1 Teoretická část

1
Teoretická část
V teoretické části bakalářské práce se obecně zabývám cestováním v těhotenství do zahraničí.
Popisuje zde veškerou problematiku týkající se tohoto tématu, se kterou by měla být těhotná
žena při svých cestách obeznámena. Věnuji se především dopravním prostředkům, poskytuji
rady při jejich používání, popř. zmiňuji rizika, která těhotným ženám na cestách hrozí a
ovlivňují tak jejich volbu pro daný druh dopravy. Mimo jiné v práci uvádím i informace o
cestovním pojištění, poskytování zdravotní péče v zahraničí a očkování. Tato práce by tak
měla být cenným vodítkem pro všechny ženy, které se chystají během svého těhotenství
někam vycestovat.
1.1 Rešerše dané problematiky v dostupné literatuře
Cestování v těhotenství se sice objevuje v řadě různých knižních publikací o těhotenství,
porodu, šestinedělí apod., ale jedná se spíše o díla zahraničních autorů, kteří tomuto tématu
věnují v průměru maximálně 2-3 strany z celé knihy. Zaměřují se především na jednotlivé
dopravní prostředky a popisují jejich výhody a nevýhody, na základě kterých se těhotná žena
může následně rozhodnout pro ten nejvhodnější druh dopravy. Další často řešenou oblastí je
také očkování v těhotenství.
Nejvíce ze všech autorů tuto problematiku zpracoval Renate Huch ve své knize Šťastné
těhotenství od A do Z (cca 17 stránek), kde se mimo informace o dopravních prostředcích a
očkování můžeme dozvědět i např. o cestování do nebezpečných oblastí aj. I přesto, že je zde
toto téma poměrně detailně zpracováno, chybí tu zcela údaje o cestovním pojištění a
poskytování zdravotní péče, které jsou pro těhotnou ženu při cestování do zahraničí velmi
důležité. Jednotlivé kapitoly jsou navíc nesystematicky řazeny, proto tuto publikaci nelze
považovat za kompletní přehlednou příručku. [Huch, 2007, str. 13-32]
Velmi dobře dále popisuje cestování v těhotenství Kaz Cookeová v knize Vzhůru do jináče,
Taťána Hanáková ve Velké knize o matce a dítěti, ale i manželé František a Jaroslava Macků
v Průvodci těhotenstvím a porodem. Z těchto děl včetně výše uvedeného Šťastného
těhotenství od A do Z jsem čerpala nejvíce. Ve zbývajících tištěných zdrojích se autoři
v podstatě opakovali, takže jsem pro práci využila pouze některé informace. [Cookeová,
2006, str. 206-209], [Hanáková, 2010, str. 92-95], [Macků, 1998, str. 117-118, 122-123]
Internetové zdroje mi v práci byly doplňkem téměř všude, ale stěžejními se staly především
při zpracovávání cestovního pojištění a zdravotní péče. Jednalo se o různé stránky pojišťoven
a jejich smluvní podmínky, euroskop (informační zdroj o Evropské unii na internetu
v českém jazyce) apod. Dále mi webové stránky posloužily v části o dopravní nehodovosti
těhotných žen od doktora Jiřího Kepáka, jelikož se mi v tištěné podobě nepodařily sehnat.
1.2
Nejvhodnější doba k cestování
Za nejvhodnější dobu k cestování v těhotenství se považuje období druhého trimestru zhruba
mezi 14. – 28. týdnem (4. – 7. měsícem) těhotenství. Těhotná žena se již obvykle cítí dobře,
ranní nevolnosti už odezněly, bříško ještě není příliš velké a riziko potratu či předčasného
porodu je poměrně malé. Sjedná-li si navíc žena cestovní pojištění, léčebné výlohy
v souvislosti s těhotenstvím jsou jí při akutním nutném ošetření hrazeny většinou do konce 6.
měsíce.
Ale ani první a třetí trimestr nejsou úplným tabu. Cítí-li se žena v prvních třech měsících
dobře (nemá pocity na zvracení, závratě apod.) a není-li její těhotenství rizikové, pak se může
bez obav vydat na cestu. Stejně tak je to i ve třetím trimestru, ovšem v této době už není
bezpečné jezdit do vzdálenějších oblastí a bez doprovodu. Těhotná žena musí již počítat
s větší únavou, horší koordinací pohybu se zvětšujícím se bříškem a častějším nutkáním na
záchod. Letecké společnosti ji navíc v tomto pozdním stádiu většinou odmítnou přepravit.
[Cookeová, 2006, str. 206], [1], [2], [3]
1.3 Výběr cílové lokality
Při výběru cílového místa by měla těhotná žena zvážit několik kritérií (ať už se rozhodne
cestovat na kratší či delší vzdálenost), a to:
 místní klimatické podmínky,
 místní hygienické poměry,
 časový posun,
 úroveň a dostupnost lékařské péče,
 způsob stravování,
 úroveň bydlení,
 riziko vzniku infekčních chorob aj. [Macků, 1998, str. 123]
1.3.1 Oblasti nevhodné k cestování
I přesto že neexistuje žádný seznam zemí, do kterých by těhotné ženy nesměly za žádnou
cenu vycestovat, odborníci uvádí několik příkladů oblastí, do kterých není v těhotenství
vhodné cestovat. Obecně je můžeme rozdělit na oblasti tropů a subtropů, dále vysokohorské
oblasti a ostrovy odlehlé od pevniny.
Tropy a subtropy (s výskytem malárie)
Právě tropy a subtropy patří mezi zeměpisná pásma, kterým by se měly těhotné ženy
bezpodmínečně vyhnout, zejména těm místům, ve kterých se vyskytuje malárie. Velké horko
a vysoká vlhkost vzduchu jsou v těhotenství hůře snášeny. Jelikož jsou tyto oblasti lékařsky
nedostatečně zabezpečené nebo neodpovídají obvyklému standardu vyspělých zemí, žena tak
nemůže počítat s poskytnutím odborné lékařské péče při akutním nutném ošetření (např.
v případě předčasného porodu). Nebude-li navíc dodržovat správnou hygienu, hrozí jí tak
nákaza z kontaminované vody a jídla. Ta se projevuje těžkým průjmovým onemocněním
spojeným se zvracením, které může vést k dehydrataci a vyvolat předčasný porod. Těhotná by
tudíž měla konzumovat pouze zcela dovařená jídla a vodu pít jen z originálně balených lahví
(i čistit si zuby). Rozhodně nebezpečné jsou kostky ledu, zmrzliny, saláty, syrová zelenina,
neloupané ovoce, nepasterizované mléko a mléčné výrobky.
Mnohem více jsou ale tropy a subtropy rizikovější, vyskytuje-li se v nich malárie. Citlivost
k infekci tímto onemocněním je v těhotenství vyšší a nejen žena, ale i nenarozené dítě má
tendenci být lehce infikováno. Musí-li těhotná cestu do tropů skutečně podstoupit, je potřeba,
aby se na příslušné instituci informovala o nutném očkování a dalších ochranných opatření,
popř. si nechala prověřit stav své imunity vůči některým infekcím. Jelikož žádná očkovací
látka proti této nemoci zatím neexistuje, provádí se buď antimalarická profylaxe − ochrana
před komářím bodnutím (nošením světlého dlouhého oděvu, uzavřené obuvi, používáním
moskytiér, repelentů, omezením pohybu venku po západu slunce apod.) či chemoprofylaxe –
pravidelné užívání léků před, během a po skončení cesty. V těhotenství je možné používat
pouze Delagil (chlorochin) nebo Paludrin (proguanol) v oblastech s nízkým a středním
výskytem malárie (Střední Americe, některých zemích Jižní Ameriky [Argentině, jižní
Brazílii, Paraguayi, Uruguayi], severní Africe, Přední Indii, Indonésii atd.). Místům, kde jsou
původci malárie vůči chlorochinu odolní, by se měla žena zcela vyvarovat (některým zemím
Jižní Ameriky [Kolumbii, Peru, severní Brazílii, Surinamu, Francouzské Guyaně], střední a
jižní Africe, Zadní Indii atd.). [Huch, 2007, str. 16-19], [4]
Vysokohorské oblasti
Další oblasti, které těhotnou ženu ohrožují zejména svým klimatem, jsou místa s velkou
nadmořskou výškou. Vzduch je zde mnohem řidší než při zemi a žena tak riskuje nedostatek
kyslíku pro své ještě nenarozené dítě. Navíc je zhruba od výšky 2 500 m n. m. ohrožena
vysokohorskou nemocí projevující se nevolností, zvracením, bolestí hlavy a dýchacími
obtížemi. Při těchto příznacích je nezbytné sestoupit níže a podat ženě kyslík. Hranice 3 000
m n. m. se v těhotenství nedoporučuje překračovat, ale i do této výšky není dobré stoupat
příliš rychle, jelikož organismus potřebuje dostatek času na přizpůsobení dané výšce. [Huch,
2007, str. 19-20]
Odlehlá místa od pevniny (ostrovy)
Posledním nebezpečným místem pro těhotné ženy jsou ostrovy odlehlé od pevniny. I přes to,
že každoročně lákají velké množství turistů, lékařská péče je většinou dostupná až na pevnině
a pokud žena v případě nepředvídatelné situace (např. abrupci placenty) potřebuje akutně
ošetřit (je nutné provést císařský řez), její život i život dítěte závisí na každé minutě. Těhotná
musí tedy sama zvážit, zda je skutečně rozumné se na takové místo vydávat. [5]
1.4 Očkování před cestou
S cestováním do nebezpečných oblastí také souvisí očkování za účelem vytvoření protilátek
proti původcům různých infekčních onemocnění. V těhotenství se očkuje pouze v případě
absolutní nutnosti a rozhodně ne v prvních čtyřech měsících (výjimkou je očkování proti
tetanu a vzteklině). Jen lékař, který ženu pravidelně kontroluje, může rozhodnout o tom, která
očkování smí těhotná podstoupit. O aktuálních infekcích v jednotlivých zemích poskytují
pravidelně informace např. centra cestovní medicíny.
Obecně platí, že pasivní imunizace (podání již hotových protilátek – lidského či zvířecího
původu) je v těhotenství bezpečná a pro těhotnou ženu i její dítě neškodná. Patří sem např.
vakcinace proti chřipce, černému kašli, dětské obrně, záškrtu, vzteklině, tetanu či virové
hepatitidě typu A a B. Některé vakcíny s sebou ovšem přináší řadu nežádoucích účinků, a
proto by měly být aplikovány pouze v indikovaných případech (např. proti virové hepatitidě
typu A či vzteklině).
Na druhé straně aktivní imunizace, která se provádí za použití živých virů, se v těhotenství
provádět nesmí, jelikož zde hrozí nebezpečí přenosu infekce na plod a jeho poškození. Náleží
sem např. očkování proti zarděnkám, spalničkám, příušnicím, planým neštovicím,
tuberkulóze, žluté zimnici, choleře a břišnímu tyfu. I tady je ale možné některou vakcinaci v
případech vysokého epidemiologického rizika provést (např. proti žluté zimnici, choleře a
břišnímu tyfu). Díky povinnému očkování je ale většina českých žen v plodném věku vůči
těmto infekcím imunní. [Hanáková, 2010, str. 92], [Huch, 2007, str. 24-25], [Lees, Reynolds,
McCartan, 2005, str. 122], [Macků, 1998, str. 117-118], [6], [7]
1.5 Volba druhu dopravního prostředku
Volba druhu dopravního prostředku je pro těhotnou ženu důležitá především při cestování na
dlouhé vzdálenosti. Nejde ani tak o způsob dopravy, ale spíše o dobu trvání cesty, za kterou se
žena dostane z výchozího do cílového místa – měla by být totiž co nejkratší. [Chmel, 2004,
str. 80]
1.5.1 Cestování letadlem
Nevhodnějším dopravním prostředkem pro těhotné ženy je letadlo, a to nejen z důvodu, že
splňuje výše uvedenou podmínku, ale také kvůli tomu, že létání patří mezi nejpohodlnější
a nejbezpečnější způsob dopravy. I přes to ale přináší ženě řadu ohrožení (viz Rizika
cestování). [Hanáková, 2010, str. 92], [Huch, 2007, str. 21], [8]
1.5.1.1 Kdy je nejvhodnější létat
Jako u ostatních způsobů cestování je pro létání nejideálnější druhý trimestr, ve kterém je
riziko potratu nebo předčasného porodu nejnižší.
V prvním trimestru je kromě obvyklých potíží, jako nevolnosti a únavě, šance potratit vyšší.
Bylo prokázáno, že první známky vyššího počtu potratů se objevily u žen, které létaly více
než 74 hodin za měsíc.
I v třetím trimestru lze létat, nicméně většina leteckých společností přepravuje těhotné ženy
pouze do 36. týdne těhotenství a zpravidla vyžaduje vyjádření lékaře, jestli je těhotná žena
schopna let absolvovat. V některých případech však žena není do letadla puštěna již po 32.
týdnu pro případ, že by začala v letadle rodit. Ačkoliv by každá letuška měla alespoň
jedenkrát absolvovat porodnický kurz, letecké společnosti dělají vše proto, aby jejich letušky
nemusely v praxi použít teoretické znalosti o porodu na palubě. [Cooková, 2006, str. 207208], [Höfer, Szász, 2010, str. 60], [9]
1.5.1.2 Výběr místa v letadle
Při objednávání letenky by měla žena zmínit, že je těhotná, aby mohla požádat o sedadlo u
uličky a v přední části letadla. Bude mít tak dostatek místa na protažení nohou, blízko
k toaletě, může nastoupit poslední, vystoupit první a bývá tam také lepší vzduch. [Cooková,
2006, str. 208]
1.5.1.3 Rizika cestování
Nedostatek kyslíku
Asi největším rizikem cestování letadlem je určitá dávka stresu ze strachu z létání
a nedostatku kyslíku. Tlak v kabině letadla odpovídá asi tlaku vzduchu ve výšce 1 800 –
2 400 m n. m. Vzduch je o něco chudší na kyslík, což by mohlo přinést problémy
u rizikových těhotenství. Proto se těhotným nedoporučuje létat malými soukromými letadly,
které nemají regulaci tlaku v kabině (např. lehká motorová a bezmotorová letadla). U velkých
letadel je tato situace vyřešena, ale i tady může hladina kyslíku kolísat. Pokud se těhotné ženě
začne točit hlava, měla by požádat o „doušek“ kyslíku. Nebylo však prokázáno, že by změny
tlaku při letu měly vliv na zvýšení rizika potratu, předčasného porodu či odtoku plodové
vody. [Cooková, 2006, str. 208], [Prinz, 1996, str. 113], [10]
Žilní trombóza
Během letu je třeba dbát na dostatek pohybu. Zhruba po každých 20 minutách by měla žena
vstát, projít se a provést několik cviků na dolní končetiny (krouživé pohyby v oblasti kotníků,
zvedání se na špičky a na paty a pokrčování a natahování nohou). Dlouhým sezením bez
hnutí se skrčenýma nohama může dojít např. ke stlačování střev těhotnou dělohou a jejich
roztažení plyny.
Malé množství pohybu je ale často příčinou vzniku hluboké žilní trombózy, tj. vytvoření
drobných, ale i větších krevních sraženin, které se mohou odloučit od cévní stěny v cévním
řečišti a způsobit tzv. embolii. Zvýšené riziko trombózy je označováno jako syndrom
turistické třídy, tzv. „economy - class syndrome“. V těhotenství je navíc riziko trombózy
vyšší, jelikož se krev těhotné snadněji sráží a zároveň se rychleji hromadí v nohách.
Navzdory tomu, že souvislost mezi dlouhými lety a zvýšeným rizikem hluboké žilní trombózy
nebyla dosud prokázaná, se mnohé letecké společnosti této otázce věnují. Návrhy na cvičení
v letadle jsou k dispozici v leteckém magazínu téměř každých aerolinek. Např. ČSA ve svém
palubním magazínu ČSA Review a na dálkových letech v palubním videu pravidelně přináší
seznam doporučených cviků. [Cookeová, 2006, str. 208], [Hanáková, 2010, str. 93], [Höfer,
Szász, 2010, str. 60], [Huch, 2007, str. 22], [Lees, Reynolds, McCartan, 2005, str. 122],
[Mikulandová, 2004, str. 57], [Prinz, 1996, str. 113], [11]
Oblečení a obuv
Pro cestu je vhodnější zvolit pohodlnější oblečení, obuv a raději tenčí ponožky, protože při
dlouhých letech je těhotná žena náchylná na otoky více než jindy. Trpí-li navíc křečovými
žilami, neměla by zapomenout na kompresivní stahovací punčochy. [Cookeová, 2006, str.
208]
Dehydratace
Kvůli nižší vlhkosti vzduchu v kabině hrozí z nedostatku tekutin těhotné ženě nebezpečí
dehydratace. Na cestu by si proto s sebou měla vzít balenou vodu (i na čištění zubů), popř.
ředěnou ovocnou šťávu či mléko, a během letu hodně pít, a to pouze z lahví s originálním
uzávěrem. Vyhnout by se naopak měla kávě, čaji a alkoholu, které tělo odvodňují. [Cookeová,
2006, str. 208], [Höfer, Szász, 2010, str. 60]
Strava
Je také potřeba, aby si těhotná před letem zjistila, jaké jídlo se na palubě podává. Doporučuje
se volit spíše lehčí typ stravy, např. vegetariánská či nízkotučná varianta, která bývá mnohdy i
chutnější. V každém případě by měla konzumovat pouze zcela dovařené pokrmy. [Cookeová,
2006, str. 208], [Höfer, Szász, 2010, str. 60]
1.5.1.4 Smluvní přepravní podmínky těhotných žen v letecké dopravě
V následující části uvádím příklady tří klasických a tří nízkonákladových vybraných
leteckých společností a jejich podmínek pro přepravu těhotných žen, přičemž do klasických
dopravců zahrnuji i naši národní leteckou společnost.
Klasičtí letečtí dopravci
1) České aerolinie, a.s.
U Českých aerolinií nepatří těhotné ženy mezi cestující, kteří jsou přepravováni za zvláštních
zdravotních podmínek. Probíhá-li těhotenství bez zdravotních komplikací, lékařské potvrzení
není vyžadováno při dopravě žen do konce 34. týdne těhotenství a při vícečetném těhotenství
do konce 28. týdne. Pokud má ovšem těhotná v tomto období těhotenství zdravotní problémy
nebo její předchozí těhotenství bylo vícečetné nebo jsou očekávány komplikace u porodu, je
nutné předložit na předepsaném formuláři potvrzení ošetřujícího lékaře, že těhotná může let
absolvovat.
Jedná se o speciální lékařské potvrzení/formulář MEDIF (Medical Information Form), které
nesmí být starší více než 6 dnů před datem odletu. Je k dispozici na všech obchodních místech
ČSA a slouží pro interní potřeby personálu. Zaznamenávají se zde specifické zdravotní
informace o cestujících, kteří vyžadují zvláštní péči (zejména podávání léků apod.). Pokud se
jím těhotná žena neprokáže, má letecká společnost právo ji z dopravy vyloučit.
Od konce 34. týdne těhotenství a u vícečetného těhotenství od konce 28. týdne se musí
lékařské potvrzení předložit vždy. Žena s nenarozeným dítětem cestuje na vlastní riziko,
letecký dopravce se zříká jakékoliv odpovědnosti a má právo dopravu těhotné ženy
odmítnout. [12], [13]
2) British Airways
Po vstupu do 28. týdne těhotenství je po ženě žádáno potvrzení, že těhotenství probíhá bez
komplikací. Potvrzení by nemělo být starší více než 2 týdny před datem odletu a lékař by měl
uvést, že je těhotná zdravotně v pořádku a není žádný důvod pro to, aby nemohla letět.
V potvrzení musí být uvedeno i datum předpokládaného porodu.
Do konce 36. týdne mohou cestovat ženy, jejichž těhotenství je jednočetné a probíhá-li bez
komplikací, u vícečetného do 32. týdne.
Jiné podmínky platí pro oblast severního Skotska a okolních ostrovů zvanou „UK Highlands
and Islands“. Pokud žena cestuje z této oblasti na pevninu Spojeného království, může tak
učinit v kterémkoli stádiu těhotenství, jelikož by se v případě komplikací dostala do
nemocnice včas. Cestuje-li ovšem v některém ze 7 dnů před očekávaným dnem porodu, musí
mít s sebou jako doprovod kvalifikovanou zdravotní sestru. [14]
3) Austrian Airlines
Austrian Airlines akceptuje k přepravě ženy, které jsou ve vyšším, než 4. týdnu těhotenství
před očekávaným dnem porodu, jelikož ve Střední Evropě dochází k porodu dříve, a to v 6-7
% případů kolem 38. týdne těhotenství. Pro riziková těhotenství platí absolutní zákaz letu.
Těhotná by se měla vždy před odletem poradit se svým lékařem, zda nebude během letu
ohrožena žilní trombózou. [15]
Nízkonákladoví letečtí dopravci
1) Smart Wings
Pokud těhotná cestuje se Smart Wings, musí během rezervace letenky informovat společnost
o svém zdravotním stavu. Až do 26. týdne lze létat bez lékařského potvrzení. Při odbavení
může být ale žena požádána o podepsání potvrzení, že není těhotná déle než 26 týdnů.
Mezi 26. a 34. týdnem těhotenství je již lékařské potvrzení o tom, že cestující je způsobilá
k přepravě, vyžadováno. Jestliže těhotná v této době nebude mít lékařské potvrzení při
odbavení, nebude přijata k přepravě. Aby si mohla potřebné potvrzení obstarat, může ovšem
požádat o přerezervování na nejbližší vhodný let. Po 34. týdnu těhotenství nejsou již těhotné
ženy přepravovány. [16]
2) Wizz Air
Letecký dopravce Wizz Air ručí za veškeré zdravotní problémy těhotných žen nebo jejich
nenarozených dětí, ke kterým může dojít během či následkem letecké přepravy, a to pouze ve
smyslu Všeobecných přepravních podmínek. Po 28. týdnu těhotenství mohou ženy cestovat
pouze za předpokladu, že získají lékařské potvrzení o tom, že mohou let absolvovat. Po 34.
týdnu společnost těhotné již nepřepravuje. [17]
3) EasyJet
S EasyJet mohou těhotné cestovat až do poslední fáze těhotenství, ale pokud je jejich
těhotenství komplikované, je třeba tuto situaci před cestou zkonzultovat se svým lékařem.
Jestliže žena čeká jedno dítě, může být přepravena až do konce 35. týdne těhotenství. Čeká-li
více než jedno dítě, potom může se společností cestovat pouze do konce 32. týdne těhotenství.
[18]
1.5.2 Cestování vlakem
Ihned po letadle se těhotným doporučuje cestování vlakem, které sice není nejrychlejším
způsobem dopravy, ale z hlediska pohodlí je velmi vyhovující. Riziko otřesů je malé, další
výhodou je větší komfort při zaplacení vyšší třídy, možnost se projít a použít toaletu.
Navzdory tomu by si ale těhotné ženy měly dát na několik věcí pozor.
Při výběru místa není vhodné sedět v blízkosti jídelního vozu, ze zápachu jídel by se jim totiž
mohlo udělat nevolno. V pokročilejším stádiu těhotenství je třeba věnovat pozornost
nastupování a vystupování, které bývá poměrně obtížné. Nebezpečný je i pohyb u
vagonových dveří, mohly by se totiž za určitých okolností rozlétnout a způsobit nehodu.
V neposlední řadě je důležité dodržovat správnou hygienu na toaletách, ne všechny vlaky jsou
vybaveny luxusními záchody. [Macků, 1998, str. 123], [Stoppardová, 2007, str. 171]
1.5.2.1 Výhody Českých drah, a. s.
Národní železniční společnost České republiky nabízí těhotným ženám hned několik výhod.
První z nich je ta, že mají přednostní právo při obsazení takových míst, která jsou pro ně ve
vlaku určená a označená (speciálními piktogramy). Pokud jim toto místo obsadí jiný cestující,
je povinen jej na jejich požádání uvolnit.
Druhým pozitivem je spuštění pilotního projektu nového systému odbavování cestujících
od srpna roku 2010, kteří na železničních stanicích nově naleznou tři typy odbavovacích
přepážek. Těhotné ženy mohou využít přepážky přednostního odbavení (i v případě, že
cestují 2. třídou), které jsou mimo ně určeny i pro cestující 1. třídy všech spojů, dále cestující
vlaků SC Pendolino a cestující se sníženou schopností pohybu a orientace. Jsou umístěny
např. na hlavním nádraží v Brně, Pardubicích, Ostravě, Olomouci, Praze – Holešovicích,
Praze – Libni, Havlíčkově Brodu, Vsetínu, Valašském Meziříčí a jinde.
Poslední výhodou jsou speciální čekárny ČD Lounge poskytující místo pro klidný odpočinek
před cestou. Slouží cestujícím s platnou jízdenkou na vlak SuperCity (jízdenka 1. nebo 2.
třídy), cestujícím s dětmi do 10 let, cestujícím těhotným ženám a ostatním cestujícím s
jízdním dokladem pro 1. třídu. Jsou k dispozici na hlavním nádraží v Praze, Pardubicích,
Olomouci, Brně, Ostravě a Ostravě – Svinově. [19], [20] [21]
1.5.3 Cestování autem
Auto (stejně jako autobus i loď) se na delší cesty už příliš nehodí, jelikož s sebou přináší více
nevýhod, než výhod. V průběhu cesty je třeba dělat pravidelné přestávky, aby se těhotná žena
mohla projít, povzbudit krevní oběh a zabránit tak otékání dolních končetin. Je lepší raději
zastavovat častěji, těhotná by totiž nikdy neměla zadržovat nutkání na záchod. Kromě
menšího občerstvení a dostatku tekutin by si s sebou měla vozit také polštáře pro pohodlnější
cestu, které si může umístit například za záda. V posledních několika týdnech těhotenství se
navíc doporučuje dávat si na sedadlo ručník pro případ, že by došlo k odtoku plodové vody.
Pokud žena nemusí sama řídit, je rozumnější v zájmu větší bezpečnosti sedět na zadním
sedadle, v případě nehody se tak vyhne airbagům. [Cookeová, 2006, str. 207], [Stoppardová,
2007, str. 171]
1.5.3.1 Těhotná žena jako řidička
I v těhotenství mohou ženy bez problému řídit auto, vejdou-li se s bříškem pohodlně za
volant, ale je důležité, aby si uvědomily několik podstatných věcí. Podle statistik jsou totiž
vystaveny většímu riziku vzniku možné autonehody a jejich reakce na náhlé
a nepředvídatelné změny mohou být částečně zpomalené. Jedná se zejména o jízdu na
problémových úsecích trati (hrbolaté cesty apod.) a v hustém silničním a dálničním provozu,
která vyvolává stres, může způsobit porodní bolesti a je spojena s rizikem úrazu. Je-li těhotná
žena za jistých okolností těmto podmínkám vystavena, musí si uvědomit delší reakční dobu a
té přizpůsobit i rychlost jízdy a způsob řízení. Jízda by neměla být dlouhá, těhotná ji má často
přerušovat a provést dechová a relaxační cvičení před pokračováním v jízdě. Za každých
okolností by měla být řádně připoutána bezpečnostními pásy (a to i jako spolujezdec) a jezdit
raději s doprovodem. [Cookeová, 2006, str. 207], [Macků, 1998, str. 123], [Stoppardová,
2007, str. 171]
1.5.3.2 Bezpečné cestování
Polytrauma v těhotenství
I přes to, že těhotné ženy jako spolujezdkyně cestují v automobilech běžně, s aktivním
životním stylem počet řidiček stále více roste. Ženy řídí vozidlo samy i v pozdějším stádiu
těhotenství. „Bohužel tím přibývá také závažných dopravních polytraumat, na dopravní
nehody připadá až 70 % všech úrazů v těhotenství“. [22] Ohroženy jsou rovnou dva životy −
nejen zvětšená děloha matky, ale i samotný plod.
Hlavní příčinou polytraumat u těhotných je nepřipoutání se ve vozidle. „Riziko smrti plodu je
u nepřipoutaných těhotných žen 2,8krát vyšší než u připoutaných. Těhotné nezajištěné
bezpečnostními pásy jsou při čelním střetu ohroženy zlomeninou pánevního kruhu, přičemž
jeho násilná deformace může vést k mozkolebečnímu poranění plodu, zejména v poslední
třetině těhotenství.“ [23] Dokonce i malý náraz může způsobit abrupci placenty, která nastane
při 1-5 % malých dopravních úrazů, ale ve 20-50 % těžkých havárií (riziko smrti těhotné je
v tomto případě 10 %, riziko nitroděložní smrti plodu až 100 %).
Obecně jsou ženy ochotnější než muži během jízdy využívat ochranné prostředky ve vozidle,
během těhotenství ovšem jejich používání klesá. Obavami bývá ve většině případů strach
z poranění nebo smrti plodu či uvěznění těhotné ve vozidle při autohavárii. „Mateřské úmrtí
přitom hrozí u nepřipoutaných a vymrštěných z vozidla ve 33 % (u připoutaných jen 5 %),
riziko smrti plodu je 4krát vyšší – bude-li těhotná vymrštěna mimo vůz, nastane smrt plodu až
ve 47 % (u připoutaných jen v 11 %).“ [24]
Projekt Chraňte sebe a své dítě, vždy se připoutejte
Většině závažných dopravních úrazů těhotných žen lze předejít preventivním opatřením.
Nastávající matky by měly být v těhotenských poradnách předem informovány o správném
používání bezpečnostních pásů. Mnoho z nich totiž netuší, jak je používat.
Proto gynekolog a porodník Úrazové nemocnice v Brně MUDr. Jiří Kepák, CSc. v roce 2003
zahájil projekt „Chraňte sebe a své dítě, vždy se připoutejte“. Jedná se o instruktivní
samolepku se stručným popisem určenou k vložení do Průkazky pro těhotné. Těhotnou ženu
tak upozorňuje na důležitost a správný způsob poutání se v automobilu. Je dostupná ve dvou
variantách, pro těhotnou – řidičku a pro těhotnou – spolucestující.
Při první návštěvě těhotenské poradny dostane žena 1-2 minutovou instruktáž doprovázenou
jednoduchou písemnou instrukcí – do Průkazky pro těhotné jí bude vlepen obrázek
znázorňující bezpečné připoutání. Spodní pás musí vést co nejníže pod dělohou a nesmí
sklouznout nahoru na břicho. Boční pás by měl být umístěn nad vrcholem bříška přes hrudník
mezi prsy ženy. Oba vzory obrázků uvádím v příloze. [25]
Bezpečnostní pásy BeSafe Pregnant
Novinkou na trhu se v roce 2011 stal doplněk k běžnému tříbodovému pásu, těhotenský pás
BeSafe Pregnant. Pro instalaci jej stačí položit na sedačku a pomocí pásku s přezkou připevnit
kolem opěradla. Následně se těhotná žena na sedačku posadí a připoutá klasickým
tříbodovým pásem − dolní pás stáhne dolů pod bříško, zacvakne do úchytu pásu BeSafe
Pregnant a už jen zkontroluje polohu ramenního pásu (viz výše). Jak uvádí MUDr. Jiří Kepák,
CSc.: „V případě prudkého zabrzdění automobilu či dokonce nárazu, kdy na řidičku i
spolujezdce může působit váha až kolem 4 tun, je tak vyloučeno riziko ohrožení plodu
působením tlaku pásu, které hrozí při běžném připoutání.“
V roce 2013 byla vytvořena inovace tohoto doplňku s novým názvem BeSafe Pregnant iZi
Fix, který je možné nainstalovat přes speciální kotvící systém Isofix. [26], [27]
Airbagy
Stejně jako bezpečnostní pásy představují i airbagy ochranu před následky nehod, proto není
moudré je během těhotenství vypínat. Podle doporučení dopravních expertů je však třeba
dodržovat nejméně 25 cm vzdálenost mezi hrudní kostí, tedy klenoucím se břichem těhotné a
palubní deskou nebo dolním okrajem volantu. V pokročilejším těhotenství je tento odstup
nutně menší a je třeba ho vyrovnávat posunutím sedadla dozadu. Samotné airbagy snižují
riziko poranění jen o 10-14 %, pokud jsou současně aktivovány se správně zapnutým
bezpečnostním pásem, tak o 55-66 %. [Huch, 2007, str. 13], [28], [29]
1.5.4 Cestování autobusem
Rozhoduje-li se těhotná žena mezi autobusem a vlakem, měla by si rozhodně vybrat vlak.
Autobus jí na rozdíl od vlaku nabízí mnohem menší volnost pohybu a často také nevětraný
vydýchaný vzduch, ze kterého se ženě může udělat nevolno. Nevýhodou autobusů jsou
v mnoha případech také ne vždy dostupné toalety. [30], [31]
1.5.4.1 Smluvní přepravní podmínky těhotných žen v autobusové dopravě
Autobusové společnosti České republiky provozující mezinárodní dopravu (do zahraničí)
většinou těhotným ženám žádné výhody neposkytují. Některé (jako např. autobusová doprava
BURDA aj.) ale těhotným ženám poskytují předností právo k přepravě. [32]
1.5.5 Cestování lodí
Nejméně se pro cesty do zahraničí hodí asi cestování lodí. Při špatném počasí hrozí otřesy a
ženě se může udělat nevolno z přílišného houpání lodi. Delší cesty se obecně nedoporučují,
jelikož v případě akutních komplikací nemusí být dostupná správná lékařská péče.
[Hanáková, 2010, str. 93]
1.5.5.1 Smluvní přepravní podmínky těhotných žen v lodní dopravě
Velké lodní společnosti, jako např. Princess Cruisess, Royal Caribbean International, MSC
Cruises, Carnival Cruise Lines, Norwegian Cruise Line aj., nepřepraví těhotné ženy, pokud
vstupují do 24. týdne těhotenství, a to i posledním dnem plavby. Těhotné jsou navíc povinny
předložit lékařské potvrzení o tom, že jejich těhotenství není rizikové, že ony i dítě jsou
v dobrém zdravotním stavu a mohou se tak vydat na plavbu. [33], [34], [35], [36], [37]
1.6 Cestovní pojištění
Cestovnímu pojištění je potřeba zvláště v těhotenství věnovat zvýšenou pozornost.
S těhotenstvím souvisí především pojištění léčebných výloh jako základ cestovního pojištění,
ale také pojištění storna zájezdu.
1.6.1 Pojištění léčebných výloh
Léčebné výlohy tvoří nejdůležitější část cestovního pojištění a těhotné ženy by si je měly
pečlivě prostudovat, zvláště jejich výluky týkající se těhotenství.
1.6.1.1 Do kdy těhotné ženy pojišťovny pojistí
Většina pojišťoven totiž proplácí léčebné výlohy pouze do určitého týdne těhotenství.
Obvyklou hranicí je 24. či 26. týden, kdy pojišťovna ještě zdravotní úkony spojené
s těhotenstvím proplatí (výjimkou je Evropská pojišťovna, která ženy pojistí až do 7. měsíce
těhotenství). Po uplynutí této doby si těhotná v zahraničí v případě komplikací souvisejícími
s těhotenstvím musí vše hradit z vlastních prostředků. Jedná se např. o pobyt v nemocnici při
porodu v zahraničí. Pojišťovny navíc ve většině případů nepojišťují ženy s rizikovým
těhotenstvím, např. ty, které jsou v době uzavření pojistky v pracovní neschopnosti kvůli
těhotenství. Stejně tak to platí v případě, když chce cestovní pojištění sjednat žena, která je
v pokročilém stádiu těhotenství (3. trimestru). [38], [39], [40]
V následující tabulce uvádím seznam vybraných pojišťoven a dobu těhotenství, do které
pojišťovny proplatí léčebné výlohy spojené s těhotenstvím.
Tabulka 1: Hranice proplácení léčebných výloh v těhotenství
Do kdy pojistí těhotné ženy
Pojišťovna
Doba těhotenství
Allianz, a.s.
do 26. týdne
AXA, s.r.o.
do 26. týdne
ČSOB, a.s.
do 24. týdne
ERV, a.s.
do 7. měsíce
Generali, a.s.
do 24. týdne
UNIQUA, a.s.
do 26. týdne
KB, a.s.
do 24. týdne
Zdroj: [41], [42], [43]
1.6.1.2 Výluky z pojištění
I když budou sice těhotné ženě léčebné výlohy týkající se těhotenství do určitého týdne
hrazeny, měla by se také seznámit s výlukami z pojištění čili důvody, kvůli kterým jí
pojišťovna nemusí nevyplatit nic.
Nejčastěji jde o různá vyšetření vedoucí ke zjištění
těhotenství, běžné preventivní těhotenské prohlídky, komplikace v rizikovém těhotenství,
umělé oplodnění, léčbu sterility (neplodnosti), interrupci (umělý potrat), hormonální léčbu a
jakékoli další problémy týkající se těhotenství, které ženě nastanou po určitém týdnu
těhotenství. Jestliže těhotná žena plánuje některý z těchto zákroků v zahraničí, musí počítat
s tím, že jí z cestovního pojištění jednoduše hrazen nebude.
V další tabulce uvádím jejich přehled pro některé z výše uvedených pojišťoven.
Tabulka 2: Výluky z pojištění léčebných výloh vybraných pojišťoven
Pojišťovna
Výluky z pojištění léčebných výloh
Allianz, a.s.
Pojištění léčebných výloh v zahraničí se nevztahuje na: náklady spojené s
umělým oplodněním a jakoukoli léčbou sterility; antikoncepci, zjišťování
těhotenství, těhotenské prohlídky, záměrné přerušení těhotenství; jakékoli
náklady v případě rizikového těhotenství; náklady spojené s normálním
těhotenstvím po ukončení 26. týdne těhotenství a veškerými jeho
komplikacemi a následky (včetně porodu).
ČSOB, a.s.
Pojištění léčebných výloh v zahraničí se nevztahuje na: případy související
s léčením infertility nebo sterility (např. umělé oplodnění) a vyšetření ke
zjištění těhotenství; případy související s těhotenstvím, umělým
přerušením těhotenství, potratem nebo porodem a jejich komplikacemi.
Výjimkou je lékařské ošetření při neočekávaných akutních komplikacích
během prvních 24 týdnů těhotenství (s výjimkou rizikového).
Generali,
a.s.
Pojištění léčebných výloh v zahraničí se nevztahuje na: vyšetření - včetně
laboratorního a ultrazvukového - ke zjištění těhotenství, interrupce,
jakékoliv komplikace po dvacátém čtvrtém týdnu těhotenství včetně
porodu, vyšetření a léčbu neplodnosti, umělé oplodnění, kontrolní či
preventivní prohlídky v době těhotenství; antikoncepci.
Zdroj: [44], [45], [46]
1.6.2 Pojištění storna zájezdu
Dalším pojištěním, tentokrát doplňkovým, které také může souviset s těhotenstvím, je
pojištění storna zájezdu. Sjednává se pro případ zrušení cesty z důvodu vzniku neplánované a
nepříznivé životní situace.
Otázkou zůstává, zda se za neplánovanou a nepříznivou životní situaci považuje i těhotenství.
Většina pojišťoven ženám nedovoluje zrušit zájezd z důvodu těhotenství, ale některé z nich za
jistých podmínek ano. Příkladem je Uniqa, která ve svých smluvních podmínkách uvádí: „Za
pojistnou událost se v případě storna cesty považují zdravotní komplikace v důsledku
těhotenství pojištěné osoby do 26. týdne včetně, a to za předpokladu, že vyžaduje hospitalizaci
nebo upoutání na lůžko podle rozhodnutí a potvrzení ošetřujícího lékaře.“ Podobně je na tom
i třeba Komerční pojišťovna, která místo 26. týdne uvádí limit tří měsíců před očekávaným
porodem, a Evropská pojišťovna, která si stanovila limit dvou měsíců. [47], [48], [49]
1.6.2.1 Výluky z pojištění
Jak již bylo výše řečeno, pojištění stornovacích poplatků ale zpravidla komplikace
v těhotenství včetně jejich důsledků nekryje, muselo by se jednat pouze o ohrožení života
matky. Sjedná-li si žena před cestou tohle pojištění a v době trvání jí nastanou problémy
v souvislosti s těhotenstvím, pojistné plnění jí poskytnuto nebude a svůj zájezd tak nebude
moct zrušit. Jestliže cestu riskne, léčebné výlohy (v případě sjednání) jí budou sice do
určitého týdne proplaceny, ale jen v rámci neodkladného lékařského ošetření. Před
objednáváním zájezdu a sjednáváním pojištění by si proto měla vše dobře promyslet, popř. se
poradit se svým lékařem, zda může cestu absolvovat. [50]
V níže přiložené tabulce uvádím příklady pojišťoven (z tabulky 1), které nedovolují zrušit
zájezd z důvodu těhotenství.
Tabulka 3: Výluky z pojištění storna zájezdu související s těhotenstvím
Allianz, a.s.
V případě storna cesty není pojistitel povinen poskytnout pojistné
plnění z důvodu: těhotenství a úmyslného přerušení těhotenství,
asistované reprodukce a jejích komplikací.
Generali,
a.s.
V případě storna cesty není pojistitel povinen poskytnout pojistné
plnění z důvodu: zdravotních komplikací v důsledku těhotenství, které
bylo zjištěné nebo zjistitelné před sjednáním pojištění.
Zdroj: [51], [52]
Ne všechny pojišťovny ovšem ve svých podmínkách pro zrušení cesty zmiňují právě
těhotenství. Příkladem může být pojišťovna AXA. V takovém případě je ve vlastním zájmu
ženy se na tyto informace zeptat. Některé navíc produkt storna zájezdu vůbec nenabízí, jako
např. ČSOB pojišťovna. [53], [54]
1.7 Zdravotní péče v EU
Všichni občané České republiky (tedy i těhotné ženy) musí mít při cestě do EU Evropský
průkaz zdravotního pojištění, a to od 1. 1. 2006.
Jedná se o bezplatnou kartu, se kterou vzniká jejímu držiteli právo být při dočasném
turistickém, služebním či studijním pobytu v kterémkoli z 28 členských států EU, ve
vybraných zemích EHP (Islandu, Lichtenštejnsku a Norsku), ve Švýcarsku a v Makedonii
při náhlém onemocnění či úrazu (viz Neplánovaná péče) ošetřen v rozsahu nezbytné zdravotní
péče pouze ve státním lékařském zařízení, a to za stejných podmínek a za stejnou cenu (v
některých zemích zdarma) jako lidem pojištěným v dané zemi. Zdravotní péče je poskytována
s přihlédnutím k povaze nemoci a předpokládané délce pobytu.
Těhotné by si ale měly uvědomit, že tento průkaz:
 nenahrazuje cestovní pojištění – nevztahuje se např. na repatriaci ostatků, transport do
domácí země, záchrannou akci horské služby, krádež majetku, zpáteční letenku apod.,
 nevztahuje se na zdravotní péči poskytovanou soukromými subjekty,
 nezahrnuje asistenční službu, která je důležitá zejména při hospitalizaci,
 nevztahuje se na situace, kdy osoba cestuje do zahraničí výhradně za účelem léčby
(viz Plánovaná léčba),
 nezaručuje vždy ošetření zdarma – systémy zdravotnictví se v jednotlivých zemích
liší. [55], [56], [57]
1.7.1.1 Neplánovaná péče
Neplánovaná lékařská péče představuje náhlé onemocnění či úraz v cizině, o které cestující
osoba dopředu neví, zda nastane. Za tuto péči se považují i komplikace související
s těhotenstvím, případně i neplánovaný porod. Jestliže se tedy těhotná žena setká v zahraničí
s těmito komplikacemi, popř. bude-li muset v daném státě porodit, na základě předložení
Evropského průkazu zdravotního pojištění dostane stejnou zdravotní péči, jako kdyby tu byla
pojištěna.
Je-li péče pro místní obyvatele bezplatná, bude bezplatná i pro těhotnou ženu. Bude-li muset
spoluúčast zaplatit, měla by si řádně uschovat veškeré originály stvrzenek, účtů a lékařských
zpráv a po návratu do České republiky žádat svoji zdravotní pojišťovnu o refundaci, tzn.
navrácení vynaložených finančních prostředků (a to pouze do výše tarifů platných ve státě,
kde byla péče poskytnuta), které budou kráceny o případnou spoluúčast, která se
v jednotlivých státech liší. Například ve Francii platí lidé péči hotově a pojišťovna jim účet
proplatí (vztahuje se to i na turisty). V Řecku jsou zdravotnická zařízení sice veřejná, ale v
současnosti i místní platí za péči hotově. Ve Španělsku se státní nemocnice v době letních
prázdnin mění v privátní a účtují za péči hotově. Péči poskytnutou v cizině pojišťovně
přeúčtuje Centrum mezistátních úhrad na české koruny.
Bude-li mít žena uzavřené i cestovní pojištění, s žádostí o navrácení nákladů by se měla
obrátit na pojišťovnu, se kterou pojištění uzavřela. Musí si ale uvědomit dobu, do které ji
pojišťovny pojistí. Po uplynutí této doby se už na léčebné výlohy nevztahují komplikace
v souvislost i s těhotenstvím a předčasným porodem. Musí proto akceptovat veškerou úhradu,
která jí bude v zahraničí naúčtovaná nad rámec zákonných úhrad. [58], [59], [Martina
Olajcová, emailový kontakt se Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra]
1.7.1.2 Plánovaná péče
Plánovanou péčí jsou myšleny situace, kdy osoba cestuje do zahraničí výhradně za účelem
léčby. Podle práva EU může tuto péči vyhledat pouze osoba, jejíž péče, kterou potřebuje, není
v zemi dostupná, i když je pojišťovnou hrazena nebo hrozí vzhledem ke konkrétnímu
zdravotnímu stavu velká časová prodleva při jejím poskytnutí.
Rozhodne-li-se pojištěnec pro zákrok v zahraničí, musí nejprve požádat svou zdravotní
pojišťovnu o udělení souhlasu s poskytnutím konkrétní zdravotní péče na formuláři pod
zkratkou E 112. Až po jejím souhlasu mu budou náklady na nemocniční péči uhrazeny,
přičemž bude mít nárok na stejnou péči jako osoby v této zemi.
Jelikož je péče o těhotnou ženu a péče spojená s porodem poskytována pojištěncům v České
republice na vysoké úrovni a v celé řadě zdravotnických zařízení, formulář E 112 pro porod
v zahraničí pojišťovny nevydávají. Plánuje-li tedy žena v zahraničí záměrně porodit, měla by
se informovat o podmínkách a ceně porodu v zahraniční přímo u zdravotnického zařízení v
cizině, kde porod plánuje (a bude jej hradit jako samoplátce). [60], [61], [Mgr. Stanislava
Kottnauerová, emailový kontakt s Veřejnou zdravotní pojišťovnou]