VVS info - VVS Verměřovice sro

na farmě ve formě
INFORMAČNÍ MAGAZÍN 1 / 2008
Vážení kolegové,
jedno z lidových mouder praví, že
na jaře se má „vymést“ vše, co se přes
zimu ukázalo zbytečným, aby bylo nahrazeno něčím, co voní novotou a leskne
se v záři sílících slunečních paprsků.
V naší historii je pevně zakotveno mnoho rozmanitých druhů lidových veselic
na téma: utopení, upálení, rozčtvrcení
či pro jemné povahy pouhé „zahnání“
zimy. Ta reprezentuje právě to staré,
použité, opotřebované... Ne vždy však
bezbřehá touha po novotách pomůže očekávanému rozvoji.
My ve VVS také „uklízíme“. Vždy však máme na paměti,
že tradice, které budujeme již třicátý osmý rok, jsou pevnými
základy našich zkušeností, o které se s vámi dělíme. Snažíme
se, aby to, co nám dává právo hovořit o „zdravém selském
rozumu“, bylo vždy na popředí. Všechny diagnózy, které
definujeme na vašich farmách, konfrontujeme vždy nejdříve
s tradičními metodami, s logikou opírající se o dlouholetou
praxi, a pak teprve s inovací, která na pevné základy navazuje.
Vážení přátelé: „Vzhůru do vřavy nové sezóny! Vzhůru s novými
stroji a nástroji!“ Nezapomínejme však na zkušenosti, tradici
a zdravý selský rozum.
S vědomím výše psaných řádků vám rádi v tomto roce
představíme některé nové výrobky, které dle našich zkušeností
a praxe mohou zvýšit výkonnost vaší ekonomiky.
Na prvním místě bych rád jmenoval produkt, který výrazně
přispívá k zvýšené absorpci tuků v krmných dávkách. Jedná
se o konjugovanou linolovou kyselinu, o které se zmiňuje
Jan Záhora. Všeobecně se dá říci, že i další produkty, které
se budeme snažit v tomto a příštím roce uvést na trh, souvisí s energií a jejím lepším metabolickým zhodnocením.
V návaznosti na lepší hospodaření se zdroji živin, které jsou
v dnešní surovinové krizi stále obtížněji dostupné, se letos
chceme zaměřit více i na ochranu zdraví zvířat. Jedním
z produktů, který výrazně pomáhá šetřit játra, jako stěžejní
orgán zabezpečující detoxifikaci, je nový výrobek, který chceme
uvést na trzích, kde VVS působí, do konce 1. pololetí.
Další oblastí, na kterou se intenzivně chceme zaměřit, jsou
antioxidanty. V rámci zvyšujícího se stresu u zvířat (někdy
též u lidí) se jeví aplikace látek s antioxidačními schopnostmi
vysoce důležitá.
Letos je před námi také rekonstrukce, která nemá v historii
VVS obdoby. I my přivoníme k novým strojům a zařízením,
na kterých dál a ještě ve vyšší kvalitě budeme vyrábět naše
české verměřovické výrobky.
Václav Brynda
Nové produkty
z nabídky VVS
Společnost VVS pokračuje v rozšiřování svého sortimentu
o další produkty špičkové kvality s ověřeným efektem. V oblasti
mléčných krmných směsí jsme koncem minulého roku uvedli
na trh nové mléčné krmné směsi vysoké kvality – Multimilk
a Multimilk Premium. VVS tak chce do budoucna nabízet
především výrobky „vyšší střední třídy“ a „vyšší třídy“, jelikož si
je plně vědoma faktu, že zdravé a silné odchované tele je předpokladem kvalitního stáda. Špičková kvalita u těchto výrobků je
dána vysokým obsahem mléčných složek, unikátním antimikrobiálním systémem, nízkým obsahem vlákniny a jedinečnou
rozpustností. Multimilk Premium navíc obsahuje vysoký podíl
sušeného mléka, které je přirozenou ingrediencí zajišťující teleti
dobrý příjem a zdravý růst.
Dalším z produktů, který v dnešní době může výrazně pomoci
v ekonomice výroby mléka, je konjugovaná linolová kyselina
(CLA), která patří do skupiny omega-6 polynenasycených mastných kyselin a její izomery se vyskytují v různých množstvích
v potravinách i krmivech. Význam CLA pro výživu zvířat a lidí se
(Pokračování na straně 3)
Chovatelský balíček
aktuálně, rychle, pravidelně, stručně, pohodlně
VVS poskytuje svým zákazníkům v moderní elektronické formě:
výživa a welfare
aktuality v chovu skotu
objemná krmiva
ekonomické informace
veterina v praxi
regulace trhu s mlékem
Zašlete svoje kontakty včetně e-mailové adresy na [email protected]
(Pokračování ze strany 1)
Kaleidoskop akcí
Kvalitní objemná krmiva
jako předpoklad dobré produkce a zdravotního stavu dojnic
Čtyři odborné semináře na téma: Kvalitní objemná krmiva
jako předpoklad dobré produkce a zdravotního stavu dojnic
uspořádala společnost VVS ve spolupráci s firmou Alltech
ve dnech 11. až 14. února v různých regionech ČR.
První se uskutečnil v Nepřivci u Sobotky a následovaly semináře v Mirovicích u Písku, Šenově u Nového Jičína a Morašicích
u Litomyšle.
Zdravotní rizika při zkrmování méně kvalitních objemných krmiv a následný možný, respektive častý, vznik chorob zevrubně
vysvětlil přední odborník prof. Doležal z MZLU v Brně. Špatná
konzervace a následné vysoké ztráty dusíkatých látek značně
zvyšují náklady na chov skotu, jak ze své dlouholeté praxe vyčíslil
expert VVS ing. Kozák.
Právě metody efektivní konzervace s použitím univerzálního
přípravku Sill-All 4x4 byly tématem odborníků firmy Alltech. Seminář orámovalo vystoupení managementu VVS s představením
firemní politiky a nabídky pořádající firmy.
odvíjí od základní schopnosti CLA ovlivňovat metabolismus tuků
v těle. CLA zvyšuje metabolismus tuků, a tím pozitivně ovlivňuje
energetickou bilanci a zdraví organismu. Dále jsou známy studie
potvrzující pozitivní vliv CLA na snížení vzniku kardiovaskulárních
onemocnění snižením LDL cholesterolu v krvi. V neposlední
řadě odborná literatura uvádí pozitivní účinky CLA pro posílení
imunitního systému a následně tak pro zvýšení reprodukčních
schopností u hospodářských zvířat. Právě vliv na imunitní systém
a energetický metabolismus jsou hlavním účelem využití CLA ve
výživě dojnic. CLA svým působením pozitivně ovlivňuje negativní
energetickou bilanci u krav po otelení a hlavně v první třetině
laktace. Zvíře má k dispozici více pohotové energie, lépe a rychleji
regeneruje a zvyšují se jeho produkční schopnosti.
Z dlouhodobého hlediska se výživa CLA projevuje ve zlepšeném zdravotním stavu a vyšší reprodukční schopnosti stáda.
VVS od letošního března nabízí CLA ve formě premixu pod
názvem Clame™-P10. V tomto výrobku je CLA ve formě metylesteru obdukována kyselinou palmitovou, což zajištuje dokonalý
bypass efekt a čistá kyselina palmitová dodává zvířeti potřebnou
energii. Poslední zkušenosti s aplikací CLA ve výživě vysokoprodukčních dojnic v Německu ukazují na zvýšení denního nádoje
v průměru o 7 %, tj. o 2 až 6 litrů. Při současném ocenění mléka na úrovni 0,40 – 0,43 eura za litr to znamená nárůst zisku
v průměru o 150 eur na dojnici ročně. Připravujeme další výrobky s obsahem CLA, které plánujeme uvést na trh v průběhu
tohoto roku.
(jz)
Na sněhu i na farmě jsme stále ve formě
Heslem již pátého ročníku populárních lyžařských závodů
v Čenkovicích VVS SKI KRITERIUM 2008 bylo – Na sněhu
i na farmě stále ve formě.
V obřím slalomu mužů byl nejúspěšnější Ondřej Kudrnáč ze
ZEOS Lomnice (loni druhý), Richard Baloun z VÚŽV Uhříněves
skončil na druhém místě a třetí místo patřilo Františku Otmarovi, opět ze ZEOS Lomnice. Tento podnik opanoval i soutěž
žen, kde nejrychlejším časem zajela Milana Mikulová spolu
s druhou Jaroslavou Hradeckou (loňská vítězka). Na třetím místě
skončila Monika Kalousková z akciové společnosti Tuněchody.
KLAS Nekoř, a.s., nevyhrává jen chovatelské soutěže, ale i běh
na lyžích, tentokrát v podání Martina Bezstarosti. Na druhém
místě skončil Miloš Doležal ze ZOD Zálší a třetí se umístnil loňský
vítěz Ladislav Dufek ze ZD Miletín.
Výroční konference
Přes 220 zájemců zaplnilo 8. listopadu minulého roku sál
ve východočeských Mistrovicích, aby se zúčastnili čtrnácté
výroční konference společnosti VVS Verměřovice.
Po večerním slavnostním vyhlášení výsledků zahrála přítomným lyžařům kapela Jaroslava Podzimka, předsedy AG Libštát.
Všem umístěným a zúčastněným gratulujeme a přejeme
dobrou formu na lyžích i ve stáji!
V úvodu vystoupil ředitel společnosti Václav Brynda s nadčasovým příspěvkem o výrobě a spotřebě potravin, respektive
krmiv, ve vazbě na energetickou krizi. V dalších vystoupeních
hovořil na aktuální téma zvyšování obsahu složek v mléce Václav
Kudrna, známý odborník na výživu skotu z VÚŽV Uhříněves.
Často diskutovaným tématem je reprodukce dojnic, které na
konferenci rozvedl včetně praktických poznatků ohledně metody
řízené reprodukce OVSYNCH veterinární lékař a výživářský
poradce Václav Osička. Informace týkající se nákazové situace
skotu přítomným poskytl „z první ruky“ ústřední ředitel SVS
Milan Malena.
S poutavým přednesem vystoupil také Khaled Abdel Aziz,
zástupce společnosti VVS ve Spojených Arabských Emirátech.
Údaje k ekonomice a nákladovosti výroby mléka přednesl Jiří
Burdych a perspektiva dotací na mléčnou farmu byla obsahem
přednášky Jaroslava Humpála z VÚZe. Na závěr Václav Brynda
představil plány VVS na rok 2008 včetně nové výrobní technologie, stručně pohovořil o šetření ohledně spokojenosti zákazníků
VVS a vylosoval výherce věcných cen účastníků šetření.
na farmě ve formě
na farmě ve formě
2 3
krátké zprávy
Čeká nás značení produktů
ze zvířecích klonů?
Živočišné produkty získané z klonů
hospodářských zvířat jsou pro konzumenty bezpečné. Tímto oficiálním
verdiktem skončilo sedmileté hodnocení bezpečnosti masa a mléka skotu,
prasat a koz v americkém Úřadě pro
potraviny a léčiva (FDA). Ke stejnému
závěru došel Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Mohlo by se
zdát, že kladné stanovisko těchto dvou
významných institucí otevře klonům
hospodářských zvířat cesty do chovů
a dovolí chovatelům volně obchodovat s jejich produkty.
Situace však není tak jednoduchá.
Požadavek na moratorium
Americká FDA hodnotila možná rizika potravin z klonlů hospodářských zvířat od roku 2000 a požádala chovatele klonů v USA,
aby se do vynesení konečného verdiktu dobrovolně zdrželi obchodování s masem a mlékem těchto zvířat a dokonce i s masem
a mlékem získaným od jejich potomků. Sedmileté moratorium
by mělo nyní padnout, ale americké ministerstvo zemědělství
(USDA) požádalo chovatele klonů, aby v moratoriu pokračovali.
Stanovisko USDA se zdá o to podivnější, že ministerstvo vyjádřilo
„plnou podporu a souhlas s konečným stanoviskem FDA“. Zatím
není jasné, na jak dlouho by se mělo moratorium prodloužit.
Náměstek amerického ministra zemědělství Bruce Knight tvrdí,
že ministerstvo usilovně pracuje na tom, aby moratorium skončilo co nejdříve. Prodloužení moratoria by podle něj mělo být
spíše otázkou měsíců než roků.
V Evropě není situace o mnoho přehlednější. Na verdikt EFSA
reagovala Evropská skupina pro etiku, která je stejně jako EFSA
součástí Evropské komise. Podle mínění expertů na etické otázky
„existují pochybnosti o tom, zda je klonování zvířat pro produkci
potravin eticky správné“. Před uvedením potravin ze zvířecích
klonů na evropský trh požaduje Evropská skupina pro etiku
přijetí dalších opatření. Mezi jinými i další důkazy o zdravotní
bezpečnosti potravin z klonů hospodářských zvířat.
Situace tak nápadně připomíná pat kolem geneticky modifikovaných plodin. Neexistují důkazy o jejich škodlivém účinku na životní prostředí nebo zdraví zvířat či lidí. Přesto se jejich uplatnění
především v Evropě staví do cesty bezpočet administrativních
překážek. V případě klonů je situace ještě absurdnější v tom,
že mléko nebo maso klonu nenese žádný zvláštní znak, podle
kterého by jej bylo možné identifikovat mezi produkty získanými
od „normálních“ (tj. přirozeně počatých) zvířat.
Nastal čas osvěty
Evropské fórum chovatelů zvířat vyzvalo Evropskou komisi,
aby nenásledovala Spojené státy a nevyhlašovala moratorium,
protože by to mohlo vyslat ke spotřebitelům „špatný signál“. Podle
ředitelky fóra Anne-Marie Neetesonové nepřináší chov klonů
v současné době většině chovatelů žádnou výhodu a regulace
chovu klonů moratoriem není zapotřebí.
Americké biotechnologické firmy zatím vyprodukovaly asi 600
klonů hospodářských zvířat, a ty zůstávají na farmách v USA.
Představitelé těchto společností zůstávají v klidu. „Z prodloužení
moratoria mě srdce nebolí,“ řekl prezident společnosti ViaGen.
Stejně tak se staví k prodlouženému moratoriu na klony
i zástupci další velké biotechnologické firmy Trans Ova Genetics.
Ti hodlají dobu moratoria využít k „osvětě trhu“. Práce budou
mít více než dost. Veřejnost si vytvořila představu o klonech na
základě hollywoodských akčních filmů, kde klony představují
v drtivé většině nebezpečná monstra ohrožující svět. Průměrný
Američan tak sice dost dobře netuší, co to klon vlastně je, ale
s jistotou ví, že ho nechce. Odpor ke klonům je v USA ještě
silnější, než ke geneticky modifikovaným organismům. K těm
má výhrady asi 30 procent Američanů. Klony odmítá více než
dvojnásobek obyvatel USA.
Jak Trans Ova Genetics, tak ViaGen chtějí informovat veřejnost, že klony se budou využívat především pro šlechtění jako
plemenná zvířata. Na produkci potravin se budou klony podílet
jen nepatrným zlomkem. Osvětová kampaň má také vysvětlovat
rozdíl mezi geneticky modifikovanými zvířaty a klony. Nebude to
nijak jednoduché. Veřejnosti oba pojmy často splývají. Navíc se
klonování dá využít právě pro genetickou modifikaci hospodářských zvířat. Přenos cizího genu do dědičné informace zvířete
je poměrně komplikovaná záležitost. Mnohem snáze se daří
vnášet cizí geny do jednotlivých buněk kultivovaných v laboratoři.
Klonováním lze z takto geneticky upravené buňky získat zvíře,
které nese cizí gen v každé buňce těla. Taková zvířata se již narodila a mnohá z nich založila početné linie potomstva. V žádném
Klony jerseyského skotu Texaské University.
Klony získané americkou biotechnologickou firmou Cyagra.
případě však nejsou určena pro chov a produkci potravin. Slouží
farmaceutickému průmyslu. V drtivé většině nesou geneticky
modifikované kozy, ovce nebo skot lidský gen, podle kterého
pak syntetizují lidský protein, jejž pak vylučují v mléce. Volba
padá obvykle na lidské proteiny využitelné pro léčbu závažných
onemocnění. Po izolaci z mléka se cena gramu lidské bílkoviny
pohybuje řádově v tisících nebo desetitisících dolarů.
Ve hře je značení
Kromě moratoria na zatím blíže neupřesněnou dobu je ve hře
i značení potravin získaných z klonů. Značení by se netýkalo
jen klonů, ale i jejich přirozeně počatého potomstva. Evropská
skupina pro etiku vznesla požadavek na „vysledovatelnost“ klonů,
ať už vzniknou v zemích EU nebo do nich budou dovezeny.
Zastánci značení na svém požadavku trvají navzdory stanovisku FDA a EFSA, které označování produktů z klonů nepožaduje
a své stanovisko odůvodňuje deklarovanou bezpečností potravin
z klonů. FDA opakovaně zdůraznila, že se potraviny z klonů
a jejich potomstva nijak neliší od potravin získaných z „normálních“ zvířat. Přesto už i v USA někteří senátoři navrhli přijetí zákona, který by přikazoval označovat potraviny z klonů a jejich potomstva. Zavedení značení podle těchto senátorů nepředstavuje
problém, protože FDA a USDA mají o klonech dokonalý přehled.
Trans Ova Genetics a ViaGen dobrovolně začaly vyvíjet systém,
který dovoloval sledovat klony, jejich potomstvo a z nich získané
živočišné produkty. Zvířata by měla být sledována na základě
údajů z elektronických čipů vpravených pod kůži. Farmář, který by
si klon koupil, by musel složit finanční jistinu. Ta by se mu vrátila
jen v případě, že by zvíře prodal jinému vlastníkovi nebo kdyby
zvíře prokazatelně uhynulo. Uvažuje se dokonce o vytvoření databáze genetických profilů klonů. V současné době by se týkala
asi 600 zvířat. To by bylo finančně i organizačně proveditelné.
Pokud by ale měla databáze zahrnovat i údaje o potomstvu klonů,
rychle by se rozrostla a její udržování a aktualizace by nebyla tak
jednoduchá. Genetické analýzy, které by prověřovaly správnost
značení živočišných produktů, by produkci výrazně prodražily.
Nedá se předpokládat, že by pro značení a jeho kontrolu genetickými testy američtí chovatelé zahořeli nadšením. Výmluvná je
v tomto směru reakce na mnohem lacinější testy na BSE, které
američtí chovatelé přijali se skřípěním zubů.
Svět spěchá s klonováním
Zatímco Evropa a USA hledají východisko z „klonové krize“,
svět si podobné problémy nepřipouští. Země, jako je Argentina,
Brazílie, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Korea nebo Čína,
mají k přijetí klonů a z nich získávaných živočišných produktů
našlápnuto podstatně razantněji. Čína vidí v importu klonů
plemenných zvířat šanci na vylepšení užitkovosti svých stád
skotu. Australské a novozélandské úřady prohlásily produkty
z klonů za rovnocenné produktům z normálních zvířat. Japonci
oficiální stanovisko k bezpečnosti potravin z klonů nezveřejnili,
ale není žádným tajemstvím, že jejich potravinářští experti byli
v těsném kontaktu s odborníky z FDA a v podstatě přejali americké stanovisko.
Objevují se první známky toho, že by se těžiště klonování
hospodářských zvířat mohlo přesunout z USA do jiných zemí.
Americká biotechnologická společnost Cyagra založila „klonovací
pobočku“ v Argentině a Brazílii. Experti nicméně očekávají, že
se tyto země do klonování bezhlavě nepohrnou a počkají, jak
se bude vyvíjet situace na americkém trhu. Evropský trh sledují
s podstatně menším zájmem, protože tady neočekávají zásadnější obrat. Zkušenosti, které získali například brazilští a argentinští
pěstitelé s exportem produkce geneticky modifikovaných plodin
do zemí EU, už je naučily, aby neočekávali od Evropy při zavádění
biotechnologií ani racionalitu ani pružnost.
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.
VÚŽV Uhříněves, v.v.i.
na farme vo forme
na farme vo forme
4 5
genetika
Fosfor je prvek, kterým je třeba šetřit
Výživa skotu není statický obor, ale dynamicky se vyvíjí.
V posledních letech se kromě potřeb zvířat zabývá i vlivy
na životní prostředí. Nové informace o využitelnosti živin
pomáhají redukovat jejich obsah v krmné dávce a tím i vylučování přebytků do prostředí.
Zároveň umožňují chovatelům snížit náklady na nakoupená
krmiva. V současné době se jedná zejména o fosfor a dusík, ale
postupně budou přibývat i další chemické prvky. A nové poznatky
se objevily i v minerální výživě dojnic před otelením.
V poslední době, daleko více než v minulosti, je věnována pozornost bilanci živin na farmách a jednou z nich, která významně
zatěžuje životní prostředí a při současných rostoucích cenách
i kapsu farmáře, je fosfor.
Ještě i v současné době se u dojnic překrmuje fosfor, kdy
se vychází ze studií provedených v minulosti, které dávaly do
souvislosti problémy zdraví a reprodukce s deficitem fosforu
v krmných dávkách.
Díky novým možnostem ve sledování využitelnosti živin došlo
v NRC 2001 k výraznému snížení doporučené dávky fosforu
v krmných dávkách dojnic. Neovlivnil tento krok negativně reprodukci?
Dnes už můžeme s klidným svědomím říct, že nižší dávky
fosforu v krmných dávkách dojnic neovlivňují negativně výsledky
reprodukce (viz. tabulka 1), ale jsou i zajímavou položkou, kde
se dají ušetřit náklady ve výživě dojnic. Doporučení NRC 2001
pro dávky fosforu proto není třeba překračovat.
Tabulka 1:
Vliv hladiny P v KD dojnic na reprodukční ukazatele
(Lopez 2004)
Ukazatel
Hladina P v krmné dávce
Doporučená
Zvýšená
fosfor na kg sušiny (%)
0,37
0,57
procento necyklujících krav
29,9
27,1
zvýšení hladiny progesteronu
53
53
počet dní do první říje
68
67
interval (dny)
89
90
délka říje (h)
8,7
8,7
počet vzeskoků
7,4
7,8
25,8
24,5
délka cyklu (dní)
23
23
servisperioda
112
116
počet dní do prvního
složení. Mikrobiální protein, který se tvoří při trávení živin v bachoru má optimální složení aminokyselin z hlediska produkce
mléka. Proto je třeba nejprve důkladně vybilancovat produkci
proteinu v bachoru a následně přichází na řadu tzv. by-pass
protein, který uniká fermentaci v bachoru a tráví se až v tenkém
střevě. V současnosti se stále více zaměřuje pohled nejen na
jeho množství, ale zejména na aminokyselinové složení.
Jako nejvíce limitující aminokyselinou z pohledu produkce
mléka a produkce bílkoviny se ukazuje metionin. Tato aminokyselina je v krmivech rostlinného původu obsažena v malém
množství a v minulosti se její dotace řešila využitím živočišných
krmiv, která byla v důsledku BSE zakázána.
Druhou deficitní esenciální aminokyselinou je lyzin. Dnes už
jsou možnosti využití chráněných aminokyselin ve výživě dojnic.
Jaké výsledky je možno očekávat ukazuje tabulka 2, ve které je
vyhodnocena skupina studií s chráněnými aminokyselinami.
Hraje vápník roli při vzniku hypokalcémie?
celková doba trvání vzeskoků (s)
Za hlavní prvek, který „může“ za výskyt hypokalcémií a paréz
po porodu je stále označován draslík. V roce 2006 byla australskými vědci provedena meta analýza 137 studií z celého světa,
zahrnujících 2545 otelení, na základě které byl vytvořen model
vlivů podílejících se na vzniku hypokalcémie u dojnic.
Je překvapující, že dávka vápníku doporučovaná v krmné
dávce při zkrmování aniontových solí (1,5 %) byla téměř nejnebezpečnější z pohledu výskytu nedostatku vápníku u otelených
krav (viz graf).
Vliv Ca v krmné dávce na výskyt hypokalcémie
(Lean 2006)
Cena dusíkatých látek roste,
zaměříme se na aminokyseliny?
4,0
Výskyt parézy v %
Nedávno byly běžné krmné dávky s obsahem dusíkatých
látek 18 – 19 % v sušině a ještě i dnes se ojediněle setkáváme
s případy, kdy v krmných dávkách dojnic je i víc než 21 % dusíkatých látek. Studie, které probíhají v posledních letech prokázaly,
že daleko důležitějším měřítkem z pohledu vlivu na užitkovost
a obsah složek je kvalita bílkovin z pohledu aminokyselinového
3,0
2,0
1,35
1,0
Tabulka 2:
Odezva v užitkovosti na využití v bachoru chráněných
aminokyselin (Garthwaite 1998)
0
Jen po porodu
Před porodem i po porodu
Kontrola
Odezva
Kontrola
Odezva
14,2/4,7
14,9/5,3
14,5/4,5
15,4/5,2
NL v krmné dávce (% )
16,6
16,6
17,6
17,6
příjem sušiny (kg)
20,7
+ 0,5
20,9
+ 0,5
produkce mléka (kg)
35
+ 0,5
36,9
+ 1,7
bílkovina (%)
3,02
+ 0,15
3,07
+ 0,06
tuk (%)
4,04
+ 0,06
3,87
+ 0,10
Lyz/met (% EAK)
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
Obsah Ca v krmné dávce v %
Dotace chráněných aminokyselin lyz + met
Ukazatel
0,5
Na základě této metody analýzy se v současné době už nedoporučuje zvyšovat koncentraci vápníku v krmné dávce dojnic
před porodem nad 0,5 – 0,6 % ani při zkrmování aniontových
solí.
Velmi významnou roli v redukci paréz měla dávka hořčíku
v krmné dávce, zvýšení dávky z 0,3 na 0,4 % v KD snižovalo
výskyt paréz o 62 %. Zvýšení dávky fosforu z 0,3 na 0,4 % v KD
zvyšovalo riziko mléčné horečky o 18 %.
Řada uvedených informací je poměrně známá a celosvětově se jim věnuje velká pozornost. Zabýváte se jimi i na svých
farmách?
Ing. Antonín Lopatář
akreditovaný poradce MZe ČR
Milkprogres – poradenství, s. r. o.
na farmie w formie
na farmie w formie
6 7
výživa
8 9
zdraví a prevence
Paratuberkulóza u skotu
– jak dál v našich chovech?
Paratuberkulózou nazýváme chronické oslabující infekční
onemocnění přežvýkavců, které způsobují aerobní nesporulující, nepohyblivé, acidorezistentní tyčinky Mycobacterium avium subsp. paratuberculosis (MAP). K infekci stačí
pravděpodobně malý počet bakterií. MAP je schopno dobře
přežívat ve vnějším prostředí – v řece 5 měsíců, v rybníce
9 měsíců, v půdě 47 měsíců a ve výkalech 11 měsíců.
V chovech skotu v ČR bohužel dochází k podceňování rizika
této choroby, a tak se paratuberkulóza pravděpodobně rozšiřuje,
čemuž nasvědčují i výsledky probíhající prozatím nedokončené
depistáže v chovech dojnic nad 300 kusů.
K infekci dojde převážně po pozření MAP. Pro nakažení jedince
je důležitý kontakt bakterie s mukózou střeva. Skot je vybaven
ochrannými mechanismy, které částečně zapříčiňují věkovou
rezistenci, takže k nakažení dojde většinou v prvních dnech
a týdnech života, naopak zvíře nad 24 měsíců je prakticky imunní.
Jako obranné mechanismy působí trávící enzymy, laktoferin,
střevní peristaltika, konkurence a ředění ostatní střevní mikroflóry,
protektivní vlastnosti slizu.
Po kontaktu MAP s mukózou dojde k průniku do M-buněk stěny
střeva. Infikované M-buňky jsou i s MAP fagocytovány makrofágy.
Makrofág usiluje o destrukci MAP, které jsou však rezistentní
k působení lysosymu a phagosomálních enzymů. Na druhé
straně za normálního imunitního stavu makrofág účinně brání
MAP, aby se uvnitř makrofágu rozmnožovaly. MAP musí čekat
na oslabení nebo zátěž organismu. Současně makrofág paradoxně poskytuje ochranu MAP před působením protilátek. Tímto
mechanismem se vysvětluje podstata perzistence a rozvoje
onemocnění.
Faktory ovlivňující rozvoj onemocnění jsou následující:
• věk, kdy došlo k infekci – významná věková rezistence,
• kvalita buněčné imunity organismu – paralelně působící
imunosupresivní infekt (BVD),
• stresové vlivy špatných podmínek ustájení,
• stresové vlivy špatné výživy (subklinická acidóza),
• zátěž způsobená vysokou produkcí (dojnice).
Intracelulární bakterie (MAP) nemůže vyvolat humorální imunitní odezvu v rané fázi infekce. Po oslabení buněčné imunity
nastává pomnožení bakterií a rozpad napadených makrofágů. Po
uvolnění bakterií z buněk se vyvíjí protilátková reakce (většinou
při rozvoji klinických příznaků).
Klinické příznaky
Inkubační doba choroby se pohybuje v řádech měsíců až let.
Nejčastější rozvoj onemocnění nastává ve dvou až šesti letech,
onemocnění bylo diagnostikováno a popsáno od věku 4 měsíců
až do15 let. Při nízké promořenosti stáda nemusí být zřejmé
klinické příznaky, jejich záchyt se předpokládá při více než
25 infikovaných zvířatech ve stádě.
U infikovaných zvířat bez klinických příznaků nebyl prokázán
snížený přírůstek. U dojnic byl zaznamenán pokles produkce
před nástupem klinických příznaků. Při graviditě může nastat
přechodné vymizení příznaků onemocnění.
Mezi klinické příznaky onemocnění patří například progresivní chronické hubnutí při zachování normálního příjmu krmiva,
změna konzistence výkalů (trvale i přechodně), hrubá srst,
suchá kůže, přiměřený apetit (až do pokročilé fáze nemoci),
zvýšená žíznivost (následek průjmu), přechodné zvýšení teploty a hypoalbuminaemie v krvi. Dechová a tepová frekvence
je normální, zvířata vylučují bilióny bakterií a obsah protilátek
významně stoupá.
Při finálním stádiu onemocnění, které nastává v horizontu
týdnů, zřídka měsíců od prvních příznaků, pozorujeme těžkou
letargii, zeslábnutí až do neschopnosti se postavit, ztrátu apetitu,
rapidní zhoršení kondice, ventrální a submandibulární edém,
případně smrt následkem těžké vyhublosti.
Patologicko-anatomické změny
Patologicko-anatomicky se zjišťuje proliferativní zánět jejuna,
ilea a u pokročilé formy i jiných částí střeva (slepé střevo a další),
provázený místním překrvením, zesílením a zvrásněním sliznice,
která na pohled i na pohmat připomíná sametový povrch. Korespondující mízní uzliny střevní jsou zvětšené s hyperplazií kůry,
prostoupené lymfatickou tekutinou.
Sametový povrch překrvené sliznice.
Řešení situace
Léčba paratuberkulózy se neprovádí. Vakcinovat lze pomocí
živé nebo inaktivované vakcíny. Vakcinace má obvykle za následek signifikantní pokles výskytu klinických případů a pokles
pozitivních záchytů na jatkách. Po vakcinaci se však vyskytují
křížové reakce při tuberkulinaci a praktické provádění vakcinace
na půdě EU je tedy problematické a není povolené.
Řešením nákazové situace může být jedině zrušení veškerých
restrikčních opatření ze strany SVS a založení postupu boje proti
paratuberkulóze na dobrovolnosti chovatelů. Motivací musí být
ekonomická výhodnost pro zdravý chov.
Prvním krokem by mohlo být provedení kategorizace stád
v rámci centrální evidence. Podstata myšlenky je založená na
předpokládané snaze dobrých chovatelů posunout se do lepší
kategorie, která zaručuje, že chov představuje nízké riziko
z hlediska výskytu paratuberkulózy. Chovatel, který se touto
problematikou nemůže, nebo z nějakého důvodu nechce zabývat, není svým rozhodnutím nijak postižen, jeho chov zůstane
v nejhorší kategorii, což prakticky znamená, že buď bylo prokázáno MPA, nebo chov nebyl nikdy prošetřen a představuje tedy
bojovat. Prvním krokem musí být stanovení cíle v boji s MAP.
Cíle se mohou lišit od konzervace současného stavu tak, aby
se promoření chovu nezhoršovalo, až po získání certifikátu.
Podle stanoveného cíle se pak liší konkrétní postup v chovu
i ekonomická náročnost ozdravovacího plánu.
V zásadě existují tři možné cíle manažerského plánu
(zpracováno MVDr. Henychem):
Lymfatická uzlina na řezu.
největší riziko pro možnost výskytu MPA. Takové chovy budou asi
nejméně obchodovat s chovným materiálem, jiným způsobem
nesmí být postiženy. Pokud nastanou restriktivní opatření vůči pozitivním chovům, začnou okamžitě všichni chovatelé výskyt MPA
tajit, tak jak se to děje v současné době, a konečným výsledkem
je, že v rámci ČR neexistuje jediný chov, o kterém bychom mohli
s jistotou prohlásit, že je prostý od paratuberkulózy.
Kategorizace stád
První podmínkou pro kategorizaci stád je schopnost chovatelů
zajistit důslednou evidenci nálezů pozitivních zvířat ve stádech.
V tomto směru by měly spolupracovat chovatelské svazy s vedením ČMCHS a zajistit tuto evidenci v rámci centrální evidence
a kontroly užitkovosti. Data do evidence by museli dodat chovatelé, kteří mají zájem o přesunutí svého chovu do vyšší kategorie.
V rámci možností by dále bylo vhodné pracovat na sběru dat
přímo z diagnostických ústavů.
Výčet kategorií podle návrhu zpracovaného
MVDr. Jiřím Henychem:
Do první kategorie, která představuje největší riziko pro rozvlékání mykobakterií, spadají netestovaná stáda, stáda s náhodně
zjištěnou pozitivitou nebo zjištěnou v bazénovém vzorku, dále
pozitivita zjištěná na statisticky nevýznamném počtu vyšetřených
zvířat. Při vyšetření statisticky významného počtu metodou Elisa
nebo kultivací s vyšším počtem pozitivních jak pět procent.
Do druhé kategorie patří pravidelně testovaná stáda nad 30
kusů s negativním výsledkem (bez výskytu paratuberkulózy)
za posledních pět roků nebo stáda ozdravovaná metodou „test
a porážka“, kdy počet pozitivních při každoročním vyšetření
nepřesáhne pět procent.
Do třetí kategorie náleží stáda s možným nulovým výskytem
nemoci, která pravidelně testují a prakticky jsou v čekací době
pro udělení certifikátu.
Do čtvrté kategorie patří stáda s certifikátem – pravidelně
testovaná stáda s negativním nálezem, která splnila podmínky
pro udělení certifikátu.
Certifikace
Současně by bylo třeba zavedení tzv. certifikačního programu,
což je soubor podmínek, které musí chovatel splnit, aby chov
získal a udržel certifikát. Získání certifikátu by z důvodu dlouhé
inkubační doby onemocnění a senzitivity testů trvalo několik
let a podmínky by musely být nastaveny tak, aby o chovech
s certifikátem bylo možno prohlásit, že jsou na 99,9 % prosté
od původců nákazy.
Manažerský plán pro ozdravení chovu od paratuberkulózy
Chov, ve kterém byl prokázán výskyt MPA, by měl podle
svých chovatelských a ekonomických možností začít s nákazou
1) Stabilizovat chov
Samotné nastavení chovatelských opatření bez testace stáda
stačí k zajištění toho, aby prevalence nemoci ve stádě nenarůstala, ale klesala až na určitou hranici.
Chovatelská opatření zahrnují minimalizaci rizik, včasnou
detekci nemocných a jejich okamžitou brakaci, důležitá jsou
i další chovatelská opatření, jako je například selekční tlak zaměřený na slabé a nemocné jedince, rychlý obrat stáda, užitkovost
a welfare chovu.
V počátku ozdravování po zavedení opatření jeden rok prevalence PTB nadále narůstá, pak teprve začne klesat. Vyhodnotit
účinnost tohoto cíle MP lze tedy až za dva a více let. U problematických chovů může stabilizace připravit půdu pro následné efektivní testování. Přejít na stabilizaci chovu můžeme v jakékoli fázi
ozdravování. Touto metodou však nelze stádo zcela ozdravit.
2) Zajistit trvalé snižování prevalence
Cíl se stanovuje na období nejlépe čtyř let s udáním výchozí
prevalence. Čím razantnější je prevence a brakování pozitivních
jedinců, tím je větší pokles prevalence nemoci ve stádě. Nejprve
je nutno investovat do odstranění rizik v místě porodu a u telat,
v následných letech pak zpřísňovat všechna kritéria prevence.
Princip zpřísňování kritérií v závislosti na poklesu prevalence
nemoci ve stádě platí i pro testování.
Jako účinný pomocný postup se doporučuje odchov mladého
dobytka mimo zamořené území, to znamená co nejdříve po
porodu přesunout telata (jalovičky) mimo zamořený chov a odchovávat je tam až do otelení.
3) Připravit stádo k certifikaci
Zda je stádo prosté PTB určuje certifikační program. Přihlásit se k certifikaci je možno až pět let poté, co bude poslední
jedinec s přímým průkazem MAP odsunut na jatka. Stanovit si
tento cíl je tedy možné až ve chvíli, kdy je chovatel přesvědčen,
že mnohaletý boj proti PTB byl úspěšný a v jeho stádě se nevyskytují pozitivní zvířata. Důležité je nejen stanovení maximální
přísnosti pro minimalizaci rizik, stanovení přísných kritérií testace
a okamžité brakování pozitivních, ale i zajištění celkově dobrého
zdravotního stavu všech kategorií stáda.
Zpracování a realizace manažerského plánu je dlouhodobý
proces, který zohledňuje postup ozdravování a úspěšnost nastavených opatření. Vyžaduje dlouhodobou spolupráci chovatele
a odborně způsobilého veterinárního lékaře, který má potřebné
znalosti a zkušenosti. Nezanedbatelné jsou i ekonomické nároky
opatření – nutná spolupráce s ekonomem.
Partuberkulóza je neléčitelné onemocnění, které je velmi komplikované pro ozdravování. Chovatelsky vyspělé země tomuto
onemocnění dávno vyhlásily cílevědomou a nesmiřitelnou válku.
V ČR se zatím bohužel chováme jako pštrosi s hlavami hluboko
zabořenými v písku. Podle úřední metodiky pak náhodně občas
některému pštrosovi hlavu usekneme, abychom demonstrativně
předvedli tvůrčí a zodpovědný přístup. Věřme, že tento stav už
nebude mít dlouhého trvání, a že nás čeká postupné nastavení
systému, který určitě nebude neomylný a dokonalý, ale který bude
schopen zajistit stabilizaci a postupné zlepšování současného
neutěšeného stavu.
MVDr. Václav Osička, Milkprogres – poradenství, s. r. o.
10 11
chov drůbeže
O efektivním výkrmu kuřat rozhoduje
optimální řízení chovu včetně kvalitní výživy
Základním přáním každého výkrmce
kuřat je dosažení co nejefektivnějšího
výsledku vedoucího k zisku. Velmi
často diskutovaným problémem je
nevyrovnanost výsledků jednotlivých
turnusů výkrmu během roku a snaha
tuto situaci řešit a minimalizovat.
Je však třeba připomenout platnost
biologického charakteru výroby. Prostředí
a podmínky pro výkrm jsou pro jednotlivé
turnusy odlišné v řadě specifik.
Zásadními rozdíly z hlediska vlivu na průběh výkrmu v jednotlivých turnusech jsou odlišné klimatické podmínky, proměnlivá
kvalita krmných směsí v návaznosti jak na proces výroby krmných směsí, tak i změny v kvalitě nakoupených a skladovaných
surovin. Problémem je i kvalita jednodenních kuřat ve vazbě na
stáří rozmnožovacích chovů a nákazovou situaci.
Nebudu originální, pokud přirovnám postavení kuřete první den
výkrmu k závodnímu automobilu na počátku závodu. Pro dosažení vítězství je třeba mít velmi kvalitní kuře, pro něj co nejlepší
krmnou směs jako palivo, dobře upravenou vozovku, tedy stájové
prostředí, a v co nejkratším čase ho provést ideální nejrychlejší
stopou do cíle. To vše znamená optimální řízení chovu.
Smyslem tohoto článku není vyčerpávajícím způsobem popsat průběh výkrmu kuřat. Technologických postupů je dostatek,
a přesto je v praxi ne vždy dodržujeme či můžeme dodržet.
Zaměřme se proto jen na tu část problematiky, kterou jsme
schopni ovlivnit.
Při uzavírání dodavatelsko-odběratelských vztahů je třeba
přesně definovat cílovou hmotnost kuřete, délku výkrmu, počet
turnusů v roce a na základě těchto informací zvolit vhodného
hybrida. V této oblasti není v běžné praxi vždy vše v pořádku
a každá odchylka se promítá negativně do ekonomiky výkrmu.Na
našem trhu jsou k dispozici v současné době v rozhodující míře
dva hybridy, a to ROSS a COBB. Dodavatelé těchto materiálů
poskytnou dostatek informací pro volbu.
Jednodenní kuře jako nákladová položka je velmi významná, a pokud nedbáme a nevyžadujeme vysokou kvalitu kuřat
v okamžiku startu, kdy jsou růstové schopnosti nejvyšší, prodě-
láváme. V řadě případů jsou přejímky a kvalitativní posouzení
kuřat pouze formální.
V rámci smluvních vztahů jsou vytvořeny mechanizmy k řešení
nejrůznějších situací v kolísání kvality jednodenních kuřat, ale
v praxi nejsou vždy využity. I zde utíkají cenné vteřiny z tohoto
závodu s časem.
Tvorba stájového prostředí je velmi významným faktorem průběhu výkrmu a každé technologické opomenutí či nedůslednost
nám brání v dosažení dobrých výsledků.
Často již v počátku při investicích dochází k zajímavým rozhodnutím, kdy výše ceny převáží nad kvalitou či vhodností konkrétní
technologie. S tímto rozhodnutím jsme se odsoudili k práci ve
ztížených podmínkách, ať již je to velmi často kvalita ventilace,
zateplení hal, energeticky náročné vytápění či osvětlení a nedostatečné monitorovací systémy života drůbeže.
Úroveň řízení chovu
Během příprav na výkrm a samotného výkrmu se vyskytne
řada kritických momentů, které jsou zvládány na jednotlivých
farmách s rozdílnými výsledky.
Přes stále dokonalejší technologické vybavení hal včetně
systému monitorujícího růst, hmotnost kuřat, spotřebu krmné
směsi, spotřebu pitné vody atd., se na druhé straně vyskytují
špatně vyvětrané stáje, nedostatečné množství podestýlky nebo
nekvalitní podestýlka, špatně nastavené a seřízené napájecí
a krmné linky v dané fázi výkrmu. Přehlédnutí těchto chyb nás
opět připraví o peníze. V relativně krátké době se uskutečnila
rychlá modernizace technologií, ale v řadě případů nedokážeme
tyto technologie využít.
Rovněž bez dobrých ošetřovatelských schopností obsluhujícího personálu a bez dnes již nezbytné schopnosti ovládání
řídících prvků technologií těmito pracovníky opět prohráváme.
Není pravda, že modernizací stájí jsme přemostili lidský faktor
v tomto výrobním procesu. Snížili jsme sice podíl živé lidské
práce, ale podstatně se zvýšil požadavek na důslednost při
vyhodnocování všech informací a rychlost při zasahování do
úprav konkrétních podmínek života kuřat. Rozdíly v užitkovosti
mezi chovy jsou do značné míry vyjádřením úrovně jak řízení
chovu, tak ošetřovatelské péče.
Významným faktorem je kvalitní výživa
Snad nejvíce a nejčastěji diskutovanou kapitolou týkající se
výkrmu kuřat je výživa. Je to oprávněné vzhledem k vyjímečnému podílu výživy na celkových nákladech. Existuje řada návodů
a postupů, jak docílit dobrých výsledků v konkrétním případě
pro konkrétního hybrida. Chovateli poskytuje informace především jeho dodavatel krmných směsí, dodavatel jednodenního
chovaného materiálu, prodejci léčiv a doplňkových látek, výrobci
premixů doplňkových látek a v neposlední řadě často zaujímá
stanoviska k úrovni výživy i veterinární služba.
Toto mnohdy široké spektrum různých názorů a možností
i komerčních zájmů může být příčinou řady negativních dopadů
na výkrm. Ne každá zařazená doplňková látka vyléčí neduhy
v chovu, které pocházejí z jiné oblasti.
Konkurenční vztahy i mezi výrobci kompletních krmných směsí
ulehčily chovateli jeho situaci, ale to neplatí absolutně. Bez dokonale nastaveného systému hodnocení úrovně kvality krmných
směsí s dopadem na dodavatelsko-odběratelské vztahy závod
ve výkrmu nevyhrajeme.
Postupujte systematicky
Na druhou stranu je třeba říci, že i přehnaná „turistika“ mezi
výrobci krmných směsí, rozšířená mezi chovateli jako snaha
o řešení kvality výkrmu, nepřinese úspěch, pokud je chyba jinde.
O značnou část peněz přicházíme v samotném závěru výkrmu,
a to při vyskladnění kuřat, pokud dojde k zvýšení úhynu, traumatům s následky v zatřídění a zpeněžení. To je jako bychom
přibrzdili před cílem.
Naší radou pro úspěch v tomto závodě je především používat
„selský rozum“ a opravdu systematicky hodnotit každou informaci, kterou vám kuřata poskytují.
Ing. Miloš Franc
specialista na výživu drůbeže
VVS Verměřovice, s.r.o.
Specifická hmotnost paroží srnců
Jako modelová byla vybrána honitba Vítějeves na Svitavsku, a to z důvodu, že minerální doplňková krmiva společnosti VVS Verměřovice tam začala být aplikována v jedné
části honitby již před více než deseti lety. Postupně bylo
jejich použití rozšiřováno a v posledních sedmi letech je
aplikace plošná po celé honitbě.
Aplikace v jadrném krmivu je prováděna v období od začátku
září do konce roku, podle zásoby jadrných krmiv nejdéle do
poloviny ledna, s použitím minerálního doplňkového krmiva
MKP C. Toto je zamícháváno do jadrného krmiva ve 4% koncentraci. Dále jsou k dispozici celoročně doplňovaná slaniska obsahující uvedený minerální doplněk v kombinaci s kusovou solí.
Pro provedení měření bylo navíc příhodné, že se v honitbě
používají tzv. „lapače parůžků“, umisťované ke korytům s jadrným krmivem v době shazování srnců. Ze šestiletého období od
roku 2001 do roku 2006 jsme měli k 128 shozů od srnců všech
věkových kategorií.
Shozy srnců jsme podle tvaru pečetí roztřídili podle pravděpodobného věku srnců do v myslivecké praxi používaných věkových tříd. K tomu přispěla i znalost značné části těchto srnců
vítějevskými myslivci z jejich pozorování v honitbě. Navíc také
skutečnost, že jednotlivé shozy některých srnců byly nalezeny
opakovaně, v jednom případě to bylo dokonce nepřetržitě po
dobu čtyř let.
Z celkového počtu shozů s vysokou pravděpodobností odpovídalo I. věkové třídě (1 až 2letí) 30 shozů, II. věkové třídě (3 až
4letí) také 30 shozů a III. věkové třídě (5 a více let) 68 shozů.
Shozy byly zváženy s přesností 1 gramu a byl u nich změřen
objem s přesností na 1 cm3.
Z výsledků vyplývá, že specifická hmotnost parožiny srnců
z honitby Vítějeves byla v průměru 1,85 g/cm3. Specifická hmotnost parožiny srnců z honitby Vítějeves je o 0,11 g/cm3 vyšší,
tj. o 6,3 %, než uvádí z lepších přírodních podmínek jižní Moravy
Scherer (2007). Odtud bylo hodnoceno 138 shozů.
Tato hodnota je ale u souboru měřených srnců z Vítějevsi nižší
o 0,1 g/cm3, tj. o 5,1 % než uváděl Rieck (Raesfeld 1956) před
50 lety. V případě zjištění Scherera je to dokonce o 0,21 g/cm3
méně, tj. o 11,8 %.
Z uvedeného hlediska toto ukazuje, že dlouhodobá aplikace
minerálií má v současných přírodních podmínkách značný
význam pro zvýšení průměrné specifické hmotnosti parožiny
a tím pro tvorbu kvalitnějších trofejí. Z měřených 128 shozů bylo
7 párových a rozdíly v specifické hmotnosti parožní hmoty mezi
pravým a levým parůžkem byly v rozmezí 0,02 až 0,09 g/cm3,
o průměru pouhých 0,03 g/cm3. V souboru z jižní Moravy (Scherer) uvádí u párových shozů, že jednotlivě vykazovaly značné
hmotnostní rozdíly parožní hmoty se zjištěnými rozdíly mezi
párovými parůžky až 0,21 g/cm3. Přisuzuje to tomu, že růst paroží
řídí centrální nervová soustava na každé pučnici asynchronně
(samostatně). Srnci z honitby Vítějeves měli standardnější tvorbu
parožní hmoty se zcela minimálními rozdíly specifické hmotnosti
mezi oběma parůžky.
Dalším zjištěním Scherera je, že nejvyšší hmotnost parožní
hmoty na 1 cm3 dosahovaly parůžky srnců v produktivním věku
převážně ve II. a III. věkové třídě. V námi měřeném souboru
jsme naopak zjistili, že srnci I. a III. věkové třídy měli průměrnou
specifickou hmotnost paroží v g/cm3 prakticky shodnou a nižší
specifickou hmotnost měli dospívající srnci II. věkové třídy. Možné
vysvětlení je, že vzhledem k celoroční aplikaci minerálií a stále
Srnec – Stará Červená Voda, 124 bodů CIC (vlevo). Srnec – Vítějeves,
128 bodů CIC.
Paroží jako útvar, který vzniká z přebytku látkové výměny, se
může dobře vytvořit pouze za předpokladu, že srnec má v době
tvorby paroží dostatek všech organických i anorganických látek
nutných k jeho vytvoření. Jedná se především o bílkoviny uplatňující se hlavně při růstu předkostní tkáně, čímž je určena velikost
a tvar parůžků. Parůžek obsahuje obvykle 44 % organických
látek. Pro vyztužení bílkovinné části parohu pak z minerálních
látek zejména vápník, fosfor a také hořčík. Parůžek pak obsahuje až 56 % anorganických minerálních látek. Teprve při příjmu
hodnotné potravy (živin) je možné, že srnec za souhry všech
příznivých okolností toho může využít k vytvoření mohutného
paroží. Mechanismus získávání dostatečného množství těchto
látek z živin je poněkud časově rozdílný.
Pokud se jedná o nejdůležitější organické látky podílející se
na tvorbě parůžků, jsou jimi především bílkoviny a tyto jsou
přijímány z potravy přímo a musí být zastoupeny v dostatečné
míře v potravě v době parožení.
Pokud se jedná o minerální látky, je to především vápník
potřebný pro utváření parůžků, který je uvolňován z kostry pod
vlivem hormonálních změn a současně je využíván i vápník
přijímaný v potravě.
Fosfor je přijímán přímo z potravy a nikde v těle není ukládán
jako zásobní. To neznamená, že by potrava nehrála žádnou úlohu, ale naopak. Kostra je tedy zásobním místem, které nahrazuje
nedostatek minerálních látek chybějících ve výživě v době tvorby
parůžků. Během roku se vápník ukládá do kostry a odtud se
v období růstu parůžků uvolňuje především z jejich mechanicky
méně namáhaných částí jako jsou žebra, záprstní a zánártní kosti
a stává se součástí parožní hmoty. Kvalita parůžků je tak závislá
na výživě v době jejich růstu, ale hlavně významným způsobem
v období předcházejícím parožení. Logicky tímto prostřednictvím
také závisí tvorba parůžků i na složení půdy.
Z daného vyplývá, že celoroční výživa je jedna z nejdůležitějších podmínek ovlivňujících tvorbu a růst parůžků. Při
nedostatečné výživě může u srnců docházet k omezenému
a menšímu růstu parůžků. Naopak při optimální výživě může dojít
k vytvoření nadprůměrných a kapitálních parůžků. To ostatně
dokázaly pokusy, které prováděl Vogt na Děčínském Sněžníku
kromě jelenů i u srnců a pokusy Bayerna se srnčí zvěří v jeho
horské honitbě ve Štýrsku.
Dalším zjištěním bylo, že shozy, jejichž specifická hmotnost
parožiny se odlišovala od zjištěného průměru o 0,1 g/cm3 a více,
v plusových i minusových hodnotách, se od ostatních shozů
nijak neodlišovaly a vizuálně odpovídaly průměru daného věku
a jejich velikosti. Oproti souboru shozů hodnocených Schererem
byly zjištěné nejnižší i nejvyšší hodnoty specifické hmotnosti
paroží nepatrně vyšší. Výskyt shozů se specifickou hmotností
vyšší než 2 g/cm3 byl v námi měřeném souboru pouze ve čtyřech
případech, tj. 3,1 %.
Ze svých výsledků Scherer uvádí, že se dříve naměřené hodnoty g/cm3 po dobu evoluce snížily z průměrné hodnoty 1,95 g na
jím zjištěných 1,74 g na jižní Moravě. Domníváme se, že hlavní
příčinou tohoto stavu oproti období před více než půlstoletím
je skutečnost zásadních změn v přírodním prostředí. Jednak je
dnešní populační hustota srnčí zvěře podstatně vyšší, větší je
i stres a vnitřní tlak v populaci a vzájemná potravní konkurence,
a jednak si myslíme, že zásadní je vliv pestrosti a kvality výživy,
kdy je dnešní krajina méně vhodná, než bývala v minulosti po
stránce potravní nabídky. K tomu ještě přistupují další faktory
jako je otázka klidu v honitbě, možné zvýšené parazitace při
velké populační hustotě, vliv chemizace a další faktory. A tedy tím
i ovlivnění individuálního výživového a zdravotního stavu každého
srnce v období růstu parůžků.
Získané výsledky ukazují, že při nadstandardní či nástavbové
péči jakou je aplikace minerálií srnčí zvěři, lze dosáhnout mimo
jiné i kvalitnějších trofejí. Výsledky terénní aplikace minerálního
doplňkového krmiva MKP C v honitbě Vítějeves ukazuje, že
v péči o srnčí zvěř jsme ještě nevyčerpali všechny možnosti.
V podstatě je to způsob jak srnčí zvěři doplnit současné nedostatky a chybějící minerální látky v její výživě. V honitbě Vítějeves bylo používáno minerální doplňkové krmivo MKP C. To
z řady minerálních doplňků obsahuje na 1 kg nejnižší množství
– 95 g vápníku a 56 g fosforu. Kromě toho obsahuje jako všechna
ostatní dále uváděná minerální doplňková krmiva sodík, hořčík
a stopové prvky – měď, mangan, zinek, kobalt a jód. Přesto jsou
výsledky zvýšení specifické hmotnosti parožní hmoty srnců při
jeho použití výrazné.
Z řady minerálních doplňkových krmiv vyráběných známou
krmivářskou firmou VVS Verměřovice lze ještě uvést MKP 4/B
s obsahem vápníku 160 g a fosforu 80 g a zvýšeným obsahem
hořčíku, dále lze zmínit řadu Premin Spárkatá Zvěř s obsahem
vápníku 250 g a fosforu 130 g. Další z řady – Premin Spárkatá
Zvěř Super obsahující navíc vitamin D (takže nahrazuje pro
hospodaření s vápníkem při parožení případně chybějící zimní
slunce), Premin Spárkatá Zvěř MAXI obsahující navíc ještě
vitamin A, vitamin E a selen (viz tabulka).
pečlivějšímu celoročnímu doplňováním minerálií do slanisek,
mají mladí srnci vzhledem k vytvářené menší předparožní tkáni,
přes intenzivní růst kostry, stále ještě značný přebytek vápníku
a tím možnost tvorby parožní hmoty s vyšší specifickou hmotností. U dospělých srnců bude zřejmě tato hodnota odpovídající
rovnováze v jejich metabolismu. U dospívajících srnců je možné,
vzhledem k neopotřebení chrupu a tím lepšímu zpracování
přijímané potravy, že je přijímáno vysoké množství bílkovinných
složek a tím je dána možnost rychlejšího a většího růstu předparožní tkáně jako přebytku metabolismu. Tím je také možné,
že objem vnitřní porézní dřeně parůžku je větší a snižuje se tím
specifická hmotnost parůžku.
PREMIN Spárkatá zvěř
Živina
Jednotka
Vápník
%
Fosfor
%
Sodík
%
Hořčík
%
Měď
mg
Mangan
mg
Zinek
mg
Jód
mg
Kobalt
mg
Selen
mg
Vitamin A
m.j.
Vitamin D3
m.j.
Vitamin E alfatok. mg
PREMIN
Spárkatá zvěř
25
13
9
2
400
500
400
50
20
-
PREMIN
Spárkatá zvěř
Super
PREMIN
Spárkatá zvěř
MAXI
25
13
9
2
400
500
400
50
20
100 000
-
25
13
9
2
400
500
400
50
20
8
250 000
100 000
400
Skutečností je, že v posledních několika letech začínají být
aplikována minerální doplňková krmiva z řady Premin Spárkatá
Zvěř ve více honitbách na Moravě, ale i na Slovensku. A tam, kde
prováděli aplikaci alespoň čtyři roky (ale někde dokonce jen dva
roky), tam jsou loveni opakovaně kapitální a dokonce i medailoví
srnci, kteří tam nikdy předtím nebyli. Je jen otázkou návyku srnčí
zvěře (ověřenou v posledních několika letech v jiných honitbách),
že začíná brát jadrná krmiva s mineráliemi již od konce srpna
a bez zdravotních problémů je bere při neměnnosti složení
mineralizovaného krmiva až do jarního období. To má zásadní
význam pro zvýšení tukových rezerv pro zimní období, deponování zásobního vápníku do kostry, zlepšení kondice zvěře a vývoje
plodů u srn. Kombinovaná slaniska s vyloženou kamennou solí
a mineráliemi jsou po návyku srnčí zvěří navštěvovány celoročně.
Nejvíce pak srnami v době kojení srnčat.
Musíme však zdůraznit jednu skutečnost – aplikace minerálních látek je řešení nadstandardní a nástavbové pro zvýšení
chovné a trofejové kvality srnčí zvěře i ostatní parohaté spárkaté
zvěře ve volnosti, v oborách i farmových chovech. Nejedná se jen
o samotné paroží, jeho tvorbu a velikost, je to jen doplňkové opatření v podmínkách chovu zvěře jako celku v souběhu s ostatními
zásadami řádného mysliveckého obhospodařování srnčí zvěře.
Proto je pro dosažení efektu akce nutné provádět mnohem důslednější a rozsahem větší průběrný odstřel především tělesně
slabé, chovatelsky nevhodné holé srnčí zvěře. Nesmíme opomenout ani důsledné zlepšování zdravotního stavu zvěře a pro
zvýšení účinnosti akce také snížení parazitace účinnou léčbou
zvěře. Je skutečností, že při opakované každoroční půlroční
aplikaci mineralizovaného jadrného krmiva se začíná ukazovat
ve zvýšené míře i mimořádně silná mladá zvěř, a to zvláště tam,
kde má srnčí zvěř možnost brát trvale výběrově to, co si sama
ráda vezme. Začínají se objevovat silná srnčata se silnými mladými srnami a mimořádně dobře založenými, vysoce nadějnými
mladými srnci. Proto musí být souběžným krokem to, že bude
nutné přednostně odlovit také starou zvěř a nahradit ji mladou
podstatně kvalitnější zvěří. To se vztahuje také na všechny staré
a přestárlé trofejově slabé srnce. Teprve pak si mohou kvalitnější
mladí srnci vytvořit svá teritoria a udržet se v honitbě.
Za umožnění tohoto průzkumu děkujeme MS Vítějeves, za
spolupráci při zajištění parůžků a provádění měření předsedovi
Petru Přikrylovi, mysliveckému hospodáři Lubomíru Kopeckému
a členům Ing. Petru Babičkovi a Ing. Jiřímu Procházkovi.
Ctibor BABIČKA, Jiří HANÁK, Martin KNÁPEK
auf der Farm in Form
auf der Farm in Form
12 13
myslivost
V Příchovicích má každá dojnice jméno
Dvojnásobní vítězové Extraligy
„Volné sdružení soukromě hospodařících rolníků (VSSHR)
– Josef Jón farma Příchovice v okrese Jablonec nad Nisou
jsme založili již v roce 1991 a v současné době máme šest
členů. Každý z nás má nějaký podíl na hospodaření a podle
toho k němu přistupuje, společného majetku si váží a má
k němu vztah. Všechno zvládáme sami, od ošetřování
a sklizně pastvin, přes výrobu krmení, až po chov skotu
a produkci mléka, na kterou je naše farma zaměřena,“ říká
zakládající členka Irena Vodseďálková, která má na starosti
chod celého hospodářství.
Akciová společnost KLAS Nekoř v okrese Ústí nad Orlicí
hospodaří na výměře 1502 ha zemědělské půdy, z toho 1072
je orná. Nosným odvětvím je chov skotu se specializací na
produkci mléka. Ve stádě 600 dojnic, převážně českého
strakatého skotu, je asi 18 procent krav plemene holštýn.
U českého strakatého skotu mají od roku 1984 uznaný
šlechtitelský chov, který čítá 100 kusů a tradičně patří mezi
nejlepší v republice.
Farma obhospodařuje v horské oblasti v nadmořské výšce 820
až 850 metrů 200 ha trvalých travních porostů a chová 143 kusů
českého strakatého skotu, z toho je 92 dojnic. Býčci jsou kolem
desátého dne po narození prodáni, v chovu zůstávají pouze
jalovičky pro další obnovu stáda. Jedná se o šlechtitelský chov,
který se může pochlubit průměrnou roční užitkovostí 9100 kg
mléka při tučnosti 4 % a bílkovině 3,5 %.
„Pro plemenitbu vybíráme jen špičkové býky, abychom zajistili
posun stáda dopředu. Na zlepšení velikosti tělesného rámce
a upnutí vemene příležitostně využíváme plemeno montbeliard,
i když nechceme jít do významného přílivu jeho krve. Řekla bych,
že v plemenářské práci má řada našich chovatelů ještě rezervy.
Důležité je mít přehled o svém stádu a přistupovat ke zvířatům
individuálně. Kvalitní výživa je samozřejmě velmi důležitým
faktorem, ale pokud zvířata nemají například správný tělesný
rámec, tak nejsou schopna kvalitní krmení v sobě zpracovat
a dostatečně využít jeho potenciál. Neméně důležitý je správný
odchov telat a jalovic. Je to budoucí základ stáda a jako takový musí mít maximální péči včetně kvalitního krmení. Telata
u nás dostávají mlezivo, výhradně vlastní mléko a potom startér.
Jalovice dostávají kvalitní senáž, minerálie, hodně sena, ale ne
jádro, protože nechceme, aby rychle narostly a tloustly. Žádoucí
je optimální tělesný rámec,“ zdůrazňuje chovatelka.
Vzhledem k tamním přírodním podmínkám, které umožňují
sklízet pouze luční senáže a seno, chybí v krmné dávce dostatek
energie. Krmnou dávku je třeba vybalancovat a v nástavbě dodat
kravám potřebné živiny, aby zvířata ze sebe vydala na co mají
geneticky, ale zároveň jim to neuškodilo.
Chloubou chovatelky Ireny Vodseďálkové je zdravý odchov telat.
V roce 2007 získal příchovický šlechtitelský chov v soutěži, kterou
pořádá Svaz chovatelů českého strakatého skotu, druhé místo.
„Výborné výsledky nejsou jen z krmení, ale spočívají v celkovém přístupu. Nakrmit musíme všechna zvířata, ale nadstavba
už musí být individuální a v režii zootechnika, který dokonale
zná svůj chov. Máme dojení do potrubí s osobním kontaktem se
zvířaty při krmení jádrem a doplňky. Každá kráva má svoje jméno
a tabulku s podrobným záznamem o výživě a dalších ukazatelích
chovu. Zvířata jsou na tento systém naučená, jsou klidná a bez
stresu, a to nám dělá tu vysokou užitkovost,“ je přesvědčená
Irena Vodseďálková.
Nakupují jeden druh krmné směsi pro všechny kategorie.
Množství je dávkováno podle výše užitkovosti, ale i dojnice
s nejvyšší dojivostí dostane maximálně 4 kg denně. I při této
dávce jádra lze udržet vysokou dojivost, ale musí být v harmonii
ostatní podmínky chovu – zdravotní stav, kvalitní objemné krmivo,
pohoda ve stáji atd.
Minerální krmné přísady a doplňky tamní chovatelé již řadu
let nakupují od společnosti VVS. Odborné poradenství, které
jim poskytuje Petr Šafra, považují za přínosné. Dodávky jsou
pružné, kdykoliv je třeba nějaká změna v krmné dávce, nebo
cokoliv jiného, VVS reaguje rychle, což podle chovatelky nebývá
u jiných firem vždycky zvykem. Za pozitivní považuje, že své
produkty posouvají Verměřovičtí kvalitativně stále dopředu, je
vidět pozitivní vývoj a jejich služby se stále zlepšují.
„Dlouhodobě bereme energetický doplněk EDK ŽK. Dostávají
ho všechny krávy, zvířatům chutná, podrží energii a dodá to, co
chybí v senáži. Denní dávka je od půl do jednoho kg. Částečně
ho v menším množství dostávají také jalovice od půl roku. Další
produkt, chráněný protein Soypass, dodává zvířatům bílkovinu,
prodlužuje vstřebávání živin v tenkém střevě a pomáhá krmnou
dávku stabilizovat a vyvážit. Dávkujeme ho kravám v produkci od
30 do 50 kg mléka, maximálně však 2 kg na kus a den. Přidáváme
také minerální krmnou přísadu MKP Ca s vyšším obsahem soli
a vápníku. Dostávají ho krávy i jalovice, a to v denní dávce kolem
0,30 kg,“ uzavřela výčet chovatelka.
Objemné krmivo dostávají zvířata na žlab včetně sena v libovolném množství. Velmi vhodnou alternativou, zejména v dané
oblasti, je mačkané obilí. Nepěstují vlastní, ale v okolí vždy koupí
pozemek ke sklizni. V zimě je to výborné krmivo, které zlepšuje
obsah bílkovin v mléce. Do krmné dávky ho přidávají podle užitkovosti k senážím, maximálně však 2 kg na kus a den.
Dojnice šlechtitelského chovu mají ustájeny v Nekoři, ostatní
krávy včetně vysokobřezích jalovic na farmě Šedivec, kde je
vybudovaná moderní stáj s veškerým zázemím a kejdovým
hospodářstvím.
„Novou stáj pro 250 dojnic jsme zprovoznili v prosinci 2006
a celá investice představovala zhruba 30 milionů korun. Jedná se o vzdušnou roštovou stáj s volným boxovým ustájením
a gumovými rohožemi. Po vybudování nové stáje jsme mohli
zrušit vazné stáje v Sobkovicích a Šedivci. Změna technologie
měla významný vliv na užitkovost, kvalitu mléka, zdravotní stav
zvířat i reprodukci. Stáj jsme otevřeli v nepříznivém období
velice tuhé zimy, takže začátky nebyly jednoduché, nicméně již
po půl roce jsme šli s užitkovostí nahoru. Za kontrolní rok
2006/2007 jsme dosáhli průměrnou užitkovost 7514 kg mléka.
Do té doby jsme se pohybovali na úrovni 6800 až 6900 kg
mléka, takže se nám podařil velký skok, přibližně o 650 kg mléka.
Vlastní šlechtitelský chov má průměrnou užitkovost za posledních deset let přes 8000 kg mléka při tučnosti 3,80 % a bílkovině
3,44 %. V rámci našeho regionu jsou to u českého strakatého
skotu nejlepší dosahované výsledky,“ uvedl Ing. Jan Šichtař,
hlavní zootechnik akciové společnosti KLAS Nekoř.
Důvody ke spokojenosti chovatelé v tomto podniku rozhodně
mají. Dvakrát po sobě, v roce 2006 a 2007, vyhráli soutěž šlechtitelských chovů, kterou pořádá Svaz chovatelů českého strakatého skotu. Za 25 let uznaného šlechtitelského chovu získali
31 plaket pro krávy, které nadojily více než 50 000 kg mléka
a ve stádě měli i dojnici, která nadojila přes 100 000 kg mléka.
Silnou stránkou chovu je dlouhověkost zvířat, která se v průměru
pohybuje kolem 3,3 laktace. Výjimkou nejsou vysokoužitkové
Moderní areál pro chov dojnic v Šedivci je v provozu necelý rok a půl.
Ing. Jan Šichtař s vítězným pohárem od Svazu chovatelů českého
strakatého skotu.
dojnice na 8. nebo 9. laktaci. Plemenní býci z jejich chovu jsou
pravidelně zařazováni do žebříčku plemenných hodnot TOP.
Výborné výsledky dosahují nejen díky dobrým chovatelským
podmínkám a péči, ale také díky řízené a kvalitní výživě.
Co se týká spolupráce se společností VVS Verměřovice, jsou
dlouholetými partnery. Jejím prostřednictvím řeší kompletně výživu skotu u všech kategorií. Výživa dojnic je rozdělena na farmě
v Šedivci na osm skupin. Směsná krmná dávka je aplikována
prostřednictvím krmného vozu vybaveného přesnou váhou se
zpětnou kontrolou. Minerální výživa z VVS je připravovaná na
míru, s ohledem na rozbory krmiv a konkrétní potřeby zvířat.
Dojnice dostávají VMD N Ca s vápníkem v množství 0,25 kg
na kus a den, speciálně upravený Premin EX 8 je určený pro
dojnice a krávy stojící na sucho a VMD 1 Plus pro jalovice v dávce
0,2 kg. Z dalších produktů VVS je to krmná sůl v množství 0,02
kg na kus a den, krmný vápenec 0,05 kg, Soypass od 0,5 do
1,0 kg podle výše užitkovosti, koncentrát BMK TEX v množství
0,5 až 2,0 kg a zdroj pohotové energie s melasou a glycerolem
v dávce asi 0,5 kg. V krmné dávce pro dojnice v laktaci nechybí
ani chráněný palmový olej Formafat, který doplňuje energii
a pomáhá stabilizovat mléčnou užitkovost. Podávají ho v množství
0,3 kg na kus a den.
V Nekoři se drží zásady, že telatům patří jen to nejlepší, takže
jalovice dostávají první minerálku z VVS již v teletníku po přechodu na rostlinnou výživu. Projevuje se to dobrým zdravotním
stavem a průměrným přírůstkem 0,9 kg. Zhruba po 7 měsících
přecházejí do odchovny, kde dostávají minerálně-vitaminový
doplněk VMD 1 Plus a vlastní obilí, přírůstky jsou tam 0,65 kg.
„VVS je spolehlivý partner, ceníme si především vstřícnosti
a operativnosti při řešení zakázek. Problémy například se zpoždění dodávek jsme ještě neřešili,“ uzavřel Ing. Jan Šichtař.
in form on the farm
in form on the farm
14 15
krmíme vítěze
Chceme minerální výživu a služby na míru
Cílem jsou zvířata v dobré kondici
Oblast, ve které hospodaří akciová společnost ZERAS
a. s. se sídlem v Radostíně nad Oslavou na Žďársku, je svými
přírodními podmínkami předurčena k chovu skotu. Proto
je toto odvětví živočišné výroby také hlavní specializací
podniku. Celkem chovají 2240 kusů holštýnského skotu
se zaměřením na produkci mléka. Hospodaří v nadmořské
výšce 550 až 650 metrů na výměře 2000 ha zemědělské půdy,
z toho 500 ha jsou trvalé travní porosty.
Zemědělskou společnost Ostřetín, a. s., na Pardubicku
není třeba dlouze představovat. Mezi chovateli je tento
podnik dobře známý, a to především díky špičkovému chovu
skotu se stádem 530 dojnic holštýnského plemene s roční
průměrnou užitkovostí přes 11 000 kg mléka. Významnou
součástí chovatelské strategie je i prodej plemenných
zvířat, ročně prodají kolem 50 březích plemenných jalovic
a 20 plemenných býčků.
V roce 1996 přestavěli vazné stáje na volné ustájení s dojírnou na farmě Pavlov. Do rekonstrukce se tam pohybovala
užitkovost kolem 4300 kg mléka. Od té doby navyšovali počet
dojnic z vlastního odchovu až na současných 1170 dojnic
s roční průměrnou užitkovostí kolem 11 800 kg mléka při tučnosti
3,9 % a bílkovině 3,25 %. Denní průměrná dojivost se nyní pohybuje okolo 28 litrů na dojnici.
Chov skotu je soustředěný v Ostřetíně, kromě jalovic od pěti
měsíců věku do pátého měsíce březosti na středisku v Jelení.
V Ostřetíně se nacházejí dvě produkční stáje pro 200 a 250 kusů
a stáj pro krávy stojící na sucho, březí jalovice a stáj pro krávy
před a po porodu, než přejdou do produkční stáje.
Chov skotu má zelenou
„V současné době provozujeme dvě mléčné farmy, 730
dojnic je ustájených na farmě v Pavlově a v Radostíně nad
Oslavou kolem 440 dojnic. V Radostíně je vybudovaná nová stáj
s matracemi a kejdovým hospodářstvím, která je v provozu
čtvrtým rokem. S narůstajícím stavem dojnic od roku 1996 se
náš podnik stále více specializoval na produkci mléka. Tomu
odpovídá i zaměření rostlinné výroby, kde je prioritou výroba
kvalitních objemných krmiv pro chov skotu a pěstování obilovin
do krmných směsí, které vyrábíme ve vlastní míchárně. Býky nevykrmujeme, zabýváme se jen odchovem jalovic a chovem dojnic.
Býčky prodáváme v hmotnosti 70 až 80 kg, to je ve stáří jeden
a půl až dva měsíce. Letos máme podnikatelský záměr postavit
ještě jednu produkční halu v Radostíně. Celkově by tím došlo
k navýšení stavu dojnic o dalších 100 až 150 kusů během
dvou let po dostavbě, což je maximum s ohledem na zajištění
krmivové základny z vlastních zdrojů,“ prozradil plány Ing. Jaroslav Dvořák, hlavní zootechnik akciové společnosti ZERAS.
O tom, že má v Radostíně modernizace chovu skotu zelenou,
svědčí také nedávné zprovoznění prvních dvou přístřešků pro
odchov 100 telat (jaloviček) krmnými automaty. Pokud se tento
systém odchovu a krmení osvědčí, v příštím roce postaví další
dva přístřešky a halu pro přechod na rostlinnou výživu. Tím vyřeší
odchov telat (jaloviček) do 5 měsíců věku. Do Radostína chtějí
postupně soustředit veškerý odchov jalovic. „Zatím využíváme
pro odchov stávající stáje, postupně je však budeme rekonstruovat, abychom zlepšili welfare. Býčky, kteří mají jiný krmný režim,
odchováváme na farmě Pavlov. To jsou zhruba plány na příštích
pět až šest let,“ dodal Ing. Dvořák.
Otevřené pole působnosti
Základem krmné dávky pro dojnice jsou travní a jetelové senáže a kukuřičná siláž. Do krmných směsí pro starší telata, jalovičky
nad 5 měsíců, jalovice a dojnice přidávají minerální krmné přísady a doplňky z VVS. V současné době by rádi využili možnost,
kterou společnost VVS Verměřovice nabízí, a to je připravovat
minerální krmné přísady na míru pro jejich podnik a jednotlivé
kategorie skotu podle rozborů krmiv a dalších zjištěných skutečností. U dojnic bude tato minerálka rozdělena na období před
porodem, po porodu a období laktace. „Chceme tomu v nastávajícím období věnovat maximální pozornost a ‚napasovat‘ produkty
VVS na naše stádo. Se společností VVS obchodujeme asi dva
roky a je to spolupráce rozhodně přínosná, konečně hovoří pro
Ing. Jaroslav Dvořák, hlavní zootechnik v akciové společnosti ZERAS,
má nemalé zásluhy na chovatelských úspěších, za které získal podnik
již řadu ocenění. V minulém roce například v soutěži Svazu chovatelů
holštýnského skotu obsadili 1. místo v kategorii krav na 2. a vyšší laktaci,
3. a 4. místo v kategorii prvotelek a 1. místo ve skupině podniků nad
401 uzávěrek.
to výsledky, kterých v chovu skotu dosahujeme. Určitě ji chceme
prohloubit ještě v dalších navazujících a souvisejících činnostech.
Pole působnosti je v tomto směru otevřené. Hlavně se chceme
věnovat období stání na sucho, před porodem a po porodu, kdy
jsou problémy nejintenzivnější, ale je to dlouhodobá záležitost,“
uvedl hlavní zootechnik a podotkl, že dostat se s výsledky mezi
chovatelskou špičku je pro ně samozřejmě radostné, ale na druhé
straně udržet se mezi těmi nejlepšími stojí podstatně více úsilí,
než se tam propracovat. Zatím se jim to daří, což mimo jiné dokazuje řada ocenění z výstav a chovatelských akcí, a bezesporu
na tom má zásluhu i kvalitní cílená výživa.
Za zmínku stojí rovněž pozornost, kterou věnují tamní chovatelé reprodukci. Jalovice zapouštějí v hmotnosti 380 až 400 kg
a telí do 24 měsíců. Za posledních pět let je mezidobí od 390 do
400 dnů a servis perioda 110 až 115 dnů, u části přebíhajících
se zvířat využívají přirozenou plemenitbu. Deset let využívají
v Radostíně také embryotransfer, ranou diagnostiku březosti
pomocí ultrazvuku a další moderní metody, například reprodukční programy, jejichž cílem je co nejrychlejší zabřeznutí co
největšího počtu zdravých plemenic. Ve spolupráci s plemenářskou organizací pravidelně putují vybraní býčci do odchovny
plemenných býků.
Základem krmné dávky jsou travní a jetelové senáže a kukuřičná siláž.
Důraz na kvalitu objemných krmiv
„Specializaci na mléko je u nás podřízena rostlinná výroba zaměřená především na zabezpečení kvalitních krmiv.
Z objemného krmiva je to hlavně kukuřičná siláž a vojtěšková
a jetelová senáž, ve vacích máme uložené vlhké kukuřičné
zrno, alkalage a cukrovarnické řízky. První seče uskladňujeme
do žlabů, další podle množství do žlabu nebo do vaků. Pro suchostojné krávy se snažíme zařazovat do krmné dávky travní
senáž, pokud ji máme, která je živinově chudší, protože vyšší
obsah draslíku ve vojtěškové senáži zvířatům v tomto období
nevyhovuje. Dusíkaté látky dodáváme hlavně před porodem,
kdy je nutná jejich optimální hladina v krmné dávce, jinak mohou
nastat obtížnější porody.
V produkční stáji mají dojnice, kromě produkční TMR podle fáze
laktace, ve všech sekcích navíc k dispozici krmné boxy se speciální ochucenou energetickou krmnou směsí s obsahem lehce
využitelných cukrů, kvasinek a dalších komponent, maximálně
však v množství 2 kg denně na dojnici.
Od společnosti VVS využíváme již bezmála deset let kompletní
minerální výživu na míru pro všechny kategorie skotu. Poskytuje
nám také výživářský servis, odborné poradenství, v případě
potřeby rozbory krmiv, krmné dávky a metabolické testy,“ uvedl
Vladimír Kaplan, předseda představenstva a ředitel akciové
společnosti v Ostřetíně.
MVDr. Martin Matějíček (vlevo) se zootechnikem Ing. Vladimírem
Zoubkem při odběru vzorků bachorové tekutiny.
Oboustranná spolupráce
Spolupráci se společností VVS si pochvaluje i zootechnik
Ing. Vladimír Zoubek: „VVS nám sestavuje krmné dávky a minerálky přesně na míru, což je jeden z našich požadavků. Na
základě rozborů krmiv a případně i nezbytných veterinárních
vyšetření konzultujeme s poradci z VVS úpravy krmných dávek
a složení minerálky tak, aby to co nejlépe vyhovovalo dojnicím
a také finančně. Služby jsou nadstandardní a je to oboustranně
užitečná spolupráce, jelikož děláme pro tuto společnost také
ověřovací pokusy některých jejích nových produktů a výživářských postupů,“ doplnil ředitele zootechnik.
V Ostřetíně jsou pro dojnice připravovány dvě krmné dávky, a to
krmná dávka s produkční účinností 36 až 37 litrů a druhá krmná
dávka s produkční účinností na 27 litrů. Třetí krmná dávka je pro
suchostojné dojnice a třítýdenní rozdoj. Do těchto krmných dávek
jsou dodávány tři druhy minerálních doplňků z VVS, které se liší
obsahem živin a hlavních prvků, jako je například fosfor.
„Výhodou a předností služeb výživářů z VVS je hlavně operativnost a schopnost sestavit minerální doplňky na míru podle
podmínek a momentálních potřeb stáda. Poradenskou službu
zajišťují velmi erudovaní pracovníci a jsou nám k dispozici prakticky kdykoliv, když je třeba. Mají zkušenosti z dalších chovů, takže
mohou řešit problémy s nadhledem,“ oceňuje Ing. Zoubek.
Významnou roli při hodnocení struktury směsné krmné dávky sehrává
její prosetí přes kontrolní síta. Tato metoda separace poměrně přesně
odhalí, jestli má TMR optimální složení nebo je nutné ji upravit. Na snímku
je výživářský poradce VVS Ing. Josef Snopek při separaci krmné dávky
pro dojnice v produkční stáji v Ostřetíně.
na farme vo forme
na farme vo forme
16 17
krmíme vítěze
18 19
ze zahraničí
Optimalizace dodávek surovin
V kterém stáří dává kráva
největší užitek?
Ve druhé polovině listopadu minulého roku se uskutečnila
cesta Ing. Bryndy a Ing. Záhory do oblasti jihovýchodní Asie
a Číny. Jejím cílem bylo upevnění spolupráce se současnými
dodavateli krmných surovin a navázání nových obchodních
kontaktů při snaze udržet naše ceny na konkurenceschopné
úrovni.
Postupně jsme navštívili Singapur, Malajsii a Čínu. Z Malajsie
VVS přímo dováží vysoce kvalitní palmové tuky s bypass efektem.
Zájmem firmy je nabídku tuků postupně stabilizovat a nabízet
svým zákazníkům pouze nejkvalitnější a nejčistší produkty. Jen
tehdy má zákazník záruku dobrého ekonomického efektu. VVS
také hledá různé produkty s vysokou přidanou hodnotou, které
jejím zákazníkům přinesou kromě vyšší ziskovosti i konkurenční
výhody. V Malajsii se palmové tuky zpracovávají ve dvou produkčních oblastech – v Pasir Gudangu nedaleko Singaporu a v Port
Klangu nedaleko od Kuala Lumpur, kde lze na ploše několika
kilometrů čtverečních nalézt většinu významných rafinérií.
Ze Singaporu vedla cesta do čínské Šanghaje, kde na Evropana dýchne naprosto odlišná atmosféra. Je tvořena osobitou
kulturou, koloritem a mentalitou místních obyvatel. V Šanghaji,
která se podobá lidskému mraveništi, došlo za pomoci zprostředkovatelské firmy k několika setkáním, při kterých se projednávaly možnosti nákupu krmných surovin, hlavně vitaminů
a chemických látek. Jelikož je kvalita pro společnost VVS na
Návštěva velvyslankyně ČR
ve Fujairah Feed Factory
Dne 19. února navštívila náš partnerský podnik Fujairah
Feed Factory (FFF) ve Spojených Arabských Emirátech velvyslankyně České republiky JUDr. Věra Jeřábková, PhD.
Areálem závodu, který se nachází ve Fujairah Free Zone, ji
s radostí provázel majitel a ředitel FFF pan Eng. Issa Mohamed
Al-Azom. Důvodem návštěvy byla podpora obchodní spolupráce
mezi českými a místními podnikateli. Diskuse se vedla hlavně
o zkušenostech v obchodním styku a perspektivách společných
projektů na území Arabského poloostrova.
VVS spolupracuje s FFF dlouhodobě od roku 2000. Předmětem
spolupráce je zejména poradenství ve výživě hospodářských
zvířat, výroba vitamino-minerálních směsí pro skot a obchod
s komponenty do krmných směsí.
Okénko do historie
prvním místě, většina jednání se vedla o výrobních procesech
a systémech kvality.
Poslední zastávkou na misi za dodavateli bylo Quindao, průmyslové město ležící na malebném poloostrově vybíhajícím do
Žlutého moře. Quindao a jeho okolí je proslulé výrobou potravin,
potravinových doplňků a specialit. Věhlasné je místní pivo, které
se řadí k tomu nejlepšímu, co v Číně našinec okusí. V oblasti
Quindaa představitelé VVS navštívili provozy pro výrobu některých chemických látek a setkali se s dodavatelem speciálních
krmných aditiv.
Důvodem pro tak daleké cesty za dodavateli je, že v dnešním dynamickém světě výrobci krmných směsí a dodavatelé
krmivářského průmyslu, mezi které se řadí i VVS, musí pečlivě
připravovat nákupní strategie, a také je důsledně implementovat.
Kvalitní dodavatel se dostává svojí důležitostí na úroveň klíčového
zákazníka. Přímý kontakt s ním je předpokladem oboustranně
prospěšné a dlouhodobé obchodní spolupráce, která je základem
pro tvorbu firemního know-how. Jen tak se malá česká firma
VVS může srovnávat s podstatně významnějšími nadnárodními
koncerny. Čeští chovatelé skotu a drůbeže to zajisté v nejbližší
budoucnosti ocení.
(jz)
Dojivost, jež v určitém stáří dostoupí největší možné výše,
jest závislou jednak od schopnosti zvířete využitkovat píci,
jakož i od činnosti životních sil, které rovněž v určité době
života u zvířete dosahují nejvyššího stupně.
Jest známo, že užitek v prvních letech dojivosti a u krav
starších jest menší než u krav dospělých. S fysiologického
stanoviska jest to pochopitelno, neboť pokud kráva není
dospělou, pokud roste, spotřebuje část požité píce k vzrůstu
i nemůže tato část požité píce býti zpracována na mléko.
Úplně vyspělou jest kráva teprve po třetím neb čtvrtém teleti;
nejprve potom možno od krávy očekávati největší užitek,
ačkoliv záleží též mnoho na povaze krávy, jakož i na způsobu
ošetřování a krmení.
Woll prohlásil na základě 90denního pokusu na výstavě
v Chicagu, že šesti nebo sedmileté krávy dojí nejvíce. Zpravidla poskytuje největší roční užitek pětiletá až osmiletá
dojnice. Mladší krávy mají tučnější mléko než starší. Bylo
však pozorováno, že 16letá kráva dávala denně libru másla
i byla ještě dobrou dojkou.
Cecilie – vítězná dojná kráva černo-strakatého skotu nížinného.
Jest tudíž pochopitelno, že jen vyjímečně budeme chovati
krávy přes 8 a 9 roků staré, poněvadž pak jejich dojivost
rychle mizí a v tak pozdním stáří krávy těžko tuční. Jelikož
mladé krávy, dík jich čilejšímu využitkování stejného množství
píce, více dojí, jest přirozeno, že nebudeme chovati krávy
příliš dlouho.
Jaký vliv má stáří na hodnotu mléka, není dosud vyzkoumáno. Obyčejně možno pozorovati, že ku konci dojivosti,
krátce před tím, než březí kráva úplně přestane dojiti, přibývá v mléce tuku čili jinými slovy: čím méně mléka, tím lepší
jakost. Totéž však neplatí o starších kravách, jež následkem
stáří méně dojí a o jichž mléce by se dalo předpokládati, že
obsahuje více tuku a pevných součástí.
Naopak La Cour zjistil na základě pětiletého pozorování, že
mladá zvířata dávají obsažnější mléko než starší a že krávy
ve stáří pěti nebo šesti let dojí mléko prostřední jakosti.
Zdroj: Týdeník Hospodářský list 1906
Magazín VVS info vydává společnost VVS Verměřovice, s. r. o.
561 52 Verměřovice 159. Redakční a grafické práce Ing. Jiřina Šírková,
číslo 1/2008 dáno do tisku 25. 3. 2008, MK ČR E 17828
na farmě ve formě
Tel.: +420 465 642 670, fax: +420 465 641 069
GSM: +420 775 755 175, e-mail: [email protected]
www.vvs.cz
Pravidelná a komplexní péče o zákazníka bezesporu
přispívá k dalšímu zlepšování ekonomických výsledků
v chovech, k jejich prosperitě a v neposlední řadě
ke spokojenosti chovatelů, jejichž farmy jsou ve formě...