Základní zdroje odborných informací

INFORMATIKA V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ
Chce-li odborník pracovat efektivně a být orientován v oboru, potřebuje nutně
k tomuto cíli odborné informace. Nezáleží už na tom, myslíme-li odborníkovu
úroveň regionální, evropskou či světovou. Odborník může být výzkumným
pracovníkem, pedagogem, studentem, manažerem, obchodníkem…
Pro různé kategorie odborníků existují specifické informace, samy kategorie
informací se překrývají, tak jako se překrývají profese a role odborníků.
Zdroje informací:
PRIMÁRNÍ ZDROJE INFORMACÍ
prvotní uvedení informace jako výsledek publikační činnosti odborných a
vědeckých pracovníků - nejkratší doba předání informace příslušným zájemcům
o určitou informaci, informace je zachována i v dalším časovém období.
Časopisy
Dokumenty průmyslové právní ochrany
Patenty a jejich třídění
Užitné a průmyslové vzory
Ochranné známky
Autorská díla
Know-how a zlepšovací návrhy
Zprávy z odborných a vědeckých setkání
Vědecko-kvalifikační práce
Normy
Výzkumné a technické zprávy
Firemní literatura - interní
SEKUNDÁRNÍ ZDROJE INFORMACÍ
zpřístupňují poznatky primární literatury na základě systematického zpracování
- na základě zásadního zkrácení původního textu (abstrakt, anotace, klíčová
slova - keywords)
Řadu typů sekundární literatury:
Kompendia
Referátová literatura
Literatura citací
Šedá literatura
Patentová literatura
Firemní literatura -externí
TERCIÁRNÍ ZDROJE INFORMACÍ
literatura uvádějící již zpracované poznatky obsažené v primárních a
sekundárních zdrojích - nejsou doložena literárními citacemi, nečiní si nárok na
novost. Fakta jsou zpracována selektivně (výuka, rámcový přehled, sumární
tabulky či grafy aj.)
Encyklopedie
Naučné slovníky
Monografie
Učebnice a skripta
Příručky
Numerické a faktografické zdroje
Firemní publikace (účelové)
Podrobněji bude uvedeno v přednáškách prof.Kupce.
Růst počtu publikací v chemii
Obrovské množství informací a jejich každoroční exponenciální nárůst lze
dokumentovat např. na růstu chemických informací (Vymětal J.: Současné
informační prostředí a chemie, Chem.listy 93, 1999, pp.382-390):
Do nedávné doby byly za nejdůležitější faktory společenského a ekonomického
růstu považovány suroviny a ekonomické zdroje, dnes je tato rozhodující pozice
přisuzována informacím.
Smyslem informační společnosti je zajistit univerzální přístup lidí k informacím.
Skutečným měřítkem úrovně informační společnosti pak nebude ani počet
telefonních stanic a osobních počítačů, ani délka optických kabelů, ale
především rozsah, obsah, kvalita, užitečnost a zejména dostupnost informačních
služeb.
Publikační exploze v chemii
- ve světě vychází ročně kolem 70 000 odborných a vědeckých časopisů se 100
000 stránkami denně, ve více než 65 jazycích,
- ročně je publikováno více než 1,000 000 článků a odborných prací (z toho
v chemii kolem 500 000 prací),
- analýza vědeckých publikací z let 1981 – 1992 provedená v 48 vyspělých
zemích ukázala, že nejvíce prací připadalo na klinickou medicínu /17 %), pak
na biochemii a chemii a pak na fyziku. S výraznějším odstupem (pod 8 %)
následovaly biologické vědy, inženýrské vědy, molekulární biologie a
genetika. Pod čtyřmi procenty z celkového počtu všech publikací se umístily
neurovědy, farmakologie, věda o materiálech, zemědělské vědy, geologie,
ekologie, vědy o životním prostředí, matematika a imunologie. Zcela na konci
se umístila astrofyzika a za ní informatika,
- přední organičtí chemikové ročně publikují 4 až 30 prací,
- průměrný počet autorů jedné vědecké práce stoupl z 1,8 v roce 1955 na 3,5
v roce 1994.
Počet prací s více než 50 autory rovněž neustále stoupá – z méně než padesáti
v roce 1981 na více než čtyřista v roce 1993.
- ročně vychází asi 300 000 odborných monografií, včetně 15 000 sborníků
z konferencí,
- denně se ve světě přihlašuje 1 000 patentů,
- v SRN se ročně vynaloží 15 miliard DEM (1995) na výzkum prováděný
dublovaně nebo zbytečně,
- spolehlivě je popsáno více než 18 milionů chemických sloučenin, přičemž 75
% z nich je v literatuře uvedeno pouze jednou – autorem práce,
- pouze pro 7 milionů sloučenin jsou v literatuře uvedena některá fyzikálněchemická data,
- pro praktické účely se využívá přibližně 63 000 sloučenin,
Ilustrativní je nárůst počtu originálních prací v odborných časopisech, celkový
počet referátů a patentů abstrahovaných v referátovém časopise Chemical
Abstracts (CA)9,10,11 za léta 1907 až 1997 na obr. 2.
Exploze informací a publikací má tedy i své negativní stránky:
- na třetinu až polovinu všech publikovaných článků se v následujících i
navazujících článcích nikdy neobjeví odkaz na informace v nich obsažené,
- 90 % všech nových informací je obsaženo v 50 000 článcích, tedy v pouhých 5
% celkově publikovaných prací,
- 90 % všech odkazů zahrnuje pouze 1 % otištěných článků,
- z cca 70 000 odborných časopisů pouze 152 reprezentuje 50 % všech citací a
2000 pokrývá 85 % citací,
- odhaduje se, že až 85 % vědecké literatury je publikováno nikoliv pro
předávání nových informací, ale pro získání grantů, vědecko-pedagogických
kvalifikačních stupňů nebo jako určitá forma seberealizace autora.
Odhaduje se, že:
- výzkumný pracovník ročně prostuduje asi 200 článků, abstrakt jednoho článku
si prostuduje cca 20 lidí a nadpis článku si přečte asi 500 lidí,
- 50 000 abstraktů aktuálních článků lze prostudovat za cca 2 000 hodin, což při
průměru 2,5 minuty na jeden abstrakt představuje roční fond pracovní doby,
- za 2 hodiny soustředěné práce týdně lze přečíst názvy cca 3 000 článků, což
ročně znamená cca 150 000 článků, přičemž jen v chemii vychází přibližně
500 000 článků ročně.
Je tedy zřejmé, že kdo by si chtěl sám opatřit a vyhodnotit všechny relevantní
informace, nebude mít čas na jinou práci, na včasné rozhodování, ani na další
činnost.
Bibliometrické hodnocení chemických časopisů a citací:
snaha o kvantifikaci a kvalifikaci publikační činnosti, hodnocení autorů,
časopisů apod. – bibliometrie - scientometrie. Kritériem kvality primární práce
jsou tzv. impact factor (IF),
citační analýza - založena na předpokladu, že cituje-li vědecký pracovník ve své
práci vědeckou práci jiného autora, dává tím, najevo, že citovaná práce je pro
jím řešený problém významná.
Do jaké míry lze počet citací považovat za měřítko ne-li vědecké hodnoty a
pravdivosti, tedy alespoň úspěšnosti či významu práce ? Odpověď asi napovídá
vývoj modifikací základního Faradayova pravidla pro vědecké pracovníky:
- Work, finish, publish! (Faraday – 1791 – 1867)
- Publish or perish!
- Perish a little and publish a lot!
- Be cited or perish! (Radovic – 1996).
Je zřejmé, že orientovat se v této záplavě informací a publikací a nalézt mezi
nimi tu správnou a nejdůležitější, může být značným, někdy až neřešitelným
problémem.
Proto:
INFORMAČNÍ VĚDA – Informatika - Informační proces
INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE - Textový dokument - Vyhledávání a
ukládání informací – Počítače - Počítačové sítě - Databázové služby
Dělení informací
(1) Informace neznakové
v přírodních vědách (např. ve fyzice) - vše, co se vymění mezi hmotnými nebo
energetickými objekty, signály vznikající působením objektů, energií na naše
smyslové orgány, jevy spojené s působením genů, enzymů, hormonů jako
prostředníků spojení mezi částmi živého organismu apod.
(2) Informace znakové
V nejobecnějším významu se za informace považuje jakákoliv zpráva.
Za informaci je například považováno sdělení, které :
• má význam pro příjemce,
• je pravdivé z hlediska kritérií logiky,
• je verifikovatelné z hlediska příslušné vědy,
• usnadní rozhodování mezi několika alternativami,
• přináší nějaký zisk, užitek,
• obohatí tezaurus, slovník poznatků příjemce.
Vzdělanostní trivium současnosti - gramotnost
Původní trojice znalostí - trojcestí (lat. trivium), se v současné době rozšířilo na
pětici znalostí:
1 - Číst
2 - Psát
3 - Počítat
Read
Write
Arithmetic
v současnosti také:
4 - Předkládat
5 - Sdělovat
Present
Communicate.
Informační gramotnost
Informační společnost je založená na informacích a znalostech, na schopnosti
získat informace, analyzovat je a využít
Principy práce s informacemi - informační trivium
(1) - Hledej a zapiš
(2) - Ulož a vyhledej
(3) - Zpracuj a předej
search & record
store & retrieve
publish & disseminate
communicate & present
(bibliografický záznam)
(reference manager)
(work - finish - publish)
Informační zdroje
Mezi uživatelem a zdrojem informace, potažmo producentem či tvůrcem často
stojí tzv. zprostředkovatel informací, který může být osobou jednotlivou,
firmou, a nebo také institucionalizován do podoby, jako jsou knihovny,
informační centra a databázová centra.
• Knihovny
Služby knihoven
• výpůjční - z vlastního fondu, meziknihovní výpůjční služby tuzemské i
zahraniční
• informační - bibliografické, referenční, rešeršní
• poradenské a konzultační
• reprografické
Adresáře knihoven a souborné katalogy:
České knihovny
• Seznam: http://dir.seznam.cz/Instituce/Knihovny/ ,
http://dir.seznam.cz/Instituce/Knihovny/Statni_vedecke/
• Veřejná virtuální knihovna: http://vvk.cuni.cz/
• Vyhledávání přes NK:
Souborný katalog CASLIN: http://www.nkp.cz
přehled všech dostupných bází
souborný katalog -- zahraniční periodika
Online katalogy dalších knihoven
http://www.nkp.cz/sluzby/online_katalogy_jine.htm
• Vyhledávání přes STK: http://www.stk.cz
katalogy
katalog časopisů
souborný dotaz do více katalogů
souborný katalog SKATLANius
VŠ knihovny
Velmi relevantní a nápomocné jsou např. pro studenta i odborníka VŠ
knihovny akademické, vysokoškolské. Pokud nejsou navštíveny osobně,
řada zajímavých a nápomocných informací se již nachází na Internetu a
jako jedinou adresu pro prvotní orientaci stačí uvést:
http://platan.vc.cvut.cz/advs, kde je kompletní přehled vysokoškolských
knihoven v ČR.
Zahraniční knihovny
• vyhledávací nástroje
http://dir.altavista.com/Reference/Libraries.shtml
http://dir.yahoo.com/Reference/Libraries/
• světové knihovny
British library, London, Bostan Spa, UK: http://www.bl.uk
Library of Congress, Washington, USA: http://lcweb.loc.gov
• technické knihovny
Knihovna Technické univerzity v Delftu:
http://www.library.tudelft.nl
Knihovna Massachusetts Institute of Technology:
http://libraries.mit.edu
• Zprostředkovatelé informací
(informační brokeři) obecně, ať už je to jednotlivec či instituce, pomáhají
uživateli v orientaci ve velkém množství odborných informací, informace mu
v naprosté většině případů pomáhají i získat z tuzemska, zahraničí, rovněž také
zajištěním licencí k bázím dat v databázových centrech nebo v digitálních
knihovnách. Pokud zdrojové informace nemohou z organizačních či finančních
prostředků zajistit, jsou v naprosté míře schopni poskytnout aspoň tzv.
referenční informaci.
Odborné informace
mohou být nejrůznějšího typu a šířené na různých médiích. Nejde o to stavět
jednotlivá média proti sobě, ale naopak dovedně je využít v rozličných
kombinacích. Tištěná média jsou nejstarším a zatím stále nejrozšířenější
komunikační formou mezi tvůrcem informace a uživatelem, tištěné dokumenty
hrají stále velký význam v získávání znalostí.
Perspektiva (není tím ale myšlen zánik tištěné formy) patří v současnosti
elektronickým médiím.
Od 60.let (vznik tzv. informačního průmyslu v USA) dochází k nebývalému
nárůstu elektronických informačních služeb, dnes přístupných zejména v režimu
"online", a progresivnímu také díky Internetu a jeho prostředí a službám.
Informační služby mohou být veřejně přístupné, ale pojem veřejně přístupný
neznamená automaticky přístupný zdarma, ale často s tzv. uživatelským
oprávněním či licencí, které si platbou zajistí samotný uživatel (korporace,
knihovna, vysoká škola nebo komerční organizace), protože platba je pro
jednotlivce prakticky nedostupná.
• Databázová centra, databáze a cesty k nim via Internet
Můžeme využít stovky a tisíce různorodých zdrojů na Internetu, nebo
databázová centra, téměř vždy založená na profesionálních a komerčních
základech; je nutné navázat nejdříve smluvní vztahy a za služby platit. Smluvní
vztahy navazuje, jak už bylo naznačeno, většinou informační zprostředkovatel
(jednotlivec - firma, knihovna nebo informační instituce, nebo koncový uživatel,
většinou větší organizace, ne jednotlivec pro soukromé účely, protože jde o
finančně nákladné záležitosti).
Databázová centra vznikala už v 60. letech a byla a jsou přístupná po
profesionálních sítích zcela nezávislých na Internetu (např. SPRINTNET,
TYMNET, NEXTEL, DATEX-P a desítky dalších větších sítí typu WAN Wide Area Network). Nicméně velký vývoj internetovských technologií, které
ovlivnily i vztah zprostředkovatelů - vystavovatelů a producentů dat, zamíchal
oblastí nazývanou "informační průmysl", jehož oporou vždy byla především
velká a střední databázová centra.
Databázová centra dostala před několika lety velkou konkurenci v podobě
zdrojů na optických discích typu CD-ROM, na které se přesunuly stovky titulů
bází dat, do té doby provozovaných v online režimech. Pro uživatele s častým
vstupem do patřičného zdroje to byla výhodná záležitost. Objevila se symbióza
s centry a některá centra začala dokonce produkovat báze dat na CD (např.
společnost DIALOG Corporation se systémem OnDisc,
http://library.dialog.com/ondisc) . Obrácený příklad - SilverPlatter
http://www.silverplatter.com - typický producent CD-ROM databází přešel na
v podstatě databázové centrum, resp. jedna z nejrozsáhlejších digitálních
knihoven na světě).
Internet se propojovatelem všech zmíněných médií (nástup WWW rozhraní).
Český nebo slovenský uživatel má přístup přibližně k tisícům titulů veřejně
přístupných bází dat (znovu připomínáme, že veřejně přístupný zdroj neznamená
přístupný zadarmo) v několika velkých světových databázových centrech.
Dalších mnoho tisíc informačních zdrojů např. se nachází v tzv. elektronických
knihovnách časopisů, často již v plnotextových podobách.
Komunikace v databázových centrech –
specifické dotazovací prostředky (dotazovací jazyky),
později návodnými "menu systémy".
WWW technologie umožnila kombinaci konzervativních (pro zkušené rešeršéry
oblíbených) přístupů s novými formami uživatelského rozhraní.
Pro práci s klasickými prostředky bylo nutné dodržovat určité zásady rešeršní
strategie.
Databázová centra však dnes oslovují koncového uživatele aplikací WWW
rozhraní na přístup do svých zdrojů. V tomto rozhraní jsme vedeni k výsledku,
aniž bychom museli dokonale znát dotazovací jazyk. WWW rozhraní pak
obvykle pracují s "basic" formou (začátečníkem) a "advanced" formou
(pokročilejším uživatelem). Výstupy z WWW rozhraní je pak možné obdržet
v různých formátech (HTML, RTF, PPT aj.).
Databáze
Druhy databází (podle zpracování dokumentů a podle druhového zaměření):
• bibliografické - dokumentografické
získáme zejména přesnou a úplnou citaci; většinou je k dispozici i
abstrakt, významná je i formalizovaná terminologie (např. deskriptory,
klíčová slova).
• faktografické – numerické
uvádějí konkrétní údaje a mohou mít textový nebo numerický charakter
(nebo kombinovaný). Většinou statistické informace. Faktografické báze
dat bývají dražší, protože jejich vznik vyžaduje velké vstupní náklady a
výstup není vždy pro nejširší záběr uživatelů.
• plnotextové
“plné“ texty (full text) - trend posledních 10 let, většinou již není nutno
nepotřebujeme dohledávat primární dokument (pokud ovšem
nevyžadujeme např. fotografie a další složitější obrazové informace v
originálním textu obsažené - současné velké databázové systémy pracují
totiž s grafickou informací omezeně a výběrově oproti zdrojům např. na
nosičích CD-ROM
• druhově specializované - patentové
• katalogy, rejstříky, adresáře
rejstříky a katalogy firem, výrobků, osobností...
Přístup k databázím
• online - interaktivní
• offline - neinteraktivní (magnetické pásky, CD ROM)
Vyhledávání v databázích
•
•
•
•
menu systémy
příkazové systémy (command search) - dotazovací jazyky
WWW vyhledávání
Rešeršní strategie
výběr selekčních prvků - klíčová slova, předmětová hesla
• dotaz - kombinace a pozice selekčních prvků
• vyhledání záznamů
• posouzení relevance výsledků
• vyladění dotazu
• zobrazení, tisk, stáhnutí vyhledaných záznamů na disketu
Kombinace a zadávání selekčních prvků
• Booleovy operátory: and, or, not
• proximitní operátory (poziční, distanční): near, with
• truncation (stemming): *, ?
Relevance výsledků rešerše
• relevance formální - dotaz je formálně správně zadán, ale výsledky
obsahově neodpovídají zadanému dotazu
• relevance obsahová - výsledky odpovídají zadanému dotazu
Výsledky rešerše z bibliografických databází
záznamy o dokumentech, tj. sekundární informace obsahují:
• bibliografické informace o dokumentu (většinou článku)
• informace o zdroji, v němž byl článek publikován
• pracoviště autora (u více autorů se týká většinou 1. autora v pořadí)
• jazyk dokumentu
• abstrakt
• deskriptory, oborové kódy
Získávání primárních dokumentů
Po získání sekundární informace lze využít služeb knihoven pro získání
primárních dokumentů:
• výpůjční služby z vlastního fondu
• MVS - meziknihovní výpůjční služby
• MMVS - mezinárodní meziknihovní výpůjční služby
• EDD - elektronické dodávání dokumentů
• DDS - Document Delivery Services
• reprografické služby
• žádost autorovi o separátní výtisk
Základy rešeršní strategie
Cílem každé rešerše je "vylovení" potřebných informací z databázového "moře".
Uživatel by měl ulovit co nejvíce informací, tak aby jich mnoho neuniklo (tzv.
úplnost), ale na druhou stranu pouze ty, které přesně odpovídají jeho záměru
(tzv. relevance). Základní výbavou rešeršéra jsou určitá slova (resp. čísla) a
jejich rozumné kombinace.
Málokdy se podaří rešeršní zadání vymyslet tak, aby napoprvé a ihned poskytlo
vysoce relevantní a úplné výsledky. Obvykle se postupuje od obecnějších
zadání, která se postupně zpřesňují a tím klesá na rozumnou míru i počet
nalezených záznamů. Je třeba si uvědomit, že pracujete s databázemi miliónů
záznamů, kde i velice specifické slovo vyvolá obrovskou odezvu. Právě dovedné
ovládnutí vysokého počtu nalezených záznamů patří k mistrovství rešeršéra.
Zvýšení počtu záznamů při nedostatečném výsledku
• zvažte, kolik záznamů jste schopni prostudovat - netiskněte kvanta, která
nikdy nevyužijete
• nesnažte se o "pře-kombinování" dotazu, zadejte a vyplňte jen ta pole a ty
údaje, které pokládáte za nezbytné, ostatní ponechte volné
• nekombinujte zadání s vágními slovy, nako např. research, effect, new, apod.
• důkladně prověřte pravopis (spelling) slov, ověřte si, že slovo uvádíte správně
anglicky, vezměte v úvahu rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou
• snažte se pomoci si již prověřenými slovy a hesly z článků a separátů, které
máte k dispozici a jejich rozumnými kombinacemi
• inspirujte se slovy, která jste našli v prvních etapách rešerše, opusťte málo
používané a nerelevantní výrazy, sledujte terminologii použitou v názvech
článků
• ověřte formální správnost rešeršního dotazu (operátory, závorky)
• využívejte nápovědy (Search Tips).
Snížení počtu záznamů a zvýšení relevance
• zvažte, kolik záznamů jste schopni prostudovat - netiskněte kvanta, která
nikdy nevyužijete
• přidejte omezující slova pomocí AND
• omezte výsledek časově nebo jiným dodatečným kritériem (např. jazykovým)
• omezte hledání v plném textu (Entire Text) a specifikujte spíše "Words in
Title" nebo "Main Subject".
• Nahraďte operátor AND souslovím s mezerou, např. místo MACINTOSH
AND SERVER? použijte MACINTOSH SERVER?
• eliminujte nebezpečně obecná zakončení slov (slovní kmen poskytne
nadměrně velký výsledek)
• ověřte, zda jsou správně použity závorky v případě operátorů
Další informační zdroje na Internetu
Základní data z historie Internetu
• ARPANET - síť resortu obrany USA (předchůdce Internetu) uvedena do
provozu 1969 jako decentralizovaná komunikační síť
• postupně napojení některých univerzit a významných výzkumných
pracovišť
• od roku 1973 připojovány zahraniční uzly (GB a Norsko) - vyvinut
protokol pro přenos zpráv TCP/IP (Transmission Control
Protocol/Internet Protocol)
• počátkem 80. let ARPANET páteřní sítí, na níž se napojují další velké
sítě, zejména NSFNET - National Science Foundation Network, která
postupně začala přebírat funkci páteřní sítě
• 1989 vznik hypertextových dokumentů a WWW
• ARPANET zrušen 1990, vzniká Internet a NSFNET se stává páteřní sítí
pro akademickou nekomerční linii Internetu
• koncepci a rozvoj Internetu zajišťuje od roku 1992 společnost ISOC Internet Society
• registrační funkci plní konsorcium InterNIC - registruje účastnické sítě,
spolupracuje s národními správci, přiděluje domény a IP adresy,
poskytuje referenční služby o informačních zdrojích
• 1992 - připojení prvních komerčních subjektů
Internet v ČR
• první trvalé napojení po pevném okruhu na síť EARN 1990 - národním
uzlem OVC ČVUT
• 1992 oficiální připojení ČSFR na Internet
• páteřní síť pro ČSFR - FESNET, po rozdělení federace koncepce zůstává,
síť se dělí na CESNET (Czech Educational and Scientific Network) a
SANET (Slovak Academic Network)
• CESNET - sdružení původně určen pro akademickou sféru a další
neziskové organizace
• 1994 první komerční poskytovatel služeb Internetu
• 1996 komercionalizace CESNETu
• 1999 národní vysokorychlostní síť pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání
- TEN 155 CZ
• 2001 CESNET2 - nová páteřní akademická síť nahradí TEN 155 CZ
Informační zdroje pro studium a vědu na WWW stránkách
veřejné - volně přístupné veřejnosti
• knihovní katalogy
• nakladatelské katalogy
• elektronická knihkupectví
• elektronické časopisy (abstrakty článků jednotlivých titulů, někdy i plné
texty)
• volně přístupné databáze (např. ERIC - informace pro vzdělávání)
• odborné texty na univerzitních WWW stránkách
• odborné texty na osobních stránkách
• speciální dokumenty (bibliografické zdroje) - normy, patenty, disertační
práce, výzkumné zprávy
• referenční zdroje
neveřejné - přístupné na heslo, případně po uzavření smlouvy a zaplacení
poplatku
• komerční databáze
• plné texty elektronických časopisů (většinou přístup jen na heslo)
• odborné texty na univerzitních WWW stránkách (lokální sítě, někdy lze
požádat o dočasné heslo)
Charakteristika informací na Internetu
Pro zveřejňování na Internetu neexistuje žádné povolovací nebo schvalovací
řízení či oznamovací povinnost. Internet není centrálně řízen ani popsán, existují
pouze dílčí seznamy nebo pokusy o evidenci toho, co je dostupné. Proto je třeba
přistupovat k získaným informacím kriticky a uvědomit si klady i zápory
zveřejňovaných zdrojů:
klady:
• informace jsou rychle a pohodlně přístupné
• vyhledávací nástroje umožňují vyhledávat podle sekcí (oborů) nebo
klíčových slov
• informace je možné tisknout a kopírovat (pozor na autorský zákon a
citování)
zápory:
• mnohé z veřejně přístupných informací jsou anonymní - těžko se dá ověřit
jejich původ a důvod zveřejnění
• mnohé z veřejně přístupných informací nejsou aktuální
• mnohé z WWW stránek nejsou stabilní
• na některých WWW stránkách jsou informace skryty pod neadekvátně
pojmenovanými odkazy, orientace je složitá a dopátrání se hledané
informace stojí dost času (peněz)
• při použití vyhledávacích nástrojů často dostaneme často příliš mnoho
informací a mezi nimi i mnoho nerelevantních
• přístupnost závisí na okamžitém stavu sítě i dalších technických
prostředků
Hodnocení zdrojů na Internetu
Pro hodnocení dokumentů publikovaných v papírové podobě jsou stanoveny
jisté zásady. Ty lze uplatnit i při hodnocení dokumentů na Internetu, a to vždy s
vědomím kladů i záporů Internetu jako informačního zdroje:
•
•
•
•
•
•
•
kvalifikace autora
reputace vydavatele
datum vydání
úroveň pokrytí dané problematiky
srozumitelnost a přehlednost textu
objektivita předkládaných informací
aktuálnost předkládaných informací
DIALOG Corporation
Dialog Corporation (http://www.dialog.com) - DIALOG + DataStar databázová centra, dříve "nesmiřitelní" konkurenti, dnes koexistují pod jedním
majitelem.
DIALOG a DataStar - registrované známky.
DIALOG se nachází ve Spojených státech v Kalifornii a DataStar v Evropě ve
Švýcarsku. Záběr zdrojů je regionálně celosvětový, oborově pak
multidisciplinární. Mnohé databáze jsou vystavovány v obou těchto centrech.
DataStar i DIALOG mají vlastní dotazovací jazyky a dnes i vlastní WWW
rozhraní.
Databázové centrum DIALOG je v podstatě největším centrem na světě. Na
jeho hostitelských superpočítačích se vystavuje mnoho set bází dat ze všech
oborů lidské činnosti.
Služby a produkty DIALOG jsou do detailu popsány na WWW stránkách
(http://www.dialog.com, resp. http://library.dialog.com),
http://training.dialog.com .
Bluesheets - podrobné popisy bází dat (http://library.dialog.com/bluesheets) jsou zdrojem poučení pro koncového uživatele. Před každým vstupem se
doporučuje tyto popisy databází studovat k přípravě rešeršní (vyhledávací
strategie) !!!
DIALOG má několik přístupů ke svým zdrojům znalosti (přímo z prostředí
Internetu a WWW), přičemž některé jsou vyloženě uživatelské, jiné vyžadují
pokročilejší znalosti:
DialogSelect (http://www.dialogselect.com) - pro typické koncové uživatele,
kdy jsou uživateli nabízené sekce (kategorie), které obsahují předem
nadefinovanou nabídku bází dat. Např.:
•
•
•
•
•
•
DialogChem (http://www.dialogselect.com/chem)
DialogEnergy (http://www.dialogselect.com/energy)
DialogFood (http://www.dialogselect.com/food)
DialogMed (http://www.dialogselect.com/med)
DialogReference (http://www.dialogselect.com/ref)
DialogTech (http://www.dialogselect.com/tech)
DialogWeb (http://www.dialogweb.com), v níž se dá komunikovat ve 2
základních režimech - pro začátečníky (DialogEasy) a pro zkušené
(DialogWeb).
DialogClassic (http://www.dialogclassic.com) – pomocí dotazovacího jazyka
systému DIALOG (pro pokročilejší).
Databázové centrum STN International
Je dostupné např. z adres (URL):
•
•
http://www.fiz-karlsruhe.de
http://www.cas.org
Tato databázová síť se skládá ze 3 nezávislých, ale technicky a organizačně
spolupracujících center:
• CAS v USA (Chemical Abstract Services),
• FIZ Karlsruhe v Německu a
• JICST v Japonsku.
Největší databázové centrum pro oblast vědeckotechnických informací (více než
200 bází dat) prakticky ze všech oborů lidské činnosti, více s důrazem na
přírodní a technické vědy. Poměrně zajímavé jsou zde soubory patentových
informací.
Přístup do databází STN International z Internetu několika způsoby –
• přes protokol Telnet,
• přes WWW rozhraní (http://stnweb.cas.org, http://stnweb.fiz-karlsruhe.de),
• přes původní a prvotní speciální WWW rozhraní STN Easy
(http://stneasy.cas.org).
3-stupňová práce:
1) STN guide – výuka (learning DB), dotazy, odladění, nápověda apod. (levný
přístup)
2) „skupinové“ vyhledávání – clustery – umožní rychle vytipovat relevantní DB
3) ostré vyhledávání – postupně jednotlivé DB nebo „multifile searching“
(několik DB otevřených najednou)
Umí vylučovat duplicitní dokumenty
Web of Science