Vydatným pomocníkem v odborně fundovaném budování tohoto konzistentního přehledu českých kolážistů je Pražské
plynárenské od samého počátku až do současnosti společnost Gallery, vedená Jaroslavem Kořánem. Kolekci v současné době tvoří přes 250 exponátů.
Pro provozování galerie a společenského střediska bylo vytipováno a získáno do dlouhodobého pronájmu přízemí a suterén domu Ve Smečkách 24,
který je ve vlastnictví Městské části Praha 1. Galerie splňuje všechny požadavky na podobná zařízení, je vybavena vhodným vytápěním a regulací vlhkosti i kvalitními světelnými podmínkami, které vyhovují přísným parametrům
na profesionální péči o umělecké předměty z papíru. Koláže ze sbírky Pražské plynárenské jsou na místě přístupné k nahlédnutí jak laické veřejnosti, tak
ke studijním účelům pro odborníky, plánují se zápůjčky jednotlivých děl i celých
souborů pro výstavy mimo galerii. Součástí galerie se výhledově stane postupně budovaná knihovna s knihami a katalogy, věnovanými koláži. Sousedství
divadla Činoherní klub umožní v budoucnu pořádat některé společné akce.
První výstavou v Galerii Smečky je expozice děl dvou snad nejvýraznějších
postav české koláže – mezinárodně uznávaného a po celém světě vystavovaného Jiřího Koláře a jeho mladšího souputníka Ladislava Nováka. Výstava
s názvem »Znovu spolu« potrvá do 30. března 2006 a je umístěna v přízemí
P
Pro čtenáře je velmi zajímavé (vyjádřeno v absolutních hodnotách)
200
180
Jak jste hodnotili náš časopis
160
140
Od začátku října do 18. listopadu 2005 probíhala anketa časopisu U Plynárny 500. Redakční rada časopisu zajímá, jak vy, naši čtenáři, časopis
hodnotíte, co se vám líbí, a co naopak nelíbí, a také jsme vám dali prostor pro připomínky a náměty na články, které byste si v našem časopise rádi přečetli.
120
Ankety se zúčastnilo celkem 241 z vás a vaše náměty byly opravdu zajímavé. Z hodnocení vyplynulo, že nejoblíbenější jsou rubriky »Aktuality«, »Historie«, »Soutěže« a »Technika«.
Všem, kteří nám poslali vyplněné anketní lístky, velice děkujeme a budeme se snažit na základě vašich připomínek a námětů kvalitu časopisu zlepšovat. Slíbili jsme vám, že 5 z vás odměníme pěknými dárky od Pražské plynárenské, a. s.
40
Sekretariát redakční rady vylosoval:
Petr Laurich, Praha 8, Iveta Broncová, Praha 10
Miroslav Pejšek, Praha 4, Monika Holá, Praha 9
Ing. Milan Pudelka, Praha 10
Gratulujeme!
8
100
80
60
20
0
185
130
61
76
89
Aktuality
Dění v PP, a. s.
Rozhovory s akcionáři
Rozhovory s vedením společnosti
Návštěvy u zákazníků a starostů
Technika
154
139
149
109
179
161
Zákaznické karty
Rozhovory se známými osobnostmi
Pomáháme podporujeme
Historie
Soutěže
1/2006
Jaroslav Kořán a generální ředitel Národní Galerie Milan Knížák v rozhovoru
nad vitrínou s publikacemi Gallery
9
O lampářích aneb Jak se dříve »přisluhovalo«
lampám pouličního osvětlení
mají při tom hlídačové rychle choditi a pokud možno, vyhýbati se chodníkům. Lucerny rozsvěcují se
z dola bez žebříku. Pakli se žebříku užíti musí, aby
se plameny, které špatně hoří, propravily, anebo při
ujímání plamenů a při čištění luceren, ať se žebřík
nosí přímo vzhůru, jak náleží, i ať se dává pozor, aby
se nikomu z mimojdoucích neublížilo.
§. 7. Zápověď v čas služby kouřiti tabák.
Zapovídá se přísně, aby nikdo v čas služby nekouřil tabáku ani cigár. Ve strážnici dovoluje se kouřiti
jen do 10 hodin.
§. 10. – Kterak se náležitě chovati na strážnici.
Na strážnici mají se hlídačové mravně a slušně
chovati, všelikého sporu mezi sebou se vystříhati
a jeden druhého neurážeti. Domnívá-li se který
strážník, že může sobě spravedlivě na jiného strážníka stěžovati, ať to oznámí dozorcovi a od něho
ať očekává pomoc. Přísně se zapovídá, aby někdo
v takových příčinách sobě sám napomáhal.
Hlídačové mají také každého času střízlivi býti,
aby se jich každou chvíli mohlo užívati ke službě.
§. 1. – Povinnosti služební
Služba hlídačův luceren při veřejném osvětlování záleží v tom, aby
každého dne lucerny plynové čistili
a času nočního jim přisluhovali, každý hledě sobě luceren, které jsou
jemu přikázány, a jichž počet nejvýše na 60 jest ustanoven.
Aby se tato služba v čas a náležitě
vykonávala, z toho hlídači budou odpovídati dozorcům osvětlování veřejného a řediteli obecní plynárny, a dle
případnosti jeho příručnímu, a jakožto podřízení povinni jsou těmto svým
nepostředním představeným prokazovati úctu a poslušenství bez výminky. Rada městská král. hlavního města Prahy jest úřadem služebním
a rozhoduje, má-li se který hlídač přijmouti nebo propustiti.
§. 4. – Pravidla, když se lucernám
přisluhuje.
Když se v noci přisluhuje lucernám,
10
Hospodářský úřad kr. hl. města Prahy
zase na Pražských obecních plynárnách požaduje v dopise z 19. 8. 1905
zajištění obsluhy osvětlení pisoáru:
V nově zřízeném záchodku veřejném
s pissoirem u tunelu Vyšehradského,
zavedeno jest plynové osvětlování.
Poněvadž následkem pokročilé doby
nutno rozsvěcování a shasínání plynu
opatřiti, žádá tímto hospodářský úřad, aby
řiditelství plynáren, tak jako v ostatních
veřejných záchodcích, dalo obstarávati
rozsvěcování a shasínání plynu tamním zřízencem, jemuž uloženo jest míti péči
o osvětlování ulic v nejbližším okolí.
Rudolf Novák • Foto archiv a F. Bučina
Obr. 2, 3 – Obsluha a údržba plynových pouličních lamp
Dokončení příště
Proč zemní plyn nevoní
Rébus
Uniká-li někde plyn, náš nos hned dostane signál – tady něco není v pořádku. Nepříjemný zápach nás okamžitě vyburcuje k činnosti. Jenže pravda je taková, že většina zemního plynu, který se ve světě vytěží, je ...(tajenka rébusu).
A právě proto se do něho kvůli bezpečnosti přidávají ...(tajenka hřebenovky). Tomuto procesu se říká odorizace.
Hřebenovka
Legenda:
01. opak dobra
02. 1000 kg
03. vodní hra s míčem
04. opak k »měkká«
05. v hudbě jasně, čistě
06. mláďata tura
domácího
07. vak s mléčnými
žlázami (u krávy)
08. otcové (hovor.)
09. opak k »těžko«
10. úzká, málo prostorná
11. skupina tří hráčů
12. zručný kouzelnický
kousek
13. druh slona
Nezapomeňte uvést výrazné označení
»Soutěž 1/2006«
a svoji zpáteční adresu i telefon.
Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
a) 2003
b) 2004
c) 2005
1. V rámci liberalizace trhu se zemním plynem
v České republice se od 1. ledna letošního roku
stali oprávněnými zákazníky:
a) odběratelé zemního plynu v kategoriích
Velkoodběratel a Střední odběratel
b) všichni odběratelé zemního plynu kromě
domácností.
c) všichni odběratelé zemního plynu
Správné odpovědi z č. 11/2005:
1b) Televizní pořad »Hledání ztraceného času« se
doposud věnoval plynárenské historii 6 ×
2a) Vozidlo Pražské plynárenské, vybavené přístroji,
detekujícími úniky zemního plynu je Fiat Doblo
3c) Staronová synagoga je zásobována teplem
z plynové kotelny, která se nachází v podkroví
Židovské radnice
2. Galerie Anderle v Pelléově vile v Praze 6 byla
otevřena v roce:
Výherci z č. 11/2005: Růžena Šustová, Praha 9,
Karel Trutnovský, Praha 8, Tomáš Voborský, Stochov.
1/2006
Cestovní kancelář SKITUR se
specializuje na zimní pobyty, cykloturistiku a letní pobyty na horách. Na českém trhu
působí od roku 1990 a je jedním ze zakládajících členů
Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Nabídka CK SKITUR
obsahuje i spoustu dalších zajímavých možností, například zimní pobyty v Evropě, Kanadě a USA, cyklozájezdy v ČR a Evropě, ubytování v penzionu na Šumavě nízkonákladové
letenky, dovolené na přání a mnoho dalších
nabídek.
Adresa: Matěchova 18, Praha 4
Odpovědi prosím zasílejte do 7. 2. 2006 na adresu:
Redakce časopisu U Plynárny 500
Kateřina Saidlová, U Plynárny 500
145 08 Praha 4-Michle
nebo e-mail: [email protected]
Nezapomeňte uvést výrazné označení
»CK SKITUR«
a svoji zpáteční adresu i telefon.
Výherci Dětské soutěže z č. 11/2005: Jaroslav Lacina ml., Blansko, Jarda Vobliza, Praha 8, Vojta Smetana, Praha 10.
3. První výstavou
v Galerii Smečky je
expozice děl:
a) Jiřího Koláře
a Ladislava Nováka
b) Karla Trinkewitze
a Adolfa Hoffmeistra
c) Libora Fáry a Ivo Medka
»Cestovní kancelář SKITUR«
1. cena: víkendový pobyt pro 1 osobu v penzionu
SKITUR v Praze.
2. cena: víkendový pobyt pro 1 osobu v horské
chalupě na Šumavě.
3. cena: 50% sleva na víkendový pobyt pro 1 osobu
v penzionu SKITUR v Praze nebo v horské
chalupě na Šumavě.
Pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.,
je poskytována sleva na zájezdy s CK SKITUR 5–8 %
a 10% sleva na ubytování v horské chalupě na Šumavě a v penzionu v Praze.
Pomůcka: YLO, CHIARO
Odpovědi prosíme zasílejte do 7. února 2006
na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500
Kateřina Saidlová
U Plynárny 500
145 08 Praha 4-Michle
nebo e-mail: [email protected]
Posláním soutěže je představovat vám zajímavé poskytovatele výhod, kteří jsou zapojeni do
systému CityPower.
Úkolem čtenáře je správně odpovědět na
otázku, která souvisí s jednotlivými poskytovateli výhod. Soutěž je otevřená pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty,
kteří dosud kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného
poskytovatele.
Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
Dnešní otázka
Jak dlouho působí na českém trhu
cestovní kancelář SKITUR?
Správná odpověď z č. 11/2005:
Zeštíhlení a léčba celulitidy
Foto Petr Hejna
Obr. 1 – Skupina lampářů v Hradci Králové v r. 1928
§. 15.
Úřad služební vyhražuje sobě právo, aby mohl každého času k tomuto naučení, co se mu líbí, buď přičiniti, aneb od něho ujmouti; tím však nenabude
hlídač žádného práva, aby mohl žádati vyšší mzdu.
A aby toho nebylo dost, tak hlídači luceren ze své
mzdy byli povinni platit i mzdu čekatelům ve stanovených sazbách za jednotlivé úkony.
Oblek lampářů, podle usnesení městské rady ze
dne 8. května 1866, byl podoben kroji hasičskému.
Čepice měli černé soukenné (z lodenu) s městským
znakem (jedna po 1,20 zl.). V létě nosili podle návrhu městského radního K. Neumanna blůzu a spodky z režného plátna (v ceně 8 zl.). K vybavení lampářů patřily potřebné pomůcky jako: kožená brašna
s nářadím, žebřík, náhradní žárová tělíska, ochranný pás pro práci na vysokých kandelábrech ap.
Později lampáři nosili spíše civilní obleky, maximálně se jednotnost jejich ošacení omezila na jakési plynárenské čepice. Podobně tomu bylo u lampářů i v jiných českých městech, jak o tom svědčí
skupinový obrázek příslušníků lampářské profese
z r. 1928 v Hradci Králové (obr. 1).
K obsluze plynových lamp patřilo, vedle rozžehování, »ujímání« a zhasínání, především čištění
hořáků a skleněných krytů, výměny žárových punčošek a prasklých skel, výměny a seřizování dalších dílů luceren. Tuto činnost dokreslují obrázky
2, 3, pořízené fotografy v Praze a Berlíně v první
polovině 20. století.
Ne vždy panovala s plynovým osvětlením spokojenost veřejnosti. Zachovala se poměrně široká
korespondence zejména ze začátku 20. století, ve
které jsou na plynárnu vedeny různé stížnosti a požadavky, které se samozřejmě následně promítly do
zvýšení nároků na lampáře. Pro oživení tohoto článku uvádíme namátkou vybrané dva dopisy: Obyvatelé ulice Havelské si dopisem z 2. října 1900 stěžují Slavné radě král. hl. m. Prahy že: ...část Havelské
ulice (Zelný trh) po desáté hodině večerní, hlavně podloubí, jsou každý den dějištěm případů,
které se ve středu tak velikého města
zdají nemožnými, zdržují se zde totiž pouliční nevěstky s průvodčími svými a běda
obyvateli, který projíti se odváží, voláním
jej na sebe upozorňují neb nadávají. Navštíví-li někdo z obyvatelů divadlo nebo
nějakou jinou zábavu s rodinou, nemožno mu pro prostopášnosti zde se dějící
beze studu a hněvu projíti. Celonočním
osvětlením bude možno zameziti podobným zlořádům páchaným v bezprostřední blízkosti tak svatého místa, jakým je
chrám sv. Havla a střed hlav. města...
1 – Soutěž pro děti na téma »Poznáváme zemní plyn«
Řešení křížovky na str. 12: V Celetné ulici svítí devadesát nových plynových lamp
Povinnosti lampářů a jejich vybavení
Když v r. 1845 uzavřel Magistrát královského hlavního města Prahy s Vratislavskou společností pro
osvětlování smlouvu o vybudování plynárny, zavedení plynového osvětlení ve vybraných ulicích
a o provozování tohoto osvětlení po dobu 20 let,
byla v ní zakotvena také ustanovení, která předurčovala i povinnosti lampářů. Mimo jiné zde bylo uloženo provádění kontrol, kterými budou magistrátní úředníci prověřovat kvalitu osvětlení a plnění
ostatních smluvních podmínek. Za zjištěné nedostatky byly dohodnuty následující sankce:
1. Jeden zlatý za každou lampu a každý plamen v kandelábru,
a) které nejsou rozsvíceny včas, ale později, než společnosti přísluší podle příslušné tabulky,
b) když výška a šířka plamene udaná ve vídeňských coulech nedosahuje dohodnutých rozměrů, nebo kdyby
plyn neodpovídal smluvním podmínkám.
2. Tři zlaté za každou lampu a každý plamen v kandelábru,
které by nebyly vůbec rozsvíceny.
3. Padesát zlatých, pokud by zůstala neosvětlena celá
ulice, třída, náměstí, či trh.
Tyto sankce se pak v přiměřeném rozsahu přenášely na lampáře. Lampáři se rekrutovali z bývalých obsluhovatelů olejových svítilen, případně
z bývalých městských strážníků. Lampáře mohla přijímat a propouštět pouze Rada městská král. hl.
města Prahy, později tuto pravomoc převzal ředitel plynárny. Lampáři se nejdříve nazývali strážci,
později hlídači luceren.
Komplexní pokyny, určující povinnosti lampářů
pražské obecní plynárny na Žižkově, vydala dne
27. 3. 1866, ještě před uvedením plynárny do provozu, městská rada v »Naučení v službě hlídačům
luceren obecní plynárny«, což byl první obecní
předpis toho druhu. Předpis, podepsaný samotným
starostou královského hlavního města Prahy Dr. Bělským, stanovoval poměrně tvrdé podmínky pro »hlídače luceren«, mezi které nebylo tak jednoduché se dostat, a každý čekatel na toto
místo musel se »nejprvé službě naučiti« a dokud se učil, »nemohl na
obecní plynárně žádati žádné náhrady«. Že to neměli jednoduché ani již
přijatí »hlídači« svědčí i výňatek
z některých paragrafů:
Čtenářská soutěž s poskytovateli výhod Zákaznické karty
ČASOPISEM
2. část
Výherci z č. 11/2005:
František Klimeš, Praha 3
Lada Cimplová, Praha 6
Iveta Kučerová, Praha 8
Petra Zemanová, Kovářská
Lenka Wagnerová, Vestec u Prahy
Připravila Zuzana Floriánová
Co najdete v příštím čísle 2/2006
>Na návštěvě u zákazníka:
Břevnovský klášter
>Grafika roku 2005
>Historie: O lampářích – 3. část
11