2 Než se vydáte na cestu - Blog

Než se vydáte na cestu
Když cestujete s Travelove, dáme vám vašeho tištěného průvodce a děti navíc
vybavíme batůžkem se vším potřebným. Protože dnes ale vyrážíte jen s naším
e-průvodcem, je nutné obstarat pár maličkostí předem:
1. Dětem e-průvodce vytiskněte.
2. Na výlet přibalte pastelky, lepidlo, tužku na psaní.
3. Před výletem rozstříhejte tento obrázek a přibalte ho s sebou.
2
Za legendami
Vyšehradu
Na Vyšehradě vzniklo první sídlo českých panovníků. Vydejte se na
toto magické místo, oblíbené mezi místními.
1
Sami s tištěným
průvodcem
Během procházky tu
nejsou možnosti, kde si
v teple odpočinout
Celoročně
2 hodiny
Zdarma
Doprava na místo:
hromadná doprava
Doprava v místě:
pěšky
Vyšehrad
Leopoldova brána
V pevnosti 5
128 00 Praha
Historie, příroda,
náročnost 1
3
GPS
50°03'48.2"N 14°25'17.5"E
50.063380, 14.421523
Vydejte se poznat legendami a záhadami opředený Vyšehrad. Zavedeme vás
na jedno z nejpamátnějších míst českého národa a ukážeme vám místa, která
průvodci často opomíjí, nebo o nich dokonce netuší. Poznejte pražský Vyšehrad
z jiného úhlu a užijte si procházku plnou překrásných výhledů, poutavé historie
a záhadné mystiky.
Praktické instrukce
Vaše cesta začíná příjezdem na stanici metra Vyšehrad (červená linka
C). Pokud na místo přijedete z centra, vyjděte ze stanicedo prava. Pokud
přijedete z opačného směru, musíte
nejprve projít pod kolejemi. Venku se
nad schody ocitnete na vydlážděné
ulici s budovou Kongresového centra na levé straně. Odtud vás hnědá
turistická směrovka dovede až k Vyšehradské bráně.
Restaurace a stánek s občerstvením
se nachází i přímo na Vyšehradě, ale
nemusí tu být zrovna otevřeno. Doporučujeme vám proto vzít si něco k
pití nebo k zakousnutí s sebou.
Během procházky můžete navštívit
hned několik objektů. Hřbitov je otevřen od listopadu do dubna denně od
8,00 do 17,00, od května do září denně
od 8,00 do 19,00 a v říjnu denně od
9,00 do 18,00.
Jakmile budete v areálu, sledujte mapu
s vyznačenými místy.
Interiéry baziliky si můžete prohlédnout za 30 Kč od úterý do soboty od
10,00 do 16,00 a v neděli od 10,30 do
16,00.
Nakonec se můžete najíst restauraci U Kroka, stačí následovat
mapu, která vás povede dolů z Vyšehradu do ulice Vratislavova. Restaurace U Kroka je z Vyšehradu
vzdálena 0,7 km pěšky z kopce. Ze zastávky Výtoň se pak můžete tramvají
3, 7 nebo 17 svézt zpátky na stanici
metra.
Děti sledují stejnou mapu jako vy, jejich body s úkoly jsou ve vaší i jejich mapě
označené barevně. Jeden z úkolů probíhá v areálu Vyšehradského hřbitova.
Posledním bodem procházky je venkovní dětské hřiště. Většinu úkolů pro děti
je nutné řešit během procházky, sledujte proto tedy všechny body zájmu v dětském průvodci. Hurá za pověstmi, kouzelnými kameny a tajemným bludištěm!
4
6
5
3
4
9
7
2
8
1
Začátek
trasy
Přehled celé procházky po Vyšehradě
5
1
3
2
Rotunda sv. Martina
Vyhlídka
Labyrint
4
5
6
Hřbitov
Kámen naproti bazilice
Vyhlídka
7
8
Čertovy kameny
Hřiště
9
Cihelná brána
6
Stanice metra C,
Vyšehrad
Začátek
trasy
Kavárna Fine
Kongresové
centrum
Cesta od metra Vyšehrad (červená trasa C)
k začátku trasy na Vyšehradě
První část procházkové trasy
2
7
1
2
3
4
5
6
Druhá část procházkové trasy
Třetí část procházkové trasy
9
7
5
6
8
8
Tramvaje, zastávka Výtoň
Restaurace U Kroka
9
1
Gigi Migi Gril
Cesta z Vyšehradu Cihelnou bránou
dolů k restauraci U Kroka a tramvajové zastávce Výtoň
9
Vítejte na Vyšehradě
Skála nad řekou s temnou siluetou
štíhlých věží patří neodmyslitelně
k pražské atmosféře. Tradice tohoto
tajemného místa je spjata s pověstmi,
jež literárně zpracoval Alois Jirásek ze
starých kronik pod názvem Staré pověsti české.
správy zůstal do roku 1911, kdy byl
předán městu. Opomeneme-li vyhořelou zbrojnici v parku s Myslbekovými
sochami, v této formě se zachoval až
do dnešních dnů.
Ve druhé polovině 19. století vznikla
myšlenka zřídit na Vyšehradě národní pohřebiště v místě farního hřbitova. Výstavba trvala mnoho let, avšak
rozhodně stála za to. Dnešní hřbitov
vytváří osobitý výtvarný celek, který harmonicky zapadá do lokality. Je
současně jedinečnou galerií hřbitovní
plastiky a projevem uměleckého vývoje české kultury od poloviny 19. století
až dohdnes. Místo posledního odpočinku zde nalezlo téměř 600 osobností
kultury a vzdělanosti.
Vyšehrad byl první sídlo českých knížat a soudců. Z původního Vyšehradu
však nezbylo nic. Jeho sláva hasla postavením Pražského hradu na Hradčanech a od 13. století se o něm mluví již
jako o zpustlé budově.
Pohled na Vyšehrad od řeky
Vaše cesta začíná za Leopoldovou
bránou
Význam Vyšehradu znovu pozvedl až
Karel IV. Přestavěl Vyšehrad v kamennou pevnost, když jej připojil hradbami k Novému Městu pražskému.
Od poloviny 17. století se Vyšehrad
proměňoval v barokní pevnost s vojenskou posádkou a v rukou vojenské
10
1
Rotunda sv. Martina
Nejstarší a zároveň největší zachovaná rotunda v Praze pochází z období
vlády knížete Vratislava II., tedy konce
11. století. Byla vybudována v románském stylu a sloužila jako farní kostel.
Hned dvakrát v historii jí přitom hrozilo
zbourání. Poprvé po vítězství husitů
nad císařem Zikmundem v roce 1420,
kdy kromě této rotundy a kapitulního
chrámu sv. Petra a Pavla byly všechny
ostatní kostely na Vyšehradě zbourány, a po druhé v roce 1841, kdy měla
ustoupit stavbě nové silnice.
Rotunda sv. Martina
a nástěnnou malbou Krista uvnitř.
Zdi rotundy jsou až jeden metr široké a možná právě proto byla během
třicetileté války využívána jako sklad
střelného prachu. Ve zdi rotundy můžete až dodneška zahlédnout uvíznuté
dělové koule po bombardování Prahy
Pruskem v roce 1759.
Pokud navštívíte Vyšehrad v noci a budete mít pocit, že vidíte rotundu v plamenech, nevolejte hasiče ani nehledejte kbelík s vodou. Utečte. S úderem
půlnoci se totiž země otevírá a létají
z ní zlověstně chrastící kosti hledající
jedna druhou, aby se spojily jako kostičky Lega a vytvořily lidskou kostru.
V tu chvíli začíná slavnost kostlivců,
kteří se budou radovat a tančit až do
rána. S prvními paprsky slunce se však
kostry opět rozpadnou a vrátí do hlubin země.
V druhé polovině 19. století se rotunda dočkala přestavby a byla vyzdobena novorománským portálem
s motivy pocházejícími z Vyšehradského kodexu, tedy vzácné knihy z doby korunovace Vratislava II.,
2
Vyhlídka
Vyhlídka
Z vrcholku Vyšehradu budete mít Prahu jako na dlani. Přímo před vámi se
objeví Zlíchov stejně jako celé centrum
města.
Vpravo uvidíte Nuselský most spojující Pankrác s Karlovem. Je 485 metrů
dlouhý, 26,5 metrů široký a sahá do
výšky 40 metrů nad zemí. Nápad vy-
11
budovat tento most se poprvé objevil
na konci 19. století, ale výstavba přišla
na řadu až na konci 60. let 20. století,
kdy se na pankrácké pláni začaly stavět
obytné domy. Nuselský most byl tak
uveden do provozu až roku 1973. Dnes
se mostu nechvalně říká „Most sebevrahů“ a i přes veškerá bezpečnostní
opatření, která by měla odrazovat
3
nešťastníky od skoku dolů, na něm
ukončilo svá trápení více než 300 lidí.
Na druhé straně řeky pak můžeme
pozorovat majestátní Pražský hrad,
původní sídlo knížete Spytihněva I.,
které se postupem času rozrostlo do
dnešní podoby.
Bludiště
Bludiště
Dokonce ani zaměstnanci informačního centra netuší o zdejším bludišti, kopii velkého labyrintu v pařížské
katedrále Notre Dame. Vyšehradské
bludiště objevíte za hřbitovní zdí na
parkovišti u baziliky sv. Petra a Pavla,
hned vedle malého hřbitova pro jeptišky a mnichy. Během dne zde bývají
zaparkovaná auta, proto je lepší vydat
se sem v noci, kdy zde panuje mnohem
příjemnější atmosféra.
lená v katedrále Notre Dame je podle
mystiků umístěna na zcela zvláštním
místě, kde již keltští druidové uctívali
pramen plný tajemné telurické energie. Pohanský kult se ve středověku
proměnil v kult Panny Marie a na místo původní keltské svatyně proudili poutníci z celého světa. Ti zde pili
z pramene a přespávali devět nocí, což
jim mělo přinést zdraví.
Ptáte se, kdo tu labyrint nakreslil?
Nikdo neví. Vedle bludiště nám však
záhadný autor zanechal tento vzkaz:
„Tato kresba je kopií vzoru z katedrály
v Chartres - průměr je 14,8 m - Rok
vzniku 1197 - Tento vzor byl namalován 21. 6. 1997 - P. S. Šťastnou cestu
do jiných světů." O kresbu se očividně
stále stará neznámá skupina lidí, neboť
bludiště bylo sedmkrát obnoveno, což
můžeme vyčíst z pozdějších nápisů
vedle labyrintu.
Louis Charpentier, známý francouzský autor spekulativní literatury, se
domnívá, že pokud se člověk správně
otáčí v telurickém poli, tedy po vzoru
labyrintu, má to na něho určitý do-
Originální předloha labyrintu nakres-
12
pad. Nevětší účinek má přitom labyrint, pokud ho lidé procházejí na boso
a v určitém období roku, kdy jsou telurické proudy velmi intenzivní, jako
například o Velikonocích.
Podobné vzory se objevily i v jiných
katedrálách, například v Amiens či Remeši. Ty se však bohužel nedochovaly.
4
Cesta labyrintem je dlouhá až čtvrt
kilometru. Zkuste ho projít pomalu
a beze slov, myslete jen na příjemné
věci a vnímejte pouze své vlastní kroky
a cestu.
Hřbitov
Historie Vyšehradského hřbitova sahá
až do 13. století, kdy zde byli pohřbíváni
kněží, jeptišky a duchovní hodnostáři. V době národního obrození, tedy
v 80. letech 19. století, však vznikl návrh soustředit ostatky významných
osobností našeho národa na jednom
čestném místě - tedy na Vyšehradě.
Celková rozloha Vyšehradského hřbitova čítá až osmdesát hektarů. Jedním
z nejvýznamnějších míst je přitom monumentální Slavín, hrobka významných českých osobností. Hlavním
zastáncem této myšlenky byl slavný
politik a obrozenec František Palacký.
Jako první zde byl roku 1901 pochován
básník Julius Zeyer.
Roku 1863 se tak hřbitov dočkal novorenesanční arkády s krásnými plastikami a náhrobky a místo se stalo cílem
řady poutníků.
Na Vyšehradském hřbitově našli svůj
poslední odpočinek i Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Karel Čapek, Jan
Neruda, Jaroslav Vrchlický, Karel Hynek Mácha, Božena Němcová, Vlasta
Burian a řada dalších slavných českých
umělců. V areálu se však nacházejí
hroby, které jsou pouze symbolické.
To znamená, že zde nejsou uloženy
ostatky zemřelé osoby. Jedná se o hrob
malíře a spisovatele Josefa Čapka a
političky Milady Horákové.
Vstup na slavný hřbitov na Vyšehradě
13
5
Záhadný kámen a bazilika sv. Petra a Pavla
Naproti vstupu do baziliky se u zdi
nachází kámen, jehož původ, účel
a složení jsou neznámé. Nelze vyloučit, že se jedná o menhir, ze kterého se
zachovala pouze spodní část. Menhiry
jsou úzké kameny svisle zasazené do
země. Objevovaly se už 5 tisíc let před
naším letopočtem v západní a střední
Evropě. Předpokládá se, že sloužily
k rituálním účelům, a jsou opředeny
řadou tajemství. Vědci např. netuší,
jak staré národy dokázaly tak těžké
kameny zvednout a zasadit do země.
Nejznámější menhiry jsou v britském
Stonehenge. Řada menhirů se ale našla i v České republice – např. Kamenný pastýř na Slánsku, Zakletý mnich
u Drahomyšle nebo Zkamenělý slouha
u Dolních Chaber.
Výrazné věže baziliky
Když se u kamene otočíte, můžete
obdivovat průčelí římskokatolické
baziliky svatého Petra a Pavla. Původ
baziliky sahá do románského období.
Založil ji Vratislav II. v letech 1070 –
1080 a on sám prý vložil do výstavby
své síly.
Na vlastních ramenech měl k započetí stavby přinést dvanáct nůší plných
kamene. Od konce 11. století sloužila bazilika jako poslední střecha nad
hlavou pro přemyslovské panovníky.
Soběslav I. baziliku rozšířil, jenomže
v polovině 13. století kostel vyhořel
a o sto let později byl pravděpodobně
úplně zbořen. Karel IV. nechal na jeho
místě vystavět novou baziliku s řadou
pravoúhlých kaplí po obou stranách.
V 19. století se kostel radikálně změnil. Získal nový, novogotický kabátek,
nové průčelí a dvě věže, vysoké 58
metrů.
Záhadný kámen
14
6
Vyhlídka plná legend
Přímo pod vámi bývaly takzvané Libušiny lázně, zřícenina malé části obranných hradeb Vyšehradu na jeho západní straně. Pochází z období 14. – 15.
století. Jsou viditelné jak z vyhlídkové
terasy, tak z protilehlého vltavského břehu. Mimo jiné, pokud byste jeli
po nábřeží pod Vyšehradem, můžete
projet tunelem, nad nímž se ve skále
Libušina lázeň tyčí.
popravou. Rytíř Horymír byl totiž zajat
Křesomyslem a odsouzen k smrti. Před
popravou si však vyžádal, aby se směl
projet na svém koni Šemíkovi třikrát
po knížecím dvoře, což mu bylo dovoleno. Při jízdě se rytíř naklonil koňovi
k uchu a něco mu pošeptal. Šemík se
vzepjal a mocným skokem se přehoupl
přes vyšehradské hradby, seběhl po
skále, skočil do Vltavy, přeplaval na
protější břeh, a pánův život byl tak
v bezpečí. Koník dovezl svého jezdce
dokonce do Neumětel, tam ale nešťastně podlehl zranění. Svůj poslední odpočinek nalezl věrný Šemík pod
velikým kamenem u vrat Horymírova
dvora. V Neumětelích dodnes věří, že
kdykoli hrozí osadě nebezpečí, dává
kámen znamení rachotem a klepáním.
Pokud se jím pohne, budou Neumětely
stíženy ohněm.
Podle pověsti se tu kněžna Libuše
koupala se svými milenci, a když se
s nimi dostatečně pobavila, dala je prý
svrhnout ze skály do řeky.
Další legenda spjatá s tímto místem
se týká všeobecně známého zvířecího
hrdiny. Právě z vysoké skály, na níž Libušina lázeň stojí, skočil podle pověsti
bájný kůň Šemík s jeho pánem Horymírem do Vltavy a zachránil ho tak před
Šemíkův bájný skok
z hradeb
15
7
Čertovy kameny
Tři o sebe opřené kuželovité kameny
jsou největší vyšehradskou záhadou.
Ačkoli Čertovy kameny (nebo také
Čertův sloup) působí jako záměrně
instalované sochařské dílo, jejich původ je neobjasněný a opředený mnoha
pověstmi. Nejvyšší ze třech žulových
kamenů měří na délku 220 cm, jeho
menší soused 160 cm a ten nejmenší
150 cm. Pokud bychom spojili všechny
tři dohromady, měřil by takový kamenný válec přes pět metrů. Vzhledem
k jejich odlišnému složení se však
předpokládá, že jeden kus nikdy netvořily
né teorie se předpokládá, že prvních
šest písmen nápisu S M M R I E M W
by mohlo znamenat sanctae matris
Marie (svaté matky Marie). Je ovšem
možné, že nápis ještě pokračuje a před
prvním velkým S je ještě jedno méně
patrné oblé písmeno. Druhé písmeno
M pokračuje pomlčkou a u prvního M
můžeme náznak pomlčky pozorovat
také. Písmena navíc nejsou psána
v jedné úrovni a ani nejsou stejně velká.
Tajemný nápis tak působí jako kryptogram.
Nejčastěji se v souvislosti s touto záhadou vypráví pověst o ďáblu Zardanovi.
Ten se měl vsadit s místním knězem
o svou vlastní duši, že přinese z Říma
kámen pro stavbu nového kostela
dříve, než skončí mše. Zardan to však
nestihl a sloupem tak praštil o chrámovou střechu, kterou prorazil a sloup
rozbil na tři kusy. Tato pověst o vzniku
Čertových kamenů je zachycena i na
jednoduché barokní fresce v kostelu
sv. Petra a Pavla.
Zajímavé je, že toto místo působí na
někoho příjemně, a na někoho naopak.
Jedni se sem chodí nabíjet energií, jiní
popisují ryze nepříjemné pocity. Nejvyšší kámen byl údajně postaven na
místě s negativní zemskou silou, kterou přebírá a vyzařuje do okolí.
Na prostředním sloupu je vyrytý nápis, který je rovněž záhadný a jsou mu
přikládány různé významy. Podle jed-
Čertovy kameny
16
8
Hřiště
Odpočiňte si a vyřáděte se na dětském
hřišti přímo uprostřed Vyšehradu.
Hned u vchodu vás uvítá Bivoj, silák,
který až na Vyšehrad vynesl na zádech
kance a za svůj počin získal ruku Libušiny sestry Kazi. Na hřišti najdete hned
několik dalších známých z pověstí, i
samotnou Libuši a jejího otce Kroka.
Dětské hřiště inspirované
pověstmi
17
9
Cihelná brána
Cihelná nebo také Nová či Chotkova brána je součástí vyšehradského
opevnění. Umožňovala přístup na Vyšehrad z Nového Města. Bránu v empírovém slohu nechal postavit K. Chotek
podle projektu J. Weisse v letech 1841
– 1842, je to nejmladší z vyšehradských
bran. Brána umožňuje také vstup do
kasemat vybudovaných v hradbách.
strofálnímu rozrušení Nového Města
naštěstí nedošlo.
Kasematy si můžete z Cihelné brány
prohlédnout za 30 Kč od dubna do října
od 9,30 do 18,00 a po zbytek roku od
9,30 do 17,00.
Kasematy jsou chodby v pevnostních
valech, sloužící k soustředění vojska
a jeho nepozorovatelnému přesunu.
Vyšehradská pevnost se začala stavět
r. 1654 na základě rozhodnutí císaře
Ferdinanda III., které znamenalo definitivní zánik Vyšehradu jako města.
Plány na vybudování vyšehradské
citadely byly velkolepé a neměly se
omezit pouze na obvod vlastního hradiště. K realizaci záměru a tím ke kata-
Kasematy na Vyšehradě
Příjemná zastávka po cestě na metro ve Fine Cafe
Tel.+420 725 605 041
Lumírova 1715/33
140 00 Praha 4
Pondělí až pátek 7,30 - 21,30
Sobota a neděle8,00- 21,30
ochutnat jeden z dezertů nebo si dát
voňavou kávu.
Nedaleko od Vyšehradu, přímo po
cestě zpátky na metro, objevíte stylovou restauraci Fine Cafe. Nabízejí
několik druhů těstovin, salátů, steaky
nebo středozemní speciality. Pokud
zrovna nemáte velký hlad, můžete tu
A když se posadíte na jejich zahrádku,
budete mít výhled opravdu na celé
město.
18
Výborné maso z balkánského grilu v Gigi Migi Gril
Tel. +420 734 112 214
V pevnosti 16/2
120 00 Praha 2
Otevřeno tu bývá od 14,00 do 0,00
Ve špatném počasí bývá zavřeno
Toto je přesně to místo, o kterém průvodci (zatím) nepíší. Zato místních se
tu potkává požehnaně, zvlášť o víkendových večerech. Hospůdka Na
Hradbách už není hospůdka, jak jsme
jí poznali před lety, kdy tu byl jeden
zaplivaný domeček s okýnkem na
výdej piva. Dnes tu přibyla řada lavic,
slunečníků i dřevěný domek s grilem.
Přesto si místo zachovává svůj poetický ráz, a když hoří ohniště a koukáte s
pivem dolů na město, musíte uznat,
že Vyšehrad má prostě něco do sebe.
Na hradbách nevynechte grilované
dobroty. Makedonská rodinka vám
na gril usadí placky mletého masa,
špízy, nebo flákoty potřené marinádou. Hlady zde nebudete strádat ani
jako vegetariáni, dělají výborné plněné
žampiony i grilovaný hermelín.
Při dobrém počasí si u grilu užijete
příjemnou atmosféru
19
Opravdu chutná česká kuchyně v restauraci U Kroka
Tel. +420 775 905 022
Vratislavova 12/28
128 00 Praha 2
Denně od 11,00 do 23,00
Historie oblíbené pražské restaurace
U Kroka sahá až do roku 1895. V období
komunistického režimu také hospůdka
sloužila jako školní jídelna, avšak roku
2003 se dočkala renovace a byla jí navrácena původní podoba i účel. Užijete
si tu tak nejen skvělé jídlo, ale také
prvorepublikovou atmosféru.
muž natolik moudrý, že ostatní za ním
chodili pro rady a rozsudky.
Na místě si můžete připomenout
i legendu o Krokovi. Pamatujete si na
tuto mytickou postavu? Krok byl nejen otcem prorokyně Libuše, ale také
první soudce a vojvoda kmene Čechů.
První zmínku o tomto moudrém muži
nalezneme v Kosmově kronice, kde
se dočteme nejen o příchodu praotce
Čecha, ale také o mravech nejstaršího
českého lidu. Ten prý neměl žádného
soudce ani knížete, který by dokázal
rozřešit křivdy páchané lidmi. Nakonec však mezi nimi povstal právě Krok,
Příjemný interiér a tradiční
kuchyně U Kroka
Pokud se vám zážitek líbil, vydejte se s námi na opravodovou Cestu.
Vybírejte na www.mytravelove.com.
Těšíme se na vás!
Tým Travelove
20