Trhací technika a pyrotechnika.pmd

ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
1
S L O V O PREZIDENT
A
PREZIDENTA
Vážení přátelé,
jsme opět u konce již třetího roku nového milénia. Hlavním
úkolem v tomto roce bylo uspořádání druhé světové konference
o výbušninách. Tomuto úkolu jsme na svých zasedáních věnovali
hlavní pozornost.
Kromě toho jsme se zúčastnili připomínkového řízení k zákonu
č. 228 ze dne 4. 7. 2003, který vstoupí v platnost 1. 1. 2004.
Byli jsme požádáni MV-ČR o připomínky popřípadě doplňky
k otázkám pro získání oprávnění zbrojního průkazu skupiny F.
Na poli mezinárodním jsme se zúčastnili 31. zasedání výboru
EFEE, které se konalo ve dnech 17. – 18. 5. v Oslu. Jedním
z bodu jednání byla informace o stavu přípravy druhé světové
konference.
Komise projednala další žádosti o udělení evropského certifikátu.
Česká republika předložila čtyři žádosti. V současné době již
tento certifikát má 11 členů naší společnosti. V dalším bodě
zasedání byla řešena otázka spolupráce s komisařem rady EU
v otázkách výroby, dopravy a trhací technice. 2. zasedání EFEE
se uskutečnilo po skončení světové konference 13. září. V předvečer
zasedání došlo v hotelu KAMPA k významnému setkání členů
Světové federace I.S.E.E., kterou vedl prezident pan R. Tom
Wattz, USA, členů E.F.E.E., kterou vedl prezident pan Ing.
Rémy Müller a Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku.
32. zasedání vyslovilo vysoké uznání Společnosti pro trhací
techniku a pyrotechniku za uspořádání druhé světové konference,
která byla absolutně perfektní, sjednotila trhací techniku v nejdůležitějších tématech.
Bylo zdůrazněno, že volba místa konání konference byla správná
a myšlenka spojit východ se západem bližší spoluprací se jistě
podařila. Takto hodnotil na závěr jednání o konferenci prezident
EFEE pan Ing. Rémy Múller. Třetí světová konference se bude
konat ve dnech 7. – 10. 6. 2005 v Brightonu UK. 33. zasedání
EFEE se bude konat ve dnech 4. - 5. 6. 2004 v Moskvě.
Vážení přátele, je před námi rok 2004. Na zasedání výboru
společnosti bylo rozhodnuto, že příští rok se uskuteční tyto
akce:
• Mezinárodní seminář a valná hromada společnosti
s volbou výboru.
• Tématický zájezd do Švýcarska v měsíci červnu.
• Účast na mezinárodním semináři ve Slovenské republice
a na 33. a 34. zasedání EFEE.
O těchto akcích Vás budeme prostřednictví časopisu informovat.
Na závěr mi dovolte, abych poděkoval výboru společnosti, redakční
radě, sponzorům a Vám všem, kteří nám v naší práci pomáháte
a na svých pracovištích dosahujete vysoké odborné výsledky.
Přejí Vám a Vašim blízkým radostné,
spokojené vánoce a Nový rok 2004
OBS
AH ČÍSLA
OBSAH
Slovo prezidenta ........................................................................................................................................................................ 1
Druhá světová konference o výbušninách a trhací technice ................................................................................................ 2
Ohlédnutí za konferencí (z pohledu Austinu) ......................................................................................................................... 6
50 let od první rozbušky .......................................................................................................................................................... 7
Perunit 28E ............................................................................................................................................................................... 8
Pyrotechnika
K historii výcviku pyrotechniků a řízení i tvorbě pyrotechnického systému ..................................................................... 9
Z dějin pyrotechnické činnosti na českém území o historii výcviku pyrotechniků - odborníků
na zneškodňování výbušnin a munice, a o řízení této činnosti ........................................................................................... 9
Důvodová zpráva ..................................................................................................................................................................... 20
Jubilea v roce 2004 ................................................................................................................................................................. 21
Galerie osobností z trhacích prací .......................................................................................................................................... 22
Oznámení ................................................................................................................................................................................. 23
Plošná propagace našich sponzorů ......................................................................................................................................... 24
2
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
DR
UHÁ SSVĚT
VĚT
O VÁ K
ONFERENCE
DRUHÁ
VĚTO
KONFERENCE
O VÝBUŠNINÁCH A TRHA
CÍ
TRHACÍ
TE
CHNICE
TECHNICE
1 0. – 1
2. ZÁŘÍ 2003, PRAHA , HO
TEL PPYRAMID
YRAMID
A
12.
HOTEL
YRAMIDA
Konferenci zahájil v kongresovém sále HOTELU PYRAMIDA
pan Roger Holmberger, předseda výboru tech. skupiny EFEE,
ŠVÉDSKO, který představil garanta 2. světové konference
zástupce MINISTERSTVA OBCHODU A PRŮMYSLU pana
Doc. Ing. Zdenka Vorlíčka, CSc., z ČESKÉ REPUBLIKY.
Zdravici k 2. svět. konferenci přednesli:
• pan René Müller,
předseda EFEE, ŠVÝCARSKO
• pan Jan Klusáček,
prezident STTP, ČESKÁ REPUBLIKA
Posléze pan Roger Holmberger představil:
• organizační výbor a jeho předsedu
pana Jana Klusáčka, Česká republika
• technický výbor a jeho předsedu
pana Rogera Holmbergera, Švédsko
Sponzory konference byli Austin Detonator, Metrostav,
Explosive service, Energie stavební a báňská, Společnost pro
trhací techniku a pyrotechniku, Internationál Society of Explosives Engineers, Dorica, Deutscher spreng – verband e.V.,
Hydro, NFF, Westspreng GmbH – DYNO - Dyno Nobel.
Pracovní program technického výboru byl rozdělen do 19 skupin – sekcí. V těchto oborných sekcích bylo odpřednášeno
více než 80 přednášek z celého světa a to v hlavních dominujicích oblastech:
Zákony – EU a jejich harmonizace • Zdraví, bezpečnost
a ochrana životního prostředí • Nejnovější vývoj v technice,
výrobě, technologii a její aplikaci ve vrtné, trhací technice
a získané zkušenosti.
Více než 413 delegátů ze 44 zemí bylo seznámeno v přednáškách se současnou světovou úrovní v oblasti výbušnin
a trhací techniky. Nutno zdůraznit, že přijelo 70 delegátů mimo
evropských zemí, většinou z USA, dále z Australie, Canady,
Jižní Afriky, Brazilie, Čile, Indie, Izraele, Jižní Koreje, Taivanu,
Spojených Arabských emirátů, Jordánska, Malezie, Maroka,
Peru, Saudské Arábie a Jordánska.
V průběhu tří dnů pracovního programů – přednášek, a Světové
výstavy, která byla součástí 2. světové konference navštívilo
500 odborníků, kteří vysoce hodnotili úroveň vystavovatelů.
Kromě pracovního programu konference byly zajištěny doprovodné akce, návštěva Plzně, Karlových Varů, Karlštejna, plavba
po Vltavě, návštěva Pražského hradu, koncertů a slavnostní
společenská večeře, která se konala v prostorách ŽOFINA
doprovázena kulturním programem.
PR
O JEV G
ARANT
A 2. S VĚT O V É
RO
GARANT
ARANTA
K ONFERENCE MINIS TERS T V A
OBCHODU A PRŮMY
PRŮMYSS L U
Doc. Ing. Zdeněk VORLÍČEK, CSc.
Vážené dámy a pánové,
vážení zahraniční hosté,
je pro mě ctí jménem Ministerstva průmyslu České republiky,
že Vás mohu přivítat v našem hlavním městě - stověžaté Praze
– příležitosti dnes zahajované světové konference o výbušninách a trhacích pracích, která reprezentuje setkání odborníků
v oblasti využívání výbušnin v civilní trhací technice.
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
I v našem státě, jehož historie má dlouhou a často velmi
pohnutou historii, je tradice používání výbušnin mnohasetletá.
Uvádí se, že vůbec první odstřel pro civilní účely byl proveden
při ražbě Horní Bobří štoly roku 1627 u Báňské Šťavnice na
území dnešní Slovenské republiky, a to tyrolským horníkem
Kašparem Weindlem. Podle záznamů na Horním soudě byl
k odstřelu použit černý trhací prach, do té doby používaný
téměř výhradně pro vojenské účely. Odtud se tento způsob
používání černého trhacího prachu rozšířil po celé Evropě,
kolem roku 1700 byl již v hornictví všeobecně zaveden a do
poloviny 19. století byl prakticky jedinou výbušninou používanou v civilní i vojenské trhací technice.
Jsem mezi odborníky, a proto nemusím zdůrazňovat, jak je
práce při výrobě i při používání černého trhacího prachu
nebezpečná, přesto jeho nasazení v hornictví i v ostatních
oborech průmyslové činnosti výrazně přispělo ke zvýšení
produktivity práce a hospodářských výsledků.
Druhé významné období rozvoje prostředků trhací techniky,
to je trhavin, rozněcovadel a pomůcek, jakož i technologie
trhacích prací v tehdejším Československu bylo ve 2. polovině
minulého století.
Izolace Československa od svobodného světa, potíže popř.
i embargo dovozu vyspělých technologií na jedné straně a tlak
na zvyšování efektivity práce a provozu, vedly k používání
výbušnin do řady méně tradičních oborů.
Mohu vzpomenout, že chemické explozivní energie výbušnin
se používalo v zemědělství při rozmetání statkových hnojiv
na polích, při hloubení vodních melioračních příkopů, v lesnictví při hašení lesních požárů a výstavbě odvodňovacích
příkopů, v hutnictví k odpichování vysokých pecí, ve strojírenství k tváření a plátování kovů výbuchem, ve vodním hospodářství k prohlubování koryt a splavňování řek a odstraňování
hotových bariér, v energetice pro hloubení jam pro stožáry
elektrických vedení, v naftovém průmyslu k perforaci pažnic
v roponosných horizontech a k likvidaci havarovaných vrtů
a dále též při odstřelování nebezpečných horských lavin. Výčet
není asi úplný a omlouvám se těm odborníkům, kteří propracovali a úspěšně používali v té době některé další technologie civilní trhací techniky, že jsem jejich obor nevzpomenul.
Doménou i v té době však zůstávaly klasické průmyslové obory
používání výbušnin k trhacím pracím, kterými byla těžba rud,
uranu a skalních hornin, podzemní a povrchové inženýrské
stavitelství jako např. ražba tunelu, metra, podzemních zásobníků plynu apod. a stavební práce a destrukce objektů.
Počtu oborů průmyslové činnosti, ve kterých se používaly
výbušniny k trhacím pracím odpovídá pochopitelně i objem
a sortiment jejich výroby.
V té době lze odhadnout, že se u nás využívalo nejméně 34
druhů povrchových, důlních a důlněbezpečných trhavín, 15
druhů el. rozněcovadel, kolem 7 druhů bleskovic včetně důlně
3
bezpečné a celá řada různých pomůcek pro trhací práce od
pneumatických nabíjecích zařízení pro sypké i náložkované
trhaviny až po specielní důlně bezpečné roznětnice.
Objem výroby a spotřeby trhavin v té době lze odhadnout
kolem 30.000 tun ročně včetně přípravy jednoduchých trhavinovaných směsí dusičnan amonný a palivo, které bylo dovoleno
zhotovovat na místě použití.
V 90. letech minulého století padla železná opona, svobodný
svět se otevřel tehdejšímu Československu a to se otevřelo
jemu.
Došlo k postupnému rušení neefektivních provozů, uzavírce
ztrátových dolů a omezení extenzivního hospodářství. To se
projevilo i poklesem objemu spotřeby výbušnin k trhacím
pracím. Podle údajů v Hornických ročenkách vydávaných
Českým báňským úřadem se v České republice pohybovala
spotřeba trhavin od 12.570 tun v r. 1992 do 14.170 v r. 2002
s vrcholem 15.600 tun v r. 1998 a rozněcovadel od 8,2 mil.
v r. 1992 do 2,7 mil. v r. 2002 s vrcholem 5,9 mil. v r. 1995.
Výraznější pokles spotřeby rozněcovadel je dán zejména
snížením odpalovaných náloží v uhelném hornictví a zavedením
nových technologií roznětu např. (Indetshock).
Pokud jde o předpisovou oblast, podařilo se již v r. 1965
sjednotit do té doby roztříštěné dílčí rezortní předpisy, které
často stejnou činnost upravovaly rozdílně. Stalo se tak
vyhláškou tehdejšího Ústředního báňského úřadu č. 65 r. 1965.
Týž úřad vydal v r. 1996 vyhlášku č. 246, které kromě rozdělení
výbušnin do jednotlivých charakteristických tříd stanovuje
základní parametry výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek
k jejich použití a hlavně podrobně upravuje metodiky jejich
zkoušení a vyhodnocování. Vyhláška závazně stanovuje více
než 54 závazných metodik včetně matematicko-statistického
hodnocení výsledků odolnosti zkoušených výbušnin (trhavin
a rozněcovadel), proti zapálení výbušného prostředí, metanovzdušných směsí a výbušných směsí uhelného prachu se
vzduchem. Pokud je mně známo, podobný komplexní předpis
dosud ani ve státech Evropské unie neexistuje. Jedním ze
závažných problémů, který v současné době řeším, je zajištění,
aby zejména při povrchových trhacích pracích nedošlo k rozletu
úlomků výbuchem rozpojovaného materiálu za hranici tzv.
bezpečnostního okruhu. Přesto, že tento problém je z hlediska
technických i právních norem dostatečně řešen, vyskytnou se
případy ohrožení osob a majetku za touto hranicí. Stanovení
velikosti a uzavírku bezpečnostního okruhu odpovídá právnická,
resp. fyzická osoba provádějící odstřel, ale v hustotě osídleném
území naší země se projevují tlaky na minimalizace velikosti
bezpečnostního okruhu se všemi riziky s tím spojenými a zatím
jsme nenašli odpovídající technické řešení, jak případy nadměrného rozletu eliminovat. Jsou ještě další problémy, na
které bych mohl upozornit a kterými se bude ještě vaše konference zabývat. Ty se však již vymykají z obsahu tohoto mého
úvodního referátu, jehož cílem bylo seznámit Vás, zahraniční
odborníky v oblasti výroby a používání výbušnin v civilní trhací
4
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
technice, alespoň ve stručnosti s vývojem a stavem trhacích
prací na území našeho státu.
Děkovný dopis pana Mark P Hatt
zástupce EFEE Velká Britanie org. dopis
Přeji Vaší konferenci úspěšné projednání zadaných problémů,
širokou výměnu zkušenosti, navázání nových osobních a odborných kontaktů a spokojený a šťastný pobyt v naší zemi.
Dear Jan,
Děkuji za Vaši pozornost.
C O ŘEKLI O K
ONFERENCI
KONFERENCI
Re: EFEE World Conference and EFEE Council Meeting
On behalf of the UK Institute of Explosives Engineers, thank
you for your colleagues in the Czeck Association for organising
a very successful World Conference. Everything seemed to run
very smoothly with the presentation of the papers for the 420
participants, as well as the good selection of exhibitors in the
tent in the car park. The evening event in the Zofin Paláce was
a stunning success.
I know everybody put an awful lot of work into setting up and
preparing the Conference, which I am sure was not easy at
times, but the end result was defmitely worth the effort.
Děkovný dopis Ing. Remi Müler,
prezident EFEE org. dopis
Lieber Jan Klusacek und Team
Herzlichen Dank für die Fotos.
Bei, dieser Gelegenheit möchte ich Dir, dem Organisationskommittee, allen Helfern, dem tschechischen Sprengverband
usw. usw. usw. meinen aufrichtigen Dank aussprechen. Die
Tagung war absolut perfekt. Sie hat die Sprengtechnik zu einem
wichtigen Thema vereint. Auch denke ich, dass die Wahl des
Tagungsortes in Prag richtig war. Die Idee das Ost und West
näher zusammenrückt, ist sicherlich gelungen. Ich denke an die
450 Teilnehmer und 31 Aussteller. Die nächsten Tagungsorte
werden sich bemühen müssen, den selben Standard zu erreichen.
My thanks to you and your organisation also for arranging for
all the necessary rooms for the Council meetings and Committee
meetings, which all seemed to be fairly successful again. We all
háve a great deal of work to do in the forthcoming years if
EFEE is going to expand and represent the Explosives Users
throughout Europe. We have more busy times ahead.
Once again, very many thanks indeed for organising a most
successful event in Prague.
Mark P Hatt
UK EFEE Representative
Noch einmal meinen herzlichsten Dank für all Eure Leistungen
und Aufopferungen in einer guten Sache.
Překlad
Mit freundlichen Grüssen
Drahý Jene,
Remy Müller
Pastpräsident EFEE
Překlad
Milý Jene Klusáčku, týme STTR
Srdečný dík za fotografie. Při této přiležitosti bych rád tobě
a organizačnímu výboru a všem Tvým spolupracovníkům české
STTP vyslovil můj upřimný dík.
Konference byla absolutně perfektní, sjednotila trhací techniku
v nejdůležitějšách tématech. Také si myslím, že volba místa
konání konference do Prahy byla správná. Myšlenka spojit východ
se západem bližší spoluprácí se jistě podařila.
Myslím, že hovořím za všech 450 účastníků a 31 vystavovatelů.
Příští místa konání světové konference se budou muset velmi
snažit, aby v budoucnosti dosáhli stejného standardu. Ještě jednou můj srdečný dík za Vaše snažení a obětování se pro dobrou
věc podařilo.
Ing. Remi Müller,
prezident EFEE, Švýcarsko
Jménem britského Institutu of Explosives Engineers děkuji Tobě
i Tvým kolegům v České společnosti za organizaci a velký úspěch
světové konference. Prezentace přednášek pro 420 účastníků
proběhla velice hladce, stějně jako byl dobrý výběr vystavovatelů
ve výstavním stanu na parkovišti. Večeře v paláci Žofín byla
úžasným úspěchem.
Vím, že každý vložil ohromný kus své práce do přípravy a realizace Konference a vím, že to nebylo občas snadné, ale konečný
výsledek stál rozhodně za vynaložené úsilí.
Moje poděkování Tobě a Tvé organizaci a také za zajištění
všech nezbytných místnosti pro zasedání Rady a zasedání odborných komisi, která také proběhla s úspěchem. My všichni máme
před sebou v nadcházejících letech velký kus práce, pokud se
má EFEE rozšířovat a prezentovat uživatele výbušnin v rámci
Evropy. Máme před sebou velice aktivní období.
Ještě jednou, skutečně mnoho díků za organizaci nejuspěšnější
akce v Praze.
Mark P Hatt
představitel EFEE Velká Britanie
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
5
Co řekl o konferenci Ing. Radovan Poděl, CSc., předseda
Tyto možnosti byly bohužel naší generací odepřeny a tak jsme
rady starších STTP
byli odkázáni jen na vlastní znalosti získané praxí matematiku,
Je třeba si uvědomit, že právě důsledná a cílevědomá práce
dvou generací českých odborníků a jimi dosažené výsledky, byly
rozhodujícími skutečnostmi na mezinárodním kolbišti, které vedly
EFEE o pověření STTP k uspořádání druhé světové konference
fyziku a chemii. Často jsme si vypomáhali odborným odhadem
a vypěstovaným citem. Hlavním přínosem je, že odborné závěry
většiny přednášek týkajících se našich oblastí jednoznačně potvrdily
správnost našich výsledků a hmatatelně je potvrdily nezvratnými
výsledky měření a odbornými závěry.
o výbušninách v České Republice.
Vedení nabylo přesvědčení o našich schopnostech, organizačně
zabezpečit tak prestižní akci, ale součastně posvětilo i vysokou
Mé stanovisko k výsledkům dalšího rozvoje našeho oboru je ale
velmi opatrné - ani příliš optimistické ani pesimistické.
odbornou úroveň jež dosáhli naši odborníci jak na poli vývoje
Více méně se přikláním k názoru, že již téměř vše (s vyjímkou
a výroby výbušnin, tak i zejména v oboru trhací techniky za
dalšího vývoje ve výbušinářství a v pomůckách), což mělo být
uplynulých padesát let. Já osobně tuto akci považuji za vyvrcholení
vyzkoušeno – tak již vyzkoušeno bylo a dnes již prokázáno.
a uznání i své odborné kariéry a s pocitem dobře vykonané
práce budu nadále sledovat dění v našem oboru s plnou důvěrou
ve schopnosti a přičinlivosti našich nástupců.
Dále je nutno zdokonalovat některé technologie, pracovní metody,
vylepšovat mechanizaci. Za nejdůležitější považuji správně určit
hranice ekonomické výslednosti a zejména rychlosti průběhu
mezi naší činností a všudypřítomnou a stále zdokonalovanou
Ať se nám daří.
Ing. Radovan Poděl, CSc.
mechanizací, jež je dnes jistou módou využivající mj. i velkou
předseda rady starších
těžkopádnost při schvalování odstřelů. Věřím v jistotu převahy
našeho oboru zejména při povrchové těžbě surovin, skalních
výlomech, ražení podzemních staveb ve velmi pevných horninách,
v destrukcich specielních staveb a ještě v mnoha dalších oborech,
Co bych chtěl podotknout k odborné úrovni a k dalšímu rozvoji
trhací techniky.
Pozorně jsem sledoval přednášky zaměřené především na výzkum
v oboru šíření výbuchových účinků ve hmotě a vlastní trhací
techniku. Prožíval jsem hlubokou satisfakci a uspokojení, že
ale již ne v tak výhradním postavení.
Doporučuji střizlivé odborné uvažování, správná rozhodnutí
beroucí v úvahu všechny okolnosti a osobně věřím v trvalý význam
trhací techniky a s tímto optimistickým přesvědčením vstupme
do současně začínajicího století.
náš výzkum byl nejen důsledný, ale i správně nasměrovaný, což
přednesené přednášky jednoznačně potvrdily na příklad:
• Teoretické závěry o šíření výbuchu v pevném i kapalném
prostředí – pásmo působení (intenzity) výbuchu.
• Vliv volných stěn na usměrnění působení výbuchem.
• Spolupůsobení sousedních náloží – poměr mezi záběrem
a roztečí.
• Bezzálomové ražení – válcové zálomy, kanadský zálom
atd.
• Vytváření vzduchových bublinových clon, jako účinné
ochrany před nežádoucími účinky výbuchu pod vodou.
A ještě další.
Mnoho z toho je obsaženo již v našich střelmistrovských skriptech,
z let padesátých a učebnicových textech z postgraduálu v Pardubicích z let šedesátých. Zásadní pokrok spatřuji v tom, že dnešní
odbornící „badatelé“ mají k dispozici celou škálu zařízení, precizní
metody vyhodnocování a grafické znázornění pro měření výbuchových tlaků rychlosti šíření seismických vln a jejich účinků na
podloží a stěny.
ZÁVĚR KE K
ONFERENCI
KONFERENCI
Podle hodnocení EFEEa došlých dalších dopisů organizačnímu
výborů a STTP byli všichni delegáti spokojeni a nutno ještě
zvláště poděkovat panu Dr. Novosadovi a jeho skupině Orgit,
sponzorům. Všichni své náročné úkoly s úspěchem splnili.
6
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
OHLÉDNUTÍ ZA K
ONFERENCÍ (Z POHLEDU AUS TINU)
KONFERENCÍ
MgA . Magda TOME
ČK
OVÁ
TOMEČK
ČKO
Na přelomu ročních dob léta a podzimu, přesně 10. - 12. září
2003, proběhla v Praze v hotelu Pyramida 2. světová konference společnosti EFEE (European Federation of Explosive
Engineers). Jedná se o konferenci, která navazuje na tradici
založenou v roce 2001 v Mnichově a jejímž cílem je umožnit
setkání odborníků, společností a institucí působících v oblasti
trhavin, trhacích prací, přepravy nebezpečného zboží a dalších
souvisejících činností. Tato akce je jakousi mladší sestrou
Jak viděl konferenci Austin
Je jisté, že se pohybujeme ve vysoce specializovaném oboru,
který se tak často neprezentuje na veřejnosti jako jiné a neoplývá
množstvím konaných konferencí a výstav na mezinárodní úrovni.
Proto jistě všichni zainteresovaní přivítali, že Společnosti pro
trhací techniku a pyrotechniku, zastřešující české specialisty
zabývající se výbušninami a prováděním odstřelů pro průmyslové
využití, mohla uspořádat konferenci v naší zemi.
konference ISEE konanou každoročně v USA.
Obecně lze říci, že v současné době zaznamenáváme neobvyklý
Konference s doprovodnou výstavou se zúčastnilo více než 500
specialistů z celého světa, tj. uživatelé, výrobci trhavin, iniciačních prostředků a vrtacích zařízení, vědečtí pracovníci a další
profesionálové pracující ve stavebním a báňském průmyslu.
pohyb v oblasti výrobních kapacit pro výrobu trhavin a rozbušek
ve střední Evropě. Dochází k pohybu a restrukturalizaci v České
republice, na Slovensku, ale i v Polsku a Německu. Firmy, zejména ty ve střední Evropě, procházejí privatizací nebo ji připravují,
Hlavním cílem konference byla prezentace nejnovějších výzkum-
některé již dostaly své nové vlastníky, a tito usilují o zvýšení
ných prací a poznatků z oblasti výbušnin a provádění odstřelů,
výkonnosti svých firem a zlepšení pozic na trzích. Tyto firmy ve
dále nastínění nových oblastí pro budoucí spolupráci.
většině případů procházejí procesem, který byl v Austin Detonator
zahájen na jaře roku 1999 a stále probíhá. Konkurence se bude
zvyšovat a bude proto potřeba ještě pečlivěji vyhodnocovat pohyby
Projednávanými tématy byly:
a situaci na trhu.
• předpisy Evropské unie a harmonizování norem;
Konference a jednání s obchodními partnery a kolegy z oboru
• zdraví, bezpečnost a pracovní prostředí;
• technický rozvoj – výrobky a procesy;
přinesla mnoho zajímavého jak v oblasti obchodu, tak informace
technické a technologické, informace o pravděpodobném vývoji
v oblasti iniciačních systémů i plánů jednotlivých firem na nejbližší
• rozvoj vrtání, nabíjení a iniciování výbušnin;
období. Velmi vysoce lze hodnotit organizaci celé akce, zajištění
jak hlavního programu tak všech odborných i doprovodných
• zkušenosti z provádění trhacích prací;
• řízení trhacích prací;
společenských akcí. Organizátoři konference se svého úkolu zhostili
na výbornou.
• detekce výbuchů pro účely bezpečnosti,
tedy všechno témata aktuální, zajímavá a podnětná.
Pro všechny účastníky byla konference jistě přínosem v mnoha
oblastech, od možnosti setkání se stálými a potenciálními
zákazníky, autoritami v oboru z mnoha zemí, dodavateli a kon-
Doprovodné výstavy se zúčastnilo přes 30 významných dodavatelů
kurencí, porovnání úrovně výrobků a služeb s konkurencí až
technologií a služeb, z nichž mnoho působí nad rámec evropského
po zachycení nejnovějších trendů v oboru.
kontinentu. Jejich výrobky, zařízení, přístroje a technologické
celky poskytly delegátům konference možnost spatřit nejnovější
inovace a technologie. Z výrobců rozbušek se výstavy účastnili
zejména silní „hráči“ evropského a světového významu (Austin
Powder, Davey Bickford, Dyno Nobel Europe, Orica Germany).
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
7
50 LET OD PR
VNÍ R
O ZBUŠKY!
PRVNÍ
RO
MINISERIÁL Z HIS
OB
Y INICIÁ
Z HISTT ORIE VÝR
VÝROB
OBY
INICIÁTT ORŮ VE VSETÍNĚ
MgA . Magda TOME
ČK
OVÁ
TOMEČK
ČKO
Společnost Austin Detonator si v letošním roce připomíná
Elektrická pilule:
50 let od zahájení výroby rozbušek. Rádi bychom čtenářům
Vývojem elektrické pilule byl pověřen ing. Kulhánek, který
Zpravodaje přiblížili postupně různé etapy z historie výroby
pracoval až do odchodu do důchodu (1985) jako vedoucí OTPV
rozbušek a prostřednictvím krátkých příspěvků se ohlédli
pyro v provozu 400 výroby. Elektrická pilule byla konstrukčně
za uplynulými léty. Dnes se podíváme na rok 1953:
řešená s primární a sekundární pilulovou třaskavou složí:
Vývoj civilních rozbušek začal v letech 1948 – 49 tím, že navázal
na výrobu vojenských rozbušek a zápalek. Ale až v roce 1953
• primární roznětná slož na bázi pikraminanu olovnatého namočená na odporový drátek;
se elektrické rozbušky poprvé objevily ve výrobním plánu
Zbrojovky Vsetín. V tomto roce však nebyla vyrobena ani jedna
rozbuška pro prodej.
• sekundární zážehová slož na bázi pikraminanu olovnatého, zirkonia a oxidu olovnatého (pro některé účely
se používala sekundární zážehová slož na bázi dřevného
První elektrické rozbušky DEČ v roce 1953 měly následující
uhlí a chlorečnanu draselného).
znaky:
Elektrická pilule v provedení mosazných pocínovaných lamel
Elektrická rozbuška DEČ (důlní elektrická časovaná)
fixovaných sponkou pilule tvořenou izolačním papírem a ocelovou objímkou a s odporovým drátkem chromnikl 20/80 (výrobce
• počet stupňů zpoždění 5s krokem 1s, dutinka ocelová
• sekundární náplň TNT s iniciační mohutností č.8
f. Braun – Braun, byl do republiky dovážen v diplomatických
kufřících z Rakouska).
Skelet elektrické pilule byl vyráběn na výsekových lisech
• primární náplň 0,5 g třaskavé rtuti. Technologie byla
primitivní, reakce probíhala v 70litrových skleněných
demižonech.
• zpožďovací slož na bázi manganistan draselný –
antimon (ing. J. Ptáček a J. David).
f. Schaffler získaných jako válečné reparace z pobočného závodu f. Schaffler z oblasti Znojma. Můstek pilule byl na lamely
připojen letováním. Hlavičku pilule chránila papírová izolační
trubička.
• Těsnění rozbušky z PVC Ø 6,3 s dvěma otvory pro
vodiče, sekané po 10 mm.
Tato zpožďovací slož se udržela až do roku 1980, nikdy se
však nepodařilo odstranit její největší nedostatek a to selhávky
• Přívodní vodiče se smyčkovaly ručně a na elektrickou
piluli byly letovány.
způsobené uhasnutím sloupce lisované slože v průběhu hoření.
• zpožďovací element vyráběný třískově na soustružnických automatech z oceli z plného materiálu
• třaskavá rtuť byla dávkovaná do tenkostěnné objímky
a zalisovaná na sekundární náplň TNT. Před nalisováním pouzdra zpožďovače byl na objímku nadávkován černý prach, který zajišťoval přenos zážehu ze
zpožďovací slože na třaskavou rtuť v objímce.
• Štítek přívodních vodičů byl plechový a byl umístěn
na konci přívodních vodičů.
Náběh sériové výroby je registrován od března 1954. V roce
1954 bylo vyrobeno celkem 123 000 kusů elektrických rozbušek
typu DEČ (důlní elektrická časová). Prodejní cena rozbušky
byla stanovena na 6,18 Kč/kus.
8
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
NO
V Á PRŮMY
SL
O V Á TRHA
VIN
AD
YN
AMIT
O VÉHO TTYPU
YPU
NOV
PRŮMYSL
SLO
TRHAVIN
VINA
DYN
YNAMIT
AMITO
PER
UNIT ® 28 E
PERUNIT
Ing. Iv
oV
AR
GA
Ivo
VAR
ARG
Explosia, a.s., Pardubice - Semtín
V rámci řešení projektu výzkumu a vývoje č. FD-K/031 Náhrada aromatických nitrolátek v průmyslových trhavinách dynamitového typu hrazeného Ministerstvem průmyslu
a obchodu bylo v období let 2000 – 2002 připraveno celkem
110 laboratorních vzorků želatinovaných trhavin, kde byly látky
podezřelé z nebezpečných vlastností pro lidský organismus dinitrotoluen a trinitrotoluen nahrazeny jinými látkami.
kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečných chemických
látek a přípravků.
Významně menší budou náklady na zajištění vyhovujících
hygienických podmínek pracovního prostředí pro zaměstnance
i vliv výroby nové trhaviny na životní prostředí.
Nová trhavina Perunit® 28 E svými výbušninářskými vlastnostmi překonává podobné typy trhavin (želatinované trhaviny
vyráběné v SRN s názvem EURODYN 2000 nebo AMMON
GELIT TDF), neboť uvedené trhaviny nejsou v tuzemsku schváleny v průměrech pod 50 mm, zatímco trhavina PERUNIT 28 E
spolehlivě detonuje v papírových náložkách o průměru 28 mm.
Na základě laboratorních výzkumů bylo navrženo 17 provozních
vzorků, u nichž byla zkoumána výrobní schůdnost a vybušninářské a fyzikální parametry.
Byla vyvinuta plastická trhavina dynamitového typu bez přídavku dinitrotoluenu s názvem Perunit® 28 E, jejíž výbušninářské vlastnosti jsou srovnatelné s průmyslovou trhavinou
stejného typu Perunit® 20 a Perunit® 28.
Tuto trhavinu můžete objednávat již nyní od okamžiku, kdy
pro její odběr získáte povolení příslušného orgánu státní báňské
správy.
Vývojové práce rovněž ukázaly další možnosti pokračování
vývoje ekologických trhavin.
Na základě toxikologického a ekologického zhodnocení, provedeného autorizovanou osobou bude trhavina Perunit® 28 E významně méně nebezpečná pro lidské zdraví pro absenci specifických účinků na lidské zdraví, nebude vykazovat karcinogenní
potenciál ani podezření na mutagenní účinky. Posouzení bylo
provedeno v souladu se zákony č. 258/2001 Sb. o ochraně veřejného zdraví, nařízení vlády č. 178/2001 Sb. o ochraně zdraví
zaměstnanců, zákona č. 157/1998 Sb. o chemických látkách
a chemických přípravcích a nařízením vlády č. 258/2001 Sb.,
V letošním roce tak byla díky finanční podpoře ze strany MPO
uvedena na trh nová plastická trhavina dynamitového typu
Perunit® 28 E bez dinitrotoluenů, jejíž výbušninářské vlastnosti
jsou plně srovnatelné s dosud vyráběnou trhavinou Perunit®
28. Výsledky řešení uvedeného projektu byly v letošním roce
navrženy do soutěže „Česká hlava“. Tato nominace je nepochybně významným oceněním výsledků řešení.
Dále uvedená tabulka uvádí přehled parametrů vyráběných trhavin:
Parametr
Jednotka
Detonační rychlost
%O2
l/kg
kJ/kg
K
v Ø 65
mm
m/s
v Ø 28
mm
m/s
Přenos detonace
Trauzlova zkouška
Brizance dle Hesse
RPS v balistickém moždíři
Hustota
PERUNIT 28
PERUNIT 20
Maximální
hodnoty
naměřené
u AO
Minimální
hodnoty dle
TDV
Minimální
hodnoty dle
TDV
+2,13
861
4627
3487
6200
+2,13
861
4627
3487
6227
+0,85
815
4563
3380
6000
+1,15
820
4630
3180
4800
2400
2576
2100
2000
2
365
14
76
1,30
12
420
16
94
1,43
2
360
12
76
1,30
1
340
12
73
1,25
Minimální
hodnoty
dle TDV
Výbuchové charakteristiky
stanovené výpočtem
Kyslíková bilance
Měrný objem zplodin výbuchu
Výbuchové teplo
Výbuchová teplota
PERUNIT 28 E
cm
ml
mm
%
g/cm3
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
9
P YR
O TE
CHNIKA
YRO
TECHNIKA
K HIS T ORII VÝCVIKU PPY
YR
O T E CHNIKŮ A ŘÍZENÍ
RO
I T V ORBĚ PPY
YR
O T E CHNICKÉHO S Y S TÉMU
RO
Ing. Jan POK
ORNÝ
POKORNÝ
ÚV
ODNÍ SL
OVO
ÚVODNÍ
SLO
Dne 9. listopadu 2003 uplynulo 84 let od zahájení profesionálního vzdělávání pyrotechniků na území Československé republiky. Toto výročí se vztahuje na všechny vojenské, policejní,
i civilní pyrotechniky.
První část názvu STTP „pro trhací techniku“, je zviditelněna
tím nejlepším, co se v republice v oboru trhacích prací, trhací
techniky a vzdělávání střelmistrů i technických vedoucích odstřelů dosud uskutečnilo a stále uskutečňuje. Tak se docílilo
postupně i toho, že STTP se stala řádným členem Evropského
svazu střelmistrů – EFEE (European Federation of Explosives Enginners) a ve STTP je i několik členů s Evropským
certifikátem střelmistra. Vyvrcholením dosavadní činnosti
STTP na tomto poli bylo její pověření Evropským svazem
střelmistrů, organizačně zajistit „2. světovou konferenci výbušnin a trhací techniky“ (2nd world conference of explosives
and blasting), která se s úspěchem uskutečnila v Praze ve
dnech 10. – 12. září 2003.
Zbývající část názvu STTP „a pyrotechniku“, je v pozadí
nejen v názvu Společnosti, ale i ve svém dosavadním zviditel-
nění. Přitom ve STTP je organizováno mnoho kvalifikovaných
pyrotechniků, ať už bývalých příslušníků ozbrojených sil
(držitelů oprávnění z Martina nebo z Opavy) nebo civilních
pyrotechniků (držitelů oprávnění z Poličky). K radikálnímu
zlepšení dosavadního stavu se pyrotechnici - členové výboru
na jeho jednání dne 5. června 2003 dohodli, na jejich zviditelnění.
Prvním počinem byla spolupráce při přípravě novely zákona
č. 119/2202 Sb., o zbraních a střelivu, která dovolí soukromým
subjektům vyhledávat, zviditelňovat a zajišťovat nevybuchlou
munici. Její ničení je pak prováděno pyrotechniky Policie ČR.
Dále v článcích na pokračování ve Zpravodaji seznámíme členy
STTP s prací „K historii výcviku pyrotechniků a řízení
jejich činnosti“ na českém území, kterou autoři připravují
k vydání jako publikaci k 90-tému výročí zahájení tohoto
výcviku v roce 2009. Zásluhou autorů článků se tak všichni
budeme moci seznámit a poučit z práce našich předchůdců,
ale i současníků. Výcvik pyrotechniků má v naší republice
dlouhé a hluboké profesionální kořeny, je na čem stavět a pokračovat tak v tradici českých pyrotechniků.
Z DĚJIN PPYR
YR
O TE CHNICKÉ ČINNOS TI N A ČESKÉM ÚZEMÍ O HIS T ORII
YRO
ORNÍKŮ N
A ZNEŠK
ODŇO
V ÁNÍ
VÝCVIKU PPYR
YR
O TE CHNIKŮ – ODB
YRO
ODBORNÍKŮ
NA
ZNEŠKODŇO
ODŇOV
VÝBUŠNIN A MUNICE, A O ŘÍZENÍ TÉT
O ČINNOS T I
TÉTO
Ing. Emil KULF
ÁNEK a Mgr
KULFÁNEK
Mgr.. Jan HAAS
I. ÚV
ODEM
ÚVODEM
Ze slovníku spisovné češtiny ACADEMIA vyplývá, že:
pyrotechnika – označuje obor zabývající se výrobou, používáním a zneškodňováním výbušnin,
pyrotechnik – je označením odborníka v pyrotechnice.
Ze stejného slovníku dále vyplývá, že oba pojmy jsou odvozeny
z výrazu „Pyrrhovo vítězství“, kterým je cca od roku 278
př. Kr. označováno - vítězství získané s více než velkými
oběťmi.
Pyrrhos – épeirský král, který v letech 282 – 272 př.Kr. pomáhal jihoitalským řekům z městského státu Tarentum v jejich
válce proti vzmáhajícímu se Římu. K předmětnému vítězství
došlo v roce 279 př. Kr. u Auscula, kde Pyrrhos sice zvítězil
nad římským vojskem, ale s velkými vlastními ztrátami.
V masovém měřítku se výroba, používání a zneškodňování
výbušnin začaly rozvíjet koncem 19. století. Souvisí to zejména
s vývojem zbraní a střeliva. V pěchotní a dělostřelecké munici
se postupně na celém světě začalo přecházet od sférických
k válcovým a ogiválním střelám a granátům. Vynalezené
10
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
bezdýmné střelné prachy a trhaviny vedly k jejich použití jako
náplní do munice. Začaly tak vytlačovat černý střelný prach,
který se používal více jak půl tisíciletí. Počátek změn nastává
v době kdy se začínají zkoušet tehdy známé nové výbušné
látky.
Ze střelivin to byla například střelná bavlna neboli nitrocelulóza, k jejímuž objevu se v roce 1846 hlásili hned tři
badatelé – v květnu v Basileji profesor Christian Friedrich
Schoenbein (*1799 – †1868), v srpnu ve Frankfurtu nad
Mohanem profesor R. Böttger a v říjnu v Braunschweigu
profesor Otto. Prvé pokusy s bavlnou (Lenkovy a dalších)
nevedly k žádným využitelným výsledkům. Střelná bavlna
samovolně vybuchovala a při vysoké rychlosti hoření vznikalo
velké množství plynných produktů, jejich tlaku neodolaly hlavně
v té době známých palných zbraní. Teprve na základě pokusů,
které prováděl Abel, se začalo používat želatinování nitrocelulózy. To byla cesta, která vedla k výrobě zrnkového prachu.
V roce 1882 Reid a Johnson vyrobili první lovecký prach.
Roku 1884 je následoval Duttenhofer v Rottweilu a v roce
1886 P.M.E. Vieille ve Francii. Roku 1889 Alfréd Nobel použil
jako součást střelného prachu, kromě nitrocelulózy i nitroglycerín. Od této doby se nitrocelulózový a nitroglycerínový
střelný prach začínají vyrábět hromadně ve velkém. Pro
srovnání je uváděna balistická výkonnost pušek:
2. Od 60 / 70 let 19. století do konce I. světové války v roce
1918
3. Od vzniku Československa 28. 10. 1918 až do 15. 03. 1939
(meziválečné období)
4. Období II. světové války 1939 až 1945
5. Od konce II. světové války v roce 1945 do rozdělení Československa resp. České a Slovenské federativní republiky
dnem 31. 12. 1992
6. Od vzniku samostatné České republiky dnem 1. ledna 1993
do současnosti
Z dosud uvedeného popisu vyplývá, že výraz PYROTECHNIK
by měl být všeobecným označením odborníka zabývajícího se
výrobou, používáním a zneškodňováním výbušnin a to i v tom
případě, zabývá-li se jen dvěma nebo pouze jednou z uvedených
disciplin. V praxi se však k označení odborníků zabývajících
se jenom výrobou výbušnin, žádný speciální výraz nepoužívá.
Pro označení odborníků a specialistů zabývajících se používáním výbušnin se užívají výrazy STŘELMISTR, VEDOUCÍ
TECHNICKÉHO ODSTŘELU, nebo ve vojenské terminologii
výraz ŽENISTA. Výrazem PYROTECHNIK jsou (v českých
zemích již více než 80 let) označováni odborníci a specialisté
zabývající se zneškodňováním výbušnin a munice.
Zpracovávaná publikace se zabývá
historií třetího, pátého a šestého
1740
100 až 200 m.s-1
-1
období v té oblasti pyrotechniky,
1841
280 m.s
Náboje s černým prachem
1870
340 m.s-1
která souvisí s výcvikem specialistů
-1
1884
430 m.s
na ničení výbušnin a munice - pyro-1
1892
620 m.s
techniků. To znamená s organizová-1
Náboje s bezdýmým prachem
1930
cca 800 m.s
ním této činnosti, vlastním školením
-1
současnost
cca 1000 m.s
a výcvikem pyrotechniků a s ukázkami praktické likvidace munice a ostatních výbušin na území
Z trhavin to byl v roce 1867 dynamit Alfréda Nobela a kyseliČech, Moravy a Slezska od vzniku Československé republiky
na pikrová, jejíž výbušné vlastnosti využil pro munici v roce
v roce 1918 do současnosti, kromě let II. světové války. Do1855 poprvé Eugéne Turpin. Kyselina pikrová byla pod různými
posud se takovouto historií, jako samostatným tématem nikdo
názvy – ekrazit v Rakousko-Uhersku, melinit ve Francii, lydit
literárně nezabýval, proto nebylo na koho navázat. Pramenná
ve Velké Británii, šimose v Japonsku – používána téměř všemi
základna ke zvolenému tématu je rozsáhlá a různorodá. Její
státy světa. Dále to byl například trinitrotoluol, vynalezený již
zpracování je proto značně náročné. S jakým výsledkem se
dříve, ale hojně začal být používán až od roku 1891, kdy došlo
daří toto téma zpracovat z hlediska zachování historické
ke zlepšení technologie jeho výroby. Mezi dalšími představiteli
objektivity, posoudí čtenáři. Zejména pyrotechnici, kteří tuto
nových druhů trhavin by mohl být jmenován hexanitrodifenylamin,
činnost vykonávají. Mnozí z nich zůstávají přitom ostatním
nebo také tetranitrometylanilin, apod.
lidem neznámí, přestože řada pyrotechniků (i v době hlubokého míru) obětovala a stále obětuje své životy pro klidný
a spokojený život těch druhých.
Druh prachu v nábojích
Rok
CHR
ONOL OGIE DĚJIN PR
OFESIONÁLNÍ
CHRONOL
PROFESIONÁLNÍ
P Y R O T E CHNIKY N A ČESKÉM ÚZEMÍ
Dějiny pyrotechniky lze rozlišovat podle různých kritérií. Pro
potřeby připravované publikace rozdělili autoři dějiny
profesionální pyrotechniky na českém území do šesti období:
1. Od vynálezu černého prachu v Evropě až do 60 / 70 let
19. století
Balistická výkonnost (V25)
Vzhledem k tomu, že výcvik prvních profesionálních pyrotechniků - odborníků na ničení výbušnin a munice je úzce
spjat s armádou, byly ke zpracování kapitol zabývajících se
obdobím do roku 1939 využity jako prameny dokumenty,
nacházející se především ve Vojenském ústředním archivu
a ve Vojenském historickém muzeu. Jedním z takových dokumentů je kronika Zbrojního učiliště z Plzně, která byla založena
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
20. prosince 1928 rozkazem tehdejšího velitele Zbrojního
učiliště podplukovníka Ing. Ladislava Jandy. Vedením kroniky
byl pověřen nadporučík zbrojní správní služby Jan Špalek.
Kronika představuje základní zdroj informací, především
o školení vojenských pyrotechniků z let 1918 až 1939. Ke
kronice patří i velké album fotografií. Dalším pramenem jsou
dokumenty z věcných a jmenných rejstříků Hlavního štábu
Ministerstva národní obrany, v nichž je zachycena písemná
komunikace mezi jednotlivými odděleními II. odboru (odbor
dělostřelecký a zbrojní) a Zbrojním učilištěm v Plzni, dále
s Vojenskou muniční továrnou v Poličce, pobočným závodem
Škodových závodů v Nýřanech a dalšími institucemi.
Zpracování kapitol zabývajících se obdobím od roku 1945 (tzn.
pátým a šestým obdobím) bylo provedeno formou volného
zápisu vzpomínek a pamětí některých účastníků popisovaných
dějů, tak jak si je pamatují, nebo jak je někde zanechali
v písemné podobě. Podklady o výcviku vojenských pyrotechniků
pocházejí od pamětníků, absolventů nebo učitelů z Martina
(Slovenská republika), kam bylo Zbrojní učiliště z Plzně přemístěno. Z pozdějších let až do současnosti byly podklady
čerpány od pamětníků, bývalých příslušníků Generálního štábu
resp. Ministerstva obrany, a dále z Opavy ve Slezsku, která
se stala třetím centrem výcviku vojenských pyrotechniků. Podklady o historii výcviku civilních pyrotechniků pocházejí od
pamětníků z Českého báňského úřadu. Podklady o policejních
pyrotechnicích pocházejí od pamětníků bývalých příslušníků
Kriminalistické ústředny, Kriminalistického ústavu a Pyrotechnického odboru Policejního prezidia ČR.
II. VÝR OBA VÝBUŠIN A S TŘELIV
A
TŘELIVA
V ČESKÝCH ZEMÍCH V LETE C H
I. SVĚTOVÉ V
ÁLKY 1
9 1 4 AŽ 1
918
VÁLKY
19
19
Nové objevy v oboru vojenských výbušin na konci 19. století
nevedly k většímu zapojení chemického průmyslu na našem
území. Naopak, došlo k poklesu významu např. také nejstarší
české dynamitky v Zámcích poblíž Roztok u Prahy. Továrna
byla pobočkou firmy Dynamit Nobel a byla založena jako vůbec
první v Rakousko-Uhersku v roce 1870 samotným Alfredem
Nobelem společně s Augustem Schrammem. Na tuto skutečnost mělo vliv mimo jiné i rozšiřování továrny Dynamit Nobel
v Bratislavě. Ze soukromých továren se přesouvala výroba do
státních podniků, řízených vojenskou správou. I když výroba
výbušin na našem území klesala, do dějin jejich vývoje se
zapsala celá řada českých techniků. V Praze na technických
školách přispěli k vysoké úrovni výuky o výbušinách profesor
chemie na české technice Dr. Bohuslav Rýman (*1852 - †1910),
na německé technice profesor W. Fr. Gintl (*1843 - †1908).
V armádě se o rozvoj v oboru výbušin zasloužil pražský rodák
generál Ph. Hess (*1845 - †1919), který byl prvním velitelem
rakousko-uherské vojenské vzduchoplavby a tvůrcem světlometných jednotek. Ve vývoji výbušin patřil k nejvýznamnějším
11
českým technikům také generál Ing. Karel Esop (*1863 †1935), který prosadil ve Vojenském technickém komitétu
jako hlavní trhavinu trinitrotoluen (TNT) namísto kyseliny
pikrové - ekrazit. Stal se také autorem zkoušky trhaviny při
které se měří její brizance tzv. Esopova brizanční zkouška
(1903), jako první v Rakousko-Uhersku provedl trhání skal
komorovými podkopy. Během 1. světové války, v letech 1915
až 1918, řídil vojenskou továrnu na trhaviny v Blumau a zaměstnával v ní české inženýry. V Blumau a Wöllersdorfu působil
mezi českými inženýry během války také Ing. Čeněk Kratochvíl,
který po válce vstoupil do Československé armády, kde se stal
prvním přednostou odboru třaskavin na tehdejším Ministerstvu
národní obrany, také tam působil Ing. Antonín Aleš, pozdější
ředitel semptínské Explosie. Výrobní praxi zde získal i Dr.
Jan Šedivý, další z pozdějších ředitelů semptínské Explosie.
Při zahájení I. světové války 28. července 1914, bylo RakouskoUhersko poměrně málo připravené. To se týkalo především
dělostřelectva a munice. V armádě se během války používalo
45 typů moderních děl, 53 typů starších děl, 6 typů protiletadlových kanonů a 14 typů minometů, což je celkem 131 typů
různých typů děl a minometů. Pokud jde o množství, měla
rakousko-uherská armáda v roce 1914 celkem 4.054 mobilních
děl a další 3.000 v pevnostech. Na jedno dělo bylo v průměru
500 ran, což bylo velmi málo. Proto hned v prvním měsíci
války žádalo rakousko-uherské velení o výrobu 377.000 ks
a na dalších 2,5 měsíce o 633.000 ks dělostřeleckých granátů.
Tyto požadavky byl průmysl schopen splnit jen z 90%. Navíc
spotřeba dělostřelecké munice převyšovala výrobu o 60%
a v některých rážích dokonce o 100%. Obdobná situace však
byla i ve většině ostatních válčících zemí. V zimě 1914 až
1915 nastala u hlavních válčících zemí (Rakousko-Uhersko,
Německo, Velká Británie, Francie, Itálie) krize z nedostatku
střeliva. Výstižně tuto situaci vyjádřil tehdejší britský ministr
financí Lloyd George, který v prosinci 1914 v Dolní sněmovně
prohlásil: „Co uskrblíme na materiálu, to promrháme na životech,
to je velká lekce muničního zásobování.“ Tato situace vedla
rakousko-uherské velení k vypracování programu výroby dělostřeleckých nábojů do listopadu roku 1915. V roce 1916 měl
být v Rakousku-Uhersku přijat německý tzv. „Hindenburgův
program“. Tento program totální mobilizace průmyslu a pracovních sil, měl Německu a Rakousko-Uhersku napomoci ke konečnému vítězství. Podle tohoto programu měla měsíční výroba
v roce 1916 činit 1,971.740 dělostřeleckých granátů. Z toho
lehkých - 1,768.000, hrubých 199.000 a těžkých 4.740 ks. V roce
1917 už měla měsíční produkce dosáhnout 3,937.300 dělostřeleckých granátů. Z toho lehkých - 3,544.000, hrubých - 368.000
a těžkých - 25.300 ks. V praxi však průmysl 100% výroby
nedosáhl ani jednou. Hlavní příčinou bylo nedostatečné zásobování průmyslu surovinami. Mezi jednu z příčin lze započítat
i vyřazení muniční továrny Škodových závodů v Bolevci u Plzně
způsobené nežádoucím výbuchem dne 25. května 1917. Z uvedených a dalších důvodů, vyplýval nedostatek střeliva pro akce
chystané na frontách. Například při jedenácté ofenzívě v Itálii
na Soči v době od 12. srpna do 6. září 1917 bylo vystříleno
12
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
přes 2,000.000 granátů z 1.454 děl. Přičemž v té době byla
průměrná měsíční výroba 1,400.000 dělostřeleckých granátů.
V Rakousko-Uhersku bylo celkem 556 firem, na území Čech,
Moravy a Slovenska z tohoto počtu jich bylo celkem 192, tj.
34,53%. Přímých dodavatelských firem pověřených výrobou
munice a jejich součástek bylo v Rakousko-Uhersku celkem 316,
z toho v českých zemích 75, tzn. 23,73% a na Slovensku 9,
tzn. 2,85%. Subdodavatelů bylo celkem 240, z toho 107, tzn.
44,58% v českých zemích a 1, tzn. 0,41% na Slovensku. Na výrobě a kompletaci střeliva se v Rakousko-Uhersku podílely téměř
všechny strojírny. K největším patřily strojírny ve Wöllersdorfu
s denní kapacitou 40.000 ks granátů, dále Weiss-Manfred
v maďarském Czepelu s 28.000 ks granátů denně a Böhler ve
Felixdorfu s 10.000 ks granátů denně. Zapalovače do těchto
granátů se vyráběly především v Hirtenbergu a v několika dalších menších podnicích - např. Sellier a Bellot v Praze na Žižkově,
který vyráběl pouze pyrotechnické slože k zapalovačům nebo
Georg Roth ve Vídni. Nábojnice vyráběl především vídeňský
Arsenal, Weiss-Manfred, Enzesfeld a Berndorf. Řada menších
podniků vyráběla součástky munice, které se pak kompletovaly.
Pro ukázku je uváděn přehled kompletované munice v roce 1918:
Místo
Počet
dělníků
Počet granátů
vyrobených
1 dělníkem /ks/
Wöllersdorf
4.349
24
Enzesfeld
2.448
10
Weiss-Manfred
3.697
17
Böhler
1.497
19
Pestszentlörinz
1.027
13
Komárno
505
15
Bolevec
754
5
Dne 1. srpna 1915 byla v Bratislavě uvedena do provozu továrna na ballistitový střelný prach, jehož výrobu jako první v
Rakousko-Uhersku zavedl v Blumau, do armády povolaný profesor organické chemie na české technice v Brně Ing. Dr. Cyrill
Krauz (*1883 - †1942). Továrna v Bratislavě patřila firmě Dynamit Nobel. Vyráběl se zde prach především pro námořnictvo.
Továrna byla jednou z největších v Rakousko-Uhersku. Od založení do 30. dubna 1918 se v továrně vyrobilo 10,062.483 kg
střelného prachu:
• 1915 - 1,751.435 kg;
Pro ženijní účely se v továrně vyráběl také ekrazit. Za dobu
války se jej v továrně vyrobilo 886.853 kg:
• 1914 - 26.922 kg;
• 1915 - 281.525 kg;
• 1916 - 274.256 kg;
• 1917 - 144.428 kg;
• 1918 - 159.722 kg.
Vedle velkých podniků na výrobu výbušin existovala i skupina
drobných výrobců, kteří vyráběli především černý prach.
Největší „práchovny“ byly v Radvani na Slovensku. Založeny
byly za vlády císařovny Marie Terezie 1740 až 1780. V průběhu
I. světové války byly pověřeny výrobou prachu pro vojenské
účely. Výroba to byla manufakturní přičemž hlavním zdrojem
energie byla voda. Roční produkce se pohybovala od 35 do
40.000 kg. Další menší práchovna na Slovensku byla v Gulvaši
u Prešova. V českých zemích v průběhu války vyráběla černý
prach práchovna v údolí na Bílém potoce u Veverské Bitýšky,
založená již v roce 1740. Všechny práchovny zanikly s cechem
prachařů v roce 1923 založením továrny Explosia v Semtíně
u Pardubic.
V roce 1915 se u válčících stran objevuje nový druh munice –
chemické střelivo. Přestože použití takovéhoto střeliva odporuje
haagské konvenci z roku 1899, zcela neočekávaně a ve velkém
měřítku použili chemickou munici Němci v bitvě u Yprů ve
Flandrech dne 22. dubna 1915. Na vývoji chemické munice se
intenzivně pracovalo i ve Francii. Ta ji použila poprvé při
velkém náporu Němců na Verdun na jaře roku 1916. Od této
doby se datuje velký rozmach výroby a používání plynového
střeliva. V rámci Rakousko-Uherska se výrobou chemického
střeliva zabývala továrna v maďarském Pestszentlörinzu. Do
konce války zde bylo vyrobeno 1,365.488 ks těchto dělostřeleckých granátů při průměrné týdenní kapacitě 20.000 až
25.000 ks. Následující tabulka uvádí přehled chemické munice
vyrobené v Pestszentlörinzu.
Přehled chemické munice vyrobené v Pestszentlörinzu:
Označení granátů Náplň granátů Vyrobeno (ks)
Modrý kříž
Clark I, II
Žlutý kříž
Dick
203.382
37.920
Zelený kříž
Difosgen
11.036
Granáty C
Bromcyan
644.839
Granáty B
Bromaceton
467.831
• 1916 - 4,112.435 kg;
• 1917 - 3,147.810 kg;
• 1918 do 30. 04. - 1,050.854 kg.
Továrna vyráběla také trhavinu TNT v celkovém objemu
4,327.676 kg:
• 1916 - 1,152.854 kg;
• 1917 - 1,860.878 kg;
• 1918 - 313.944 kg.
Na počátku války v Blumau, Trofaiachu a v Ústí nad Labem
vyráběla výbušiny firma „Erste östereichische Actiengesellschaft
für die Gewinnung chemischer und metallurgischer Producte“.
Firma byla založena roku 1856 ve Vídni. V roce 1859 byla
přejmenována na výše uvedený název – v překladu „Rakouský
spolek pro chemickou a hutní výrobu“. Na základě nedostatku
střeliva na frontách byla měsíční kapacita zvýšena z 210t na
3.400t střelného prachu a z 537t na 5.130t ostatních výbušných
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
látek. Ale ani u této firmy nebylo během války z nedostatku
surovin dosaženo 100% výroby.
Důležitá byla i výroba pěchotního střeliva do ručních zbraní.
Na počátku války měla rakousko-uherská armáda k dispozici
do těchto zbraní celkem 258,000.000 nábojů. Generální štáb
požadoval týdenní produkci 24,000.000 nábojů. Tento požadavek byl plněn na 100 % pouze v prvních měsících války, pak
poměrně rychle výroba klesala, především pro nedostatek surovin - střelného prachu, uhlí apod. Na rozdíl od střeliva do
dělostřeleckých zbraní, výroba stačila pokrýt spotřebu armády
na frontách. Například při desáté ofenzívě na Soči v květnu
a červnu 1917 bylo během 25 dnů vystříleno celkem 130,000.000
nábojů což v denním průměru představovalo 150 nábojů na
pušku a 6.000 nábojů na kulomet. Za celou dobu války bylo
vyrobeno přibližně 4,5 miliardy nábojů z nichž spotřebovány
byly 4 miliardy. Mezi největší výrobce střeliva do ručních pěchotních zbraní patřily továrny ve Wöllersdorfu, Weiss-Manfred
v Czepelu, Hirtenbergu a dále Georg Roth v Lichtenworthu
a v Bratislavě. Na konci války v roce 1918 se v muničních
skladech po celém Rakousko-Uhersku nacházelo z produkce
těchto továren 880,000.000 nábojů.
Bolevec – pátek 25. května 1917
K dosud největší tragédii na českém území způsobené výbuchem trhavin a munice došlo v pátek 25. května 1917. Tento
den lze považovat za „černý pátek“ v dějinách české pyrotechniky. Škodovy závody v Plzni vlastnily v Bolevci továrnu na
výrobu a kompletaci munice. Do té doby zde bylo zhotovováno
na 50 druhů dělostřeleckých nábojů v rážích 37 až 305 mm.
Vzhledem k velké spotřebě dělostřeleckého střeliva na frontách
se i v této továrně rozšiřovala výroba. V uvedený květnový
den roku 1917 zde pracovalo celkem 2.580 zaměstnanců Škodových závodů, z nichž 862 bylo mužů a 1.718 žen. Dále se
v objektu nacházelo 354 dělníků stavební firmy Alexandr,
strážní jednotka se 42 muži maďarské národnosti a 24 četníků.
O samotném průběhu neštěstí je záznam v knize Františka
Janáčka – „Největší zbrojovka monarchie. Škodovka v dějinách,
dějiny ve Škodovce. 1859 – 1918“, kapitola „V průsečíku bolevecké katastrofy“, str. 392:
„Ve 13.32 hod. se Plzeň a její okolí otřásla mohutným výbuchem
a následnou sérií silných detonací. Ze střech padala krytina,
tříštila se skla v oknech, sypala se omítka. Šlo o explozi, která
tentokrát skutečně proměnila celou muniční továrnu v jediný
oblak ohně, dýmu a prachu, z něhož lítaly cihly, kusy dřev
a země a ohnivé náboje. Rozpoutal se požár, který přeskakoval
z budovy na budovu. Explodovaly desítky střel a šířily zkázu
stovky metrů daleko. Vybuchovala nová a nová skladiště. Právě
skutečnost, že odbavovací sklady byly přeplněné, že armáda
nestačila munici odvážet, že se hotové náboje a granáty ukládaly
přímo v dílnách, se staly jednou z příčin mimořádného rozsahu
katastrofy. Nešlo přitom o žádné malé množství hotových dělostřeleckých granátů a nábojů do minometů i jiného střeliva. Jen
13
od 1. ledna do 25. května se v boleveckém zařízení vyrobilo za
55,962.700 korun, tj. za 11,2 milióny měsíčně. Některé z nábojů
byly časované, takže explodovaly ve vzduchu a střepiny masakrovaly prchající dělníky. Komplex muničky měl přitom pouze
dva hlavní vchody. Někteří lidé si v panice sami způsobovali
těžká zranění i smrt na ostnatých drátech ohrady. Další nebezpečnou past vytvářel lesní požár kolem závodu. Na místo přispěchali
zdravotníci, požárníci a vojenská pohotovost. Nemohli se však
přiblížit do takové vzdálenosti, aby získali přehled co se děje.
Opakující se výbuchy držely totiž celou plochu továrny a její
široké okolí dlouhé hodiny pod nepřetržitou bubnovou palbou.
Před třetí hodinou došlo k dalším mohutným detonacím, po
nichž vystoupily k nebi sloupy dýmu vysoké stovky metrů, to
explodovala skladiště se sedmnácti tisíci kilogramy střelného
prachu a jejich výbuch demoloval další objekty vzdálené i přes
sto metrů.
V Plzni ustal normální život. Zavíraly se závody, obchody, úřady
i školy. Obyvatelé z blízkých osad ve strachu utíkali do polí a lesů. Dosud totiž nevyletěl do povětří poškozený a požárem obklopený
hlavní sklad trhavin. K tomu naštěstí nedošlo. Hrůzy téměř
nepřetržitých výbuchů a praskotu střel trvaly do druhého dne
i když se jejich frekvence začala od večera snižovat. Teprve
26. května ráno se však mohli hlídky, i tak ještě ohrožované
trvajícími explozemi, odvážit do bližšího okolí i do vlastních objektů továrny. Naskytl se jim hrůzný obraz. Mezi rozvalinami budov,
zpřeráženými stromy, na rozervané a spálené zemi leželo mnoho
mrtvých, často i jen porůznu rozmetaných částí lidských těl.
Muniční továrna přestala fakticky existovat. Kromě zásob střel
a trhavin bylo zničeno 58 objektů.“ Potud citace.
Počet zraněných a mrtvých byl značný. Lékařské ošetření bylo
poskytnuto 689 lidem, z toho bylo 668 zaměstnanců Škodových
závodů (419 žen a 249 mužů), dále 12 zaměstnanců firmy
Alexandr, 3 vojínové strážního oddílu a 6 četníků. Dalších 210
osob vyhledalo pomoc v nemocnici a na radnici v Plzni. Celkový
počet obětí byl 195 osob (z toho 97 mužů a 98 žen). Při odklizovacích pracích přišlo o život dalších deset osob. Jejich totožnost se nedala přesně zjistit, neboť ze zohavených zbytků těl
nešlo rozeznat jedná-li se o muže či ženu. Nevybuchlá munice
byla rozmetána v širokém okolí. Docházelo k dalším zraněním
a úmrtím, hlavně mezi dětmi. Například 26. května byl výbuchem granátu zabit školák u obce Košutky. Dne 8. června
v Třemošné, našla skupina dětí nevybuchlý granát jehož exploze
několik dětí zranila a jednu desetiletou dívenku zabila. Dne
29. května 1917 se konal první pohřeb obětí na boleveckém
hřbitově s přísným vyloučením veřejnosti. Neobyčejně silné
stráže bránily davům lidí přiblížit se ke hřbitovu. Pohřbu se
zúčastnil i arcivévoda Karel Albrecht. Pohřby obětí probíhaly
až do srpna. Do společného hrobu byli pochováni mrtví a jejich
části ve 143 rakvích.
Příčina výbuchu nebyla nikdy zjištěna. Objevila se však řada
dohadů. Z Vídně nařízené vyšetřování se zabývalo hledáním
viníků a údajných původců atentátu. Objevila se ničím nepo-
14
dložená teorie o objevení letadla v kritické době nad továrnou.
Vzhledem k množství trhavin a munice lze soudit, že k výbuchu
došlo především díky nedodržování bezpečnostních předpisů
a celkově neutěšené bezpečnostní situaci v továrně. Měsíční
produkce byla 150.000 nábojů, což bylo podstatně víc, než na
kolik byla projektována. Vojenská správa nestačila odvážet
vyrobenou munici a tak se před výbuchem nacházelo v prostorách podniku na 300.000 nábojů. Ve skladech bylo zhruba
70.000 kg střelného prachu a obrovské množství dynamonu.
Vzhledem k velkému množství zničené munice podnikala správa Škodových závodů kroky k další výrobě munice. Byla
shromážděna poškozená munice, která se upravovala k dalšímu
použití. Avšak oproti množství zničené munice bylo 2.537 ks
opravených nábojů v rážích od 47 do 120 mm velmi nepatrné
množství.
III. ČESK
O S L O VENSK
O OD 28. ŘÍJN A
III. ČESKO
VENSKO
1 9 1 8 DO 1
5. BŘEZN A 1
939
15. BŘEZN
19
Z toho co zde bylo dosud uvedeno je patrné, že to byla právě
I. světová válka a události které ji provázely, zejména množství
nevybuchlé munice na bývalých evropských bojištích a v týlových prostorech kde se výbušiny a munice vyráběly, která se
stala tím startovním impulsem a vyvolala masovou potřebu
odborných specialistů, kteří by uměli takovouto munici zneškodňovat. Těmito odborníky se stávali zpravidla vojenští specialisté.
V některých zemích měli k této činnosti blíže specialisté
ženijního vojska. Zejména v zemích, kde probíhaly frontové linie I. světové války a zneškodňování nevybuchlé
munice bylo spojeno i s jejím vyhledáváním v terénu.
Tehdejší země Koruny české byly v období I. světové války
zeměmi týlovými. Vlastní bojová činnost se zde nevedla.
Výbušiny a munice se zde ale vyráběly. Byl zde i relativní
dostatek lidí s technickým vzděláním. Proto bylo zcela logické,
že v Českých zemích se zneškodňováním nevybuchlé munice
začali profesionálně jako první zabývat vojenští specialisté
zbrojní služby.
S vyhlášením samostatného Československa dne 28. října 1918
se začíná odvíjet i historie českých profesionálních pyrotechniků – odborníků na zneškodňování výbušin a munice. Ale nepředbíhejme. Neúspěchy rakouské c.k. armády na ruské frontě
v roce 1914 a protahující se dodávky z dosud dominujícího
vídeňského Arsenalu, donutily vojenské velení k objednání
dělostřeleckého materiálu také ve Škodových závodech v Plzni.
Z toho ovšem vyplynul požadavek na školené odborníky zbrojní
služby. Vojenské velení tedy zřídilo v Plzni informační kurs
pro vyšší důstojníky tzv. Artillerieinspizierende, později
Artilleriemeisterschule a Waffenmeisterschule. Kursy byly vybaveny z prostředků Škody Plzeň. Učebny byly umístěny
v nouzových dřevěných barácích v Korandově ulici, kde kursy
probíhaly až do konce války. O událostech 28. října 1918 hovoří
jejich přímí účastníci v kronice pozdějšího Zbrojního učiliště
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
v Plzni. „Tento den zastihl frekventanty zbrojních kursů
v každodenní práci. Početní stav se pohyboval okolo 1.200
frekventantů a ostatních příslušníků kursů. V 0900 hodin ráno
se konal pravidelný raport u velitele. Když se dostavili sokolové
se členy plzeňského Národního výboru, oznámili veliteli,
kapitánu dělostřelectva Schneiderovi, počátek státního
převratu. Příchozí s velitelem poměrně dlouho rozmlouvali.
V době tohoto jednání telefonoval posádkový důstojník do
Prahy, aby jej spojili do Vídně. Na základě obdržených informací
a rozkazů velitel školy nařídil nástup všech gážistů a mužstva
na nádvoří a oznámil jim historickou událost. Mužstvo se pak
rozjelo z Plzně na všechny strany. Čeští instruktoři výcviku
se ihned přihlásili do služeb nového státu. Zabezpečili zásoby
školy a převezli je do tehdejších kasáren 35. pěšího pluku.
Tyto události však měly za následek nucenou přestávku ve
výuce a to téměř až do konce roku 1919. V tomto roce byly
zřízeny prozatímní kursy pouze pro dělmistry, kterých bylo
potřeba k vojenským jednotkám na Slovensku v hraničním
sporu s Maďarskem.
Zahájení výcviku vojenských pyrotechniků
Výnosem ministra národní obrany, byla dne 9. listopadu 1919
zřízena Československá dělostřelecká mistrovská škola
v Plzni při vojenském kontrolním orgánu ve Škodových
závodech. Jejím velitelem byl ustanoven nadporučík dělostřelectva Jan Liška. Kromě různých zbrojních kursů, jako např.
kursy pro důstojníky správní a technické zbrojní služby, kursy
pro dělostřelecké mistry apod., byly zřízeny i pyrotechnické
kursy. Den 9. listopad 1919, můžeme tedy považovat za
oficiální den zahájení výcviku českých a slovenských
profesionálních pyrotechniků – odborníků na zneškodňování
výbušnin a munice (kdo byl tím, koho poprvé napadlo takové
kursy organizovat, to se zjistit nepodařilo). Kursy organizačně
zajišťovalo Ministerstvo národní obrany. Frekventanty povolávalo nejprve dělostřelecko - zbrojní oddělení (od roku 1928
1. oddělení /dělostřelecké/) II. odboru zbrojního a dělostřeleckého MNO. Pyrotechnických kursů se zúčastňovali zpravidla
důstojníci technické zbrojní služby, ale mohli se jich zúčastnit
také příslušníci zbraní a jiných služeb. Kurs se dělil na dvě
části teoretickou a praktickou. Teoretická část se konala ve
škole v Plzni. Praktická část se konala v muniční továrně,
nejprve v Nýřanech u Plzně, později ve Vojenské muniční
továrně č. 1 v Poličce.
První prozatímní kurs pro pyrotechniky (resp. pro mistry
ohňostrůjce, jak byl tento první kurs nazván) byl zahájen
15. května 1920 v délce šesti měsíců.
Ohňostrůjce – jedna ze specifických hodností zavedených
v císařském (rakouském) a později v císařsko-královském
(rakousko-uherském) dělostřelectvu. Ve vojenském slangu se ještě
v průběhu I. světové války užíval zkomolený německý výraz
fojverkr. Byla to hodnost odpovídající šikovateli pěchoty nebo
strážmistrovi jízdy, tzn. přibližně praporčická a v podstatě nejvyšší
poddůstojnická hodnost.
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
Prvního prozatímního kursu pro pyrotechniky se zúčastnilo 11
nižších důstojníků. Výuka a výcvik v pyrotechnické činnosti
se týkaly především vojenské munice a to jak rakousko-uherské
tak i kořistní, která po skončení války zůstala ve skladech na
našem území ve velkém množství. Největší sklad byl v Olomouci. Současně s tímto kursem probíhaly i další kursy
v různých zbrojních specializacích.
V roce 1921 byly ve škole uskutečněny další prozatímní kursy,
všechny v délce šesti měsíců - mezi nimi opět kurs pyrotechnický.
Velitelem tohoto kursu byl major dělostřelectva Ing. Karel Novák,
který byl od 1. října 1921 až do 30. června 1922 i velitelem
Československé dělostřelecké mistrovské školy. V červenci 1922
byl převelen na Ministerstvo národní obrany do Prahy. Od
1. října 1922 byly ve škole zahájeny podle předepsaných osnov
pravidelné devítiměsíční kursy. V tomto roce ani v roce 1923
se pyrotechnické kursy nekonaly. Došlo však ke změně velitele
školy, po majoru Novákovi byl do této funkce ustanoven major
Ing. Vladimír Haak. K 1. dubnu 1923 byla provedena reorganizace technické zbrojní služby a škola dostala nový název
Zbrojní škola.
V roce 1924 byly do programu školy znovu zavedeny pyrotechnické kursy. V tomto roce proběhly dva kursy – jeden tříměsíční, který byl více zaměřen na všeobecnou muniční problematiku, v kursu byla přednášena konstrukce, činnost a použití
dělostřelecké munice, tohoto kursu se zúčastnilo 14 nižších
důstojníků; - druhý kurs byl šestiměsíční pyrotechnický, zúčastnilo se jej 8 vyšších důstojníků a 15 důstojníků nižších. V roce
1925 se ve škole uskutečnil pyrotechnický kurs, kterého se
zúčastnili 2 vyšší a 20 nižších důstojníků. V roce 1926
v průběhu konání dalšího pyrotechnického kursu, kterého se
zúčastnili 2 vyšší a 21 nižších důstojníků, došlo k další reorganizaci technické zbrojní služby. Škola obdržela k 1. dubnu tohoto
roku nový název Zbrojní učiliště (vydržel až do roku 1949).
V roce 1927 začaly pyrotechnické kursy nabývat na pravidelnosti, kursu v tomto roce se zúčastnilo 9 nižších a 2 vyšší
důstojníci.
V roce 1928 vypovědělo město Plzeň Škodovým závodům
dřevěné budovy v Korandově ulici, kde byla škola až dosud
umístěna. Velitelství Zbrojního učiliště se přemístilo do budovy
doplňovacího velitelství v Tylově ulici č. 39, učebny kursů
byly umístěny do dvorní budovy. V tomto roce došlo k další
změně velitele školy. Podplukovník Ing. Vladimír Haak byl
převelen k Vojenskému technickému úřadu v Praze Břevnově
a na funkci velitele Zbrojního učiliště byl ustanoven podplukovník Ing. Ladislav Janda.
V několika následujících letech jsou informace nejasné, útržkovité. Například v roce 1929 byli frekventanti pyrotechnického
kursu na exkursi v Nýřanech. V roce 1930 se pyrotechnického
kursu s povolením ministra národní obrany zúčastnil také
jugoslávský důstojník nadporučík Kosta Perič, který byl v tomto
roce členem přejímací komise jugoslávské armády ve Škodových
závodech. V květnu téhož roku byli frekventanti na praxi v Polič-
15
ce a na exkurzi v Nýřanech. Ve školním roce 1930/1931 byli
frekventanti na exkurzi ve Vojenském technickém ústavu v Praze. O školním roce 1932/1933 se kromě toho, že se pyrotechnický kurs konal, nepodařilo prozatím zjistit nic dalšího. Ve
školním roce 1934/1935 se pyrotechnický kurs měl původně
konat od 11. března do 8. června 1935, ale rozkazem ministra
národní obrany byl přeložen na termín od 3. ledna do
18. května 1935. V této době pyrotechnický kurs dobu trvání
4,5 měsíce. K 19. listopadu 1935 byl vypracován přehled škol
a kursů, které měly být zřízeny při mobilizaci. Pozoruhodné
je, že Hlavní štáb Československé armády v té době nepředpokládal při mobilizaci s organizováním pyrotechnických kursů
ani přes zkušenosti z I. světové války.
V dalších letech jsou informace o výcviku pyrotechniků již
ucelenější. Ve školním roce 1935/1936 se konal 4,5 měsíční
pyrotechnický kurs v době od 30. září 1935 do 15. února 1936,
z toho teoretická část 3 měsíce ve Zbrojním učilišti, praktická
část 1,5 měsíce ve Vojenské muniční továrně č. 1 v Poličce.
V roce 1936 vydalo Ministerstvo národní obrany směrnici
Sm 205 o odborných školách a kursech ve které byl specifikován i účel pyrotechnických kursů takto:
„… vycvičit frekventanty, důstojníky technické zbrojní služby
na pyrotechniky. Toto odvětví služební činnosti vyžaduje
zevrubné znalosti všech druhů munice a třaskavin, způsobu
jejich výroby, dopravy a uložení, znalosti všech předpisů
bezpečnostních, jakož i praktické znalosti ničení nevybuchlých
střel, ručních granátů a jiné munice.“
Ve školním roce 1936/1937 se konal další 4,5 měsíční
pyrotechnický kurs od 5. října 1936 do 20. února 1937. Teoretická část, která trvala 3 měsíce proběhla ve Zbrojním učilišti
a praktická část v trvání 1,5 měsíce ve Vojenské muniční továrně č. 1 v Poličce. Dne 15. dubna 1937 byl do funkce velitele
Zbrojního učiliště ustanoven podplukovník inženýr technické
zbrojní služby Jindřich Škrla, který velel učilišti až do
27. dubna 1939, kdy dostal dovolenou na dobu neurčitou.
V tomto roce byl organizován ještě jeden pyrotechnický kurs
v době od 3. května do 15. září. Ve školním roce 1938/1939
se konal 4,5 měsíční pyrotechnický kurs v době od 2. května
do 16. září 1938, z toho teoretická i praktická část podle
stejných zásad jako předchozí 4,5 měsíční kurzy. Tento ročník
byl ve Zbrojním učilišti velmi silně obsazen – různých kursů
se účastnilo celkem 456 frekventantů.
Ve Zbrojním učilišti se nekonala jen výuka a výcvik. Velení
učiliště pořádalo i různé společenské a sportovní akce. Například
7. prosince 1937 byl uspořádán večírek k oslavě svátku svaté
Barbory, patronky to dělostřelectva a zbrojnictva. Zúčastnili
se jej příslušníci Zbrojního učiliště, Zbrojního technického
úřadu č. 1, Divizní zbrojnice č. 2, penzisté a záložníci technické
zbrojní služby a někteří přední úředníci Škodových závodů.
Dne 21. září 1938 byla z důvodů ohrožení celistvosti republiky
vyhlášena částečná mobilizace. Ve Zbrojním učilišti byly hned
na druhý den tj. 22. září, s okamžitou platností zrušeny všechny
16
kursy. Frekventanti se vrátili ke svým útvarům. Dne 24. září
1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace, která se týkala
i Zbrojního učiliště. Velitel podplukovník Jindřich Škrla byl
odvelen. Na jeho místo (do 16. října kdy se vrátil) byl dočasně
ustanoven štábní kapitán technického zbrojnictva Josef Šimandl.
Dne 15. března 1939, pět minut po sedmé hodině ranní, bylo
Zbrojní učiliště obsazeno německým Wehrmachtem a byla přerušena veškerá výuka. Obnovena byla 17. března. Osobní spisy
frekventantů uložené v trezoru velitele učiliště, byly na jeho příkaz tajně vyjmuty a zničeny. Dne 6. dubna 1939 uspořádal velitel učiliště, večírek na rozloučenou v plzeňské Měšťanské besedě.
Praktická pyrotechnická činnost od roku 1919 do roku
1939
V popisovaném období organizovala výcvik a měla profesionální
specialisty schopné zneškodňovat nevybuchlou munici tzn.
pyrotechniky, a to je třeba zdůraznit, jen a pouze armáda.
Tehdejší policejní resp. četnický sbor pyrotechniky neměl
a k různým případům byli povoláváni pyrotechnici vojenští.
Z vojenských druhů zbraní a ostatních služeb nikdo jiný než
technická zbrojní služba, pyrotechniky neškolil, ani ženijní
vojsko. Ministerstvo národní obrany, se zaváděním ženijních
min zabývalo pouze okrajově. Ženisté byli cvičeni především
v ničení a trhání. Například v roce 1933 výcvik u ženijní roty
ženijních pluků byl rozdělen takto: 50% výcvik na vodě, 20%
pěchotního výcviku a strážní služby, 18% pozemní výcvik
a jenom 12% bylo určeno k výcviku v trhání a ničení.
V sestavě armády byly zbrojnice. Byla to zařízení pro skladování
výzbroje a také munice. Zbrojnice byly zemské, divizní a později
sborové. Zemská zbrojnice I (ZZ I), byla v Praze na Ořechovce
a měla odbočku v Hostivicích u Prahy ve směru na Plzeň.
Zemská zbrojnice II (ZZ II), byla v Olomouci s odbočkami
v Brně a Hranicích na Moravě. Zemská zbrojnice III (ZZ III),
byla v Leopoldově na Slovensku s detašovaným správním
oddělením v Trenčíně. Divizní zbrojnice č. 2, byla v Plzni,
č. 3, v Terezíně, č. 4 v Josefově, č. 5 v Rudolfově, z popudu
hraběte Josefa Václava z Liechtensteina, za vlády císařovny
Marie Terezie, zde byla založena vůbec první dělostřelecká
škola v habsburské monarchii, č. 11 v Košicích a č. 12
v Ružomberoku. Ve všech těchto zbrojnicích bylo v roce 1928
celkem 17 tabulkových míst pro pyrotechniky. Další uplatnění
nacházeli vojenští pyrotechnici ve Vojenských muničních
továrnách č. 1 v Poličce a č. 2 v Bohuslavicích nad Vláří,
které byly vybudovány v první polovině 20. let.
Kromě praktické činnosti v armádě, zasahovali vojenští pyrotechnici také v civilním sektoru. Za všechny ostatní lze uvést
jeden případ na který vzpomíná bývalý učitel pyrotechnických
kursů ve zbrojním učilišti, plukovník ve výslužbě Antonín
Brych, který absolvoval pyrotechnický kurs v září 1937. V roce
1938 měla česká fašistická organizace Vlajka, založená v roce
1930, přibližně 2.000 členů. Ve svém programu měla mimo
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
jiné i boj proti židům. Na podzim roku 1938 zemřel v Plzni
živnostník židovského původu, který měl být pochován na
židovském hřbitově. Den před pohřbem chtěli dva členové
organizace Vlajka umístit na hřbitov podomácku vyrobenou
časovanou bombu. „Pokud se pamatuji, byla to ocelová roura
o průměru 120 mm, dlouhá 600 mm, na jedné straně opatřena
zašroubovanou železnou zátkou. Naplněná byla šupinkovým
tritolem promíseným sekaným železem. Na druhém konci byla
jímka se 100g náložkami, iniciovaná elektrickým palníkem,
k němuž bylo napojeno kabelové vedení k hodinovému strojku
a k baterii“ ……… vzpomíná Antonín Brych a pokračuje …….
„Při umisťování nálože došlo ke zkratu v hodinovém strojku,
v době kdy oba účastníci atentátu stáli přímo nad náloží. Byl
jsem tehdy pověřen náčelníkem posádky případ likvidovat za
přítomnosti plzeňské policie. Oba účastníci atentátu byli na
místě usmrceni. Jejich těla byla rozmetána po hřbitově, chodidlo
jednoho z nich bylo nalezeno 15m za hřbitovní zdí. Stejná
nálož byla tehdy nalezena plzeňskými kriminalisty v tehdejším
hotelu Smitka, v jednom z hostinských pokojů“ ..…… končí své
vyprávění Antonín Brych. Podle různých svědectví bylo v uvedené době podobných nástrah a bomb instalováno mnoho,
nejvíce na Chebsku a Karlovarsku. Na jejich likvidaci se podíleli
pyrotechnici divizí. Nálože byly většinou v plechovkách. Jako
trhaviny bylo používáno tritolu, kyseliny pikrové apod., které
pocházely většinou z Nýřan a dalších muničních továren.
IV
. ČE CHY A MORA
V A V LETE CH
V. ČE
MORAV
ÁLKY 1
939 AŽ 1
945
VÁLKY
1939
19
2. S VĚT O VÉ V
Toto období v dějinách profesionální pyrotechniky na území
Čech a Moravy představuje kapitolu vyžadující samostatné
zpracování.
V protektorátu Čechy a Morava, který byl vyhlášen dnem
15. března 1939, po okupaci ozbrojenými silami nacistického
Německa, vstoupil dnem 9. července 1941 v platnost zákon
č. 827 z 26. června 1935. Zákon byl vydán Oberkomandem
Luftwaffe (Velitelství letectva) v Německu a týkal se válečné
organizace Luftwaffe, mimo jiné i ničení nevybuchlé munice
a leteckých pum. Pod velení Luftwaffe patřila v té době skupina
Luftschutztruppe. Této skupině byly podřízeny jednotky
Luftschutzabteilunge, Nebelabteilunge, Luftschutzabteilungestabe
a Sprengkommandos. Do těchto jednotek byli povoláváni
i tehdejší občané protektorátu. Byli školeni ve vyhledávání
a ničení, především letecké munice.
Předmětem této publikace je především zaznamenání profesionální pyrotechnické činnosti v samostatném Československu,
resp. České republice. Pyrotechnickou činnost v období od
15. března 1939 do 8. května 1945, na území Čech a Moravy,
organizovaly a prováděly orgány tehdejšího nacistického Německa, jehož historiografie není v této práci zaznamenávána.
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
V . ČESK
OSL
O VENSK
O (ČESKÁ
. ČESKOSL
OSLO
VENSKO
A SL
O VENSKÁ FEDERA
TIVNÍ REPUBLIKA)
SLO
FEDERATIVNÍ
V LETE
CH 1
9 45 AŽ 1
992
LETECH
19
1992
17
Hostivice, 13. září 1945, 14.45 hod.
Ve druhém pyrotechnickém kursu, při praktickém výcviku
v Hostivicích u Prahy, došlo k dosud největšímu neštěstí
v dějinách československé profesionální pyrotechnické činnosti.
Jedenáctého května 1945 v západních Čechách, kapitulací
německé vojenské jednotky v obci Milín, byla ukončena
II. světová válka v Evropě. Na rozdíl od I. světové války, tentokrát na území Čech, Moravy i Slovenska probíhaly frontové
linie. Na mnoha místech proto zůstalo velké množství nevybuchlých leteckých pum, dělostřeleckých granátů, nastražené
munice nejrůznějších typů, jednotlivých ženijních min i celých
minových polí, dokonce i nezabezpečená polní skladiště různých
druhů munice. Neodborná manipulace při jejich odstraňování
byla a mnohdy ještě stále je, příčinou těžkých i smrtelných
zranění.
Ve čtvrtek 13. září 1945, ve 1445 hodin, při praktickém výcviku
frekventantů, došlo k nekontrolovanému výbuchu. Na místě
bylo usmrceno 12 důstojníků a další 2 podlehli svým zraněním
v nemocnici SANOPS na Smíchově – štábní kapitán Václav
Vokurka, kapitán Karel Barták, kapitán Leopold Čížek, kapitán
Josef Malý, kapitán František Kolek, kapitán Josef Kadeřábek,
kapitán Vincenc Kotál, kapitán Karel Skopal, kapitán Karel
Matoušek, kapitán Miroslav Petráš, kapitán Emil Procházka,
kapitán Miloslav Záruba, kapitán Jaroslav Schwarz a kapitán
Josef Smetana (všichni v hodnostech in memoriam). Dalším
pěti těžce zraněným frekventantům kursu zůstaly trvalé násled-
O velkém množství munice, pozůstatků II. světové války na
ky. Nečekaný výbuch přežili následující frekventanti - Boudný,
našem území, podávají svědectví různá hlášení docházející na
Havlíček, kapitán Salák, nadporučík Josef Hruška, Kolc, poručík
tehdejší Velitelství dělostřelectva Ministerstva národní obrany
Kopka, Nechanický, Procházka a poručík Jan Vaněk.
obnoveného Československa. Několik příkladů pro ukázku:
„V okruhu železničního traťového velitelství Hradec Králové
a Brno se k 9. srpnu 1945 nacházelo v různých železničních
stanicích celkem 359 vagónů munice a trhavin, vagóny byly
postupně předisponovány do muničního skladu v Chotěboři-Bílku.
Na dělostřelecké střelnici v Jincích bylo 100 vagónů neroztříděné
munice. Ve Veselí nad Lužnicí v lese Klobásná bylo 200 vagónů
neroztříděné munice. V prostoru Janovice-Manělovice bylo 31
vagónů a v prostoru samoty Roudná u Sedlčan 38 vagónů
munice. Přibližně 300 vagónů munice se nacházelo v okolí
Hoštejna, kde bylo polní skladiště Schörnerovy armády. Dalších
600 tun munice se nacházelo ve volné přírodě v prostorech
Malacky a Veľké Leváre“. Popisovaný stav byl jedním z hlavních
důvodů k urychlení obnovy výcviku armádních pyrotechniků
již krátce po květnu 1945. Úkolem zahájení jejich centrálního
výcviku bylo pověřeno velitelství nově budovaného Zbrojního
Vyšetřovací komisi vedl velitel Zbrojního učiliště podplukovník
Ing. Jindřich Škrla. Zdrojem informací byly výpovědi přeživších
účastníků kursu, výsledky ohledání místa výbuchu a prozkoumání střepin na místě výbuchu. Příčina výbuchu nebyla nikdy
zjištěna. Výcvik zneškodňování munice vedl diplomovaný pyrotechnik nadporučík Václav Vokurka. Centrum výbuchu bylo
na demonstračním stolku, u kterého se prováděl výklad
o deadjustaci německé 10 kg pumy s elektrickým zapalovačem,
o anglické prstencové pumě a o německých pancéřových
pěstích. Podle svědectví přeživších frekventantů se v okamžiku
výbuchu u demonstračního stolku nikdo nenacházel. Vyšetřovací komise proto nemohla nikoho ze zúčastněných obvinit ze
zanedbání povinností. Zahynuvším důstojníkům byl v pátek
21. září 1945 vystrojen v Praze státní pohřeb. Smuteční průvod
byl vypraven z kasáren na Smíchově a ubíral se Prahou směrem
k divadlu na Vinohradech, kde byly ostatky předány rodinám.
učiliště, které bylo dočasně umístěno u Výzkumného technického ústavu Praha, v budově „K“ Generálního štábu v Praze-
Událost v Hostivicích u Prahy nebyla bohužel v té době jediná.
Dejvicích. Velitelem učiliště byl ustanoven jeho poslední před-
Ke smrtelnému úrazu došlo také ve Vojenské muniční továrně
válečný velitel podplukovník Ing. Jindřich Škrla, povolaný zpět
č. 1 v Poličce, kde při ničení trofejní munice zbrojním odděle-
do činné služby v červenci 1945.
ním pěšího vojska dne 6. srpna 1945 zahynuli dva lidé. Do
konce roku 1945 zahynulo při pyrotechnických pracích 51
První dva jednoměsíční pyrotechnické kursy byly zřízeny
v červenci až září 1945. Teoretická výuka probíhala v prostorách u Vojenského technického ústavu Praha a praktická část
na okraji Prahy poblíž Hostivic, kde v objektu bývalé Zemské
vojenských pyrotechniků, z toho 27 důstojníků a 11 rotmistrů.
Zraněno bylo celkem 43 pyrotechniků, z toho těžce zraněno
bylo 7 důstojníků a 9 rotmistrů a lehce zraněno 7 důstojníků
a 10 rotmistrů.
zbrojnice č. I, se nacházelo policejní skladiště různých druhů
munice, zejména německé výroby, svezené sem ze středních
Čech. Také v Bratislavě proběhl v době od 6. do 15. srpna 1945
Obnovení výcviku pyrotechniků ve Zbrojním učilišti
krátkodobý kurs pro třídění a ničení nevybuchlé munice,
Neštěstí k nimž docházelo při likvidaci munice a zejména
kterého se zúčastnilo 11 nižších důstojníků a 13 rotmistrů.
událost v Hostivicích ovlivnily další přípravu nových pyrotech-
18
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
niků. Došlo k přemístění výcviku pyrotechniků do Plzně kde
v tomto roce přišla do učiliště první četa akademiků druhého
bylo budováno nové Zbrojní učiliště, opětovně zřízené
ročníku, která byla školena již speciálně na technický směr.
Ministerstvem národní obrany dnem 15. 11. 1945. Zbrojní
Těmto prvním frekventantům však byl velením armády odmít-
učiliště bylo dislokováno v kasárnách Zdeňka Kaplíře ze
nut charakter absolventů vojenské akademie. Vedle základního
Sulovic. Úkolem učiliště bylo pokračovat ve školení důstojníků,
školení jsou ve Zbrojním učilišti organizovány kursy pyrotech-
rotmistrů a poddůstojníků zbrojní služby, přičemž z počátku
niků, vojenských akademiků a kursy ŠDZ - škola důstojníků
byl učební program zaměřen čistě na školení a výcvik pyrotech-
v záloze se speciálním úkolem v oblasti technické zbrojní služby.
niků. Samotná obnova učiliště probíhalo s velkými obtížemi,
zejména materiálními. Zbrojní učiliště se budovalo v prostorách,
které silně utrpěly válečnými událostmi. Přímo v areálu, kde
bylo učiliště rozmístěno, se nacházelo 14 zásahů leteckých
pum, čímž byly značně poškozeny ubytovací prostory. V samém
prvopočátku, se daly používat pouze 2 místnosti. Jedna z nich
sloužila jako kancelář a druhá jako učebna. Velitelský a učitelský
V letech 1947 – 1949 se výuka vyznačuje převážně živelným
procesem školení. Frekventanti učiliště, včetně pyrotechnických
kursů jsou vyučováni bez ohledu na budoucí specializaci všem
známým druhům zbraní i munice, ať už to byly tehdejší sovětské,
německé, anglické, francouzské, italské nebo čs. armády z období před II. světovou válkou. Naprostý nedostatek se projevo-
sbor se také potýkal s nedostatkem zkušeností a znalostí
val u výcvikových pomůcek, jako např. obrazy, řezy municí,
o konstrukci válečného materiálu. Během školení, zejména
nebo výkresy. Řada výcvikových pomůcek byla zhotovována
v pyrotechnických kursech, se objevovaly stále nové a nové
během vyučování samotnými učiteli za pomoci frekventantů.
typy munice. Proto učitelé museli (v rozporu s pozdější, jednou
V srpnu 1948 odchází velitel Zbrojního učiliště plukovník Ing.
z nejdůležitějších bezpečnostních zásad) přímo na „funkčním“
Jindřich Škrla do důchodu a velení v učilišti vykonával z po-
materiálu získávat znalosti formou samostudia a bezprostředně
věření zástupce velitele učiliště podplukovník Josef Šimandl.
tyto znalosti předávat frekventantům jednotlivých kursů. Velitelem prvního pyrotechnického kursu byl ustanoven major
technické zbrojní služby Josef Šimandl – zástupce velitele
Turčianský Svätý Martin
Zbrojního učiliště. Po celou dobu konání tohoto pyrotechnického
Dne 1. září 1949 je podplukovník Josef Šimandl ustanoven
kursu i později byly hledány nové a nové formy výuky a studia,
velitelem Zbrojního učiliště. Dne 29. září 1949 pak bylo učiliště,
kterými by daný úkol tzn. „vycvičit kvalifikované pyrotechniky“
z tehdejších strategicko-technických důvodů přemístěno z Plzně
mohl být splněn. Zbrojní učiliště i přes těžkosti, jejichž pouhý
do Turčianského Svätého Martina (dále jen Martin), na
zlomek je výše uveden, plnilo své poslání a v krátké době z něj
Slovensku. Pro frekventanty Zbrojního učiliště se musela
vycházejí první kvalifikovaní absolventi, pyrotechnici. V dubnu
v Martině vybudovat nová učebně výcviková základna, včetně
1946 byla zřízena Odbočka Zbrojního učiliště v Poličce, kde
potřebného vybavení pro výcvik pyrotechniků. Specializované
se v prostorách bývalé Vojenské muniční továrny č. 1, nachá-
odborné učebny munice a pyrotechniky byly vybudovány přímo
zela vojenská základna se skladovou a výrobní činností. Místní
v areálu na okraji Martina, kde bylo učiliště rozmístěno. Ostré
podmínky v Poličce, lépe vyhovovaly potřebám praktického
cvičiště se stálou trhací jámou bylo vybudováno v katastru
výcviku frekventantů pyrotechnických kursů. Do 15. května
obce Sučany nedaleko Martina. S odbornými učiteli technické
1946, kdy bylo velitelství učiliště přemístěno z Prahy do Plzně,
zbrojní služby to byl dobrý základ pro pokračování v kvalifiko-
bylo Zbrojní učiliště v Plzni i Odbočka Zbrojního učiliště
vaném výcviku profesionálních pyrotechniků. Velením pyrotech-
v Poličce, řízeny z velitelství učiliště v Praze. Školení důstojníků
nických kursů byl pověřen tehdy kapitán Antonín Brych. Vzhle-
zbrojní služby i v ostatních odbornostech bylo v učilišti zahájeno
dem k velkému množství nevybuchlé munice z II. světové války,
dnem 1. října 1946.
nacházející se volně v přírodě ve Středoslovenském kraji zvláště
Do pyrotechnických kursů byli povoláváni výhradně důstojníci
v okresech Zvolen, Poprad, Orava a Banská Bystrica, byl prak-
technické zbrojní služby s několikaletou praxí. Výcvik a vlastní
tický výcvik frekventantů prováděn nejen na cvičební trhací
ničení nevybuchlé munice se zpočátku prováděly podle prvo-
jámě u obce Sučany, ale přímo v terénu.
republikového předpisu, který byl v roce 1947 novelizován II.
V Martině v rámci Zbrojního učiliště existovala i Zbrojní
odborem MNO, MNO čj. 10485, hlavní štáb/3. oddělení VV
vojenská akademie (ZVA), jejímž velitelem byl major Vladimír
čl. 211/1947. Tento předpis nesl evidenční značku Ma-II-50,
později Mat-děl-VII-1 a název „Ničení nevybuchlé munice“.
Předpis byl základní normou pro výcvik všech pyrotechniků.
Kovařík. Příprava vojenských akademiků ve školním roce
1949 – 1950 a 1950 – 1951 probíhala tak, že posluchači absolvovali první ročník ve Vojenské akademii v Hranicích na Mora-
V roce 1946 byl prosazován požadavek, aby Zbrojní učiliště bylo
vě a druhý ročník, specializaci zbrojní služby ve Zbrojní vojenské
zrovnoprávněno s tehdejší vojenskou akademií. Proto také
akademii v Martině. V roce 1950 byl poprvé a naposled přijat
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
19
první ročník vojenských akademiků v Martině. V průběhu jejich
František Michalík, podplukovník Ing. Josef Hanuljak, podplu-
studia byla Zbrojní vojenská akademie zrušena a přešla na
kovník Jaromír Šíbl, podplukovník Josef Sudický, podplukovcník
systém učiliště. Od roku 1952 byla zavedena specializovaná
Jiří Vágner, podplukovník František Jelínek, podplukovník Ivan
příprava frekventantů učiliště již v průběhu jejich základního
Dulla, podplukovník Ing. Gabriel Jasenák, major Ing. Štěpán
3-letého školení počínaje školním rokem 1953 - 1954. Vedle
Brablec a další.
tohoto základního školení, zůstaly i nadále zachovány účelové
kursy a úzkým zaměřením a specializací, jako byly například
Do roku 1950 pocházelo nejvíce frekventantů pyrotechnických
kursy pyrotechniků.
kursů, včetně jejich učitelů, z řad příslušníků výzbrojní služby
(obdobně jako před rokem 1939). Postupně se při organizaci
programů školení a výcviku pyrotechniků stále více a častěji
Přestože škola v Martině, postupně měnila své názvy ze „Zbrojní
rozvíjela úzká spolupráce se specialisty i jiných druhů vojsk.
učiliště“ na:
Jejich příslušníci se stávali také frekventanty pyrotechnických
• Dělostřelecko-technické učiliště (DTU), /léto 1953/;
kursů a někteří, zejména specialisté ženijního vojska i učiteli
v těchto kursech.
• Dělostřelecké technické učiliště (DTU), /srpen 1957/; v srpnu
1959 bylo Učiliště PVO sloučeno s DTU se sídlem v Martině,
velitelem nového učiliště byl ustanoven technik plukovník
Josef Vrbenský;
Školení a výcvik pyrotechniků s nejvyšší kvalifikací byl organizován v rámci vyšší školy důstojníků v kursech, nejprve 10-ti
měsíčních a později zaměřených pouze na pyrotechniku 5-ti
měsíčních. V jednom kursu bylo školeno průměrně 15 až 20
• Vyšší dělostřelecké učiliště (VDU), /červenec 1962/; sloučením
frekventantů. Při ukončení kursu, po složení závěrečné zkoušky,
Dělostřeleckého učiliště v Hranicích na Moravě a DTU
získali úspěšní frekventanti průkaz s kvalifikací „odborný
v Martině. Plukovník Josef Vrbenský odchází do důchodu
pyrotechnik“, jako doklad o absolvování nejvyššího pyrotech-
a velitelem nového učiliště je ustanoven plukovník Rudolf
nického výcviku. Platnost průkazu s oprávněním vykonávat
Starý, po jeho odchodu do důchodu je v červenci 1970
pyrotechnické práce a činnosti v něm uvedené, ve vojenských
velitelem učiliště ustanoven plukovník gšt. Emil Koštěk.
i mimovojenských prostorech byla pětiletá. Po uplynutí této
/souběžně se základním systémem výuky probíhalo ve VDU
doby se pyrotechnik, který chtěl i nadále vykonávat pyrotech-
školení ve Vojenské odborné škole – VOŠ, později od roku
nické práce, musel dostavit k přezkoušení, které bylo stejně
1967 ve Vojenské střední odborné škole - VSOŠ/;
náročné jako závěrečné zkoušky při ukončení kursu. V letech
1950 až 1992 bylo v Martině vyškoleno a vycvičeno přibližně
• Vysoká vojenská velitelsko - technická škola (VVVTŠ),
/červen 1972/; souběžně s Vojenskou střední odbornou školou;
• a nakonec Vojenské učiliště (VU) /od září 1979/; v rámci
Vojenského učiliště působí od září 1979 „Vojenská střední
odborná škola“ a od roku 1982 „Dvouletá důstojnická škola“
se zaměřením na obor munice - pyrotechnická činnost. V roce
1984 je velitelem Vojenského učiliště ustanoven plukovník
Ing. Jan Turek.
1.000 odborných pyrotechniků.
Pro potřeby útvarů a jednotek, k likvidaci nevybuchlé munice
při výcviku, byly zřízeny další dva typy kursů – 1-měsíční pro
odbornost „vojskový pyrotechnik“ a 2-týdenní pro odbornost
„pomocný pyrotechnik“. Pomocný pyrotechnik byl oprávněn
ničit pouze nevybuchlé ruční granáty a munici do ráže 20mm,
jen na vojenských cvičištích (házelištích). Vojskový pyrotechnik
měl oprávnění obdobné jako odborný pyrotechnik s omezením
tohoto oprávnění pouze na vojenské prostory. Školení a výcvik
pomocných a vojskových pyrotechniků mohli organizovat i ná-
Centrální školící zařízení sloužící k přípravě a výcviku pyro-
čelníci správ výzbrojní služby vyšších vojenských velitelství
techniků zůstávalo ve škole zachováno. Školení a výcvik pyro-
„Vojenské okruhy“. Průkazy pyrotechniků však byly vždy jed-
techniků mohli absolvovat jednak vlastní posluchači učiliště
notné. Byly vydávány zástupcem školícího zařízení v Martině,
z oboru – muniční technici a dále vojáci z povolání a občanští
který se vždy zúčastňoval závěrečných zkoušek takovýchto
zaměstnanci z rezortu Ministerstva národní obrany. Později
kursů. Do roku 1992 bylo souhrnně vyškoleno a vycvičeno
se kursů mohli zúčastňovat i specialisté z Pyrotechnické služby
přibližně 800 pomocných a přibližně 600 vojskových pyro-
rezortu Ministerstva národní bezpečnosti resp. Ministerstva
techniků.
vnitra. Na výuce a výcviku ve škole v Martině se postupně,
v různých letech podíleli:
pokračování příště
20
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
DŮV
ODO
V Á ZPRÁV
A
DŮVODO
ODOV
ZPRÁVA
Ing. Jan POK
ORNÝ
POKORNÝ
Vláda České republiky usnesením č. 64 ze dne 16. ledna 2002
nění podle zákona č. 61/1988 Sb.) a provádějí tuto
uložila ministru vnitra zpracovat a vládě předložit návrh zákona,
činnost na základě povoleni k jiným podnikatelským
kterým se mění zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních
aktivitám, kde nejsou pro tuto činnost požadovány
a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších
dostatečné odborné znalosti a stanovena příslušná
předpisů. Vzhledem k tomu, že Parlament České republiky
oprávnění a povinnosti.
schválil nový zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních
a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování
střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o
Policie České republiky je v současné době jedinou složkou,
změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu
která má zákonné oprávnění k provádění pyrotechnické asanace
(zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb.,
na veřejných a soukromých prostranstvích a objektech. Policie
a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění
České republiky však nedisponuje dostatečnými prostředky
pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
(personálními i materiálně technickými), které by ji umožnily
podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zajistit úkoly související s pyrotechnickou asanací těchto prosto-
ve znění zákona č. 320/2002 Sb., (zákon o zbraních), který
rů a objektů.
k 31. prosinci 2002 zrušil zákon č. 288/1995 Sb., o střelných
zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění
pozdějších předpisů, je třeba s účinností od 1. ledna 2004
novelizovat již nový zákon o zbraních.
K právnímu vymezeni vstupu soukromých podnikatelských
subjektů do provádění hloubkového pyrotechnického průzkumu
na veřejně přístupných a soukromých místech a objektech
byla jako optimální a nejrychlejší varianta řešeni zvolena nove-
Úkol ke zpracování návrhu zákona o zbraních vyplynul z nezbyt-
lizace zákona o zbraních. Navrhovaná novela zákona o zbraních
nosti řešit problematiku pyrotechnické asanace soukromých
stanoví zejména podmínky pro získání oprávnění k vykonávání
a veřejných prostor, zejména v oblastech se zvýšeným výskytem
pyrotechnického průzkumu, přičemž budou využita ustanovení
nevybuchlé munice nebo střeliva. Jde především o bývalé vo-
o zbrojních průkazech a licencích, dále pak stanovit nová opráv-
jenské újezdy, které byly nebo budou předány k civilnímu
nění a povinnosti při provádění pyrotechnického průzkumu.
využití. V současné době některé stavební úřady při povolování
K dozoru nad dodržováním povinností návrh novely zákona
staveb v částečně pyrotechnicky asanovaném území (např.
o zbraních využívá ustanovení o výkonu dozoru. Kladem navrho-
Mladá a Ralsko) vzhledem k nebezpečnosti stavebního území
vaného řešení je, že v nejvyšší možné míře využívá stávající
ukládají stavebníkovi jako podmínku stavebního povolení pro-
ustanovení zákona o zbraních tak, aby pyrotechnický průzkum
vedení hloubkového pyrotechnického průzkumu staveniště před
prováděly pouze osoby nejen odborně způsobilé, ale i zdravotně
zahájením zemních prací.
způsobilé, bezúhonné a spolehlivé a bylo v maximální míře
Z provedené analýzy právního stavu a skutkového stavu
vyplývá, že:
• Armáda České republiky je oprávněna provádět pyrotechnickou asanaci pouze ve vojenských prostorech
a objektech;
• Policie České republiky je oprávněna provádět pyrotechnickou činnost na veřejných a soukromých prostranstvích a objektech a
• soukromé podnikatelské subjekty nemají oprávněni
k vykonávání pyrotechnické asanace (s výjimkou opráv-
eliminováno riziko ohrožení života, zdraví nebo majetku.
Navrhovaná právní úprava je v plném souladu s ústavním
pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, kterými
je Česká republika vázána.
Řešená problematika není právem Evropských společenství
upravena.
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá zvýšené nároky na
státní rozpočet.
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
21
JUBILEA V R
OCE 2004
ROCE
35 - 1
969
1969
Ing. Barbušin Miroslav
60 - 1
94 4
19
25.10.1969
40 - 1
96
4
196
964
Ing. Krajča Miloslav
09.01.1944
Ing. Bernard Josef
05.01.1944
Ing. Štefaňak Jan
07.01.1944
Ing. Svoboda Karel
29.02.1944
Ing. Havran Jiší
29.05.1964
Macoun Luděk
22.03.1944
Ing. Štainer Miroslav
01.07.1964
Ing. Albrecht Jaroslav
17.04.1944
Ing. Těšitel Milan
02.05.1944
Koudelka Petr
14.06.1944
Franěk Václav
02.08.1944
Diviš Boris
06.10.1944
45 - 1
959
1959
Trnka Lubomír
08.06.1959
50 - 1
95
4
195
954
65 - 1
939
1939
Ing. Chlebík Jan
20.01.1954
Sehnalík Václav
30.03.1954
Hošek Petr
15.05.1954
Ing. Jakubček Eduard
19.10.1954
55 - 1
9 49
19
Ing. Frúhbauer Miroslav
14.01.1939
Ing. Drechsler Bohumil
20.01.1939
Nekarda Dušan
25.05.1939
Haas Bohumír
14.07.1939
Roubal Miroslav
21.09.1939
Volek Petr
03.10.1939
Ing. Čížek Zdeněk
22.11.1939
Ing. Klíč Robert
20.03.1949
Pícha Bohuslav
22.04.1949
Stanko Vladislav
11.05.1949
Švancer Milan
26.05.1949
Ing. Ješina Antonín
13.06.1949
Ing. Juránek Oldřich
05.07.1934
Tešnar Lubomír
08.10.1949
Klusáček Jan
05.08.1934
Solař Miroslav
08.10.1949
Ing. Kubát Petr
04.11.1949
Doubner Milan
23.11.1949
Ing. Bilka Josef
07.12.1949
Ing. Hrbek Petr
10.12.1949
70 - 1
93
4
193
934
75 - 1
929
1929
Ing. Fukátko Radim, CSc.
07.03.1929
22
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
G ALERIE OSOBNOS TI Z TRHA
CÍCH PRA
Z TRHACÍCH
PRACC Í
„Druhá světové konference v Evropě o výbušninách“ úspěšně skončila s výborným zhodnocením Europian Federation of Explosives
Engineriners nejen pro „Společnost trhací techniky a pyrotechniky“, ale i pro celou výbušinářskou veřejnost v České republice.
Famosní přítomnost nás přivedla k vzpomínkám na minulost a na osobnosti naších průkopníků, odborníků z této oblasti, kteří své
intelektuální záměry k výbušninám přispěli k úrovní, která je považována za efektivní a bez problémová pro vstup do EU.
Činnost ve výbušninách a jejich aplikaci v naších zemích nebyla tak jednoduchá a měla své úskalí. Vytvořit teoretické, praktické a výrobní
základy činnosti v této sféře bylo náročné a zavazující, aby byla na úrovni okolních států v Evropě.
Jednou z osobností byl pan Ing. JUDr. Jiří Lukeš, narozen 5. 12. 1928, na jehož nedožitých 75 let vzpomínáme s úctou.
pro vývoj trhací techniky, technologii a praktická činnost technických vedoucích odstřelů.
V tomto prostředí Ing. JUDr. Lukeš nabýval praktických
znalostí v oboru TP při odborných debatách. Pečlivým studiem
odborné literatury ze všech oblastí trhacích prácí se vypracoval
na vedoucího pracoviště „Výzkumu rozpojování hornin“, při
generálním ředitelství průmyslu kamene.
Po vyřešených technických úkolech a organizačních změnách
na generálním ředitelství průmyslu kamene, odešel k státní
báňské správě na „Ústřední báňský úřad“ v Praze.
Na ÚBÚ měl za úkol sjednotit předpisy o trhacích pracích tak,
aby vznikl obecný předpis BP „65“/65, tzv. Josefský patent
(k poctě vedoucího odboru Ing. Josefa Bartoše). Po realizaci
uvedeného předpisu se mnoho odborníků shodlo, že vydaný
předpis byl v dané době nejlepší a mohl by dominovat i v současnosti. Zásluhy na jeho formování a jeho aplikaci do praxe
nikdy nepopíral a byl hrdý, že i on mohl přispět k bezpečnosti
v tak rizikové práci, jako jsou výbušniny.
Jeho vysoký intelekt, vše strané záliby, obzvláště knihy a shroVyrůstal v rodině nadlesního v okolí Bohdanče, kde rovněž
vystudoval gymnasium. Ve studiu pokračoval na KU v Praze,
mážděné technické materiály, které mají i dnes pozoruhodnou
hodnotu, ukazuji nám, že směr, který si on dal, byl naplněn.
na fakultě právní, kterou ukončil v roce 1951. Po studiích učil
Máme se od něho hodně co učit, jak jeho logice, aplikaci přírod-
jako asistent katedry společenských věd na VÚT na fakultě
ních věd a diplomacii v prosazování rizikové technologie TP.
inženýrských staveb.
Snažil se vždy působit na své žáky, přátele, spolupracovníky
Ve studiu dále pokračoval na téže fakultě, kterou dokončil
a vlivné osobnosti, aby nebyli brzdou vývoje, pokroku k tak
v roce 1956. Svou technickou činnosti začal v roce 1957 jako
rizikové technologii.
investiční referent v ÚV Svazarmu. Zde se seznámil s činnosti
této organizace.
Své záměry dělal technicky, bezpečně a srozumitelně na
podkladě ověřených, praktických předpisů, které zajišťovaly
V roce 1959 odešel do Povltavského průmyslu kamene - PPK
úspěchy a zdary v oblasti trhacích prací.
závod Destrukce. Sídlo tohoto závodu byla ulice Charvátová,
později Malé nám., dům „Jana a Johany Riditěvých“ shodou
O Ing. JUDr. Jiřím Lukešovi by se hodně dalo vyprávět, psát
okolnosti tento dům byl vedle domu první pražské prodejny
o jeho zálibách, životních příbězích, veselých i smutných, které
výbušnin. Nutno poznamenat, že v tomto domě vznikly základy
ho doprovázely po celý jeho život v oboru trhacích prací.
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
23
O ZNÁMENÍ
Oznamujeme, že náš dlouhodobý čestný člen Společnosti trhací techniky a pyrotechniky,
zemřel náhle a neočekávaně dne 30. září 2003
pan
Ing. K
ar
el Hošek
Kar
arel
Společnost trhací techniky a pyrotechniky projevuje tichou vzpomínku.
24
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
P L OŠNÁ PR O PPA
A G A C E N AŠICH SPONZ O R Ů
EXPL
OSIVE SER
VICE, a. s.
EXPLOSIVE SER
OSIVE SERVICE, VICE, a.
sídlo:
Novotného lávka 5/976,
webové stránky:
Praha 1, PSČ: 116 68
http://www.explosive-service.cz
tel./fax: +420 257940285
E-mail: [email protected]
IČO: 48588261
Naše firma EXPLOSIVE-Service a. s., je privátní akciovou společností, v čele které stojí předseda představenstva Ing. Pavel Bůžek.
Organizace společnosti je rozdělena do následujících středisek:
• středisko provádění trhacích prací, vrtání a destrukcí - ředitel Ing. Pavel Kopka;
• středisko výzkumu, vývoje a výroby výbušnin - ředitel Vladimír Gurský;
• středisko nákupu, prodeje výbušnin, servisu trhacích prací a silniční motorové dopravy ADR – ředitel Michal Makovička;
• středisko zahraničního obchodu - ředitel Dr. Pavel Zaťko;
• středisko výškových prací a sanace – ředitel Ing. Pavel Buřič.
Profil společnosti:
Společnost provádí trhací práce, stavební destrukce, výzkum, vývoj a výrobu, nákup a prodej výbušnin, sanaci staveb včetně použití
horolezecké techniky, silniční automobilovou dopravu ADR.
Explosive Service a.s. se snaží problémy těžby na povrchových lomech řešit komplexně a nabízí služby od projektování trhacích
prací, vrtací práce, dodávku trhavin vlastních i od tradičních výrobců až po provedení clonových odstřelů. Firma rozšířila i svůj
vozový park a skladové kapacity a je schopna na místo odstřelu dovézt automobily ADR v požadovanou hodinu jakékoliv množství
a druh trhavin a rozněcovadel.
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
25
Vážení zákazníci,
Austin Detonator s.r.o. je součástí holdingu Austin Powder Company (APC), celosvětově
působícího amerického výrobce a distributora průmyslových výbušnin a trhacích prací, jehož
tradice sahá do roku 1833.
Společnost patří mezi známé světové výrobce průmyslových rozbušek. Významné postavení zaujímá
zejména na trhu elektrických rozbušek pro použití v dolech, podzemním stavitelství a při
destrukčních pracích. Prioritou společnosti je bezpečnost zaměstnanců, zákazníků a partnerů. Základním zájmem je uspokojovat
potřeby zákazníků a zvyšovat úroveň výrobků a služeb.
V posledních letech se prosazujeme na domácím i zahraničním trhu s neelektrickými rozbuškami, systémem INDETSHOCK. K jeho
zavádění u zákazníků zabezpečujeme servisní činnost, která spočívá v:
• Návrhu časování pro konkrétní odstřel na základě parametrů dodaných zákazníkem
• Specifikace sortimentu zákazníkovi pro vystavení objednávky
• Vykonání instruktážního odstřelu spojeného se zaškolením zúčastněných v dopředu sjednaném termínu
• Vyhodnocení průběhu nabíjení, odstřelu a stanovení dalšího postupu
• Konzultační a technické pomoci v dalším období
V zájmu lepšího zvládnutí systému INDETSHOCK vydala firma uživatelskou příručku, která byla poskytnuta zákazníkům a v případě
potřeby je ještě k dispozici pro další zájemce.
Aktuality roku 2002
1. V roce 2002 již nebude na trhu typ rozbušek METRO-S a METRO-SICCA-S, který je přesně stanoven kombinací časových
stupňů rozbušek DEM, DED a DEP. Ještě větší variabilitu časování budeme schopni zabezpečit volnou vhodnou kombinací
těchto typů a stupňů dle vašich požadavků.
2. V průběhu roku budou doplněny návody na používání rozbušek INDETSHOCK o možnost iniciace systému pomocí zážehové
rozbušky č. 8 (Sellier & Bellot Vlašim).
3. Ve stádiu ověřování je zcela nový typ povrchové rozbušky s konektorem pro systém INDETSHOCK. Přínosem bude jednodušší
manipulace při spojování a snížení střepinového efektu. V případě úspěšných zkoušek a po schvalovací proceduře by se měla
objevit na trhu v druhé polovině r. 2002
4. Upozorňujeme ctěné zákazníky, že minimální dodací lhůta je 30 dní od obdržení objednávky.
Austin Detonator s.r.o.
Jasenice 712
755 01 Vsetín
IČO: 25689916
č. tel.: 571 404 152, 571 404 005, fax: 571 431 926, 571 431 954
e-mail: [email protected]
WWW stránka: www.austin.cz
26
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
Austin Detonator s. r. o., dceřinná společnost americké korporace Austin Powder Co., Cleveland,
Ohio – v rámci rozvoje svých obchodních a servisních aktivit v tuzemsku a zahraničí hledá na
pozici:
TE
CHNICKÁ PODPORA / PR
ODEJ
TECHNICKÁ
PRODEJ
(Zabezpečování servisní činnosti při trhacích pracích u zákazníků)
Náplň činnosti:
• Zavádění nových výrobků firmy u zákazníků
• Komplexní poradenství pro výkon trhacích prací
• Zabezpečování prezentace společnosti
Požadavky:
• Vysokoškolské resp. středoškolské vzdělání se zaměřením na hornictví případně výbušniny
• Střelmistrovský průkaz nebo Oprávnění TVO, není podmínkou
• Praxe v oboru
• Aktivní znalost anglického jazyka, znalost dalších evropských jazyků výhodou
• Ochota cestovat
• Samostatnost
• Zkušenost s jednáním se zákazníky
• Řidičský průkaz skupiny B
• Časová flexibilita – častý pobyt na tuzemských a zahraničních cestách
Zájemci se zúčastní výběrového řízení, kde budou konzultovány další podrobnosti a podmínky zaměstnání.
Přihlášky se stručným životopisem zasílejte do 31. 12. 2003 na adresu:
Bc. Jana Potěšilová
Personální útvar
Austin Detonator s.r.o.
Jasenice 712
755 01 Vsetín
e-mail: [email protected]
O termínu výběrového řízení budou všichni přihlášení včas informováni
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
27
KA
TEDRA GE
O TE
CHNIKY A PODZEMNÍHO SSTT A VITELS
KATEDRA
GEO
TECHNIKY
VITELSTT VÍ
Adresa:
VŠB-Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební
Krásnopolská 21/4086, 708 00 Ostrava-Pustkovec
Telefon/fax:
596 910 257
http: //www.vsb.cz/cz/fakulty/fast/fast.htm
ZÁKLADNÍ ÚD
A JE:
ÚDA
Vedoucí katedry: Doc. Ing. Jiří Horký, CSc.
tel.: 596 991 945
e-mail: [email protected]
Kontaktní osoby: Prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc.
tel.: 596 991 944
e-mail: [email protected]
Doc. Ing. Robert Kořínek, CSc.
tel.: 596 991 942
e-mail: [email protected]
ZAMĚŘENÍ KA
TEDR
Y:
KATEDR
TEDRY
Katedra je pedagogicky i vědecko-výzkumně zaměřena na
problematiku obecné geotechniky (mechanika zemin, stabilita
svahů a sanace poruch provádění podzemních objektů
v podzemním inženýrském stavitelství i důlní výstavbě, trhací
práce a rozpojování hornin, ražení a hloubení podzemních děl,
geotechnické stavby, úprava vlastností hornin a zemin, statické
výpočty konstrukcí podzemních děl, geotechnický monitoring
a inverzní analýza) a geotechnických konstrukcí.
V pedagogické činnosti katedra garantuje studijní obor inženýrského studia 36-19-08 GEOTECHNICKÉ A PODZEMNÍ
STAVITELSTVÍ, který je realizován kreditním způsobem, jež
umožňuje vhodnou volbou volitelných předmětů akcentovat
užší specializaci v dané problematice. Obor je zaměřen na
navrhování a technologii výstavby podzemních objektů včetně
výztužních konstrukcí. Studium se zabývá také zakládáním
staveb, sanací. poruch zemních konstrukcí, zpevňováním hornin a zemin a environmentální geotechnikou. Rovněž je možno
je zaměřit na investiční hornické objekty (překopy, jámy, štoly,
zásobníky, chodby a jiné).
V postgraduálním, doktorském studiu je katedra garantem
studijního oboru 21-12-09 HORNINOVÉ INŽENÝRSTVÍ, který
je logickým pokračováním výše uvedeného inženýrského studia,
přičemž prohlubuje jeho poznatky a klade důraz na samostatnou
vědeckou práci doktoranda. Obsah oboru odpovídá studijním
směrům rozvíjeným ve vyspělých zemích, jakými jsou např.
Rock Engineering, Felsbau, apod.
Katedra rovněž spolugarantuje doktorský studijní obor 21-3309 HORNICKÉ A PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ.
LAB
ORA
TEDR
Y:
LABORA
ORATT OŘE KA
KATEDR
TEDRY
• Laboratoř geotechniky ke stanovení fyzikálně-mechanických, fyzikálně-chemických popisných pevnostních
a přetvárných vlastností zemin (oedometry s předním
a zadním zatěžováním, prosévací přístroj, acidimetr, propustoměr, Attebergův přístroj, termostaty, sušáky, penetrometr, přístroj CBR, betonoskop, dynamická penetrační souprava, dynamometr, deformometr, zatěžovací desky – statická a dynamická, Proctor, krabicový smykač,
triaxial apod.).
• Laboratoř matematického modelování pro:
- numerické 2D a 3D výpočtové systémy: FLAC, UDEC,
FEAT, EXAMINE 3D, PHASE 2D, TUNNEL, SBETA,
GEM 22, DSC, PLAXIS 2D a 3D;
- geotechnické výpočty: GEOSTAR, GEO 36, UNWEDGE, SWEDGE, ROCKDATA;
- vlastní software: úlohy inverzní analýzy – INVERZ
1-4, INVERZET, MERENI, EKVIVAL; analytické
výpočty napěťo-deformační situace v horninovém
ma- sivu kolem podzemních děl – MUSCH, a ve
výztuži podzemních děl – TUNKOT.
• Laboratoř geotechnického monitoringu
Součástí nově budované laboratoře geotechnického
monitoringu jsou následující monitorovací zařízení:
inklinometr, extenzometr, konvergometr, piezometr,
plochý dynamometr (tlaková buňka), náklonoměr,
dilatometr a zařízení pro sledování teplotních projevů.
Organizačně zde patří i laboratoř technické seismicity
zatím vybavená seismickou aparaturou GER-16 (Švýcarsko) a příslušným počítačovým software, budovaná
ve spolupráci s Ústavem geoniky AV ČR.
28
ZAMĚŘENÍ VÝZKUMNÝCH AK TIVIT
TIVIT::
• rozpojování hornin a trhací práce;
• výstavba a sanace podzemních děl v obtížných podmínkách;
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
• GA 103/98/0138 Mechanika podzemních konstrukcí
– ukončeno;
• GA 201494/00 Výzkum stochastických metod určování
velikosti zatížení a únosnosti výztuže podzemních děl
– v řešení;
• vyztužování podzemních děl;
• statické výpočty výztuží podzemních děl a stability
horni- nového masivu;
• geotechnické stavby;
• chování a změny horninového prostředí následkem
antropogenních a přírodních činitelů;
• inverzní analýza;
• geotechnický monitoring;
• úprava vlastností zemin a hornin, kotvení hornin, vyztužování zemin.
NABÍZENÉ SL
UŽB
Y PR
O PRAXI:
SLUŽB
UŽBY
PRO
• poradenství v oblastech: rozpojování hornin a trhací
práce, výstavba a sanace podzemních děl, vyztužování
podzemních děl, seismické vlivy odstřelů;
• výpočty, dimensování a posuzování výztužních konstrukcí podzemních děl;
• výpočty geotechnických konstrukcí: pažení stavebních
jam, podzemních stěn, opěrných zdí, základových
konstrukcí apod.;
• posuzování stability zemních svahů, skalních stěn,
zářezů, násypů a návrhy sanací poruch těchto konstrukcí;
• modelování chování horninového prostředí následkem
antropogenních vlivů a přírodních činitelů vč. návrhů
systému geotechnického monitoringu
• stanovení geotechnických charakteristik horninového
prostředí postupy inverzní analýzy;
• laboratorní měření z oblasti mechaniky zemin.
REFERENCE:
Kolektiv katedry byl a je úspěšným řešitelem grantových úkolů
GAČR a úkolů specifikovaného výzkumu MŠMT (CEZ):
• GA 103/96/0755 Výzkum metod řešení stability podzemních děl při členěném výlomu a fázovém způsobu
vyztužování – ukončeno;
• GA 103/98/0135 Výzkum a vývoj metod inverzní
analýzy geomechanických jevů v podzemních dílech –
ukončeno;
• GA 201495/00 Výzkum metod parciálního předepínaného zpevňování horninového masivu v okolí podzemních děl jako prostředek optimalizace zatížení
výztuže – ukončeno;
• CEZ 20003 Výzkum vybraných problémů realizace
podzemních a likvidace důlních děl ve složitých
přírodních podmínkách – v řešení;
• Kromě řešení řady výzkumných úkolů a projektů
v rámci GAČR, MŠMT aj. byla katedra řešitelem
desítek projektů a odborných posouzení pro praxi
v oblasti hornické geotechniky a podz. stavitelství
v letech 1959-2001.
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
29
KA
TEDRA SSTT A VEBNÍCH HMO
KATEDRA
HMOTT
A HORNICKÉHO SSTT A VITELS
VITELSTT VÍ
Adresa:
VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební
L. Podéště 1875, 708 33 Ostrava-Poruba
Telefon/fax:
597 321 954
e-mail:
[email protected]
www:
http://www.fast.vsb.cz/depts/223/default.htm
ZÁKLADNÍ ÚD
A JE:
ÚDA
Vedoucí katedry:
Ing. Jiří Lukš
tel.: 597 321 958
e-mail: [email protected]
Zástupce vedoucího:
Ing. Iveta Skotnicová, Ph. D.
tel.: 597 321 957
e-mail: [email protected]
Kontaktní osoba:
Prof. Ing. Jindřich Cigánek, CSc.
tel.: 597 321 316
e-mail: [email protected]
ZAMĚŘENÍ KA
TEDR
Y:
KATEDR
TEDRY
Katedra je pedagogicky i vědecko-výzkumně zaměřena na problematiku následujících oblastí:
• pokračující útlum hornictví v ČR a z toho plynoucí
požadavky na vývoj spojený s technickými a bezpečnostními otázkami;
• vývoj nových hmot pro vyplňování likvidovaných důlních děl;
• řešení tepelně technických, akustických a světelně technických vlastností staveb­ních konstrukcí a budov;
• vývoj a výzkum v oblasti výroby a využití vysokopevnostních konstrukčních betonů a vláknobetonů;
• využití diagnostických metod na posuzování staveb
z hlediska jejich dalšího využití a návrhu na odstranění.
provozní funkce ve výrobnách stavebních hmot a ve zkušebnách
hmot i stavebních dílců nebo celých konstrukcí. Mohou však
nalézt uplatnění i ve výzkumných a vývojových útvarech. Katedra rovněž garantuje studijní obor doktorského studia „Hornické
a podzemní stavitelství“, který navazuje na studijní obory magisterského studia Průmyslové a pozemní stavitelství, Geotechnické a podzemní stavitelství a Stavební hmoty a diagnostika
staveb. Je vědeckým ekvivalentem těchto oborů s prohloubeným teoretickým vzděláním. Studijní obor je zaměřen na široké
spektrum staveb podzemních a geotechnických, na výstavbu
dolů a trhací techniku, na hornické a ekologické stavby, stavby
na poddolovaném území i na stavební prvky, stavební suroviny,
stavební hmoty a díla. Rovněž zahrnuje problematiku stavebních asanací a rekultivací území dotčených hornickou činností,
bezpečnou a stavebně odůvodněnou racionální stavební likvidací dolů a na zahlazení báňské činnosti.
Pedagogická činnost
V pedagogické činnosti katedra garantuje studijní obor magisterského studia „Stavební hmoty a diagnostika staveb“. Obor
je zaměřen na navrhování a technologii výroby klasických
i nových stavebních materiálů a jejich jakostní kontroly. Dále
na diagnostiku stavebních konstrukcí, zejména na posuzování
kvality použitých stavebních materiálů, které mohou být v průběhu času poškozeny, ale také posuzování dalších užitných
vlastností staveb, jako jsou tepelně technické vlastnosti, akustika vnitřních a vnějších prostor, posuzování světelně technických otázek apod. Absolventi oboru jsou připravováni pro
Vědecko-výzkumná činnost
Kolektiv katedry je úspěšným řešitelem grantových úkolů GA
ČR a spolupracuje na úkolu institucionálního výzkumu (CEZ):
• Projekt GAČR 103/99/1274 „Výzkum kompozitních
materiálů na bázi vlákno­betonů vhodných pro konstrukci geotechnických bezpečnostních objektů v extrémních
tlakových podmínkách“ (roky 1999 - 2000) – ukončeno.
• Projekt CEZ 29003 „Výzkum vybraných problémů realizace podzemních a likvidace důlních děl ve složitých
30
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
přírodních podmínkách“ (roky 1999-2001), část týkající
se likvidace důlních děl – ukončeno. Kromě řešení řady výzkumných úkolů a projektů v rámci GAČR, MŠMT
aj. je katedra řešitelem desítek projektů a odborných
posouzení pro praxi v oblasti stavebních hmot a hornického stavitelství.
Hlavní zaměření katedry je ve směrech:
a) hornického stavitelství a využití stavebních materiálů
v hornictví;
d) výroby stavebních hmot a stavebních dílů;
e) diagnostického posuzování staveb a stavebních materiálů;
f) demolice staveb;
g) zpracování a využití druhotných surovin.
Katedra zabezpečuje výuku oboru 36-18-8, který je řešen
kreditním studiem, umožňujícím širokou volbu speciálních předmětů v oblasti využití stavebních hmot.
b) betonářské technologie a technologie maltovin;
c) fyziky stavebních hmot se zaměřením na tepelné a akustické vlastnosti staveb;
LAB
ORA
TEDR
Y:
LABORA
ORATT OŘE KA
KATEDR
TEDRY
Laboratoř prostředí staveb
Laboratoř stavebních hmot
je vybavena zařízením pro výpočet a měření tepelně technických, akustických a světelně technických veličin (měřící přístroj
ALMEMO s příslušenstvím, dvoukanálový kmitočtový analyzátor 2260D s příslušenstvím, bezkontaktní infrateploměr, digitální hlukoměr, stůl s chladícím zařízením atd.). Laboratoř
úzce spolupracuje s fakultní laboratoří stavebních hmot.
Katedra zajišťuje provoz laboratoří stavebních hmot, které
jsou zaměřeny na výzkum a vývoj stavebních materiálů a využití
odpadových surovin. Laboratoře jsou zaměřeny na zkoušky
• kameniva;
• cementů a malt;
• betonu, zdiva, keramiky.
nedestruktivními a destruktivními metodami na moder­ních
laboratorních zařízeních. Laboratoře jsou pověřeny ČBÚ jako
zkušební laboratoře pro zkoušky průkazní i kontrolní zásypových materiálů používaných při likvidaci důlních děl.
KA
TEDRA ZABEZPE
ČUJE VÝUKU:
KATEDRA
ZABEZPEČUJE
a) pro všechny katedry fakulty
b) pro obor 36-18-8
• Stavebních hmot;
• Technická měření a diagnostiku staveb;
• Technologie betonu a maltovin;
• Trhací práce a destrukce na stavbách;
• Zkoušení stavebních materiálů a výrobků.
• Demolice staveb;
• Prostředí staveb.
KA
TEDRA N
ABÍZÍ SL
UŽB
Y:
KATEDRA
NABÍZÍ
SLUŽB
UŽBY
• laboratorní ověřování fyzikálně mechanických vlastností stavebních hmot destruktivními i nedestruktivními metodami;
• provádění průkazních kontrolních zkoušek stavebních
materiálů;
• provádění diagnostického měření na stavbách;
• poradenství v oblasti trhacích prací na stavbách a odstraňování staveb.
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
31
UNIVERZIT
A PPARDUBICE
ARDUBICE
UNIVERZITA
FAKUL
OTE
CHNOL
OGICKÁ
FAKULTT A CHEMICK
CHEMICKOO-TE
TECHNOL
CHNOLOGICKÁ
KA
TEDRA TE ORIE A TE
CHNOL
OGIE VÝBUŠIN
KATEDRA
TECHNOL
CHNOLOGIE
http://www.upce.cz/~kttv; Tel.: 466 038 023; Fax: 466 038 024
V roce 2000 uplynulo 50 let od založení nynější Fakulty che-
• bezpečnostního inženýrství, zabývajícího se řešením
micko-technologické Univerzity Pardubice. V rámci této fakulty
analýzy rizika a bezpečnosti chemických technologií
působila od roku 1953 Katedra technologie výbušin, nyní
(techniky hodnocení rizika, základní koncepty analýzy
Katedra teorie a technologie výbušin (KTTV). Pracovišti
rizika a následků průmyslových havárií).
Katedry od jejího vzniku prošlo 302 posluchačů magisterského
studia a to nejen z Česka a Slovenska, ale i Afganistanu,
Slovinska a Maďarska, a bylo na nich obhájeno 51 disertací.
Pro zvládnutí magisterského studia ve studijním oboru „Teorie
a technologie výbušnin“ jsou potřebné dobré znalosti z chemie,
Katedra je v současnosti jedním ze dvou pracovišť tohoto druhu
zejména organické, fyziky, matematiky, fyzikální chemie, chemic-
ve státech NATO. Stejný rozsah „Rozpojování hornin výbu-
ké informatiky a anglického jazyka, velmi vítané jsou i znalosti
chem“, které je realizované ve spolupráci s Českým báňským
z chemického inženýrství, makromolekulární chemie, zpracování
úřadem, a které je uznáváno jako doplňující studium k poža-
polymerů, technologie kompozitních materiálů a ruského jazy-
davkům na kvalifikaci a odbornou způsobilost žadatelů o zkouš-
ka. Podmínkou přijetí do magisterského studia na KTTV je
ku „technického vedoucího odstřelu“. Přednášky zde jsou stu-
úspěšné absolvování prvých třech ročníků studia (složení první
dia, jako na KTTV, v Evropě realizuje Wojskowa akademia
státní zkoušky) na Fakultě chemicko-technologické Univerzity
techniczna ve Varšavě, Menděleevova Chemicko-technologická
Pardubi- ce, nebo VŠCHT Praha a nebo CHTF STU Bratislava
univerzita v Moskvě, Kazaňská státní univerzita v Kazani
a Polytechnický institut v Sankt Peterburgu.
Absolventem magisterského studia KTTV je inženýr-výbušinář,
schopný samostatně řešit anebo řídit problémy a procesy výzku-
V současné době KTTV zajišťuje výuku ve studiu magisterském
mu, vývoje, výroby a zpracování energetických materiálů
(inženýrském), doktorském a licenčním. V akademickém roce
s možností uplatnění se i v příbuzných oborech, jako jsou trha-
2000/2001 navštěvuje uvedené formy studia celkem 59
cí práce, vojenské a jim odpovídající technologie, policie, bez-
posluchačů, z toho je 15 občanů SR.
pečnostní inženýrství a státní správa (Báňské úřady a pod.)
Studijní obor „Teorie a technologie výbušin“ je oborem
a v současnosti již i orgány NATO.
multi- disciplinárním. Má zaměření „Technologie výbušin“ (2842-8/01) a „Bezpečnostní inženýrství“ (28-42-8/02). Sestává z následujících oblastí:
Do doktorského studia, které v interní formě trvá 3 roky a v kombinované 5 až 7 let, jsou přijímáni absolventi vysokých škol
přírodovědního a technického zaměření. Studijní plány jsou
• chemicko-technologické, kam patří chemie a technolo-
sestavovány individuálně, především podle vědeckého zaměření
gie individuálních výbušných substancí (obecně energetic-
uchazeče nebo podle přání zaměstnavatele uchazeče. Absolvováním
kých materiálů) a speciální analytická chemie výbušin
tohoto studia získá absolvent hodnost „doktor“, ve zkratce PhD,
- jde převážně o speciální chemii a technologii sloučenin
uváděné za jménem.
dusíku,
• výbušinářsko-technologické, kam patří technologie vojenských a průmyslových trhavin, technologie hnacích
hmot, třaskavin a rozněcovadel, technologie pyrotechnických výrobků, ale také technologie zpracování nebo likvidace delaborovaných vojenských trhavin; tato oblast
nese charakteristické rysy technologie kompozitních
materiálů,
• fyziky výbuchu, kam patří teorie výbuchu, teorie působení výbuchu, technologie trhacích prací, základy konstrukce munice a zbraní,
Čtyřsemestrové licenční studium (rekvalifikace a další zvyšování
kvalifikace specialistů z odborné praxe) na KTTV probíhá formou
doplňkové hospodářské činnosti Univerzity na základě hospodářských smluv s uchazeči, resp. s jejich zaměstnavateli. Cena
tohoto studia se pro občany Česka a Slovenska pohybuje okolo
40 tis. Kč a doposud je absolvovalo více jak 250 posluchačů,
v tom i studenti z Egypta. Jsou realizovány dva kurzy studia:
• „Teorie a technologie výbušnin“, jehož absolvováním
získá posluchač odbornou způsobilost pro realizační,
32
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
kontrolní a řídící činnost v oblasti výzkumu, vývoje,
existují těsné kontakty se slovenským průmyslem oboru
výroby, zpracování, testování, skladování, přepravy
a Armádou SR, rozvíjí se spolupráce s vědecko-pedagogickými
a prodeje energetických materiálů. Studium poskytuje
pracovišti energetických materiálů v Polsku a s holandskou
základní informace z teorie, chemie a technologie ener-
státní organizací pro aplikovaný výzkum TNO. Je třeba zmínit
getických materiálů, ale i z oblasti ochrany různých
i publikační a konzultační spolupráci s instituty oboru Ruské
objektů před výbuchy plynů, par nebo disperzí hoř-
akademie věd a China Academy of Engineering Physics.
lavých prachů, o problematice zkoušení a speciální
analýze výbušin, o základech balistiky, konstrukce munice a zbraní.
Zájem o studium, zejména doktorské, na katedře po roce 1995
přesahuje její prostorové, přístrojové i personální možnosti.
Částečné zmírnění tohoto problému má přinést výstavba
• „Rozpojování hornin výbuchem“, které je realizované
ve spolupráci s Českým báňským úřadem, a které je
speciálních laboratoří, zahájená za podpory MPO ČR v tomto
roce.
uznáváno jako doplňující studium k požadavkům na
kvalifikaci a odbornou způsobilost žadatelů o zkoušku
Pracoviště KTTV se nacházejí v Technologickém pavilonu
„technického vedoucího odstřelu“. Přednášky zde jsou
FCHT v obci Doubravice u Pardubic. Z hlavního nádraží ČD
zaměřeny na teorii výbušin, působení výbuchu na okolní
Pardubice jsou dosažitelné trolejbusem č. 3 (stanice Semtín).
média, prostředky trhací techniky, technologii vrtání,
Telefonický kontakt je možný na čísle 466 038 023, nebo
bezpečnost práce a právní aspekty provádění trhacích
prostřednictvím faxu 466 038 024, nebo na e-mailové adrese:
prací, technologii trhacích prací na povrchu, při destruk-
[email protected].
cích a v podzemí, trhací techniku při povrchovém
i hlubinném dobývání uhlí.
Velký význam má vědecko-výzkumná aktivita Katedry, realizovaná v úzké návaznosti na potřeby státních orgánů, průmyslu
anebo Armády ČR. V oblasti spolupráce KTTV se zahraničím
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
33
UNIVERZIT
A PPARDUBICE
ARDUBICE
UNIVERZITA
Katedra teorie a technologie výbušnin
532 10 Pardubice
http://www.upce.cz/~kttv
12. běh licenčního studia
R O ZPO
JO
V ÁNÍ HORNIN VÝBUCHEM
ZPOJO
JOV
2002-2004
Obsah:
1.0 Základní charakteristika a cíle studia
2.0 Organizace licenčního studia
3.0 Účast v licenčním studiu
4.0 Informace o učebním plánu
Předkládá:
Prof. Ing. Svatopluk Zeman, DrSc.
Zpracoval:
Kolektiv vyučujících v licenčním studiu
Licenční Studium
R O ZPO
JO
V ÁNÍ HORNIN VÝBUCHEM
ZPOJO
JOV
1 . Základní char
akt
eris
tik
a a cíle sstudia
tudia
charakt
akteris
eristik
tika
nizováno Univerzitou Pardubice, Fakultou chemicko-tech-
Licenční studium „Rozpojování hornin výbuchem“ je určeno
pro další vzdělání a rekvalifikaci pracovníků z oblasti trhací
nologickou a po administrativní stránce je zajišťováno
Katedrou teorie a technologie výbušnin.
techniky. Podle opatření č. 8/1994 předsedy Českého báňského
úřadu, čj. 736/94 ze dne 13. dubna 1994, je uznáváno jako
„odpovídající doplňující studium“ k požadavkům na kvalifikaci
a odbornou způsobilost žadatelů o zkoušku technického vedou-
2.2 Licenční studium trvá 4 semestry a má rozsah 400 výuko-
cího odtřelů, resp. závodního lomu. K těmto zkouškám se mohou přihlásit posluchači licenčního studia, kteří splňují ostatní
podmínky pro získání oprávnění TVO, resp. závodního lomu.
2. Or
ganizace licenčního sstudia
tudia
Organizace
2.1 Licenční studium „Rozpojování hornin výbuchem“ je orga-
vých hodin.
2.3 Licenční studium je organizováno formou distančního
studia s dvou nebo třídenním soustředěním v každém
měsíci. Po skončení jednotlivých semestrů se konají dílčí
předmětové zkoušky. Na začátku 4. semestru je zadáno
téma závěrečné písemné práce.
2.4 Během studia se uskuteční jedna nebo více exkurzí do
průmyslových závodů, lomů nebo výzkumných ústavů.
34
2.5 Výuka je v potřebném rozsahu zabezpečena učebními
texty.
2.6 Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou před komisí.
Závěrečná zkouška se skládá z obhajoby závěrečné práce
a ústní zkoušky z profilujících předmětů.
2.7 Absolventi studia, kteří splňují ostatní podmínky, se
mohou přihlásit ke zkouškám TVO, resp. závodního lomu.
Tyto zkoušky proběhnou podle příslušných právních
předpisů před komisí jmenovanou Českým báňským úřadem.
2.8 Doklady o absolvování licenčního studia a o vykonání
závěrečných zkoušek vydává děkanát FCHT.
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
4. Inf
or
mace o uč
ebním plánu
Infor
ormace
učebním
4.1 Přednášky jsou zaměřeny na teorii výbuchu, teorii působení výbuchu na okolní média, prostředky trhací techniky,
technologii vrtání, bezpečnost práce a právní aspekty
provádění trhacích prací, technologii trhacích prací na
povrchu, při destrukcích a v podzemí, trhací techniku
při povrchovém i hlubinném dobývání uhlí.
Kromě toho jsou do výuky zařazeny přednášky z důlní
aerologie, fyziky a mechaniky hornin ze základů geologie
užitkových nerostů, z problematiky měřičských prací při
projektování odstřelů a výpočetní techniky.
4.2 Učitelé a externí spolupracovníci k zajištění LS
2.9 Doklad o získání způsobilosti podle bodu 2.7 jsou vydávány
příslušnými orgány státní správy
Vedení:
Ing. Václav Tamchyna, CSc.
Administrativa:
Helena Opatřilová
Odborná garance:
Doc. Ing. Pavel Vávra, CSc.,
docent KTTV
3. Účas
tudiu
Účastt v licenčním sstudiu
3.1 Do licenčního studia jsou přijímáni absolventi vysokých
škol, středních odborných škol s maturitou nebo středních
všeobecně vzdělávacích škol s maturitou (gymnázium)
3.2 Přijímání uchazečů o studium se provádí na základě
přijímacího pohovoru.
3.3 Počet účastníků v jednom kurzu je omezen na 16 posluchačů.
3.4 Do studia jsou přijímáni posluchači děkanem Fakulty
chemicko-technologické po úspěšném přijímacím pohovoru a po zaplacení vložného ve výši 40 000,- Kč.
3.5 Předpokládaný začátek studia je září nebo říjen 2002.
Prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc.,
předseda ČBÚ
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
35
VVUÚ, a.s.
Ostrava-Radvanice, Pikartská 1337/7, PSČ 716 07
firma zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 315
IÈO: 45193380; DIÈ: 388-45193380
Hornictví, stavebnictví, geotechnika, zkušebnictví, strojírenská výroba a ochrana obyvatelstva
ZKUŠEBNÍ LAB
ORA
CÍ TE
CHNIKY
LABORA
ORATT OŘE VÝBUŠNIN
VÝBUŠNIN,, TRHA
TRHACÍ
TECHNIKY
VÉ OCHRANY
A PR
O TIVÝBUCHO
PRO
TIVÝBUCHOVÉ
jsou souèástí
Akreditované zkušební laboratoøe è. 1025
a Autorizované osoby AO 214
VÝBUŠNINY A PR
OS
TŘEDKY TRHA
CÍ TE
CHNIKY
PROS
OSTŘEDKY
TRHACÍ
TECHNIKY
Zkoušky všech typů rozněcovadel, trhavin, bleskovic a zápalnic, zařízení pro mechanizované
nabíjení trhavin do vývrtů, mísících a nabíjecích vozidel pro výrobu trhavin na místě spotřeby,
výbušných předmětů pro civilní účely, roznětnic, ohmmetrů, měřičů izolace, obalů ucpávek
a pomůcek pro trhací práci, stanovení výbuchových a fyzikálně-chemických charakteristik
výbušnin.
!
'
%
$
$
$
"
$
#
!
%
$
"
'
!
!
"
'
&
$
$
"
&
%
'
!
$
!
#
$
TRHA
CÍ PRÁCE
TRHACÍ
#
!
#
"
!
"
$
Návrhy vrtných a roznětných schémat pro úsporu trhavin při ražení a pro práce v extrémních podmínkách dolů, nepravidelnosti trhacích prací, ekologie trhacích prací, bezvýlomové trhací práce, trhací práce pomocí příložných náloží v prostorech s nebezpečím výbuchu plynů a prachů a v blízkosti objektů a zařízení.
PR
O TIVÝBUCHO
V Á OCHRAN
A , POKUSNÉ ŠT
OL
Y ŠTRAMBERK
PRO
TIVÝBUCHOV
OCHRANA
ŠTOL
OLY
Ověřování příčin a následků výbuchu uhelného prachu nebo metanovzdušných, respektive
vícesložkových výbušných směsí, dynamika výbuchu, posuzování odolnosti stavebních objektů
a systémů ochran proti tlakové a tepelné expozici prachovzdušných nebo plynných směsí
včetně experimentálního ověřování, posuzování a ověřování materiálů a konstrukcí protivýbuchových uzávěr, hrázových dveří, hrázových objektů a tlakově odolných dveří, posuzování
postřiků dobývacích a razicích kombajnů pro eliminaci rizika zapálení metanovzdušné směsi,
posuzování výbuchuvzdornosti hrázových objektů a zařízení, posuzování projektů skladů výbušnin.
Kontakt:
Ing. Jindřich Jarosz, CSc., Tel.: 596 252 354, Fax: 596 252 149, E-mail: [email protected]
Ing. Petr Šelešovký Tel.: 596 252 232, Fax: 596 252 149, E-mail: [email protected]
36
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
Istrochem, a.s. Bratislava je chemický podnik s 129 ročnou tradíciou výroby výbušnín. Jej začiatky sú neoddelitelne spojené s menom
švédskeho vynálezcu Alfréda Nóbela, ktorý tu dňa 23. októbra 1873 založil účastinnú spoločnosť Dynamit Nobel. Spočiatku bola výroba
orientovaná na produkciu vojenských výbušnín a surovín pre ich výrobu. Po druhej svetovej vojne sa v Bratislave vyrábajú už iba
priemyselné trhaviny. V súčastnosti je Istrochem, a.s. Bratislava výrobcom širokého sortimentu plastických, poloplastických a sypkých
priemyselných trhavín. Zárukou vysokej kvality výrobkov je technologické zariadenie pochádzajúce od renomovaných výrobcov Niepmann
a Nitro Nobel ako aj systém riadenia kvality podľa ISO 9002 certifikovaný francúzskou spoločnosťou Bureau Veritas Quality International.
ŽELA
TÍNO
V ANÉ BANSK
O-SKALNÉ TRHA
VINY
ŽELATÍNO
TÍNOV
BANSKO-SKALNÉ
TRHAVINY
• DANUBIT 2 je beztritolová bansko-skalná želatínová trhavina určená pre hromadnú ťažbu surovín na povrchu i v podzemí bez
nebezpečenstva výbuchu plynov, pár alebo prachu.
• DANUBIT 3 je želatínová bansko-skalná trhavina s vyšším obsahom nitroesterov určená pre všetky druhy trhacích prác na
povrchu i v podzemí bez nebezpečenstva výbuchu plynov, pár alebo prachu.
• DANUBIT-GEOFEX 2 je želatínová bansko-skalná trhavina pre špeciálne účely. Trhavina je určená predovšetkým pre geologický
a seizmický prieskum, pre počin iných druhov trhavín (trhaviny typu DAP, emulzné trhaviny) ako aj na sekundárne rozpojovanie
hornín pomocou príložnej nálože.
SYPKÉ BANSK
O-SKALNÉ TRHA
VINY
BANSKO-SKALNÉ
TRHAVINY
• DAP 2 je sypká bansko-skalná trhavina určená pre ťažbu hornín na povrchu i v podzemí v prodtredí bez nebezpečenstva výbuchu
plynov, pár alebo prachu.
NOVINKA
• DAP 4 je sypká bansko-skalná trhavina so zvýšeným energetickým účinkom určená pre ťažbu v tvrdých horninách na povrchu
i v podzemí.
BANSK
O-BEZPE
ČNÉ TRHA
VINY
BANSKO-BEZPE
O-BEZPEČNÉ
TRHAVINY
• Slavit V je poloplastická bansko-bezpečná protiplynová trhavina I. kategórie určená na trhacie práce v uhlí v plynujúcich uhoľných
baniach.
• Harmonit AD je poloplastická bansko-bezpečná protiplynová trhavina II. kategórie so zvýšenou bezpečnosťou v antideflagračnej
úprave. Trhavina je určená na trhacie práce v uhlí v plynujúcich uhoľných baniach.
• Carbodanubit je plastická bansko-bezpečná protiprachová trhavina určená predovšetkým na trhacie práce v neplynujúcich uholných
baniach.
SYPKÉ PO
VR
CHO
VÉ TRHA
VINY
POVR
VRCHO
CHOVÉ
TRHAVINY
• Polonit V je sypká povrchová trhavina určená pre komorové a clonové odstrely hromadnej ťažby vo všetkých horninách.
• DAP 1 je sypká povrchová trhavina určená pre komorové a clonové odstrely hromadnej ťažby hornín na povrchu.
• DAP 3 je sypká povrchová trhavina granulovanej konzistencie určená pre komorové a clonové odstrely hromadnej ťažby hornín na
povrchu.
ISTROCHEM, a.s. Nobelova 34, 836 05 Bratislava tel: +421 249512218, 2936, fax: +421 249512370,
www.istrochem.sk
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
37
BAR T OŠ – ENGINEERING
Ing. LLuděk
uděk Bar t oš
znalec v oboru seismické účinky technických otřesů a trhací práce, poradenská činnost, úřední měření
602 00 Brno, Nerudova 8
E-mail: [email protected]
Tel./Fax: 549 248 565
Mobil: 602 738 407(8)
NABÍDKA PRA
CÍ
PRACÍ
• Poradenství pro trhací práce a inženýrskou seismiku
• posudky
vlivu technických otřesů • od trhacích prací, dopravy, beranění pilot činnosti strojů • podzemních i povrchových
skladů výbušnin
• stanovení
dynamické odolnosti staveb, inženýrských sítí a zařízení dle ČSN 730040 • přípustných fyziologických účinků dle HP
37/1977 (hluk a vibrace)
• výpočty
mezních náloží pro trhací práce • bezpečných vzdáleností pro trhací práce a další zdroje otřesů • pásma trvalých
deformací v hornině
• návrhy
technologických postupů trhacích prací • vrtných schémat • speciálních technologií - řízený výlom, předstřel horniny
při zakládání
• zpracování
„Návrhů trhacích prací“ • návrhů opatření k řešení střetů zájmů při trhacích pracích • dokumentace stavebních
objektů (inventarizace) • autorský dozor při provádění navržených trhacích prací
• Znalecká posouzení v oboru stavebnictví, specializace - trhací práce a seismické účinky technických otřesů - pro
řízení před soudy, státními orgány, při sporech o náhradu škod, míry zavinění apod.
• Měření technických otřesů, akustických a tlakovzdušných účinků, bludných proudů, deformací
(měření jsou vykonávána špičkovou měřicí technikou v subdodávce fy MET-ROCK s.r.o. Brno)
• Úřední měření technických otřesů - jsou průkazem pro soudní spory, při uplatňování náhrady škod apod.
• Kontrolní měření - potvrzují správnost technologických postupů, dodržení přípustných hodnot apod.
• Provedení trhacích prací velkého a malého rozsahu při - stavebních pracích, destrukcích a těžbě v lomech
• Vypracování technické dokumentace
projekt odstřelů velkého rozsahu • technologických postupů trhacích prací.
• Činnost prováděnou hornickým způsobem
při dobývání ložisek nevyhrazených nerostů • při podzemních a zemních stavebních pracích • při podzemních sanačních
pracích.
38
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
ÚD
A JE O SPOLE
ČNOS TI:
ÚDA
SPOLEČNOS
Obchodní jméno
CEMDEST s.r.o.
Sídlo
Bieblova 24, 702 00 Moravská Ostrava
IČO
61945714
DIČ
388-61945714
Bankovní spojení
Komerční banka a.s., pobočka Hranice
Číslo účtu
19-6354450217/0100
Zapsaná do obchodní rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě dne 20. ledna 1995, oddíl C, vložka 12810.
Společnost CEMDEST s.r.o. byla založena v roce 1995 za účelem privatizace části podniku Cement Hranice a.s. Od července 1996
začala provádět vrtné a trhací práce v lomech Skalka a Černotín pro tuto akciovou společnost.
Společnost CEMDEST s.r.o. se díky kvalifikaci svých zaměstnanců a svého strojního parku začala zaměřovat i na bourací a destrukční
práce pro další organizace.
V loňském roce jsme prováděli vrtné a trhací práce v kamenolomech Bohučovice a Nejdek společnosti Kamenolomy ČR s.r.o. (GOS
Granit Ořechov).
Společnost CEMDEST s.r.o je v řízení o udělení certifikace jakosti systému dle normy ČSN EN ISO 9001:2000.
NABÍDKA PRA
CÍ A SL
UŽEB:
PRACÍ
SLUŽEB:
• Vrtné a trhací práce v lomech včetně vedení související dokumentace a zaměření, zpracování GPO.
• Vedení a kontrola lomů - funkce závodního lomu.
• Demoliční a destrukční práce (včetně povolení od příslušných správních orgánů).
• Zemní a výkopové práce.
• Pronájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou.
REFERENCE:
• Cement Hranice a.s.
• Semperflex Optimit a.s.
• Aliachem a.s., Fatra o.z.
• Kamenolomy ČR s.r.o. (GOS Granit Ořechov)
• OKD Rekultivace a.s.
KONT
AK TNÍ SPO
JENÍ:
KONTAK
SPOJENÍ:
Provozovna: areál CEMENT Hranice a.s., Bělotínská cesta, P.O.BOX 116, 753 01 Hranice
Tel./fax/záznamník:
581 651 200
Pan Jiří Bertók
603 247 823
Ing. Milan Záruba
603 212 632
Ing. Vladimír Jurásek
603 212 631
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
39
EXPL OSIA A . S .
Akciová společnost Explosia, která byla založena v roce 1998 a v letošní době prošla významnými organizačními změnami, navazuje
na více než 80 let tradice výroby výbušin v Pardubicích – Semtíně.
Zatímco v roce 2000 bylo vzpomenuto významné výročí – 80 let od založení firmy, letošní rok znamená další významný přelom
v historii firmy – obnovení právní subjektivity Explosie. Cílem uvedených změn je převedení majetkových práv k Explosii na stát,
ve smyslu vládního usnesení č. 89/2002, kterým vláda ČR schválila po téměř roční přípravě a řadě složitých jednání změnu
vlastnické struktury „Výrobně obchodní jednotky Explosia“, která byla jednou z organizačních částí AliaChem a.s. Součástí Explosie
a.s. je i Výzkumný ústav průmyslové chemie, který zabezpečuje výzkum a vývoj v oboru výbušin, vázaný na výrobní kapacity
Explosie a.s.
Uvedené usnesení vlády reagovalo především na aktuální požadavek zabezpečení vlivu státu v konkrétním segmentu obranného
průmyslu a zajištění kontroly nad výrobou výbušin.
Jeden z rozhodujících kroků, vedoucích k naplnění již uvedeného vládního usnesení proběhl 31. 5. 2002, kdy byla podepsána
smlouva o vkladu části podniku a navýšení základního jmění dceřinné společnosti AliaChemu - Explosie a.s., která působila pouze
jako obchodní společnost. Od 1. 6. 2002 tedy vystupuje Explosia a.s. samostatný právní subjekt.
Vlastní proces převodu vlastnických práv k Explosii a.s. na budoucího vlastníka, tj. stát, který v tomto procesu zastupuje firma
Strojírny Košíře a.s., si vyžádá samozřejmě určitý čas a nemálo úsilí, spojeného se stabilizací ekonomické situace Explosie a.s.
a s vytvořením nových smluvních vztahů vůči AliaChemu a dalším obchodním partnerům.
Mezi hlavní úkoly, které čekají nové vedení společnosti Explosia a.s.patří především vytvoření podmínek k bezproblémovému
pokračování výroby a obchodní činnosti a stabilizace finanční situace nové společnosti.
Strategie společnosti Explosia, směřující k naplnění podnikatelského záměru, respektuje možnosti uplatnění výrobků Explosie na
trhu a zahrnuje i nově připravovaný aktivní přístup k potenciálním zákazníkům na trhu v ČR i v zahraničí v oblasti dvou hlavních
vyráběných skupin výrobků, průmyslových trhavin a širokého sortimentu bezdýmných prachů.
Samo projednávání i výsledné rozhodnutí o převzetí Explosie státem vyvolalo na počátku roku značný zájem domácích i zahraničních
médií, spojený samozřejmě především s výrobním programem Explosie. Z tohoto důvodů považujeme za nezbytné oslovení všech
stávajících obchodních partnerů, které chceme seznámit s realizací změn ve firmě a především intenzivní hledání možností rozšíření
obchodních aktivit. V příštích číslech Zpravodaje bychom proto rádi čtenáře informovali podrobněji o výrobním sortimentu průmyslových
trhavin a nabízených službách Explosie a.s.
Ing. David Jung
obchodní ředitel
466 825 338
[email protected]
Explosia a.s.
532 17 Pardubice Semtín
Doc. Ing. Ladislav Lehký, CSc.
ředitel VÚPCH
466 825 700
ladislav.lehký@explosia.cz
Explosia a.s.
532 17 Pardubice Semtín
40
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
41
Profil společnosti
Společnost DESTRUKCE Třebíč, s.r.o. resp. Její zaměstnanci jsou členy následujících organizací a sdružení:
DESTRUKCE Třebíč, s.r.o.
člen České společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku v Praze
člen sdružení Těžební unie
SOLAŘ Miroslav
člen předsednictva České společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku v Praze
Sídlo:
Valeč 81, 675 53 Valeč u Hrotovic, okr. Třebíč
Spojení:
tel./fax: 568 863 181, mobil: 602 542 288, e-mail: [email protected]
KREJČÍŘ Josef, Ing.
člen České společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku v Praze
Pracoviště:
Račerovická ul. 1042, 674 01 Třebíč
Spojení:
tel./fax: 568 842 417, mobil: 602 522 332, e-mail: [email protected]
Hlavní druhy činnosti pro která, společnost vlastní živnostenská oprávnění, koncesní listiny a oprávnění vydaná Státní báňskou správou:
• hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem;
• trhací práce velkého i malého rozsahu včetně zajištění potřebných projektů a povolení;
• vrtací práce pro odstřely strojní i ruční pr. vrtu 26 – 105 mm;
• komplexní dodávky rozpojení skalních hornin trhacími pracemi v kamenolomech i na stavbách, při výlomu silnic, dálnic;
• rozpojení skalních hornin pomocí hydraulických kladiv bez použití trhavin;
• profesionální provedení ohňostrojů velkých i malých včetně všech tříd, malé ohňostroje při oslavě narozenin;
• provádění komplexních zemních prací včetně odvozu;
• skladování a prodej průmyslových trhavin a rozněcovadel;
• vnitrostátní nákladní doprava nebezpečných věcí dle normy ADR;
• těžká nákladní doprava stavebních strojů podvalníkem ZREMB do 27 tun.
DESTRUKCE Třebíč, s.r.o. provádí v současné době výše uvedené práce na celém území České republiky,
vhodné i pro zahraniční spolupráci.
42
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
MNOHO ÚSPĚCHŮ V R
OCE 200
4
ROCE
2004
PŘEJE RED
AK
CE SSTTP
TTP
REDAK
AKCE
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
PO
ZNÁMKY
POZNÁMKY
43
44
PO
ZNÁMKY
POZNÁMKY
ZPRA
V OD
AJ
ZPRAV
ODA
ANKETA
Společnost trhací techniky a pyrotechniky, vyzývá své příznivce a členy
k posouzení navržených aktivit v roce 2004.
ZÁJEZD ŠVÝC A R S K
O
KO
Chceme uskutečnit týdenní zájezd do Švýcarska v termínu - červen 2004 (přibližné datum 21. - 26. 6. 2004)
Zvolte
Ano
G
Ne
G
V případě Vašeho kladného rozhodnutí předběžně objednávám:
Účastník - spoluúčastník:
Příjmení, jméno, titul: ......................................................................................................................................................................................
Adresa bydliště: ................................................................................................................................................................................................
...........................................................................................................................................................................................................................
Telefon: ...................................................................................... Mobil: ............................................................................................................
Vaši informaci zdvořile zašlete do 31. ledna 2004 na kontaktní adresu:
Jan Klusáček, prezident STTP, Explosive Service, a.s.
V dolích 68, 159 00 Praha 5 - Velká Chuchle
Tel./fax: 257 940 285
SEMINÁŘ
STTP uskuteční mezinárodní seminář v roce 2004 (v termínu měsíce září).
Zdvořile žádáme Vaše stanovisko k místu konání za podmínek (jednací místnost pro 200 osob, hotelové zařízení s ubytováním, spojením silnici, autobusem, vlakem, přijatelné ceny za ubytování, občerstvení, v horských a lázeňských hotelech) s tímto návrhem řešení:
Stabilní lokalitu navrženého místa konání semináře pro rok 2004 a další léta: .........................................................................................
...........................................................................................................................................................................................................................
Obměnná lokality navrženého místa konání semináře pro rok 2004: .........................................................................................................
...........................................................................................................................................................................................................................
pro rok 2005: ....................................................................................................................................................................................................
...........................................................................................................................................................................................................................
Váše vyjádření k předloženému návrhu zašlete do 31. ledna 2004 na kontaktní adresu:
Jan Klusáček, prezident STTP, Explosive Service
Vdolích 68, 159 00 Praha 5 – Velká Chuchle
Tel./fax: 257 940 285