Poděkování za věrnost Císařské silnici

XI
2005
Jabloò je královna stromù
Tonièka Navrátilová
Je krásná jak modelka na molu
když pøedvádí souèasný módní trend
- šaty v barvì trávy
ovìšené èeskými granáty.
V záøi slunce, kdy vzduch se tetelí
její touhy rudì sládnou
a voní rajskými vùnìmi
uklánìjíce se obdivovatelùm.
Až nadejde èas, lidé ji oèešou,
vítr strhá její obnošený šat
sadaø nùžkami upraví ruce
a chladný d隝 jí vzpruží nahé tìlo.
Pøíroda ji pøikryje bílou peøinou, aby, až
nastoupí vládu Vesna, byla opìt
pøipravena pøevzít tíhu odpovìdnosti
a obléknout si královský šat.
Foto: Vlastimil Smetana
Podìkování za vìrnost Císaøské silnici
O Císaøském posvícení 15. øíjna 2005 se na
radnici v Moravských Budìjovicích, pøed polednem (za pìt minut dvanáct), konalo slavnostní
zasedání Sdružení pro výstavbu silnièní komunikace I/38 po císaøské silnici. Sdružení na nìm
bilancovalo svoje pìtileté pùsobení, odmìnilo
pamìtními listy èleny sdružení a èleny Moravskobudìjovického mikroregionu i nìkteré pøíznivce
a vydalo mimo jiné následující prohlášení, jímž
dìkuje všem obèanùm, podnikùm a podnikatelùm
za podporu, pøízeò a pomoc, kterou vyjadøovali
programu a úsilí sdružení po celou dobu jeho
existence. Zároveò sdìluje svým pøíznivcùm, že
i nadále bude usilovat o zlepšení zanedbané silnièní
sítì v našem regionu, že bude podporovat realizaci
jednotlivých staveb na Císaøské silnici a výstavbu
severojižního propojení.
Mezi hosty slavnostního zasedání byl také
primátor mìsta Jihlavy Vladimír Hink. O dùvodech
vzniku i o historii sdružení a o naléhavosti dalšího
spoleèného postupu mìst a obcí podél Císaøské
silnice pøednesl proslov pøedseda sdružení Jan
Nekula (text tohoto projevu uvedeme na pokraèování).
Vážené kolegynì, vážení kolegové, vážení
a milí hosté!
Strká-li obèan nos do navrhování a projektování silnièní sítì , nemají z toho profesionálové,
odborníci na dopravní komunikace, velikou radost.
Ještì vìtší „štìstí“ prožívají, když se jim do jejich
studií a výkresù pletou všelijaká sdružení
a obèanské iniciativy…
Foto: Vlastimil Smetana
To je jen malá poznámka úvodem a nyní dva
skuteèné pøíbìhy. První má v sobì historickou
zkušenost. Cituji: „Nejménì železnic na Moravì
má kraj od Mor. Krumlova k Jaromìøicím, Mor.
Budìjovicím, pak dále smìrem na Želetavu, Daèice,
Telè k èeským hranicím.“ To jsou úvodní slova útlé
knížeèky „Tragédie moravského mìsta“ vydané
v r. 1914. Velmi zajímavý dokument o 31 stranách,
popisující hádání našich mìst zhruba pøed sto lety.
Dùsledek? Na nesváry tehdy ztroskotal plán na
železnici spojující È. Budìjovice a Brno pøes
J. Hradec - Telè – Želetavu – Mor. Budìjovice
– Jaromìøice a Ivanèice.
Druhý pøíbìh je ze souèasnosti. Ve mìstì jsme
pøed nìkolika lety hostili poèetné delegace firmy
KOITO, která u nás zamýšlela postavit nìkolikasetmilionový závod. Bylo to v letech krkolomných
objíždìk, dva roky se opravovala silnice I/38. Naši
hosté k nám bloudili, byli ze stavu našich silnic
doslova šokovaní. Vyvraceli jsme jim to, zdùrazòovali jsme, na jak významné komunikaci Mor.
Budìjovice leží, odkud a kam vede a v jakých
parametrech bude rekonstruovaná. Na otázku, kdy
se tak stane a hlavnì kdy to skonèí, jsme ale
nedokázali úèinnì zalhat. Dodnes si nejsem jistý,
zda právì tento fakt nebyl tím nejdùležitìjším
negativem a mínusem v jejich koneèném rozhodnutí. Dali nám vale, pøestože jsme nabízeli 5 - 8 ha
pozemkù s inženýrskými sítìmi i pøemístìní
vysokotlaku plynu na naše náklady, vše za
symbolickou 1,- Kè!
(pokraèování na str. 2)
2
Podìkování za vìrnost Císaøské silnici
(Pokraèování ze str. 1)
Na pozvánce na dnešní slavnostní setkání je
pøipsáno „za pìt minut dvanáct“. Proè? Pøipomínáme si dnes nejen to, že jsme za pìt minut
dvanáct založili Sdružení pro výstavbu silnièní
komunikace I/38 po císaøské silnici, ale též chceme
zdùraznit naléhavost dalšího spoleèného postupu
a kolektivní tlak na realizaci rekonstrukce celé
Císaøské silnice. Jsme pøesvìdèeni o tom, že
opravdu není èasu nazbyt. Doprava roste
geometrickou øadou, což platí zejména o silnièních
vagónových soupravách, pøibývá dopravních
nehod, dochází k neštìstím s vážnými i smrtelnými
následky. Domníváme se, že je za pìt minut dvanáct
pro zahájení obchvatu Mor. Budìjovic. Prùjezd
mìstem je komplikovaný již desítky let. Cizinci,
øidièi náklaïákù, (alespoò ti, co pravidelnì mìstem
projíždìjí) vždy mìli Mor. Budìjovice na svých
mapách èervenì zakroužkované. Jezdí jinou,
krkolomnou náhradní trasou, nebo ve mìstì jsou
nízké železnièní podjezdy. Doprava obtìžuje
a bohužel už i ohrožuje všechny obyvatele a je
brzdou samotné dopravy i rozvoje regionu. Obèané
pøinášejí statistické dùkazy prùjezdù vozidel,
poukazují na zvláštì nebezpeèná místa, žádají
nápravu. Argumentují, mají hmatatelné pøíklady,
zábìry z provozu, který je na hranici únosnosti.
Protože nevidíme pokrok, jsme i my netrpìliví,
cítíme, že je na èase zaèít nìco dìlat. Nemùžeme
nechat vìci plynout samospádem. Naším úkolem je
na daný stav upozoròovat a pøispívat k jeho
nápravì. Je to záležitost nás všech, je to naše
povinnost. Okresní sí má na starosti kraj. Hledá
systémové øešení, snaží se postupovat od
nejhoršího, bude nutno najít ještì peníze.
Severojižní komunikace od rakouských hranic má
zelenou, už má dokonce i propagaèní prospekt.
Vracím se zpìt k naší nejdùležitìjší silnièní
komunikaci I/38, neboli E 59 s mezinárodním
významem. O obchvat Jihlavy není tøeba mít obavy,
ten je na spadnutí, to si primátor navzdory místním
problémùm pohlídá. Znojmo se rovnìž postará
o dokonèení obchvatu. Následující prioritou
nemùže být nic jiného než obchvat Mor. Budìjovic.
Dokumentace pro stavební povolení je hotová,
letos se zaèalo s vykupováním pozemkù. Pro pøíští
rok prozatím nejsou peníze. To nelze pøipustit.
Musíme vyvinout maximální úsilí, aby se celý
proces ani o mìsíc neprodlužoval, aby se nezastavil. Význam Císaøské silnice Jihlava - Znojmo
- Hatì má pøece prioritu v Programu rozvoje kraje
Vysoèina a obdobnì významné místo i v kraji
Jihomoravském. Nemùžeme se smíøit jen s tím, že
je to dáno na papíøe. To samo o sobì nestaèí. Bylo
promarnìno a promrháno tolik èasu. Dovolím si na
tomto místì ocitovat varování ze závìru vyhledávací studie z roku 1996 o budoucí trase Císaøské
silnice toto: jakékoliv oddalování rozhodnutí bude
znamenat zpochybnìní reálnosti celkové pøestavby
tahu a mùže znamenat zakonzervování stávajícího
stavu, což se rovná hazardu se zdravím obyvatel
i úèastníkù silnièního provozu a mrhání finanèními
prostøedky. Prorocká slova, která se bohužel, ne
naší vinou naplòují. Zpochybòování a oddalování
bylo dost, mrhání finanèními prostøedky taktéž.
Jsme-li v èase hazardu, je tedy „za pìt minut
dvanáct!“
Pøed zhruba šesti lety, v pohnutých dobách
svévolných a velice prapodivných aktivit a velmi
èasto nám utajovaných rozhodnutí, jsme založili
naše sdružení. Kladli jsme si otevøenì, zdùrazòuji
právì slovo otevøenì, hlavní cíl: bránit Císaøskou
silnici, pøesnìji, obhajovat platný výsledek zmínìné výhledové studie z roku 1996 od firmy HBH
Brno, a chránit tak po 250 let trvající trasu mezinárodní komunikace, která mìla, má a nespornì
znovu bude mít opìt nesmírný význam pro celý náš
region. Nesdružovali jsme se jen kvùli tomuto problému. Prosazovali jsme též severojižní propojení,
jehož význam není stále plnì chápán a doceòován.
Pro zjednodušení registrace nakonec volíme
sedmièku zakladatelù, budoucí pøedsednictvo: podniky a podnikatele zastupuje Pronto spol. s.r.o.
(Špaèek K.) a dále pak starostové z okresu Jihlava
(Miloš Vystrèil -Telè, František Plavec - Stonaøov ),
z okresu Znojmo (Antonín Veselý - Blížkovice,
Josef Myslík - Pavlice) a z okresu Tøebíè (Oldøich
Èech - Želetava a moje malièkost za M. Budìjovice). Oslovujeme všechny obyvatele a podniky
našeho mikroregionu. Máme odezvu, s podporou se
pøihlašují mìsta a obce z širšího území kolem
silnice i z okresu Znojmo, Jihlava, Tøebíè i Daèice,
pøihlašují se podnikatelé i obèané. Je to pro nás
závazek. To je rovnìž jeden z dalších dùvodù
dnešního setkání. Dlužíme všem, kteøí nás
podporovali, veliké podìkování. Další povinnost,
kterou osobnì za naše mìsto vnímám dvojnásobnì.
Zdùrazòuji: založení našeho sdružení bylo
vyprovokováno. Základní trasa silnice I/38 byla
v ohrožení. Nemìli jsme jinou možnost. Diskutovat
nebylo s kým. Za celou tu pohnutou dobu se konala
jen dvì (slovy jen dvakrát!) vzájemná setkání
odpùrcù a zastáncù vítìzné základní varianty
silnice. Výsledek byl sice vždy uspokojivý, ale co
naplat, po roce, nebo ještì døíve, bylo všechno
jinak. Jedinou odpovìdí byla nenadálá pøekvapení,
v podobì házení klackù naproti pøípravì výstavby.
V tìch dobách bylo napsáno a vysloveno tolik
neuvìøitelných nepravd a polopravd, že by to
vydalo na nìkolikahodinový poøad nedej se, èerné
ovce, obèanské judo, èi co všechno dohromady.
Zopakujme si, co jsme tvrdili døíve a znovu
konstatujeme i nyní. Zmiòovaná vyhledávací studie
na trasu Císaøské silnice byla zahájena už v roce
1993, devìt let je pak už rozhodnuto kudy trasa
povede. Od roku 1996 zaèala nezbytná projekèní
pøíprava: lokální studie, stavební uzávìra na celou
trasu, zmìny územních plánù jednotlivých obcí,
vypracování projektové dokumentace pro územní
øízení a stavební povolení, atd. Ke všemu muselo
být také vyjádøení stavebních úøadù. Mravenèí,
letitá práce. Obdiv, uznání i podìkování za to si
zaslouží Správce této silnièní sítì - Øeditelství
silnic a dálnic. Po celou tuto dobu postupnì,
cílevìdomì a trpìlivì, krok za krokem, pracovalo
na pøípravì rekonstrukce silnice. Bez ohledu na
naše „škádlení“. Za to si zaslouží absolutorium,
uznání a zvláštní podìkování. Parafráze – „vlci
vyli, ale karavana šla dál,“ je pro jejich èinnost a pro
toto období více než pøesná a dostateènì výstižná.
My jsme proto mìli jednoduchou roli: nepøekážet,
pomáhat, kde to jen lze. A to jsme splnili.
(pokraèování v pøíštím èísle)
Foto: Vlastimil Smetana a MìÚ
O nemocnicích je rozhodnuto
Na zasedání zastupitelstva kraje Vysoèina dne 18. 10. 2005 padlo další prvenství. Stalo se pøi
projednávání „Založení obchodních spoleèností za úèelem provozování zdravotní péèe v nemocnicích“, tak zní skuteèný název tohoto bodu programu. Obavy z možných nekoneèných diskusních
pøíspìvkù o osudu nemocnic vyvolaly poprvé hlasování, kterým se diskutujícímu povolil pøíspìvek
do deseti minut. Jednací øád pøipouští jen pìt minut. Návrh prošel, desetiminutový proslov nikomu
nevadil a dokonce se ukázalo, že obavy z prùtahù, byly zbyteèné. O založení pìti akciových spoleèností nemocnic rozhodli zastupitelé po pomìrnì krátké debatì. Ve všech pìti okresních nemocnicích
byla zvolena i šestièlenná dozorèí rada, která bude zaèátkem roku 2006 doplnìna tøemi zástupci
pøíslušných nemocnic.
Nìkterá pro a proti zmìnì právního stavu nemocnic, jak se o nich v zastupitelstvu diskutovalo,
jednou vìtou: Klesne péèe o pacienty, nemocnice budou provozovat jen lukrativní lùžka. Naopak,
hospodárnìjší provoz vytváøí pøedpoklady pro zkvalitnìní èinnosti a navíc má kraj ze zákona povinnost
zajišovat všestrannou péèi. Jde o skrytou privatizaci. Akcie nebudou volnì obchodovatelné, rozhodnutí by muselo schválit zastupitelstvo kraje. Zákon nedovoluje pøevádìt nemocnice na obchodní
spoleènosti. Nemocnice se „nepøevádí“ na obchodní spoleènosti, pøíspìvkové organizace zùstávají...
JN
3
Stalo se v našem mikroregionu
V Moravskobudìjovickém
mikroregionu se dožívají
lidé vysokého vìku
Není tomu dlouho, co 19. záøí 2005 oslavila
v Léèebnì dlouhodobì nemocných paní Františka
Novotná z Nových Syrovic své 108. narozeniny
a tím se stala nejstarší obèankou Èeské republiky.
Další oslava nenechala na sebe dlouho èekat.
V pondìlí 26. záøí 2005 od ètrnácté hodiny se
slavilo v Domì svatého Antonína v Moravských
Budìjovicích. Paní Františka Vyškovská oslavila za
pøítomnosti nejbližších pøíbuzných, pøedstavitelù
i obyvatelù Domu sv. Antonína i personálu, který
peèoval o obèerstvení, své 102. narozeniny.
Nechybìli ani hosté, mezi nimiž byl starosta mìsta
Ing. Jan Nekula a vedoucí odboru MìÚ JUDr.
Milan Mikula. Starosta mìsta vyjádøil potìšení nad
dobrým zdravotním stavem oslavenkynì a popøál jí
jménem svým i obèanù mìsta ještì hodnì pìkných
chvil. Zároveò podìkoval pøedstavitelùm zaøízení
za péèi nejen o paní Vyškovskou, ale i o další
obyvatele.
Øeditelka Domu sv. Antonína Ivana Havelková
prozradila, že se Františka Vyškovská narodila
26. záøí 1903 v Rakousku, kam odešli její rodièe za
prací. Posléze se vrátili zpìt do vlasti a usídlili se
v Mìøínì, kde také strávila vìtšinu svého života.
Pracovala na poštách, kterých vystøídala dvacet
ètyøi. V závìru svého aktivního života pùsobila jako
poštmistrová v Mìøínì, a to až do dùchodu.
Oslavenkynì ovládala nìmecký, anglický,
francouzský a ruský jazyk. Ráda hrála na klavír
a housle. V jídle není vybíravá. I když døíve dávala
pøednost špeku, ovaru a tuèným jídlùm, nyní má
ráda øízky a ani tuèná jídla jí nedìlají problémy.
V poslední dobì jí zeslábl zrak a pomìrnì špatnì
slyší. Dnes prý mìla velkou starost s touto oslavou,
kdo ji zorganizuje, kdo zaplatí, aby nikomu
nezùstala nic dlužná. O všem mnoho pøemýšlela.
Oslava to byla skuteènì veselá. Pìkné písnièky hrál
harmonikáø, návštìvníci si mnohokrát s harmonikou zazpívali, nechybìlo dobré víno, káva,
limonády, zákusky a další dobroty. Vše se protáhlo
až do veèerních hodin.
Foto i text Vlastimil Smetana
Starosta Jan Nekula
pøijal mistra ÈR
V pátek 7. øíjna v odpoledních hodinách se
konala v obøadní síni moravskobudìjovické radnice
netradièní slavnost. Starosta mìsta Jan Nekula
pøijal mistra Èeské republiky v kategorii hasièi
dorostenci - jednotlivci, Petra Ungera z Moravských Budìjovic, jeho rodièe a delegaci hasièù
vedenou Janem Muškou, vedoucím ústøední
odborné rady mládeže ÈR, starostu
místního SDH Františka Svobodu, Martina Stuchlíka mistra
ÈR z roku 2003
a Petra Slatinského,
perspektivního reprezentanta. Petr se probojoval pøes okresní
a krajské kolo až na
mistrovství ÈR, které
se konalo ve dnech
7. až 11. èervence
2005 v Plzni.
Starosta mìsta Jan Nekula podìkoval Petrovi
za pøíkladnou reprezentaci mìsta Moravské
Budìjovice. Podìkoval jeho rodièùm a všem, kteøí
se podíleli na pøípravì na reprezentaci. Obdobnì
vystoupili i Jan Muška a František Svoboda, který
uzavøel své vystoupení slovy: „Petøe, udìlal jsi
sboru velkou radost. Dìkuji Ti.“ Po pøedání dárkù,
slavnostním pøípitku, následovaly podpisy do
pamìtní knihy, pøátelská beseda a snímky do
kroniky na památku. Petr Unger s sebou pøinesl na
radnici poháry a medaile, které na mistrovství ÈR
získal za následující disciplíny: závod požárnické
všestrannosti, bìh na 100 m s pøekážkami, dvojboj
a test z požárnické ochrany.
Text i fota Vlastimil Smetana
Pohled na úèastníky slavnostního setkání
Gymnázium hostilo kluby
Ve dnech 7. až 10. øíjna 2005 probìhlo
v moravskobudìjovickém gymnáziu setkání klubù
pøi škole v rámci programu klub-net NROS. Pøivítání a pøedstavení úèastníkù se uskuteènilo v pátek 7. øíjna v budovì gymnázia. Hosté, poøadatelé
i úèastníci setkání byli pøivítáni vedoucí programu
klubu-net Vìrou Zemánkovou z Prahy, která v prvé
øadì podìkovala nejen øediteli Stanislavu Šávovi,
zástupci øeditele Karlu Dohnálkovi, ale také pedagožce Vladimíøe Krotké a celému klubu Spirála za
umožnìní prùbìhu akce v Moravských Budìjovicích. Pøedstavování jednotlivých klubù probìhlo
zajímavým zpùsobem. Èlenové jednotlivých klubù
vždy pøedstoupili pøed ostatní a obdrželi zápalky.
Jeden z èlenù klubu zápalku zapálil a pokud zápalka
hoøela, po tu dobu mluvèí hovoøil o klubu. Již celý
úvodní ceremoniál nasvìdèoval tomu, že vše bude
probíhat v pøátelské atmosféøe.
V závìru celou akci zhodnotila Vlaïka Krotká
následovnì: „V tomto školním roce byla sí
studentských klubù zapojena do mezinárodního
programu klub-net rozšíøena o sedm nových klubù:
z Litovle, Tøebonì, Náchoda, Neratovic, Ostravy
a dva z Brna. V prostorách školy pracovalo na
ètyøicet úèastníkù sedmého národního setkání pod
vedením Mgr. Vìry Zemanové - vedoucí programu
klub-net, novináøky Báry Procházkové a stážistky
Maren Geiser. Noví klubisté získali informace
o tom, jak úèelnì a efektivnì vést klub, èerpali ze
zkušeností klubu Spirála a uèili se psát projekty.
Studentský místní klub Spirála se na celé akci
podílel i organizaènì ve spolupráci s gymnáziem.
Ohlasy úèastníkù setkání na semináø i celý
víkendový pobyt v Moravských Budìjovicích byly
velmi pøíznivé jak pro klub, školu, tak i pro naše
mìsto. Celkový kladný dojem byl umocnìn i úrovní
poskytnutého ubytování a stravování v internátì
SOUøs Moravské Budìjovice.“
Foto Vlastimil Smetana - èlenové místního klubu
Spirála se pøedstavují
Moravské Budìjovice
Èlenové Svazu postižených civilizaèními
chorobami v ÈR, základní organizace v Moravských Budìjovicích se poprvé za dobu své
èinnosti pøedstavili veøejnosti výstavou ruèních
prací a zahradních výpìstkù. Otevøeli ji v pondìlí
17. øíjna v malém sále místního Mìstského
kulturního støediska. Souèástí akce bylo i dobrovolné a bezplatné mìøení krevního tlaku. Kdo
navštívil výstavní prostory, byl bezpochyby
pøíjemnì pøekvapen dovedností zdravotnì
postižených èlenù svazu. K vidìní byly nejen
výpìstky jako napø. dýnì, oøíšky, brambory, zelí,
celer, pokojové kvìtiny, ale i pìkné háèkované
výrobky, výšivky, deèky, obrazy, obrázky z kùže,
samorosty, kraslice, podzimní, velikonoèní a vánoèní dekorace i fotografie s poutavì ozdobeným
dorty. „Mimo tuto výstavu, pøipravujeme pro své
èleny, kterých je sto jedenáct, a nìkteøí jsou i z obcí
Moravskobudìjovického mikroregionu, široký
program,“ øíká pøedsedkynì organizace Jana Rùžièková a pokraèuje: „poøádáme rùzné turistické pochody, procházky Kosovou, prohlídky zámkù,
nìkteøí chodí plavat do bazénu ZŠ na Havlíèkovì
ulici, poøádáme rùzné zájezdy, zapojujeme se, nebo
zúèastòujeme rùzných spoleèenských a kulturních
akcí. Tradiènì chystáme velkou Mikulášskou besídku s tombolou, obèerstvením a hudbou. Na
besídku vždy také zveme dìti, které nás pøíjemnì
pobaví“.
Text i foto Vlastimil Smetana
4
Stalo se v našem mikroregionu
Nevšední úspìchy
pálenice v Krnèicích
Jako každý rok i letos se Pìstitelská pálenice
v Krnèicích, jejíž majitelem je Josef Rùžièka,
zúèastnila se vzorky svých ovocných pálenek
nìkolika soutìží - koštù ovocných destilátù.
Nejdøíve sklízela Krnèická pálenice úspìch
koncem srpna na „3. Jelínkovì vizovickém koštu“.
Na tomto koštu jsou komise složené z amatérù,
známých osobností, a jen èásteènì z odborníkù. Zde
se destiláty vyrobené u pana Rùžièky v tvrdé konkurenci více než dvou tisíc vzorkù umístili v celkovém hodnocení na 4. a 6. místì.
Ještì vìtší úspìch však pøišel zaèátkem øíjna na
2.roèníku mezinárodní soutìže ovocných destilátù
„Flora košt Olomouc 2005“. Souèasnì ve dvou
kategoriích: meruòkovice a broskvovice, zde vzorky z Krnèic obsadily 1. místo. V kategorii hruškovice pak byla pálenka z Krnèic na 2. místì, pøestože
byla bodovì nejlépe hodnoceným destilátem
výstavy, se ziskem 42,7 bodu z 50 možných.
Vùbec nejvyšším ocenìním, které letos
Pìstitelská pálenice Krnèice na Flora koštu
obdržela je zvláštní cena UNIE Destilatérù Èeské
republiky za nejlepší kolekci vzorkù ovocných
destilátù. Ta oceòuje celkovì nejlepšího úèastníka
tohoto mezinárodního koštu, tedy pálenici, jejíž
vzorky byly v tvrdé konkurenci více než 40 palíren
celkovì nejlepší. Ocenìní z Olomouce si v Krnèicích váží o to víc, protože ho, na rozdíl od Vizovic,
udìlují profesionálové z oboru destilatérství a degustátorství.
Symbolický pøípitek s vítìzným destilátem
Na otázku v èem je skryto tajemství úspìchu
Krnèické pálenice Josef Rùžièka LB sdìlil: „Od
ovoce ke kvalitnímu destilátu vede dlouhá cesta,
zaèínající volbou zralého ovoce, dobrými podmínkami a správnou délkou kvašení, pokraèující
X. jubilejní autorský galakoncert
v Moravských Budìjovicích
V pátek 11. listopadu 2005 v 19,30 hodin se ve Velkém sále MìKS uskuteèní jubilejní
X. autorský galakoncert v interpretaci Støíbròanky a Budìjovanky. Støíbròanka položila v roce
1996 základy této krásné tradice jihozápadní Moravy a Budìjovanka, jako domácí kapela,
dozrála cti hrát jubilejní autorský galakoncert.
Od roku 1996 se každoroènì v listopadu pøedstavila vyzrálému publiku v Moravských
Budìjovicích nìkterá z pøedních dechových hudeb s repertoárem skladatelù tohoto žánru za
jejich pøítomnosti. V prùbìhu uplynulých devíti let tak naše mìsto navštívilo na 23 osobností,
skladatelù, pedagogù ale pøedevším vynikajících hudebníkù, kteøí si naše mìsto a autorské
koncerty oblíbili. Jejich skladby se bez nadsázky hrají a zpívají témìø po celém svìtì. Také
hudby, které se pøedstavily v Moravských Budìjovicích znají velmi dobøe posluchaèi v Evropì,
USA, Africe, Austrálii i Asii. Tam všude znají krásu i melodiènost èeské a moravské písnì.
V prùbìhu uplynulých let jsme spoleènì prožili nádherné okamžiky sounáležitosti
a soudržnosti pøi pøedávání èi získávání informací, v pøátelské atmosféøe pøi poslechu kvalitní
dechové hudby i pøi zpìvu písní. To vše je dokladem živoucí dechové hudby, která nezaniká
a oslovuje všechny generace. Bohužel, se jí nedostává dùstojné a zasloužené prezentace
v našich mediích. Nevadí. Oè více zamítána a ostouzená, o to více pøíznivcù si získává
v domácích “polních podmínkách“ a naplno v zahranièí , kde se jí dostává po zásluze všeho.
Pøíznì i uznání posluchaèù. Budìjovické autorské galakoncerty ve své podobì nemají obdobu
ani u nás ani v zahranièí. O to více potìší úèast níže uvedených, žijících autorù na X. jubilejním
roèníku. V historii mìsta ale i kraje èi republiky je takovéto setkání ojedinìlou a unikátní
spoleèenskou a kulturní událostí.
Pro zajímavost uvádím historii autorských galakoncertù v Moravských Budìjovicích.
Rok/roèník
hudba
autoøi
2004/IX
Kateøinka
Pavel Svoboda, Jaroslav Novák, Laco Hrdlièka
2003/VIII.
Vlènovjanka
Zdenìk Kuèera, Ladislav Prudík
2002/VII.
Moravìnka
Jiøí Helán/Jiøí Tesaøík, Vladimír Pfeffer, Václav Smola
2001/VI.
Mistøíòanka
František Kotásek, M. R. Procházka,
Stanislav Pìnèík, Antonín Pavluš
2000/V.
Vysoèanka
Jan Lipold, Ladislav Suda, Vlasta Dvoøák
1999/IV.
Budìjcká kapela Áda Školka, Vladimír Fuka, Míla Cink,
Áda Doško, Jaroslav Hájek
1998/III.
Hulíòané
Zdenìk Gurský, František Maòas, Václav Smola
1997/II.
Dolanka
Jiøí Vrána, Vladimír Salèák, Antonín Michna
1996/I.
Støíbròanka
Blahoslav Smišovský, František Maòas
Václav Smola
2005/X.
Støíbròanka
skladby výše uvedených autorù
Budìjovanka
Považuji si za èest pozvat Vás na tento X. jubilejní autorský galakoncert, který poøádám ve
spolupráci s patronem poøadu.
Václav Kováø
citlivou technologií destilace, zøedìním na stupòovitost, pøi které nejlépe vynikne chu a konèící
skladovacími podmínkami a vhodnou dobou zrání
destilátu pøed jeho konzumací.“
-jdbr-, Foto: -vs-
Zahrádkáøi vystavovali
Èlenové Èeského zahrádkáøského svazu
v Moravských Budìjovicích se pøedstavili
veøejnosti ve dnech 24. až 26. záøí 2005 výstavou
ovoce, zeleniny a okrasných kvìtin. Vše probíhalo
v místních výstavních prostorách zámeckých
koníren. Pøehlídky výpìstkù se zúèastnilo celkem
32 pìstitelù a bylo vystaveno 1210 exponátù.
Nejvíce byly zastoupeny jablka od sedmnácti
pìstitelù v poètu 406 kusù a 40 odrùd. Dále
následovaly jiøiny s poètem 289 kusù, hrušky, rùže,
kvìtiny, papriky v poètu 92 kusù a dekorace kvìtin.
Pozornost upoutaly dýnì pìstitele Junka, které
vážily 40 a 55 kg. Návštìvníci si také mohli nìkteré
druhy kvìtin zakoupit. Výbor organizace dìkuje
všem, kteøí výstavu zorganizovali, pøinesli
exponáty na výstavu a vše zaranžovali. Dík patøí
také návštìvníkùm, kde pøevládaly dìti z mateøské
a základní školy.
Za výbor ÈZS Karel Novák
Víte, že…
*
*
*
ve školním roce 2005/06 poklesl poèet
žákù základních škol moravskobudìjovického mikroregionu? V tomto
školním roce je to „jen“ o 57 žákù.
jsme vás nedávno informovali o stavu
silnic II. tøídy v kraji Vysoèina.
Absolutnì nejhorší stav vyznìl pro okres
Tøebíè. Dnes už máme rozbor i pro
silnice III. tøídy. Pro celý kraj Vysoèina je
stav povrchù vozovek této skupiny
následující (v procentech): 24 výborný,
13 dobrý, 20 vyhovující, 23 nevyhovující a 20 havarijní. A jak si stojí
jednotlivé okresy? Tøebíè opìt bezkonkurenènì vede!? U nás máme 50%
povrchù v havarijním stavu, Žïár n. S.
30 %, Jihlava 28 %, H. Brod 24 %,
Pelhøimov jen 2 %. Slouèíme-li
nevyhovující a havarijní povrchy silnic,
opìt „vítìzí“ náš okres se 74 %,
následuje Jihlava 60 %, H. Brod
a Žïár n. S. s 55% a nejlépe na tom je
Pelhøimov s 52%. Stav silnic holt nepatøí
mezi silné stránky našeho okresu.
pøehled výjezdù Hasièského záchranného sboru stanice v Moravských
Budìjovicích od zaèátku roku do konce
záøí zaznamenal celkem 97 výjezdù,
z toho 20 krát k požárùm a 46 krát
k dopravním nehodám? Loni to bylo za
celý rok 122 výjezdù.
bezpeèný prùvod mìstem pøi letošním
moravskobudìjovickém posvícení
dobøe jistili pøíslušníci obvodního
oddìlení Policie Èeské republiky.
Málokdo však ví, že to nebylo až tak
jednoduché, jak se na první pohled zdá.
Policistùm se podaøilo zkrotit a usmìrnit
karavanu šedesáti motorkáøù, kteøí v té
chtìli projet mìstem a odmítali respektovat dopravní pøedpisy i pokyny policie.
Takže, díky za rozhodnost a bezpeèný
prùbìh oslav!
Vn
5
Císaøské posvícení
v Moravských Budìjovicích pod taktovkou
obcí Moravskobudìjovického mikroregionu
Císaøské posvícení v Moravských Budìjovicích pojal s velkou slávou Moravskobudìjovický
mikroregion. Dùvodem oslav bylo také pìtileté
výroèí založení mikroregionu a pìt rokù od
založení Listù Budìjovicka.
Již v pátek 14. øíjna ve veèerních hodinách byla
otevøena vernisáží výstavu, kde se prezentovaly tøi
obce mikroregionu, a to Jakubov, Lesonice
a Martínkov. Slavnostní veèer v Zámeckých
konírnách zahájilo vstoupení Jakubovského
vokálního intrumentálního souboru, pod vedením
Michala Draèky. Za nevšední úèasti návštìvníkù
pøedstavil mikroregion, jako celek jeho pøedseda,
Jan Nekula dále, obec Jakubov prezentoval
Miroslav Kabelka, Jiøí Šálek obec Lesonice
a Zdenìk Øepa obec Martínkov. Úèastníci
vernisáže shlédli obecní symboly, peèetì,
historické dokumenty a zejména fotografie
zachycující minulý i souèasný život obcí. Výstava
byla vkusnì dekorována. Kdo mìl zájem zakoupil
si obecní vlajeèky, klíèenky, pohlednice,
propisovací tužky, videokazety, publikace,
kalendáøe, nosièe CD a další upomínkové
pøedmìty. Pøi prezentaci mikroregionu pøítomní
shlédli i dokumenty a fotografie z rùzných akcí
mikroregionu, také materiály ze školících blokù
firmou IECC o.p.s., materiály dokládající práci
MAS – Moravskobudìjovicko i dokumenty a mapy
z èinnosti Sdružení pro výstavbu rychlostní
komunikace 1/38 po císaøské silnici. Ve dvacet
hodin zaèala v Besedì posvícenská zábava se
skupinou Session a s hostem Alešem Brichtou.
Sobotní sluneèný den zaèal programem na námìstí
Míru pouovými atrakcemi. Kolotoèe, autíèka,
støelnice, gumový hrad, stánky s širokým
sortimentem zboží, to vše lákalo návštìvníky.
Probíhal také Den otevøených dveøí v budovì
místního Gymnázia a Støední odborné školy.
Sdružení pro výstavbu rychlostní komunikace 1/38
po císaøské silnici uspoøádalo za pìt minut dvanáct
„Slavnostní zasedání èlenù valné hromady sdružení
ve velké zasedací místnosti MìÚ. Od rána byla také
otevøena výstava mikroregionu, muzeum i vìž
kostela sv. Jiljí.
Po obìdì vyhrávala na námìstí Míru dechová
kapela Budìjovanka. Od ètrnácté hodiny zaèal
hlavní program posvícení, a to prùvod od
supermarketu PLUS
smìrem na hlavní
námìstí, pod taktovkou
Moravskobudìjovické
ho mikroregionu.
Vèele dlouhého
prùvodu šly mažoretky,
za nimi dechová hudba
Budìjovanka, dále byl
nesen prapor mìsta
Moravských Budìjovic
a posléze další prapory
obcí mikroregionu. Za
Osobnosti mikroregionu
- listopad
.
.
ním šli pøedstavitelé mìsta, starostové obcí
mikroregionu a hosté. Pokraèovali skauti, hasièi,
obec Jakubov vèele s praporem obce, zastupitelé,
dìvèata v krojích, sportovci. Dále obec Martínkov
vèele s praporem obce, zastupitelé, krojovaný
soubor Džbánek, hasièi v krojích a martínkovští
obèané, následovala obec Litohoø, zastupitelé vèele
s praporem obce. Prùvod pokraèoval obcí
Želetavou, pøedstavitelé obce, dìtský soubor, hasièi
a také historická støíkaèka. Pokraèovala obec
Lesonice, zastupitelé, prapor a již obèané stojící na
chodnících mávali úèastníkùm více jak šedesátièlennému divadelnímu souboru pøedstavující
selské rebelie na lesonickém panství. Dobový vùz
tažený koòmi vezoucí lesonické pány, za nimi
provazy svázáni sedláci doprovázení dráby, opìt
vozy s úèastníky, nechybìl kùò s jezdcem.
V prùvodu pokraèovali další úèastníci. Vše skuteènì vyvolalo nevšední zájem pøihlížejících, kteøí
lemovali chodníky od Gymnázia až na námìstí
Míru, kde byl prùvod zakonèen. Pøed památníkem
všechny pøítomné pøivítal starosta mìsta Jan
Nekula. Se zdravicí vystoupil i primátor mìsta
Jihlavy Vladimír Hink. Program pokraèoval,
jednak na námìstí pøedvedli své umìní s historickou støíkaèkou hasièi ze Želetavy, ale program
zaèal na zámeckém nádvoøí. Zazpívaly dìti
z Jakubova a Želetavy, zatanèili èlenové krojo-
.
.
.
.
.
.
vaného souboru z Martínkova a zaèala historická
rekonstrukce skuteèné události selské rebelie na
lesonickém panství, která se udála v èervenci roku
1775. Po této akci program ještì pokraèoval
ukázkami šermíøského umìní.
Od 19. hodiny shlédli návštìvníci námìstí
i širokého okolí pìkný ohòostroj. Od dvaceti hodin
se již tancovalo. V prostorách MìKS se poøádal
Countrybál skupiny Duha. V nedìli v dopoledních
hodinách probíhala pod patronací Klubu filatelistù
06-36 v Domu dìtí a mládeže celostátní výmìnná
schùzka všech sbìratelských oborù. Odpoledne
koncertovala v Besedì dechová hudba Dubòanka.
Souèasnì byla otevøena výstava obcí mikroregionu,
muzeum a vìž kostela sv. Jiljí.
Text i fota Vlastimil Smetana
Nìkterými dalšími fotografiemi se k posvícení
vrátíme ještì v prosincovém èísle L.B.
.
.
2. 11. 1840 se v Martínkovì v chalupì è. 86
narodil básník a textaø Karel Bauer. U Kosmákova otce se uèil krejèovskému øemeslu. Pøi
práci si spolu zpívali a po veèerech èítávali
v kronikách. Jeho první básnì byly tištìny
v brnìnském Hlasu. Básnì – Boží hrob,
Vesnièan, Hádanka, Vzdechy osiøelé duše,
K boji a mnoho dalších. Zemøel 13.12. 1872 na
èerné neštovice.
4. 11. 1894 ve Znojmì zemøel spisovatel
Emanuel Justin Mittner. Narodil se 10. 12.
1815 v Moravských Budìjovicích. Zabýval se
filologií, historií a botanikou. Z díla: Rukovì
chronologie køesanské, zvláštì èeské, Ètení
o kalendáøi, Opravené ètení ve Štítného Øeèi
besední, O osudech fary budecké a další.
5. 11. 1943 zemøel Rudolf Jurek, velitel èety
Obrany národa v Moravských Budìjovicích.
Narodil se 1. ledna 1903 ve Slatinì.
8. 11. 1818 ve Vídni zemøel Josef Wallis,
v urèité dobì jeden z nejschopnìjších rakouských úøedníkù, ministr financí a majitel
moravskobudìjovického panství. Jeho jméno
je spojováno se státním bankrotem v roce 1811.
Po této události byl v roce 1813 zbaven všech
funkcí a øádù. Po smrti byly jeho ostatky uloženy v kryptì moravskobudìjovického kostela
sv. Jiljí.
13. 11. 1873 se v Pøíboøe narodil spisovatel
a redaktor Stanislav Marák. V místì rodištì
vystudoval gymnázium a uèitelský ústav. Od
roku 1896 až 1909 pùsobil na nìkolika školách
v Moravských Budìjovicích. V roce 1902
zaèal spolu s Jaroslavem Palliardim vydávat
politický týdeník Naše noviny. Nejvíce se
zapsal do pamìti lidí vydáváním èasopisu Od
Horácka k Podyjí.
18. 11. 1942 byl nešastný den pro Jaroslava
Hloužka, který se narodil 27. kvìtna 1920
v Jackovì v rodinì rolníka. Jako nejmladší
pilot 313. stíhací perutì RAF (Royal Air Force
– královské letectvo) byl pøi útoku na pozemní
cíle ve Francii zasažen jeho letoun nepøítelem
nad kanálem La Manche. Jeho letoun se
necelých sto metrù od majáku Les Triagoz
zøítil støemhlav do moøe.
23. 11. 1842 se v Moravských Budìjovicích
narodil hudební nakladatel a bibliograf
František Augustin Urbánek. V Praze si
založil samostatné knihkupectví a pedagogické nakladatelství k nìmuž pøipojil hudebního
nakladatelství. První dílo jež vydal byla Smetanova „Má vlast“ v šesti dílech v partiturách
i orchestrálních hlasech. Zemøel 4. 12. 1919
v Praze.
25. 11. 1887 se v Èimelicích narodil malíø
a publicista František Šindeláø. V letech 1911
až 1947 byl profesorem latiny na gymnáziu
v Moravských Budìjovicích. Na právì založeném gymnáziu zakládal školskou tradici s øeditelem Josefem Fišerem a profesorem Františkem Jechem. Zpoèátku se ve své tvorbì
zajímal zvláštì o Jemnici, v krajinkách o okolí
Moravských Budìjovic a Bítova. Zemøel 2. 9.
1947 v Moravských Budìjovicích.
25. 11. 1880 se v Jakubovì u Mor. Budìjovic
narodil numismatik František Papoušek.
Studoval na Karlovì univerzitì. Stal se úøedníkem centrální záložny v Opavì, pozdìji
øeditelem Opavské Jednoty èeských hospodáøských spoleèenstev. Proslul jako sbìratel
knih, mincí a slezské lidové tvorby. Zpracoval
øadu odborných prací o numismatice.
30. 11. 1945 zemøel v Praze Jaromír Hele,
sbormistr Národního divadla, zpìvák a hudební skladatel. Bìhem svého života složil více
než sto hudebních dìl. Tiskem vyšly napø.
skladby: Ave Maria, pro 2 soprány a baryton.
Milostné písnì, Vzpomínání a další. Narodil se
23. srpna 1872 v Moravských Budìjovicích.
-pro LB pøipravil mbs-
6
Kulturní a spoleèenské akce
Moravské Budìjovice
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
3. 11. - KLUB DÙCHODCÙ pøi MìKS
- Thajsko - zemì exotická - 17.00
- vyprávìní s diapozitivy - ing. Ivan
Fryèera - malý sál MìKS - 20,- Kè
4. 11. První prodloužená - 18:00 - MìKS
- hudba: KARELJOKE DJ´s
- 50,- Kè
5. 11. Guitaraccord - 18:00 - MìKS
- komorní koncert - 50,- Kè
11. 11. X. autorský galakoncert - 15:00
- MìKS - Støíbròanka, Budìjovanka
- 80,- / 100,- Kè
18. 11. Autorské ètení poezie - 18:00
- ZK - Pavel Herot a hosté - vstupné
dobrovolné
19. 11. Folk pøi svíèkách - 20:00 - MìKS,
- úèinkují: NEZMAØI, JEWELCI,
110,- Kè
27. 11. I. adventní koncert - 19:00
- MìKS - úèinkují: ZUZANA STIRSKÁ
+ GOSPEL TIME - 50,- Kè +10,- Kè
místenka
2. 12. Vìneèek - 17:00 - MìKS - hudba:
KARELJOKE DJ´s, 50,- Kè
4. 12. II. adventní koncert - 16:00 Kostel sv. Jiljí Smíšený pìvecký sbor
z Mor. Budìjovic, Želetavský ženský sbor
- vstupné dobrovolné na misie
11. 12. III. adventní koncert - 16:00
- Kostel sv. Jiljí - ZUŠ Moravské Budìjovice - vstupné dobrovolné na potøeby
kostela
18. 12. IV. adventní koncert - 19:00
- MìKS - Duha a hosté - vstupné dobrovolné na dùm sv. Antonína
21. - 22. 12. Vánoèní koncert (XVI.)
- 19:00 - MìKS - úèinkují žáci ZŠ Havlíèkova ul.
25. 12. Zpívejme koledy! - 14:00 nám.
Míru - Tradièní vánoèní setkání se zpìvy,
hudebními nástroji a svaøeným vínem
- MìKS+K4
31. 12. GALASILVESTR 2005 - 20:00
ZK hudba: SWING&JOKE, raut: VIOLA
Jaromìøice n. R., 490,- Kè
Pøeèetli jsme
v Telèských listech
Ve funkci tajemníka Mìstského
úøadu v Telèi je od 1. záøí tohoto roku
Mgr. Pavel Soukup. Na tento dùležitý
post pøišel ze stejného úøadu v Daèicích. Vystudoval Právnickou fakultu
v Brnì a žije s rodinou v Krasonicích.
Telè pro nìj není neznámým
mìstem, nebo zde absolvoval gymnázium. V rozhovoru uvádí, že jeho
pocity z prvních dnù v Telèi jsou
jednoznaènì pozitivní. Velkou zásluhu
na tom má jeho pøedchùdce pan
Zadražil, který mu tuto funkci pøedával
a vlídné pøijetí všemi zamìstnanci
mìstského úøadu.
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Pranostiky
Z receptù
našich ètenáøù
Listopad
Do listopadového èísla LB nám zaslala recepty
paní Alena Urbánková z Martínkova.
2. 11. Když na Dušièky jasné poèasí
panuje, pøíchod zimy to oznamuje.
9. 11. Na svatého Teodora sedlák ještì
pilnì orá.
Svatý Teodor, mrazy lezou z hor.
11. 11. Na svatého Martina sluneèno
- dlouhá zima.
Jižní vítr na Martina, bude jistì teplá
zima.
Jaký den na Martina, taková též bude
zima.
Svatý Martin pøijíždí na bílém koni.
Na svatého Martina kouøívá se z komína.
19. 11. Poèasí o svaté Alžbìtì povídá, jak
bude v létì.
21. 11. Den Obìtování Panny Marie
i Slunce oslavuje.
Když je na Obìtování Panny Marie noc
jasná, èistá, krutá zima se chystá.
23. 11. Svatý Kliment víc než kdo jiný si
zimu oblíbí.
25. 11. Svatá Kateøina má sice pìkné
jméno, ale chladné vìno.
Na svatou Kateøinu, pøilož sobì o peøinu.
Svatá Kateøina pøichází bíle odìna.
30. 11. Jsou-li na svatého Ondøeje mrazy,
chystej sedláèe vozy.
Mosty, co Martin staví, svatý Ondøej
splaví.
Na svatého Ondøeje špatný hospodáø,
který neseje.
Hømí-li v listopadu, bude úrodný rok.
Listopadové hømìní, pšenici ve zlato
mìní.
* Bude-li v listopadu bouøka, bude zima
mìnivá.
* Jaký listopad, takový pøíští bøezen.
* Kvetou-li v listopadu znova stromy, bude
zima trvati až do kvìtna. Když v listopadu
krtek ryje, budou na Vánoce létat komáøi.
Poèasí v mìsíci listopadu 2004, dle mìøení
Josefa Kaválka z Moravských Budìjovic:
* Nejvyšší teplota byla namìøen 12. 11.
13,7 oC
* Nejnižší teplota byla namìøena 25. 11.
o
- 8,6 C
* Za celý listopad spadlo 32,6 mm srážek
formou deštì, snìhu a mrholení.
* V listopadu 2004 bylo 8 dní s mlhou,
3 dny se šedým mrazem a pouze jeden den
se souvislou snìhovou pokrývkou.
Pro LB vybral - vs*
*
Tìstoviny s kuøecím masem
Kuøecí maso, libová slanina (šunkový salám,
kladenská peèenì....) jeden balíèek tìstovin, tvrdý
sýr, dvì èervené papriky, olej, sùl, mletý pepø, mletý
kmín, granulovaný èesnek.
Pro ètyøèlennou rodinu použijeme asi ètyøi
vykostìná kuøecí prsa, popøípadì pìt vykostìných
stehen. Maso nakrájíme na menší kostky, osolíme
a dáme orestovat na rozehøátou pánev, politou
olejem. Postupnì pøidáme slaninu nakrájenou na
kostky. Pøidáme pepø, kmín, èesnek a nakonec
nakrájenou papriku. Vše necháme restovat. Mezi
tím si uvaøíme v osolené vodì tìstoviny (vrtule).
Uvaøené tìstoviny vysypeme na pekáè, pøidáme
orestovanou smìs, nastrouhaný tvrdý sýr a vše
dáme zapéct. U tohoto receptu mùžeme použít
libovolné množství masa, uzenin a tvrdého sýra, dle
osobní chuti každého ètenáøe.
Plùtková buchta
600 g polohrubé mouky, jeden sáèek prášku do
peèiva, 200 g másla, 150 g cukru krystal, 1/4 litru
mléka, sùl, jablka.
Zpracované tìsto dáme na pùl hodiny
vychladnout do lednice. Potom si tìsto rozdìlíme
na dvì poloviny. Jednu polovinu rozválíme
a položíme na vymaštìný plech. Tìsto potøeme
marmeládou a poklademe nakrájenými jablky
(popø. mùžeme použít i vyloupané tøešnì). Posypeme cukrem a skoøicí. Druhou polovinu tìsta také
rozválíme, nakrájíme proužky a klademe na plech
tak, abychom vytvoøili møížku. Nakonec potøeme
o
rozšlehaným vejcem a dáme péct pøi 200 C asi
20 minut.
Pudinkové øezy
6 vajec, 15 dkg cukru krystal, 1/4 sáèku prášku
do peèiva, 4 pudinkové prášky (vanilkové), 1/2 l
mléka, 1 kostka másla, 1 a 1/2 sáèku piškotù, rum,
marmeláda, ovoce, káva. 6 žloutkù ušleháme
s 15 dkg cukru. Postupnì pøidáme tøi pudinkové
prášky a 1/4 prášku do peèiva. Z bílkù ušleháme
sníh a pøidáme do tìsta. Plech vymastíme a vysypeme strouhánkou. Tìsto vylijeme na plech a peo
èeme ve vyhøáté troubì pøi 200 C asi 10 minut. Pak
dáme vychladnout. Upeèený piškot potøeme marmeládou, poklademe piškoty, které pokapeme
uvaøenou kávou, do které pøidáme trochu rumu.
Piškoty mùžeme také do kávy namoèit. Na piškoty
nakrájíme koleèka banánù (mohou být také
meruòky, tøešnì apod.). Nakonec polijeme krémem
a pokapeme èokoládou.
Krém: Z 1/2 litru mléka (1 sáèku pudinku)
uvaøíme pudink, do kterého za stálého míchání
pøidáme jednu kostku másla.
Listy Budìjovicka l Vydavatel: Mìstské kulturní støedisko Moravské Budìjovice,
MK ÈR E10826 l Adresa redakce: Mìstské kulturní støedisko, Purcnerova 62, Moravské
Budìjovice l Telefon: 568 421 322, 568 420 410, mobil: 736 243 647 l E-mail:
[email protected] nebo [email protected] l Zástupce šéfredaktora:
Vlastimil Smetana. l Uzávìrka èísla 12/2005 je do 19. 12. 2005.
l Nevyžádané rukopisy se nevracejí. l Pøíspìvky do LB se nehonorují. l
DTP a digitální tisk: Petr Veèeøa, vydavatelství, Baèice, tel.: 602 523 037