L enka K lime š ov á | portfolio

L e n k a
selected
K l i m e š o v á
video
and
interactive
|
p o r t f o l i o
artworks
2008-2014
filaMENt
the will
future kiss
mimesis
excursion to foreign territory
play the role
error stage in five layers
beautiful is...
found footage
p. 3 - 7
p. 8 - 11
p. 12 - 16
p. 17 - 20
p. 21 - 25
p. 26 - 28
p. 29 - 30
p. 31 - 32
p. 33 - 36
f i l a M E N t
f i l a M E N t
f i l a M E N t
with Ondřej Pokorný
mit Ondřej Pokorný
s Ondřej Pokorný
video performance, composition &
music: Isabel Yuri Shida, Mayu
Takahashi, 2014
video performance, komposition &
musik: Isabel Yuri Shida, Mayu
Takahashi, 2014
video performance, kompozice a
hudba: Isabel Yuri Shida, Mayu
Takahashi, 2014
The main idea is to react to the fact
that from the art history till now the
preferred (mostly nude) model (through
various images, paintings, sculptures to
today's media) is the female one. The
lack of male models and their poses
brought me to the idea to think about
the posing itself. Who is attractive to
whom? Who is attracted to whom? Who
has power to attract? Who is permitted
to attract? Why can one be more
attractive than the others? We are
already naturally attracted to each other.
Why do we need an artificial attraction?
This question leads us straight to the
consumer world. I found the posing as
the artificial performance, in other words,
a kind of code serves as a fetish. Now
what would happen if we apply this
artificial female code onto the male? We
are facing the perfect contrast. That
exactly what you can see in the FilaMENt
project. Man is acting and posing himself
and just underlines the paradox of one's
artificiality.
Die Hauptidee des Projekts ist es, die
Tatsache, dass von der Kunstgeschichte bis
Heute das weibliche Modell (meist nackt),
(durch
verschiedene
Bilder,
Gemälde,
Skulpturen der heutigen Medien) bevorzugt
wird. Der Mangel an männlichen Models und
ihre Posen haben mich auf die Idee gebracht,
die Posierung an sich zu überdenken und zu
hinterfragen. Wer ist attraktiv für wen? Wer
fuehlt sich angezogen zu wem? Wer hat die
Macht zu gewinnen? Wer darf gewinnen?
Warum ist einer attraktiver als die anderen?
Schon von Natur aus fühlen wir uns
zueinander hingezogen. Warum brauchen wir
einen künstlichen Reiz? Diese Frage führt uns
direkt in die Konsumwelt. Ich empfinde die
Posierungen als künstliche Leistungen, in
anderen Worten kann man die Art mit dem
Wort fetisch in Verbindung setzen, eine Art
Code, wie sich weibliche Models sich in
künstlicher Art nach Außen presentieren. Nun,
was würde passieren, wenn wir diesen
künstlichen weiblichen Code bei den Männern
anweden? Wir stehen vor einem perfekten
Kontrast. Das, was Sie in dem FilamentProjekt sehen können. Der Mann agiert und
posiert selbst und unterstreicht nur das
Paradox der eigenen Künstlichkeit.
Projekt reaguje na historický fakt, že
preferovaný (převážně nahý) model (přes
obrazy, malby, sochy až po dnešní
média)
je
ženský
akt.
Nedostatek,
nezájem nebo prostě jen přehlížení
mužského aktu mě přivedlo k myšlence
samotného smyslu pózování. Kdo je pro
koho atraktivní? Kdo je kým přitahován a
jak? Kdo má moc přitahovat? Kdo má
povoleno být přitažlivý? Proč je někdo
atraktivnější než ten druhý? Všichni jsme
k
sobě
již
od
přírody
přirozeně
přitahováni. Proč potřebujeme vyvíjet
uměle
vytvořenou
přitažlivost?
Tato
otázka
nás
vede
do
středu
konzumerismu. Pózování vnímám jako
uměle vytvořený kód sloužící jako fetiš.
Zajímá mě, co se stane, pokud tento
uměle vytvořený ženský kód aplikujeme
na mužský model. Čelíme perfektnímu
kontrastu. A to je právě ten vizuální
efekt, který můžeme sledovat v projektu
FilaMENt. Muž se tváří, pózuje a
reprodukuje ženský kód sám na sebe a
tak podtrhuje paradox samotné uměle
vytvořené atraktivity.
video online
https://www.dropbox.com/s/70em3ptxo7by2if/FilaMENt.mp4?dl=0
t h e
w i l l
d e r
w i l l e
v ů l e
with Arwa Ahmed Ramadan
mit Arwa Ahmed Ramadan
s Arwa Ahmed Ramadan
interactive happening, 2011
interaktive happening, 2011
interaktivní happening, 2011
On the floor there is an Islamic
symbol of Allah (God) square kufi
made from conductive carpet. Near
the carpet there are three pairs of
slippers with mini vibration motors
inside. When the spectators put the
slippers on and walk on the symbol
they feel the vibrations. Slippers have
the tricolor of the US flag. That
means there are pairs of red, blue
and white slippers. The art piece
comments on the military conflict
between the US and Iraq and the
ensuing terrorist attacks. It is not
allowed to walk on the symbol of
Allah. In my installation everybody
has a choice including those who
make a suicide attack.
Auf dem Boden steht ein islamisches
Symbol der Allah (Gott) Platz Kufi von
leitenden Teppich. In der Nähe der
Teppich gibt es drei Paar Hausschuhe
mit Mini-Vibrationsmotoren im Inneren.
Wenn die Zuschauer setzen die
Pantoffeln an und gehen Sie auf das
Symbol,
Sie
fühlen
sich
die
Vibrationen. Hausschuhe haben die
Trikolore
der
U.S.
Flagge
Das
bedeutet, es gibt Paare von roten,
blauen und weißen Hausschuhe. Das
Kunststück,
kommentiert
die
militärische Konflikt zwischen den USA
und dem Irak und den darauf
folgenden Terroranschläge. Es ist
nicht erlaubt auf das Symbol des
Gottes
zu
gehen.
In
meiner
Installation jeder hat die Wahl als
diejenigen
die
einen
Selbstmordanschlag zu machen.
Prostředí pro interaktivní happening je
tvořeno kobercem ve tvaru islámského
symbolu Allaha za použití kaligrafie
square kufi. Vedle koberce se nachází
tři páry přezůvek v barvách trikolory –
červené, modré a bílé. Přezůvky
obsahují vibrační motory a sensory.
Účastníci
happeningu
si
nazují
přezůvky a jsou vyzváni, aby dle své
vůle vstoupili na koberec. Pokud tak
učiní, ucítí vibrace a dostane se jim
symbolické politické masáže. Projekt
nastoluje otázku strachu a sociálního
simulakra kolem US-Irák konfliktu a
teroristických útoků. Není dovoleno
vstoupit na jakýkoli symbol Alláha
(islámský výraz pro Boha). Všichni se
rozhodujeme na základě své vlastní
vůle.
video online
http://dl.dropbox.com/u/22353846/AEF%20IC%20videos/The%20Will.mp4
9
10
11
future kiss
zukunft kuss
polibek budoucnosti
interactive happening, 2008
interaktive happening, 2008
interaktivní happening, 2008
Future Kiss involves interaction among
participants wearing masks, equipped
with a vibration chip and a kiss
detector. The participants try to find
each other's ‘half’ by kissing. The
work imagines interaction between
humans in the technology-mediated
environment of the future, cleansed
of all ‘unhygienic’ bodily ingredients,
including the immediacy of different
skins touching. The mask here serves
as a mediator in the sensual, but
also
emotional
exchange:
on
‘detecting’ a kiss, the sensor activates
a gentle vibration that is also an
emotion in abstracted form or a
simulation of emotion. The mask is
capable
of
vibration
only
if
participants find 'truth love'.
Zukunft Kuss ist ein Happening bei
dem die teilnehmenden Personen
Mundschutz-Masken tragen, die mit
einem Vibrator-Chip und einem KussDetektor
ausgestattet
sind.
Die
TeilnehmerInnen
versuchen
ihre
bessere “Hälfte” durch Küssen zu
finden. Die Arbeit imaginiert die
Interaktion zwischen Menschen in der
Technologie-Umwelt der Zukunft, einer
Welt, die von allen “unhygienischen”,
körperlichen Bestandteilen gereinigt ist
und es nicht notwendig ist, dass sich
zwei
Körper
durch
Hautkontakt
berühren müssen. Die Maske dient
hier als Vermittler im sinnlichen, und
auch emotionalen Austausch: Wenn
man eine Kuss “bekommt”, aktiviert
der Sensor eine sanfte Schwingung,
die
auch
einem
Gefühl
in
abstrahierter
Form
oder
einer
Simulation eines Gefühl gleichkommt.
Die Maske aktiviert nur dann eine
Schwingung wenn die TeilnehmerInnen
die wahre Liebe finden. In den
anderen Fällen passiert nichts und sie
können nichts fühlen.
Polibek budoucnosti vyžaduje interakci
mezi účastníky happeningu, kteří si
nasadí technické ochranné masky
vybavené
vibračním
čipem
a
detektorem polibku. Účastníci zkouší
najít svou budoucí lásku pomocí
polibku. Práce představuje vztahy mezi
lidmi v blízké budoucnosti, kdy k
vzhledem narůstajícím epidemiiím a
nemocem už nebudou mít možnost
vzájemného doteku, při kterém by
docházelo k přenášení nehygienických
tělesních výměšků. Projekt představuje
hygienický
kontakt
budoucnosti.
Necítíme dotek těla. Nahrazuje ho
pouze simulovaný vzruch (“přeskočení
jiskry”) v podobě jemných vibrací.
Podstatou projektu je však to, že ne
všichni lidé se do sebe pomocí
tohoto
polibku
mohou
zamilovat
(“nepřeskočí jiskra” a oni neucítí
jemné
vibrace).
Úspěch
této
“seznamky budoucnosti” spočívá na
náhodě, která zde reprezentuje osud.
Ne každý je totiž pro nás ten
pravý(á), proto musíme hledat dál,
dokud ho(ji) nenajdeme. Poznáme
ho(ji) až podle toho, že ucítíme jemné
vibrace při polibku.
video online
http://www.vimeo.com/10470845
http://www.vimeo.com/2468588
http://www.vimeo.com/5668295
mimesis
mimesis
mimesis
video performance, 04:30, 2012
video performance, 04:30, 2012
video performance, 04:30, 2012
The project is inspired by my strong
impressions grown from experiencing
Japanese culture. However I build on
my previous theories and aesthetics
considering a body as a playful
tangible disguise based on role
models of social construct. In the
video I create an intercultural hybrid
performance that expresses my dual
identity space – Czech and Japanese.
I play with the symbols, metaphors
and cultural codes contained in a
Japanese traditional disguise. These
codes can directly constitute and
modify a body identity. I try to
understand a link between traditional
and contemporary cultural codes. I
express a tension which I feel
between a decorum and a hidden
site full of passions.
Das Projekt ist von meinen starken
Eindrücken und Inspirationen durch
das Erleben der japanischen Kultur
geprägt. In dem Video erstelle ich
einen
interkulturellen
Performance
Hybrid, die meine doppelte Identität
ausdrückt - Englisch und Japanisch.
Ich
spiele
mit
den
Symbolen,
Metaphern und kulturellen Codes die
auch
traditionelle
japanische
Verkleidung
verkörpern,
enthalten.
Diese Codes können einen Körper
und
eine
Identität
direkt
verändern/verbleiben
lassen.
Ich
versuche zu verstehen und eine
Verbindung
zwischen
traditionellen
und
zeitgenössischen
kulturellen
Codes her zu stellen. Ich drücke eine
bestimmte Spannung aus, die ich in
einer Posierung und in Verbindung zu
einer verborgenen Seite voll von
versteckten Leidenschaften spüre.
Projekt je inspirován mým pobytem v
Japonsku a z pocitů, které ve mně
vyvolala japonská kultura. Vycházím
opět z mých předchozích teorií a
estetiky vnímající tělo jako hravý
haptycký převlek založený na rolových
modelech
konstruovaných
ve
společnosti. Ve videu vytvářím hybridní
mezikulturní
performance,
která
vyjadřuje prostor mezi mojí dočasnou
dvojí identitou – Českou a Japonskou.
Pohrávám si se symboly, metaforami
a kulturními kódy obsaženými v
japonských tradičních maškarádách.
Tyto kódy mohou přímo ustavovat a
měnit
tělesnou
identitu.
Zkouším
nalézt propojení mezi tradičními a
současnými kulturními kódy. Práce
vyjadřuje určité napětí mezi japonskou
etiketou a skrytou stránkou plnou
vášní.
video online
https://www.dropbox.com/s/eyv533qwhjkkl5b/MIMESIS.mov
excursion to foreign territory
ausflug in fremdes territorium
exkurze do cizího revíru
4-channel video installation, 2010
4-kanal videoinstallation, 2010
4-kanálová videoprojekce, 2010
Installation
is
made
of
video
performance.
The
work
contains
several conceptual structures. The
first layer is based on the role
models research. It applies a principle
of
otherness.
A
masquerade
undermines the prevailing views of
gender and identity. Compares to a
purpose of the masquerade in culture
and nature. Another layer focuses on
the
phenomenon
of
gaze
and
spectatorship
issues.
Thus
a
relationship
between
author
and
audience.
Installation ist von Video-Performance
gemacht. Die Arbeit enthält mehrere
konzeptionelle Strukturen. Die erste
Schicht wird auf den Forschungs Rolle
Modellen. Sie gilt ein Prinzip des
Andersseins.
Eine
Maskerade
untergräbt
die
vorherrschenden
Ansichten
von
Geschlecht
und
Identität. Vergleicht, und der Zweck
der Maskerade in Kultur und Natur.
Eine
weitere
Schicht
auf
das
Phänomen
der
Blick
und
Zuschauerfragen. Beziehung zwischen
Autor und Publikum.
Instalace
je
tvořena
video
performancemi.
Práce
obsahuje
několik myšlenkových struktur. První
vrstva vychází z výzkumu rolových
modelů. Uplatňuje princip jinakosti.
Využitím
maškarády
narušuje
převažující pohled na gender a
identitu. Srovnává účel maškarády v
kultuře a přírodě. Další vrstva se
zaměřuje na fenomén pohledu a
problematiku diváctví. Tedy na vztah
tvůrce versus divák.
video online
http://www.vimeo.com/16406897
http://www.vimeo.com/12879552
play the role
play the role
play the role
with Maja Štefančíková
mit Maja Štefančíková
s Maja Štefančíková
video installation, 2009
videoinstallation, 2009
video instalace, 2009
A projection of the game roles. The
role of ancestral versus the role of
technical components. An image as a
leading
medium
for
a
political
manipulation. The main performer is
the film Tootsie, which also refers to
the text of the book Feminine
Mystique by Betty Friedan. Man and
woman as a pure linen, upon a
society constructs the idea of a
political body. The old film material is
literally revived, and filtered through
the body of the authors. The
projected image goes through an old
child projector, which is a metaphor
for the situation of women imprisoned
in their youth and immaturity. This
state
keeps
women
in
the
timelessness of space, in the absence
of past and future. Woman here and
now.
Eine Projektion der Spielrollen. Die
Rolle der Ahnen gegenüber der Rolle
der technischen Komponenten. Ein
Bild als Leitmedium für eine politische
Manipulation. Der Hauptdarsteller ist
der Film Tootsie, das sich auch auf
den
Text
des
Buches
Weiblichkeitswahn von Betty Friedan.
Mann und Frau als reines Leinen, auf
eine Gesellschaft baut die Idee eines
politischen
Körpers.
Das
alte
Filmmaterial
ist
buchstäblich
wiederbelebt, und durch den Körper
der Autoren gefiltert. Das projizierte
Bild geht durch einen alten Kindes
Projektor, das bedeutet eine Metapher
für die Situation der Frauen in ihrer
Jugend und Unreife inhaftiert. Dieser
Zustand
hält
Frauen
in
der
Zeitlosigkeit des Raumes, in der
Abwesenheit von Vergangenheit und
Zukunft. Frau hier und jetzt.
Promítání jako hra rolí. Role rodová
versus
role
technické
součástky.
Obraz jako vedoucí médium sloužící
politické
manipulaci.
Hlavním
účinkujícím je film Tootsie, který mimo
jiné odkazuje na text Betty Friedan z
knihy Feminine Mystique. Muž a žena
jako čistá plátna, na která společnost
konstruuje ideu politického těla. Starý
filmový materiál je oživen a filtrován
doslova přes těla autorek. Promítaný
obraz
se
realizuje
přes
starou
dětskou
promítačku,
která
je
metaforou situace žen uvězněných ve
své mladosti a nevyzrálosti. Tento
stav udržuje ženy v prostorovém
bezčasí,
v
absenci
historie
i
budoucnosti. Žena tady a teď.
video online
https://vimeo.com/5679091
https://vimeo.com/5669130
error stage in five layers
fehlerbühne in fünf schichten
error stage v pěti vrstvách
with Maja Štefančíková
mit Maja Štefančíková
s Maja Štefančíková
text by Eva Filová
text von Eva Filová
text Eva Filová
4-channel video installation, 2011
4-kanal videoinstallation, 2011
4-kanálová videoprojekce, 2011
Project consists of four videos which
surround the visitors and communicate with
them. Videos evoke a sense of theatrical
scene, inspired by the Aristotelian tragedy, in
which the spectator found himself as a part
of the cross-point communication. Authors
have chosen a theatrical environment as a
metaphor of the art scene – looking for a
place at the scene in terms of authorship
constitution, casting the roles - including the
role of spectator, the role of director /
author and the role of critic / curator.
Visitor's catharsis - if any - is the final effect
of the artwork, the spectator's ability to
perceive, enjoy and reflect the artwork. (...)
The main protagonists are the authors
themselves who comment on the way of
creation and at the same time confront the
superconscious voices which insecure their
self-confidence and creativity. Furthermore,
the
authors
distinguish
the
mutual
confrontation between ego and superego by
two types of shots - full and close up.
Die Installation besteht aus vier Videos, die
die BesucherInnen umgibt und mit ihnen
kommunizieren. Die Videos erinnern an eine
theatralischen Szene, inspiriert von der
aristotelischen
Tragödie,
in
der
die
ZuschauerInnen sich selbst als einen Teil der
Cross-Punkt-Kommunikation wiederfinden. Die
Autorinnen haben ein theatralisches Umfeld
als Metapher für die Kunstszene gewählt: Die
Suche nach einem Ort in der Szene im
Bezug auf die Urheberschaft und Casting der
Rollen-einschließlich
der
Rolle
der
ZuschauerInnen, die Leitungsrolle und die
Rolle der Autorin / des Autors, der
KritikerInnen und KuratorInnen. Die Katharsis
der BesucherInnen, wenn überhaupt, ist die
endgültige Wirkung des Kunstwerks, die
Fähigkeit der ZuseherInnen wahrzunehmen, zu
genießen und das Kunstwerk zu reflektieren.
(...) Die Hauptprotagonistinnen sind die
Autorinnen selbst, die zum Prozess der
Schöpfung Stellung nehmen, jedoch zur
gleichen Zeit, mit der überbewussten Stimme
konfrontiert werden, die ihr Selbstbewusstsein
und ihre Kreativität verunsichern. Die Totale
und die Nahaufnahme werden verwendet um
zwischen dem Ich und dem Über-Ich zu
unterscheiden.
Videoinštalácia pozostáva zo štvorkanálového
videa – navzájom prepojených videí, ktoré
obkolesujú návštevníka expozície a priamo s
ním komunikujú, navodzujú pocit divadelnej
scény, na ktorej sa návštevník ocitol, stal sa
jej súcastou, bodom v krížovej komunikácii.
Autorky si zvolili divadelné prostredie ako
metaforu výtvarnej scény – v hladaní miesta
na
tejto scéne
v
zmysle
autorského
konštituovania, obsadzovania rolí – vrátane
role diváka, pre ktorého je urcený „divadelný
kus“ alias umelecké dielo, role režiséra/
autora, aj role kritika/kurátora; princípom
divadelnej hry siahli po aristotelovskej
štruktúre tragédie, ktorú tvorí Expozícia,
Kolízia,
Kríza,
Peripetia
a
Katastrofa.
Katarziou, pokial k nej vôbec dôjde, je pre
diváka výsledný efekt diela, jeho percepcia,
pôžitok z neho, autoreflexivita. (…) Hlavnými
protagonistkami videoinštalácie sú samotné
autorky (mladé vizuálne umelkyne), ktoré
formou dialógu komentujú proces tvorby,
kreujú
dielo,
pre
ktoré
je
príznacná
procesuálnost, zároven im však kontrujú hlasy
nadvedomia,
zneistujú
ich
status,
sebavedomie, zmysel ich kreatívnej cinnosti.
Vzájomnú konfrontáciu ega a superega,
autorky odlišujú dvomi typmi záberov –
celkom a detailom; pre superegá, ktoré
reprezentujú sebakritiku, autocenzúru, ale tiež
parodujú inštitúciu kurátorstva, zvolili formu
premenlivej identity: maškarády a crossdressingu.
beautiful is,
shön ist,
krásné je to,
when at least
two persons
find it appealing
wenn mindestens
zwei Personen
finden es attraktiv
co se líbí
minimálně
dvěma osobám
video performance, 02:27, 2009
video performance, 02:27, 2009
video performance, 02:27, 2009
Three same faces slowly turning in
front of the viewer. They are
gradually changing into someone else.
A mixture of different/same faces
that communicate to each other. The
middle face represents a main voice
and the other two faces its echo. The
project shows a division of the
female face into a private and a
public, before and after.
Drei gleichen Gesichter langsam dreh
vor dem Betrachter. Sie nach und
nach ändern sich in jemand anderen.
Eine Mischung der verschiedenen /
gleichen Gesichter, die miteinander
kommunizieren. Das Mittelgesicht Stellt
eine Haupt-Voice und die beiden
anderen steht sein Echo. Das Projekt
zeigt, eine Division des weiblichen
Gesichts in einem privaten und einem
öffentlichen, vor und nach.
Tři stejné tváře se pomalu natáčí k
divákovi. Postupně se mění v někoho
jiného. Sledujeme prolínání různých a
přece stejných tváří, které spolu
vzájemně komunikují. Prostřední tvář
má vedoucí hlas, ostatní dvě tvoří její
ozvěnu. Přeneseně může tato ozvěna
znamenat hlas lidu nebo hlas většiny.
Problematika rozdělení ženské tváře
na soukromou a veřejnou, předtím a
potom.
video online
http://www.vimeo.com/2943720
http://www.vimeo.com/5768600
http://www.vimeo.com/5768904
found footage
found footage
found footage
video performance, 06:42, 2009
video performance, 06:42, 2009
video performance, 06:42, 2009
Architecture found footage story.
There is an old amphitheatre in the
film.
Many
analogue
films.
A
monument
of
an
irrecoverable
ideology.
The
absurdity
of
the
political ideology. A person from the
future explores the footage and
makes site-specific actions in the
specific area. It tries to find a new
meaning and maybe revives an old
meaning.
Person
expresses
spontaneous emotions produced by
the found things. The story is about
the past and future. No present
means any connection between the
past and future.
Architektur Found Footage Geschichte.
Es gibt ein altes Amphitheater in dem
Film. Viele analoge Filme. Ein Denkmal
von
einem
unwiederbringlichen
Ideologen.
Die
Absurdität
der
politischen Ideologen. Eine Person aus
der Zukunft untersucht die Aufnahmen
und
macht
standortspezifische
Maßnahmen
in
den
spezifischen
Bereich. Es wird versucht, einen neuen
Sinn zu finden und vielleicht belebt
eine alte Bedeutung. Person drückt
spontane Emotionen von den Dingen
gefunden produziert. Die Geschichte
ist über die Vergangenheit und
Zukunft. Keine Mittel vorhanden eine
Verbindung
zwischen
der
Vergangenheit und der Zukunft.
Found footage příběh. Starý amfiteátr.
Monument již neplatné ideologie.
Velké množství analogových filmů.
Osoba z budoucnosti zkoumá tento
prostor a tvoří site-specific akce v
archivním prostředí. Osoba se v
rozkladu monumentu snaží najít nový
smysl a třeba také oživit ten starý.
Vyjadřuje spontánní emoce vyvolané
nalezenými
předměty.
Zásahy
v
daném prostředí vyjadřují absurditu
politické ideologie. Zamyšlení nad
zanedbáváním
socialistické
architektury. Odpor k minulosti a její
následné likvidaci.
site specific
archive theatre
performance art
video online
http://vimeo.com/3136087
site specific
archive theatre
performance art
site specific
archive theatre
performance art
© Mgr.art. Lenka Klimešová, MA
0043 650 2800 991
[email protected]
http://klimesova.daportfolio.com
http://vimeo.com/lenyss