Číslo 2 / 2005 - Český svaz ochránců přírody Jihlava

Komentáře

Transkript

Číslo 2 / 2005 - Český svaz ochránců přírody Jihlava
ZPRAVODAJ
ZO 59/11 Českého svazu ochránců přírody Jihlava
http://csop-jihlava.euweb.cz/Zpravodaj.htm
Ročník IV / číslo 2
Září 2005
2
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
ZÁŘÍ 2005
———————————————————————————————————————————
Z našich akcí od jara do podzimu :
26. března – HLEDÁME SKORCE – ornitologická vycházka pod vedením Pavla Hobzy.
9. dubna – vycházka HLEDÁME JARO – HLEDÁME PRVNÍHO pěvce ve spolupráci s turisty Sokola
Bedřichov. Za účasti 16-ti osob na trase Staré Hory-řeka Jihlava-Bradelské rybníky mj.
pozorováno 36 druhů ptáků (např. čáp černý, volavka bílá, vodouš kropenatý, potápka malá,
moták pochop, vlaštovka obecná a křivka obecná). Více na str. 5.
●
v jarním období proběhlo několik brigád na sázení stromků u Salavic a v Jihlavě
●
od konce března do poloviny května probíhaly záchranné přenosy obojživelníků u Panského rybníka u Kamenice (blíže v samostatném článku na straně 6)
duben - květen – účast dvou našich členů na hlídání hnízd sokolů stěhovavých v CHKO Broumovsko a
Labské pískovce. Blíže v samostatných článcích na str. 3 a 4.
7. května – POZNÁVÁNÍ OBOJŽIVELNÍKŮ V PŘÍRODĚ – pro MOPíky i veřejnost pořádali v bývalém
pístovském vojenském prostoru Daniel Stejskal a Jaromír Maštera. I přes nepříliš příznivé počasí
organizátory příjemně překvapila účast cca 40-ti lidí, z čehož podstatnou část tvořily děti.
Přítomní se mohli prohlédnout živé jedince některých našich obojživelníků, mohli se dozvědět
něco z jejich života, a také, jaká nebezpečí na ně v dnešní krajině čekají. Pro děti bylo přichystáno
několik „ochranářsko-žabích“ soutěží. Mimo jiné si mohly vyzkoušet odchyt a přenášení umělých
žab přes silnici do rybníka. Všechny zúčastněné děti si domů odnesly dárek v podobě těchto
zachraňovaných žab.
14. května – VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU – ornitologická vycházka na Bradelské rybníky pod vedením
Pavla Hobzy.
20.-21. května – účast našich MOPíků na regionálním kole soutěže ZELENÁ STEZKA - ZLATÝ LIST na
Chaloupkách. Podrobnosti v článku na str. 16.
9. června – beseda o ZAPOMENUTÝCH STUDÁNKÁCH s Pavlem Koubkem. Blíže na str. 22.
19. června – POZNÁVÁME KEŘE NA HRADBÁCH – vycházka s ing. Martinou Gregorovou
z jihlavského Magistrátu. Podrobnosti v samostatném článku na str. 15.
1.-16. července – účast několika našich členů na zájezdu Chaloupek do DUNAJSKÉ DELTY. Podrobnosti
v samostatném článku na str. 20 až 21.
●
v srpnu probíhalo tradičně kosení PP Vílanecké rašeliniště. Dokončení v září.
Ø účast ve správních řízeních (obnova sjezdového areálu na Rudném, udělení výjimky dle vodního zákona na rybníky Doupský a Stonařovský, kácení stromů v katastru Jihlavy), podávání připomínek
úřadům a ČIŽP, účast na ústních jednáních
Ø návrhy na vyhlášení PCHP (Pod Trojanem, Lesnovské rybníky, Bor) a památných stromů
Ø mapování rozšíření obojživelníků v rámci grantového programu ČSOP Ochrana biodiverzity
Ø mapování raků na Jihlavsku, mapování vzácných živočichů a rostlin (Mapovací karty), mapování
ptactva
Ø mapování výskytu vrby plazivé, vrby rozmarýnolisté a zimozelenu na Jihlavsku v rámci grantového
projektu ČSOP Ochrana biodiverzity
Ø založení pozemkového spolku při ČSOP Jihlava „Střípky krajiny-Jihlavsko“
Ø kontroly zvláště chráněných území na Jihlavsku, provádění biologických průzkumů vybraných lokalit,
……
ZÁŘÍ 2005
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
3
———————————————————————————————————————————
PTAČÍ SERVIS
rubrika sekce Ochrana ptactva
Akce Falco
CHKO Labské pískovce
30. 4. - 7. 5. 2005
Na akci Falco jsme se letos s Pavlem Hobzou hlásili do NP České Švýcarsko. Tam ale letos hlídání nepotřebovali a tak jsme nakonec souhlasili s přeložením do vedlejší CHKO Labské pískovce, kde pracuje
jako zoolog náš dřívější známý ing. Pavel Benda. Ten si nás také na nádraží v Děčíně vyzvedl a odjeli jsme
na stanoviště za Děčínským Sněžníkem. Ubytování bylo ve stanech KODASu, v kempu rekreační oblasti.
Byli jsme začínající hlídka, před námi tu byl celý týden dobrovolný strážce přírody a strážce NP České
Švýcarsko pan Kampf z Varnsdorfa. Jeho úctyhodný výkon zasluhuje obdiv. Dojel sem na kole ze vzdálenosti 80-ti km. Týden tábořil ve skalách a střežil sokoly, přestože teploty se pohybovaly kolem 0 °C. Panu
Kampfovi je letos 73 let.
My jsme měli střídače, studenty
Strážci sokolů na stanovišti
Martina a Ivu z Plzně. Ve volných
dnech jsme dělali vycházky do okolí.
Bylo kam jít. Na blízké Medvědí louce
bylo tokaniště tetřívka obecného, my
jsme tam ale pozorovali pouze jeleny.
Navštívili jsme také Velký rybník u
Krásné lípy – hnízdiště jeřába popelavého. V polovině týdne naši hlídku posílila moje bývalá spolupracovnice ze
ZOO, Máří Svobodová. Pobyt při hlídání nám „zpestřovali“ hlučící němečtí
turisté. Zasahovat jsme ale nemuseli.
Naši kolegové z Plzně měli jeden případ
napomenutí.
Podle ing. Bendy byla sokolí mláďata po našem příjezdu už 10 dnů stará. My jsme je tipovali na mladší,
soudě podle změněného chování samce sokola a zvýšené intenzity krmení. Ale na tom už tak nezáleží.
Hlavně, že jsme hnízdo předali v sobotu dalším hlídačům v pořádku a mohli jsme spokojeni odjet
k domovu.
Adršpašsko-Teplické skály
22. 5. - 27. 5. 2005
Ve středu 18. května volal pan Vrána z CHKO Broumovsko, že v Teplických skalách zahnízdila sokolice nezvykle nízko nad turistickou stezkou. Hnízdo bylo tak nízko, že by sokoly procházející turisté mohli
rušit. Bylo třeba část turistické stezky uzavřít a hnízdo hlídat před rušením. Tento problém se objevil i ve
zprávách na ČT 1.
Zajistil jsem si v práci volno a protože jsem nesehnal narychlo žádného parťáka, odjel jsem sám
v neděli do České Čermné za J. Vránou. Tady na mě čekala sympatická studentka Alena, také narychlo
přihlášená k hlídání. Všichni jsme večer odjeli do Teplických skal. Ubytováni jsme byli na chatě jen asi
300 m od hnízdiště. Mezi skalami byl ještě seník. Musím přiznat, že tato akce Falco byla jedna
z nejnáročnějších. Bylo dost turistů, zvláště z polské strany, kteří překročili zákaz vstupu do uzavřené oblasti a ty jsme pak museli vracet. Někteří nám i prošli na stezce pod hnízdem. Pokud šli jeden až dva lidi,
tak to nevadilo. Horší byla skupina hlučící mládeže. To „pani sokolová“ vyváděla jako divá. Jednou i mě
vynadala, když jsem šel pod hnízdem na druhé stanoviště. Létala kolem mne tak blízko, že jsem ji mohl
fotit svým obyčejným fotoaparátem, kdybych to stihl.
Také jsme vyřešili otázku z minulých akcí Falco, jestli sokol uloví divokou kačenu, či ne. Na pasece u
skal byla malá mokřina a na té se zdržoval párek kachen. Jednou jsme viděli samici sokola, tahle byla mi-
4
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
ZÁŘÍ 2005
———————————————————————————————————————————
mořádně velká, jak pronásleduje křičícího kačera. Zmizeli nám mezi skalami. Zakrátko jsem měl štěstí.
V dalekohledu jsem zahlédl vracející se sokolici, jak vleče kačera na trhaniště na suché borovici ve skalách.
Přišel pátek. Ráno přijel J. Vrána a vydali jsme se spolu do skal. V jednom místě bylo vidět do hnízda.
Tak jsem poprvé uviděl mláďata, byli tři. Samice nás viděla a neopouštěla hnízdo. Svým tělem kryla mláďata před naším dalekohledem. Pan Vrána fotil hnízdo přes dalekohled svým digifoťákem. Po návratu ze
skal už jsem se musel se všemi rozloučit a v poledne jsem odjel domů. Alena odjela až v sobotu, kdy nastoupili již pravidelní strážci akce Falco. Z SMS zprávy jsem se později dozvěděl, že mláďata 20. června
opustila hnízdo a zdárně vylétla na cestu životem.
Miloslav BARTOŠ
Mapování výskytu sýčka obecného na Jihlavsku v roce 2005
Zapojili jsme se do celorepublikového mapování sýčka obecného, které vyhlásila Jihočeská univerzita
v Českých Budějovicích, katedra zoologie. Mapování proběhlo v letech 2004-2005.
Naše organizace se zapojila až v letošním roce, ale myslím, že i když jsme na mapování měli jenom dva
měsíce, podařilo se nám zmapovat tři čtvrtiny Jihlavska. Instrukce, jak při mapování postupovat, jsme
obdrželi od vedoucího projektu Ing. Martina Šálka. Naším úkolem bylo projíždět ve večerních a nočních
hodinách okolí vesnic, opuštěné zemědělské seníky, staré aleje a sady. Všude na těchto vhodných místech
jsme z magnetofonu pouštěli nahrávku houkání sýčka obecného, na kterou podle zkušeností odborníků
sýček spolehlivě odpovídá. Sýček je však naše nejohroženější sova, a i když nikdo z nás příliš nevěřil
tomu, že se nám podaří nějakého sýčka na Jihlavsku najít, zapojilo se do akce 14 mapovatelů, z nichž 11 je
členy ČSOP Jihlava a 3 naši příznivci.
Mapování jsme provedli na 94 místech, z toho ¾ tvořily vesnice, zbytek samoty, zemědělské seníky ve
volné krajině, stará stromořadí a sady. Z celkového počtu 94 míst bylo 65 zmapováno dvakrát.
Sýčka se nám podařilo zjistit na jednom jediném místě asi 10 km od Jihlavy. Na nahrávku se ozval a
dokonce i přiletěl. Jeho výskyt byl potvrzen dvěma návštěvami lokality po osmi dnech a na nahrávku se
opět ozval.
Při nočním mapování sýčka se nám též podařilo zjistit i další živočichy, kteří se ozývají v noci: 2 lokality rosničky zelené, 2 lokality koroptve polní, 1 lokalitu bukače velkého a 1 lokalitu kalouse ušatého.
Všem zúčastněným mapovatelům bych chtěl poděkovat za dobře odvedenou práci.
Daniel STEJSKAL
Takový prostý zážitek
Jednoho brzkého jarního rána jsem se vydala
s kamarádem Pavlem na malou ornitologickou
procházku kolem Smrčenského potoka. Pěnice slavíková
se proplétala mezi větvemi olše a krásně zpívala,
budníček jí přizvukoval „cip calp“, zurčení vody
v potoce přehlušoval ostrými hvizdy konipas horský a
nad hlavami nám přelétl drozd brávník. Když jsme se
s Pavlem blížili k ústí potoka do rybníka, slyšeli jsme
cvrčilku říční. Její hmyzí cvrčení se nad hladinou neslo
až někam, kde už je lidské ucho neslyší. Pak jsme ptáčka
uviděli. Seděl nad rákosinami na dolní větvi stromku a
kroutil hlavičkou na všechny strany. Tiše jsme ptáčka
pozorovali a všimli jsme si srnky vykukující v pozadí
z rákosí. Musím říci, že to byla taková nádhera, že na ni
nemohu zapomenout.
Kdyby každému z nás stačilo radovat se z prostých věcí, nepotřebovali bychom stále novější stroje, které
svým řevem přehluší jemné cvrčení ptáčka. To by bylo na světě, myslím, líp.
Bohuslava KOLMANOVÁ
ZÁŘÍ 2005
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
5
———————————————————————————————————————————
Ostříží intermezzo
Jede-li ornitolog po silnici a uvidí-li cestou prořidlý borový, nebo i smíšený les, zřejmě ho napadne , že to je právě
vhodné hnízdiště pro ostříže. Při hnízdění využívá tento vzácný dravec např. starých hnízd vran. Často leží opodál
vodní plocha, kde ostříž loví vážky, jeho kořist však tvoří hlavně vrabci, vlaštovky, skřivani, špačci, pěnkavy, strnadi i
rorýsi, na které nalétá zespodu. Lovný revír samce je až do 3 km od hnízda.
Ostříž u nás hnízdí vzácně, není však početný ani v celé střední Evropě. Je to přísně tažný pták, na hnízdištích se
vyskytuje od dubna do října, zimuje v Africe, nalézt ho však můžete po sezóně i v Dunajské deltě. Štíhlou postavou a
srpovitým tvarem křídel připomíná zvětšeného rorýse, křídla jsou velmi dlouhá, špičatá, ocas poměrně krátký. Od
poštolky je k rozeznání velmi tmavým povrchem těla, kratším ocasem a tím, že se nikdy v letu netřepotá, nýbrž prolétá
rychlé prolétá. K tmavému temenu hlavy patří černý „vous“ kontrastující s bílou tváří , kalhotky a spodní ocasní
krovky jsou jasně rezavě červené.
Hnízdí úspěšně již od dvou let, vzhledem k silnému poutu na místo hnízdění jsou páry stálé. K námluvám patří
svatební lety, časté volání, „ukazování hnízda“, symbolické krmení partnerky a páření. Samička snáší 2 až 4vejce
s tmavými skvrnami a tečkami na nažloutle hnědém podkladě. Sedí 28 – 31 den, sameček ji krmí. Po vylíhnutí samička
zahřívá mláďata, vyletuje bojově proti vetřelcům a sameček jí v letu odevzdává přinášenou potravu. Když mladí
ostříži v srpnu vylétnou z hnízda, chovají se nápadně, hlasitě se ozývají a létají samečkovi, který pro ně loví až do
půlky září, vstříc, aby převzali potravu. Nejvyšší věk kroužkovaného ostříže byl 15 let. Jejich úmrtnost v 1. roce věku
se však uvádí více jak 50%.
V loňském roce jsme na pozorování vzácného dravce jezdívali do jedné lokality opodál Jihlavy, v té se však letos
neobjevil. Naštěstí se objevil na další. Ale i tam jsme s Mirkem Čutkou a Pavlem Hobzou v polovině srpna konstatovali, že ostříži zde zmizeli. Zklamaní jsme odjeli na jednu lokalitu až na samý okraj okresu. A hle, pozorovali jsme zde
nejen ostříže, ale i proplétající se lety 16 krkavců velkých, což byl opravdu výjimečný zážitek. Vědět, že vzácní ptáci
nadále hnízdí v našem okrese, je pro každého ornitologa nejen potěšující, ale i zavazující - nerušit jeho hnízdění a
zasáhnout, je-li takováto lokalita jakýmkoli způsobem ohrožena.
za použití publikace Theodora Mebse: Dravci Evropy, z něm. přel. K. Hudec a V. Mrlík
SOVA
Společně hledali a našli jaro
Za deštivého počasí vyrazily v sobotu 9. dubna do přírody téměř dvě desítky zájemců v rámci celostátní akce
ČSOP „Hledáme jaro“. Vycházka vedla z Jihlavy-Starých Hor podél řeky Jihlavy do Rantířova a k Bradelským rybníkům. Pořádali ji turisté Sokola Bedřichov ve spolupráci s jihlavskou ZO ČSOP.
O probuzené jarní přírodě svědčily květy sasanky, devětsilu, kopytníku, křivatce, orseje, kokošky a dalších květin,
v kalužích pulci a chvostoskoci a kolem tří desítek druhů ptáků. Opečené buřty spolu s úspěšným pozorováním přispěly k dobré náladě této společné akce turistů a ochránců přírody. turisté poznali, že pouhým „proletěním“ své trasy
přicházejí o mnoho, ochránci si zase dokázali na dvanácti kilometrech svou zdatnost. Společná akce jistě nebyla letos
poslední.
Jak se staví ARCHA
Pán řekl Noeovi: „Za šest měsíců na zem sešlu déšť, který bude trvat čtyřicet dní a nocí. Voda zaplaví celou
zemi, hory i údolí, a všechno zlé bude zničeno. Chci, abys postavil Archu a zachránil pár zvířat od každého
druhu. Tady na ni máš plány.“
Šest měsíců uplynulo jako voda. Obloha se zatáhla a začal padat déšť. Noe seděl na dvorku a plakal. „Proč jsi
nepostavil Archu, jak jsem ti přikázal?“, zeptal se ho Bůh. „Odpusť mi, Pane,“ řekl Noe. „Snažil jsem se, seč
jsem mohl, ale stalo se tolik věcí. Plány, které jsi mi dal, město neschválilo, a tak jsem musel nechat udělat nové.
Pak jsem měl další problémy, protože město tvrdilo, že Archa je nepovolená stavba, takže jsem musel běžet na
katastr sehnat si k ní povolení. Lesnická správa požadovala povolení ke kácení stromů
A byl jsem žalován Ochranáři zvířat, když jsem se snažil pochytat ta zvířata. Ministerstvo životního prostředí
požadovalo vyjádření o ekologických důsledcích záplavy. Vnitro ode mě chtělo předběžné plány šíření vody. Na
finančním úřadě zablokovali má aktiva, protože tvrdili, že se snažím vyhnout placení daní tím, že opustím zemi.
Úřad práce měl podezření, ze ilegálně zaměstnávám Ukrajince, takže jsem musel dokazovat opak. Je mi líto,
Pane, ale nemohu Archu dokončit dříve než za pět let.“
Najednou přestalo pršet, obloha se vyčistila a vysvitlo Slunce. Noe se podíval vzhůru a zeptal se: „Pane,
znamená toto, že nebudeš ničit nás svět?“ „Správně,“ odpověděl Bůh. „Úřady to už udělaly za mě.“
Jan JIRÁSEK
6
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
ZÁŘÍ 2005
———————————————————————————————————————————
MAPOVÁNÍ
rubrika sekce Mapování přírody
Záchrana obojživelníků u Kamenice potřetí
V letošním roce se již potřetí uskutečnila záchranná akce migrujících obojživelníků u Panského rybníka
u Kamenice. Děti ze ZŠ v Kamenici v období duben až květen přenesli přes silnici celkem 523 obojživelníků. Většinu opět tvořily ropuchy obecné (nikoliv ropuchy hnědé, jak bylo chybně uvedeno v denním tisku
a regionální televizi!), a to 518. Dalšími zastoupenými druhy byly čolek obecný (2 ex.), skokan hnědý (2
ex.) a také překvapivě blatnice skvrnitá (1 ex.). Jedná se tak o vůbec první známou lokalitu výskytu tohoto
druhu v okolí Kamenice. Je vidět, že záchranné transfery neplní pouze vlastní záchrannou, ale i výzkumnou
činnost.
▲ Budování zábran na jaře 2005. Foto M. Bartoš
► Vypouštění zachráněných ropuch k rybníku. Foto J. Jelínek
Děkuji všem, kteří se letos akce zúčastnili, ať už pomáhali instalovat zábrany, přenášeli obojživelníky či zábrany sklízeli a také ÚVR ČSOP, která přenosy finančně podpořila v rámci programu Ochrana biodiverzity.
Jaromír MAŠTERA
Nezapomenuté studánky
Nezáleží na tom, zda jde o inspiraci TV pořadem o hledání pramenů, či mapováním studánek v sousedním pelhřimovském okrese Pavlem Koubkem ze sdružení Zelené srdce Mladé Bříště - na jaře skupina našich nadšenců v čele
s Pavlem Pokorným, Vilíkem Dvořákem, Dankem Stejskalem, Karlem Hobzou a dalšími začala s mapování studánek
také v našem okrese. Na projekt této víceleté akce jsme dokonce získali grant Nadace Veronica Brno. Nechodíme však
jen slepě po lese, jednali jsme v této věci např. se Správou městských lesů Jihlava, Lesní správou v Telči, revírníky
Lesů ČR., chataři, trampy, zahrádkáři, turisty, skauty, s některými školami, pamětníky i místním archivářem Lad.
Vilímkem. Setkávali jsme se vždy s ochotou a dozvídali se o nových pramenech a studánkách, ale i o jejich historii.
Svou databázi nám poskytl i Pavel Koubek. Každou studánku zdokumentujeme – zakreslíme, popíšeme stav, historii
(někdy jen historku), změříme vydatnost toku, prozkoumáme okolí… Zjistíme i, zda je o ní pečováno a co vyžaduje do
budoucna.
Naše ZO má v péči 6 studánek. Několik studánek jsme již vyčistili, u dvou z nich , Emanuely za ATC Pávov a
Kamenné studánky u Hosova, jsme nechali provést hygienické rozbory (v obou případech se však vyskytla vyšší
agresitivita vody). V současné době máme dokumentováno na 70 studánek na okrese. Do listopadu budou materiály
zpracovány do brožury - už dnes je však jasné, že její rozmnožení si vyžádá další finance. Mapování studánek je dlouhodobá záležitost a budeme v něm pokračovat i v příštím roce.
Chci všem, kteří v mapování a čištění studánek pomáhají, poděkovat za jejich nezištnou pomoc a věřím, že v ní
vytrvají i nadále.
Karel HOLUB
ZÁŘÍ 2005
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
7
———————————————————————————————————————————
Mapovali jsme raky
Do celostátní akce Mapování výskytu raků se
v letošním roce zapojilo devět členů naší organizace.
Během letních měsíců prozkoumali a zdokumentovali
47 stometrových úseků na 16-ti potocích Jihlavska a
Třebíčska.
Výskyt raka říčního se podařilo potvrdit na pěti
z těchto potoků, a to Popickém, Příseckém, Bělokamenském, Okrouhlíku a Koželužském potoce. Na několika
dalších byli nalezeni pouze raci mrtví (Smrčenský potok) či jejich vajíčka (mj. Chlumský potok).
Všechny zadané úseky jsme sice nestihli prozkoumat v termínu do 31. července, ale koncem srpna již
bylo vše hotovo a výsledky odeslány na AOPK do
Prahy.
Jaromír MAŠTERA
Míla Bartoš mapuje raky na Příseckém potoce.
Foto K. Holub ►
Správní řízení
1. Kriticky ohrožený stulík malý na Doupském rybníce
V červnu 2005 požádalo Rybářství Vysočina (Třešť) o povolení výjimky pro používání závadných látek ke krmení ryb a vápnění na Doupském rybníce u obce Doupě. ČSOP Jihlava vyjádřila nesouhlas s
intenzifikací rybničního hospodaření na tomto rybníce, neboť se zde mimo jiné vyskytuje kriticky ohrožený stulík malý (Nuphar pumila). Tento druh patří mezi nejvzácnější druhy květeny stojatých i tekoucích
vod v České republice. V literatuře je označován u nás za téměř vymizelý. I v aktuálním Červeném seznamu rostlin ČR je zařazen do nejvyšší kategorie ohrožení (C1). Jedná se o glaciální relikt s výskytem u
nás pouze v jižních Čechách a na jihozápadní Moravě na několika málo posledních lokalitách. Jeho biotopem jsou rašelinné tůně a na živiny chudé (oligotrofní) rybníky. Stulík malý je velmi citlivý na zvýšený
obsah živin. V Doupském rybníce se vyskytuje jedna z nejvýznamnějších populací tohoto druhu v rámci
celé České republiky. Krmení ryb obilovinami a obilným šrotem (obsahující dusík a fosfor) může způsobit
nežádoucí zvýšení úživnosti (trofie) vody. Rovněž vápnění negativně působí na tento druh.
Ačkoliv SCHKO Žďárské vrchy zahájila správní řízení ohledně výjimky z důvodu výskytu stulíku malého, vlastní rozhodnutí se již týkalo nejen tohoto druhu, ale i čolka horského a čolka obecného. O rozšíření
správního řízení o tyto další druhy nebyla ČSOP informována. Povolení bylo vydáno za výrazných omezujících podmínek (nebudou aplikována žádná vápenatá hnojiva, algicidy, herbicidy, insekticidy, manganistan draselný, bude snížena rybí obsádka, krmiva budou pouze na rostlinné bázi, bude pravidelně sledován chemismus vody...).
V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že v současné době se stulík malý vyskytuje již jen na posledních
4 místech v celé České republice. Vyzýváme proto všechny ochránce a přátele přírody, aby při svých vycházkách do této oblasti věnovali této lokalitě zvláštní pozornost a neprodleně informovali o případných
nežádoucích jevech nebo zaznamenání chřadnutí či úbytku Stulíků malých. Chraňme poslední klenoty naší
přírody.
Pozn.: V ČR je běžnější podobný stulík žlutý (Nuphar luteum).
2. Udělení výjimky pro aplikaci závadných látek na Stonařovském rybníce
13. června t.r. se za účasti zástupců ČSOP Jihlava a Vysočina, AOPK, Rybářství Telč a KrÚ uskutečnilo ústní jednání ohledně žádosti k povolení aplikace hnojiv na Stonařovském rybníce. Tento rybník, využívaný jako plůdkový, hostí bohatou populaci puchýřky útlé a je právě kvůli ní a kuňce obecné navrhován
8
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
ZÁŘÍ 2005
———————————————————————————————————————————
spolu s dalšími rybníky do soustavy NATURA 2000 (Rybníky v Pouštích). Kromě těchto dvou druhů se na
rybníce vyskytuje řada dalších chráněných druhů rostlin i živočichů. Po dlouhé, ale účelné debatě byly
dohodnuty následující podmínky pro povolení aplikace hnojiv a manipulaci s výškou hladiny:
- povolit hnojení chlévským hnojem v množství 50 q na rybník ročně
- nerozmisťovat hnůj na litorálu západního břehu (výskyt puchýřky)
- na rybníku hospodařit formou dvouletého cyklu (vypouštění 1x za dva roky)
- rybník vypouštět co nejdříve po rozmrznutí
3. Obnova sjezdovky na vrchu Rudný u Jihlavy (pokrač.)
V rámci další fáze řešení povolení stavby sjezdovky na vrchu Rudný s doprovodnými stavbami jsme se
letos vyjadřovali ke dvěma územním a jednomu stavebnímu řízení.
V územním řízení ohledně vybudování nádrže na zasněžování a s tím související přeložky koryta Zlatého potoka byly akceptovány všechny naše připomínky, tj. např.:
1. Vodní nádrž na umělé zasněžování bude realizována jako přírodě blízká s tím, že zpevnění návodní
strany hráze bude realizováno z kamene z důvodu vytváření úkrytových možností pro živočichy, kteří
prostor nádrže osídlí. Ve zhlaví vodní nádrže bude umožněn vznik litorálu.
2. Pro vodní nádrž bude připraven podrobný manipulační řád ve vztahu k hydrologii toku, se zapracováním limitu doporučeného sanačního průtoku. V rámci manipulačního řádu bude řešena signalizace dosažení limitní minimální hladiny (60 cm u hráze) jako automatického systému ukončení zasněžování při
odběru vody z nádrže. Do systému manipulace vody v nádrži bude v případě potřeby zapojena rybniční
soustava u Stříbrného dvora jako pomocná akumulace pro delší hydrologicky deficitní období během
lyžařské sezóny.
3. Požadujeme stanovení určité zůstatkové hladiny (min. 60 cm u hráze), která bude v nádrži zachovávána
po celý rok (mimo lyžařskou sezónu) z důvodu podpory rozmnožování vodních živočichů (zejména
obojživelníků), kteří tuto nádrž časem osídlí.
4. V případě Zlatého potoka požadujeme zůstatkový průtok v intervalu Q300 až Q330 (5-3,5 l/s). Q330 je
stanoven jako tzv. minimální biologický průtok, který zaručuje přežívání všech organismů v toku. Průtoky Q355 a Q364 jsou průtoky, které velmi negativně působí na oživení toku a proto s nimi nemůžeme
souhlasit.
5. V nově vybudovém korytě Zlatého potoka bude vytvořeno dostatečné množství úkrytových možností
pro vodní živočichy (tj. na dno budou náhodně uloženy kameny různých velikostí). Vlastní dno nového
koryta bude realizováno jako přírodě blízké, tj. s písčitými, štěrkovitými a bahnitými pasážemi – viz
dno toku nad a pod plánovanou výstavbou. Na stěny koryta je možno použít drátokoše plněné kameny.
6. Požadujeme zajištění volné průchodnosti nového koryta pro vodní živočichy. V místě vzdutí hladiny
potoka (u přítoku do nádrže) je nutné použít takové zařízení (např. zdrsněný lichoběžníkový hranol,
kaskáda), které nevytvoří neprostupnou bariéru v toku.
7. Jelikož je výstavba nového koryta výrazným zásahem do ekosystému Zlatého potoka (zčásti pozitivním - otevření do této doby zatrubněné části toku; zčásti negativním - vytvoření nového, avšak uměle
upraveného koryta), požadujeme provádění dlouhodobého hydrobiologického monitoringu lokality
v úseku cca 100 m nad až 100 m pod upraveným korytem (tj. cca 300 až 400 metrový úsek toku). Před
vlastní výstavbou požadujeme provedení tzv. srovnávacího hydrobiologického průzkumu, s nímž budou
porovnávány změny v ekosystému potoka zjištěné v dalších letech po výstavbě. Na základě výsledků
hydrobiologických průzkumů bude zajištěna možnost úpravy podmínek v novém korytě tak, aby byly
vytvořeny vhodné podmínky pro přežívání organismů v toku (v potoce se např. údajně vyskytuje kriticky ohrožený rak říční). ČSOP Jihlava tímto nabízí své služby v zajištění osob z vlastních řad, které
mohou provádět hydrobiologický monitoring předmětného úseku Zlatého potoka.
8. Na pozemcích v majetku investora stavby, nacházejících se v nivě Zlatého potoka v sousedství plánované výstavby, požadujeme postupné nahrazování nepůvodních smrkových porostů přirozenými porosty listnatých dřevin s převahou olše lepkavé (Alnus glutinosa).
V územním řízení ohledně regulace návštěvnosti území byly uznány mj. následující naše připomínky:
1. Při výstavbě parkoviště s 99 parkovacími místy nesmí být zasahováno do skupiny vzrostlých buků
lesních a dubů červených v blízkosti navrhovaného obratiště.
ZÁŘÍ 2005
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
9
———————————————————————————————————————————
2. Během výstavby parkoviště, při úpravě vozovky účelové komunikace, úpravách stezek pro turisty a
budování odpočinkových stanovišť nesmí být pokácen žádný vzrostlý jedinec buku lesního (Fagus sylvatica) ani jedle bělokoré (Abies alba) o obvodu kmene větším než 50 cm měřeného ve výšce 130 cm
nad zemí. Zároveň bude minimálně zasahováno do porostů keřů (hnízdiště ptactva) v celém místě výstavby.
3. V případě nutnosti pokácení nějakého buku či jedle výše uvedených parametrů, požadujeme za každý
takovýto pokácený strom vysadit v místě pokácení (či poblíž) 10 nových stromů stejného druhu (neplatí
pro duby červené – namísto nich požadujeme výsadbu buků lesních či jiných autochtonních listnatých
dřevin).
V navazujícím stavebním řízení jsme již pouze uvedli všechny naše již dříve akceptované připomínky.
Vojtěch KODET & Jaromír MAŠTERA
Výstavba autodromu versus příroda
Plánovaná výstavba autodromu v blízkosti Jihlavy by měla svým rozsahem zabrat značnou část bývalého
vojenského výcvikového prostoru (VVP) Pístov.
V očích laické veřejnosti nejsou území tohoto typu z hlediska přírodních hodnot nijak zajímavé. Spíše naopak, v obecném povědomí jsou spojovány s představou zdevastované krajiny se zničenou přírodou. Ta však
často z biologického hlediska představují velmi cenná území s výjimečnými přírodními podmínkami. Je to dáno
především desítkami let trvající izolovaností se zákazem vstupu civilnímu obyvatelstvu a specifickým charakterem vojenského využívání. Jsou zde vyloučeny mnohé lidské aktivity jinde běžné, ale pro stav krajiny a jejich
složek nepříznivé. Mezi takové patří zejména nepřítomnost intenzivní zemědělské a lesnické výroby, jejíž součástí je používání biocidů a jiných chemických látek negativně ovlivňujících stav přírody. Nepřítomnost výrobních závodů a minimální lidské osídlení jako bodových zdrojů průmyslového a komunálního znečištění. Žádné
rušivé vlivy způsobené turismem, motorismem, stavebními a rekreačními aktivitami apod. Možná překvapivě i
vlastní vojenská výcviková činnost zde naopak napomáhá udržovat specifické typy biotopů, které ani v kulturní
krajině ani v běžných chráněných územích nemají tak optimální podmínky pro svoji trvalou existenci jako právě
zde. Paradoxně je tak vojenská činnost pro tato území přínosem a existenčně je na ně vázaná řada organismů se
specifickými požadavky na prostředí, kterých se jim jinde nedostává. To vše společně přispívalo a přispívá
k zachování mimořádného přírodního bohatství jinde v krajině již dávno zaniklému nebo silně narušenému, které
jim může dokonce závidět i leckteré zákonem chráněné území. Vojenská území v mnoha případech představují
unikátní biologicky hodnotné lokality nejen národního, ale i mezinárodního významu, která nemají nikde jinde
obdobu. Jako příklad může sloužit VVP Boletice na Českokrumlovsku nebo VVP Hradiště - Doupovské hory na
Karlovarsku. Důkazem této skutečnosti je i fakt, že u mnoha těchto území je do budoucna zvažováno navržení
nebo, u vojensky již nevyužívaných území, je již navrhována zákonná ochrana a to dokonce až na její nejvyšší
úroveň, tj. národní park (VVP Hradiště - Doupovské hory). Jsou též navrhovány do soustavy evropských chráněných území (Natura 2000), kam jsou zařazovány jen nejhodnotnější přírodní lokality v rámci EU.
Vojenská území však současně čelí vážnému ohrožení. Od roku 1989 dochází k restrukturalizaci a profesionalizaci armády, jejíž součástí je opouštění řady výcvikových prostorů a jejich převádění nebo prodej jiným
státním nebo soukromým subjektům za účelem jejich civilního využívání. V takových případech se zde počítá
převážně s ekonomicky a hospodářsky prospěšnými projekty typu zábavných parků (VVP Hradiště - Doupovské
hory), lyžařských areálů (VVP Boletice), automobilových polygonů (VVP Mladá – Milovice), rekreačních center, průmyslových a podnikatelských zón, skládek, spaloven odpadů apod.
Většina těchto zamýšlených aktivit představuje přímou vážnou hrozbu těmto často tak unikátním územím.
Těchto snah už není ušetřen ani VVP Pístov. Bývalý VVP Pístov patří svou rozlohou mezi malé vojenské prostory. Možná právě z tohoto důvodu mu doposud nebyla mezi biology věnována patřičná pozornost a nebyl zde
ještě proveden žádný podrobnější biologický průzkum, který by s velkou pravděpodobností odhalil řadu vzácných a ohrožených druhů organismů zasluhující poprávu naší ochranu. Už jen skutečnost, že zde byl autorem
tohoto příspěvku předběžně prokázán výskyt plné poloviny všech v ČR se vyskytujících druhů obojživelníků,
svědčí o mimořádnosti tohoto území v bezprostřední blízkosti Jihlavy. Vysoká početnost a druhová rozmanitost
obojživelníků je dána především přítomností vhodných vodních biotopů k jejich rozmnožování. Je zde několik
extenzivně obhospodařovaných rybníků, ale hlavně množství drobných vodních tůní vzniklých vojenskou činnosti, které jsou pro ně zcela ideální, ale běžně v krajině chybí.
Obojživelníci jsou zvláště citliví živočichové na jakékoli lidmi zapříčiněné negativní zásahy do životního
prostředí. Při nich mizí jako jedni vůbec z prvních organismů a s předstihem nás tak na ně upozorňují. Bohatost
10
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
ZÁŘÍ 2005
———————————————————————————————————————————
obojživelníků v VVP Pístov tak nasvědčuje o relativně ještě zdravém a lidmi nenarušeném životní prostředí
tohoto místa. Na značné části území jsou nejrůznější typy vlhkých a podmáčených biotopů. Ty patří z hlediska
druhové rozmanitosti k vůbec nejbohatším s jakými se u nás můžeme setkat. Tyto biotopy jsou však v naší krajině v důsledku dlouhodobého a trvajícího záměrného odvodňování a vysoušení pro zemědělské využívání čím
dál vzácnější. Z těchto důvodů se zde vyskytuje velké množství chráněných druhů rostlin i živočichů a podmáčené biotopy proto zasluhují mimořádnou ochranářskou pozornost.
Kromě těchto biotopů se na bývalém VVP Pístov nachází celá řada dalších lesních i nelesních biotopů zachovalých v poměrně hodnotném stavu. Zamýšlená výstavba autodromu zcela zásadním způsobem pozmění
současný charakter tohoto území a jeho nejbližšího okolí. Převážná většina potenciálně hodnotného přírodního
území tak nenávratně zanikne a spolu s ním i přírodní hodnoty nás všech, což by byla jistě velká škoda. Možná
tím nejlepším způsobem, jak naložit s tímto, ale i ostatními bývalými vojenskými prostory, je udělit jim zákonnou ochranu nebo povolit činnost, která se svým charakterem maximálně blíží režimu vojenskému. Je hrubou
chybou orgánů státní ochrany přírody, že u těchto území není automaticky ihned po ukončení vojenské činnosti
soustředěno úsilí na zdokumentování přírodního bohatství a v případě zjištění jeho mimořádnosti adekvátně
s pozemky nakládat pro jejich maximální zachování. Megalomanská stavba typu autodromu může být ze stavebního pohledu postavena prakticky kdekoli. Realizací na těchto místech můžeme zcela zbytečně přijít o hodnoty,
které se vytvářely celá desetiletí a ke kterým jsme přišli jen tak mimoděk šťastnou shodou okolností. Musíme si
této příležitosti vážit a zbytečně neuvážlivými kroky jí nepromarnit.
Jan DVOŘÁK
Autodrom? Ne!
Více jak dvě stovky občanů se sešly na Masarykově nám. ve čtvrtek 8. září, aby protestovaly proti stavbě
autodromu v bývalém vojenském prostoru za Pístovem. K dispozici na tabuli byl územní plán se zákresem zamýšlené stavby. Na podiu se vystřídali zástupci petičního výboru (byla možnost petici proti podepsat), zástupce
obce Čížov a další. Požadavkem bylo přehodnocení usnesení zastupitelstva města, které dává stavbě zelenou.
Důvody nesouhlasu lze velmi stručně shrnout takto - hluk cca 140 decibelů by zasahoval až do středu Jihlavy,
emisní znečištění, ohrožení zdrojů vody, ohrožení rekreační zóny, likvidace přírody v okolí, tržní znehodnocení
pozemků v okolí z důvodů stavby a další.
Řečníci se shodli, že bydlení by se pro Jihlaváky stalo velmi obtížné, jedno zatížení (Kronospan) už tu je...
Jsme malá země, autodromy stojí v Brně a Mostě. Demonstrace se zúčastnili také někteří naši členové.
Karel HOLUB
Poznámka k plánovanému autodromu
Zastupitelé města Jihlavy v září, po nátlaku veřejnosti, zrušili původní souhlas k odprodeji části pozemků
v pístovském vojenském prostoru investorovi stavby autodromu, společnosti Jihlava Ring. ČSOP Jihlava nadále
sleduje proces ohledně plánované výstavby polyfunkčního autodromu v bývalém pístovském vojenském prostoru. ČSOP Jihlava nesouhlasí s realizací tohoto záměru a tuto myšlenku bude hájit ve všech řešeným správních
řízeních a také v případném procesu posuzování vlivu na životní prostředí.
Pulci na suchu
Během května jsme zaregistrovali, že je bagrováním rozšiřován Dolní rybník u Větrného Jeníkova. Byl vyhrnován materiál pravděpodobně i se snůškami a larvami obojživelníků. Pulci se zde vyskytovali v hojném
množství. Navíc zde byly vytvářeny kolmé břehové stěny. Neexistence pozvolného přechodu vodní hladiny do
okolní krajiny a nepřítomnost litorálů by výrazně snížila ekologickou funkci rybníka. Již jednou byl tento rybník
bez povolení orgánu ochrany přírody vybagrován. Těmito zásahy došlo k závažnému opakovanému poškození
tohoto významného krajinného prvku a biotopu zvláště chráněných druhů.
Případ jsme dali k prošetření České inspekci životního prostředí. Věříme, že i u tohoto rybníka se nakonec
dočkáme vytvoření pozvolného přechodu vodní hladiny do krajiny s litorálem plným života a že budou odstraněny všechny navážky z okolí rybníka, které zde vznikly. Vývoj na této lokalitě budeme nadále sledovat.
Nejste i vy svědky bagrování rybníků v období rozmnožování obojživelníků, ptáků a dalších živočichů? Je
docela pravděpodobné, že takový zásah je prováděn bez příslušného povolení.
J. M. & V. K.
ZÁŘÍ 2005
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
11
———————————————————————————————————————————
Naše návrhy na přechodně chráněné plochy
Rašeliniště pod Trojanem
Díky trvajícímu zájmu odboru ŽP města Jihlavy o ochranu cenných přírodních území na Jihlavsku má být za
přechodně chráněnou plochu prohlášena i jedna z vytipovaných lokalit sdružení ČSOP – „Rašeliniště pod Trojanem“. Území představuje velmi zachovalý, vitální soubor málo dotčených rašelinných, mokřadních a lučních
společenstev. Nachází se v lesním celku pod rybníkem Trojan na Jeníkovsku - je protínáno státní silnicí od vsi
Hlávkova k Šimanovu.
Vlastní rašeliniště je položeno v západní části ploché nivy Jiřínského potoka, sevřené rozsáhlým lesním
komplexem Trojanu. V této takřka „bezodtoké“ části nivy na podmáčených plochách jsou vyvinuta společenstva
rašelinného charakteru, sycená výrazně zvýšenou hladinou spodní vody (silné prameny). Níže po toku se nachází
zajímavé torzo bývalé hráze rybníka. Může snad souviset s někdejším Krumplovým mlýnem nad Jiřínem (?)
Největší plochu rašeliniště tvoří monotematické formace zábělníku bahenního, vachty trojlisté, suchopýru
úzkolistého, rašeliníků i violky bahenní spolu s vysokými ostřicemi. Tyto plochy byly v minulosti patrně sklízeny na stelivo. Nachází se zde také, v regionu již poměrně ojedinělá, ukázka bultovitého rašeliniště, formovaného ploníkem s živými rašelinnými oky. Nad tímto rašeliništěm, v cípu vybíhajícím do lesních porostů Holubovska, lze v mokřadní olšině nalézt vydatné lesní prameniště s průzračnou tůňkou…
Ve východní části území za potokem vytvářejí luční společenstva pestrou mozaiku spolu s dřevinnými porosty a menším lesíkem. Za tímto borovo-smrkovým lesíkem se v mírně ukloněném svahu nalézají rašelinné
loučky se zajímavou i zachovalou synusií bylinného patra, mj. již velmi vzácný a krásný vstavač Fuchsův,
ostřice hartmannova, čertkus luční, kozlík dvoudomý… Nad hořejší rašelinnou loučkou se mimoto nalézají
pozůstatky zaniklé tůně. Luční partie rašelinného „prameniště“ s výskytem vstavače Fuchsova lze udržet jen
pravidelným kosením. Hloučky dřevin nejsou díky pomalému průběhu sukcesního zarůstání dosud zapojeny...) Pokusíme se o to v příštím roce (?)
Část území pod státní silnicí má v současnosti charakter vysokobylinných lučních lad se skřípinou lesní a vrbinou obecnou. Kolem potoka je zachován lem smilkového trávníku s hadím mordem aj. V samotném nejjižnějším cípu lokality se nachází ještě velmi pěkná, avšak nesečená mokřadní loučka s tužebníkem jilmovým, vachtou
trojlistou, violkou bahenní a kozlíkem dvoudomým.
Území zůstává zatím zoologicky zcela neprozkoumáno - může přitom hostit řadu stanovištně věrných, vyhraněných (tzv. stenotopních) druhů - zvl. hmyzu. Ověřit je potřebné i výskyt raka říčního nebo mřenky mramorované v potoce. I tak je (bez uzardění) možné přiřadit toto území k nejlépe zachovalým rašelinným mokřadním
lokalitám celé širší oblasti Jihlavských vrchů (… Hojkov, Na Oklice, V Lísovech, Kaliště, Zhejral, Karhov-Padělky, Bažantka, aj.). Jedinou slabinou území je absence otevřené luční plochy nebo rybníka, daná jeho „ztraceností“ v nitru lesa.
V letošním létě prováděl na lokalitě prvý vážnější floristický průzkum Mgr. Filip Lysák (o jeho výsledcích
budeme zpraveni v průběhu listopadu). Tento průzkum je hrazen z programu „MÍSTO pro PŘÍRODU“ Českého svazu ochránců přírody, v rámci něhož získalo v letošním roce naše sdružení grantový příspěvek. –
Podrobnější seznámení s výsledky jednání s vlastníky na zájmových lokalitách pozemkového spolku na Jihlavsku nalezne zvídavý čtenář v dalším čísle Zpravodaje.
Lesnovské rybníky
Toto území se nachází cca 500 m severozápadně od hranice Bedřichova-městské části Jihlavy a cca 800 m
východojihovýchodně od vrchu Rudný. Lokalita zahrnuje dva rybníky s okolními mokřadními biotopy. Jedná se
o komplex rákosin, vysokých ostřic, makrofytní vegetace a vegetace mokřadních vrbin. Vegetaci tvoří společenstva svazu Phragmition communis, Caricion rostratae, Potamion lucentis, Batrachion aquatilis, Utricularion
vulgaris, Oenanthion aquaticae a Salicion cinerae. V území je dokladován výskyt řady zvláště chráněných
druhů rostlin a živočichů.
V menším ze dvou rybníků roste nejvýznamnější druh lokality, silně ohrožený rdest alpský. Dále lze v území
nalézt i další významné druhy rostlin, např. rdest tupolistý, bublinatku jižní, starček potoční, šípatku střelolistou,
suchopýr úzkolistý a haluchu vodní.
Lokalita je významná také pro živočichy. Bylo zde prokázáno 7 druhů obojživelníků (mj. čolek obecný,
kuňka obecná, rosnička, skokan ostronosý), řada druhů ptáků (mj. chřástal vodní, rákosník velký, čírka obecná,
kopřivka obecná, moták pochop, moudivláček lužní, potápka černokrká, potápka malá a slípka zelenonohá),
užovka obojková a vydra říční.
12
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
ZÁŘÍ 2005
———————————————————————————————————————————
Návrh na vyhlášení Lesnovský rybníků jako přechodně chráněnou plochu jsme podali v srpnu t.r. Spolu se
všemi zjištěnými druhy rostlin a živočichů jsme do žádosti též uvedli tento návrh managementu lokality:
Lokalitu zatím ponechat přirozenému vývoji, v budoucnu bude nutné provést citlivé odbahnění menšího rybníčku v západní části z důvodu zachování výskytu vzácných a ohrožených druhů rdestů. Při případném odbahňování obou rybníků by měly zůstat zachovány litorální porosty a odbahňování by mělo být prováděno,
z důvodu výskytu ohrožených obojživelníků a ptáků, mimo vegetační sezónu (cca říjen-únor).
PCHP Lesnovské rybníky byla vyhlášena v září 2005. Vyhlášení druhé z lokalit (viz výše) je v současnosti
projednáváno ve správním řízení. Kromě Rašeliniště pod Trojanem a Lesnovských rybníků jsme letos navrhovali
ještě další lokalitu na PCHP, a to Borský rybník u Polné. Podrobnosti o této lokalitě budou uvedeny v příštím
čísle Zpravodaje.
Pavel POKORNÝ & Jaromír MAŠTERA
I vy VŠIVÁCI !!!
Vy kteří jezdíte po čtyřech kolech z Jihlavy na Brtnici, jistě znáte úzkou, vkleslou zatáčku za lesem nad
„Šerifovým“ rybníkem. Motoristé se záhy dočkají významné změny. Vzhledem k neutuchajícímu přísunu
finančních prostředků z fondů rozvoje dopravní infrastruktury má být tato zákruta upravena přeložkou. Jak?
Výstavbou silničního mostu, který „střihne“ zatáčku o pár metrů níže lučním porostem. Stavba však povede ke
zničení vegetačního pokryvu na dotčené části louky, a zřejmě i k narušení bezprostředního okolí v průběhu
stavebních prací. A to je i důvod, proč jsme sem vyjeli: Vojta Kodet, Jana (teď už taky Kodetová), Vilda
Dvořák, a také i já.
Zpráva z pracovní cesty zní takto:
Dne 18.8.2005 v podvečerních hodinách provedli členové sdružení ČSOP v Jihlavě záchranný přenos části populace (silně ohroženého) všivce ladního (Pedicularis silvatica) na luční lokalitě u Příseky. Na hořejší části této
lokality má být v podzimním období tohoto roku zahájena
výstavba základových pilot mostního objektu. Vzhledem k
časné seči lučního porostu v tomto roce - někdy počátkem
června - nebylo možné zajistit sběr semen všivce ladního a
jejich náhradní výsev & nebylo tudíž myslitelné ani vyzvednout a přesaditi prstnatce májové (Dactylorhiza majalis), jejichž výskyt byl v místech plánované výstavby
taktéž zjištěn.
Vlastní přenos se uskutečnil navečer, mezi 19. a 21.
hodinou SEČ. Travní drny s výskytem semenáčků všivce
byly vyzvednuty ručně s pomocí rýče. Tyto travní polštáře
(o velikosti zhruba 900 - 1200 cm2 a přibližné tloušťce
cihly) byly přeneseny na níže položené sečené luční partie,
Vilda Dvořák ukazuje na louce místo
které nejsou ohrožené plánovanou výstavbou. K přesazení
s výskytem všivců. Foto P. Pokorný
byla vytipována vhodná vlhčí místa, zpravidla s nezapojeným porostem. Některé drny byly cíleně „napěchovány“ do
uvolněných míst po vyrýpnutých olšových výmladcích. Místa s přesazenými travními polštáři jsme označili při
okrajích ústřižky umělohmotné folie oranžové barvy, upevněnými do země hřebíky (tečka).
V dalším roce se pokusíme zjistit počet přeživších rostlinek všivce, a ověřit tak úspěšnost uchycení těch rostlinek. (Jsou opravdu malé ty kytičky zavšivené, jeden aby je pohledal…) No tedy, nakonec všeho jsme si sedli v
trávě, rozkrojili chléb a spolu i posvačili.
Pavel POKORNÝ
maličké poznamenání k všivečkovi ladnímu:
Jde o drobnou, zpravidla dvouletou rostlinku s růžovými pyskatými kvítky v nápadně nafouklých kalíšcích, která
roste nejčastěji ve vlhčích krátkostébelných trávnících; všivec svými kořínky získává minerální látky i od jiných
rostlin (je tzv. poloparazitický). Při zarůstání biotopu vysokostébelnou vegetací při nekosení ustupuje, stejně tak
jako na vysušovaných stanovištích. Na Jihlavsku jej lze dosud nalézt na řadě lokalit, např. na Hajnici u Šimanova a na Milíčovsku.
Pro zvídavé >> http://rostliny.nikde.cz
ZÁŘÍ 2005
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
13
———————————————————————————————————————————
Vrby na Českomoravské vrchovině
Vrby se vyskytují podél vodních toků, kolem rybníků a na vlhkých loukách po celé Vysočině. Pro snazší orientaci si je rozdělme na stromové vrby, keře a nízké keře.
STROMOVÉ VRBY
Typickým představitelem stromových druhů je vrba křehká (Salix fragilis). Roste podél proudících vod.
Charakteristické porosty nalezneme na říčce Brtnici. Vrba křehká dostala své jméno dle snadno lámavých větviček, kterými napomáhá svému šíření. Vrba křehká je významná dřevina ke zpevnění břehů toků. Poskytuje
dobrou včelí pastvu v chladných oblastech, protože bohatě kvete i za nepříznivých podmínek. Větší vrba bílá
(Salix alba) je někdy vysazována u rybníků a řek. Oblíbená je zejména její žlutá varianta. Na Českomoravské
vrchovině je pravděpodobně nepůvodní. Vrba bílá byla často pěstována jako „hlavatá“ vrba. Vrba červenavá
(Salix x rubens) je kříženec vrby křehké a bílé. Křížencem je rovněž i vrba náhrobní (Salix x sepulcralis),
zvaná „smuteční vrba“, s dlouze převislými větvemi. Vrba náhrobní je křížencem vrby bílé s asijskou vrbou
babylónskou (S. babylonica). Mezi vrby patří samozřejmě i hojný stromek vrba jíva (Salix caprea). Je významnou pionýrskou dřevinou a dobře snáší i městské a průmyslové prostředí. Roste na relativně suchých stanovištích, čímž se snad nejvíce liší od jiných vrb. V nepříznivých podmínkách roste jíva keřovitě.
KEŘE
Vrba košíkařská (Salix viminalis) byla odedávna oblíbena a vysazována pro své košíkářské využití (Pro košíkářství byly však využívány i vrby křehké, bílé a další druhy). Původní rozšíření vrby košíkářské je těžké určit.
Roste kolem rybníků i podél větších vodních toků. Je citlivější na mráz než vrba křehká.
Vrba nachová (Salix purpurea) je velký keř, který dostal svůj název podle purpurových jehněd v počátcích
kvetení a občas purpurově červených výhonů. Oproti jiným druhům vrb má některé listy vstřícně postavené
(ostatní druhy domácích vrb mají vždy střídavě postavené listy). Vrba nachová roste podél vodních toků, na
okraji mokřadů a někdy i dále od viditelné vody. Vrba popelavá (Salix cinerea) a vrba ušatá (Salix aurita) jsou
častými keřovitými vrbami vlhkých lokalit na Českomoravské vrchovině. Na první pohled jsou si dosti podobné.
Vrba popelavá, s obloučnatými větvemi, je většinou bochníkovitého tvaru. Naproti tomu menší vrba ušatá, se
vzpřímenými větvemi, má spíše kulovitou korunu. Vrba popelavá má na rozdíl od vrby ušaté dvouleté větve,
letorosty a pupeny hustě chlupaté. Vrba pětimužná (Salix pentandra), ve tvaru keře nebo i menšího stromku, se
vyskytuje na rašelinných a bažinných loukách a také v mokřadních olšinách. Na Českomoravské vrchovině ji
můžeme uvidět např. na rašeliništi Bažantka na Jihlavsku, v přírodní rezervaci U Milíčovska blízko Jankova,
nebo v PR Havranka na Havlíčkobrodsku. Nápadná je svými bílými chomáčky ochmýřených semen v předjaří.
Vrba trojmužná dává přednost poněkud teplejším polohám než předcházející vrba pětimužná. Nasládlé listí
vrby trojmužné je s oblibou okusováno zvěří i dobytkem. Vrba trojmužná se vyskytuje se např. v Balinském
údolí západně od Velkého Meziříčí, zaznamenána je i v okolí Štok na Havlíčkobrodsku. Pro úplnost dodejme, že
ve Žďárských vrších u Studnic je izolovaná lokalita vrby slezské (Salix silesiaca), která se jinak vyskytuje až
v našich severních hraničních pohořích.
NÍZKÉ KEŘE
Vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) a vrba plazivá (Salix repens) byly dříve považovány za jeden
druh. Obě dosahují výšky 50 cm až 1 m a mají kmínky maximálně do 2 cm průměru. Na lokalitách s intenzívním
okusem zvěří zůstávají nižší. Zatímco vrba rozmarýnolistá má lístky úzce kopinaté, vrba plazivá má lístky eliptické. Většina dřívějších lokalit těchto vrb zanikla s postupující meliorací a kultivací luk. Vrba rozmarýnolistá se
vyskytuje na Jihlavsku např. u Dušejova a nedaleko obce Švábov v nivě Jihlavy. Na Pelhřimovsku ji můžeme
najít např. v oblasti Jankovského potoka, na Žďársku pak třeba u Dářka. Zatímco vrba rozmarýnolistá má jen
řídký výskyt, vrba plazivá je skutečnou vzácnosti. Z okresu Jihlava je zaznamenán v minulosti pouze jediný
nález vrby plazivé v lokalitě Nad Svitákem. Zde je však dnes možná již vyhynulá. Stále se však ještě vyskytuje
v PR Kamenná trouba na Havlíčkobrodsku.
VÝZNAM VRB
Pro člověka jsou vrby jsou cenným zdrojem materiálu pro košíkářství a nábytkářství. Vrby dříve byly a
v budoucnosti možná znovu budou využívány ve farmacii (acylpyrin). Vrby zpevňují říční břehy a brání erozi
půdy. Vrby u rybníků a toků mají též estetický význam, jsou nedílnou součástí krajinného obrazu. Vrby poskytují potravu a úkryt množství živočichů.
CO ŠKODÍ VRBÁM
Vrby ohrožuje nesmyslné mýcení břehových porostů ve volné krajině, spojené s jednostranně orientovanými
„tvrdými“ technickými úpravami koryt říčních toků. Biotopy vrb likviduje výstavba v přirozených záplavových
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
14
ZÁŘÍ 2005
———————————————————————————————————————————
zónách toků a také dotované zalesňování vlhkých travních porostů. Zmíněné činnosti ve svém výsledku přispívají k snížení retenční (vsakovací) schopnosti krajiny a k zvýšení povodňových škod
JAK MŮŽEME PROSPĚT VRBÁM
Vrbám můžeme prospět jednak ochranou jednotlivých dřevin a ochranou biotopů, jednak výsadbou na vhodných stanovištích. Většina vrb se množí relativně snadno řízkováním. V minulých letech členové ČSOP Jihlava
vysazovali několik druhů vrb, spolu s jinými dřevinami. V tomto roce ČSOP Jihlava provádí mapování vrby
rozmarýnolisté a vrby plazivé na jihlavském okrese.
Jiří MORAVEC
Literatura:
Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. et al. (2002): Jihlavsko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území
ČR, svazek VII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.
Úřadníček L., Maděra Petr, Ing. et al. (2001).: Dřeviny České republiky. Matice lesnická, Písek.
Nová území ochrany přírody
Od března do září byly Magistrátem města Jihlavy a MěÚ Telč na Jihlavsku vyhlášeny dva významné
krajinné prvky, dva památné stromy a jedna přechodně chráněná plocha.
Na Obecnici
V srpnu 2005 registroval Magistrát města Jihlavy významný krajinný prvek Na Obecnici. Jedná se převážně o
vlhké louky a dřevinné porosty mezí při jejich okrajích cca 2,5 km jihovýchodně od Kamenice. Roste zde například prstnatec májový, ostřice stinná, ostřice Hartmanova, kozlík dvoudomý a další druhy.
Alej v Podolí
Tento VKP se nachází v Nové Říši. Předmětem registrace je alej pěti lip malolistých kolem místní komunikace
v Podolí. Jejich stáří je 110 až 120 let, obvody kmenů 300 až 355 cm v prsní výšce. Alej je významnou krajinnou
dominantou okraje obce a protékajícího potoka Vápovka. Je útočištěm ptáků a bezobratlých.
Lípa u kostela
Lípa velkolistá o obvodu kmene 428 cm a stáří cca 190 let se nachází v centrální části obce Kostelní Myslová u
křížku z roku 1812 k poděkování Bohu za požehnaný čas (u kostela sv. Václava).
Langova lípa
Tato lípa velkolistá se nachází jižně od náměstí Zachariáše z Hradce v Telči za Ulickým rybníkem vedle pěšiny
vedoucí od Belpské lávky kolem zimního stadionu na ulici Hradecká. Její stáří je cca 300 let, obvod v prsní
výšce 460 cm.
Lesnovské rybníky
Přechodně chráněná plocha byla vyhlášena do konce roku 2008. Do této doby by měly být zpracovány podklady
pro vyhlášení lokality jako přírodní památka. Podrobnosti k lokalitě viz str. 11-12.
Z dalších rozhodnutí úřadů …
¯ V cenné mokřadní lokalitě nad Dolním rybníkem ve V. Jeníkově („Pod Bethánem“) nebyla povolena
výstavba rybníků. Majitel pozemku se však odvolal, odvolání bylo vyhověno a věc se bude projednávat znovu od začátku. Řízení se nadále účastníme. Podrobnosti k případu budou uvedeny v příštím
čísle Zpravodaje.
¯ Kvůli špatnému zdravotnímu stavu bylo povoleno pokácení dvou dubů letních v památné Dubové
aleji v Třešti. Stromy měly rozsáhlé poškození kmene se zvýšeným prosycháním koruny a byly
v havarijním stavu, ohrožovaly bezpečnost na přilehlé cestě.
¯ V k.ú. Mysliboř se bude obnovovat rybník. V místě původního rybníka zaneseného sedimenty
vznikne také tůň sloužící k rozmnožování obojživelníků.
J. M. & V. K.
ZÁŘÍ 2005
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
15
———————————————————————————————————————————
ZELEŇ
rubrika sekce Ochrana zeleně a krajinného rázu
Sázení buků v Salavicích
Letošní rok jsme navázali na loňské sázení, které proběhlo na jaře kousek od Salavic. Tentokrát však
byla nižší účast brigádníků, proto se nám podařilo vysázet pouze 700 buků.
Jeden z nejkrásnějších pocitů je ten, když vysadíte mladý les, který vám nesahá ani po kolena a cítíte se
v něm jako obr. Po několika letech se přijdete podívat na to, jak vám les vyrostl, a zjistíte, že už nejste
obrem, ale trpaslíkem.
Vezměte s sebou své děti a vnuky a vyprávějte jim, jak jste les sázeli a zkuste jim pomoci vysadit jejich
první vlastní strom.
Výzva do vlastních řad: „Příští jaro – kdo může, ať pomůže!“ Děkuji všem letošním účastníkům sázení.
Daniel STEJSKAL
Vycházka po hradební zeleni
Přes vydatnou propagaci v médiích se na vycházce „Poznáváme zeleň na hradbách“ sešly jen necelé
dvě desítky zájemců. Důkladně připravená Ing. Martina Gregorová z OŽP Magistrátu m. Jihlavy nám zasvěceně vykládala o rozdílech mezi jehličnany a listnáči, o keřích a pak nás provedla po hradebním parkánu od ul. Brněnské až po bránu v ul. Matky Boží. Počínaje jinanem dvoulaločným jsme míjeli thuje,
jalovce, tamaryšky, kdoulovce, lípy a další zeleň a o každé se dozvěděli něco nového. Dotazy se týkaly i
kácení stromů ve městě. Hradební parkán je v podstatě tichý prostor přímo ve městě jako stvořený
k procházkám, září zelení, ale Jihlavané jej málo znají. Akce proto měla přilákat domorodce, aby jej více
využívali.
I přes nízkou účast jsme ocenily odbornou připravenost ing. Gregorové a poděkovali jí za pěknou a zajímavou procházku v historické části města.
Karel HOLUB
Dopis občanu, který chce pokácet dub
Dobrý den,
rád bych si s Vámi promluvil, ale nenašel jsem jinou cestu, než tuto. Jsem na světě déle, než kdokoliv
z vás, dokonce déle než dům, ve kterém žijete. Celý svůj dosavadní život se vám snažím zpříjemnit
bytí v tomto již dosti znečištěném světě. Každý den ze vzduchu u Vašeho domu odstraním mnoho
prachu, zvlčím vzduch, skýtám potravu a úkryt mnoha živočichům včetně ptáků. I kdyby bylo místo
mne zasazeno ve městě 100 nových stromů, je možné, že do mé velikosti nevyroste ani jediný.
Přestože jsem zde byl dřív, než se stavěly a garáže kolem mne, přizpůsobil jsem se, žiji a prospívám
okolí dál. Je jisté, že nemohu žít věčně, tak jako žádná bytost. Proč bych však měl umřít v plné síle?
Ještě mnoho služby bych chtěl na tomto světě vykonat. I když se nepohybuji, jsem bytost tak, jako Vy.
V jedné knize je o mně napsáno:
„Výzkumy elektrických proudů stromů ukázaly, že dub je skutečně neobyčejným stromem. Jeho životní
síla je mnohem větší, než jakéhokoliv jiného stromu v jeho klimatické oblasti. Dub se ohromnou silou
tlačí do života. Svými jedinečnými kůlovými kořeny stojí v půdě jako bohy zaražený oštěp. A nachází
se tam, aby přinášel tvořivou prasílu, nabíjel jí spodní vodu a rozděloval ji po zemi a mezi všemi jejími
obyvateli ..“
Prosím, nechte mne žít.
Váš strom
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
16
ZÁŘÍ 2005
———————————————————————————————————————————
MLADÍ OCHRÁNCI PŘÍRODY
VESELÝ JEŽEK – HORÁCKO
JIHLAVA
Z činnosti MOP...
Oddíl mladých ochránců přírody v současnosti navštěvuje 15 dětí. Pracujeme ve dvou družinách, starší
a mladší. Na pravidelných schůzkách, které jsou vždy v pondělí, se děti učí poznávat přírodu, pohybovat se
v ní, hrají různé hry a soutěže. V uplynulém období mezi nejúspěšnější akce patřilo např. vyrábění píšťalek, čištění Kamenné studánky a návštěva psího útulku. Na závěr školního roku se podařilo díky panu Tomanovi uskutečnit akci ZOO – jak ji neznáme. Při ní měly děti a jejich rodiče možnost navštívit areál zoologické zahrady a podívat se do míst, kam běžný návštěvník nemá přístup.
V krajském kole přírodovědné soutěže Zelená stezka – Zlatý list, které se konalo 20.-21.května na hájence Černé lesy u Brtnice se sice starším nepodařilo obhájit loňské vítězství a umístili se druzí, ale překvapilo družstvo mladších. Při své první účasti v soutěži obsadili ve své kategorii čtvrté místo.
Ekologické olympiády, soutěže středoškolské mládeže navazující na „dětskou“ Zelenou stezku, jejíž
krajské kolo se konalo 14.-16.dubna ve středisku Chaloupky, se zúčastnilo družstvo nejstarších MOPíků.
Získávali zde zkušenosti a obsadili osmé místo.
Dále se podařilo navázat na úspěšné působení v soutěži Les ve škole – škola v lese. Do celého projektu
se zapojilo 220 škol z celé republiky. V závěrečném vyhodnocení práce s projektem oddíl ČSOP Jihlava
Veselý ježek obdržel čestné uznání (a knižní dárek).
Na činnost se nám podařilo získat dotaci ve výši 5200 Kč od Centra mladých ochránců přírody. částka
bude použita k zaplacení části nájmu klubovny a dále k nákupu nových knih pro naši knihovnu.
Pěti členům kroužku, kteří ukončili základní školní docházku, věnovala organizace knižní dárek. Za
práci v oddíle jim děkujeme a věříme, že se zapojí do aktivit pořádaných naší základní organizací.
V nejbližší době nás čeká čištění a oprava budek pro drobné pěvce v zoologické zahradě a na Heulose.
Vzhledem k jejich stáří bude třeba některé sejmout a provést nezbytné opravy. V říjnu chystáme Drakyádu
a akci „Zasaď si svůj strom“.
Petr TOUŠ
Černí čápi
Ledňáček
Modrozelený má fráček
hbitý kamarád ledňáček.
Na olši sedí pod skalou
na rybku čeká na malou.
A jak uvidí ji v řece,
ostrým letem hned se snese.
Nechoď k němu ale blíž,
jen z dálky ho uvidíš.
Plšík
Plšík, malé zvířátko,
veliké má oči.
Po lískových oříšcích
nejradši je točí.
Hned je tu a hned je tam,
uvidíš ho stěží.
V zimě pak v dutině buku
zachumlaný leží.
V hustém lese až na kraji
černí čápi hnízdo mají.
Nemůžeš za nimi jít –
černý čáp, ten má rád klid.
Do potoka u lesíčku
zaletí si pro rybičku.
Mláďátka svá krmi dlouho,
až nakonec přerostou ho.
Verše: Karel HOLUB
ZÁŘÍ 2005
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
17
———————————————————————————————————————————
FOTOKLUB
Fotografování přírody
Fotografování přírody je nejčastější oblastí amatérů i profesionálních fotografů. Jak ovšem v takové záplavě fotografií vyniknout?! Především v této oblasti je ve všech soutěžích kladen důraz na perfektní technickou kvalitu a kompozici. Technická kvalita je především v kvalitě výbavy a v praxi, kompozice je
hlavně v našem cítění.
Důležitá je ostrost snímku a hloubka ostrosti. Je nutné si uvědomit, že momentální hloubka ostrosti se
vždy pohybuje v poměru 1/3 před místem zaostření, a 2/3 za místem zaostření. Jestliže tedy bude hloubka
ostrosti celkem 50m, a bude zaostřeno na předmět vzdálený 30m, bude ostré vše od cca 15m do 65 (respektive do nekonečna). Co ovlivňuje hloubku ostrosti ? Samotnou hloubku ostrosti ovlivňuje nastavení
clony dle zásady: čím vyšší clonové číslo, tím větší hloubka ostrosti, která se zároveň zvyšuje se zkracováním ohniska objektivu. Při stejném clonovém čísle bude mít objektiv s kratším ohniskem větší hloubku
ostrosti. Tuto lze u některých fotoaparátů kontrolovat tlačítkem pro zaclonění na pracovní clonu.
Fotoklub Rosnička na cestách
Velký Špičák 25.7.2005
Šacberk 16.6.2005
Potřebná technika
Zde se dělí fotografové do dvou skupin a to na fotografy užívající kinofilm a fotografové užívající digitální fotoaparát. Já osobně nedám už dnes dopustit na digitál a to především z důvodu, že hned vidím co
jsem vyfotografoval. V případě, že se nepodaří první snímek mohu hned reagovat a snímek znovu překotit.
Co se týče objektivů, na zvýraznění perspektivy záběru je vhodné ohnisko kolem 20mm, na běžné focení
ohniska od cca 28mm do 300mm. Dále se prakticky neobejde bez polarizačního filtru (pro TTL zrcadlovky zásadně typ cirkulární) a velice vhodné jsou přechodové filtry, a to hlavně šedé, modro-fialové a
někdy další odstíny, které již nejsou nezbytné tabákový, změkčující, různé trikové atd. Pokud nefotíte samotný život v přírodě a jste krajináři neobejdete se bez velmi kvalitního a stabilního stativu !!!
Kouzla ročních období
Jaro je pro člověka velice krásné období, protože končí zima, objevují se první květy, hmyz a ptáci, ale
pro fotografování toho ještě není moc k vidění. Osobně mi jaro připadá krásné, ale moc nefotím a těším se
na pokročilejší jaro a léto. Zajímavé je jaro pro fotografy makra, ale to vyžaduje nadstandardní vybavení.
Léto je pro mnoho amatérů hlavním "funkčním" obdobím, kdy vyráží na výlety se svým nádobíčkem.
Život je v plném proudu, příroda je zelená, říčky a potoky prosvětlené sluncem, hory v dáli zamlžené oparem a další zajímavosti. V létě za slunečného počasí jsou v přírodě asi nejhorší kontrasty, se kterými se
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
18
ZÁŘÍ 2005
———————————————————————————————————————————
potkáváme všude. Zde se lze bránit šedými přechodovými filtry, a pružnějšími filmy. Při fotografování
„dlouhé vody“ jsou nutností šedé neutrální filtry s filtračním faktorem 4, a 6, a pochopitelně kvalitní stativ.
Podzim je nejkrásnější fotografické období. Vše kolem hraje barvami, protože opadalo listí, nejsou už
tak nepříjemné kontrasty, díky větrům zmizely z hor opary a nebe dostalo velice krásnou modro-zelenou
barvu. Slunce se odráží od spadaného zlatého listí, které působí mnohdy jako odrazové oteplující zrcadlo a
vše je naprosto jiné, se silným emotivním působením na fotografovu duši. Ten pravý fotogenický podzim
trvá velice krátkou dobu - tak asi 3 týdny. Naopak pro milovníky večerních západů slunce je více času,
protože na podzim sluníčko zapadá déle. Při focení přírody je vhodné brát na zřetel jednu věc, a sice, že
slunce už svítí ze šikma, a při použití zrcadlovek při matricovém měření je třeba přidat na korekcích cca
+1/3, až +1/2 EV. U diapozitivu je tomu naopak (-1/3) ! Pokud to fotoaparát neumožňuje, je třeba
korigovat změnou nastavení citlivosti filmu. Na podzim uplatníte všechny objektivy, a samozřejmě stativ a
filtry (i když s filtry opatrně, nic se nemá přehánět, a i zde je třeba citu). I zde je velice vhodný polarizační
filtr, který dodá spadanému listí syté zbarvení, protože odstraní odlesky světla.
Na podzim jsou vhodné oteplující polarizační filtry. Upozorňuji, že tyto filtry nejsou nejlevnější.
Naopak varuji před nasazením polarizačního filtru a zároveň oteplujícího, protože dvě objímky na sobě při
ohnisku objektivu 28mm už způsobují nepříjemnou a dost silnou vinětaci.
Vzhledem k tomu, že v zimě je příroda spíše monochromatická, hodí se zde černobílý film, nebo filtr.
U focení zimy musím upozornit, že nejvíce trpí naše fotoaparáty, především digitálky jsou více náchylný
na prudké tepelné změny, ale netrpí jenom fotoaparáty, ale i baterie v nich.
Přední skála 14.8.2005
František JAVŮREK & Vladimír JIRKŮ
Foto V. Jirků
PŘEČETLI JSME SI ...
„… Je jasné, že investování do veřejné dopravy, do systému tramvají a metra stojí hodně peněz, ale je
nezbytné, pokud nějaké řešení chceme nalézt. Je nutné zlepšit veřejnou dopravu tak, aby pro lidi byla příjemnějším řešením než použití osobního automobilu…“
„… Myslím, že většina velkých evropských měst už nyní chápe, že pokud budou všichni nadále jezdit auty,
jednoho dne přijde totální kolaps dopravy. Příkladné řešení je zavedení mýtného v Londýně.“
řekla Margot Wallstromová, evropská komisařka pro ŽP, v r. 2004 při návštěvě Prahy
ZÁŘÍ 2005
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
19
———————————————————————————————————————————
CESTUJEME
Zámecké parky a obory
Po svém zjištění, že v České republice již krajinu nepoznamenanou lidmi nenajdu, jsem začal vyhledávat krajinu lidmi delší dobu chráněnou. Našel jsem spoustu hezkých parků se starými vzrostlými stromy,
ve kterých žila spousta zvířat. Nechci zde však psát o známých a vyhlášených parcích jako má například
zámek v Lednici nebo v Průhonicích, ale rád bych upozornil na některé méně známé a zajímavé zámecké
parky zde na Vysočině.
Obora v Náměšti nad Oslavou. Foto P. Jelínek
Začnu třeba zámkem Náměšť nad
Oslavou. Původně gotický hrad ze
13. století je obklopen anglickým parkem a navazuje na něj obora s chovem
daňků. Roste tu více než stovka třistaletých dubů s obvodem kmene přes pět
metrů. O zdejším prostředí vypovídají
desítky mravenišť a rybníčky plné obojživelníků. Dalším místem, které mě zaujalo, je zámek Budíškovice u Dačic.
Zámek slouží jako domov důchodců a je
veřejnosti nepřístupný. Navazuje na něj
krásný přírodní park, který jsem si díky
ochotnému dědovi mohl prohlédnout.
Vedle zámku najdeme rozpadající se zarostlou oboru s rybníkem, kde jsem pozoroval hnízdící krkavce.
Vydáte-li se někdy do Znojma, pojedete kolem vesnice Kravsko. Zdejší majitel Jan Václav z Ugartu byl
zřejmě vášnivý botanik a kolem svého zámku vysázel řadu vzácných stromů, mezi kterými vyniká exemplář sekvoje. Park je veřejnosti přístupný a je označen tabulkami. Zámecký park a zoologické sbírky Moravského zemského muzea si můžeme prohlédnout také na zámku v Budišově za Velkým Meziříčím. Nově
zrekultivovaný zámecký park má také Světlá nad Sázavou. Díky své poloze blízko centra města se stal
oblíbeným městským parkem, kam si lidé chodí odpočinout. Spoustu ptáků můžeme pozorovat
v anglickém parku na zámku v Chýnově. Park zde byl založen roku 1729 a patří k zámku, ve kterém je
domov důchodců. V blízkosti si můžeme prohlédnout známou vápencovou jeskyni dlouhou 500 m
Pavel JELÍNEK
Dunajská Delta
Když jsem loni v televizi sledoval seriál „Poslední ráje“, netušil jsem, že budu mít možnost se do takového ráje jednou podívat. Bylo to letos v červenci, od 1. do 16. Společně s Pavlem Hobzou jsme se zúčastnili zájezdu Chaloupek na Dunajskou Deltu. Stejně jako loni zájezd zajišťovala brněnská cestovní kancelář
Livingstone.
První tři dny nám počasí nepřálo. Stavit a bourat stan za deště není nic příjemného. Proto se i náš nástup na lodě oddálil o jeden den. O nic jsme tím nepřišli. Navštívili jsme přírodní rezervaci v Istrii, kde
jsme pozorovali u nás málo obvyklé druhy ptáků jako jsou pelikáni, pisily čáponohé, husice liščí, bukáčci
malí a ouhorlíci. Dále jsme navštívili blízké muzeum římského osídlení tohoto území.
V pondělí 4.7. konečně dojíždíme do brány Dunajské Delty – do města Tulcea. Po prohlídce města i
muzea Dunajské Delty přejíždíme naším autobusem do města Makmudia. Tady už konečně nafukujeme
naše plavidla, lodě Pálava, a vyplouváme na dunajské rameno. Druhý den už toto rameno opouštíme a
vplouváme na kanál Litkov, kde nás čeká pravý ornitologický ráj. Pozorujeme dudky, ozývá se žluva hajní.
Nad námi krouží pelikáni. Břehy lemují vysoké stromy. Proplouváme jakýmsi pralesem. Na větvích stromů
a okolních bažinách pozorujeme volavky červené, vlasaté, bílé a stříbřité. Vzácnější je naše známá volavka
20
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
ZÁŘÍ 2005
———————————————————————————————————————————
popelavá. Na další plavbě v příštích dnech už vyplouváme z lesa. Krajina je otevřenější. Pozorujeme
kolpíky, ibise, pochopy, občas je vidět i moták lužní. Pozorování je tu hodně. Na okraji delty Pavel objevil
ťuhýka menšího, který je u nás vzácný, zde prý je běžný. Na jednom tábořišti pozorujeme sýčka. Vlha
pestrá a mandelík hajní jsou tu běžnými druhy. Na pastvinách je častá poštolka rudonohá. Provázejí nás
slunečné teplé dny. V poledne bývá zastávka na vykoupání. Večer, po postavení stanů, lovíme ryby. Tvoří
nám vítané zpestření našeho jídelníčku. Ochutnali jsme i raka bahenního, který je tu běžným nechráněným
druhem. Problém jsou jenom večerní a ranní nálety komárů, kterých je tu spousta. Jsou velcí a dotěrní.
Večer je nutno sedět u kouřícího ohně nebo zalézt do stanu s moskytierou. V noci si odskočit na záchod je
téměř nemožné.
Proud vody na kanálech se líně
vleče, ale je překvapivě čistá. Většinou jsme museli pádlovat, přeplouvali
jsme i dvě jezera, Puiu a Frenciure.
Tam jsme museli zabrat víc, zvláště
když občas foukal protivítr. Osmý den
naší plavby vyplouváme z kanálů a
bažin opět na rameno Dunaje. Silný
protivítr znemožňuje zde obvyklé
spojení lodí do raftu. Museli jsme se
rozdělit a pádlovat každý sám. Po
třech hodinách pádlování kotvíme
v kempu poblíž města Sfintu Gheorge,
cíle naší plavby. Na tomto místě jsme
zůstali dva dny a podnikali vycházky
do okolí. Poblíž Sfintu Gheorge je
zajímavá ptačí rezervace, zvláště na
Chvíle odpočinku po plavbě na kanálech. Foto M. Bartoš
bahňáky. Měli jsme slíbeného dytíka
úhorního, ten se však nekonal. Neobjevili jsme ho. Na výpravě za dytíkem jsme došli až k Černému moři.
Bylo opravdu černé a rozbouřené.
Ve čtvrtek 14.7. ráno nastupujeme na motorovou loď a ta nás odváží po Dunaji zpět do Tulcci, kde nás
čeká náš autobus. Odpoledne už odjíždíme zpět k domovu, ale ještě nás čeká jedna noc pod stany
v Rumunsku. Je to v místě našeho prvního pobytu, na břehu řeky Ialomita. Velké povodně trochu pozměnily břehy řeky, zmizela část hnízdiště břehulí.
Poslední zastávka a možnost utracení peněz je ve městě Sibiu. Opět se vyplatilo nebrat sebou zbytečné
zásoby jídla, ale vzít si raději víc peněz. Rumuni mají chutnou stravu jak v restauracích tak i
v supermarketech. Jen milionáři jsme byli letos naposledy. Od 1.1.2006 se v Rumunsku škrtají ve měně 4
nuly, takže např. pivo už nebude stát 15000, ale 1,5 Lei. 1 litr benzínu stojí průměrně 34000, v nové měně
3,4 Lei.
Na závěr chci ještě dodat, že Pavel Veselý, vedoucí našeho zájezdu, je ochotný přijet na schůzi naší ZO
ČSOP a uspořádat přednášku o Dunajské Deltě v kompetentnější podobě než je tento článek. Pro případné
zájemce je možné uspořádat další zájezd na Deltu v době hnízdění ptáků nebo i jindy.
Miloslav BARTOŠ
Loučení
Utichli ptáci,
stromy už zívají,
přezrálé plody
z větví jim padají.
Už jenom budníček
trošku si zapíská,
ať se ti člověče,
ať se ti nestýská.
Sbohem rorýsi,
mějte se pěnice,
pozdravujte na své cestě,
pozdravujte v Africe.
Na vás se těšit budem zas,
až přijde jaro,
až přijde ptáků čas.
B. KOLMANOVÁ
ZÁŘÍ 2005
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
21
———————————————————————————————————————————
RŮZNÉ
Beseda o zapomenutých studánkách
Téměř tři desítky zájemců přišlo ve čtvrtek 9. června na jihlavskou bránu na besedu s diapozitivy o
studánkách Pelhřimovska a Humpolecka, kterou jsme organizovali ve spolupráci s obč. sdružením Jihlavská brána. Pavel Koubek, pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny v H. Brodě a předseda sdružení
Zelené srdce nám promítl záběry několika desítek studánek „léčivých, kouzelných, zcela obyčejných i
zanedbaných, o každé zasvěceně informoval ,vyprávěl pověsti o jejich vzniku a v závěru také nabídl zájemcům svou knihu „Krajem zapomenutých studánek“. Sdružení Zelené srdce některé z nich obnovilo a
označilo informačními cedulemi. Přesto se „pozdravy z PVC“ nevyhýbají ani těm nejzapadlejším. Velmi
zajímavá beseda s mnoha dotazy byla dobrou inspirací také pro naše „studánkáře“ v jejich mapovací činnosti.
Pavla Koubka jsme odměnili potleskem a odbornou knihou. Jistě jsme se s ním nesetkali naposledy…
K.H.
Krajem zapomenutých studánek
Pavla Koubka jsme znali dosud jako vůdčí osobnost Klubu ochrany sov a dravců, jejíchž několika setkání
v České Třebové jsme se i zúčastnili. Jako pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny pracoviště Havlíčkův
Brod má však zájmy daleko širší. Založil sdružení Zelené srdce, v jehož náplni je péče o studánky a po dvouletém úsilí se mu za pomocí dalších podařilo vydat zajímavou knížku „Krajem zapomenutých studánek“. Shromáždil v ní povídání o více než 70 studánkách v okrese Pelhřimov. Kdo se do řádků o studánkách začte, zjistí, že
autor vypráví prostou, ale bohatou češtinou z etnograficky zajímavého kraje (Zálesí) fůru pověstí, které se
k vodním pramenům vztahují, uvidí jejich barevné fotografie, zopakuje si s Pavlem Koubkem jeho putování a
hledání zapomenutých studánek., o nichž touto publikací předložil informace veřejnosti s naléhavou výzvou :
Nezapomínáme na ně? Voda se nevyrábí v továrnách! A varuje: Budeme je znova potřebovat. Z textu cítíme
úctu k vodnímu živlu, pokoru k přírodě a víru v její stále obnovující se síly. Kniha se čte jako když mlsáme
pochoutku, takové dílo, nebojím se to říci, může vytvořit jen básník…
Psát, že voda je základní složkou životního prostředí, zní jako fráze. V současném splašeném konzumním
životě a honbě ani nevíme za čím, patří tato kniha k moudrému zastavení a zamyšlení. Je to poctivá práce a
podařilo se jí vydat za přispění Fondu Vysočiny v tiskárně v Pelhřimově. Pavle, díky. Více takových publikací,
které jsou součástí našeho „návratu ke kořenům“, návratu domů, naší lásky k rodnému kraji.
Karel HOLUB
Jak se dorozumívají sloni
Sloni se nedorozumívají jen ohlušujícím troubením,
které známe z filmů a zoologických zahrad, ale také velmi
tiše na frekvencích 14 až 34 Hz, což je zvuk těžko zachytitelný lidským uchem. Skupina amertických a afrických
zoologů před lety zjistila, že tyto hluboké tóny se velmi
dobře šíří, někdy i do vzdálenosti deseti kilometrů. Záleží
na tvrdosti půdy, vegetaci, reliéfu krajiny a na počasí. Badatelé zjistili, že hodinu před západem slunce stoupá teplý
vzduch vzhůru, takže maximální teplota je ve výšce několika metrů nad zemí. Tato teplá nadzemní vrstva vzduchu
odráží hluboké tóny směrem dolů, čímž vznikne výhodný
přenosový kanál. Sloni proto využívají období před západem slunce k intenzivní komunikaci v rozptýleném stádu,
které je zaměstnáno hledáním potravy. Zvukový kanál je
nejúčinnější v období sucha.
zpráva z tisku
22
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
ZÁŘÍ 2005
———————————————————————————————————————————
Výfukové plyny a naše zdraví
Hlavní negativní vlivy dopravy na naše zdraví jsou: emise v ovzduší, hluk a vibrace, znečištění vody a půdy, nehody, zábor půdy aj. U vozidel vlivem nedokonalého spalování paliva jsou do ovzduší emitovány zejména uhlovodíky
a oxid uhelnatý a další škodliviny, navíc kyslík a dusík spolu reagují a vytvářejí oxidy dusíku.
Ze všech emisí v ovzduší jich nejvíc vzniká právě v silniční dopravě (kolem 90-ti %). Katalyzátory pomáhají, řízené mají asi o polovinu větší účinnost, než neřízené. Avšak při krátkých jízdách, až do zahřátí motoru, katalyzátor
škodliviny neomezuje. Největší objem emisí z dopravy tvoří emise oxidu uhličitého (CO2). Účinky na naše zdraví má
minimální, je to však nejdůležitější skleníkový plyn.
Oxidy dusíku (NOx) okyselují dešťové srážky asi o jednu třetinu. Jejich nepříznivé účinky, jak prokázaly odborné
studie, sahají od mírných zánětlivých reakcí ve sliznicích dýchacích cest přes záněty průdušek a plic při nízkých koncentracích až po akutní otok plic při koncentracích vysokých. Přízemní ozón (O3) způsobuje podle odborných studií
buněčné a strukturální změny a snižuje schopnost plic vykonávat normální funkce. Ozón je součástí tzv. fotochemického smogu (O3, oxid dusičitý, kyselina sírová a další). Zvýšené koncentrace přízemního ozónu okolo 200 mikrogramů/ m3 mohou vést k dráždění očí, nosu a krku, kašli, suchosti v krku, k únavě a nevolnosti, k zánětům dýchacích
cest. U astmatiků usnadňují průnik alergenů. Studie v Los Angeles např. prokázala,že ze zemřelých nekuřáků ve věku
14 - 25 let plná čtvrtina z nich měla těžké záněty průdušinek, podobně jako mladí nekuřáci.
Emise oxidu siřičitého (SO2) a tuhých aerosolů jsou jen menší částí automobilových emisí. SO2 má dráždivý vliv
na dýchací cesty. Z dýchacího traktu vstupuje SO2 do krve, po přeměně na síran v játrech se vylučuje močí. Malé
částečky tuhého aerosolu (prach) o velikosti 5 -10 mikrometrů se usazují v jemných dýchacích cestách a při dýchání
ústy se mohou dostat přímo do plic.
Další emisí jsou kyselé aerosoly (kyselé částečky prachu spojené s vodní parou). Jsou však v nepatrném množství.
Mohou např. způsobovat zhoršení astmatu, jak prokázala studie z Denveru. Oxid uhelnatý (CO) se rychle vstřebává v
plicích, přechází do krve a váže se tam na hemoglobin (červené krevní barvivo).Schopnost hemoglobinu vázat se na
oxid uhelnatý je mnohem větší, než vazba na kyslík, a tím je způsobeno zhoršené zásobování tkání kyslíkem. Oxid
uhelnatý má zdravotní vlivy neuropsychické, srdečně-cévní, na srážlivost krve a na plod v těle matky. Příznaky otravy
CO jsou: bolesti hlavy, závrať, srdeční obtíže, malátnost. Vyšší koncentrace CO je nebezpečná také pro nemocné
s anginou pectoris.
Podíl olova je na emisích nejmenší. Deset až patnáct procent olova naše tělo vstřebá. Nevyloučená část olova se
ukládá hlavně v kostech. Vyšší dávky olova mohou působit negativně na červené krevní barvivo, na nervový systém,
pohlavní žlázy a na funkci štítné žlázy, zhoršují metabolismus jater. U dětí byl prokázán vliv na chování, inteligenci a
koordinaci pohybů. Výfukové plyny dále obsahují malé podíly benzenu (podporuje leukémii a plicní rakovinu), polycyklické aromatické uhlovodíky (potenciální rakovinotvorná látka) a aldehydy.
Účelem mého článku nebylo strašit čtenáře,ale upozornit na konkrétní negativní vlivy z výfukových plynů. Pohybujme se proto raději co nejvíc v přírodě, v parcích, polích, v lese. Tam je zatím naše zdraví ohroženo nejméně.
Karel HOLUB
Zdroj: M.Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví. Vydaly Děti Země, 1996.
Zlatá slova
V době, kdy ekologům, ochráncům přírody a příznivcům vytýkají liberální pragmatici kdeco, prodražování obchvatů, mrtvé na silnicích atd. a snaží se je vyloučit právně z účasti na správních řízeních, připomínáme slova
z odborného časopisu, stará pouhých devět let:
… Úloha nevládních organizací v „provozu“ demokratické společnosti je natolik důležitá, že musí být zvlášť objasněna. Nevládní občanská sdružení a organizace mají totiž v otevřené společnosti hned trojí základní úlohu. Dokáži
ve svém souhrnu spolehlivě celoplošně monitorovat stav životního prostředí a upozorňovat na jeho poškozování…
Dále tvoří protiváhu silným a vlivným společenským skupinám a lobby (automobilovým, energetickým, cementářským
a dalším), jimž jednotlivý občan nemá možnost účinně čelit… Snad nejvýznamnější úlohou nevládních organizací je
spoluvytváření společenského klimatu. Osvícená vláda dokonce vyhledává nezávislá občanská odborná sdružení, aby
s nimi konzultovala svá opatření počínaje návrhy zákonů. Nevládní organizace jsou pak pro běžného občana spolehlivou garancí dosažení rozumného společenského kompromisu nebo dohody (konsensu). Pro občana vytíženého vlastními zájmy a všednodenním obstaráváním , zajišťují totiž dostatečnou míru hájení veřejného zájmu. Tato konsensuální
role nevládních organizací stejně jako jejich osvětová úloha nemůže být společensky přeceněna. Ve skutečně vyspělých státech je bohatě využívána, přirozeně v procesech plných sporů, jež jsou daní demokracie, ale i její pojistkou,
podobně jako mediální prostředí, v němž se odehrávají. V tomto smyslu nevládní organizace nejenže nejsou extrremistické, ale jsou dokonce jednoznačně státotvorné…
přetištěno z časopisu Planeta č. 12/ 1996
PhDr. Ivan RYNDA
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
ZÁŘÍ 2005
23
———————————————————————————————————————————
Přijďte na Den bez aut a nechte auto doma !
Každoroční nejen česká, ale i evropská akce Den bez aut připadá letos na čtvrtek 22. září. Současně
probíhá Evropský týden mobility. Do obou aktivit se letos zapojilo již na 25 měst.
Hlavní organizátor v Jihlavě, OŽP Magistrátu města, nabízí na tento den následující program:
9,00 - 14,00
15,00 - 18,00
9,00 - 15,00
9,00 - 15,00
9,00 - 15,00
15,00 - 16.00
Centrum služeb pro silniční dopravu pořádá na Dopravním hřišti – soutěže pro děti
Klub českých turistů TESLA Jihlava pořádá turistický pochod asi 10 km po okolí města
- sraz u budovy magistrátu - cíl „U Lyžaře"
Asociace vozíčkářů a zdravotně postižených prezentuje na Masarykově náměstí
překážky v dopravě pro fyzicky postižené občany. Každý si může vyzkoušet sám na
invalidním vozíčku PRIDE nebo MEIRA.
Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě na Masarykově náměstí zajišťuje měření krevního
tlaku, cholesterolu a výpočet BMI pro ty, kdo více sportují a méně jezdí autem.
Český svaz ochránců přírody na Masarykově náměstí prezentuje vliv dopravy na
životní prostředí.
Magistrát města Jihlavy pořádá cyklovýlet po trasách jihlavských cyklostezek o délce
cca 10 km. Sraz na Masarykově náměstí.
Na Masarykově náměstí dále bude:
9 – 15 hod.
9 – 15 hod.
9 – 15 hod.
Prezentace vozíčkářů – překážky v dopravě. Možnost vyzkoušení pomůcek pro invalidní
spolu občany.
Měření krevního tlaku , cholesterolu a výpočet BMI pro všechny , zajišťuje Státní
zdravotní ústav
Naše ZO ČSOP se prezentuje nástěnnými informacemi a fotografiemi o činnosti a
kronikou.
Kdo nejede autem, muže ochutnat
jihlavského Ježka na Masarykově náměstí!
...a navíc budou slosovány jízdenky
označené v tento den v dopravních
prostředcích městské MHD. Výherce získá
čtvrtletní předplatnou jízdenku.
Znečištění ovzduší v Jihlavě způsobuje
největší měrou doprava. Proto každý, kdo
místo automobilu používá kolo, vlak nebo
se pohybuje pěšky, podporuje alternativní
způsob dopravy a tím chrání životní
prostředí nás všech.
Na Den bez aut nechte auto doma!
Použijte kola, prostředků MHD, nebo
vlaku – podpořte alternativní způsoby
dopravy! Šetřme ovzduší našeho města!
Pohybu vlastního více – rozdýchejte své
plíce - dejte šanci kolu – nelenošte do
úmoru!
Všem zájemcům o Den bez aut:
Bližší informace k DBA můžete najít na internetových stránkách Děti Země: www.detizeme.cz
Můžete si objednat nejen propagační materiály, ale i pěkné modré tričko s námětem alternativní
dopravy a další pomůcky. Rovněž se můžete přihlásit na příslušnou internetovou stránku s tím, že necháte
na DBA auto doma.
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
24
ZÁŘÍ 2005
———————————————————————————————————————————
Naši oslavenci
V letošním roce slaví svá kulatá, nebo půlkulatá životní výročí několik našich členů.
Miloslav Bartoš, předseda ZO, se věnuje ochraně přírodě již od mládí. Byl členem dnes již
legendárního TISU, organizace na ochranu přírody před vznikem ČSOP, pak od r. 1981 v naší ZO, je také
členem Mysliveckého sdružení, jehož „rajónem“ je Roštýn a okolí. Zkušenosti a znalosti z přírody může
bohatě rozdávat, jeho zájmem je nejen zvěř, ale i ptáci, nyní spolupracoval při mapování raků . Nechybí při
žádné praktické činnosti, ať je to kosení, značení hranic ZCHÚ, vyvěšování a čištění ptačích budek aj.
Patří k nejspolehlivějším členům, jeho zápisníček s úkoly je pověstný, jeho klid a rozvaha mu pomáhá
v každé situaci. Také v ZOO, kde pracuje, patří k oporám organizace.
Pan Slavomír Večeřa je o něco starší, ale také jeho zájem o ochranu je neutuchající. Nejen jeho seriozní
zjev, ale především zkušené a férové jednání mu přináší neformální autoritu. Pomáhá , kde je to možné,
zúčastňuje se pilně našich akcí, sponzoroval nám také nářadí pro ZO. Známe ho jako spolehlivého a velmi
solidního člověka, k jeho zájmům patří např. chráněné rostliny, ornitologie, třídění odpadů, zahrádka,
cestování skauting a další.
Pan Petr Touš se zabývá ochranou přírody od mládí, vyhrál jako student SZŠ krajské kolo biologické
olympiády, zaměřuje se na botaniku (je členem Botanické společnosti). Pracoval v zemědělství, má fůru
praktických zkušeností z pěstování a ochrany lesa a rostlin, ale jeho znalosti sahají i do ornitologie a
dalších oborů, není mu cizí ani historie. Stará se také o studánky (Kamenná studánka u Hosova). Už
několik let obětavě vede kroužek MOP, mladí pod jeho vedením vyhráli loni regionální kolo Zlatého listu,
letos byli druzí.
Životní náplní p. Bohumila Háje byl sice sport (atletika, orientační běh, ředitel jihlavského bazénu atd.),
ale přitom se věnoval i chovu plazů a pěstování masožravých rostlin, zahrádce a dalším zálibám. Má široké
znalosti, zúčästňuje se podle možností našich akcí a své zkušeností předával také naším MOPíkům.
Pan Ladislav Kalina jako nejstarší z oslavenců patříl k aktivním a iniciativním členům v osmdesátých
letech, jeho kritické připomínky a návrhy sloužily často jako impuls k řešení problémů. Ještě dnes ve svých
osmdesáti letech chodí pravidelně na naše výroční schůze.
Pan Jiří Svoboda je rovněž dlouholetým členem ZO, zúčastňuje se akcí a schůzí podle možností, neboť
pracuje ve směnném provozu jako zdravotník.
Pavel Jelínek patří k těm mladším, jeho zálibami jsou fotografování, cestování, pomáhá při mapování
studánek a dalších akcích, ve Zpravodaji můžete číst jeho seriál o chráněných územích na Jihlavsku.
Mgr. Milena Drdacká patří spolu se svým manželem k dlouholetým členkám naší ZO.
Úplně nejmladším oslavencem je absolvent PřF v Olomouci Mgr. Mirek Maštera, vedoucí sekce
mapování přírody, autor brožury o mapování obojživelníků, šéfredaktor našeho Zpravodaje, který odborně
vyjadřuje pro státní a samosprávní orgány naše stanoviska k mnoha zásahům do přírody a patří k oporám
naší ZO hlavně pro své znalosti a kvalifikovanou obhajobu přírody a krajiny.
Všem oslavencům děkujeme za jejich práci pro přírodu, přejeme dobré zdraví a stálý zájem o
ochranářství a dění v přírodě! Známý slogan je sice trochu otřelý, ale stále platný: „Příroda vám děkuje!“.
Karel HOLUB
Víte, že :
-
lyska není tak hloupý pták, jak se myslelo? Jak zjistil zoolog americké univerzity v Santa Cruz, provozují lysky
americké kukaččí triky s podstrčením vlastních vajíček do cizího hnízda. Poučené lysky si svá vajíčka poznají,
kontrolují je a jakmile se jim nějaké nezdá, vystrčí je na okraj hnízda. Mláďata se tam vylíhnou slabší. Zoolog prokázal, že lysky jakoby svá vajíčka počítají, takže rozhodně nejsou tak omezené, za jaké byly považovány… (podle
revue „21. století“, č. 6/ 2004)
-
stavba lanových mostů není bez negativních vlivu na ptactvo? Podle zkušeností záchranné stanice živočichů
v Plzni dochází ke kolizím ptactva s překážkou – lanovým mostem – např. u labutí, kachen, morčáků (létají nízko),
kormoránů , volavek aj. Ohroženi jsou při přikrmování, kdy se k mostu slétají z okolí. Dále při podzimních honech,
kdy prchají ze svých obvyklých stanovišť a přitom sledují obvykle vodní toky. V Plzni vyjíždějí v této době pracovníci Záchranné stanice odchytávat labutě... (výtah z článku Heleny Vybíralové, VERONICA č. 1/ 2005)
ZÁŘÍ 2005
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
25
———————————————————————————————————————————
ZNÁTE NAŠE CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ?
Roštýnská obora
Původní obora byla založena pány z Hradce, měla výměru 288 ha a sloužila k chovu jelenů, muflonů,
daňků a černé zvěře. Na zdejším hradě si dodnes můžeme prohlédnout sbírky loveckých, ale i pytláckých
zbraní a také vycpaná zvířata. A to včetně vlků a rysů, kteří ve zdejších lesích žili.
Obora byla zrušena roku 1948 a v současné době je chráněno 31,88 ha bučin jako přírodní rezervace
v níž se nachází výzkumná plocha Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Ve zdejších bučinách o stáří 150 – 200 let převládá buk lesní, smrk ztepilý, vzácně jedle bělokorá. V dřevinném patře se
prosazuje javor klen, javor mléč, jasan ztepilý, lípa srdčitá a odumírající jilm horský. V podrostu se vyskytují druhy květnatých bučin a suťových lesů – samorostlík klasnatý, kopytník evropský, mařinka vonná,
pitulník horský, bažantka vytrvalá, rozrazil horský a další. Ze vzácnějších chorošovitých hub se vyskytuje
smolokorka buková, pórnatka krásnoporá, houžovec bobří a outkovečka cizopasná.
Hnízdí zde výr velký, holub doupňák, datel černý, lejsek malý, krutihlav obecný a sluka lesní. V hradní
věži hnízdí také kavky a poštolky. Vyskytují se zde též netopýr ušatý a vzácné druhy motýlů jako píďalka
prameništní a osenice Dahlova.
Na zdejším hradě se stávají dobrou tradicí sjezdy sokolníků, kteří zde vtipně a odborně předvádějí
množství dravých ptáků, se kterými se dnes běžně nesetkáváme a propagují rovněž ochranu přírody a zachování životního prostředí.
S použitím publikace „Zvláště chráněná území okresu Jihlava“
PR Roštýnská obora. Foto P. Jelínek
Pavel JELÍNEK
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
26
ZÁŘÍ 2005
———————————————————————————————————————————
KALENDÁŘ AKCÍ
podzim 2005 – jaro 2006
Na všechny akce je zvána široká veřejnost a zejména děti !!
Pro podrobnosti a aktuální změny sledujte internetové stránky (http://csop-jihlava.euweb.cz) a nástěnky
ČSOP Jihlava u ZVEREXU a hlavní Pošty v Jihlavě.
SCHŮZKY MOPÍKŮ jsou každý čtvrtek vždy od 16 hod, v klubovně Mahenova 3 nebo dle dohody na
předcházející schůzce.
2. září, pá
•
Výborová a členská schůze ZO
16.30 hod, klubovna Mahenova 3
dokončení údržby Vílanecké rašeliniště – dle dohody
do 5. září
9. září, pá
Toulky Vysočinou – výstava fotografií ing. Milana Slavingera v Muzeu Vysočiny
v Jihlavě, Masarykovo nám.
Kolem noční Jihlavy – turistický pochod pořádaný KČT Tesla
14. září
Ukliďme svět – Clean up the World, celosvětová akce
16. září
Mezinárodní den ochrany ozónové vrstvy
22. září, čt
DEN BEZ AUT
Vyjížďka na kolech, pochod Tesly z Masarykova nám. k Havířské stezce atd.
23. září, pá
VEČER BAREVNÉHO PODZIMU – tradiční posezení u ohně s kytarou
Sraz v 17 hod na parkovišti ATC Pávov, odtud odchod na chatu Emana Tomka. Občerstvení zajištěno.
•
kontrola a čištění ptačích budek v lesích ČR a Březinových sadech – dle dohody
1. října, so
EVROPSKÝ FESTIVAL PTACTVA
Tradiční ornitologická vycházka na Bradelské a Vodárenské rybníky (cca 8 km) pod
vedením zkušeného ornitologa.
Sraz v 8 hod na hrázi Helerova (Panského) rybníka v Jihlavě na Dolině.
7. října, pá
Výborová a členská schůze ZO
4. října
Mezinárodní den ochrany zvířat
8. října, so
16.30 hod, klubovna Mahenova 3
Non-stop stříbrnou stopou – turistický pochod pořádaný KČT Sokol Bedřichov
22. října, so
ZASAĎ SI SVŮJ STROM!
Sázení podél polní cesty od hřebčína v Hybrálci. Sraz zájemců v 9 hod. v Hybrálci u
kapličky, stromy zajištěny, nářadí s sebou. Informace P. Pokorný, tel.: 736106421.
18. října, út
JIHLAVSKÝ LÍSTEK
Okresní přírodovědně-ekologická soutěž žáků ZŠ (jednotlivců) o ceny. Od 15 hod
v budově ZŠ Havlíčkova. Přihlášky na telefonu 728 704 988 nebo 567 323 904,
e-mail: [email protected]
20. října
Den stromů
21. října
Den původních odrůd jablek
•
4. listopadu, pá
značení hranic a opravy oplocenek v NPR Velký Špičák a některého dalšího zvláště
chráněného území – bude upřesněno
Výborová a členská schůze ZO
16.30 hod, klubovna Mahenova 3
ZÁŘÍ 2005
ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA
27
———————————————————————————————————————————
5. listopadu, so
14. listopadu
•
2. prosince, pá
16. prosince, pá
•
29. prosince
DEN DRAVCŮ
Ukázky živých dravců a sov, výstavka, vystoupení ornitologů (např. Věra Malátková,
Ivan Kunstmüller a další). Šestý ročník tradiční podzimní akce.
Od 9 hod v ZOO Jihlava. Řídí Vojtěch Kodet.
Světový den bez aut
setkání účastníků letního zájezdu do Dunajské delty na Chaloupkách
Výborová a členská schůze ZO
16.30 hod, klubovna Mahenova 3
VÝROČNÍ ČLENSKÁ SCHŮZE ZO ČSOP JIHLAVA
od 17 hod, klubovna ZOO
Zelený Silvestr – loučení s rokem. Dle dohody.
Mezinárodní den biologické rozmanitosti
leden - únor 2006
Výhledově plánováno několik přednášek a besed na různá témata, pravděpodobně s místem konání
v jihlavské ZOO. Podrobnosti o dnu, času a místu konání budou upřesněny koncem roku 2005 či začátkem
roku 2006 na nástěnkách a v tisku.
● Děkujeme všem příznivcům a sponzorům za jejich pomoc naší ZO v roce 2005, zvláště pak ●
Magistrátu města Jihlavy za finanční podporu.
◄ Jaromír Maštera vykládá na květnové akci
„Poznávání obojživelníků v přírodě“ v pístovském
vojenském prostoru o zelených skokanech na Jihlavsku.
Foto P. Pokorný
▼ Koncem léta jsme opět prováděli management
v PP Vílanecké rašeliniště. V akci při odnášení
pokosené vegetace Pavel Hájek.
Foto K. Holub
ZPRAVODAJ ČSOP Jihlava 2/2005
Vydává dvakrát ročně ZO 59/11 ČSOP Jihlava. Adresa: Hamerníkova 12, 586 01 Jihlava. Klubovna: Mahelova 3,
Jihlava (Modelcentrum Kostka). Nástěnky: ZVEREX (Dvořákova 1, Jihlava); POŠTA 1 (Masarykovo náměstí,
Jihlava); Pávovská ulice (u autobusové zastávky).
Ekoinfocentrum: Jihlavská brána, Věžní 1; otevřeno středa 13.30 - 17.30, čtvrtek 9.00 - 13.00 hod.
Internetové stránky: http://csop-jihlava.euweb.cz; e-mail: [email protected]
Šéfredaktor: Mgr. Jaromír Maštera. Redakční rada: Pavel Jelínek, Vladimír Jirků DiS., Karel Holub a Jiří Kurz.
Kresby: Mgr. Bohuslava Kolmanová a Anička V.
Fotografie: Pavel Jelínek, Miloslav Bartoš, Ing. Jan Jelínek, Ing. Pavel Pokorný, Vladimír Jirků DiS. a Karel Holub.
Foto na titulní straně: Petr Touš – údolí řeky Jihlavy.
Příspěvky do příštího čísla zasílejte do 15. 2. 2006 v elektronické podobě na e-mail organizace, nebo dopisem na adresu ČSOP Jihlava.
Uveřejněné články nemusejí vyjadřovat názor redakce. Za obsah příspěvků odpovídá jejich autor, redakce si vyhrazuje právo došlé příspěvky
upravovat či krátit.
Náklad 250 výtisků. Zdarma. Tisk: ETIS s r.o., Jihlava

Podobné dokumenty

zde

zde 2.1.1.3 Kompaktní zářivky V současné době se začínají ve větší míře používat pro osvětlení kompaktní zářivky, ve kterých je spojena v jeden celek zářivka a elektronický předřadník.Tato energeticky ...

Více

MANAGEMENT HORSKÝCH VŘESOVIŠŤ V KRKONOŠÍCH

MANAGEMENT HORSKÝCH VŘESOVIŠŤ V KRKONOŠÍCH poměrů na hřebeni zesiluje komplementární orografický proud vanoucí směrem na Rýchory podél jihovýchodních svahů masivu Černé hory, který se uplatňuje zejména při gradientovém proudění jihozápadníh...

Více

Číslo 1 / 2002 - Český svaz ochránců přírody Jihlava

Číslo 1 / 2002 - Český svaz ochránců přírody Jihlava zahájil zprávou o činnosti klubu za loňský rok. KODAS působí na celém území ČR, ale hlavně na okresech H. Brod, Kutná Hora, Žďár n.S. a Pelhřimov. Zčásti také na okrese Jihlava, kde např. na Čertov...

Více

Číslo 1 - Hamelika

Číslo 1 - Hamelika Byla to doba, kdy bylo politicky podmračeno a lidé se upínali na nejrůznější koníčky - chalupaření, zahrádkaření, sběratelství. Naším koníčkem se stala minulost města, aniž bychom tušili, jaká úska...

Více

Kulturní akce a výstavy 2016

Kulturní akce a výstavy 2016 Jak je Vesmír veliký a jak je starý? Tyto na první pohled jednoduché otázky byly dlouhou historii otázkami pouze pro filozofy a teoretické fyziky, kde jedna druhé velmi často odporovaly. Naštěstí s...

Více