odůvodnění - Územní plánování Ing. arch. Zdeněk Kindl

Transkript

AF - CITYPLAN, spol. s r.o.
Jindřišská 17, 110 00 Praha 1
ÚZEMNÍ PLÁN ŘEHENICE
návrh pro společné jednání
ČÁST II. - ODŮVODNĚNÍ
Praha, březen 2014
AF - CITYPLAN spol. s r. o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
A) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
POŘIZOVATEL:
Obecní úřad Řehenice
Křiváček 6, 251 67 Řehenice (pošta Pyšely)
Pořizování na základě splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti
podle §24 odst. 1 zák. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších
předpisů (stavební zákon), zajištěného smlouvou s fyzickou osobou, kterou je:
Ing. arch. Zdeněk Kindl, č. osvědčení 800042571
Pavel Lista 1462, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav
OBJEDNATEL:
Obec Řehenice
starosta: p. František Ondřich
určený zastupitel pro spolupráci s pořizovatelem: p. František Ondřich
ORGÁN PŘÍSLUŠNÝ K VYDÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
ZHOTOVITEL:
Společnost AF-CITYPLAN s.r.o.
Jindřišská 17, Praha 1, 110 00
IČ: 47307218
Autorský tým:
Vedoucí projektant:
Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592, AF-CITYPLAN s.r.o.
Urbanismus a architektura:
Ing. arch. Ladislav Komrska, autorizovaný architekt ČKA 02 748 – A
Ing. arch. Martin Wedell, AF-CITYPLAN s.r.o.
Doprava, technické vybavení území:
Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592, AF-CITYPLAN s.r.o.
Ing. Eva Göpfertová, AF-CITYPLAN s.r.o. (dopravní infrastruktura)
Ing. Mojmír Hnilica (vodní hospodářství a technická infrastruktura)
Životní prostředí, ÚSES, ochrana půdního fondu, civilní ochrana:
Bc. Jan Kvasnička, AF-CITYPLAN s.r.o. (životní prostředí)
Ing. Jan Dřevíkovský, autorizovaný projektant ČKA pro ÚSES
Ing. Jana Gebhartová, AF-CITYPLAN s.r.o. (civilní ochrana)
Spolupráce GIS:
Mgr. Pavel Kaňka, AF-CITYPLAN s.r.o.
Územní plán Řehenice - Odůvodnění (pro společné jednání)
1
ZÁZNAM O ÚČINNOSTI
vydal správní orgán:
razítko správního orgánu:
ZASTUPITELSTVO OBCE ŘEHENICE
Číslo jednací:
Datum vydání:
Datum nabytí účinnosti:
podpis:
pořizovatel:
razítko pořizovatele:
Obecní úřad Řehenice
Křiváček 6
251 67 Řehenice (pošta Pyšely)
prostřednictvím Ing. arch. Zdeňka Kindla
podpis:
určený zastupitel pro spolupráci s
pořizovatelem: p. František Ondřich
2
B) OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU
II. Návrh územního plánu Řehenice- odůvodnění
II.A. Textová část
II.B. Grafická část
2.a.
Koordinační výkres
1 : 5 000
2.b
Výkres širších vztahů
1 : 50 000
2.c
Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
1 : 5 000
II NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEHENICE - ODŮVODNĚNÍ
A)
II.A. Textová část – Obsah
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ................................................................................................. 1
B)
OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU ............................................................. 3
II NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEHENICE - ODŮVODNĚNÍ ..................................................... 3
1
Postup při pořízení územního plánu ............................................................................ 8
2
Výsledek přezkoumání územního plánu...................................................................... 8
2a
Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací
dokumentací vydanou krajem............................................................................................... 8
2b
Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu
architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu
nezastavěného území ............................................................................................................ 9
2c
Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů .................. 12
2d
Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů .... 12
3
Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní
informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí .............. 14
4
Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona ....................... 14
5
Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona
zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky
zohledněny nebyly............................................................................................................... 15
6
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty .......................... 15
6b
Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby
vymezení zastavitelných ploch ........................................................................................... 45
7
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ....... 51
8
Vyhodnocení splnění požadavků zadání ................................................................... 53
9
Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního
rozvoje
10
.......................................................................................................................... 63
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský
půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa .......................................................... 63
11
Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění ........................................................... 77
3
12
Vyhodnocení připomínek ........................................................................................... 77
Seznam obrázků:
Obrázek 1 ZÚR Středočeského kraje .............................................................................................. 9
Obrázek 2 Silniční síť (zdroj: ŘSD ČR) ......................................................................................... 20
Obrázek 3 Vymezení rámcových krajinných typů .......................................................................... 30
Obrázek 4 Meandry Ledeckého potoka pod Raňkovem (foto AF-CITIPLAN) ................................ 30
Obrázek 5 Pohled z Raňkova jižním směrem (foto AF-CITYPLAN) .............................................. 31
Obrázek 6 Údolí Malešínského potoka mezi Barochovem a Malešínem (foto AF-CITYPLAN) ...... 31
Obrázek 7 Vymezení biochor v zájmovém území.......................................................................... 32
Obrázek 8 Vymezení PPa Velkopopovicko a PPa Hornopožárský les .......................................... 33
Obrázek 9 Křovinaté meze v okolí Babic (foto AF-CITYPLAN)...................................................... 34
Obrázek 10 Mokřanský potok nad Doly v místě nad regulací (foto AF-CITYPLAN) ....................... 36
Obrázek 11 Lípa srdčitá v Řehenicích (foto AF-CITYPLAN) ......................................................... 41
Obrázek 12 Dub letní pod Raňkovem (foto AF-CITYPLAN) .......................................................... 41
Obrázek 13 Původ ploch ............................................................................................................... 46
Obrázek 14 Rozvojové zastavitelné plochy podle charakteru využití (tj. návrh) ............................. 47
Obrázek 15 Vyhodnocení charakteru využití zastavěného území (tj. stav) .................................... 47
Obrázek 16 Vývoj registrovaných obyvatel v období 1869 - 2011 a odhad do r. 2031................... 48
Obrázek 17 Schéma řešeného území s nejbližším okolím ............................................................ 51
Obrázek 18 Silniční síť v řešeném území ...................................................................................... 52
Obrázek 19 Schéma rozvodů elektrické energie ........................................................................... 53
Seznam tabulek:
Tabulka 1 Přehled lokálně významných staveb ............................................................................. 10
Tabulka 3 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách ........................................................ 25
Tabulka 4 Bilance splaškových vod z rozvojových ploch ............................................................... 27
Tabulka 5 Přehled distribučních trafostanic ................................................................................... 28
Tabulka 6 Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území .............................................. 29
Tabulka 7 Prvky liniové zeleně ...................................................................................................... 35
Tabulka 8 Seznam biocenter ........................................................................................................ 37
Tabulka 9 Seznam biokoridorů...................................................................................................... 37
Tabulka 10 Seznam interakčních prvků ........................................................................................ 38
Tabulka 11 Plochy s uplatněním sídelní zeleně ............................................................................ 40
Tabulka 12 Význačné dřeviny na území Řehenic .......................................................................... 41
Tabulka 13 Návrhové plochy zasahující 50 m od okraje lesa ........................................................ 42
Tabulka 14 Rozvojové plochy zasahující do CHLÚ ....................................................................... 43
Tabulka 15 Lokality zjištěných černých skládek odpadů................................................................ 45
Tabulka 16 Rozvojové plochy podle původu ................................................................................. 46
Tabulka 17 výpočet potřeby ploch při nulovém nárůstu obyvatel ................................................... 48
Tabulka 18 Výpočet potřeby ploch při nárůstu počtu obyvatel dle dosavadního rozvoje................ 49
Tabulka 19 Demografická data pro jednotlivá sídla včetně údajů o nárůstu obyvatel podle
vymezených rozvojových ploch a parametrů ÚPD ................................................................. 50
Tabulka 20 Původ zastavitelných ploch ........................................................................................ 63
Tabulka 21 Zábor ZPF podle druhů pozemků ............................................................................... 63
Tabulka 22 Zábor ZPF podle funkčního využití zastavitelných ploch ............................................. 64
Tabulka 23 Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF ...................................... 65
Tabulka 24 Lokality s investicemi do půdy (melioracemi) .............................................................. 76
Tabulka 25 Zábory PUPFL ............................................................................................................ 76
4
Používané zkratky:
ATS
automatická tlaková stanice
AZZÚ
aktivní zóna záplavového území
BPEJ
bonitovaná půdně ekologická jednotka
BRKO
biologicky rozložitelné komunální odpady
CO
civilní ochrana
CP
AF-CITYPLAN
čj.
číslo jednací
ČOV
čistírna odpadních vod
ČR
Česká republika
DČOV
domovní čistírna odpadních vod
EIA
posouzení záměru z hlediska vlivů na životní prostředí
EU
Evropská unie
EVL
evropsky významná lokalita (Natura 2000)
HZS
hasičský záchranný sbor
CHKO
chráněná krajinná oblast
CHLÚ
chráněné ložiskové území
IP
interakční prvek (ÚSES)
k.ú.
katastrální území
KN
Katastr nemovitostí
LC
lokální biocentrum (ÚSES)
LK
lokální biokoridor (ÚSES)
MK
místní komunikace
Natura 2000
soustava chráněných území podle směrnice č. 92/43/EHS a směrnice č.
2009/147/ES
NC
nadregionální biocentrum (ÚSES)
NK
nadregionální biokoridor (ÚSES)
NP
nadzemní podlažní
NP
národní park (odlišení od předchozí zkratky dle kontextu)
NPP
národní přírodní památka
NPR
národní přírodní rezervace
NTL
nízkotlaké
OP
ochranné pásmo
ORP
obec s rozšířenou působností
P+R
doplňující průzkumy a rozbory
PP
přírodní památka
PR
přírodní rezervace
PřP
přírodní park
PUPFL
pozemky určené k plnění funkcí lesa
PÚR ČR
Politika územního rozvoje ČR
RC
regionální biocentrum (ÚSES)
RK
regionální biokoridor (ÚSES)
RD
rodinný dům
SEA
strategické posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí
STL
středotlaký plynovod
TKO
tuhý komunální odpad
TTP
trvalý travní porost (příp. zkráceně travní porost)
ÚAP
územně analytické podklady
ÚP
územní plán
ÚPD
územně plánovací dokumentace (ZÚR, ÚP, regulační plán)
ÚPO
územní plán obce (územní plán podle stavebního zákona platného do 1. 1.
5
ÚR
ÚS
ÚSES
VKP
VL
VN
VPO
VPS
VRT
VTL
ZCHD
ZCHÚ
ZPF
ZÚ
ZÚR
ŽP
2007)
územní rozhodnutí
územní studie/urbanistická studie
územní systém ekologické stability
významný krajinný prvek
vlastník
vysoké napětí
veřejně prospěšné opatření
veřejně prospěšná stavba
vysokorychlostní trať
vysokotlaký plynovod
zvláště chráněný druh živočicha nebo rostliny (podle zákona o ochraně
přírody a krajiny)
zvláště chráněné území (podle zákona o ochraně přírody a krajiny)
zemědělský půdní fond
záplavové území
zásady územního rozvoje
životní prostředí
Zkratky ploch rozdílného způsobu využití:
BH
bydlení - v bytových domech
BI
bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské
BV
bydlení - v rodinných domech - venkovské
RI
rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci
OM
občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední
OV
občanské vybavení - veřejná infrastruktura
OS
občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení
PV
veřejná prostranství
ZV
veřejná prostranství - veřejná zeleň
SV
plochy smíšené obytné - venkovské
DS
dopravní infrastruktura - silniční
DZ
dopravní infrastruktura - železniční
TI
technická infrastruktura - inženýrské sítě
VD
výroba a skladování - drobná a řemeslná výroba
W
plochy vodní a vodohospodářské
NZ
plochy zemědělské
NL
plochy lesní
NP
plochy přírodní
NS
plochy smíšené nezastavěného území
ZP
zeleň - přírodního charakteru
ZS
zeleň - soukromá a vyhrazená
ZO
zeleň - ochranná a izolační
P
plochy přestavby
Z
plochy změny využití území
K
plochy změny využití v krajině
ba
k.ú. Babice u Řehenic
ma
k.ú. Malešín
6
Vymezení pojmů:
akustická (hluková)
studie
etapizace
využití plochy je podmíněno prokázáním (v následujících
řízeních podle stavebního zákona), že pro objekty chráněné ve
smyslu odst. 3, § 30 zákona 258/2000 Sb. nebudou
překračovány hygienické limity hluku. V případě překračování
hygienických limit hluku u chráněných objektů (dle odst. 3, § 30
zákona 258/2000 Sb.), není možno výstavbu chráněných objektů
realizovat.
pořadí změn v území
komerční vybavenost
zařízení obchodu a služeb
nerušící výroba
zařízení, která hygienickými a dopravními nároky nenarušují
obvyklé hygienické a dopravní poměry v lokalitě
provozy, které nezatěžují své okolí dopravou zdrojů, surovin
nebo expedicí, směnným provozem, hlukem
dopravní infrastruktura dle stavebního zákona, zajišťující funkční
a bezpečné užívání daného (dotčeného navazujícího) území
stavby a zařízení technické infrastruktury dle stavebního zákona,
zajišťující funkční a bezpečné užívání daného (dotčeného
navazujícího) území
zastavitelné plochy dle stavebního zákona
nevýrobní služby
nezbytná dopravní
infrastruktura
nezbytná technická
infrastruktura
rozvojové plochy
(návrhové plochy,
zastavitelné plochy)
související vybavenost
specifická plocha
doprovodná zařízení nebo stavby, které slouží dané ploše
plocha, u níž jsou podmínky využití oproti regulativům v kapitole
1f dále zpřesněny (podrobnějším popisem, zpřesněným
prostorovým regulativem, zpřesněným funkčním využitím)
veřejně přístupné plochy v zastavěném území, a to nezávisle na
vlastnictví, které mají zpravidla významnou prostorotvornou a
komunikační funkci
veřejná zeleň
plochy veřejných prostranství s významným zastoupením zeleně
(parky, lesoparky, pobytové louky, veřejně přístupné zahrady)
zahrady
významné plochy zeleně v zastavěném území, výjimečně i mimo
něj, zpravidla oplocené, které nemohou být součástí jiných typů
ploch
zastavitelnost
součet všech zastavěných ploch jednotlivých staveb, přičemž
(zastavěnost, zastavěná zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená
plocha pozemku)
pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech
nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy
lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez
některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena
obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do
vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez
obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena
pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.
7
1 Postup při pořízení územního plánu
Aktuální Územní plán obce Řehenice je z roku 2002, Změna č. 1 územního plánu obce Řehenice
byla schválena v roce 2004 (dále společně také jako „předchozí ÚPD obce“).
Zastupitelstvo obce Řehenice se rozhodlo pořídit nový územní plán na svém veřejném jednání dne
6. 6. 2012.
Zadání územního plánu zpracovali pořizovatel Ing. arch. Zdeněk Kindl a zpracovatel územního
plánu AF-CITYPLAN na podkladě analýzy potřeb obce a vyhodnocení žádostí majitelů pozemků,
dalších fyzických a právnických osob a dotčených orgánů na změnu využití území.
Zadání územního plánu bylo schváleno zastupitelstvem obce Řehenice dne 22. 5. 2013.
Územní plán Řehenice byl zpracován v období červen 2013 až březen 2014.
2 Výsledek přezkoumání územního plánu
2a
Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně
plánovací dokumentací vydanou krajem
Politika územního rozvoje ČR 2008
Politika územního rozvoje České republiky 2008 (dále také „PÚR ČR“) jako nástroj územního
plánování na nejvyšší úrovni byla schválena usnesením vlády č. 929 dne 20. července 2009.
Územní plán Řehenic respektuje priority PÚR ČR. Řešené území spadá do rozvojové oblasti OB1
– Rozvojová oblast Praha. PÚR uvádí jako předpoklad rozvoje této oblasti připojení na dálnice,
rychlostní silnice a tranzitní železniční koridory a efektivní propojení jednotlivých druhů dopravy.
Územní plán tuto skutečnost respektuje, a to formou převzetí železničního koridoru (viz dále).
Vymezení rozvojové oblasti je dále zpřesněno Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje
(dále také „ZÚR“), které byly vydány v r. 2012.
Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR)
Územní plán respektuje priority pro územní plánování stanovené ZÚR.
Celé řešené území je dle ZÚR zařazeno do rozvojové oblasti republikového významu OB1 –
Rozvojová oblast Praha. V této oblasti se významně projevuje nejsilnější koncentrace obyvatelstva
v ČR a je zde nejvyšší soustředění kulturních a ekonomických aktivit, které mají z velké části
celostátní a mezinárodní význam.
Pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území z toho pro území Řehenic
plyne zejména povinnost vytvářet podmínky pro realizaci vysokorychlostní železniční tratě a
zpřesnit vymezení tohoto koridoru. ZÚR vymezuje koridor č. D204 pro železniční trať č. 220 Praha
– Bystřice u Benešova o šíři 600 m, a to v převážném úseku v tunelovém provedení. Územní plán
tento koridor přebírá a vymezuje ve zúžené šířce 100 m, a to s ohledem na aktuálně zpracovanou
územně technickou studii SUDOP (2014). Nicméně vzhledem k rozdílnému technickému řešení
mezi ZÚR a územně technickou studií územní plán vymezuje pouze plošně koridor, avšak
technické provedení neřeší (v případě hodnocení vlivů koridoru pak pouze zvažuje obě možné
varianty vedení - v tunelu i na povrchu). Územní plán přebírá také požadavky ZÚR týkající se
železničního koridoru, a to zajistit ochranu obyvatel před hlukem v místech kontaktu koridoru
s obytnou zástavbou (využití některých rozvojových ploch v Malešíně je podmíněno dodržením
hygienických limitů hluku) a zajistit ochranu krajinného rázu.
8
Obrázek 1 ZÚR Středočeského kraje
Ze ZÚR dále pro územní plán vyplývá povinnost převzetí a zpřesnění skladebných částí
nadregionálního a regionálního ÚSES – nadregionálního biokoridoru NK 61 Štěchovice –
Chraňbožský les a regionálního biocentra RC 1671 Nespeky. Územní plán respektuje zásady pro
usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území ve vztahu k uvedeným
skladebným částem ÚSES – tyto plochy jsou vymezeny v rámci nezastavěného území a
zpřesněny ve funkčních plochách umožňujících zachování a rozvoj ÚSES (zejm. NL).
2b
Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na
ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a
požadavky na ochranu nezastavěného území
Návrh územního plánu Řehenic je vytvářen v legislativním prostředí, vymezeném novelou
stavebního zákona z roku 2012.
Soulad územního plánu s cíli územního plánování na vyvážený rozvoj území obecně je
naplněn vymezením ploch funkčního využití. Územní plán vymezuje plochy smíšené obytné
venkovské a plochy občanské vybavenosti jako plochy pro koncentraci lokálních hospodářských
aktivit s možností bydlení, plochy bydlení ve stávajících polohách a polohách převzatých
z platného územního plánu jsou vymezeny v dostatečné míře a jsou usměrněny etapizací a
podmínkami nutných investic a staveb pro realizaci podmíněných ploch. Plochy rekreace
individuální jsou vymezeny. Dominantní přírodní složka v území je chráněna vymezeným funkčním
využitím a vymezením ÚSES.
9
Návrh územního plánu Řehenic naplňuje základní pilíře územního plánování a související
požadavky vyplývající z § 18 stavebního zákona, vyhodnocení je uvedeno v následující kapitole 2c
– Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.
Soulad s úkoly územního plánování je zajištěn

vymezením přírodních, kulturních a civilizačních hodnot,

vymezením zastavěného území, stanovením podmínek využití nezastavěného území
v obecné rovině, včetně podmínek funkčního využití v plochách dle regulativů funkčních
ploch,

stanovenou koncepcí rozvoje území,

stanovením odůvodněných ploch přestavby,

stanovením prostorových regulativů pro jednotlivé plochy dle typu funkčního využití nebo
konkrétně pro jmenované plochy,

etapizací,

stanovením podmínek pro rozvoj sídelní struktury vymezením a posílením profilu veřejných
prostranství a přístupových komunikací vymezenými plochami veřejných prostranství a
plochami funkčního využití.
Požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území
Hodnoty urbanistické:

kompaktní zastavěné území,

dochovaná sídelní struktura, jedinečné jádrové oblasti sídel,

veřejná prostranství,

dochovaná cestní síť,

pohledová scenérie Řehenic, linie horizontu, která chrání sídla Barochov a Malešín,

nízkopodlažní zástavba

plochy bydlení, občanské vybavenosti a rekreace

plochy a koridory infrastruktury
Územní plán je vytvářen na platformě předchozí ÚPD obce a reálného stavu v území.
Ochrana architektonických a urbanistických hodnot v území je zajištěna uvážlivým vymezením
ploch s rozdílným způsobem využití a nastavením funkčních i prostorových regulativů využití ploch.
Územní plán respektuje zákonné hodnoty v území, které představují evidované nemovité kulturní
památky - tvrz Božešice a zájezdní hostinec v Křiváčku.
Na podkladě průzkumů a rozborů jsou v území vymezeny hodnotné stavby, jejichž ochrana a
zachování je územním plánem požadována s ohledem na jejich hodnotu coby jedinečného
dokladu stavební kultury minulosti.
Tabulka 1 Přehled lokálně významných staveb
číslo
1
2
3
4
5
6
objekt
bývalý poplužní dvůr Dařbož
kaple v Řehenicích
můstek v Babicích
budova obecního úřadu v Křiváčku
bývalá cihelna ve Vavřeticích
usedlost Gabrhele
10
7
8
9
statek Nový Dvůr
vodní stupeň na Mokřanském potoce
boží muka v Babicích a v Barochově
Urbanisticky hodnotná jádra sídel s dochovanou historickou strukturou se kryjí s vymezením ploch
BV, kde je vyžadován při stavebních intervencích zvýšený ohled na dochovaný charakter zástavby
v rovině prostorového členění (podlažnost, sklon střechy, orientace štítu) a vzhledem
k materiálovému výrazu, případně barevnosti.
Veřejná prostranství jsou ve stabilizovaných lokalitách vymezena funkčními plochami PV.
V navazujících rozvojových plochách je vymezení ploch veřejného prostoru podmínkou pro změnu
využití území.
Plochy veřejných prostranství jsou v území rozloženy v návaznosti na vedení komunikací. Prostor
komunikací je v mnoha případech nedostatečný a územní plán vymezuje jeho rozšíření. Veřejná
prostranství jsou v některých případech vymezena v rámci veřejně prospěšných staveb.
Chráněny jsou dochované soubory historických staveb s požadavkem na respektování stávajících
podmínek urbanistické kompozice a dochované hierarchie urbanistických vazeb v území.
Územní plán zachovává funkční, prostorové, dopravní a technické vazby včetně aplikace prvků
ochrany přírody a krajiny. Výjimku představuje koridor VRT železnice, který v případě vedení po
terénu znamená zásah do hodnot přírodního rázu a ve složce kulturních hodnot znamená narušení
cestní sítě, potenciální vliv na rozvoj nebo hodnotu ploch bydlení a novou stavební dominantu
v území.
Požadavky na ochranu nezastavěného území
Nezastavěné území Řehenic je charakteristické pahorkatinným až vrchovinným reliéfem, velkou
rozlohou lesů a extenzivně obhospodařovaných zemědělských pozemků a drobnými přirozeně
tekoucími potoky. Ve východní části území jsou významným prvkem křovinaté meze, které vhodně
rozdělují plochy luk a pastvin a jsou zde trvale udržovány. Území je vymezeno okolními vrchy a
zalesněnými hřbety - na severu dominantními vrchy Vlková a Nespery, na jihu pak Starým vrchem
a hřbetem pokračujícím od něj na západ. V důsledku morfologie terénu působí jižní polovina území
polootevřeným až otevřeným dojmem, místy se zde vhodně uplatňují stromořadí, která nejen člení
rozlehlé zemědělské plochy, ale také zpestřují krajinu a zvýrazňují vedení cest a spojnic
jednotlivých sídel. V severo-jižním směru je území vymezeno údolími drobných vodních toků – na
západě Kamenického potoka, na východě Křivoveského a zejména Mokřanského potoka. V takto
utvářené krajině jsou umístěna malá a izolovaná sídla, často s dominujícím využitím pro rekreaci.
Kromě vedení VVN ve směru Čakovice – Dařbož – Gabrhele zde nejsou žádné plošně nebo
výškově výrazné stavby (nicméně plošně výrazné antropogenní prvky zde jsou, jde o běžnou
převážně pahorkatinnou lesozemědělskou krajinu s rozlehlými zemědělskými plochami orné půdy,
luk a pastvin).
Uvedené prvky nezastavěného území jsou chráněny především tím, že jsou v daných plochách
stabilizovány (relativně) přírodní plochy odpovídající charakteru nezastavěného území, tedy plochy
lesní (NL), přírodní (NP), smíšené (NS), zemědělské (NZ) a vodní a vodohospodářské (W). Přitom
ale plochy zemědělské (NZ) v sobě zahrnují jak relativně přírodní travní porosty luk a pastvin, tak
plochy orné půdy zcela bez přírodního (ekologicko-stabilizačního) potenciálu.
V nezastavěném území je povoleno umisťování veškerých staveb, zařízení a jiných opatření podle
§ 18 odst. 5 stavebního zákona, s výjimkou trvalých oplocení zemědělských a lesních pozemků
(možné jsou pouze ohrady pro pastvu hospodářských zvířat).
Výrazným zásahem do podoby a vazeb v nezastavěném území by bylo vymezení koridoru
železniční tratě č. 220 Praha – Bystřice u Benešova, jenž je veden prakticky středem území ve
směru severo-jižním, a to v případě realizace záměru na terénu. V takovém případě by došlo
především k zásadnímu dotčení prostupnosti krajiny a obrazu krajiny, která je dosud téměř bez
výrazných antropogenních prvků, a bylo by také ztíženo obhospodařování zemědělských
pozemků. Koridor je přebírán z nadřazené ÚPD (tj. ZÚR Středočeského kraje), jde tedy o povinně
přebíraný „záměr“. Koridor je oproti vymezení v ZÚR podstatně zúžen (ze 600 m na 100 m), ale
11
vzhledem k rozdílům v technickém řešení dle ZÚR (v řešeném území převážně navržen tunel) a
dle aktuálně zpracované územně technické studie (naopak převážně navrženo vedení po terénu)
vymezuje územní plán koridor v celé délce procházející řešeným územím, avšak bez specifikace
technického řešení.
V nezastavěném území je dále podporováno zachování a rozvoj doprovodné zeleně cest, což je
výrazný prvek zejména v jižní polovině zájmového území. Vymezení skladebných částí ÚSES,
jakožto překryvné funkce nad plochami rozdílného způsobu využití, je prakticky pouze
zdůrazněním některých přírodních prvků v krajině, které je bezpodmínečně potřeba zachovat a
rozvíjet. Územní plán za tímto účelem stanoví „regulativy“ přímo pro plochy ÚSES. Jelikož ÚSES
je pouze překryvnou funkcí, je třeba tyto „regulativy“ vnímat jako zpřesnění podmínek využití
daných ploch rozdílného způsobu využití, nad kterými je ÚSES vymezen. Při vymezení ÚSES byly
samozřejmě přednostně sledovány (relativně) přírodní plochy, které plní nebo mohou plnit funkci
ÚSES bez zásadních změn, k rozporu mezi „regulativy ÚSES“ a regulativy ploch rozdílného
způsobu využití tedy nedochází.
2c
Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů
Územní plán Řehenic byl zpracován po obsahové stránce, formální stránce a postupem podle
zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a
jeho prováděcích předpisů – vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně
plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhl. č. 458/2012
Sb., a vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších
předpisů.
Soulad s úkoly a cíli územního plánování jak je definuje stavební zákon, je popsán v předchozí
kapitole.
Názvosloví a význam ploch s rozdílným způsobem využití je navrženo v souladu s vyhláškou č.
501/2006 Sb., přičemž podrobnější vymezení nad rámec vyhlášky je uplatněno u těchto ploch:
 bydlení
 rekreace
 občanské vybavenosti
 veřejných prostranství
 smíšené obytné
 dopravní infrastruktury
 výroby a skladování
 zeleně
Zpracování územně plánovací dokumentace je podle stavebního zákona vybranou činností ve
výstavbě, tudíž územní plán byl zpracován k tomu oprávněnou osobou.
2d
Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky
dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě
s výsledkem řešení rozporů
Při zpracování územního plánu byly brány v úvahu hodnoty území a limity využití území,
prostřednictvím kterých se do území promítají některé požadavky a omezení ze zvláštních
právních předpisů či z rozhodnutí vydaných na základě zvláštních právních předpisů. Ke střetům s
požadavky některých zvláštních právních předpisů dochází v případech, kdy to vyplývá z podstaty
věci a kdy jsou požadavky různých zvláštních předpisů vzájemně protichůdné.
Při vymezení zastavitelných ploch přirozeně dochází ke střetu s požadavky zákona č. 334/1992
Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 13/1994
Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Rozvoj obce se
odehrává z velké části na plochách zemědělské půdy, přitom se nejvíc dotýká vysoce bonitních
půd II. třídy ochrany. Rozsah záborů je dán nejvíce záměry převzatými z předchozí ÚPD obce
(které již prošly v minulosti schvalovacím procesem, pravděpodobně za účasti orgánu ochrany
12
ZPF) a dále nezbytným převzetím požadavků nadřazené ÚPD, tj. ZÚR Středočeského kraje. Zábor
zemědělských půd nad rámec těchto přebíraných požadavků je minimální a jde buďto o žádosti
vlastníků pozemků nebo o návrh zpracovatele územního plánu (vymezení ploch přestaveb,
veřejných prostranství a ploch ochranné a izolační zeleně). Podrobné vyhodnocení územního
plánu z hlediska záboru ZPF a zdůvodnění navrženého řešení je obsaženo v kap. 10 Odůvodnění.
Navržené rozvojové plochy až na jednu výjimku nezasahují přímo do ploch lesa. Výrazné dotčení
lesních porostů představuje koridor železniční tratě č. 220 Praha – Bystřice u Benešova (Z37-DZma), který je přebírán z nadřazené ZÚR Středočeského kraje. Územní plán dále vymezuje některé
zastavitelné plochy v tzv. ochranném pásmu lesa (tj. ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa), přitom
stanoví, že objekty lze v daných plochách umisťovat nejblíže 25 m a oplocení nejblíže 10 m od
okraje lesa a obojí je vázáno na předchozí souhlas příslušného orgánu státní správy lesů podle
zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů.
Mezi požadavky ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů, patří především zachování obecně chráněných částí přírody a krajiny (VKP ze zákona,
skladebných částí ÚSES, rázu krajiny) a prostupnosti krajiny, zvláště chráněných částí přírody a
krajiny, lokalit soustavy Natura 2000 a lokalit výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin.
Při plánování rozvoje dochází pouze ke střetům s obecnou ochranou přírody a krajiny, kdy některé
rozvojové plochy zasahují do VKP ze zákona, ovlivní krajinný ráz území a také prostupnost území.
Jedná se hlavně o koridor železniční tratě č. 220 Praha – Bystřice u Benešova, který by
představoval ovlivnění v případě následné realizace vlastní stavby na terénu, a dále velké
rozvojové plochy bydlení v Dařboži. Na druhé straně navrhuje územní plán také některá opatření,
která podporují zachování obecně chráněných částí přírody a krajiny (vymezení ÚSES, návrh
doprovodné zeleně ad.). Zvláště chráněných částí přírody se rozvojové plochy přímo nedotýkají.
Ani lokality soustavy Natura 2000 nemohou být přímo dotčeny, ale mohou být v důsledku
vymezení návrhových ploch dotčeny nepřímo (způsob likvidace splaškových vod ze zastavitelných
ploch). Pro tento účel bylo vypracováno vyhodnocení vlivů územního plánu na území soustavy
Natura 2000, jehož výsledek je zmíněn v kap. 3 – 5 Odůvodnění. Lokality výskytu zvláště
chráněných druhů živočichů a rostlin jsou vázány na plochy v nezastavěném území, tyto lokality
nejsou návrhem rozvojových ploch dotčeny, jsou zde stabilizovány stávající (relativně) přírodní
funkce.
V zájmovém území se nacházejí prvky chráněné podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, a to ložisko vyhrazeného nerostu a zasahují
sem 3 chráněná ložisková území (CHLÚ). V ploše vymezeného ložiska jsou stabilizovány plochy
lesní (NL) a v rámci CHLÚ je vymezena jedna rozvojová plocha bez strategického významu pro
doplnění zástavby v Gabrhelích (Z32-SV-ma), čímž nedochází ke ztížení případného budoucího
využití ložiska, a dále koridor železniční tratě č. 220 Praha - Bystřice u Benešova, který je
strategickým záměrem povinně přebíraným ze ZÚR.
Územní plán zohledňuje požadavky vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví, ve znění pozdějších předpisů, i z nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací, když využití ploch bydlení a smíšených obytných v blízkosti
významnějších silničních tahů (II/603 a III/6032) a koridoru železnice podmiňuje splněním
hygienických limitů hluku z dopravy.
Požadavky vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a
jeho prováděcích vyhlášek a ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění
pozdějších předpisů, se v územním plánu projevují zejména návrhem zajištění zdrojů pitné vody a
návrhem likvidace splaškových vod. Řešeného území se netýká stanovené záplavové území ani
vymezená aktivní zóna záplavového území Sázavy (viz dále kap. 6.a.4), územní plán tudíž
nenavrhuje žádná cílená protipovodňová opatření. Nicméně již stabilizace lesních ploch a dalších
přírodě blízkých ploch v nezastavěném území (zejm. NP - ploch přírodních ve vazbě na průběh
vodních toků) má bezpochyby příznivý efekt pro zajištění přirozené retence. V souladu
s požadavky vodního zákona je dále navržen způsob nakládání se srážkovými vodami v rámci
jednotlivých zastavitelných ploch.
13
Ve výkresové části územního plánu jsou zakreslena ochranná pásma technické a dopravní
infrastruktury vyplývající ze zvláštních předpisů.
V souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění
pozdějších předpisů, byly vyhodnoceny vlivy územního plánu na životní prostředí (SEA). Závěry
vyhodnocení a zapracování podmínek vzešlých z vyhodnocení je uvedeno v kap. 4 a 5
Odůvodnění.
Zohlednění stanovisek dotčených orgánů státní správy a výsledek případného řešení rozporů bude
doplněn po společném jednání a případně v dalších fázích přípravy a projednání územního plánu.
3 Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
obsahující základní informace o výsledcích tohoto
vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí
Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území (URÚ), obsahující též vyhodnocení
SEA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí) a vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura 2000,
je samostatnou dokumentací, zpracovávanou souběžně s pořízením územního plánu. V rámci
vyhodnocení URÚ je hodnocena vyváženost územních podmínek pro příznivé životní prostředí,
pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, přičemž vyváženost je
nutné vztahovat a hodnotit s ohledem na charakter řešeného území.
Z provedeného vyhodnocení vlivů na životní prostředí (vč. vlivů na území soustavy Natura 2000) a
následného vyhodnocení vlivů na všechny tři pilíře udržitelného rozvoje a jejich vzájemné poměry
(vyváženost) vyplývá následující:
-
-
-
-
navržený rozvoj je značně naddimenzovaný, což je dáno respektováním požadavku na
převzetí rozvojových ploch z předchozí ÚPD obce, a neodpovídá ani dlouhodobému
demografickému vývoji v tomto území, ani charakteru území (to je do velké míry využíváno
rekreačně a v zachování přírodních hodnot a jejich využití pro rekreaci je potenciál území),
v rámci samotného rozvoje sociálně-ekonomických podmínek v území jsou patrné disparity
– rozsáhlému rozvoji zastavitelných ploch bydlení plně neodpovídá návrh řešení technické
infrastruktury, obzvláště vodohospodářské (tato bude limitující pro rozvoj),
navržený rozvoj je nevyvážený, když vytváří územní předpoklady pro zajištění příznivějších
sociálně-ekonomických podmínek, které výrazně přetvářejí přírodní prostředí a z rozsahu
rozvojových ploch je zřejmá výrazná převaha nad zájmem zachování příznivého životního
prostředí území (zejm. ovlivnění krajiny, zemědělských půd a povrchových i podzemních
vod),
územní plán se kromě vyššího zabydlení území snaží o zlepšení socio-ekonomických
podmínek určitým zlepšením nabídky občanského vybavení, nicméně jevy limitující
ekonomický rozvoj území leží z velké části mimo toto území a nejsou ovlivnitelné územním
plánem (zaměstnanost vázaná na větší sídla; vyšší občanská vybavenost, než základní, ve
větších sídlech).
Zásadním bodem z hlediska vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území je rozsah
navrženého rozvoje, který vyplývá z de facto plošného převzetí zastavitelných ploch z předchozí
ÚPD obce. V regulaci tohoto rozvoje je cesta, jak zajistit vyvážený rozvoj území.
4 Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního
zákona
Bude doplněno po společném jednání o návrhu ÚP Řehenic a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný
rozvoj území.
14
5 Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50
odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením
závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo
podmínky zohledněny nebyly
Bude doplněno po společném jednání o návrhu ÚP Řehenic a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný
rozvoj území.
6 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané
varianty
6.a.1 Zdůvodnění urbanistické koncepce
Zdůvodnění urbanistické koncepce
Urbanistická koncepce územního plánu vychází ze stávajících podmínek v území. Rozvoj sídla
bude pokračovat v nastaveném kursu rozvoje dominantní složky využití území pro bydlení a
rekreaci. Koncepce rozvoje předpokládá posílení a stabilizaci tohoto využití za předpokladu
budování sítí technické infrastruktury, zejména kanalizace.
Urbanistická koncepce respektuje pozici sídla v krajině a historické souvislosti, s ohledem na
kritéria rozvoje území, jak jsou uvedená v koncepci rozvoje obce v kapitole 1b výroku.
Cílem urbanistické koncepce je snaha podpořit a zachovat stávající kvalitní a hodnotné prvky
urbanistické struktury sídel. Dále rozvíjet obec podle reálných možností území při respektování
limitů území a vyváženého poměru hospodářské, sociální a přírodní složky života v území.
Koncepce rozvoje přebírá požadavky vyplývající ze ZÚR Středočeského kraje. Zvýšená míra
navrhované urbanizace území vyplývá mj. z faktu, že řešené území je součástí rozvojové oblasti
republikového významu OB1 – Praha. Záměr ZÚR na výstavbu vysokorychlostní tratě v daném
koridoru je ve zpřesněné podobě zapracován jako vstupní informace pro řešení rozvoje území.
Rozsah navržených rozvojových ploch, kdy územní plán prakticky bezvýhradně přebírá rozvojové
plochy z předchozí ÚPD obce, je dán požadavkem obce s ohledem na § 102 stavebního zákona.
Rozvoj území odpovídá předpokladu, že území bude tvořit rezidenční zázemí pro obyvatele, kteří
budou vyjíždět za prací do Prahy, Benešova nebo jiných center.
Zdůvodnění s ohledem na urbanistickou strukturu
V území se vyskytují dvě hlavní stavební vrstvy. Jedná se o struktury tradičních venkovských
stavení včetně hospodářského zázemí, nebo objektů, které tomuto účelu sloužily a novější formy
bydlení v rodinných domech. Této struktuře odpovídá vymezení ploch BV versus BI. Plochy BV
jsou v území vymezeny na překryvu s historickými jádry obcí. V plochách BV platí specifické
podmínky na prostorovou regulaci. Dochovaná urbanistická struktura jádrových ploch jednotlivých
sídel bude chráněna s ohledem na jedinečné kvality prostorového členění těchto sídel ve vztahu
k veřejnému prostoru a ve vztahu jednotlivých privátních prostorů mezi sebou navzájem.
Požadavek na dodržení obvyklého tvarosloví, hmotové řešení, případně materiálového řešení a
barevnosti je kladen s ohledem na §18 odst. 4 stavebního zákona a s ohledem na zachování
pohledových scenérií a ochranu krajinného rázu.
Specifickou podobu zástavby představuje zčásti realizovaný záměr zástavby řadovými domy
v Dařboži. Tato forma zástavby je v území netypická a rušivá. Územní plán respektuje řadové
domy v této specifické ploše stávajícího bydlení a na základě projednaného záměru také v
návrhové ploše Z11-BI-ba. V ostatních zastavitelných plochách a v plochách zastavěného území
není využití pro bydlení v řadových domech přípustné.
Rozvoj území je vymezen nově navrženými plochami. Rozvojové plochy jsou vymezovány
v návaznosti na zastavěné území (výjimkou je plocha Z27-BI-ba přebíraná z předchozí ÚPD obce).
15
Poslední vrstvou ve stávající struktuře osídlení jsou částečně realizované projekty domů pro
rodinné bydlení, které výrazně rozšiřují zastavitelné plochy směrem do krajiny, ven z původních
drobných sídel (Dařbož, Křiváček). Tato vlna výstavby je brzděna ve fázi stavební připravenosti
poklesem poptávky po stavění a absencí inženýrských sítí, vodovodu a kanalizace.
Zásady urbanistické koncepce
Zásady urbanistické koncepce představují základní principy rozhodování při tvorbě urbanistického
řešení územního plánu. Principy, zásady urbanistické koncepce se promítají do vymezení
jednotlivých funkčních ploch a do podoby regulativů funkčních ploch a představují skrytý
mechanismus tvorby územního plánu. Zásady urbanistické koncepce jsou podkladem pro
stanovení podmínek využití území.
Mezi zásady urbanistické koncepce patří:
-
zastavitelné plochy jsou vymezovány tak, aby vhodně doplňovaly zastavěné území a
společně vytvářely kompaktní, logický urbanistický celek,
-
respektování stávající sídelní struktury,
-
ochrana a rozvoj stávajících urbanistických hodnot, včetně hodnot jak jsou definovány
v kapitole 2b
-
jádrové plochy sídel a jejich urbanistická struktura a forma se nemění. Požaduje se
zachování charakteru zástavby z hlediska architektonických forem, tvaru a sklonu střech
a použití charakteristických stavebních technologií, materiálů a barevnosti,
-
podmínkou rozvoje ploch s nevyhovující nebo chybějící technickou infrastrukturou
(dopravní napojení, likvidace splaškových vod apod.) vymezuje návrh územního plánu
podmínku realizace nutné infrastruktury před realizací samotné plochy,
-
u návrhových ploch s rozsahem nad 2 hektary je vždy požadováno zpřesnění zástavby
konkrétní rozvojové plochy územní studií nebo dohodou o parcelaci. Cílem zpracování
územní studie je zejména vymezení veřejného prostranství a komunikačního systému,
-
pro každé 2 ha rozvojových obytných ploch platí podmínka vymezení souvisejícího
veřejného prostranství min. 1000m2 dle vyhlášky 501/2006 Sb. Do těchto ploch veřejných
prostranství se nezapočítávají komunikace.
-
některé nevyužité plochy předchozí ÚPD obce, které jsou v konfliktu s urbanistickou
koncepcí, jsou v souladu se zadáním lokálně omezeny,
- rozvoj kolem zemědělského areálu v Dařboži směrem k lesu
- vlastní areál Dařbož je navržen jako plocha pro bydlení
- plocha Z7-BI-ba není převzatá v celém rozsahu
-
územní plán akceptuje stávající zařízení i další krajské záměry na rozvoji technické a
drážní infrastruktury.
Nástroje urbanistické koncepce
Nástroje urbanistické koncepce utvářejí podle stavebního zákona a souvisejících předpisů
procesní podmínky, pravidla implementace koncepce územního plánu do praxe.
Mezi nástroje urbanistické koncepce patří:
-
vymezení ploch s rozdílným funkčním využitím,
-
definice regulativů funkčních ploch, podmínky využití území
-
vymezení hranice zastavěného území,
-
etapizace, přednostní využití ploch rozvoje v polohách navazujících na zastavěné území,
-
vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření,
-
zapracování a zobrazení limitů využití území,
16
-
definice specifických funkčních ploch a ploch určených na územní studii, nebo k dohodě o
parcelaci
Zdůvodnění řešení podle jednotlivých sídel
Zadání neobsahovalo požadavek na zpracování variant, proto byl návrh územního plánu
zpracován v jediné variantě.
Celková výměra rozvojových ploch (vč. ploch veřejných prostranství a koridoru železnice
přebíraného ze ZÚR) je cca 90 ha, což odpovídá rozsahu aktuálně zastavěného území. Velký
rozsah navržených rozvojových ploch odpovídá požadavku obce na zachování ploch vymezených
předchozím územním plánem, který je dán obavou z vymáhání náhrad za změny v území.
Rozvojové plochy, které nenavazují na zastavěné území, jsou přibrzděny etapizací. Plochy
s nevyhovujícími přístupovými podmínkami jsou podmíněny zkapacitněním komunikací a
rozšířením veřejného prostoru nebo realizací nutné technické infrastruktury.
Dařbož
Hlavní komunikace, která přetíná sídlo od západu na východ mezi Čakovicemi a Babicemi bude
s narůstající urbanizací měnit charakter na ulici v intravilánu s přímým napojením navazujících
parcel. Zklidnění dopravy bude podporovat navazující zástavba napojením chodníků, podélných
parkovacích stání, stromořadí. Alternativou je řešení s kruhovou křižovatkou v těžišti rozvoje
v návaznosti na vymezené plochy veřejných prostranství.
Komunikace bude obklopena plochami s možností smíšeného obytného využití a plochami
občanské vybavenosti. Rozvoj dál od komunikace v klidnějších polohách je vymezen pro bydlení.
Oproti platnému územnímu plánu je jako plocha bydlení vymezena také plocha bývalého
zemědělského areálu. Není přípustné rozvíjet plochy výroby v těžišti obytné lokality s dopravním
připojením přes stávající nebo vymezené plochy bydlení.
V sídle bude zachována a zdůrazněna novým rozvojem osa přístupové komunikace k bývalému
poplužnímu dvoru, a to jako plocha veřejného prostranství. Předprostor vlastního statku bude
chráněn vymezenou plochou veřejného prostranství.
Rozvoj Dařbože zahrnuje i převzatou plochu Z27-BI-ba. Plocha je naddimenzovaná, nenavazuje
na zastavěné území, postrádá dopravní napojení a možnost bezprostředního připojení na sítě
technické infrastruktury.
Babice
Sídlo na hlavní dopravní křižovatce silnic v území. Sídlo se rozvíjí o některé plochy navazující na
zastavěné území. Uvnitř sídla probíhá přestavba některých rekreačních objektů na trvalé bydlení.
Územní plán nevymezuje plochy přestavby pro bydlení vzhledem k tomu, že transformace území
na obytné je omezená stávajícími šířkovými profily komunikací a velikostí parcel.
Vavřetice
Sídlo s převzatými plochami rozvoje. Plochy jsou podmíněny etapizací, která postupuje logicky od
aktuálně zastavěného území při hlavní komunikaci v údolí, a vybudováním potřebné technické
infrastruktury. Celkově je rozvoj podmíněn rozšířením ploch veřejného prostranství, které jsou
nedostatečné již pro stávající využití.
Řehenice
Sídlo je na pohledově exponovaném místě na „terase“ na jihovýchodním svahu. Rozhodující
plochy rozvoje obce jsou vymezeny prostorově a pohledově oddělené poloze jako BI. Při stavební
činnosti ve vlastním jádru obce je nutné brát zvýšený ohled na lokální charakter zástavby a
krajinný ráz.
Křiváček
Vymezené plochy rozvoje představují v souladu s urbanistickou koncepcí zarovnání hranic sídla
mezi městským úřadem a požární zbrojnicí tak, aby sídlo tvořilo kompaktní útvar. Plochy rozvoje
kolem hlavní silnice představují potenciál pro rozvoj bydlení a drobných služeb.
17
Malešín
Vymezené plochy jsou podmíněny etapizací, která postupuje logicky od aktuálně zastavěného
území v jádru sídla. Rozvoj sídla představuje ekvivalent zastavěného území bez jakékoliv
vybavenosti nebo veřejné dopravy. Rozvoj sídla je nevhodný za stávajících podmínek, kdy existuje
v území záměr VRT, a nelze obhajovat polohu rozvoje jako odpovědně vymezenou, když zde
odpadá zdůvodnění bydlení jako bydlení v čistém přírodním prostředí.
Barochov
Rozvojové plochy představují v souladu s urbanistickou koncepcí zarovnání hranic sídla
s odůvodněním stavby kompaktního sídelního celku. Rozvojové plochy na severozápadě lze
odůvodnit přínosem pro místní infrastrukturu vzhledem k vymezené ploše veřejného prostranství a
k možnosti nového dopravního napojení jádra obce.
Další zdůvodnění navrženého řešení územního plánu je obsaženo v kap. 2 a 6.a.7.
6.a.2 Řešení požadavků civilní ochrany
Civilní ochrana v úseku územního plánování je zajišťována dle zákona č. 239/2000 Sb., o
integrovaném záchranném systému a jeho prováděcí vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a
provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se
uplatňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů
v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace.
Na základě stanoviska příslušného dotčeného orgánu musí být do územního plánu zapracovány
požadavky civilní ochrany dle § 20 vyhl. č. 380/2002 Sb., tj. vymezeny plochy pro potřeby:
-
ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní,
-
zón havarijního plánování,
-
ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události,
-
evakuace obyvatelstva a jeho ubytování,
-
skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci,
-
vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná
území obce,
-
záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých
účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události,
-
ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území,
-
nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.
Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní
Řešené území není ohroženo zvláštní povodní způsobenou protržením či havárií významného
vodního díla.
Zóny havarijního plánování
V současné době není v řešeném území vymezena zóna havarijního plánování podle zákona č.
59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ani zóna havarijního plánování vymezená Státním
úřadem pro jadernou bezpečnost.
Návrh míst sloužících improvizovanému ukrytí obyvatelstva
V řešeném území nejsou evidovány stálé úkryty. Improvizované úkryty (IÚ) se budují k ochraně
obyvatelstva ve kterékoliv vhodné budově či objektu. Pro výběr vyhovujících prostor
k improvizovanému ukrytí obyvatelstva lze využít části bytů, obytných domů, provozních a
výrobních objektů, škol, nemocnic. Nejvhodnější jsou stavby železobetonové nebo ocelové,
vhodné jsou i masivní cihelné nebo kamenné stavby s velkou únosností stropních konstrukcí
v suterénech. Proti samotnému úniku nebezpečných látek jsou nejvhodnější prostory ve vyšších
18
patrech budov, nejlépe na odvrácené straně budovy od směru místa výronu nebezpečné látky. Lze
doporučit, aby nově budované podsklepené objekty byly v zájmu majitelů domů řešeny tak, aby
vyhovovaly podmínkám kladeným na IÚ. Organizační ani technické zabezpečení budování IÚ není
úkolem územního plánu, ale je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci.
Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování
Evakuace se provádí dle zpracovaných povodňových nebo havarijních plánů. Přípravu a realizaci
nouzového ubytování zajišťují orgány obce ve spolupráci s HZS kraje. Způsob provádění
evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky č. 380/2000 Sb.
Organizační ani technické zabezpečení evakuace obyvatelstva není úkolem územního plánu, ale
je řešeno orgány města v jejich dokumentaci.
Plochy ke skladování materiálu civilní ochrany a k poskytnutí humanitární pomoci
Organizační ani technické zabezpečení skladování (výdeje) materiálu civilní ochrany a humanitární
pomoci není úkolem územního plánu, ale je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. Požadavek
na vymezení samostatných ploch pro tento účel příslušný dotčený orgán neuplatnil.
Ohrožení obyvatelstva z hlediska možné technologické havárie s únikem nebezpečných
látek
Systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná
nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek ukládá zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci
závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami, v platném znění. V současné
době se v zájmovém území nenachází objekty nebo zařízení spadající do skupiny A nebo B dle
zákona č. 59/2006 Sb.
Plochy pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo
snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události
Všeobecně vhodnými místy pro dekontaminaci osob jsou bazény, umývárny, sprchy a jiné. Pro
dekontaminaci věcných prostředků jsou vhodné zpevněné (nejlépe betonové) plochy napojené na
kanalizaci a vodovod s improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a
z druhé odjezd s přívodem vody nebo páry. Takovými místy jsou zejména velké garáže, myčky
vozidel, trolejbusové a vlakové vozovny, apod. Územní plán v této souvislosti nevymezuje zvláštní
plochy, neboť požadavek na jejich vymezení příslušný dotčený orgán neuplatnil.
Plochy vymezené k zajištění provozu požární technicky a odběrných míst pro zásobování
vodou k hašení požárů
Požární bezpečnost v řešeném území komplexně řeší HZS Středočeského kraje, územní odbor
Benešov. V obci Řehenice působí také jednotka sboru dobrovolných hasičů.
Jako zdroje požární vody jsou v obci určeny:

vodní nádrž v Řehenicích

rybník Barochov

rybník Babice (leží již mimo řešené území)
Z hlediska požární bezpečnosti staveb je nutno v zastavitelných územích respektovat požadavky
právních předpisů na úseku požární ochrany a souvisejících předpisů. Je potřeba zajistit
dosažitelnost a možnost případného požárního zásahu, zejména:
- zajištění příjezdových komunikací a nástupní plochy pro požární účely,
- zajištění dostatečného množství vody pro případný požární zásah a požadavků na odstupové
vzdálenosti.
Územní plán v této souvislosti nevymezuje zvláštní plochy ani nestanoví cílená opatření, neboť
požadavek na jejich vymezení příslušný dotčený orgán neuplatnil.
Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií
19
Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou bude zajišťováno pomocí cisteren ze zdroje
Pecerady a doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno
z obecních studní.
Problematiku zabezpečení nouzových zdrojů elektrické energie je možné řešit při vyhlášení
krizového stavu přes dodavatele nezbytných dodávek nebo zajištění zdrojů bez obsluhy ze skladů
Správy státních hmotných rezerv.
Řešení této problematiky není v rovině územního plánování.
Celkově pro potřeby CO není potřeba v rámci návrhu územního plánu vyčleňovat další speciální
plochy s jednoúčelovým využitím. Zmiňované plochy či místa mohou v plném rozsahu plnit funkce,
pro které jsou v územním plánu obce určeny (bydlení, výroba, občanská vybavenost, atd.).
Případné využití míst a objektů pro potřeby CO, které nejsou ve vlastnictví státu, se z hlediska
majetkoprávního řídí speciálními zákony (zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném
systému, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách apod.).
6.a.3 Doprava
Automobilová doprava
Řešené území leží na významné silnici II/603, která se napojuje v Nespekách - Městečku na silnici
I/3 směřující na Benešov a Tábor a v Jesenici na pražský okruh R1. Trasa je vedena prakticky
středem řešeného území a tvoří zároveň jediné dopravní spojení místních částí na severu s částmi
na jihu – není alternativní trasy pro automobily po místních komunikacích mezi Babicemi a
Řehenicemi. Řešené území je dále s okolními obcemi propojeno silnicemi III. třídy - III/6031 směr
Čakovice a III/6032 směr Pyšely.
Obrázek 2 Silniční síť (zdroj: ŘSD ČR)
Trasy uvedených silnic II. a III. třídy jsou ponechány ve stávajících polohách. Hlavním cílem
dopravní koncepce územního plánu je zvýšení kvality dopravní infrastruktury. V rámci návrhu
územního plánu jsou navrženy nové místní komunikace. Stávající komunikace lze modernizovat
ve stabilizovaných plochách dopravní infrastruktury silniční (DS) a plochách veřejných prostranství
(PV). Některé stavby s významem pro širší okolí jsou územním plánem vymezeny jako veřejně
prospěšné stavby (VPS). Mezi hlavní cíle vymezených dopravních staveb patří:
-
zlepšení dopravního propojení do rozvojových lokalit nebo v odůvodněných místech ve
stávající struktuře sídel (Vavřetice, Barochov)
nové dopravní připojení rozvojové plochy (Dařbož)
20
Navržený komunikační systém obce je řešen invariantně. Navržené komunikace rovněž řeší
některé dopravní závady, které byly zjištěny v rámci doplňujících P+R. Nové komunikace, příp.
úpravy stávajících, by měly tedy přispět i ke zvýšení bezpečnosti provozu:
Z10-PV-ba - MK-rozšíření uličního prostoru a připojení plochy Z12-BI-ba na silniční síť v Dařboži veřejný prostor je navržen z důvodu zajištění dostatečné šíře veřejného prostoru okolo pivovaru.
Z18-PV-ba - MK-rozšíření uličního prostoru ve Vavřeticích - jedná se o místní komunikaci
zajišťující obsluhu přilehlým plochám bydlení. Dále také tato komunikace umožní šířkově a
kapacitně vyhovující napojení Vavřetic na silnici II/603.
Z19-PV-ma - MK-rozšíření uličního prostoru a připojení ploch Z8-BI-ma, Z9-BI-ma, Z11-BI-ma,
Z10-BV-ma na silniční síť v Malešíně - jedná se o místní komunikaci zajišťující obsluhu přilehlým
návrhovým plochám bydlení. Dále také tato komunikace umožní šířkově a kapacitně vyhovující
napojení Malešína.
Z20-PV-ma - MK-rozšíření uličního prostoru a připojení ploch Z27-SV-ma, Z35-SV-ma, Z13-BV-ma
- jedná se o místní komunikaci zajišťující obsluhu přilehlým návrhovým plochám bydlení. Dále také
tato komunikace umožní šířkově a kapacitně vyhovující napojení Barochova.
Z21-PV-ba - MK-rozšíření uličního prostoru a připojení ploch Z9-BI-ba, Z26-BI-ba, Z12-BI-ba, P1SV-ba na silniční síť v Dařboži - jedná se o místní komunikaci zajišťující obsluhu přilehlým
návrhovým plochám bydlení. Dále také tato komunikace umožní šířkově a kapacitně vyhovující
napojení Dařbože.
Z21-PV-ma - MK-rozšíření uličního prostoru a připojení plochy Z14-BV-ma silniční síť v Barochově
- jedná se o místní komunikaci zajišťující obsluhu přilehlým návrhovým plochám bydlení.
Z22-PV-ba - MK-rozšíření uličního prostoru a připojení ploch Z1-BI-ba, Z2-BI-ba, silniční síť ve
Vavřeticích - jedná se o místní komunikaci zajišťující obsluhu přilehlým návrhovým plochám
bydlení. Dále také tato komunikace umožní šířkově a kapacitně vyhovující napojení Vavřetic na
silnici II/603.
Z30-PV-ba - MK-rozšíření uličního prostoru a připojení ploch Z28-BI-ba, Z29-RI-ba, silniční síť ve
Vavřeticích - jedná se o místní komunikaci zajišťující obsluhu přilehlým návrhovým plochám
bydlení. Dále také tato komunikace umožní šířkově a kapacitně vyhovující napojení Vavřetic na
silnici II/603.
Z34-PV-ma - Rozšíření veřejného prostoru a připojení ploch Z23-SV-ma, Z24-SV-ma, Z7-BI-ma na
silniční síť v Křiváčku - jedná se o rozšíření veřejného prostoru v návaznosti na silnici II/603.
Z32-DS-ba - MK v Dařboři k návrhové ploše Z27-BI-ba - jedná se o směrově upravenou místní
komunikaci umožňující obsluhu návrhové plochy bydlení.
Územní plán dále navrhuje úpravu křižovatky II/603 a III/6032 na okružní, a to bez územního
nároku (v rámci stávající plochy veřejného prostranství - PV). Důvodem návrhu je zajištění
plynulosti dopravy i v době dopravní špičky, kdy je problematické se na silnici II/603 od Dařbože
připojit.
V rámci návrhu územního plánu není z hlediska silniční dopravy řešeno:
-
nové trasování komunikací dotčených výstavbou koridoru VRT (vzhledem k nejasnému
horizontu dokončení stavby a zejména nespecifikovanému technickému řešení stavby),
-
propojení nerozvíjených lokalit (Dolský Mlýn a Řehenice).
Dle doplňujících P+R byly dále zjištěny následující dopravní závady, které však nelze řešit
vymezením funkční plochy na úrovni územního plánu:
-
úprava křižovatky II/603 a místní komunikace naproti obchodu – komplikované sklonové
poměry, úprava by byla možná pouze za cenu demolic a záboru pozemků, vzhledem
k intenzitě provozu nebylo řešení této dopravní závady považováno za prioritu.
-
úprava křižovatky II/603 a místní komunikace vedoucí z Křiváčku do Barochova a
Malešína, z předchozí ÚPD obce je přebírána plocha občanského vybavení (OS), která
21
znemožňuje nakolmení křižovatek. Z hlediska dopravního se jedná o nevhodné řešení
napojení na silnici II/603. Nicméně křižovatka se nachází v uzavřené obci, kde je rychlost
jízdy omezena na 50 km/h a intenzita dopravy zejména na bočních vjezdech není vysoká –
jde o slepě ukončené komunikace, které dopravně napojují přilehlá sídla na II/603.
Vzhledem k umístění zastavěných a zastavitelných ploch není možné alternativní řešení
tohoto dopravního problému (demolice, újmy, možné kompenzace). Nízká intenzita
dopravy však žádné razantní opatření nevyžaduje.
-
vedení silnice II/603 centrální částí obce Babice – nevhodné řešení průtahu silnice II/603
místní částí Babice je nutné řešit dopravně inženýrským opatřením a staveními úpravami, a
to zejména s ohledem na zvýšení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu.
Vzhledem k zastavěnosti území a konfiguraci terénu není navržen obchvat místní části
Babice, který by odvedl dopravu mimo zastavěné území. Řešení obchvatu by zřejmě
vyžadovalo i tunelové řešení, což je nereálné z hlediska finančního.
-
chybějící střední propojení v rámci stávající zástavby na jihovýchodě Babic - dle informací
z katastru nemovitostí jsou vlastnická práva ke komunikaci rovnoměrně rozdělena mezi
vlastníky přilehlých pozemků, z tohoto důvodu není potřeba propojení dále řešit. Na řešení
tohoto propojení nebyl ani vznesen požadavek ze strany obce nebo obyvatel.
-
dopravní propojení chatové oblasti Papírna s Dolským Mlýnem - je ponecháno ve
stávajícím stavu (pouze místně lze v úsecích po 200 m doplnit výhybny umožňující
bezpečný průjezd vozidel v opačných směrech).
Veřejnou dopravní infrastrukturu lze realizovat v plochách nezastavěného území jako podmínečně
přípustné stavby.
Rozvojové plochy, resp. plochy přestavby navržené v rámci územního plánu jsou v dopravním
řešení napojeny jedním nebo více body na stávající komunikační síť. Volba místa napojení je
provedena s ohledem na parametry stávajících komunikací – umístění křižovatek, směrové
poměry a dále s ohledem na stávající zástavbu a sklonové poměry v území. Počet napojovacích
bodů je odvozen z velikosti jednotlivých ploch a možností napojení na stávající komunikace.
Napojovací body jsou řešeny ze stávajících či navržených komunikací, přičemž stávající
komunikace nemusí být v odpovídajícím stavebně-technickém stavu pro zvýšení dopravních zátěží
– komunikace bude rekonstruována bez nároku na zábory okolních pozemků. Předpokládá se
posouzení úprav stávajících komunikací v rámci investičního záměru.
V rámci dopravního výkresu není řešen tvar křižovatek, který bude prověřen až v podrobnějších
územních studiích na základě dopravně inženýrského posouzení. V rozvojových plochách také
není až na výjimky řešen základní komunikační skelet, který bude rovněž předmětem dopravně
urbanistických studií jednotlivých ploch. Zakreslení konkrétních návrhů komunikačního systému do
této dokumentace by bylo při navazujících podrobnějších studiích zavádějící a omezující.
Obecně lze říci, že se bude jednat převážně o obslužné místní komunikace, a to obousměrné či
jednosměrné, navrhované na 30 km/h. Dle normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací
se bude jednat o komunikace funkční skupiny „C“, případně „D1“. Návrh komunikace v kategorii D1
vyžaduje vybavení a prostorové uspořádání dle požadavků TP 103 Navrhování obytných a pěších
zón. Při návrhu uličního prostoru musí být dodrženy základní požadavky na šířkové uspořádání,
které vychází z požadavku vyhlášky 501/2006 Sb. „Vyhláška o obecných požadavcích na
využívání území“, zejména § 22 – Pozemky veřejných prostranství.
Pěší doprava
Řešeným územím prochází modře a červě značená turistická trasa. Modrá trasa prochází řešeným
územím ze severu na jih. Začíná v Ládví, pokračuje přes Ládeves, do řešeného území vstupuje
v Babicích, a pokračuje přes Gabrhele a místní část Doly, kde řešené území opouští, a dále
pokračuje na Nespeky. Červeně značená turistická trasa probíhá mezi Zbořeným Kostelcem a
Nespeky a do řešeného území vstupuje pouze velmi okrajově.
22
Pěší doprava je poměrně významná na krátké vzdálenosti a v řešených obcích je tedy hojně
využívána. Nejintenzivnější pěší trasy jsou v blízkosti zastávek autobusů a u významných cílů cest
– úřad, restaurace. V rámci územního plánu je systém pěších cest zachován.
Pěší trasy jsou součástí nových komunikací, které jsou navrhovány jako obecní a jsou vedeny v
zastavěném území. Nové rozvojové plochy, které nemají stanoven systém obslužných komunikací,
nejsou řešeny ani z hlediska pěší dopravy. Předpokládá se, že uliční prostor bude doplněn
chodníky. V rozvojových plochách, které sousedí s otevřenou krajinou, budou v podrobnějších
prověřovacích dokumentacích navrženy průchody ze zastavěné části do volné krajiny. Tyto pěší
cesty budou určeny pro místní obyvatele, aby byla zajištěna možnost rekreačních procházek.
Cyklistická doprava
Řešeným územím prochází cyklotrasa č. 0030 Senohraby - Nespeky, která je vedena po silnici
III/6031 místní částí Doly. Jedná se o propojovací trasu, která má místní charakter. Podél Sázavy
je řešeným územím vedena cyklotrasa č.19, která představuje jednu z páteřních cyklotras ve
Středočeském kraji. Je vedena ze Zruče nad Sázavou a je ukončena Davli. Vedení obou cyklotras
je v řešeném území nevýznamné, nejsou zde řešena žádná zařízení pro cyklisty ani zde nejsou
přírodní či jiné památky, které by mohly být cílem cyklistů. Místní cyklistická doprava může být bez
problémů provozována zejména po místních komunikacích a zčásti i silnicích III. třídy. Využití
silnice II/603 je problematické z důvodu vysoké intenzity motorové dopravy.
Hromadná doprava
V obci Řehenice není provozována městská hromadná doprava, dopravní obsluha je zajištěna
linkami meziměstské dopravy, většinou s vazbou na Prahu. Linky meziměstské autobusové
dopravy mají v řešeném území několik zastávek a tím zajišťují i cíle obecní dopravy. Systém
hromadné dopravy v obci a mezi sídly bude nadále zajišťován zejména autobusy, které mají
zastávky v řešeném území stabilizovány. Dopravní obsluha hromadnou dopravou je současném
stavu zajištěna ve všech místních částech, část linek je zařazena do systému Pražské integrované
dopravy. V rámci územního plánu není navržena změna systému dopravní obsluhy. V území
nejsou navrženy nové plochy určené převážně pro hromadnou dopravu. Není ani navržena
obsluha autobusovou dopravou v nových rozvojových plochách, neboť jejich rozloha a funkce
nesplňuje požadavky na dopravní obsluhu hromadnou dopravou (malý počet potencionálních
cestujících). Pokud přeci jenom budou některé oblasti atraktivní z hlediska obsluhy hromadnou
dopravou, pak navržené plochy pro dopravní napojení rozvojových ploch umožňují vedení
autobusové dopravy.
Železniční doprava
V řešeném území není aktuálně železniční doprava zastoupena. Nejbližší železniční zastávka je v
Poříčí nad Sázavou. Pro dopravu do Prahy či Benešova je využívána zastávka Pyšely na trati
Praha – Benešov.
Ze ZÚR Středočeského kraje je do územního plánu převeden koridor vysokorychlostní trati č. 220
Praha – Bystřice u Benešova (Z37-DZ-ma). Dle ZÚR je požadovaná šířka koridoru 600m a
v řešeném území je veden převážně v tunelu. V průběhu zpracování územního plánu byl od
zpracovatele projektové dokumentace (SUDOP) získán podklad – územně technická studie, který
umožňuje koridor zúžit na 100 m a přesněji jej umístit, a to včetně případné prostorové rezervy.
Studie SUDOP, jejíž převzetí bylo požadováno zadáním ÚP, vymezuje stavbu v celé jižní polovině
až po křížení silnice II/603 na povrchu, přičemž v úseku přemostění Sázavy a následně přechodu
mělkého údolí Malešínského potoka mezi zástavbou Malešína a Barochova je koridor ještě více
zúžen, severně od silnice II/603 jsou navrženy dva úseky v tunelovém provedení (pod terénním
hřbetem před Babicemi a pod Nespery), krátké přemostění údolí bezejmenného přítoku
Mokřanského potoka mezi Babicemi a Gabrhely a přemostění na hranici řešeného území za
výstupem z tunelu pod Nespery. Územní plán na základě zadání a územně technické studie
SUDOP (2014) zpřesnil a zúžil koridor na šířku 100 m, a to v celé jeho délce. Vzhledem k rozdílu
v návrhu technického řešení mezi oběma podklady, závaznosti ZÚR, ale na druhé straně i
relevantnosti podkladu, kterým je územně technická studie SUDOP, nebylo při vypracování
23
územního plánu technické řešení specifikováno s tím, že toto je třeba řešit v případě úpravy řešení
až po aktualizaci ZÚR.
V územním plánu je koridor zakreslen jako návrhová plocha dopravní infrastruktury železniční
(DZ). VRT řešeným územím pouze prochází, není navržena přímá obsluha území – není navržena
zastávka ani stanice. Všechna křížení se stávající dopravní infrastrukturou budou navržena jako
mimoúrovňová, neboť tento typ železniční trati nepřipouští úrovňová křížení. Místa křížení a počet
křížení bude specifikován v dalších stupních projektové dokumentace VRT.
6.a.4 Technické vybavení území
Vodohospodářská koncepce
Vodní režim v území
Řešené území leží ve Středočeském kraji v severní části ORP Benešov. Území hydrograficky
náleží povodí řeky Vltavy. Zájmovým územím protékají drobné vodní toky. Východní částí
řešeného území protéká Mokřanský potok a Křivoveský potok. Středem zájmového území protéká
Ledecký potok, na kterém leží rybník Barochov a rybník Babice (mimo řešené území), a několik
dalších malých rybníků a vodních nádrží. V jihozápadní části katastru Malešín se nalézá
Kostelecký potok a jihozápadní částí katastru Babice u Řehenic protéká bezejmenný přítok
Kamenického potoka.
Podzemní vody
Z hydrogeologického hlediska je zájmové území vymezeno hydrogeologickým rajónem 63204 –
Krystalinikum v povodí Střední Vltavy – severní část. Horniny krystalinika mají sníženou puklinovou
propustnost. Podzemní vody krystalinika mají význam z hlediska lokálního využití (zdroj pitné či
užitkové vody pro vesnice či velmi malá města).
CHOPAV
Řešené území nespadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod
Záplavová území, ochrana před povodněmi
Na vodních tocích v řešeném území nejsou stanovena záplavová území (ZÚ) ani vymezeny aktivní
zóny záplavových území (AZZÚ). Na řece Sázavě v úseku, kde se nejvíce přibližuje hranici území
obce Řehenice, je stanoveno záplavové území pro Q5, Q20 a Q100 a vymezena aktivní zóna
záplavového území. Podle ÚAP ORP Benešov (2012) zasahují ZÚ i AZZÚ z nepatrné části také do
řešeného území a zasažena je rekreační chata č.e. 23 v místě soutoku Malešínského potoka se
Sázavou. Z formálního hlediska jde o nepřesnost, jelikož území obce Řehenice ani k.ú. Malešín
není uvedeno v dokumentu, jímž bylo ZÚ stanoveno a AZZÚ vyhlášena (opatření obecné povahy
KrÚ Středočeského kraje č.j. 155975 06/OŽP-Bab ze dne 24. 11. 2006).
Stěžejním prvkem ochrany před povodněmi je tzv. povodňový plán. Zájmová oblast je zanesena
v povodňovém plánu Středočeského kraje. Obec Řehenice nedisponuje povodňovým plánem.
Územní plán z hlediska protipovodňové ochrany nenavrhuje žádná cílená opatření.
Zásobování pitnou vodou
Obec Řehenice nedisponuje veřejným vodovodem. Zásobování obyvatel pitnou vodou je
realizováno na úrovni domovních studní popřípadě formou balené vody (zčásti Dařbož). Územní
plán potvrzuje vzhledem k místním podmínkám a se zohledněním ekonomických investic tento
trend a v souladu s koncepcí obce a navrhuje zásobování rozvojových ploch z individuálních
zdrojů, tj. z domovních studní. Výjimkou jsou lokality Z11-BI-ba a Z14-OV-ba, jejichž realizace je
podmíněna napojením a zásobováním vodou z vodovodního přivaděče PE DN 160 z vodojemu
Ládví.
Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách uvedená v následující tabulce vychází z údajů
uvedených v PRVKSK:
-
specifická potřeba pitné vody: 100 l . os-1 . den-1
24
-
koeficient denní nerovnoměrnosti kd: 1,4
pro plochy určené k jiným účelům, než k bydlení (OV, RI), byla uvažována potřeba 0,05
l/s/ha
Tabulka 2 Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách
Index plochy
Kat. území
Bilance ob.
Průměrná denní
potřeba (m3/den)
Max. denní
potřeba (m3/den)
Z2-BI-ba
Babice u Řehenic
31
3,72
5,43
Z3-BI-ba
Babice u Řehenic
7
0,84
1,23
Z4-BI-ba
Babice u Řehenic
25
3,00
4,38
Z5-BI-ba
Babice u Řehenic
7
0,84
1,23
Z6-BI-ba
Babice u Řehenic
6
0,72
1,05
Z7-BI-ba
Babice u Řehenic
6
0,72
1,05
Z9-BI-ba
Babice u Řehenic
68
8,16
11,91
Z11-BI-ba
Babice u Řehenic
312
37,44
54,66
P1-BI-ba
Babice u Řehenic
65
7,80
11,39
Z13-BI-ba
Babice u Řehenic
46
5,52
8,06
Z15-BI-ba
Babice u Řehenic
11
1,32
1,93
Z12-BI-ba
Babice u Řehenic
28
3,36
4,91
Z1-BI-ba
Babice u Řehenic
49
5,88
8,58
Z8-BI-ba
Babice u Řehenic
7
0,84
1,23
Z27-BI-ba
Babice u Řehenic
201
24,12
35,22
Z28-BI-ba
Babice u Řehenic
85
10,20
14,89
Z26-SV-ba
Babice u Řehenic
23
2,76
4,03
Z16-SV-ba
Babice u Řehenic
3
0,36
0,53
P2-SV-ba
Babice u Řehenic
5
0,60
0,88
Z19-OM-ba
Babice u Řehenic
2,36
2,36
Z20-OM-ba
Babice u Řehenic
1,54
1,54
Z23-OS-ba
Babice u Řehenic
3,44
3,44
Z14-OV-ba
Babice u Řehenic
2,30
2,30
Z29-RI-ba
Babice u Řehenic
1,85
1,85
Celkem
Babice u Řehenic
985
129,69
184,06
Z1-BI-ma
Malešín
3
0,36
0,53
Z2-BI-ma
Malešín
42
5,04
7,36
Z3-BI-ma
Malešín
12
1,44
2,10
Z5-BI-ma
Malešín
28
3,36
4,91
Z7-BI-ma
Malešín
32
3,84
5,61
Z12-BI-ma
Malešín
52
6,24
9,11
Z15-BI-ma
Malešín
3
0,36
0,53
Z9-BI-ma
Malešín
23
2,76
4,03
Z8-BI-ma
Malešín
33
3,96
5,78
Z11-BI-ma
Malešín
50
6,00
8,76
Z4-BV-ma
Malešín
18
2,16
3,15
Z10-BV-ma
Malešín
24
2,88
4,20
Z13-BV-ma
Malešín
14
1,68
2,45
Z14-BV-ma
Malešín
6
0,72
1,05
25
Z16-BV-ma
Malešín
9
1,08
1,58
Z33-BV-ma
Malešín
4
0,48
0,70
Z36-SV-ma
Malešín
3
0,36
0,53
Z6-SV-ma
Malešín
7
0,84
1,23
Z23-SV-ma
Malešín
7
0,84
1,23
Z24-SV-ma
Malešín
10
1,20
1,75
Z25-SV-ma
Malešín
6
0,72
1,05
Z27-SV-ma
Malešín
18
2,16
3,15
Z26-SV-ma
Malešín
4
0,48
0,70
Z32-SV-ma
Malešín
11
1,32
1,93
Z22-RI-ma
Malešín
0,41
0,41
Z17-OS-ma
Malešín
1,01
1,01
Z18-OV-ma
Z35-SV-ma
Malešín
Malešín
2,17
2,17
6
0,72
1,05
Celkem
Malešín
425
53,87
76,99
Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou
Nouzové zásobování pitnou vodou v zájmovém území bude zajišťováno dopravou pitné vody
v množství maximálně 15 l/den/ob. cisternami ze zdroje Pecerady a případně bude doplňováno
balenou vodou.
Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno obecních a domovních studní. Při
využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně
příslušného hygienika.
Kanalizace
Zájmové území obce Řehenice nedisponuje v současné chvíli ani veřejnou kanalizací ani čistírnou
odpadních vod (ČOV). Odpadní vody jsou jímány převážně v septicích nebo čištěny domovními
čistírnami odpadních vod.
Vzhledem k charakteru území navrhuje územní plán kombinovanou stokovou sít v rámci
jednotlivých oblastí tak, aby zajišťovala odvádění splaškových vod z rozvojových ploch
v jednotlivých sídlech Babice, Dařbož, Vavřetice, Řehenice, Křiváček, Malešín a Barochov na
navržené lokální ČOV. Do doby realizace veřejných ČOV a související infrastruktury, budou
rozvojové plochy vybaveny vlastními ČOV, nebo bezodtokými akumulačními jímkami, jejichž obsah
bude pravidelně vyvážen na nejbližší ČOV. Výjimku tvoří plochy Z11-BI-ba a Z14-OV-ba a s nimi
související, jejichž realizace je přímo podmíněna výstavbou vlastní čistírny odpadních vod včetně
stokového systému zajišťujícího odvedení a likvidaci splaškových vod.
Navržené kanalizační stoky budou vedeny převážně ve stávajících či navržených uličních profilech
dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. Nároky vzniklé v souvislosti s
napojením splaškových vod na kanalizační síť budou vzhledem ke kapacitě posouzeny a
odsouhlaseny provozovatelem.
Návrh řešení likvidace odpadních vod je v souladu s nadřazenou dokumentací a zohledňuje
doporučení Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje.
Stávající i navrhovaná kanalizační síť v řešeném území je zakreslena ve výkresu 1bc (koncepce
technické infrastruktury).
Bilance produkce splaškových odpadních vod v rozvojových plochách je uvažována v relaci k
maximální hodinové spotřebě vody, v souladu s ČSN 756101.
26
Tabulka 3 Bilance splaškových vod z rozvojových ploch
Index plochy
Kat. území
Bilance ob.
Průměrná denní
potřeba (m3/den)
Max. denní
produkce splašků
(l/s)
Z2-BI-ba
Babice u Řehenic
31
3,72
0,11
Z3-BI-ba
Babice u Řehenic
7
0,84
0,03
Z4-BI-ba
Babice u Řehenic
25
3,00
0,09
Z5-BI-ba
Babice u Řehenic
7
0,84
0,03
Z6-BI-ba
Babice u Řehenic
6
0,72
0,02
Z7-BI-ba
Babice u Řehenic
6
0,72
0,02
Z9-BI-ba
Babice u Řehenic
68
8,16
0,25
Z11-BI-ba
Babice u Řehenic
312
37,44
1,14
P1-BI-ba
Babice u Řehenic
65
7,80
0,24
Z13-BI-ba
Babice u Řehenic
46
5,52
0,17
Z15-BI-ba
Babice u Řehenic
11
1,32
0,04
Z12-BI-ba
Babice u Řehenic
28
3,36
0,10
Z1-BI-ba
Babice u Řehenic
49
5,88
0,18
Z8-BI-ba
Babice u Řehenic
7
0,84
0,03
Z27-BI-ba
Babice u Řehenic
201
24,12
0,73
Z28-BI-ba
Babice u Řehenic
85
10,20
0,31
Z26-SV-ba
Babice u Řehenic
23
2,76
0,08
Z16-SV-ba
Babice u Řehenic
3
0,36
0,01
P2-SV-ba
Babice u Řehenic
5
0,60
0,02
Z19-OM-ba
Babice u Řehenic
2,36
0,02
Z20-OM-ba
Babice u Řehenic
1,54
0,01
Z23-OS-ba
Babice u Řehenic
3,44
0,02
Z14-OV-ba
Babice u Řehenic
2,30
0,01
Z29-RI-ba
Babice u Řehenic
1,85
0,01
Celkem
Babice u Řehenic
985
129,69
3,67
Z1-BI-ma
Malešín
3
0,36
0,01
Z2-BI-ma
Malešín
42
5,04
0,15
Z3-BI-ma
Malešín
12
1,44
0,04
Z5-BI-ma
Malešín
28
3,36
0,10
Z7-BI-ma
Malešín
32
3,84
0,12
Z12-BI-ma
Malešín
52
6,24
0,19
Z15-BI-ma
Malešín
3
0,36
0,01
Z9-BI-ma
Malešín
23
2,76
0,08
Z8-BI-ma
Malešín
33
3,96
0,12
Z11-BI-ma
Malešín
50
6,00
0,18
Z4-BV-ma
Malešín
18
2,16
0,07
Z10-BV-ma
Malešín
24
2,88
0,09
Z13-BV-ma
Malešín
14
1,68
0,05
Z14-BV-ma
Malešín
6
0,72
0,02
Z16-BV-ma
Malešín
9
1,08
0,03
Z33-BV-ma
Malešín
4
0,48
0,01
Z36-SV-ma
Malešín
3
0,36
0,01
27
Z6-SV-ma
Malešín
7
0,84
0,03
Z23-SV-ma
Malešín
7
0,84
0,03
Z24-SV-ma
Malešín
10
1,20
0,04
Z25-SV-ma
Malešín
6
0,72
0,02
Z27-SV-ma
Malešín
18
2,16
0,07
Z26-SV-ma
Malešín
4
0,48
0,01
Z32-SV-ma
Malešín
11
1,32
0,04
Z22-RI-ma
Malešín
0,41
0,00
Z17-OS-ma
Malešín
1,01
0,01
Z18-OV-ma
Z35-SV-ma
Malešín
Malešín
2,17
0,01
6
0,72
0,02
Celkem
Malešín
425
53,87
1,55
Územní plán až na výjimky neřeší likvidaci dešťových vod, což bude předmětem a součástí
územních studií a konkrétních projektových dokumentací. Předpokládána je však přednostní
likvidace dešťových vod přímo na pozemcích jejich spadu, vsakováním (trend nakládání s
dešťovými vodami). V případech nevhodných podmínek pro zasakování je nezbytná retence a
další využití v rámci závlahy ploch, či využití při splachování toalet, popřípadě regulované
odvádění dešťových vod do vodoteče.
Energetická koncepce
Zásobování elektrickou energií
Hlavním napájecím bodem distribuční soustavy pro řešené území je rozvodna Benešov, z níž je
vyvedeno samostatné venkovní nadzemní vedení VN 22 kV. Provozovatelem distribuční soustavy
elektrické energie je ČEZ Distribuce, a.s. Severní částí řešeného území prochází vedení
přenosové soustavy č. 413 Řeporyje – Prosenice (ZVN 400 kV).
Zásobování elektrickou energií v řešeném území je realizováno prostřednictvím vedení distribuční
soustavy VN na napěťové hladině 22 kV. V řešeném území se nachází 18 distribučních trafostanic
VN/NN – všechny jsou v majetku provozovatele distribuční soustavy.
Tabulka 4 Přehled distribučních trafostanic
ID distribuční trafostanice
Typ trafostanice
Napětí
Provozovatel
34378
94476
94477
106602
26491
26805
33149
33294
33245
106601
33469
33486
141976
32429
32923
25389
30594
27415
DTS Kompaktní, zděná
DTS Stožárová
DTS Stožárová
DTS Stožárová
DTS Stožárová
DTS Stožárová
DTS Stožárová
DTS Stožárová
DTS Stožárová
DTS Stožárová
DTS Stožárová
DTS Stožárová
DTS Stožárová
DTS Stožárová
DTS Věžová
22 kV
22 kV
22 kV
22 kV
22 kV
22 kV
22 kV
22 kV
22 kV
22 kV
22 kV
22 kV
22 kV
22 kV
22 kV
22 kV
22 kV
22 kV
ČEZ Distribuce, a.s.
Zdroj: Územně analytické podklady
28
Zdroje elektrické energie, které se nachází v řešeném území, jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 5 Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území
č.j.
Držitel licence
Elektrický výkon [MWe]
Typ zdroje
1
Ing. Aleš Novák
0,005
sluneční
1. Rozvojové plochy v dosahu stávajících rozvodů VN 22 kV budou připojeny samostatnými
přípojkami na tato vedení.
2. Rozvojové plochy v blízkosti stávajících distribučních
samostatným vedením VN 22 kV na tyto DTS.
trafostanic
budou
připojeny
3. Návrhové plochy Z1-BI-ba, Z2-BI-ba, Z29-RI-ba ve Vavřeticích budou připojeny na stávající
nadzemní VN vedení elektrické energie novým kabelovým rozvodem.
4. Návrhové plochy Z3-BI-ba, Z17-TI-ba, Z19-OM-ba, Z16-SV-ba, P2-SV-ba v Babicích budou
připojeny na stávající nadzemní VN vedení elektrické energie novým kabelovým rozvodem.
5. Pro případné připojení návrhové plochy Z23-OS-ba v Babicích je vymezena rezerva pro
vedení elektrické energie VN 22 kV plocha by mohla být připojena samostatným vedením z
DTS.
6. Návrhové plochy Z23-SV-ma, Z24-SV-ma, Z25-SV-ma, Z17-OS-ma, Z7-BI-ma v Křiváčku
budou připojeny na stávající nadzemní VN vedení elektrické energie novým kabelovým
rozvodem.
7. Návrhové plochy Z1-BI-ma, Z3-BI-ma, Z33-BV-ma v Řehenicích budou připojeny na
stávající nadzemní VN vedení elektrické energie novým kabelovým rozvodem
8. Pro případné připojení návrhové plochy Z22-RI-ma v Řehenicích je vymezena rezerva pro
vedení elektrické energie VN 22 kV.
9. Návrhové plochy Z9-BI-ma, Z10-BV-ma, Z11-BI-ma, Z29-TI-ma v Malešíně budou připojeny
na stávající nadzemní VN vedení elektrické energie novým kabelovým rozvodem.
10. Návrhové plochy Z13-BV-ma, Z14-BV-ma, Z16-BV-ma, Z27-SV-ma, Z31-TI-ma, Z36-Vl-ma
v Barochově budou připojeny na stávající nadzemní VN vedení elektrické energie novým
kabelovým rozvodem.
11. Návrhové plochy Z8-BI-ba, Z20-OM-ba, Z15-BI-ba, Z12-Bl-ba, Z9-BI-ba, P1-SV-ba, Z13-BIba a Z27-BI-ba v Dařboži budou připojeny na stávající nadzemní VN vedení elektrické
energie novým kabelovým rozvodem.
12. Zásobování rozvojových ploch elektrickou energií bude provedeno kabelovými vedeními VN
uloženými převážně ve stávajících nebo navrhovaných uličních prostorech.
13. Návrh územního plánu potvrzuje rozmístění stávajících funkčních ploch, zařízení a koridorů
distribuční soustavy elektrické energie. V případě zvýšených kapacitních či technických
požadavků na distribuční soustavu elektrické energie budou provedeny lokální úpravy
vedení či zařízení DS.
Zásobování zemním plynem
Územní plán nenavrhuje plynofikování území.
Zásobování teplem
Územní plán nenavrhuje centrálního zdroj tepla ani navazující distribuční soustavu.
Telekomunikace a radiokomunikace
Územní plán potvrzuje rozmístění stávajících funkčních ploch, zařízení a koridorů telekomunikací a
radiokomunikací.
29
6.a.5 Podmínky životního prostředí
V následujícím textu je uvedeno odůvodnění návrhu územního plánu z pohledu ochrany životního
prostředí, tj. respektování přírodních limitů využití území a přírodních hodnot území. Uváděny jsou
zde pouze skutečnosti relevantní pro řešené území, které budou dotčeny přijetím územního plánu
nebo které naopak ovlivňují podobu územního plánu, příp. jejichž prověření bylo zadáním
územního plánu požadováno. Ostatní víceméně popisné informace, které mají vazbu na návrh ÚP
nepřímou nebo vzdálenou, jsou uvedeny ve vyhodnocení SEA.
Krajina a krajinný ráz
Z hlediska rámcové typologie krajiny podle Löwa a kol. (2005) je prakticky celé území
charakterizováno jako lesozemědělská krajina členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika, která je
osídlena od pozdního středověku (viz obr. 3, podrobná charakteristika rámcových typů krajiny je
uvedena v doplňujících průzkumech a rozborech). ZÚR charakterizují zájmové území obce
Řehenice jako krajinu zvýšených hodnot s vyšším výskytem přírodních nebo kulturních hodnot,
které však nejsou zvláště chráněny podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
Obrázek 3 Vymezení rámcových krajinných typů
3M2 – vrcholně středověká sídelní krajina Hercynika (osídlena od 13. – 14. stol.), lesozemědělská krajina
členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika
3L13 – vrcholně středověká sídelní krajina Hercynika, lesozemědělská krajina výrazných svahů a skalnatých
a horských hřbetů
3M15 – vrcholně středověká sídelní krajina Hercynika, lesozemědělská krajina zaříznutých údolí
Zdroj: Geoportál INSPIRE, Typologie české krajiny (Löw a spol, s.r.o. 2005)
Legenda:
Obrázek 4 Meandry Ledeckého potoka pod Krajina je zde pahorkatinná až vrchovinná
Raňkovem (foto AF-CITIPLAN)
s nadprůměrným zastoupením lesů, velkým
zastoupením zemědělských (často extenzivně
obhospodařovaných) ploch a s malými
poměrně izolovanými sídly. Terén je členěn
neregulovanými vodními toky (zejm. Ledecký
a dále Mokřanský a Křivoveský p.), místy jsou
zachovány přírodě blízké lužní porosty a
zamokřené louky. Východní část území je
charakteristická
rozlehlými
extenzivně
využívanými zemědělskými plochami (louky a
pastviny), kterými prostupují dlouhodobě
ponechané křovinaté meze. Celá část území
východně od silnice II/603 je součástí
30
Přírodního parku Velkopopovicko (dále také „PPa“), z jižní a západní strany sousedí řešené území
s Přírodním parkem Hornopožárský les. Severní polovina území je více vrchovinná, více lesnatá a
pohledově polootevřená až uzavřená, ohraničená ze severu vrchy Vlková a Nespery, z jihu pak
vrchem Raňkov, na který na opačné straně údolí Ledeckého potoka navazují zalesněné vrchy
Kosteleckých lesů.
Naproti tomu jižní pahorkatinná polovina území je více pohledově otevřená, ohraničena je
zalesněnými vrchy a hřbety až na hranici zájmového území (na severu Raňkov a vrchy
Kosteleckých lesů, na jihu vrchy Lipkovického lesa a Starý vrch), vhodně se zde uplatňují
stromořadí.
Obrázek 5 Pohled z Raňkova jižním směrem (foto AF-CITYPLAN)
Také zde se ale najdou menší specifické krajinné prostory, jako např. louky a pastviny v širokém a
mírně sklonitém údolí Malešínského potoka jižně od Barochova a Malešína, prostor mezi
Babicemi, Gabrhely, Křiváčkem a Řehenicemi s loukami, pastvinami a keřovými mezemi nebo
široké údolí Mokřanského potoka pod Gabrhely, které pokračuje do lokality Papírna a Doly. Na
samém jihu se území prudce svažuje k řece Sázavě, přičemž příkré jižní svahy pokrývají lesní
Obrázek 6 Údolí Malešínského potoka mezi porosty Starého vrchu a Lipkovického
lesa. Rozsáhlé lesní porosty se nacházejí
Barochovem a Malešínem (foto AF-CITYPLAN)
v oblasti mezi Barochovem a Dařboží
(Kostelecké lesy) a na severu zájmového
území (obora Vlková, vrch Nespery).
Jedinou výraznou technickou stavbou
v jinak
harmonické
lesozemědělské
krajině je stávající nadzemní vedení
elektrické energie VVN 400 kV vedené ve
směru Čakovice – Dařbož – Gabrhele.
Kromě výše uvedeného vymezení
rámcových krajinných typů je charakter
reliéfu území dobře patrný z vymezení
biochor
(viz
obr.
7,
podrobná
charakteristika jednotlivých biochor je
31
uvedena v doplňujících průzkumech a rozborech).
Obrázek 7 Vymezení biochor v zájmovém území
3SJ – svahy na bazickém krystaliniku 3. vegetačního stupně
-3BP – rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti 3. vegetačního stupně
-3VM – vrchoviny na drobách v suché oblasti 3. vegetačního stupně
3UP – výrazná údolí v neutrálních plutonitech 3. vegetačního stupně
Zdroj: ÚAP ORP Benešov 2012, upraveno AF-CITYPLAN
Legenda:
Pro stanovení koncepce ochrany a rozvoje znaků, které společně utvářejí hodnotný krajinný ráz
území, byly pojmenovány hodnoty krajiny, a to v návaznosti na hodnoty vymezených přírodních
parků Velkopopovicko i Hornopožárský les. Přestože zájmové území obce Řehenice nespadá do
území PPa Hornopožárský les1, byla hranice PPa při zpracování územního plánu vnímána jako
čistě administrativní, tedy stanovená bez ohledu na skutečný výskyt krajinných hodnot. Toto lze
vyčíst nejen ze zaslaného vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního
prostředí a zemědělství ze dne 14. 3. 2014 (č.j. 041433/2014/KUSK), ale již z vymezení úzkého
pásu PPa jižně od Malešína při toku Sázavy, kde je území PPa striktně vedeno po hranici
správního území obce Řehenice. Přitom obdobně jako v území PPa Hornopožárský les, spočívají
také hodnoty krajiny území Řehenic západně od silnice II/360 zejména v rozsáhlých lesních
porostech, které ve zvlněném až členitém terénu vytvářejí zalesněné horizonty (ve středu území
1
Podle zřizovacího předpisu, tj. nařízení bývalého Okresního úřadu Benešov č. 1/2002, zahrnoval Přírodní park celé
území Řehenic západně od silnice II/603. Ve stejném rozsahu bylo území přírodního parku vymezeno a hodnoceno ve
studii „Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje“ (2008-2009), jež měla být jedním z podkladů pro
zpracování ÚAP Středočeského kraje a dotčených obcí. ZÚR Středočeského (2011) kraje již vymezují přírodní park po
hranici správního území obce Řehenice (viz obr. 5) a toto vymezení přebírají ÚAP ORP Benešov (2012). Ve vymezení
území Přírodního parku Hornopožárský les se diametrálně liší i různé internetové zdroje. Dle vysvětlujícího sdělení
KrÚ Středočeského kraje, které bylo vyžádáno, je platné zde popisované „užší“ vymezení, jelikož území Řehenic
západně od silnice II/603 příslušelo v době zřízení přírodního parku k okresu Praha-východ, a ten zde přes původní
záměr přírodní park nevyhlásil. V r. 2005 usiloval Krajský úřad Středočeského kraje o vyhlášení Přírodního parku
Hornopožárský les – Vlková v upraveném rozsahu, avšak tento návrh narazil na nesouhlas dotčených obcí.
32
vrch Raňkov a zalesněné vrchy mezi Dařboží a Barochovem, na jihu Starý vrch a Lipkovický les),
a v pahorkatinném terénu se zaříznutými údolími vodních toků.
Obrázek 8 Vymezení PPa Velkopopovicko a PPa Hornopožárský les
Zdroj: Geoportál ŽP Středočeského kraje
Z tohoto důvodu byly v této části zájmového území uplatněny níže uvedené zásady území PPa
Hornopožárský les, které vycházejí ze zásad stanovených studií preventivního hodnocení
krajinného rázu „Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje (2. část)“ (Atelier V, 2009) pro
území PPa Hornopožárský les:
-
zachovat strukturu krajiny, tj. lesní porosty s enklávami nelesní půdy, které zahrnují sídla
Dařbož, Barochov a Malešín,
-
nezasahovat do morfologie terénu v území (např. těžbou nebo liniovými stavbami),
-
zachovat neregulované vodní toky a přirozený vodní režim,
-
chránit vizuální horizonty tvořené zalesněnými vrchy, nezasahovat do nich nepříznivě
novou výstavbou,
-
novou výstavbu přednostně směřovat do zastavěného území obcí,
-
omezit výstavbu nových liniových technických staveb, které by zasáhly do harmonického
měřítka a vztahů v krajině,
-
omezit plošný rozsah výstavby s ohledem na zachování harmonického měřítka a vztahů
v krajině,
-
zachovat prvky nelesní krajinné zeleně - doprovodnou zeleň cest, vodních toků, meze.
Území PPa Velkopopovicko je charakteristické drobnějším měřítkem, které je dáno členitým
reliéfem se zalesněnými návršími a sítí údolí, mozaikou menších lesních celků, bezlesí a malých
sídel s plošně víceméně úměrně rozvinutou zástavbou. Ta část zájmového území, která spadá do
PPa Velkopopovicko, tj. území východně od silnice II/603, se uvedenému popisu do určité míry
vymyká. Lesní porosty zde nevytvářejí mozaiku s plochami bezlesí, spíše jde o rozsáhlé spojité
33
lesy (Nespery), které střídají rozsáhlé plochy bezlesí prostoupené křovinatými mezemi a
doprovodnou zelení drobných nebo občasných vodních toků. Vodní toky (zejm. Mokřanský a
Křivoveský potok) tvoří podstatnou složku krajiny tohoto území a mají zásadní podíl na vzniku
zdejšího členitého terénu. Z uvedené studie preventivního hodnocení krajinného rázu plynou pro
území náležející do PPa Velkopopovicko tyto zásady:
-
posilovat podíl rozptýlené nelesní zeleně a zachování maloplošné struktury zemědělské
krajiny,
-
nenavrhovat výstavbu na vizuálních horizontech nebo v jejich blízkosti,
-
respektovat strukturu osídlení,
-
novou výstavbu přednostně směřovat do zastavěného území obcí nebo do kontaktu s ním,
vyloučit rozšiřování samostatných částí zastavěného území,
-
omezit plošný rozsah výstavby s ohledem na zachování harmonického měřítka a vztahů
v krajině,
-
omezit výstavbu nových liniových technických staveb, které by zasáhly do harmonického
měřítka a vztahů v krajině.
Při koncipování územního plánu se primárně vycházelo předchozí ÚPD obce a naprostá většina
rozvojových ploch byla takto převzata. Dalšími pro rozvoj území zásadními podklady byly
nadřazené ÚPD, tj. Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále jen „PÚR 2008“) a Zásady územního
rozvoje Středočeského kraje (2011, dále jen „ZÚR“). Z nadřazené ÚPD bylo převzato vymezení
koridoru železniční tratě č. 220 Praha – Bystřice u Benešova, koridor byl přitom dále zúžen a
zpřesněn na základě územně technické studie (SUDOP 2014).
Těmito výchozími podklady byla společně s rozsahem rozvoje území v zásadě nastavena i
koncepce ochrany krajinných hodnot. Byl tím převzat místy zcela nevyhovující rozvoj – kapacitou
naddimenzovaný, příp. ani urbanistickou strukturou neodpovídající stávající zástavbě (Dařbož,
Vavřetice). Ke zmírnění tohoto problému a efektivnějšímu využití zastavitelných ploch má vést
navržená etapizace využití některých ploch, výšková regulace nové zástavby v nich (výšková
regulace je však stanovena i v plochách přestaveb v zastavěném území) a podmínění využití
některých ploch vybudováním potřebné technické infrastruktury. Uvedený koridor železnice je
vymezen bez další specifikace technického řešení (povrchové/tunelové vedení). Jedná se o zcela
nový umělý prvek v území, který, pokud by byl koridor veden na povrchu, by mohl zásadně ovlivnit
obraz krajiny i její prostupnost.
Co se týče možností umisťování staveb, zařízení a jiných opatření v nezastavěném území, zde
územní plán prakticky neomezuje využití možné podle § 18 odst. 5 stavebního zákona. Územní
plán nedovoluje pouze budování trvalých oplocení zemědělských a lesních pozemků (možné jsou
pouze ohrady pro pastvu hospodářských zvířat). I případné stavby v nezastavěném území mají
dánu výškovou regulaci.
Kromě výše uvedených skutečností (předchozí
Obrázek 9 Křovinaté meze v okolí Babic (foto
a nadřazená ÚPD), které zásadním způsobem
AF-CITYPLAN)
určují rozvoj v území a ovlivňují podobu krajiny,
a které byly při zpracování územního plánu
nepřekročitelnými limity, byla snaha při
zpracování územního plánu aktivně chránit
krajinné hodnoty, případně vytvářet územní
podmínky
k jejich
dalšímu
rozvoji.
Samozřejmostí je územní ochrana lesních
porostů, která je zajištěna stabilizací těchto
ploch (funkce NL). Sledována byla ochrana
ploch neregulovaných vodních toků a jejich niv,
34
které byly většinou stabilizovány v plochách přírodních (NP).
Obdobným způsobem je zajištěna ochrana již zmíněných křovinatých mezí – tyto plochy jsou
stabilizovány jako plochy smíšené nezastavěného území (NS) a jsou tak vyčleněny z okolních
ploch zemědělských (NZ), regulativy využití ploch NS přitom umožňují zachování této důležité
krajinné zeleně. Dalším podstatným krajinotvorným prvkem je doprovodná zeleň cest. Ochrana a
rozvoj této zeleně je obecně regulativy umožněn v plochách dopravní infrastruktury silniční (DS).
Územní plán mimo to konkrétně uvádí stávající prvky doprovodné zeleně (zachovalé i vyžadující
doplnění) a navrhuje některé nové prvky, a to zejména v jižní polovině území.
Tabulka 6 Prvky liniové zeleně
ID
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
Popis
úsek Malešín - Křiváček
Malešín
Křiváček
Malešín
Malešín
úsek Malešín - Raňkov
úsek Křiváček - Nespeky
úsek Křiváček - Nespeky
úsek Křiváček - Řehenice
úsek Křiváček -Rankov
úsek Křiváček - Raňkov
úsek Křiváček - Raňkov
úsek Raňkov - Babice
úsek Raňkov - Babice
Babice
úsek Babice - Dařbož
úsek Babice - Dařbož
Dařbož
Dařbož
Dařbož
úsek Dařbož - Čakovice
Dařbož
úsek Dařbož - Čakovice
Stav
stav - k doplnění
částečně stav - k doplnění
stav - zachování
k založení
částečně stav - k doplnění a založení
k založení
stav - zachování
stav - zachování
stav – zachování a doplnění
částečně stav – zachování a doplnění
Posledním aktivním krajinotvorným opatřením je vymezení ÚSES, vč. interakčních prvků (viz dále).
Z důvodu zachování krajiny byl od počátku již v zadání stanoven požadavek, že nebude
prosazován rozvoj těžby na vymezených CHLÚ v oblasti Gabrhele, a tento požadavek územní plán
respektuje. Vymezená CHLÚ i ložiska (přímo v zájmovém území pouze ložisko Babice) zůstávají
limity využití území, které ÚP respektuje (tj. nevymezuje zde plochy pro záměry nesouvisející
s využitím ložisek, které by toto využití mohly zásadně ztížit nebo znemožnit). Jedinou výjimkou je
koridor železniční tratě č. 220 Praha – Bystřice u Benešova, který je přebírán ze ZÚR.
Významné krajinné prvky
Ve správním území obce Řehenice se nenacházejí registrované VKP, jsou zde „pouze“ VKP ze
zákona, tj. lesy, rybníky, vodní toky a údolní nivy. Území je na poměry Středočeského kraje
nadprůměrně lesnaté – lesy zabírají 46% plochy zájmového území (průměr v kraji je 28%).
Nerozsáhlejší lesní porosty se nacházejí v oblasti vrchu Nespery na severovýchodě zájmového
území, dále v oblasti vrchu Vlková na severozápadě území a zejména pak v oblasti mezi Dařboží a
Barochovem, kde se táhnou od vrchu Raňkov dále jižním a jihozápadním směrem k řece Sázavě
35
(Lipkovický les a Kostelecké lesy). Plochy stávajících lesních porostů jsou stabilizovány (funkce
NL), zábory představuje pouze koridor dopravní infrastruktury vymezený pro plánovanou železnici
č. 220 Praha – Bystřice u Benešova (již bylo uvedeno, že jde o koridor povinně převzatý ze ZÚR).
Dalšími VKP ze zákona jsou vodní toky a jejich nivy. V centrální části území je nejvýraznějším
tokem Ledecký potok, který prochází v severo-jižním směru od Babic až po Barochov a pod
Raňkovem vytváří místy širokou nivu se dřevinami tvrdého luhu. Východní částí zájmového území
procházejí další vodní toky, které výrazně určují ráz krajiny – Mokřanský a Křivoveský potok. Také
v tomto případě se v území, kterým vodní toky procházejí, nacházejí přírodě blízké na vodu
vázané ekosystémy a vodní toky mají přirozený charakter (výjimkou je částečně regulovaný
nejjižnější úsek Mokřanského potoka v lokalitě Doly). Tyto přírodní prvky jsou chráněny stabilizací
příslušných funkcí – nejčastěji jsou vodní toky zahrnuty do ploch přírodních (NP), občas jsou
vedeny zvlášť jako plochy vodní a vodohospodářské (W). Kromě lesních porostů jsou tyto VKP
těmi nejcennějšími přírodními prvky území Řehenic - jedná se často o špatně přístupná místa, kde
Obrázek 10 Mokřanský potok nad Doly v místě dlouhodobě nejsou požadavky na jakýkoliv
rozvoj, ani jej nelze v budoucnu očekávat a je
nad regulací (foto AF-CITYPLAN)
zde tedy potenciál pokračování přirozené
sukcese zdejších ekosystémů. Na druhé straně
je v souvislosti s rozvojem v území navrženo
takové řešení likvidace splaškových vod, které
může v „nejhorší“ variantě (využití všech
zastavitelných ploch, jejich napojení na ČOV
společné pro jednotlivá sídla a následně zaústění
do vodotečí) představovat výraznou změnu
kvality vod ve vodních tocích. To se zejména
týká Ledeckého potoka, do kterého by byly
zaústěny ČOV pro Vavřetice, Babice, Dařbož a
Barochov. Prakticky veškeré zastavitelné plochy
jsou přebírány z předchozí ÚPD obce a stejně
tak je přebíráno i řešení likvidace splaškových
vod. Jediným opatřením ke zmírnění těchto vlivů
v rámci územního plánu, které se zde však
neuplatnilo, by byla redukce zastavitelných ploch.
Dále bude řešit otázku možné míry znečištění
vodních toků vlivem vypouštění odpadních vod
z objektů v zastavitelných plochách příslušný
vodoprávní
úřad
v jednotlivých
řízeních
k povolení vypouštění odpadních vod do vod
povrchových.
Rybníků je na území Řehenic vcelku málo – jde
prakticky pouze o rybník v Dařboži, resp. v
Božešicích, Barochovský rybník a tři malé
rybníky na Malešínském potoce, další drobné
nádrže se nacházejí v Babicích (nepočítaje Babický rybník, který již náleží do sousedního
správního území), Řehenicích (požární nádrž), Dařboži (zanesený rybník vedle silnice III/6032 u
bývalého poplužního dvora) a v Malešíně. Tyto plochy jsou stabilizovány v plochách vodních a
vodohospodářských (W), pouze první z malých rybníků na Malešínském potoce je zahrnut do
plochy smíšené nezastavěné (NS) s tím, že dané regulativy podporují využití plochy jako vodní.
Vymezené rozvojové plochy jsou většinou vázány na stávající zástavbu sídel, tudíž jsou prakticky
vyloučeny přímé zásahy do ploch s přírodě blízkými biotopy, resp. biotopy s vyšší ekologickou
stabilitou, které jsou ze zákona považovány za VKP.
Územní systém ekologické stability (ÚSES)
Územní plán přebírá vymezení skladebných částí nadregionálního a regionálního ÚSES
z nadřazené ÚPD, tj. ze ZÚR a vymezení těchto prvků dále zčásti zpřesňuje nad katastrální
mapou. Jedná se o nadregionální biokoridor NK 61 Štěchovice-Chraňbožský les a regionální
36
biocentrum RC 1671 Nespeky. Nadregionální biokoridor NK 61 Štěchovice – Chraňbožský les je
veden lesními porosty na svazích nad Sázavou. Vymezení nadregionálního biokoridoru je
upraveno v souvislosti s vymezením koridoru železniční tratě č. 220 Praha – Bystřice u Benešova
(a předpokládaným přemostěním Sázavy), který je také přebírán ze ZÚR a zpřesněn podle studie
SUDOP (2014). V rámci nadregionálního biokoridoru jsou vymezena dvě vložená regionální
biocentra - RC 1671 Nespeky na zalesněném svahu Starého vrchu nad Nespeky a RC 1672 Čížov
na svahu vrchu Čížov na jihozápadě (již mimo zájmové území).
Vymezení skladebných částí lokálního ÚSES vychází z předchozí ÚPD obce, z ÚAP ORP
Benešov (2012) a také z Generelu místního ÚSES (1994). Lokální úroveň ÚSES tvoří lokální
biocentra vymezená v lesních porostech (zejm. jih řešeného území) a lokální biokoridory
využívající koridory vodních toků (zejm. Ledeckého, Mokřanského a Křivoveského potoka). V
místech, kde bylo vymezení dle předchozí ÚPD obce nevhodné (nefunkční biokoridory vedené
po urbanizovaných nebo zemědělských plochách a s malou šancí na změnu stavu – zvýšení
stupně ekologické stability), bylo vymezení upraveno. To se týká lokálního biokoridoru LK6 Pod
Raňkovem-Gabrhele, který byl posunut blíže k zastavěnému území a je veden zčásti po plochách
hostících biocenózy hydrické řady mokré (prameniště drobného bezejmenného přítoku Ledeckého
potoka), zčásti biocenózy řady normální (porosty křovinatých mezí). Nově vymezený biokoridor tak
využívá fragmenty stávajících, relativně stabilních přírodních prvků v této části území. Další
podstatná úprava se týká vymezení lokálního biokoridoru LK5 Okolo Raňkova a v souvislosti s tím
i vymezení nového lokálního biocentra LC2 Pod Raňkovem, oba prvky ÚSES jsou vymezeny na
toku Ledeckého potoka a navazujících nivních plochách. Výrazné úpravy byly provedeny v jižní
části území u vložených lokálních biocenter v rámci nadregionálního biokoridoru NK 61
Štěchovice-Chraňbožský les, kde bylo dosavadní vymezení podle ÚAP dosti rozporuplné (např.
zde docházelo k překryvu lokálního a regionálního biocentra). V této části území bylo nutné
provést úpravy ve vymezení lokálních biocenter i z důvodu vymezení koridoru železniční tratě.
V rámci návrhu lokálního ÚSES byly vymezeny také tzv. interakční prvky, a to zejména ve
východní polovině území. Vzhledem k tomu, že se jedná sice o tradičně vymezovanou součást
lokálního ÚSES, avšak nemající oporu v prováděcí vyhlášce k zákonu o ochraně přírody a krajiny
(vyhl. č. 395/1992 Sb.), jejíž vymezení nemůže nikterak omezovat vlastníky dotčených pozemků,
nebyly interakční prvky vymezeny v hlavním ani v koordinačním výkresu, ale pouze ve výkresu
koncepce uspořádání krajiny (výkres 1b4).
Názvy skladebných částí ÚSES byly převzaty buď ze ZÚR (nadregionální a regionální), nebo
z Generelu ÚSES. V několika případech, kde došlo k výraznějšímu posunu, byly navrženy názvy
nové.
Tabulka 7 Seznam biocenter
Kód
Regionální biocentra
1671
Název
Stav/návrh (funkčnost)
funkční
Nespeky
Lokální biocentra
LC1
V jamkách
funkční
LC2
Pod Raňkovem
funkční
LC3
V Nesperách
LC4
Křivoveský potok
funkční
LC5
Vrabčí Brod
funkční
LC6
Lipkovický les
funkční
LC7
Lipkovický les-Ledce
funkční
nefunkční
Tabulka 8 Seznam biokoridorů
Kód
Nadregionální biokoridory
Název
37
Kód
K61
Název
Štěchovice-Chraňbožský les
funkční
Lokální biokoridory
LK1
Žlaby
funkční
LK2
Dařbože
LK3
K Čakovicům-nad Barochovem
LK4
U Barochova
funkční
LK5
Okolo Raňkova
funkční
LK6
Pod Raňkovem-Gabrhele
funkční
LK7
Ke Gabrhelům
funkční
LK8
Mokřanský potok
funkční
LK9
Mokřanský potok-V Dolech
funkční
LK10
Křivoveský potok
funkční
funkční
část funkční, část nefunkční
Tabulka 9 Seznam interakčních prvků
Kód
IP1
funkční
IP2
funkční
IP3
funkční
IP4
funkční
IP5
funkční
IP6
funkční
IP7
funkční
Pro zajištění návaznosti především lokální úrovně ÚSES na hranicích zájmového území obce
Řehenice a sousedních území byly získány územní plány všech sousedních obcí a vymezení
lokálního ÚSES tyto návaznosti zajišťuje.
Vymezení skladebných částí ÚSES, jakožto překryvné funkce nad plochami rozdílného způsobu
využití, je prakticky pouze zdůrazněním některých přírodních prvků v krajině, které je
bezpodmínečně potřeba zachovat a rozvíjet (kostra ekologické stability v území). Územní plán za
tímto účelem stanoví „regulativy“ přímo pro plochy ÚSES. Tyto „regulativy“ je třeba vnímat jako
zpřesnění regulativů daných ploch rozdílného způsobu využití, nad kterými je ÚSES vymezen. Při
vymezení ÚSES byly přednostně sledovány (relativně) přírodní plochy, které plní nebo mohou plnit
funkci ÚSES bez zásadních vnějších zásahů, k rozporu mezi „regulativy ÚSES“ a regulativy ploch
rozdílného způsobu využití tedy nedochází.
Skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES a nefunkční skladebné části lokálního
ÚSES (k založení) jsou vymezeny jako veřejně prospěšná opatření (VPO).
Zvláště chráněná území
Do zájmového území se promítá pouze ochranné pásmo Přírodní rezervace Čížov, které je
vymezeno ze zákona, tj. 50 m od hranice chráněného území. Předměty ochrany PR Čížov jsou
květnaté bučiny a suťové lesy s bohatým podrostem. Území ochranného pásma tvoří lesní porosty
(Kostelecké lesy), plochy v ochranném pásmu jsou stabilizovány jako plochy lesní (NL), tedy
ochrana PR Čížov, resp. jejích předmětů ochrany, je tímto územně zajištěna.
Lokality výskytu ZCHD
V zájmovém území je podle dat z Nálezové databáze ochrany přírody AOPK ČR (dále „NDOP“)
evidováno několik záznamů o výskytech druhů živočichů a rostlin chráněných podle zákona o
ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášky k zákonu (dále také „ZCHD“). ZCHD se dle
vyhlášky člení na druhy ohrožené (O), silně ohrožené (SO) a kriticky ohrožené (KO):
38
-
celé území – prasetník lysý (Hypochaeris glabra) – druh KO, bělolist žlutavý (Filago lutescens)
– druh KO, záznamy jsou hodně staré a nověji nepotvrzené, navíc nejsou blíže lokalizované;
lesní porosty na soutoku Mokřanského a Křivoveského potoka – zvonek hadincovitý
(Campanula cervicaria) – druh SO, vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) – druh O;
lesní porosty u Mokřanského potoka pod Nespery – pérovník pštrosí (Matteuccia
struthiopteris) – druh O, zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria) – druh SO;
přechod lesních porostů a luk na úpatí vrchu Raňkov– otakárek fenyklový (Papilio machaon) –
druh O, v současnosti louky v místě zaznamenaného výskytu hustě zarostlé náletem habru;
louky mezi Barochovem a Malešínem – kosatec sibiřský (Iris sibirica) – druh SO;
rekreační plocha Vavřetice – mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) – druh SO, záznam
starý, na ploše rekreační objekt, druhová skladba lesních porostů dosti pozměněná;
soutok Mokřanského a Křivoveského potoka – otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) – druh
O.
Při přípravě územního plánu nebyl prováděn terénní průzkum zaměřený na výskyt ZCHD.
V případě výše zmíněných lokalit (vyjma druhů s uváděným celoplošným výskytem) jsou až na
jedinou výjimku v daných plochách stabilizovány přírodě blízké funkce (NL, NP, příp. NS), územní
předpoklady pro zachování ZCHD v těchto lokalitách tedy jsou zajištěny. Nicméně výskyt druhů
často závisí také na stavu daných biotopů a hospodaření na daných plochách (např. motýl
otakárek fenyklový se jistě nebude vyskytovat na ploše louky, která je však hustě zarostlá vysokým
náletem).
Lokality soustavy Natura 2000
Do území se promítá, i když naprosto zanedbatelně, evropsky významná lokalita Dolní Sázava. V
dané ploše je stabilizována plocha vodní a vodohospodářská (W), k přímému zásahu rozvojových
ploch do EVL dochází v jednom případě, a to koridorem železnice č. 220 Praha – Bystřice u
Benešova. Křížení toku Sázavy lze předpokládat přemostěním a je zřejmé, že lze v takovém
případě záměr provést tak, aby nedošlo k závažnému ovlivnění toku (jde pouze o otázku
technického řešení a nejedná se o nijak výjimečný záměr). V rámci územního plánu však nebylo
technické provedení stavby vůbec řešeno, proto ani nebylo možné v této úrovni vyhodnotit vlivy na
předměty ochrany a celistvost EVL Dolní Sázava. Předměty ochrany EVL a tím i celistvost EVL by
mohly být plochami vymezenými územním plánem dotčeny spíš nepřímo, a to zaústěním
kanalizace z ČOV do vodotečí, které zásobují řeku Sázavu. Navržené ČOV jsou zaústěny zejména
do Ledeckého potoka (ČOV Babice, ČOV Dařbož a ČOV Barochov), dále do Mokřanského potoka,
resp. jeho přítoku (ČOV Řehenice) a do Malešínckého potoka (ČOV Malešín). Vzhledem k návrhu
řešení likvidace splaškových vod v území (společné ČOV pro jednotlivá sídla před zaústěním do
vodotečí, příp. DČOV nebo do doby vybudování ČOV alespoň bezodtoké jímky) se nepředpokládá
v důsledku schválení územního plánu a využití navržených rozvojových ploch významný nárůst
znečištění v uvedených vodních tocích ani v Sázavě, a tedy ani významně negativní ovlivnění
předmětů ochrany EVL.
Přírodní hodnoty v zastavěném území
Obec Řehenice netrpí nedostatkem zeleně ani přírodních prvků ve volné krajině. S ohledem na to
a na výbornou dostupnost zeleně ve volné krajině, ale i s přihlédnutím k velikosti a charakteru
jednotlivých sídel vcelku nepřekvapí, že je v zastavěných územích jednotlivých sídel velmi malý
podíl veřejné zeleně sídelní (ze stejných důvodů to nelze vnímat jako nedostatek, ale spíše jako
přirozený stav).
Při toku Ledeckého potoka v místě jeho průchodu zastavěným územím Babic (u křižovatky silnic
II/603 a III/6032) je v návaznosti na stabilizovanou plochu občanského vybavení (hřiště)
stabilizována plocha přírodě blízké zeleně (extenzivně obhospodařovaná zeleň). Tímto je
umožněna určitá kultivace plochy ve vazbě na sousední plochu hřiště, nicméně musí být zachován
přírodní charakter plochy. Jinak tvoří sídelní zeleň víceméně pouze zeleň soukromá, která je
stabilizována buď v samostatných plochách (ZS) nebo zahrnuta do ploch bydlení (BH, BI, BV),
smíšených obytných (SV) a rekreace (RI), rozvoj sídelní zeleně je v těchto plochách regulativy
umožněn. Dále umožňují rozvoj sídelní zeleně také regulativy ploch veřejných prostranství (PV),
které jsou úzce vázány na komunikace v zastavěném území sídel. Výjimečně jsou vymezeny
39
přímo plochy veřejných prostranství-veřejné zeleně (ZV). Na pomezí mezi zastavitelným územím a
volnou krajinou je vymezeno několik ploch zeleně ochranné a izolační (ZO), kde lze umisťovat
doprovodnou zeleň či zeleň krajinotvornou, a také tyto plochy mohou přispět k rozvoji sídelní
zeleně.
Tabulka 10 Plochy s uplatněním sídelní zeleně
Index plochy
K2-ZV-ba
Z10-PV-ba
K1-ZV-ba
K10-ZO-ba
K9-ZO-ba
K8-ZV-ba
K6-ZV-ba
K7-ZO-ba
Z30-PV-ba
Z18-PV-ba
Z22-PV-ba
K5-ZO-ba
K3-ZO-ba
Z21-PV-ba
K4-ZO-ba
Z19-PV-ma
Z20-PV-ma
Z21-PV-ma
K2-ZO-ma
Z28-ZS-ma
Z34-PV-ma
Využití plochy
Kat. území
Babice u Řehenic
Babice u Řehenic
Babice u Řehenic
Babice u Řehenic
Babice u Řehenic
Babice u Řehenic
Babice u Řehenic
Babice u Řehenic
Babice u Řehenic
Babice u Řehenic
Babice u Řehenic
Babice u Řehenic
Babice u Řehenic
Babice u Řehenic
Babice u Řehenic
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Rozloha (ha)
0,484565
0,108838
0,940955
1,884938
1,288164
0,519717
0,396221
0,57006
0,192618
0,175555
0,205758
0,955297
0,907273
1,050524
0,129809
0,281844
0,282084
0,076078
0,286005
0,669936
0,602576
Malá a vzájemně odlehlá sídla nenabízejí plochy parků, namísto toho se zde občas nacházejí malá
návesní prostranství s drobnými sakrálními stavbami a vzrostlými dřevinami původních druhů. Toto
je případ Barochova (zvonička pod vzrostlou lípou srdčitou) a Řehenic (kaplička na návsi, opodál
vzrostlá lípa srdčitá). V Babicích je to vzrostlá lípa srdčitá u st. parc. č. 24/2. V ostatních sídlech
tyto hodnoty chybí. Tyto dřeviny jsou navrženy k vyhlášení za památné stromy, případně alespoň
k interní evidenci obce (pro případ zajištění jejich ošetření apod.). Územní plán v daných plochách
stabilizuje plochy veřejných prostranství (PV), ochrana těchto dřevin je tím v rovině územního
plánování dostatečně zajištěna. Lokalizace těchto dřevin je provedena ve výkresu koncepce
uspořádání krajiny (výkres 1b4).
40
Obrázek 11 Lípa srdčitá v Řehenicích (foto
AF-CITYPLAN)
Obrázek 12 Dub letní pod Raňkovem (foto
AF-CITYPLAN)
Tabulka 11 Význačné dřeviny na území Řehenic
ID
Popis
1 lípa srdčitá v Řehenicích
2 lípa srdčitá v Barochově
4 lípa srdčitá v Babicích
Pozn.: kromě toho byla jedna význačná dřevina zjištěna v nezastavěném území – jedná se o statný dub letní
s kamennou obezdívkou u Ledeckého potoka při východním okraji lesní mýtiny pod Raňkovem. Podle územního plánu je
zde stabilizována plocha přírodní (NP), čímž je zajištěn územní předpoklad ochrany této význačné dřeviny.
U rozvojových ploch nad 2 ha (výhradně jde o plochy bydlení BI) je podle prováděcí vyhlášky ke
stavebnímu zákonu počítáno s předepsaným poměrem veřejných prostranství (PV), ty by měly být
vymezeny v rámci vypracování územních studií k daným rozvojovým plochám.
Zemědělský půdní fond (ZPF)
V zájmovém území se podle údajů ČSÚ uvádí výměra orné půdy přibližně trojnásobná ve srovnání
s travními porosty, nicméně tyto údaje jsou založeny na evidenci druhu pozemků v Katastru
nemovitostí a realita bude zřejmě trochu příznivější pro travní porosty. Půdní fond v souhrnu je
třeba vnímat jako zásadní přírodní hodnotu, nezávisle na vymezení bonit půd, jde o neobnovitelný
přírodní zdroj, jehož vývoj je dlouhodobý (uvádí se až 200 let pro vznik 1cm půdy z matečné
horniny). Z pohledu bonity půd jsou v území (celková rozloha zemědělské půdy – 512 ha) nejvíce
zastoupeny vysoce bonitní půdy II. tř. ochrany ZPF (cca 290 ha) a dále málo bonitní půdy IV. (cca
193 ha) a V. (cca 136 ha) tř. ochrany ZPF.
Rozvojové plochy jsou z převážné většiny přebírány z předchozí ÚPD obce (cca 55 ha), rozsah
záborů zemědělských půd je tak de facto dán převzetím dříve schválených ploch. Nové zábory
představuje hlavně na základě ZÚR vymezený koridor dopravní infrastruktury pro železniční trať č.
220 Praha – Bystřice u Benešova (cca 33 ha). K dalším záborům dochází na základě zahrnutí
některých žádostí vlastníků (cca 4 ha) a v důsledku ploch navržených zpracovatelem územního
plánu (cca 9 ha). Podrobné vyhodnocení a zdůvodnění záborů ZPF je uvedeno v kap. 10.
41
Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL)
Jak již bylo uvedeno, je zájmové území nadprůměrně lesnaté (cca 46% plochy). Rozsáhlé lesní
porosty se nacházejí na vrších a v říčních údolích zejména po obvodu zájmového území - na
severovýchodě kolem vrchu Nespery, na severu kolem vrchu Vlková, na východě v údolí
Mokřanského a Křivoveského potoka, na jihu nad svahy k Sázavě (Lipkovický les a Kostelecké
lesy), odkud prostupují rozsáhlé Kostelecké lesy až do středu zájmového území k vrchu Raňkov.
Plochy stávajících lesních porostů jsou stabilizovány (funkce NL). Oproti předchozí ÚPD obce je
navíc v ploše lesa ve Vavřeticích (parc. č. 170/7, 170/22 a 170/37 v k.ú. Babice u Řehenic)
stabilizována plocha individuální rekreace, kdy jde reálně o zastavěné pozemky, které jsou však
dosud vedeny jako lesní (tato plocha nefiguruje v záborech vzhledem k tomu, že není navržena
jako zastavitelná). Zábor PUPFL představuje pouze koridor dopravní infrastruktury vymezený pro
plánovanou železnici č. 220 Praha – Bystřice u Benešova, což je však koridor povinně přebíraný
ze ZÚR. Podrobné vyhodnocení záborů PUPFL je uvedeno v kap. 10.
Některé návrhové plochy jsou vymezeny i na pozemcích ve vzdálenosti menší než 50m od okraje
lesa (OP lesa). V těchto případech územní plán navrhuje jako obecnou povinnost dodržení min.
10m volného (neoploceného) pásu podél okraje lesa a povinnost umisťování objektů min. 25m od
hranice lesa, přičemž zde platí nutnost předchozího souhlasu orgánu státní správy lesů v rámci
celého OP lesa.
Tabulka 12 Návrhové plochy zasahující 50 m od okraje lesa
Kat. území
Využití plochy
Index plochy
Babice u Řehenic
P1-BI-ba
Babice u Řehenic
Z11-BI-ba
Babice u Řehenic
Z15-BI-ba
Babice u Řehenic
Z23-OS-ba
občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení
Babice u Řehenic
Z2-BI-ba
Babice u Řehenic
Z9-BI-ba
Malešín
Z11-BI-ma
Malešín
Z14-BV-ma
bydlení - v rodinných domech - venkovské
Malešín
Z15-BI-ma
Malešín
Z22-RI-ma
rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci
Malešín
Z28-ZS-ma
Malešín
Babice u Řehenic,
Malešín
Z29-TI-ma
technická infrastruktura - inženýrské sítě
Z37-DZ-ma
Ložiska nerostů
Do zájmového území přímo zasahuje jedno ložisko stavebního kamene (ložisko Babice). Další dvě
ložiska stavebního kamene (Mokřany a Pyšely) jsou vymezena těsně za hranicí zájmového území.
Pokus o těžbu ložiska Babice, resp. o stanovení dobývacího prostoru na ložisku, byl učiněn již ve
2. pol. 90. let 20. stol. a byl neúspěšný s ohledem na některé jiné přírodní hodnoty území, které by
tím byly zničeny (krajinný ráz, lesní porosty ad.). Územní plán v souladu se zadáním ÚP nevytváří
podmínky pro otevření ložiska Babice a nevymezuje zde návrhové plochy pro těžbu nerostů.
Plochy v tomto území jsou stabilizovány většinou jako plochy lesní (NL) nebo zemědělské (NZ).
42
Nicméně dle ZÚR jsou stále tato výhradní ložiska považována za přírodní hodnoty území2, které je
nutno chránit. Podle horního zákona nelze na celém území CHLÚ umisťovat stavby a zařízení
nesouvisející s těžbou ložiska, které by mohly ztížit nebo znemožnit případnou budoucí těžbu,
resp. je k takovému kroku potřeba závazné stanovisko příslušného krajského úřadu vydané po
projednání s příslušným obvodním báňským úřadem. Z návrhových ploch se do území CHLÚ
promítá pouze plocha pro doplnění zástavby v Gabrhelích (Z32-SV-ma), která navazuje na
stávající zemědělské objekty a jejíž vymezení zjevně nemůže podstatně ztížit případné budoucí
využití ložiska, a dále koridor železniční tratě č. 220 Praha - Bystřice u Benešova, který je povinně
přebírán ze ZÚR.
Tabulka 13 Rozvojové plochy zasahující do CHLÚ
Využití plochy
Index plochy
Z32-SV-ma
plochy smíšené obytné - venkovské
Z37-DZ-ma
Popis
Původ
VL
koridor železniční tratě č. 220 (úsek
Praha – Bystřice u Benešova)
ZÚR
Legenda: VL – na základě žádosti vlastníka pozemku, ZÚR – na základě převzetí ze ZÚR
Radonové riziko
Z mapy radonového indexu je možné vyčíst radonový potenciál (index) místního geologického
podloží, který je na velké části zájmového území vysoký, v oblasti Babic a Vavřetic je naopak
hodnota radonového indexu nízká. Radonový index geologického podloží určuje míru
pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické
jednotce. Vyšší kategorie radonového indexu podloží znamená vyšší pravděpodobnost výskytu
hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (hodnota EOAR) a zároveň indikuje míru
pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nové výstavby
(dle ČSN 73 0601-Ochrana staveb proti radonu z podloží). V rozvojových plochách v území
s vyšším radonovým indexem nebyla přijímána žádná opatření, tato ani nelze v rovině územního
plánu přijmout. Problém je řešitelný a běžně řešen technickými opatřeními v projektové fázi
přípravy staveb.
Hygienické podmínky – ovzduší, hluk, odpady, SEZ
Ovzduší
Podle Sdělení č. 1 z Věstníku MŽP 2/2012 o hodnocení kvality ovzduší a vymezení oblastí se
zhoršenou kvalitou ovzduší (data za rok 2010) nebylo území Řehenic zařazeno mezi oblasti se
zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). V rámci území stavebního úřadu Velké Popovice, pod který
spadá také území Řehenic, je evidováno překročení tzv. cílového imisního limitu pro
benzo(a)pyren na 6% území. Spolehlivě nelze určit, kde konkrétně v rámci správního obvodu
stavebního úřadu dochází k překračování limitu. Hlavním zdrojem benzo(a)pyrenu je doprava a
průmysl. V zájmové území se vůbec nenacházejí zdroje emisí z oblasti průmyslu, liniovými zdroji
mohou být jen silnice II/603 a III/6032, což má ale zřejmě v porovnání s některými okolními obcemi
zanedbatelný vliv na emisích benzo(a)pyrenu (do správního obvodu stavebního úřadu Velké
Popovice spadá také obec Kunice, jejímž územím částečně prochází dálnice D1). Na základě
těchto důvodů je pravděpodobné, že zájmové území se významněji nepodílí na emisích
benzo(a)pyrenu.
Územní plán s ohledem na výše uvedené hodnocení stavu nenavrhuje žádná opatření cílená na
ochranu ovzduší nebo zlepšení kvality ovzduší.
Hluk
2
Zatímco dříve uvedené přírodní hodnoty jsou hodnotami samy o sobě a budou jimi, dokud budou dané fenomény
zachovány, hodnota nerostného ložiska spočívá pouze v možnosti jeho využití (vydobytí ložiska nezávisle na tom, zda
to bude v blízké nebo daleké budoucnosti), přičemž toto využití bude znamenat jeho zánik (v ekonomickém pojetí
zhodnocení), proto nelze hovořit o přírodní hodnotě, ale pouze o přírodním zdroji, resp. limitu využití území.
43
Jediným významnějším zdrojem hluku je v řešeném území silniční doprava. Zejména je to silnice
II/603, kde se na celém úseku v rámci řešeného území uvádí intenzita 5 281 všech vozidel/24
hodin (celostátní sčítání dopravy 2010). Dalším liniovým zdrojem hluku je silnice III/6032, tento
úsek se ale v rámci celostátního sčítání nesledoval. Žádné jiné druhy dopravy (železnice, letiště),
které jsou zpravidla spojeny s vyššími intenzitami emitovaného hluku, se v území nenacházejí.
Nejsou zde evidovány ani žádné bodové zdroje hluku.
Územní plán stanoví pro využití konkrétních rozvojových ploch bydlení a smíšených obytných
v blízkosti silnic II/603 a III/6032 podmínku předchozího prokázání splnění hygienických limitů
hluku. Vzhledem k tomu, že jde o existující dopravní tahy, je tato podmínka přenesena na stranu
investorů v plochách bydlení a plochách smíšených obytných.
Územní plán dále vymezuje plochy železniční dopravní infrastruktury pro železnici č. 220 Praha –
Bystřice u Benešova, jejímž vymezením mohou být dotčeny některé rozvojové i stávající plochy
v Malešíně a v Barochově. Také zde je dána podmínka splnění hygienických limitů hluku.
Odpady
V řešeném území není provozována žádná skládka odpadů, spalovna odpadů, sběrný dvůr ani
zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu. Na území obce jsou vyhrazena místa pro
shromažďování vytříděných složek komunálního odpadu – papíru, plastů, skla, nápojových
kartonů, a to v Křiváčku před obecním úřadem, v Babicích u křižovatky silnic II/603 a III/6032 a
v Dařboži v prostoru před bývalým poplužním dvorem.
Územní plán nevymezuje žádné návrhové plochy technické infrastruktury pro nakládání s odpady.
Vymezení konkrétních míst pro stanoviště kontejnerů na vytříděné složky komunálního odpadu by
bylo nad rámec územního plánu, ale tato možnost je umožněna v rámci ploch veřejných
prostranství (PV).
Požadavek ze zadání na navržení dalších vhodných systémů separace a likvidace komunálního
odpadu nebyl naplněn. V obci funguje systém shromažďování a sběru komunálního odpadu, který
pro obec zajišťuje externí partner. Jak v rámci doplňujících průzkumů a rozborů, tak ani při
následném zpracování územního plánu nebylo zjištěno, že by stávající systém nakládání
s komunálními odpady měl nedostatky, proto územní plán nenavrhuje žádná nová opatření (kromě
zmíněné možnosti separace odpadů v plochách veřejných prostranství).
Naplněn nebyl ani požadavek na prověření možností nakládání s biologicky rozložitelnými
komunálními odpady (BRKO), jelikož ani zde nebyly zjištěny nedostatky v současném stavu. Sídla
v zájmovém území jsou malá, obytnou zástavbu tvoří prakticky výhradně rodinné domy, v případě
rekreace jde o objekty rodinné rekreace. U všech těchto objektů jsou dostatečné možnosti
vlastního nakládání s BRKO (kompostování), které jsou také využívány.
SEZ
Jihovýchodně od Babic u cesty do Gabrhele je evidována lokalita staré ekologické zátěže
(kontaminované místo) – bývalá skládka komunálního odpadu (zdroj: Systém evidence
kontaminovaných míst). Tato plocha je v současné době zarostlá travní vegetací. Podle předchozí
ÚPD obce je plocha uváděna jako plocha rekultivace (stav). Podrobné informace o umístění,
charakteru a míře kontaminace, nebo dalších plánech na sanaci údajně kontaminované lokality
byly zjišťovány u ČIŽP OI Praha, avšak ani zde nejsou žádné další informace k dispozici. Územní
plán v této lokalitě pouze stabilizuje plochu zemědělskou (NZ), protože k zajištění rekultivace
plochy nemá územní plánování žádné nástroje. Za současných nedostatečných informací o
lokalitě není vyloučena migrace kontaminantů ve směru terénní deprese a toku bezejmenného
potoka ke Gabrhelím, proto je návrhová plocha smíšená obytná v Gabrhelích podmíněna
předchozím prokázáním nezávadnosti vodního zdroje.
V území bylo při terénním průzkumu zjištěno několik lokalit černých skládek. V těchto lokalitách je
třeba zajistit sanaci a kontrolu, aby nedošlo k opětovnému zavážení odpadů. Územní plán
ponechává tyto lokality ve stabilizovaných plochách podle převažující funkce, možnost sanace
skládek tím není nijak dotčena (je možná).
44
Tabulka 14 Lokality zjištěných černých skládek odpadů
Popis
černá skládka u cesty na Gabrhele
černá skládka u silnice II/603 mezi Babicemi a Křiváčkem
černá skládka u zídky pozemku parc. č. 600 v Řehenicích
černá skládka u cesty z lokality Papírna do Gabrhele
černá skládka u přítoku Ledeckého potoka do
Barochovského rybníka
černá skládka u lesní cesty z Dařbože do Barochova (v
místě soutoku Ledeckého potoka a bezejmenného toku)
Umístění
pomezí pozemků parc. č. 1360, 1348 a 803
v k.ú. Malešín
parc. č. 1310 v k.ú. Malešín
pomezí pozemků parc. č. 600 a 1109/1 v k.ú.
Malešín
parc. č. 971 v k.ú. Malešín
pomezí pozemků parc. .č. 1405, 232/1 a
232/4 v k.ú. Malešín
pomezí pozemků parc. č. 305, 311/1 a 1074
v k.ú. Malešín
6.a.6 Zdůvodnění použití druhů ploch neuvedených ve vyhl. 501/2006
Sb.
V kategoriích ploch s rozdílným způsobem využití byly použity mimo jiné plochy zeleně soukromé
a vyhrazené (ZS), plochy zeleně ochranné a izolační (ZO) a plochy zeleně přírodního charakteru
(ZP). Jedná se o plochy neuvedené v §4 až §19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Jejich použití bylo
nezbytné pro vymezení systému sídelní zeleně (viz část I, odst. 1, písm. c) přílohy 7 vyhlášky č.
500/2006 Sb.).
6.a.7 Konzultace s dotčenými orgány v průběhu zpracování návrhu
územního plánu
Návrh územního plánu obce byl v průběhu prací konzultován se zástupcem objednatele –
starostou obce Řehenice p. Ondřichem a s odborným zástupcem pořizovatele Ing. arch. Kindlem.
Dále byl konzultován se stavebním úřadem v Popovicích (Ing. Pawingerová).
V průběhu zpracování územního plánu byly provedeny také konzultace s některými orgány
ochrany přírody a dalšími dotčenými subjekty: MěÚ Benešov, odbor životního prostředí (ÚSES,
VKP); MŽP a AOPK ČR (vymezení Přírodního parku Hornopožárský les, vymezení ochranného
pásma PR Čížov, výskyty zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin); KrÚ Středočeského kraje,
odbor životního prostředí a zemědělství (vymezení Přírodního parku Hornopožárský les); ČIŽP –
Oblastní inspektorát Praha (přesné umístění a podrobnosti k lokalitě staré ekologické zátěže). Od
všech sousedních obcí byly získány podklady pro podrobné vymezení skladebných částí ÚSES na
hranicích zájmového území.
6b
Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení
potřeby vymezení zastavitelných ploch
6.b.1 Vymezení a potřeba zastavitelných ploch
Vymezení zastavěného území a zastavitelných ploch je vyznačeno ve výkresech základního
členění území, hlavním a koordinačním výkresu. Přehled a výměry zastavitelných ploch
v jednotlivých katastrálních územích jsou uvedeny v kap. 1c) Výroku.
Zastavěné území není využito intenzivně. V jednotlivých sídlech existují proluky, které se podílejí
na současném obrazu území. Enklávy nezastavěného území v intravilánu jsou v Babicích v
jihovýchodní poloze nad silnicí, kde jsou plochy zahrad, polností a sadů. V Dařboži je to nefunkční
areál zemědělské výroby. Zástavba Křiváčku je nesouvislá s vnitřními prolukami, obdobně
Barochov. Oblast kolem Dolského mlýna je částečně také přestavbovou lokalitou.
Nad rámec těchto ploch je v území řada lokalit s částečně vybudovanou infrastrukturou, které
vzhledem k absenci kanalizace a vodovodu v obci zůstávají nevyužity.
Další plochy rozvoje, které územní plán navrhuje, tj. plochy převzaté z předchozí ÚPD obce,
představují velký rozvojový potenciál i zátěž území. Územní plán tyto plochy potvrzuje nikoliv
vzhledem k potřebě ploch bydlení vyplývající z dosavadního demografického vývoje a jeho
prognózy, ale vzhledem k obavě z možných soudních řízení a hrozbě náhrad za změny v území.
45
Patrně s ohledem na chybějící infrastrukturu, pokles stavební výroby a pokles poptávky po bydlení
v lokalitách s horší dostupností zůstala většina ploch vymezených předchozím územním plánem a
jeho změnou nevyužita. Územní plán tuto skutečnost reflektuje, je však z výše uvedených důvodů
omezen v možnosti vyjmutí některých rozvojových ploch.
Územní plán velkou většinu rozvojových ploch přebírá z předchozího ÚPD obce (cca 55 ha).
Oproti tomuto stavu dochází pouze k drobné redukci zastavitelných ploch v oblasti Dařbože a
Babic. V Dařboži je to plocha rozvoje drobné výroby, jejíž využití je změněno na bydlení a je
vymezena ve větším odstupu od okraje lesa. Redukovaná plocha v Babicích je obtížně přístupná
část plochy původně vymezené pro funkci smíšenou. Jedná se o plochu v ochranném pásmu
vysokého napětí a v pohledově exponované lokalitě nad sídlem. Ve velmi malé míře jsou využity
podněty vlastníků na zařazení nových zastavitelných ploch (cca 4 ha).
Tabulka 15 Rozvojové plochy podle původu
Zastavitelné plochy [ha]
Původ
Z - zastavitelné plochy
Nezastavitelné plochy [ha]
P - plochy přestaveb
K - plochy změn v krajině
Celkem
UP
51,3192
-
3,4706
54,7898
ZUR
32,8064
-
-
32,8064
CP
1,9227
2,1764
4,8924
8,9915
VL
1,1758
0,2569
2,4135
3,8462
Celkem
87,2241
2,4333
10,7765
100,4339
Legenda: ÚP – předchozí ÚPD obce, ZÚR – ZÚR Středočeského kraje, CP – návrh zpracovatele ÚP, VL – požadavek
vlastníka
Obrázek 13 Původ ploch
Nástroj pro cílení stavebních aktivit a ekonomické rozložení investic v území, který byl při
koncipování rozvoje území využit, představuje etapizace. Řada ploch je dále podmíněna
výstavbou potřebné dopravní nebo technické infrastruktury (zejména infrastruktury pro zásobování
obyvatel pitnou vodou a pro nakládání s odpadními vodami).
6.b.2 Rozložení funkčních ploch podle plošného zastoupení
Dominantní funkční využití území je bydlení a individuální rodinná rekreace. V území není
zastoupeno žádné typické pracovní odvětví nebo výrobní závod. Jako zdroj hospodářských aktivit
nebo pracovní příležitosti lze uvést práci v zemědělství a lesnictví. Segment turistiky představují
koňské farmy ve spojení se zařízeními pro kongresovou turistiku a firemní nebo i rodinnou turistiku.
Plochu výroby v území představuje původní brusírna, později cihelna ve Vavřeticích. Naposledy
byl objekt využíván jako skladovací prostor, nyní je zchátralý a bez využití. Jedná se o historickou
a lokálně hodnotnou stavbu, která je dokladem stavební úrovně minulosti. Plochu výroby
v Barochově, kterou vymezila předchozí ÚPD obce, vyhodnotil zpracovatel jako nenaplněnou a
46
vzhledem k potenciálnímu střetu výroby a bydlení byl upraven regulativ na smíšené využití, tj.
smíšenou obytnou funkci venkovského typu (SV), která připouští nerušící výrobu.
Plocha zemědělské výroby v Dařboži je novým územním plánem vnímána jako brownfield.
Vzhledem k tomu, že celý areál se nachází v těžišti dlouhodobě plánovaného rozvoje
individuálního bydlení, vymezil zpracovatel i tuto plochu jako přestavbovou, na bydlení. Plochy pro
služby, nerušící výrobu a drobnou občanskou vybavenost lze umisťovat společně s bydlením
v plochách SV. Plochy SV jsou vymezeny ve stykových plochách s komunikacemi v Křiváčku,
Babici a Dařboži.
Návrh územního plánu dále přebírá z předchozí ÚPD obce stávající plochy občanské vybavenosti.
Jedná se o plochy sportovních zařízení a tělovýchovy (OS) a dále o plochy pro drobnou komerční i
nekomerční vybavenost (OM, OV). Na žádost vlastníků je rozšířena plocha OM v Dařboži. Další
plocha občanské vybavenosti v Dařboži je vymezena jako územní rezerva.
Obrázek 14 Rozvojové zastavitelné plochy podle charakteru využití (tj. návrh)
Agregované plochy
plochy pro individuální využití [BI, BV, RI]
plochy dopravy [PV, DS, DZ]
plochy smíšené [SV]
plochy pro vybavenost území [OV, OM, OS]
ostatní technická infrastruktura [TI]
Rozloha [ha]
43,3608
36,3538
5,7081
2,9655
0,6053
Obrázek 15 Vyhodnocení charakteru využití zastavěného území (tj. stav)
47
Agregované plochy
plochy pro individuální využití [BI, BV, RI]
rozsah [ha]
54,9300
plochy dopravy [PV, DS, DZ]
plochy smíšené [SV]
plochy pro vybavenost území [OV, OM, OS]
17,5100
12,6526
4,0024
Z hodnocení stavu území jsou vypuštěny plochy výroby, které představují téměř 2,3 ha (cca 3%).
Jedná se o dvě plochy nefunkční výroby - bývalý areál zemědělské výroby v Dařboži a bývalou a
nijak nevyužívanou cihelnu ve Vavřeticích.
6.b.3 Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení
Na podkladě dat ČSÚ o sčítání obyvatelstva a domů od roku 1869 lze sestavit následující graf, ze
kterého je patrný úbytek obyvatelstva až do počátku 90. let, kdy došlo k sociálním a společenským
změnám. S těmito změnami došlo ke zatraktivnění příměstského bydlení, které se projevilo i
v území Řehenic. Graf pokračuje i po r. 2011 (poslední sčítání obyvatelstva a domů) a ukazuje
odborný odhad vývoje obyvatelstva do budoucnosti. Odhad je výsledkem překryvu dvou linií
vývoje, a to předpokladu stálého rovnoměrného rozvoje území odpovídajícího tempu rozvoje
posledních dvaceti let, který je ve druhé složce rozšířen o vstupní data v širším časovém záběru
od 70. let minulého století.
Obrázek 16 Vývoj registrovaných obyvatel v období 1869 - 2011 a odhad do r. 2031
Zdroj: Historický lexikon - počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 (přepočet na územní strukturu
2013), upraveno AF-CITYPLAN
Výpočet potřeby bytů při nulovém nárůstu obyvatel
Tabulka 16 výpočet potřeby ploch při nulovém nárůstu obyvatel
počet obyvatel
počet bytů
trvale obydlené byty*
odpad bytů - 0,2% z výchozího počtu ročně
obložnost (obyvatel / byt)
potřeba bytů do roku 2030 při obložnosti 2,5
potřeba nových bytů v roce 2030
424
214
141
5
3
175
34
48
podíl nových bytů na rozvojových plochách územního plánu
průměrná velikost parcely rodinného domu do roku 2030 [m2] **
rezerva územního plánu do roku 2030 ***
potřeba rozvojových ploch [ha]
0,9
1200
1,2
4,406
*) množství objektů je využíváno k rekreaci
**) uvažovaná rezerva je relativně vysoká
2
2
2
***) rozsah 1500m je uvažovaný v návrhu pro plochy SV (BI - 1000m , BV - 1250m )
Výpočtové hodnoty potřeby rozvojových ploch vycházejí z aktuálního počtu 424 trvale bydlících
obyvatel a z množství 141 trvale obydlených bytů. Z těchto dat vyplývá obložnost jednotek pro
trvalé bydlení 3 ob./byt. S ohledem na trend zkvalitňování ukazatelů bydlení (zvětšování
podlažních ploch na jednoho obyvatele, snižování počtu domácností v nuceném soužití) se
v příštích 16-ti letech předpokládá snižování ukazatele obložnosti na 2,5. Za předpokladu, že
stávající bytový fond prochází obnovou, rozvojem a zánikem některých bytů (odpad bytů – 5 bytů)
je výchozí počet potřeby nových bytů 34. Převládající charakter bydlení v území představují
individuální rodinné domy. Pro účely výpočtu je velikost parcely včetně vnitřních komunikací
stanovena na 1200m2. Ve výpočtu je zahrnut koeficient 0,9, který předpokládá rozložení nových
bytů ve stávajících plochách a v plochách rozvoje v poměru 1 : 9. Rezerva územního plánu (1,2) je
20% výpočtové hodnoty potřeby ploch, to znamená, že rozsah vypočtených ploch bude odpovídat
1,2 násobku. Takto vypočtená potřeba rozvojových ploch činí 4,406 ha.
V území je evidováno 174 rodinných domů, z toho je obydleno 114 domů, lze tedy dovozovat, že
60 domů slouží k rekreaci. Lze předpokládat, že některé z nich budou v budoucnu využívány pro
trvalé bydlení (vzhledem k možnosti práce na dálku nebo stěhování obyvatel měst v
poproduktivním věku kvůli vysokému nájmu, hluku apod.). Stejně tak lze očekávat, že ze
stávajícího bytového fondu (141 obydlených bytů) přejde v důsledku generačních výměn a prodejů
část bytů mezi byty s rekreačním využitím. Návrh územního plánu považuje oba tyto trendy za
vzájemně vyvážené, bez rozhodného vlivu na potřebu vymezování nových rozvojových ploch.
Výpočet potřeby bytů při nárůstu počtu obyvatel dle dosavadního rozvoje
Tabulka 17 Výpočet potřeby ploch při nárůstu počtu obyvatel dle dosavadního rozvoje
předpokládaný nárůst počtu obyvatel
178
potřeba nových bytů při obložnosti 2,5 ob/byt
71,2
průměrná velikost parcely rodinného domu do roku 2030
1500
podíl nových bytů na rozvojových plochách územního plánu
0,9
přiměřená rezerva územního plánu do roku 2030
1,5
potřeba ploch pro bydlení (BI, BV,SV) [ha]
16,02
potřeba ploch při nulovém nárůstu obyvatel [ha]
potřeba ploch při očekávaném nárůstu [ha]
Celková potřeba [ha]
4,41
16,02
20,43
Pozn.: výpočet byl proveden na podkladě upraveného vzoru urbanistické kalkulačky Urbanka – nástroj pro optimalizaci
rozvojových ploch pro bydlení v územních plánech obcí (institut regionálních informací, Brno, 2010).
Na podkladě dat o vývoji počtu obyvatel v území byl zpracován odhad vývoje počtu obyvatel do
budoucnosti (viz graf výše). Odhad vychází z dat za uplynulých 20 a 50 let, kdy dochází k poklesu
(1970-1991 úbytek o 107 ob.) a po roce 1990 k nárůstu počtu obyvatel (1991-2011 nárůst o 160
ob.).
Z tohoto vychází odhad nárůstu počtu obyvatel v příštích 16-ti letech (do r. 2030) o 100 nových
obyvatel. Obložnost bytů se předpokládá nižší (2,5 ob./byt), rozsah ploch pro RD je 1500m2 včetně
doprovodných komunikací a veřejného prostoru, poměr výstavby nových bytů v plochách
stávajících oproti rozvojovým zůstává 1 : 9. Rezerva s hodnotou 2 znamená ekvivalent návrhu,
tedy 100% vypočtené hodnoty. Nárůst ploch při očekávaném nárůstu počtu obyvatel je 21,36 ha.
Celková výpočtová hodnota potřeby ploch pak představuje 26,87 ha pro plochy BI, BV nebo SV.
49
Koeficient rezervy s hodnotou 1,5 (rozsah ploch se násobí 1,5x) je zaveden kvůli převisu nabídky
nad poptávkou, který v konkurenčním prostředí zajistí reálné ceny pozemků vyplývající z polohy
území v rozvojové oblasti republikového významu (OB1). Obec je pro určitou část obyvatelstva
v blízkých městských centrech (Praha, Benešov) atraktivní z hlediska možnosti bydlení v blízkém
venkovském sídle s kvalitním přírodním a rekreačním zázemím.
Územní plán obsahuje celkem 48,5 ha zastavitelných ploch pro bydlení typu BI, BV a SV.
Zdůvodněný a výpočtem podložený je rozsah 20,43 ha. Zbývajících 28,07 ha rozvojových ploch lze
odůvodnit takto:
-
přáním obce bylo zachovat plochy rozvoje předchozí ÚPD obce s ohledem na obavu
z hrozby vyplácení finančních náhrad nebo soudních pří
-
mezi plochami rozvoje jsou vymezeny plochy etapizace, jako jeden z nástrojů urbanistické
koncepce. Plochy etapizace představují 4,94 ha
-
v plochách smíšených (SV) lze očekávat i jiné formy využití, než je čisté bydlení, z toho
plyne možná menší hustota zastavění rodinnými domy v plochách SV
-
za předpokladu realizace odpovídající technické infrastruktury (zejména vodovodu a
kanalizace) lze očekávat vyšší zájem o výstavbu formou rodinných domů. Tomu odpovídá i
reálně zjištěná poptávka, která je motivována především kvalitou přírodního a krajinného
zázemí a relativní blízkosti větších městských center (Praha, Benešov)
-
poloha území v rozvojové oblasti republikového významu OB1
-
plochy územního rozvoje jsou v rozsahu 46,03 ha podmíněny realizací nutné infrastruktury
nebo vypracováním akustické studie, případně studie vlivu na krajinný ráz
-
veškerá nabízená kapacita zastavitelných ploch pravděpodobně nebude v reálném
horizontu vyčerpána, avšak určitý převis nabídky nad poptávkou je pozitivním faktorem pro
stimulaci nové výstavby
Rozvoj území je brzděn absencí sítí technické infrastruktury. Chybějící vodovod a kanalizace jsou
podmínkou pro některé plochy rozvoje. Doplnění inženýrských sítí by urychlilo územní rozvoj a
umožnilo nárůst o 100 obyvatel. To je při předpokládané obložnosti 2,5 a pozemcích 1500m 2
potřebných 6ha rozvojových ploch.
Podklady pro tento odhad vycházejí z údajů o počtech obyvatel, bytů a domů v r. 2001, tedy k datu
Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), kde jsou k dispozici údaje za obce o počtech domů a bytů a
obdobných údajů ze SLDB 2011.
Tabulka níže předkládá údaje o počtu obyvatel jednotlivých sídel včetně údajů vypočtených hrubou
metodou na podkladě vymezených ploch návrhu územního plánu, kdy na každý hektar příslušné
rozvojové plochy jsou stanoveny fixní hodnoty, ekvivalenty počtu nových obyvatel. Výpočet nových
obyvatel je založen na vztahu 1ha BI ~ 30ob, 1ha BV ~ 25 ob, 1ha SV ~ 20 ob.
Tabulka 18 Demografická data pro jednotlivá sídla včetně údajů o nárůstu obyvatel podle
vymezených rozvojových ploch a parametrů ÚPD
2030 při 100% naplněnosti
zastavitelných ploch
1991
2001
2011
Přírůstek dle ÚP
DAŘBOŽ
0
0
58
911
969
VAVŘETICE
16
28
63
160
223
BABICE
96
99
120
97
217
ŘEHENICE
62
64
77
115
192
KŘIVÁČEK
20
15
17
89
106
MALEŠÍN
11
11
19
129
148
BAROCHOV
59
63
70
127
197
celkem
264
280
424
1628
2052
50
7 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších
vztahů v území
Koordinace využití řešeného území z hlediska širších vztahů se projevuje zejména respektováním
nadřazené ÚPD (ZÚR Středočeského kraje) a vztahem k ÚPD okolních obcí.
Z hlediska nadřazené dokumentace (ZÚR) je sledováno, koordinováno a zpřesněno:
-
vymezení koridoru železniční tratě č. 220 (úsek Praha – Bystřice u Benešova)
vymezení nadregionálního biokoridoru NK 61 Štěchovice-Chraňbožský les
vymezení regionálního biocentra RC 1671 Nespeky
Území obce Řehenice sousedí s územími následujících obcí (k.ú.):
-
Velké Popovice (k.ú. Lojovice, Mokřany u Velkých Popovic)
Kamenice (k.ú. Ládví)
Týnec nad Sázavou (k.ú. Čakovice u Řehenic, Týnec nad Sázavou, Pecerady)
Nespeky (k.ú. Nespeky)
Pyšely (k.ú. Pyšely)
Obrázek 17 Schéma řešeného území s nejbližším okolím
51
Dopravní infrastruktura
Středem řešeného území ve směru sever – jih prochází silnice II/603, která propojuje silnici I/3 s
Pražským okruhem. Dále jsou dopravní vazby na okolní obce a města (Čakovice - Týnec nad
Sázavou a Nespeky - Pyšely) zajišťovány prostřednictvím silnic III/6032 a III/6031. Územní plán na
tomto stavu nic nemění.
Obrázek 18 Silniční síť v řešeném území
V obci Řehenice není provozována městská hromadná doprava, dopravní obsluha je zajištěna
linkami meziměstské dopravy s vazbami na nedaleká města Benešov, Čerčany, Kamenice ad. i
Prahu. Ani zde územní plán nepřináší žádnou změnu.
Územní plán přebírá ze ZÚR Středočeského kraje a zpřesňuje koridor železniční tratě č. 220
Praha – Bystřice u Benešova (dle ZÚR koridor D204), technické provedení není v rámci územního
plánu řešeno.
Z hlediska bezmotorové dopravy leží řešené území na cyklotrase č. 0030 Senohraby – Nespeky a
cyklotrase č. 19 Zruč nad Sázavou – Davle. Dále prochází územím modře značená turistická
stezka z Nespek do Ládví a červeně značená turistická stezka mezi Zbořeným Kostelcem a
Nespeky. Vedení obou cyklotras a červeně značené turistické stezky v řešeném území je
nevýznamné a územní plán na současném stavu nic nemění.
Ochrana přírody a krajiny
Vymezení NK 61 Štěchovice-Chraňbožský les a RC 1671 Nespeky je převzato ze ZÚR a dále
zpřesněno. K úpravě vymezení biokoridoru NK 61 došlo v souvislosti s převzetím dalšího koridoru
ze ZÚR, a to koridoru železniční tratě č. 220 Praha – Bystřice u Benešova (zpřesněného na
základě studie SUDOP 2014), nadregionální biokoridor byl v místě křížení s koridorem železnice
posunut tak, aby procházel pod plánovaným přemostěním Sázavy. Při vymezení skladebných částí
lokálního ÚSES byla sledována mj. návaznost na hranicích s územími sousedních obcí podle
aktuálně platných územních plánů.
Do zájmového území zčásti zasahuje ochranné pásmo Přírodní rezervace Čížov. Hranice
ochranného pásma se uvádí ve výkresu koncepce uspořádání krajiny (výkres 1b4) a územní plán
zde nevymezuje žádné rozvojové plochy.
Územní plán přebírá ze ZÚR a ÚAP ORP vymezení Přírodního parku Velkopopovicko a Přírodního
parku Hornopožárský les.
Do řešeného území zasahují CHLÚ Babice, CHLÚ Mokřany a CHLÚ Pyšely. Územní plán přebírá
vymezení všech CHLÚ.
Vodní hospodářství
52
Z hlediska širších územních vazeb je důležité vymezení vodovodu PE DN 160 zásobujícího
Dařbož z vodojemu Ládví (některé velké rozvojové plochy jsou podmíněny napojením na tento
vodovod). Navržená likvidace odpadních vod se odehrává na úrovni místních částí bez vazeb na
vodohospodářskou infrastrukturu v širším území, resp. pouze s možným ovlivněním vodních toků,
do nichž je navrženo zaústění ČOV z jednotlivých sídel.
Technická infrastruktura
Hlavním napájecím bodem distribuční soustavy pro řešené území je rozvodna Benešov, z níž je
vyvedeno samostatné venkovní nadzemní vedení VN 22 kV. Severní částí řešeného území
prochází vedení přenosové soustavy č. 413 Řeporyje – Prosenice (ZVN 400 kV). Územní plán tuto
infrastrukturu respektuje.
Obrázek 19 Schéma rozvodů elektrické energie
Zdroj: Územně analytické podklady
Řešené území není plynofikováno ani se zde nenachází zdroj tepla pro centrální zásobování
obyvatel. Řešeným území prochází radioreléová trasa, která nijak zásadně neomezuje rozvoj
území či realizaci nové výstavby. Územní plán na tomto stavu nic nemění.
8 Vyhodnocení splnění požadavků zadání
Zadání územního plánu Řehenic bylo schváleno zastupitelstvem obce Řehenice 22. 5. 2013.
8.a.1 Požadavky na urbanistickou koncepci
Požadavky vyplývající ze ZÚR

území je součástí rozvojové oblasti republikového významu OB1 – Rozvojová oblast Praha
(vymezena PÚR a převzata do ZÚR) – skutečnost je respektována mj. v rámci zdůvodnění
rozsahu rozvojových ploch, podrobněji viz kap. 2a a 6b Odůvodnění
Požadavky vyplývající z ÚAP (stávající hodnoty a limity)
Kulturní limity
53


respektovány jsou evidované nemovité kulturní památky (pozůstatky tvrze Božešice, bývalý
zájezdní hostinec ve Křiváčku) včetně ochranného pásma;
území s archeologickými nálezy jsou vymezena v centrech všech sídel v řešeném území a
územní plán stanoví před prováděním zemních prací v těchto oblastech podmínku
provedení archeologického průzkumu
Urbanismus




zastavěné území bylo nově vymezeno v souladu s § 58 stavebního zákona, a to k 1. 9.
2013;
byly navrženy nové funkční plochy bydlení, rekreace a občanské vybavenosti a stávající
plochy stabilizovány podle skutečnosti;
urbanistické hodnoty - ochrana krajinného rázu, horizontu, ochrana stop historických cest –
územní plán upozorňuje na přítomné hodnoty krajinného rázu, avšak ty jsou pouze jedním
z limitů, resp. motivů ovlivňujících podobu a rozvoj území, přičemž v tomto případě zčásti
převážil požadavek na zahrnutí ploch z předchozí ÚPD obce a z nadřazených ZÚR, který
jde někdy dosti výrazně proti zachování hodnot krajinného rázu. Územní plán stanoví
výškovou regulaci zástavby právě s ohledem na nezasahování do krajinných horizontů,
žádné výškové stavby nejsou navrženy, navržena není ani plocha těžby nerostů na ložisku
Babice, která by výrazně ovlivnila zalesněný horizont vrchu Nespery. Byly vesměs
zachovány stávající cesty, občas byly podpořeny návrhem doprovodné zeleně. V Dařboži
je vymezena plocha veřejného prostranství v trase původní cesty k bývalému poplužnímu
dvoru. Na druhé straně vlivem vymezení nového koridoru železnice napříč územím, pokud
by byl koridor vymezen na povrchu, by došlo k přetnutí několika polních cest v oblasti mezi
Babicemi, Malešínem a Barochovem. K výraznému zásahu dojde také vlivem vymezení
rozsáhlých zastavitelných ploch zcela bez vazby na zastavěné území v Dařboži, resp. svým
rozsahem značně měnících strukturu a uspořádání tohoto sídla;
historicky významné stavby (bývalý poplužní dvůr Dařbož, bývalá cihelna Vavřetice, hráz a
přepad bývalého rybníka na Mokřanském potoce, kamenný mostek v Babici, bývalý
zájezdní hostinec ve Křiváčku) byly respektovány.
Požadavky vyplývající z doplňujících průzkumů a rozborů







jsou zachovány samostatné sídelní útvary (Řehenice, Babice, Barochov, Dařbož, Gabrhele,
Křiváček, Malešín, Vavřetice) a jejich další rozvoj je navržen mj. s ohledem na rozvojové
plochy z předchozí ÚPD obce, tím však dochází i k rozvoji zcela bez návaznosti na
zastavěné území (Dařbož, Vavřetice); zohledněny jsou některé žádosti fyzických a
právnických osob (plochy s vazbou na zastavěné území a s pozitivním efektem pro něj –
občanská vybavenost, přestavba);
urbanistická koncepce vychází z předchozí ÚPD obce – rozvoj navržený v předchozí ÚPD
obce je ve velké míře převzat; je podpořen rozvoj obce (bydlení, občanská vybavenost,
veřejná prostranství, rekreace – podpora přírodních funkcí v nezastavěném území s vlivem
na rekreační atraktivitu území, ale vlastní plochy rekreace jsou rozvíjeny minimálně);
navržený rozvoj je řešen v souvislosti s technickou a dopravní infrastrukturou i z hlediska
souladu s přírodními a kulturními složkami v území - zásadní střety s přírodními složkami
vyplývají právě z plošného převzetí rozvoje;
byl vyhodnocen rozsah rozvoje ve vazbě na aktuální potenciál území, demografický vývoj a
reálnou společenskou poptávku – zdůvodnění potřeby nových zastavitelných ploch je
provedeno, nicméně navržený rozvoj je značně naddimenzovaný, což plyne z jiného
požadavku, tj. požadavku na plošné převzetí rozvojových ploch z předchozí ÚPD obce;
prakticky nedošlo k redukci zastavitelných ploch oproti předchozí ÚPD obce (požadavek
obce), avšak jejich využití je zčásti regulováno (etapizace, územní studie, podmíněnost
nezbytnou infrastrukturou, dodržení hygienických limitů, regulativy využití);
plochy s rozdílným způsobem využití jsou stabilizovány a vymezeny dle metodiky MINIS a
v souladu s vyhl. č. 501/2006 Sb.;
v jádrových částech jednotlivých sídel je sledováno zachování stávající struktury, výšky a
charakteru zástavby a zachování a rozvoj veřejných prostranství ve vazbě na komunikace;
54







kompoziční osy a průhledy – v Dařboži je návrhem plochy veřejného prostranství
sledována obnova téměř zaniklé cesty od Babic k bývalému poplužnímu dvoru; na spojnici
Malešína a Křiváčku je navrženo podél cest doplnění, příp. založení nové doprovodné
zeleně, doprovodná zeleň je navržena i v dalších částech území, naopak nepříznivý efekt
má z tohoto pohledu návrh nové zástavby ve Vavřeticích;
územní plán navrhuje řešení některých dopravních závad v území (např. rozšíření uličního
prostoru, úprava křižovatky II/603 a III/6032 na okružní);
využití ploch bydlení a smíšených obytných navržených v blízkosti silnic II/603 a III/6032 je
podmíněno prokázáním splnění hygienických limitů hluku; obdobné řešení u plochy
železniční dopravní infrastruktury a rozvojových ploch bydlení v Malešíně;
jsou navrženy plochy občanské vybavenosti, vč. ploch pro tělovýchovná a sportovní
zařízení (adekvátně k velikosti sídel);
veřejná autobusová doprava vázaná na blízká větší města a obce probíhá po stávajících
komunikacích, jejichž vedení územní plán nemění; územní plán nemá nástroje na zajištění
lepších podmínek veřejné autobusové dopravy v území;
územní plán stabilizuje stávající silniční a cestní síť, propojení jednotlivých sídel
oddělenými pěšími a cyklistickými cestami není vzhledem k velikosti území a velikosti a
vzájemné vzdálenosti sídel reálné, nicméně v některých sídlech jsou na stávající
komunikace navázány rozšířené plochy veřejných prostranství; některé existující silnice a
polní cesty (s minimálními dopravními intenzitami) jsou doplněny doprovodnou zelení;
ve všech sídlech byly stanoveny podmínky využití zastavitelných ploch, vč. požadavků
prostorové regulace;
Řehenice

v jádrové části sídla je stabilizována plocha veřejného prostranství v návaznosti na místní
komunikace; tyto plochy umožňují vedení nezbytné technické infrastruktury (vodovod,
kanalizace); stávající napojení na plochu hasičské nádrže umožňuje v určité míře využití
veřejného prostoru pro setkávání obyvatel apod., vzhledem k omezeným prostorovým
poměrům v této lokalitě daným stávající užívanou zástavbou nelze zajistit další rozšíření
veřejného prostoru; význam návsi je posílen jednak vlastním umístěním rozvojových ploch
paprskovitě od středu sídla, tak zčásti i návrhem na ochranu vzrostlé lípy v blízkosti
kapličky; zastavitelné plochy vesměs vyplňují proluky v zastavěném území a dotvářejí tak
kompaktní celek s dominantní funkcí rezidenčního bydlení a prostoru hlavní komunikace
jako centrálního veřejného prostoru sídla se snahou o její kultivaci. Byla prověřena možnost
využití okolí vodní nádrže jako plochy veřejného prostranství s rekreační funkcí; byla
prověřena možnost dopravního propojení chatové oblasti papírna s Dolským Mlýnem a
ponechána ve stávajícím stavu;
Řehenice-Papírna

chatová oblast, plochy rekreace jsou stabilizovány, nedochází k dalšímu rozvoji;
Babice



veřejné prostranství narušené průtahem silnice II/603; problematická lokalita křižovatky
silnic II/603 a III/6032 s přilehlým prostorem pro parkování a se zastávkou autobusů –
územní plán řeší zčásti zklidnění dopravy návrhem okružní křižovatky; v návaznosti na
prostor křižovatky silnic II/603 a III/6032 je zčásti stabilizována neudržovaná plocha (ve
stavu jako plocha zeleně přírodního charakteru - ZP), čímž je umožněna případná budoucí
kultivace plochy v okolí Ledeckého potoka s propojením na sousední plochu hřiště apod.;
chybějící lokální propojení ulic ve svahu východně od silnice II/603 není řešeno s ohledem
na vlastnické vztahy k pozemkům v ploše propojení;
rozvoj v Babicích je poměrně malý a nijak negativně nepůsobí na chráněné přírodní složky
v území;
Vavřetice
55

území a jeho přírodní složky nejsou zásadně dotčeny rozvojem nových ploch rekreace,
který je minimální, více území ovlivní vymezení ploch bydlení (podmínka vybudování
nezbytné infrastruktury, prověření územní studií, etapizace);
Dařbož

druhem, strukturou a rozsahem zástavby značně nesourodé sídlo; územní plán místy
navrhuje vyplnění stávajících proluk či nové využití zašlého zemědělského areálu
v bezprostředním sousedství ploch bydlení, a tím i sjednocení urbanistické struktury sídla,
vč. doplnění veřejného prostranství v trase cesty k bývalému poplužnímu dvoru; na druhé
straně plným převzetím zastavitelných ploch předchozí ÚPD obce se sídlo výrazně rozrůstá
do volné krajiny a struktura sídla se tím komplikuje (regulace rozvoje pomocí podmínky
vybudování nezbytné infrastruktury, prověření územními studiemi);
Barochov

jsou vyplněny proluky v rámci stávající zástavby sídla, a to s ohledem na zachování
prostorových parametrů stávající zástavby; v návaznosti na plochu Barochovského rybníka,
který je součástí pásu přírodě bližších ploch podél Ledeckého potoka, je sledován rozvoj
veřejného prostranství a stabilizovaná plocha veřejného prostranství ve středu sídla je
zčásti zdůrazněna návrhem na ochranu vzrostlé lípy u zvoničky;
Malešín

rozvoj zástavby západním směrem je limitován navrženým koridorem železniční tratě č.
220 (úsek Praha – Bystřice u Benešova) přebíraným ze ZÚR; zastavitelné plochy navazují
na zastavěné území, případně je jejich využití rozděleno do etap tak, aby nedocházelo
k vytváření oddělené zástavby;
Křiváček

je navržen rozvoj v prolukách stávající zástavby a dále ve vazbě na silnici II/603, vč.
rozvoje občanské vybavenosti, rozšíření veřejného prostranství a doplnění doprovodné
zeleně;
Gabrhele

rozvoj je omezen na jedinou plochu navazující a funkčně spojenou se stávajícím
hospodářským areálem;
Dolský Mlýn

rozvoj je omezen na jedinou plochu individuální rekreace v návaznosti na stávající plochy
rekreace.
8.a.2 Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury

územní plán vymezuje koridor pro železniční trať č. 220 v úseku Praha – Bystřice u
Benešova na základě ZÚR (záměr D204) a zpřesňuje vymezení koridoru (nikoli technické
řešení) dle výsledků zpracované územně technické studie SUDOP (2014);
Technická a dopravní infrastruktura

územní plán respektuje limity technické a dopravní infrastruktury včetně ochranných a
bezpečnostních pásem;
Odpadové hospodářství

umisťování sběrných míst pro kontejnery na tříděný odpad je umožněno v plochách
veřejných prostranství;

staré zátěže území a kontaminované plochy (bývalá komunální skládka Gabrhele) –
56
územní plán zde nenavrhuje žádné změny, plocha je stabilizována jako plocha
zemědělská;
Ostatní požadavky

převzata a zohledněna jsou vydaná územní rozhodnutí a stavební povolení;
Dopravní infrastruktura







některé zjištěné dopravní závady jsou řešeny v rámci územního plánu (zejm. návrh okružní
křižovatky v místě křižovatky silnic II/603 a III/6032), řešení jiných dopravních závad nebylo
navrženo z důvodů uvedených v kap. 6.a.3;
plochy pro řešení dopravy v klidu územní plán nenavrhuje, s ohledem na velikost sídel je
parkování řešeno v rámci jednotlivých parcel, příp. i v rámci komunikací;
ve středu některých sídel jsou navrženy plochy pro rozšíření veřejných prostranství, jejichž
součástí jsou/mohou být také chodníky pro pěší dopravu;
územní plán zachovává stávající strukturu silniční a cestní sítě bez výraznějších změn;
v rámci rozvoje bydlení a zčásti i rekreace ve Vavřeticích stanoví územní plán mj.
požadavek na řešení potřebné dopravní infrastruktury, a to v rámci plochy rozšířeného
veřejného prostranství;
v případě velkých rozvojových ploch (Vavřetice, Dařbož) je požadováno pořízení územních
studií řešících mj. zajištění prostupnosti území;
územní plán zachovává a v některých případech i dále rozvíjí stávající síť účelových
komunikací (zachování přístupu na polní cestu vycházející severozápadně z Řehenic,
doplnění doprovodné zeleně cest zejména v okolí Malešína, Barochova a Křiváčku);
v důsledku vymezení koridoru železnice č. 220 Praha – Bystřice u Benešova by mohlo dojít
k narušení silniční a cestní sítě v jižní polovině řešeného území, k významnému zásahu do
krajinného rázu území a ovlivnění zástavby (stávající i navržené) v Barochově a především
v Malešíně, pokud bude koridor veden na povrchu (územní plán technické řešení
nespecifikuje);
Technická infrastruktura

ve všech místních částech a rozvojových plochách byl navržen systém likvidace odpadních
vod, který spočívá minimálně ve vybudování bezodtokých akumulačních jímek, případně
domácích ČOV (DČOV), větší plochy jsou podmíněny vybudováním ČOV a související
kanalizace v jednotlivých sídlech;

jsou respektovány nadřazené i místní systémy technické infrastruktury včetně ochranných
pásem;

zásobování zastavitelných ploch pitnou vodou je řešeno v souladu se stávající situací, tzn.
většinou individuálním zásobováním, příp. návrhem zásobování z vodovodu (u některých
ploch v Dařboži je toto podmínka jejich využití);

v rozvojových plochách je uplatněna podmínka zasakování dešťové vody v místě spadu,
příp. zachytávání a využití v dané rozvojové ploše;

nebylo třeba nijak zasahovat do stávajícího systému nakládání s komunálními odpady, vč.
BRKO (viz kap. 6.a.5);
Občanské vybavení

podpora ploch občanského vybavení je řešena v Babicích (malá komerční a sportovní
zařízení), v Dařboži (malá komerční zařízení a dům s pečovatelskou službou), ve Křiváčku
(sportovní zařízení) a v Barochově; využití pro objekty občanského vybavení je přípustné i
v plochách smíšených;
57

územní plán nenavrhuje zvláštní opatření pro zajištění civilní ochrany, tyto funkce mohou
plnit objekty ve standardně vymezovaných plochách bydlení, výroby a občanské
vybavenosti;
Veřejná prostranství




v rámci jednotlivých sídel jsou stabilizovány plochy veřejných prostranství, a to v návaznosti
na základní silniční síť; především v Dařboži, Křiváčku a ve Vavřeticích je navrženo
rozšíření, příp. i vymezení nových veřejných prostranství; specifické funkční využití ploch
veřejných prostranství (stávajících i nově vymezených) je dáno regulativy těchto ploch,
které upřednostňují využití pro setkávání obyvatel před jinými (podmíněně přípustnými)
způsoby využití;
pro plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení a smíšené obytné nad 2 ha byly
vymezeny odpovídající plochy veřejných prostranství, příp. byl uplatněn požadavek na
pořízení územních studií mj. k řešení této otázky, vč. stanovení min. výměry veřejných
prostranství;
v plochách veřejných prostranství je dle regulativů žádoucí umisťování veřejné zeleně;
v Babicích, Barochově a v Řehenicích byly v plochách veřejných prostranství identifikovány
vzrostlé dřeviny domácích dřevin, které jsou navrženy k ochraně; v Babicích, Dařboži,
Křiváčku a Malešíně navazují na plochy veřejných prostranství prvky doprovodné zeleně
(stávající i navržené), které pokračují do volné krajiny;
ve středu Řehenic a Barochova jsou stabilizovány plochy veřejných prostranství zahrnující
drobné sakrální stavby a vzrostlé dřeviny navržené k ochraně; v Řehenicích navazuje
plocha veřejného prostranství na plochu s hasičskou nádrží.
8.a.3 Požadavky na koncepci uspořádání krajiny

převzetí a zpřesnění prvků ÚSES (NK61 Štěchovice – Chraňbožský les a RC1671
Nespeky) – požadavek byl naplněn (viz kap. 2a a 6.a.5);
Ochrana přírody a krajiny

oblast krajinného rázu Dolní Posázaví, přírodní park Velkopopovicko, lokální ÚSES z ÚAP,
VKP ze zákona (lesy, rybníky, vodní toky, mokřady, údolní nivy), ochranné pásmo Přírodní
rezervace Čížov, lesy a ochranné pásmo lesa, dřeviny rostoucí mimo les – viz kap. 6.a.5;
Lesní a půdní fond

PUPFL a ZPF, zejm. půdy I. a II. tř. ochrany ZPF – viz kap. 6.a.5;
Vodní hospodářství-ochrana

v území se nenacházejí vodní zdroje využívané pro hromadné zásobování obyvatel pitnou
vodou ani sem nezasahují ochranná pásma takových zdrojů (viz kap. 6.a.4);
Vodní režim-ochrana



vodní toky a vodní plochy jsou respektovány a rozvojové plochy do nich přímo nezasahují
(výjimkou je přemostění toku Sázavy koridorem železniční dopravní infrastruktury, kdy by
ale k přímému zásahu do vodního toku nemuselo vůbec dojít – otázka technického řešení
projektu);
nepřímé ovlivnění vodních toků odpadními (splaškovými) vodami z rozvojových ploch je
řešeno návrhem způsobu likvidace odpadních vod;
záplavové území ani aktivní zóna záplavového území nebyla na tocích v zájmovém území
vymezena (viz kap. 6.a.4 a 6.a.5);
Horninové prostředí
58


ložisko nerostných surovin Babice, CHLÚ Babice, CHLÚ Mokřany, CHLÚ Pyšely – tyto
limity jsou respektovány (výjimkou je opět koridor železnice);
radon v podloží – tento limit není řešitelný v rovině územního plánování, ale v rámci
technického řešení projektu (viz kap. 6.a.5);
Odpadové hospodářství

SEZ a kontaminované plochy (bývalá skládka komunálního odpadu Gabrhele) – viz kap.
6.a.5;




zohlednění Studie hodnocení krajinného rázu pro území Středočeského kraje (Vorel I. a
kol., 2009) a zřizovacího předpisu Přírodního parku Velkopopovicko; maximální zachování
charakteristik určujících celkový ráz krajiny (zejm. lesní porosty, zemědělské plochy, vodní
plochy, vodní toky); ochrana volné krajiny (nová výstavba prioritně v zastavěném území
nebo v návaznosti na něj, min. fragmentace lesních porostů, respektování Oblasti
krajinného rázu Dolní Posázaví a Přírodního parku Velkopopovicko, respektování
významných krajinných horizontů a přírodních dominanty); výšková regulace v rozvojových
plochách ve vazbě na stávající zástavbu; regulativy z hlediska ochrany krajinného rázu pro
plochy s rozdílným způsobem využití; otázka doplnění doprovodné zeleně cest; protierozní
ochrana půdy; převzetí a zpřesnění NR a R ÚSES; detailní vymezení lokálního ÚSES vč.
zajištění návaznosti na hranicích zájmového území; stabilizace ploch zeleně uvnitř i mimo
zastavěné území; přírodě blízká opatření k posílení biodiverzity - územní plán všechny tyto
aspekty týkající se ochrany krajiny území bere v úvahu, je navržena výšková regulace nové
zástavby, nicméně v důsledku nutnosti převzetí některých ploch ze ZÚR a z předchozí
ÚPD obce přesto dojde nebo může dojít k podstatnému narušení některých vyjmenovaných
charakteristik krajinného rázu. ÚSES je vymezen dle požadavků. Plochy zeleně jsou
stabilizovány zejm. v nezastavěném území, prvky doprovodné zeleně jsou stabilizovány i
nově navrženy. Podpora biodiverzity - v lokalitách výskytu zvláště chráněných druhů jsou
stabilizovány „přírodní“ funkce, územně je zajištěna existence ploch přírodního charakteru
(údolní nivy, lesní porosty, křovinaté meze) a tato území jsou často zahrnuta do ÚSES (viz
kap. 6.a.5);
návrh opatření proti vyplavování půdy za přívalových dešťů; nakládání s dešťovými vodami
(zvýšení retenční kapacity krajiny); prověření stavu zatrubněných toků a možností jejich
revitalizace; možnost obnovy rybníků – z území nejsou k dispozici informace o lokalitách,
kde dochází k vyplavování půdy vlivem přívalových dešťů; je stanoven požadavek na
zasakování dešťových vod v místě spadu, příp. retenci a využití v dané ploše; vodní toky
v území mají převážně přirozený charakter, kromě křížení s dopravními komunikacemi
nebylo zjištěno zatrubnění vodních toků; plochy rybníků jsou stabilizovány (a to i např.
drobné nádrže u bývalého poplužního dvora v Dařboži), nové plochy ani obnova bývalých
rybníků (např. bývalý rybník na soutoku Mokřanského a Křivoveského potoka) nejsou
navrženy (viz kap. 6.a.4 a 6.a.5;
řešení vzájemných střetů zájmů v území (rozvoj - limity využití území) a problémů (zábor
půd II. tř. ochrany ZPF, prorůstání zástavby do lesních porostů, vymezení koridoru VRT x
ochrana krajinných hodnot, ZPF, lesních porostů, zastavěného území i nových
zastavitelných ploch) – limity využití území z hlediska ochrany složek životního prostředí z
ÚAP byly při plánování rozvoje známy a v mezích možností daných ZÚR a předchozí ÚPD
obce respektovány (viz kap. 6.a.5);
přírodní hodnoty území - respektování zásad a požadavků ochrany charakteristik OKR
Dolní Posázaví a PřP Velkopopovicko; ochrana ZPF a řádné zdůvodnění záborů; ochrana
PUPFL a ochranného pásma lesa; převzetí a zpřesnění NR a R ÚSES ze ZÚR, převzetí a
zpřesnění lokálního ÚSES z ÚAP, minimalizace zásahů rozvojových ploch do ÚSES;
respektování VKP ze zákona; ověření možností doplnění doprovodné a liniové zeleně;
prověření výskytu cenných částí přírody v území a jejich doporučení k ochraně (památné
stromy, registrované VKP, lokalit ZCHD nebo maloplošných ZCHÚ); stabilizace ploch
zeleně; respektování CHLÚ Babice, CHLÚ Mokřany a CHLÚ Pyšely; rozvoj chatových osad
za podmínky vytvoření dopravní a technické infrastruktury (ochrana vodních toků);
59
prověření možnosti vymezení nových zelených ploch, terénních depresí a míst vhodných
pro retenci vody - všechny známé informace o výskytu shora uvedených přírodních hodnot
území byly brány v úvahu a v rámci možností daných ZÚR a předchozí ÚPD obce byly
respektovány, v několika případech byla navržena opatření k rozvoji těchto hodnot (viz kap.
6.a.4 a 6.a.5).
8.a.4 Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv
Územní plán vymezuje územní rezervy R1 – plocha bydlení a R2 – plocha občanského vybavení a
stanoví podmínky pro jejich prověření, po kterém mohou být tyto územní rezervy převedeny
v rámci změny územního plánu do ploch zastavitelných. Kromě prověření potřebnosti ploch (rozvoj
ploch bydlení je již nyní značně naddimenzovaný a na něj navazuje občanské vybavení) je dále
v případě územní rezervy R1 požadováno prověřit řešení dopravního napojení plochy a prověřit
vliv zastavění plochy na krajinný ráz území. Územní plán stanoví na prověření lhůtu 4 let od data
jeho schválení, která se jeví jako dostatečná zejména k prověření reálné potřeby zamýšleného
využití těchto ploch.
8.a.5 Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb,
veřejně prospěšných opatření a asanací
Územní plán stanoví jako veřejně prospěšnou stavbu s možností vyvlastnění (VPS) železniční trať
č. 220 (úsek Praha – Bystřice u Benešova), jakožto záměr přebíraný ze ZÚR, a vymezuje pro tuto
VPS koridor ve zpřesněné poloze a rozsahu dle studie SUDOP (2014), přičemž otázka
technického provedení (po povrchu/v tunelu) není řešena.
Plochy a koridory pro VPS s možností vyvlastnění, příp. věcného břemene jsou vymezeny také pro
další plochy dopravní a technické infrastruktury (zejm. ČOV, kanalizace, energetika).
V případě rozšíření veřejného prostranství v prostoru před areálem bývalého poplužního dvora
v Dařboži je vymezena plocha s uplatněním předkupního práva ve prospěch obce.
Územní plán nerespektuje plně požadavek ze zadání ÚP, tj. nevymezovat skladebné části ÚSES
jako veřejně prospěšná opatření s možností vyvlastnění, a to z následujících důvodů. Jako veřejně
prospěšná opatření (VPO) byly vymezeny skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES a
dále nefunkční skladebné části lokálního ÚSES navržené k založení. Vymezení VPO pro prvky
nadregionálního a regionálního ÚSES vyplývá ze ZÚR. Vymezením nefunkčních prvků lokálního
ÚSES jako VPO je jednoznačně deklarován veřejný zájem na jejich založení a rozvoji s tím, že jde
o zásadní prvky pro zajištění alespoň minimální ekologické stability území, do kterých nelze
zastavitelnými plochami zasahovat. Veřejný zájem na vytváření a ochraně ÚSES je deklarován již
zákonem o ochraně přírody a krajiny. Zajištění ochrany prvků ÚSES na příslušných pozemcích je
v souladu se stavebním zákonem navrženo formou stanovení ploch s možností vyvlastnění, což ve
skutečnosti může být jen omezení vlastnického práva formou věcného břemene Dalším možným
způsobem zajištění ochrany prvků ÚSES je postup podle §§ 59 a 68 zákona o ochraně přírody a
krajiny (dohoda na hospodaření). V obou případech půjde z hlediska vlastníka pozemku zpravidla
o povinnost něco strpět nebo nekonat (vyloučení orby části zemědělských pozemků) nebo naopak
o povinnost něco konat (výsadba vhodných porostů).
Územní plán nenavrhuje veřejně prospěšná opatření pro zvyšování retenčních schopností území,
ochranu před povodněmi a jinými přírodními katastrofami ani pro ochranu archeologického
dědictví.
8.a.6 Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých
bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním
regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením
dohody o parcelaci
Územní plán neuplatňuje v žádných plochách podmínku vydání regulačního plánu.
V případě rozsáhlých rozvojových ploch nebo souborů ploch nad 2 ha stanoví územní plán
požadavek na pořízení územních studií, stanoví podmínky pro pořízení územních studií a lhůtu pro
60
jejich pořízení (4 roky od data vydání územního plánu). V rámci územních studií je třeba řešit zejm.
vnitřní uspořádání plochy, rozsah a umístění veřejných prostranství a zajistit prostupnost území.
Ve třech případech stanoví územní plán podmínku uzavření dohody o parcelaci.
8.a.7 Případný požadavek na zpracování variant řešení
Návrh územního plánu byl v souladu se zadáním zpracováván v jediné variantě.
8.a.8 Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na
uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a
počtu vyhotovení
Územní plán, vč. odůvodnění je zpracován po obsahové stránce v souladu s vyhl. č. 500/2006 Sb.,
o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně
plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Základní měřítko výkresů je 1 : 5 000 a výkresy jsou zpracovány na podkladu katastrální mapy.
Výkres širších vztahů je zpracován v měřítku 1 : 50 000.
Územní plán je zpracován v souladu s metodikou MINIS.
Územní plán je vyhotoven v 5 paré, vč. plné elektronické verze na CD, což zahrnuje textovou a
grafickou část ve verzi pro prezentaci (PDF), editovatelné verze textů (Word, Excel) a geografická
data (GIS).
8.a.9 Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního
plánu na udržitelný rozvoj území
Na základě souhrnného vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 038206/2013/KUSK
ze dne 27. 3. 2013 bylo vypracováno vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj
území (URÚ). Vyhodnocení URÚ je zpracováno po obsahové stránce podle přílohy 5 vyhl. č.
500/2006 Sb., ve znění vyhl. č. 458/2012 Sb., a dále podle metodického pokynu Ministerstva pro
místní rozvoj „Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“ (4/2008). Součástí
vyhodnocení URÚ (část A) je vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí (SEA), které
je zpracováno podle přílohy stavebního zákona. Další součástí vyhodnocení URÚ (část B) je
vyhodnocení vlivů územního plánu na území soustavy Natura 2000, které je zpracováno podle
metodiky MŽP „Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů“ (11/2007). Vyhodnocení
vlivů územního plánu na území soustavy Natura 2000 je vypracováno na základě stanoviska
Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 040925/2013/KUSK ze dne 14. 3. 2013, v němž tento
orgán ochrany přírody nevyloučil možné významné vlivy na předměty ochrany a celistvost
evropsky významné lokality (EVL) CZ0213068 Dolní Sázava. Stručné shrnutí výsledků všech
vyhodnocení je uvedeno v kap. 3 – 5 Odůvodnění.
8.a.10 Další požadavky vyplývající z vyjádření dotčených orgánů k
návrhu zadání
Vyhodnotit zábory ZPF dle platné metodiky (výměra záboru, kultura, BPEJ v místě záboru atd.) –
vyhodnocení záborů ZPF bylo vypracováno dle společného metodického doporučení MŽP a MMR
„Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond
v územním plánu“ (7/2011); podrobnosti viz kap. 10.
Ve vyhodnocení záborů PUPFL uvést seznam dotčených PUPFL (identifikace jednotlivých
pozemků) – vyhodnocení záborů PUPFL bylo vypracováno dle společného metodického
doporučení MŽP a MMR „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na
zemědělský půdní fond v územním plánu“ (7/2011), doplněn byl výčet dotčených pozemků dle KN;
podrobnosti viz kap. 10.
Řešit problematiku lokalit se stávající chatovou zástavbou v lesích (možnosti rozšiřování,
stabilizace, postupného odstraňování), související dopravu a okolní plochy – územní plán
nerozšiřuje plochy rekreace v lesích, jistou výjimkou je nově stabilizovaná plocha rekreace ve
Vavřeticích, kde však jde o současnou zástavbu; k návrhu odstranění ploch rekreace umístěných
61
v rámci lesních porostů by mohlo dojít víceméně pouze vymezením ploch přestaveb, ale územní
plán to nenavrhuje.
Nezasahovat zástavbou do ochranného pásma lesa, tj. 50m od okraje lesa – požadavek není plně
respektován, územní plán vymezuje některé zastavitelné plochy i v OP lesa, regulativy je
stanovena po předchozím souhlasu příslušného orgánu státní správy lesů možnost umisťování
staveb až do vzdálenosti 25 m od okraje lesa.
Výslovně uvést případné omezení využití ploch nezastavěného území dle § 18 odst. 5 stavebního
zákona – v regulativech je výslovně vyloučeno budování trvalého oplocení zemědělských a lesních
pozemků v nezastavěném území, s výjimkou ohrad pro pastvu zemědělských zvířat.
V podmínkách využitelnosti nezastavěného území stanovit přípustnost zalesňování zemědělských
pozemků, revitalizace vodních toků a výstavby malých vodních nádrží (rybníků) – tyto požadavky
nejsou uvedeny v možnostech využití nezastavěného území; dle názoru zpracovatele územního
plánu možnost zalesňování zemědělských pozemků neplyne z § 18 odst. 5 stavebního zákona
(umisťování staveb, zařízení a jiných opatření v souladu s charakterem území); v případě ploch
vodních a vodohospodářských (W) a ploch přírodních (NP) nic nebrání revitalizacím vodních toků;
výstavba malých vodních nádrží nebyla vůbec zvažována.
Prověřit stav zatrubněných vodních toků, možnosti jejich revitalizace, obnovy rybníků, opatření
k posílení biodiverzity a ke zvýšení retenčních schopností krajiny – zatrubněné vodní toky nebyly
v území zjištěny; jsou zachovány stávající rybníky, obnova bývalých není navržena; opatření
k posílení biodiverzity jsou navržena (ÚSES, VKP ze zákona, vodní toky a navazující údolní nivy);
opatření k zachování či zvýšení retence jsou navržena (zasakování v zastavitelných plochách) –
podrobnosti viz kap. 6.a.4 a 6.a.5.
V koordinačním výkresu byly očíslovány silnice II. a III. třídy a byla vyznačena jejich ochranná
pásma podle platných předpisů.
Minimalizován byl počet připojení rozvojových lokalit obslužnými komunikacemi na silnice II. a III.
třídy.
V rámci měřítka a možností územního plánu řešit pěší dopravu s ohledem na její bezpečnost – tato
podmínka nebyla splněna, pěší doprava je řešena okrajově pouze v plochách rozšiřovaných
veřejných prostranství ve středech některých sídel (přípustné využití), ale nejsou navrženy
separované pěší cesty ani opatření pro posílení pěší dopravy mezi jednotlivými sídli (s ohledem na
vzájemné vzdálenosti jednotlivých sídel i na intenzity dopravy mezi nimi, vyjma silnice II/603 a
III/6032, se nejeví potřeba tohoto řešení).
Vymezit ÚSES s návazností na území okolních obcí, pokud možno vymezovat prvky ÚSES na celé
pozemky dle KN (zejm. louky v údolních nivách vodních toků) – návaznost ÚSES na hranicích
zájmového území byla řešena, skladebné části byly vymezovány mj. na hranice pozemků dle KN,
ale také podle stavu v území.
Změny ve vymezení ÚSES navrhovat výjimečně za předpokladu zajištění stejné nebo vyšší
ekologické stability v plochách nového vymezení – při několika úpravách vymezení ÚSES byla tato
zásada sledována.
Návrh ÚP nenaruší přírodní prvky v zemědělské krajině (interakční prvky ÚSES, remízky, meze,
ostrůvky zeleně, strouhy, rokle) – interakční prvky ÚSES jsou zvlášť vymezeny ve výkresu
koncepce uspořádání krajiny (výkres 1b4); křovinaté meze východně od silnice II/603 jsou
stabilizovány jako plochy smíšené v nezastavěném území (NS) v rámci ploch zemědělských (NZ);
údolí vodních toků jsou často stabilizována jako plochy přírodní (NP); rozvojové plochy do těchto
lokalit zpravidla nezasahují, výjimkou je koridor železnice č. 220 Praha – Bystřice u Benešova
povinně přebíraný ze ZÚR (v případě vedení po povrchu).
Vymezovat zastavitelné plochy v návaznosti na zastavěné území, vyloučit ostrůvkovitou či solitérní
zástavbu, a to s ohledem na zachování krajinného rázu (výjimkou mohou být nezbytné stavby
dopravní a technické infrastruktury) – požadavek byl při zpracování územního plánu respektován,
s výjimkou některých ploch přebíraných z předchozí ÚPD obce nebo ZÚR.
62
Respektovat výhradní ložisko Babice (netěžené) a stanovená CHLÚ Babice, CHLÚ Mokřany a
CHLÚ Pyšely; specifikovat možnosti využití území a předcházet případným střetům – vymezené
ložisko a stanovená CHLÚ jsou plně respektována (vymezení v koordinačním výkresu 2a); plochy
zůstávají převážně ve stávajícím využití, z rozvojových ploch do CHLÚ výrazně zasahuje pouze
koridor přebíraný ze ZÚR (koridor železnice č. 220 Praha – Bystřice u Benešova); v souladu se
zadáním není podpořena těžba na ložisku (nejsou vymezeny plochy těžby nerostů), ale je
současně zachována tato možnost do budoucna (nejsou vymezeny plochy, které by výrazně ztížily
nebo znemožnily případnou budoucí těžbu); podrobnosti viz kap. 6.a.5.
9 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny
v zásadách územního rozvoje
Územní plán nevymezuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR.
10 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného
řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené
k plnění funkce lesa
10.a.1 Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy
náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku
(kultuře) dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do
bonitovaných půdně ekologických jednotek a do tříd ochrany ZPF
Zdůvodnění řešení a srovnání s jiným možným řešením
Územní plán většinu rozvojových ploch přebírá z předchozí ÚPD obce (cca 55 ha) a ZÚR (cca 33
ha). Důvodem pro téměř úplné převzetí ploch z předchozí ÚPD je požadavek obce. Převzetí
koridoru ze ZÚR je povinností ze stavebního zákona, oproti ZÚR vymezuje územní plán na
základě studie SUDOP (2014) koridor užší, což znamená i potenciálně menší zábor ZPF. Ve velmi
malé míře jsou využity podněty vlastníků na zařazení nových zastavitelných ploch (cca 4 ha).
Rozvojové plochy navržené zpracovatelem územního plánu jsou vymezeny prakticky výhradně pro
veřejná prostranství, zeleň ochrannou a izolační, příp. pro přestavby, tedy plochy pozitivně
doplňující jiné zastavitelné plochy. Rozvojové plochy vymezené na základě žádostí vlastníků na
změny v území jsou malého rozsahu, přitom zahrnuto bylo velmi malé procento žádostí, a to pouze
plochy situované v rámci proluk v zastavěném území. S ohledem na tyto skutečnosti nebylo
zvažováno jiné řešení rozvoje z hlediska záboru ZPF.
Tabulka 19 Původ zastavitelných ploch
Původ ploch vymezených
v územním plánu
Rozloha ploch [ha]
ÚP
ZÚR
CP
VL
54,7898
32,8064
8,9915
3,8462
Legenda: ÚP – předchozí ÚPD obce, ZÚR – ZÚR Středočeského kraje, CP – návrh zpracovatele ÚP, VL – požadavek
vlastníka
Vymezením rozvojových ploch dochází k největšímu záboru půd II. tř. ochrany ZPF. Z hlediska
druhů pozemků je nejvíce zabírána orná půda. Na záboru ZPF se nejvíce podílejí z předchozí ÚPD
obce přebírané plochy bydlení.
Tabulka 20 Zábor ZPF podle druhů pozemků
Z toho třída ochrany č. podle BPEJ [ha]
Druh pozemku
Zábor
celkem
I.
II.
III.
IV.
V.
Orná půda
58,451
0,000
34,327
5,178
14,816
4,130
63
Trvalý travní porost
16,222
0,000
7,850
1,855
5,092
1,426
Chmelnice
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
Vinice
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
Ovocný sad
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
Zahrada
3,804
0,000
2,671
0,259
0,320
0,554
Ostatní
1,786
0,000
0,472
0,002
1,312
0,000
Celkem
80,262
0,000
45,320
7,293
21,539
6,110
Tabulka 21 Zábor ZPF podle funkčního využití zastavitelných ploch
Funkční
využití
Z toho třída ochrany č. podle BPEJ [ha]
I.
Zábor celkem
II.
III.
IV.
V.
BI
23,6901
2,531
8,6920
0,8922
35,8053
BV
1,6280
0,0015
0,8764
0,6091
3,1149
DS
0,2281
0,0041
0,0579
0,0979
0,3881
DZ
8,7880
1,8059
7,1323
1,8853
19,6115
NL
1,7643
0,6224
OM
0,3563
OS
2,3867
0,5467
0,6958
OV
0,9928
0,0140
PV
0,7002
0,2547
RI
0,4083
SV
3,0584
TI
0,0795
ZO
2,7579
ZS
0,3068
ZV
Celkem
0,5610
45,3197
0,8351
0,5282
7,2927
0,0520
0,9030
0,7478
1,0068
0,0410
0,0922
1,0881
0,0686
0,4768
1,0975
0,4643
5,4553
0,0415
0,2080
0,3291
2,5260
0,1560
5,9680
0,1010
0,2622
0,6699
0,9214
21,539
0,8290
6,1115
80,2629
2,3113
Dopad územního plánu na zemědělský půdní fond je graficky znázorněn ve výkresu 2c.
Organizace ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území, síť zemědělských účelových
komunikací, obhospodařování ZPF
Jediné, čím by mohl územní plán zásadně zasáhnout do sítě zemědělských účelových komunikací
a ovlivnit přístupnost zemědělských ploch, by byl koridor železnice vymezený na povrchu. Takto
Naopak v případě vymezení koridoru v tunelové variantě by mohly být ovlivněny hydrologické
poměry v území. Toto technické řešení však není v úrovni územního plánu specifikováno.
Podpora zasakování srážkových vod na pozemcích v místě jejich spadu sleduje zachování
přirozených odtokových poměrů v území a nezvyšování povrchového odtoku ze zpevněných ploch.
V území východně od silnice II/603 jsou stabilizovány prvky s protierozní funkcí (křovinaté meze),
tyto prvky jsou vylišeny (NS) z ploch zemědělských (NZ). Snížení účinků větrné eroze lze očekávat
v případě realizace navržené doprovodné zeleně polních cest a místních komunikací zejména
v jižní polovině území.
64
Tabulka 22 Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF
Lokalita
číslo
P1-BI-ba
Z1-BI-ba
Z toho půda náležející do ZPF v ha
Mimo
Výměra V současně
Navrhované
současně
celkem zastavěném
Celkem
využití
zastavěné
[ha]
území obce
[ha]
území
[ha]
obce [ha]
BI
BI
2,176
1,636
0,006
0,000
0,362
1,636
0,368
1,636
Z1-BI-ma
BI
0,381
0,000
0,380
0,381
Z11-BI-ba
BI
6,321
0,000
6,321
6,321
Druh ZPF
podle
katastru
nemovitostí
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
BPEJ
Výměra
Třída zemědělské Nezemědělská
ochrany půdy podle
půda [ha]
BPEJ [ha]
52901
II.
0,367
1,808
57869
V.
0,001
0,000
52911
II.
0,072
0,000
52911
II.
1,564
0,000
53716
54077
V.
V.
0,380
0,000
0,000
0,000
orná půda
52901
II.
2,673
orná půda
52911
II.
2,023
0,000
orná půda
52951
IV.
1,125
0,000
orná půda
53716
V.
0,013
0,000
orná půda
55001
III.
0,488
0,000
orná půda
trvalý travní
porost
orná půda
orná půda
Z11-BI-ma
BI
1,666
0,000
1,611
1,611
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
52901
52911
52951
54078
II.
II.
IV.
V.
0,610
0,308
0,674
0,020
0,054
0,000
0,000
0,000
Z12-BI-ba
BI
0,942
0,001
0,629
0,630
orná půda
52901
II.
0,570
0,311
orná půda
55001
III.
0,057
0,000
orná půda
57869
V.
0,004
0,000
zahrada
zahrada
orná půda
zahrada
orná půda
52901
53204
53211
53211
55001
II.
IV.
IV.
IV.
III.
0,567
0,139
0,224
0,000
0,005
0,576
0,000
0,000
0,000
0,000
Z12-BI-ma
BI
1,740
1,164
0,000
1,164
65
Katastrální
území
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Meliorace
Původ
0,297
CP
0,000
CP
0,000
UP
0,000
UP
0,000
0,000
UP
UP
2,130
UP
0,019
UP
0,022
UP
0,003
UP
0,105
UP
0,000
0,000
0,000
0,000
UP
UP
UP
UP
0,000
UP
0,000
UP
0,000
UP
0,000
0,000
0,163
0,000
0,005
UP
UP
UP
UP
UP
Lokalita
číslo
Mimo
Navrhované
současně
celkem zastavěném
Celkem
využití
zastavěné
[ha]
území obce
[ha]
území
[ha]
obce [ha]
Druh ZPF
podle
katastru
nemovitostí
trvalý travní
porost
zahrada
BPEJ
Výměra
ochrany půdy podle
půda [ha]
BPEJ [ha]
Katastrální
území
Meliorace
Původ
55001
III.
0,057
0,000
Malešín
0,043
UP
55001
III.
0,172
0,000
0,002
UP
0,000
UP
0,111
UP
0,004
UP
0,000
UP
0,000
UP
0,000
UP
Z13-BI-ba
BI
1,542
0,000
1,542
1,542
zahrada
52911
II.
1,542
0,000
Z15-BI-ba
BI
0,375
0,000
0,338
0,338
orná půda
52911
II.
0,338
0,037
Z15-BI-ma
BI
0,182
0,000
0,182
0,182
53241
IV.
0,182
0,000
Z2-BI-ba
BI
1,021
0,000
0,938
0,938
orná půda
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
orná půda
trvalý travní
porost
zahrada
orná půda
52911
II.
0,150
0,083
52951
IV.
0,788
0,000
52911
II.
1,149
0,874
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
52911
II.
0,001
0,000
Malešín
0,000
UP
52911
53716
II.
V.
0,001
0,010
0,000
0,000
0,000
0,000
UP
UP
orná půda
52911
II.
3,343
0,001
2,676
UP
orná půda
52951
IV.
3,362
0,000
0,753
UP
orná půda
52951
IV.
0,001
0,000
0,000
UP
orná půda
52911
II.
0,263
0,000
0,227
UP
trvalý travní
porost
52911
II.
2,501
0,000
1,998
UP
orná půda
55011
III.
0,001
0,000
0,001
UP
trvalý travní
porost
55011
III.
0,075
0,000
Malešín
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Babice u
0,061
UP
0,000
UP
0,000
0,000
0,000
0,000
0,024
UP
UP
UP
UP
UP
Z2-BI-ma
Z27-BI-ba
Z28-BI-ba
BI
BI
BI
2,034
6,707
2,840
0,001
0,000
0,000
1,160
6,706
2,840
1,160
6,706
2,840
Z3-BI-ba
BI
0,221
0,221
0,000
0,221
orná půda
54077
V.
0,221
0,000
Z3-BI-ma
BI
0,840
0,001
0,831
0,832
Z4-BI-ba
BI
0,848
0,000
0,848
0,848
orná půda
zahrada
orná půda
zahrada
trvalý travní
52911
52911
54077
54077
52911
II.
II.
V.
V.
II.
0,238
0,353
0,194
0,047
0,182
0,008
0,000
0,000
0,000
0,000
66
Lokalita
číslo
Mimo
Navrhované
současně
celkem zastavěném
Celkem
využití
zastavěné
[ha]
území obce
[ha]
území
[ha]
obce [ha]
Druh ZPF
podle
katastru
nemovitostí
porost
trvalý travní
porost
Z5-BI-ba
BI
0,241
0,006
0,235
0,241
BPEJ
Výměra
ochrany půdy podle
půda [ha]
BPEJ [ha]
52941
IV.
0,666
0,000
orná půda
53241
IV.
0,236
0,000
zahrada
53241
IV.
0,002
0,000
orná půda
54077
V.
0,001
0,000
zahrada
54077
V.
0,002
0,000
Z5-BI-ma
BI
0,920
0,917
0,000
0,917
orná půda
zahrada
orná půda
zahrada
52911
52911
53201
53201
II.
II.
III.
III.
0,396
0,000
0,520
0,001
0,002
0,000
0,000
0,000
Z6-BI-ba
BI
0,728
0,000
0,727
0,728
orná půda
52911
II.
0,727
0,000
orná půda
52951
IV.
0,000
0,000
orná půda
52911
II.
0,075
0,044
orná půda
52951
IV.
0,132
0,000
52951
IV.
0,668
0,000
51510
52901
52911
53201
53201
53241
II.
II.
II.
III.
III.
IV.
0,005
0,628
0,019
0,004
0,001
0,407
0,001
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
orná půda
52901
II.
0,003
0,016
orná půda
52911
II.
0,227
0,000
orná půda
trvalý travní
52901
52901
II.
II.
0,000
0,026
0,069
0,000
Z7-BI-ba
BI
0,919
0,000
0,875
0,875
Z7-BI-ma
BI
1,065
0,000
1,064
1,064
Z8-BI-ba
BI
0,246
0,000
0,230
0,230
Z8-BI-ma
BI
1,094
0,003
1,022
1,025
trvalý travní
porost
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
zahrada
orná půda
67
Katastrální
území
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
Malešín
Meliorace
Původ
0,110
UP
0,000
UP
0,000
UP
0,000
UP
0,000
UP
0,000
0,000
0,000
0,000
UP
UP
UP
UP
0,016
UP
0,000
UP
0,000
UP
0,000
UP
0,000
UP
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
UP
UP
UP
UP
UP
UP
0,000
UP
0,000
UP
0,000
0,000
UP
UP
Lokalita
číslo
Mimo
Navrhované
současně
celkem zastavěném
Celkem
využití
zastavěné
[ha]
území obce
[ha]
území
[ha]
obce [ha]
Druh ZPF
podle
katastru
nemovitostí
porost
zahrada
orná půda
trvalý travní
porost
zahrada
orná půda
trvalý travní
porost
zahrada
orná půda
Z9-BI-ba
BI
2,251
0,000
2,251
2,251
Z9-BI-ma
Z10-BV-ma
BI
BV
0,757
0,975
0,000
0,000
0,757
0,975
0,757
0,975
Z13-BV-ma
BV
0,577
0,000
0,570
0,570
Z14-BV-ma
BV
0,236
0,000
0,236
0,236
Z16-BV-ma
BV
0,505
0,500
0,000
0,500
Z33-BV-ma
Z4-BV-ma
BV
BV
0,151
0,702
0,000
0,000
0,148
0,685
0,148
0,686
BPEJ
Výměra
ochrany půdy podle
půda [ha]
BPEJ [ha]
Katastrální
území
Meliorace
Původ
52901
52911
II.
II.
0,000
0,697
0,000
0,000
Malešín
Malešín
0,000
0,002
UP
UP
52911
II.
0,018
0,000
Malešín
0,000
UP
52911
52941
II.
IV.
0,197
0,086
0,000
0,000
Malešín
Malešín
0,000
0,012
UP
UP
52941
IV.
0,000
0,000
Malešín
0,000
UP
52941
55011
IV.
III.
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
UP
UP
orná půda
52901
II.
1,101
0,000
1,052
UP
orná půda
55001
III.
1,048
0,000
0,788
UP
55001
III.
0,102
0,000
0,102
UP
52901
52901
52911
52951
56811
52911
53204
53211
53251
54077
54077
56811
II.
II.
II.
IV.
V.
II.
IV.
IV.
IV.
V.
V.
V.
0,757
0,148
0,790
0,031
0,006
0,042
0,001
0,090
0,255
0,182
0,235
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,007
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
Malešín
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,042
0,001
0,059
0,255
0,173
0,000
0,000
UP
UP
UP
UP
UP
UP
UP
UP
UP
UP
UP
UP
53211
IV.
0,038
0,005
Malešín
0,000
UP
53211
IV.
0,000
0,000
Malešín
0,000
UP
53251
IV.
0,461
0,000
Malešín
0,000
UP
53251
52911
52911
IV.
II.
II.
0,001
0,148
0,499
0,000
0,003
0,017
Malešín
Malešín
Malešín
0,000
0,000
0,000
UP
UP
UP
trvalý travní
porost
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
zahrada
zahrada
trvalý travní
porost
zahrada
trvalý travní
porost
zahrada
orná půda
orná půda
68
Lokalita
číslo
Z32-DS-ba
Z37-DZ-ma
Mimo
Navrhované
současně
celkem zastavěném
Celkem
využití
zastavěné
[ha]
území obce
[ha]
území
[ha]
obce [ha]
DS
DZ
0,571
32,806
0,000
0,000
0,388
19,612
0,388
19,612
Výměra
ochrany půdy podle
půda [ha]
BPEJ [ha]
Druh ZPF
podle
katastru
nemovitostí
BPEJ
orná půda
orná půda
53201
53715
III.
V.
0,001
0,185
0,000
0,000
orná půda
52901
II.
0,006
0,183
trvalý travní
porost
52901
II.
0,006
0,000
orná půda
52911
II.
0,190
0,000
trvalý travní
porost
52911
II.
0,025
0,000
orná půda
52951
IV.
0,052
0,000
trvalý travní
porost
52951
IV.
0,006
0,000
orná půda
53715
V.
0,028
0,000
53715
V.
0,070
0,000
55001
III.
0,004
0,000
52911
II.
2,494
52911
II.
52911
53251
53251
52901
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
orná půda
trvalý travní
porost
ostatní plocha
orná půda
ostatní plocha
orná půda
trvalý travní
porost
vodní plocha
ostatní plocha
orná půda
orná půda
ostatní plocha
orná půda
trvalý travní
porost
Katastrální
území
Meliorace
Původ
0,000
0,000
UP
UP
0,006
UP
0,006
UP
0,002
UP
0,025
UP
0,000
UP
0,000
UP
0,028
UP
0,070
UP
0,004
UP
0,000
Malešín
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
0,182
ZUR
1,100
0,000
Malešín
0,135
ZUR
II.
IV.
IV.
II.
0,187
0,811
0,119
4,702
0,187
0,000
0,119
0,000
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
0,000
0,000
0,000
1,392
ZUR
ZUR
ZUR
ZUR
52901
II.
0,020
0,000
Malešín
0,000
ZUR
52901
52901
52941
53201
53201
53211
II.
II.
IV.
III.
III.
IV.
0,005
0,280
0,395
0,693
0,001
3,012
0,005
0,280
0,000
0,000
0,001
0,000
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
0,005
0,050
0,000
0,000
0,000
0,514
ZUR
ZUR
ZUR
ZUR
ZUR
ZUR
53211
IV.
0,004
0,000
Malešín
0,000
ZUR
69
Lokalita
číslo
Mimo
Navrhované
současně
celkem zastavěném
Celkem
využití
zastavěné
[ha]
území obce
[ha]
území
[ha]
obce [ha]
Druh ZPF
podle
katastru
nemovitostí
BPEJ
Výměra
ochrany půdy podle
půda [ha]
BPEJ [ha]
Katastrální
území
Meliorace
Původ
ostatní plocha
orná půda
orná půda
ostatní plocha
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
orná půda
vodní plocha
trvalý travní
porost
orná půda
orná půda
53211
53214
53241
53241
IV.
V.
IV.
IV.
0,535
1,825
0,079
0,658
0,535
0,000
0,000
0,658
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
0,027
0,000
0,000
0,000
ZUR
ZUR
ZUR
53251
IV.
1,520
0,000
Malešín
0,438
ZUR
54077
V.
0,060
0,000
Malešín
0,000
ZUR
55001
55001
III.
III.
0,001
0,001
0,000
0,001
Malešín
Malešín
0,001
0,001
ZUR
ZUR
55011
III.
1,111
0,000
Malešín
1,110
ZUR
52901
55001
II.
III.
1,764
0,622
0,027
0,000
1,745
0,622
UP
UP
orná půda
54077
V.
0,392
0,000
0,000
UP
trvalý travní
porost
54077
V.
0,154
0,000
0,000
UP
orná půda
52901
II.
0,030
0,000
0,000
VL
orná půda
52911
II.
0,326
0,000
0,000
VL
orná půda
53201
III.
0,696
0,048
0,000
UP
orná půda
53211
IV.
0,052
0,000
0,000
UP
0,521
UP
0,000
UP
Z14-OV-ba
OV
0,532
0,000
0,532
0,532
orná půda
52901
II.
0,532
0,000
Z18-OV-ma
OV
0,501
0,475
0,000
0,475
orná půda
trvalý travní
porost
zahrada
orná půda
zahrada
trvalý travní
porost
trvalý travní
52901
II.
0,459
0,026
Malešín
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
52901
II.
0,000
0,000
Malešín
0,000
UP
52901
55001
55001
II.
III.
III.
0,002
0,013
0,001
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
UP
UP
UP
52911
II.
0,028
0,106
0,000
CP
56811
V.
0,042
0,000
Malešín
Malešín
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
0,000
CP
K1-NL-ma
NL
2,413
0,000
2,387
2,387
Z19-OM-ba
OM
0,547
0,547
0,000
0,547
Z20-OM-ba
Z23-OS-ba
Z18-PV-ba
OM
OS
PV
0,356
0,796
0,176
0,000
0,000
0,059
0,356
0,748
0,011
0,356
0,748
0,070
70
Lokalita
číslo
Z19-PV-ma
Z20-PV-ma
Z21-PV-ba
Z21-PV-ma
Mimo
Navrhované
současně
celkem zastavěném
Celkem
využití
zastavěné
[ha]
území obce
[ha]
území
[ha]
obce [ha]
PV
PV
PV
PV
0,282
0,282
1,051
0,076
0,002
0,000
0,000
0,000
0,096
0,166
0,345
0,051
0,098
0,166
0,345
0,051
Z22-PV-ba
PV
0,206
0,000
0,094
0,094
Z30-PV-ba
PV
0,193
0,000
0,126
0,126
Z34-PV-ma
PV
0,603
0,046
0,093
0,139
Z22-RI-ma
RI
0,095
0,000
0,069
0,069
Z29-RI-ba
RI
0,429
0,000
0,408
0,408
Druh ZPF
podle
katastru
nemovitostí
BPEJ
Výměra
ochrany půdy podle
půda [ha]
BPEJ [ha]
Katastrální
území
Meliorace
Původ
52901
II.
0,096
0,183
Řehenic
Malešín
0,000
CP
52901
II.
0,000
0,000
Malešín
0,000
CP
52901
52911
52911
53204
II.
II.
II.
IV.
0,001
0,000
0,126
0,034
0,000
0,000
0,116
0,000
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
0,000
0,000
0,103
0,015
CP
CP
CP
CP
53211
IV.
0,003
0,000
Malešín
0,003
CP
53251
53251
IV.
IV.
0,003
0,000
0,000
0,000
0,003
0,000
CP
CP
orná půda
52901
II.
0,063
0,706
0,000
UP
orná půda
52911
II.
0,027
0,000
0,000
UP
orná půda
55001
III.
0,251
0,000
0,146
UP
55001
III.
0,004
0,000
Malešín
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
0,004
UP
54077
V.
0,007
0,025
Malešín
0,005
UP
54077
V.
0,014
0,000
Malešín
0,003
UP
56811
V.
0,017
0,000
Malešín
0,006
UP
56811
V.
0,013
0,000
0,000
UP
52911
II.
0,094
0,112
0,000
CP
52911
II.
0,125
0,067
0,035
CP
52951
IV.
0,001
0,000
0,000
CP
52901
52911
II.
II.
0,131
0,008
0,464
0,000
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
Malešín
0,000
0,000
UP
UP
54077
V.
0,069
0,027
Malešín
0,000
VL
52911
II.
0,408
0,020
Babice u
0,319
UP
porost
orná půda
trvalý travní
porost
zahrada
zahrada
orná půda
orná půda
trvalý travní
porost
orná půda
zahrada
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
zahrada
trvalý travní
porost
zahrada
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
orná půda
zahrada
trvalý travní
porost
trvalý travní
71
Lokalita
číslo
Mimo
Navrhované
současně
celkem zastavěném
Celkem
využití
zastavěné
[ha]
území obce
[ha]
území
[ha]
obce [ha]
Druh ZPF
podle
katastru
nemovitostí
BPEJ
Výměra
ochrany půdy podle
půda [ha]
BPEJ [ha]
porost
P2-SV-ba
Z16-SV-ba
SV
SV
0,260
0,159
0,249
0,097
0,000
0,052
0,249
0,149
Z23-SV-ma
SV
0,358
0,000
0,358
0,358
Z24-SV-ma
SV
0,487
0,000
0,487
0,487
Z25-SV-ma
SV
0,320
0,000
0,320
0,320
Z26-SV-ba
SV
1,135
0,000
1,135
1,135
Z26-SV-ma
SV
0,213
0,213
0,000
0,213
Z27-SV-ma
SV
0,892
0,000
0,892
0,892
Z32-SV-ma
SV
0,554
0,000
0,499
0,499
Z35-SV-ma
SV
0,833
0,000
0,804
0,804
Katastrální
území
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Meliorace
Původ
0,000
VL
0,000
VL
0,000
UP
0,000
UP
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
UP
UP
UP
UP
UP
UP
UP
UP
0,131
UP
0,254
UP
zahrada
53241
IV.
0,007
0,011
zahrada
54077
V.
0,242
0,000
52911
II.
0,145
0,010
53241
IV.
0,004
0,000
52901
53715
52901
53715
51500
51510
52911
57869
II.
V.
II.
V.
II.
II.
II.
V.
0,158
0,201
0,465
0,022
0,007
0,303
0,011
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
orná půda
52901
II.
0,711
0,000
orná půda
55001
III.
0,424
0,000
52901
II.
0,061
0,000
Malešín
0,000
CP
52901
II.
0,000
0,000
Malešín
0,000
CP
53211
IV.
0,085
0,000
Malešín
0,000
CP
53211
IV.
0,000
0,000
Malešín
0,000
CP
55001
III.
0,067
0,000
Malešín
0,000
CP
55001
52911
53204
53204
52951
53211
53251
52911
III.
II.
IV.
IV.
IV.
IV.
IV.
II.
0,000
0,575
0,317
0,000
0,001
0,498
0,001
0,623
0,000
0,000
0,000
0,000
0,055
0,000
0,000
0,029
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
0,000
0,129
0,017
0,000
0,000
0,000
0,000
0,617
CP
UP
UP
UP
VL
VL
VL
UP
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
trvalý travní
porost
zahrada
trvalý travní
porost
zahrada
trvalý travní
porost
zahrada
orná půda
orná půda
zahrada
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
72
Lokalita
číslo
Mimo
Navrhované
současně
celkem zastavěném
Celkem
využití
zastavěné
[ha]
území obce
[ha]
území
[ha]
obce [ha]
Z36-SV-ma
Z6-SV-ma
SV
SV
0,170
0,326
0,000
0,005
0,170
0,173
0,170
0,178
Z24-TI-ba
TI
0,058
0,000
0,058
0,058
Z29-TI-ma
TI
0,152
0,150
0,000
0,150
Z30-TI-ma
TI
0,101
0,000
0,080
0,080
Z31-TI-ma
TI
0,043
0,000
0,043
0,043
K10-ZO-ba
ZO
1,885
0,000
1,871
1,871
K2-ZO-ma
ZO
0,286
0,000
0,286
0,286
K3-ZO-ba
ZO
0,907
0,000
0,907
0,907
BPEJ
orná půda
orná půda
orná půda
zahrada
orná půda
zahrada
52914
53204
53251
53211
53201
53201
III.
IV.
IV.
IV.
III.
III.
0,166
0,004
0,011
0,170
0,095
0,083
0,000
0,000
0,000
0,000
0,147
0,000
orná půda
52951
IV.
0,042
0,000
orná půda
57869
V.
0,016
0,000
54077
V.
0,045
54077
V.
56811
Katastrální
území
Meliorace
Původ
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
0,095
0,000
0,011
0,021
0,000
0,000
UP
UP
UP
VL
UP
UP
0,042
UP
0,016
UP
0,003
Malešín
0,000
UP
0,000
0,000
Malešín
0,000
UP
V.
0,104
0,000
Malešín
0,000
UP
56811
V.
0,000
0,000
Malešín
0,000
UP
52911
II.
0,080
0,022
Malešín
0,000
UP
56811
V.
0,043
0,000
Malešín
0,000
UP
orná půda
52911
II.
0,001
0,014
0,001
CP
orná půda
52951
IV.
0,680
0,000
0,055
CP
orná půda
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
orná půda
orná půda
orná půda
52951
IV.
0,602
0,000
0,008
CP
52951
IV.
0,485
0,000
0,000
CP
52951
IV.
0,102
0,000
Malešín
0,000
CP
52951
54078
56811
IV.
V.
V.
0,132
0,023
0,130
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
CP
CP
CP
orná půda
52901
II.
0,170
0,000
0,000
CP
52901
II.
0,377
0,000
0,038
CP
55001
III.
0,046
0,000
Malešín
Malešín
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
0,013
CP
trvalý travní
porost
zahrada
trvalý travní
porost
zahrada
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
orná půda
Výměra
ochrany půdy podle
půda [ha]
BPEJ [ha]
Druh ZPF
podle
katastru
nemovitostí
73
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
Babice u
Řehenic
Lokalita
číslo
K4-ZO-ba
K5-ZO-ba
K7-ZO-ba
Mimo
Navrhované
současně
celkem zastavěném
Celkem
využití
zastavěné
[ha]
území obce
[ha]
území
[ha]
obce [ha]
ZO
ZO
ZO
0,130
0,955
0,570
0,000
0,000
0,000
0,130
0,955
0,531
0,130
0,955
0,531
Druh ZPF
podle
katastru
nemovitostí
BPEJ
Výměra
ochrany půdy podle
půda [ha]
BPEJ [ha]
trvalý travní
porost
55001
III.
0,315
0,000
orná půda
52911
II.
0,014
0,000
trvalý travní
porost
52911
II.
0,116
0,000
orná půda
52901
II.
0,387
0,000
trvalý travní
porost
52901
II.
0,135
0,000
orná půda
52951
IV.
0,264
0,000
orná půda
55001
III.
0,047
0,000
trvalý travní
porost
55001
III.
0,120
0,000
orná půda
57869
V.
0,002
0,000
52911
II.
0,270
0,039
52951
IV.
0,261
0,000
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
K9-ZO-ba
ZO
1,288
0,000
1,288
1,288
orná půda
52911
II.
1,288
0,000
Z28-ZS-ma
ZS
0,670
0,000
0,670
0,670
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
52911
52951
54067
56811
II.
IV.
V.
V.
0,307
0,101
0,130
0,132
0,000
0,000
0,000
0,000
K1-ZV-ba
ZV
0,941
0,000
0,934
0,934
orná půda
52951
IV.
0,921
0,007
orná půda
57869
V.
0,012
0,000
52901
II.
0,043
0,000
57869
V.
0,441
0,000
K2-ZV-ba
ZV
0,485
0,000
0,485
0,485
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
74
Katastrální
území
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
Malešín
Malešín
Malešín
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Meliorace
Původ
0,282
CP
0,000
CP
0,000
CP
0,329
UP
0,124
UP
0,181
UP
0,043
UP
0,120
UP
0,002
UP
0,000
UP
0,000
UP
0,863
CP
0,000
0,000
0,000
0,000
UP
UP
UP
UP
0,054
UP
0,012
UP
0,000
UP
0,000
UP
Lokalita
číslo
K6-ZV-ba
K8-ZV-ba
Mimo
Navrhované
současně
celkem zastavěném
Celkem
využití
zastavěné
[ha]
území obce
[ha]
území
[ha]
obce [ha]
ZV
ZV
0,396
0,520
0,380
0,000
0,000
0,513
0,380
0,513
Druh ZPF
podle
katastru
nemovitostí
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
trvalý travní
porost
BPEJ
Výměra
ochrany půdy podle
půda [ha]
BPEJ [ha]
52911
II.
0,005
0,016
54077
V.
0,118
0,000
56811
V.
0,257
0,000
orná půda
52911
II.
0,374
0,007
orná půda
52911
II.
0,139
0,000
orná půda
52951
IV.
0,000
0,000
75
Katastrální
území
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Babice u
Řehenic
Malešín
Babice u
Řehenic
Meliorace
Původ
0,005
CP
0,087
CP
0,187
CP
0,373
UP
0,124
UP
0,000
UP
Investice do půdy (meliorace apod.)
Zastavitelné plochy vymezené územním plánem zasahují v níže uvedených případech do ploch
s uskutečněnými investicemi do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorace, závlahy).
Nicméně tyto investice jsou již staršího data a je pravděpodobné, že většina těchto staveb již dnes
dávno není funkční.
Tabulka 23 Lokality s investicemi do půdy (melioracemi)
Lokalita číslo
K10-ZO-ba
K1-NL-ma
K1-ZV-ba
K3-ZO-ba
K5-ZO-ba
K6-ZV-ba
K8-ZV-ba
K9-ZO-ba
P1-BI-ba
Z11-BI-ba
Z12-BI-ma
Z13-BV-ma
Z14-OV-ba
Z15-BI-ba
Z15-BI-ma
Z20-PV-ma
Z21-PV-ba
Investice do
půdy (ha)
0,0649
2,3671
0,0666
0,3329
0,7983
0,2788
0,4968
0,8626
0,2966
2,2790
0,2131
0,5293
0,5213
0,1109
0,0035
0,1242
0,1498
Lokalita číslo
Z21-PV-ma
Z24-TI-ba
Z26-SV-ba
Z27-BI-ba
Z27-SV-ma
Z28-BI-ba
Z29-RI-ba
Z30-PV-ba
Z32-DS-ba
Z35-SV-ma
Z36-SV-ma
Z37-DZ-ma
Z4-BI-ba
Z6-BI-ba
Z8-BI-ma
Z9-BI-ba
Celkový součet
Investice do
půdy (ha)
0,0141
0,0575
0,3852
3,4295
0,1456
2,2866
0,3192
0,0355
0,1406
0,7234
0,0213
3,8559
0,1343
0,0160
0,0143
1,9415
23,0162
10.a.2 Údaje o záboru lesního půdního fondu
Zábor PUPFL představuje pouze koridor dopravní infrastruktury vymezený pro plánovanou
železnici č. 220 Praha – Bystřice u Benešova. Koridor je přebíraný ze ZÚR, kde je veden pod
označením D204. Koridor je oproti ZÚR zúžen a zpřesněn podle výsledku územně technické
studie SUDOP (2014). Oproti předchozí ÚPD obce je navíc v ploše lesa ve Vavřeticích (parc. č.
170/7, 170/22 a 170/37 v k.ú. Babice u Řehenic) stabilizována plocha individuální rekreace. Jde
reálně o zastavěné pozemky, které jsou však dosud vedeny jako lesní. Přestože tedy jde
v porovnání s předchozí ÚPD obce o novou plochu, není vymezena jako zastavitelná a tudíž ani
nefiguruje v záborech.
Dopad územního plánu na pozemky určené k plnění funkcí lesa je graficky znázorněn ve výkresu
2c.
Tabulka 24 Zábory PUPFL
Parc. č.
Index
plochy
Výměra
celkem [ha]
Zábor [ha]
Kat. lesa
Kat. území
Z37-DZ-ma
32,8064
8,5664
hospodářský
Babice u Řehenic
182, 184
ZUR
81, 82/1, 802,
803, 799/1, 840
24/1, 82/1
ZUR
Z37-DZ-ma
32,8064
4,0554
hospodářský
Malešín
Z29-TI-ma
Celkem
PUPFL
0,1523
0,0005
hospodářský
Malešín
Původ
12,6223
76
UP
11 Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění
Bude následovat po veřejném projednání územního plánu.
12 Vyhodnocení připomínek
Bude následovat po veřejném projednání územního plánu.
77

odůvodnění - Územní plánování Ing. arch. Zdeněk Kindl

Transkript

Podobné dokumenty

zpravodaj - WordPress.com

právní stav po vydání změny č.2