Mozek (Encephalon) je řídící orgán nervové soustavy

Mozek (Encephalon)
je řídící orgán nervové soustavy. Obvykle se tento pojem používá pouze u obratlovců, ale
může být použit i u nervových center některých složitějších bezobratlých.
Mozek je u vyšších obratlovců uložen v dutině lebeční. Řídí a kontroluje tělesné funkce jako
je činnost srdce, trávení, schopnost pohybu, řeči ale i samotného myšlení či vnímání emocí.
Integruje a koordinuje ostatní orgány těla.Je složen ze tří hlavních částí: zadní (prodloužená
mícha, mozeček, most), střední (střední mozek) a přední mozek (mezimozek a koncový
mozek).
Je obalen plenami (meningy)
1. Tvrdá plena- je obal, který zevně chrání mozek , vystýlá dutinu lební. Mezi kostí a
tvrdou plenou jsou cévy, tuk a vazivo.
2. Pavučnice – bezcévná, měkká plena, nachází se pod tvrdou plenou
3. Omozečnice – měkká plena, bohatě protkaná cévami, nachází se pod pavučnicí
Mozkové komory vytvářejí látku zvanou mozkomíšní mok (sekrece mozkomíšního moku),
což je ochranná vrstva, která mozek i míchu chrání před poraněním a infekcí a odplavuje
zplodiny do žilního systému. Mozkomíšní mok má být čirá a bezbarvá tekutina; jeho zbarvení
je příznakem nemoci. Komory jsou celkem čtyři. Tři komory jsou uloženy v předním mozku,
uvnitř každé hemisféry je jedna postranní komora. Mezi pravým thalamem a hypothalamem
je třetí komora, která se směrem dozadu zužuje (do aquaeductus cerebri). V zadním mozku,
pod mozečkem je čtvrtá komora, spojená s třetí komorou úzkým kanálkem (aquaeductus
cerebri).
Cévní zásobování mozku
Mozek je artériemi zásoben okysličenou krví. Mozková tkáň potřebuje velké množství krve,
asi 15-20% právě cirkulující. Deset sekund po přerušení přívodu krve do mozku dochází k
jeho nevratnému poškození. Mozek zásobují dva páry tepen. Arteria vertebralis zásobuje
mozkový kmen a mozeček. Mozkové žíly odvádějí krev do systému splavů (sinusů), odkud
směřuje do srdce.
Stavba mozku:
Velký mozek (telencefalon)
Mezimozek (diencefalon)
Střední mozek (mezencefalon)
Mozeček (cerebellum)
Varolův most (pons varolii)
Prodlouženou míchu (medulla oblongata)
Prodloužená mícha (medulla oblongata či myelencephalon) je část centrální nervové
soustavy obratlovců, která propojuje mozek a míchu. Stavbou se podobá již míše, ale zanořuje
se do ní řada struktur zadního a středního mozku. Je překryta mozečkem. Představuje
evolučně nejstarobylejší část mozku.
Prodloužená mícha řídí některé základní mimovolní činnosti, např. funkci srdce a krevní tlak.
Ovládá také reflexní funkce, jako např. polykání, zvracení, kýchání, kašlání, sání, sekrece
žaludečních šťáv,............ Uvnitř je IV. mozková komora. Z prodloužené míchy vystupuje 7
párů mozkových nervů.- Jsou zde centra retikulární formace (řízení dýchání, krevního tlaku,
pohyby trávícího ústrojí…)
1
Retikulární formace
Nachází se na spodu IV. komory. Je to síť šedé hmoty tvořena shluky neuronů, tzv. jádry a
nervovými vlákny. Její buňky jsou roztroušeny od prodloužené míchy po mezimozek. Z ní a
do ní vede mnoho nervových drah. Aktivizuje mozkovou kůru, řídí řadu životně důležitých
funkcí (dýchání, srdeční frekvence, krevní tlak, pohyby trávicího ústrojí). Při poruchách se
dostavuje nadměrný spánek nebo nespavost.
Varolův most ( Pons Varoli) je část zadního mozku. Je umístěn v dolní části mozku a
bezprostředně navazuje na prodlouženou míchu. Z druhé strany na něj navazuje střední
mozek. Tyto 3 části dohromady tvoří tzv. mozkový kmen - jím procházejí všechny dráhy
nervů z mozku do míchy. Vystupuje z něj trojklaný nerv.
Varolův most je přítomen pouze v mozku savců. Ovládá některé reflexivní činnosti – u
člověka konkrétně slzení, slinění a reflex zužování zornice. Navozuje také tzv. REM fázi
spánku - úseky, kdy dochází k rychlému pohybu očí (Rapid eye movement) a zdají se sny.
Mozeček (cerebellum) se nachází částečně mezi a částečně pod zadními laloky mozkových
hemisfér. Vpředu přiléhá k střednímu mozku, Varolově mostu a prodloužené míše. Skládá se
ze dvou hemisfér spojených červem mozečkovým. Na povrchu je kůra mozečková (šedá
hmota, silně zbrázděná závity), uvnitř bílá hmota. V kůře mozečkové jsou Purkyňovy buňky,
největší a nejsložitější v těle, 1 se propojí se statisícem jiných. Na řezu mozečkem je
stromečková kresba (strom života). Mozeček zajišťuje koordinaci pohybů (jemných,
přesných, rychlých) a udržování rovnováhy. Jeho činnost je podvědomá. Na rozdíl od největší
části mozku – předního mozku – kontrolují hemisféry mozečku stejnou část těla - levá levou a
pravá pravou.
Při vážných zraněních mozečku zcela selhává motorika a člověk nemůže pohnout ani svalem.
Toho mohou někdy využít policejní odstřelovači při likvidaci sebevražedných atentátníků či
zločinců držících rukojmí. Působení alkoholu na tuto část mozku způsobuje poruchy
rovnováhy a "motání se"opilců.
Střední mozek (mezencefalon) je nejmenší oddíl mozku, skrytý mezi mostem a
mezimozkem. Zajišťuje souhru očí a pohyb hlavy za zvukem. Procházejí jím zprávy ze
zrakového a sluchového ústrojí. Je součástí mozkového kmene. Středem prochází Sylviův
kanálek, má kolem sebe šedou hmotu. Na horní straně je čtverohrbolí, kde končí část
zrakového a sluchového nervu. Na spodní straně středního mozku jsou stonky mozkové z bílé
hmoty. Spojují koncový mozek s nižšími oddíly centrálního nervstva – Varolův most.
Mezimozek (diencephalon) je uložen blízko třetí mozkové komory mezi hemisférami
koncového mozku. Dělí se na thalamus, hypothalamus, epithalamus a subthalamus. Je
evolučně mladší část předního mozku, jeho součástí je thalamický mozek, kde se přepínají
veškeré podněty z periferie. Thalamus je považován za centrum zodpovědné za emoce, pocit
hladu, agrese, strachu. V jádrech thalamu začínají eferentní a končí aferentní dráhy. V horní
části – epithalamu – se nachází žláza s vnitřní sekrecí - šišinka (epifýza), která
prostřednictvím hormonu melatoninu ovlivňuje naše biorytmy. V dolní části se nachází
podvěsek mozkový - hypofýza, žláza, která podléhá pouze podnětům z nervového systému a
sama prostřednictvím svých hormonů ovlivňuje další žlázy s vnitřní sekrecí. Je to tedy místo,
kde dochází k propojení nervového a hormonálního řízení.
2
Koncový mozek (telencephalon) je nejmladší a největší část mozku. Je rozdělen na dvě
hemisféry (pravá umělecká, verbální, analytická, abstraktní; levá technická, neverbální,
syntetická, analogová). Hemisféry spojuje kalosní těleso, které je tvořeno svazkem vláken bílé
hmoty.
Na povrchu je kryt pláštěm (pallium), který je krytý kůrou (kortex), tvořenou šedou kůrou
mozkovou, což jsou těla neuronů. Povrch mozku je zpravidla rozbrázděn závity, i když
existují i savci se zcela hladkými hemisférami (krysa). Kůra předního mozku: spojena s
dostředivými a odstředivými dráhami , registrují se zde reflexy – vznik podmíněných reflexů
Vnitřek je vyplněn bílou hmotou (vlákna neuronů) a okrsky šedé hmoty, které tvoří
podkorová centra, tzv. bazální ganglia.
Bazální ganglia regulují pohybové aktivity, řídí vztahy mezi podrážděním a útlumem při
úmyslných pohybech. Uplatňují se při procedurální paměti.
U lidí došlo v této největší části mozku k velkému rozvoji, lidské hemisféry se tím odlišují od
hemisfér jiných obratlovců. Hemisféry se dělí na pravou a na levou, odděluje je rýha (zvaná
fissura longitudinalis cerebri). Dále se ještě rozdělují do laloků, které jsou pojmenovány podle
lebečních kostí, které je překrývají.
Frontální laloky (čelní – motorické centrum, Broccovo centrum řeči, čichové centrum)
Parientální laloky (temenní – centrum kožní citlivosti)
Temporální laloky (spánkové – vestibulární centrum, sluchové centrum, odemykají paměťové
stopy)
Okcipitální laloky (týlní – centrum zraku)
Části pláště a mezimozek tvoří limbický systém. Vytváří límec mozkové tkáně kolem
mozkového kmene, zajišťuje komplexní instinktivní chování – sídlo
emocí, také zajišťuje ukládání paměťových stop a na základě zkušeností
pomáhá dotvářet vrozené prvky chování.
3