Hostýnské vrchy

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Hostýnské vrchy
CZ0724429
1. Základní identifikační a popisné údaje
1.1 Základní údaje
Název: Hostýnské vrchy
Kód lokality: CZ0724429
Kód lokality v ÚSOP: 5589
Rozloha (ha): 2396,5918
Biogeografická oblast: kontinentální
Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU
Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 977
1.2 Způsob zajištění ochrany
Zvláště chráněná území (ZCHÚ)
Celková rozloha ZCHÚ (ha): 200,1426
Relativní rozloha ZCHÚ (%): 8,4
Specifikace ZCHÚ
Kód ÚSOP
259
623
631
1360
622
1219
621
Kategorie
PP
PR
PR
PR
PR
PR
PR
Název
Na Jančích
Čerňava
Kelčský Javorník
Obřany
Smrdutá
Sochová
Tesák
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ)
Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 80,6986
Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 3,4
Navrhované kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády
přírodní rezervace - část, přírodní památka - část
Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany
Dne 29. 6. 2015 bylo schváleno usnesením Rady Zlínského kraje nařízení Zlínského kraje o zřízení PP Bludný,
PR Čerňava, PP Loučka pod Bukovinou, PP Nádrž Tesák, PP Orlí hnízdo a PP Pavlínka. V době zpracování
SDO ještě nebylo k dispozici oficiální vymezení ZCHÚ, proto zde není údaj o překryvu s EVL.
Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK
NENÍ
Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK
Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 2115,7506
Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 88,3
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv
v překryvu s EVL
Ptačí oblasti
Celková rozloha ptačích oblastí (ha): 2395,5671
Relativní rozloha ptačích oblastí (%): 100
Specifikace ptačích oblastí
Kód ptačí oblasti
CZ0721024
Kód ÚSOP
2309
Název
Hostýnské vrchy
1.3 Územně správní příslušnost
Zlínský kraj
Dotčené obce
Chvalčov, Loukov, Osíčko, Rajnochovice, Rusava
Dotčená katastrální území
Chvalčov, Loukov u Bystřice pod Hostýnem, Příkazy u Osíčka, Rajnochovice, Rusava
1.4 Stručná charakteristika území
Ekotop
Geologie:
Území je tvořeno flyšovými sedimenty pískovcového vývoje se střídáním pískovců a jílovců s převahou
pískovců.
Geomorfologie:
Lokalita spadá do Hostýnsko-vsetínské hornatiny, podcelku Hostýnských vrchů, okrsku Rusavské hornatiny.
Jedná se o plochou hornatinu budovanou paleogenními flyšovými pískovci a jílovci soláňských vrstev, tvořenou
hřbety SV-JZ směru se stopami zarovnaného povrchu, spadající na čele magurského příkrovu příkrými srázy.
Reliéf:
Reliéf je svažitý, tvořený ostře zaříznutými údolími Bystřičky a Rozsošného potoka a jejich přítoků.
Pedologie:
V půdním pokryvu převažují kambizemě (modální, dystrická).
Krajinná charakteristika:
Zalesněná podmáčená a vlhká stanoviště s prameništi a neregulovanými potoky v zaříznutých údolích.
Biota
Lesní biotopy náleží především ke květnatým bučinám (L5.1) s typickými karpatskými druhy asociace
Dentario enneaphylli-Fagetum. V menší míře jsou zastoupeny bučiny acidofilní (L5.4) asociace LuzuloFagetum, jak přirozené na pískovcových výchozech skal, tak sekundárně okyselené lesnickým hospodařením
(výsadba smrkových monokultur na úživnějších stanovištích, Fagetum nudum jako následek holosečí). Na
prudkých svazích jsou vyvinuty suťové lesy (L4) asociace Mercuriali-Fraxinetum s dominantním jasanem
ztepilým (Fraxinus excelsior) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus), místy vtroušená jedle bělokorá (Abies
alba). Vyvinuté bývá i keřové patro a druhově bohatší patro bylinné. Okrajovými biotopy jsou v rámci lokality
karpatské dubohabřiny (L3.3B) v nižších polohách a údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) asociace Stellario
nemorum-Alnetum glutinosae podél toků či pramenných oblastí. V závislosti na hospodářském lesnickém
využívání území zde tvoří stále asi 26 % rozlohy EVL lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (X9A).
Z nelesní vegetace jsou zastoupeny biotopy zahrnující mezofilní ovsíkové louky (T1.1), vlhká
tužebníková lada (T1.6), roztroušeně luční i lesní prameniště (R1). V malé míře je rozšířená vegetace
devětsilových lemů horských potoků (M5), která však vykazuje vyšší míru degradace. Vzácně se vyskytují
střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9).
Z geologických útvarů se zde nacházejí četné skalní útvary a nepřístupné jeskynní systémy (S3B).
V oblasti skalních hřbetů zde navazuje štěrbinová vegetace skal a drolin (S1.2) se sporadickou vegetací
mechorostů a kapraďorostů. Vlivem zvětrávání a gravitačních pohybů skal vznikají balvanité a kamenité sutě
kde se vyvinuly zachovalé suťové lesy.
Díky pestrému složení lesních společenstev je lokalita zajímavá i ze zoologického hlediska. Rozsáhlé
lesní biotopy jsou vhodným hnízdištěm řady druhů ptáků. Zbytky původních bukových a jedlobukových porostů
pralesního charakteru jsou nejvýznamnějšími lokalitami strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos)
v Hostýnských vrších. Významným druhem je i lejsek malý (Ficedula parva), který poměrně hojně obývá horské
lesy s převahou buků. Oba zmiňované druhy jsou předmětem ochrany v Ptačí oblasti - Hostýnské vrchy, která
zaujímá oblast cca 5000 ha a územně se překrývá s územím EVL. Druhově bohatá je také fauna obojživelníků
vázaná na četné drobné vodoteče, tůně a mokřadní biotopy. Zajímavým a významným biotopem je bývalá
požární nádrž u rekreačního střediska Na Tesáku, kde se v hojném počtu vyskytují tři druhy čolků.
Nejvýznamnějším zástupce z nich, čolek karpatský (Triturus montandoni), je i předmětem ochrany v daném
území. Stejně významná je i fauna bezobratlých v čele s evropsky významným druhem, střevlíkem hrbolatým
(Carabus variolosus), jež je vázaný na břehy vodních toků, prameniště a mrtvé dřevo.
Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů (dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.) v EVL:
kriticky ohrožené druhy:
cévnaté rostliny: krtičník jarní (Scrophularia vernalis), prstnatec plamatý sedmihradský (Dactylorhiza maculata
subsp. transsilvanica), sklenobýl bezlistý (Epipogium aphyllum), snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum
pyrenaicum subsp. sphaerocarpum)
brouci: roháček jedlový (Ceruchus chrysomelinus)
obojživelníci: čolek karpatský (Triturus montandoni)
ptáci: sokol stěhovavý (Falco peregrinus), orel skalní (Aquila chrysaetos)
silně ohrožené druhy:
cévnaté rostliny: hlavinka horská (Traunsteinera globosa), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), prstnatec
bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač bledý
(Orchis pallens), vstavač osmahlý (Orchis ustulata)
brouci: střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus)
obojživelníci: skokan štíhlý (Rana dalmatina), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), č. horský (Triturus
alpestris), č. obecný (Triturus vulgaris), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)
plazi: ještěrka obecná (Lacerta agilis) a j. živorodá (Zootoca vivipara)
ptáci: čáp černý (Ciconia nigra), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides
tridactylus), lejsek malý (Ficedula parva), kos horský (Turdus torquatus), holub doupňák (Columba oenas),
ledňáček říční (Alcedo atthis)
savci: netopýr ušatý (Plecotus auritus), n. vodní (Myotis daubentonii)
ohrožené druhy:
cévnaté rostliny: kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), okrotice bílá
(Cephalanthera damasonium), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), prstnatec májový (Dactylorhiza
majalis subsp. majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)
brouci: střevlík nepravidelný (Carabus irregularis)
obojživelníci: ropucha obecná (Bufo bufo)
ptáci: ťuhýk obecný (Lanius collurio), krkavec velký (Corvus corax), sluka lesní (Scolopax rusticola)
Další významné druhy rostlin a živočichů (dle Červeného seznamu ČR, kategorie ohrožení IUCN) v EVL:
kriticky ohrožené druhy:
cévnaté rostliny: bělolist obecný (Filago vulgaris)
brouci: rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus), Mycetoma suturale
ohrožené druhy:
cévnaté rostliny: bika žlutavá (Luzula luzulina), hnilák lysý (Monotropa hypophegea), kozlík celolistý (Valeriana
simplicifolia)
zranitelné druhy:
cévnaté rostliny: čistec alpínský (Stachys alpina), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), jmelí bílé jedlové (Viscum
album subsp. abietis)
mechorosty: šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), dřevomilka různolistá (Callicladium haldanianum), orlíček
obecný (Aquilegia vulgaris)
brouci: Liodopria serricornis, Melandrya caraboides, Conopalpus testaceus
vážky: páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentata)
měkkýši: modranka karpatská (Bielzia coerulans)
ptáci: žluna šedá (Picus canus)
téměř ohrožené druhy:
cévnaté rostliny: lýkovec jedovatý (Daphne mezereum)
obojživelníci: skokan hnědý (Rana temporaria)
2. Stav EVL a předmětů ochrany
2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav
Stanoviště
Kód předmětu ochrany:
8310
Název předmětu ochrany:
Jeskyně nepřístupné veřejnosti
Rozloha (ha): 0,01
Relativní rozloha (%): 0
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota
Cílový stav předmětu ochrany:
Zachování stavu předmětu ochrany jako při vyhlášení.
Kód předmětu ochrany:
9110
Název předmětu ochrany:
Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
Rozloha (ha): 529,2751
Relativní rozloha (%): 22,08
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota
Cílový stav předmětu ochrany:
Zachování stavu předmětu ochrany jako při vyhlášení aktivním managementem u porostů s přírodě blízkou
skladbou, a pomístné zlepšení stavu oproti stavu při vyhlášení u porostů s pozměněnou druhovou skladbou.
Kód předmětu ochrany:
9130
Název předmětu ochrany:
Bučiny asociace Asperulo-Fagetum
Rozloha (ha): 756,0151
Relativní rozloha (%): 31,55
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota
Cílový stav předmětu ochrany:
Zachování stavu předmětu ochrany jako při vyhlášení aktivním managementem.
Kód předmětu ochrany:
9180 *
Název předmětu ochrany:
Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích
Rozloha (ha): 248,7634
Relativní rozloha (%): 10,38
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota
Cílový stav předmětu ochrany:
Zachování stavu předmětu ochrany jako při vyhlášení aktivním managementem.
* označuje prioritní stanoviště
Druhy
Název předmětu ochrany:
střevlík hrbolatý Carabus variolosus
Kód předmětu ochrany:
4014
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu
Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
Zachovalost Izolace
stálá populace
-
-
-
dobré
zachování
přítomná
2%≥p>0%
Celkové
hodnocení
populace není dobrá
izolovaná, leží hodnota
uvnitř areálu
rozšíření
druhu
Cílový stav předmětu ochrany:
Zachování předmětu ochrany včetně jeho biotopu jako při vyhlášení.
Název předmětu ochrany:
čolek karpatský Triturus montandoni
Kód předmětu ochrany:
2001
Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu
Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
Zachovalost Izolace
stálá populace
-
-
-
vynikající
zachování
přítomná
2%≥p>0%
Celkové
hodnocení
populace není vynikající
izolovaná, ale hodnota
je na okraji
areálu
rozšíření
druhu
Cílový stav předmětu ochrany:
Dlouhodobým cílem je zachování životaschopné populace předmětu ochrany, včetně jeho biotopu minimálně na
stejné úrovni jako v době při vyhlášení.
2.2 Nároky předmětů ochrany
Stanoviště
Kód předmětu ochrany:
Název předmětu ochrany:
8310
Jeskyně nepřístupné veřejnosti
Popis nároků předmětu ochrany:
Stanoviště tvoří biotop S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti. Každá jeskyně představuje unikátní přírodní
jev, dochovávající složité vazby mezi živou a neživou přírodou. V jeskyních jsou dvě ekologicky odlišná
prostředí: ústí s dosahem slunečního svitu a temné vnitřní prostory. Jeskynní ústí a převisy jsou extrémně
suché, protože pod skalní klenbou zcela převažují horizontální srážky. Vnitřní prostory jeskyní jsou
charakterizovány absencí světla, vyrovnanou nízkou teplotou, stále vysokou relativní vzdušnou vlhkostí
a převahou skalních povrchů. Morfologicky krajní typy jeskyní jsou na jedné straně dlouhé rozvětvené jeskynní
systémy přecházející v síť plazivek a komunikující s povrchem relativně úzkým, málo nápadným ústím, na
druhé straně krátké otevřené jeskyně, tzv. abri, s výrazným širokým portálem, podobné skalním převisům.
Vnitřní prostředí jeskyní je biologicky významné, a to hlavně jako úkryt netopýrů (Chiroptera), ale i výskytem
bezobratlých (např. některých pavouků). Z hlediska botanického jsou zajímavé nárůsty kořenů dřevin
v pískovcových jeskyních vytvořených mělce pod povrchem.
Jeskyně velmi citlivě reaguje na veškeré vnitřní i venkovní podněty. V ústí jeskyní turistické aktivity, ve
vnitřních prostorách amatérské i rádoby profesionální průzkumy, zejména spojené s výkopem jeskynních
sedimentů.
Management jeskyní, které nejsou přístupné veřejnosti, spočívá v zamezení jakýmkoliv neodborným
aktivitám v ústí i vnitřních prostorách jeskyně. Pro ochranu jeskyní je důležité omezit vstup člověka a veškeré
lidské činnosti v jeskyních jen na nejnutnější míru. Fyzická ochrana jeskyní se zabezpečuje pevnými
uzamykatelnými mřížovými uzávěrami, které umožní větrání jeskyní a přirozenou migraci živočichů.
Kód předmětu ochrany:
Název předmětu ochrany:
9110
Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
Popis nároků předmětu ochrany:
Stanoviště tvoří biotop L5.4 Acidofilní bučiny. Jedná se o listnaté nebo smíšené lesy na kyselých až
neutrálních, minerálně chudých půdách. Zahrnují široké spektrum stanovišť 3.-6. lesního vegetačního stupně,
místy sestupují níže (severní svahy).
V druhové skladbě porostů převažuje buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí dalších listnáčů, jako je javor
klen (Acer pseudoplatanus), dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Q. robur), lípa srdčitá (Tilia cordata) aj.,
popř. jehličnanů, jako je jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). Zastoupení jednotlivých dřevin
kolísá úměrně k rozpětí podmínek, které daný typ stanoviště pokrývá. Obecně je ale ve všech acidofilních
bučinách problémem nedostatečné množství jedle. K přirozeným vlastnostem bukových lesů patří v určité části
vývoje tvorba jedné souvislé etáže. V důsledku nedostatku živin keřové patro většinou chybí nebo má malou
pokryvnost. Pokud je vyvinuto, zmlazují se v něm dřeviny stromového patra. Bylinné patro je chudé, s převahou
běžných acidofilních druhů.
Charakter většiny porostů předurčuje jeho vhodnost k hospodářskému využití. Intenzivním
hospodařením a nevhodnou umělou obnovou s preferencí smrku dochází k přeměně na lesy s převahou smrku
a s tím spojenému riziku přemnožení kalamitních hmyzích škůdců. V neposlední řadě jsou významným
faktorem vysoké stavy spárkaté zvěře, bránící účinnému rozvoji přirozené i umělé obnovy.
Pro ochranu stanovišť acidofilních bučin je důležité především omezení zvyšování podílu smrku či jiných
stanovištně či geograficky nepůvodních dřevin a omezení holosečného hospodaření. Na konkrétních lokalitách
s předpokládaným přirozeným výskytem borovice lesní nebo smrku ztepilého nezvyšovat jejich celkové
zastoupení nad hodnoty odvozených od modelů předpokládané přirozené druhové skladby. V případě výskytu
kůrovcových ohnisek je vhodná šetrná asanace dřevní hmoty, chemické prostředky využívat jen v nezbytně
nutné míře. Jako prevence by se mělo zajistit včasné zpracování nahodilých těžeb smrku. V porostech, kde je
výskyt jedle pod úrovní jejího přirozeného zastoupení, je nutný alespoň současný podíl zachovat. Tam, kde se
vyskytuje ve větším množství, je vhodné zajistit její podíl odpovídající přirozené skladbě lesa. V případě výskytu
acidofilních bučin na extrémních stanovištích je prvořadá půdoochranná funkce lesa. Pro úspěšnou přirozenou
obnovu lesa je nezbytné snižování stavu spárkaté zvěře, případnou umělou obnovu spolu s přirozeným
zmlazením účinně chránit. Při výsadbách cíleně vnášet chybějící dřeviny, hlavně jedli, při výchově vytvářet
věkově a výškově diferencovaný porost.
Kód předmětu ochrany:
Název předmětu ochrany:
9130
Bučiny asociace Asperulo-Fagetum
Popis nároků předmětu ochrany:
Stanoviště tvoří biotop L5.1 Květnaté bučiny. Zahrnují široké spektrum stanovišť 3.-5. lesního
vegetačního stupně, místy sestupují níže (severní svahy). Jejich výskyt je vázán hlavně na minerálně bohatší
půdotvorné substráty, obvykle kambizemní půdy s rychlou mineralizací humusu. Na minerálně chudším podloží
je formace vyvinuta na deluviálních polohách, hlubších půdách mírných svahů a plošin.
Ve stromovém patře zpravidla převládá buk lesní (Fagus sylvatica), který je často i dřevinou
monodominantní. V mnohých porostech jsou přimíšeny troficky náročné listnaté dřeviny jako je javor mléč (Acer
platanoides), javor klen (A. pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior),
dub zimní (Quercus petraea), lípa malolistá (Tilia cordata), lípa velkolistá (T. platyphyllos) a jilm horský (Ulmus
glabra). Běžným průvodním druhem je jedle bělokorá (Abies alba), dnes spíše ve zbytkových populacích. Ve
vyšších nadmořských výškách, v chladnějších polohách, popř. na oligotrofnějších skeletnatých půdách je také
přirozeně rozšířen smrk ztepilý (Picea abies).
Hlavními degradačními faktory jsou acidifikace, eutrofizace, vysoké stavy spárkaté zvěře, přeměna
kvalitních porostů blížících se modelu přirozené druhové skladby na porosty s převahou smrku ztepilého (Picea
abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), eventuálně geograficky nepůvodních druhů dřevin.
Management spočívá v zajištění dlouhodobé kvalitní péče o květnaté bučiny, eliminaci přeměn bukových
porostů na porosty jehličnatých monokultur, podpoře přirozené obnovy a redukci vysokých stavů zvěře.
Kód předmětu ochrany:
Název předmětu ochrany:
9180 *
Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích
Popis nároků předmětu ochrany:
Stanoviště tvoří biotop L4 Suťové lesy, který obsazuje polohy strmých svahů často s výchozy skal
a zpravidla hlubší půdy s vysokým obsahem skeletu, bohaté živinami a s velmi dobrou mineralizací listového
opadu. Tvoří většinou jen maloplošné porosty. Širokému rozpětí lesních vegetačních stupňů odpovídá i škála
dřevin přirozené dřevinné skladby. Převažují rychle rostoucí dřeviny jako javor klen (Acer pseudoplatanus),
javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia
platyphylos), jilm drsný (Ulmus glabra) a ve vyšších polohách i buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá
(Abies alba). Díky specifickým podmínkám a druhové rozrůzněnosti se zpravidla jedná o strukturně bohaté lesy
s různým zapojením. Keřové patro je zpravidla dobře vyvinuto, bylinné patro zahrnuje druhy blíže ekologicky
nespecializované, s přesahem z bučin, dubohabřin či luhů. Typický je pro suťové lesy výskyt nitrofilních a na
vlhkost náročnějších druhů. Špatná dostupnost těchto lokalit do značné míry omezuje rozsah přímých lidských
zásahů. Přesto ani zde nejsou vyloučeny. Porosty plní významnou půdoochrannou funkci.
Největším ohrožením pro suťové lesy může být holosečná těžba, vysazování stanovištně nepůvodních
dřevin, ale i vysoké stavy spárkaté zvěře.
Management spočívá v zajištění dlouhodobé kvalitní péče o suťové lesy, zachování a podpoře přirozené
druhové skladby a redukci nepůvodních dřevin.
Druhy
Název předmětu ochrany:
střevlík hrbolatý Carabus variolosus
Kód předmětu ochrany:
4014
Popis nároků předmětu ochrany:
Střevlík hrbolatý žije především v předhůří a horách (na území ČR v nadmořských výškách cca 300–
1200 m). Obývá zejména lesy listnaté (dubohabřiny až bučiny) a smíšené, ale i jehličnaté, výjimečně se
vyskytuje i na otevřených biotopech které k lesům přiléhají. Druh byl opakovaně zjištěn i v druhotných, mladších
smrkových lesích. Jeho vazba na původní lesy není tedy jednoznačná. Jedná se o velmi vlhkomilný druh žijící
na březích vodních toků, prameništích, močálech a rašeliništích, vícekrát byl pozorován lovící přímo ve vodě. Je
aktivní především v noci, méně častá je denní aktivita. Přes den se zpravidla ukrývá ve vlhkém listí, mechu,
podmáčené půdě a pod ležícími předměty (kmeny, kameny). Přezimuje jako imago, v přírodě je aktivní od
dubna.
Ohrožujícími faktory a činnostmi, které mohou ohrozit populaci tohoto druhu na dané lokalitě, jsou změny
vodního režimu (lesní meliorace, regulace vodotečí) a následný úbytek podmáčených biotopů, znečištění vody,
podobně i aplikace biocidů a hnojiv v lokalitách výskytu a jejich blízkém okolí a velkoplošná holosečná těžba na
místech výskytu.
K přežití druhu je nezbytné uchování rozsáhlejších lesních porostů a dostatečného množství
podmáčených stanovišť (břehy toků, prameniště, mokřady). Těžbu a přibližování dříví se doporučuje provádět
šetrnými technologiemi, nevhodná je rozsáhlá holosečná obnova. V bezprostředním okolí vodních toků je nutné
zachovat dostatečné množství starého dřeva (padlé stromy apod.), poskytující zimní úkryt. V místech výskytu
neaplikovat biocidy a hnojiva.
Název předmětu ochrany:
čolek karpatský Triturus montandoni
Kód předmětu ochrany:
2001
Popis nároků předmětu ochrany:
Čolek karpatský obývá nejčastěji submontánní, lesní prostředí. Těžiště jeho výskytu v ČR se nalézá ve
výškách 500 – 1000 m n. m. Zřejmě nemá zcela vyhraněné nároky na rozmnožovací stanoviště, výrazně však
preferuje drobná vodní tělesa typu kaluží a tůní bez přítomnosti ryb. Čolci karpatští se často rozmnožují
i v hodně zastíněných vodních tělesech s přítomností vodní vegetace a často i bez ní. Nejčastěji se jedná
o tůně, menší rybníky, jezírka v lomech, v zatopených příkopech a také v kalužích na lesních cestách. Poměrně
často k rozmnožování využívá kaluže vzniklé aktivitou divokých prasat.
Na jaře, přibližně od poloviny dubna se dospělci vyskytují ve vodě, kde se páří a kladou vajíčka.
Rozmnožování předcházejí složité, druhově specifické svatební tance, jejichž smyslem je mj. předejít
mezidruhovému křížení. Z vajíček se zhruba po dvou týdnech líhnou larvy živící se planktonem a zoobentosem.
Přibližně po dvou až třech měsících se proměňují v čolky, kteří opustí vodu a žijí na souši podobným způsobem
jako dospělí čolci. Na málo úživných a výše položených lokalitách dochází k proměně larev až v následujícím
roce. Dospělí čolci po rozmnožování vodu opouštějí, buď ještě během jara, nebo nejpozději začátkem léta.
Dospělci i nedospělí jedinci se v průběhu roku zdržují v různých typech suchozemských biotopů, zejména
v lesních. Ukrývají se na např. pod kameny, pod kůrou živých stromů i jejich torz, pod padlým dřevem, v mechu
a norách savců. Čolek karpatský je z našich sedmi druhů čolků nejvíce terestrický. Prokazatelně migruje až na
vzdálenosti 1–1,5 km směrem od vody. Je to dáno patrně jeho adaptací na svažitý terén úbočí, kde se nalézá
převaha lokalit s jeho výskytem (v takovém terénu je výskyt stojatých a trvalejších vodních ploch omezen). Na
začátku podzimu čolci migrují k zimním úkrytům. Zimují zejména v zemních úkrytech, a to v puklinách skal,
opuštěných norách hlodavců, sklepích apod., výjimečně však i na dně vodních nádrží zahrabáni v detritu či
bahně.
Z výše uvedeného vyplývá potřeba ochrany a vhodné péče jak o vodní biotopy čolků na dané lokalitě,
tak i o jejich terestrické biotopy. Druh je ohrožován zejména přeměnou vhodných stanovišť intenzivním lesním
hospodařením, používáním pesticidů, samovolným zazemňováním tůní, nešetrným rybářským
obhospodařováním rybníků (vysoké rybí osádky), zarybňováním jezírek v lomech a pískovnách, asfaltováním
lesních hlinitých cest a odvodňováním příkopů.
Pro ochranu čolka karpatského je proto nutné na lokalitách jeho výskytu zejména zachovat výskyt
přírodních biotopů, přirozený vodní režim (zamezit odvodňování mokřadů, úpravám břehů vodních toků apod.)
a přítomnost vodních ploch vhodných pro rozmnožování čolka. Vodní plochy je nutné udržovat ve vhodném
stavu, bez ryb a s odpovídající kvalitou vody. Obecně lze shrnout, že čolci trpí zánikem biotopů a zásahem do
biotopů a základní management spočívá v zajištění péče o vodní i terestrický biotop předmětu ochrany.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL
Konflikt není předpokládán.
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK
Konflikt není předpokládán.
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany
Stručná charakteristika a vliv činnosti
V lokalitě bylo vymezeno několik prvků ÚSES. V EVL jsou vymezena lokální biocentra: Kozí hřbety,
U Habru, Jeleník, Medvědice, Na Bystřičkách, Humenec, Sochová. Dále pak nadregionální biocentrum Kelčský
Javorník.
Téměř celé území EVL je zalesněno s převahou listnatých a smíšených lesů. Významné jsou také
hospodářské smrčiny (biotop X9A), které stále zaujímají zhruba 26 % území.
Květnaté bučiny (biotop L5.1) se vyskytují po celém území EVL a tvoří asi třetinu lesní vegetace. Porosty
jsou spíše střední kvality často s výskytem smrku ztepilého a jiných jehličnanů. Kvalitní a zachovalejší porosty
se vyskytují v maloplošných chráněných územích, biocentrech, místy je přimíšena jedle bělokorá. V listnatých
porostech je preferován podrostní a násečný hospodářský způsob. Kromě nevhodného pěstování smrku
ztepilého jako hlavní hospodářské dřeviny na stanovištích předmětů ochrany (plochy v základní ochraně mimo
ZCHÚ), je hospodaření v listnatých lesích vyhovující. Velký problém je přezvěření s převahou jelenů a daňků,
pomístně i muflonů, bránící účinnému rozvoji přirozené i umělé obnovy porostů.
Acidofilní bučiny (L5.4) patří k druhému nejrozšířenějšímu typu listnatých lesů v EVL. Jsou vázány spíše
na kyselejší výchozy skalních hřbetů a sekundárně okyselených půd. Kvalita kolísá v závislosti na hospodářské
činnosti a využití příměsi jehličnanů. Kvalitnější porosty jsou opět situovány do maloplošných chráněných
území. Bylinné patro je chudé, s převahou běžných acidofilních druhů. Charakter většiny porostů předurčuje
jeho vhodnost k hospodářskému využití. Intenzivním hospodařením (prováděným mimo ZCHÚ) a nevhodnou
umělou obnovou s preferencí smrku, dochází k přeměně na lesy s převahou smrku a s tím spojenému riziku
přemnožení kalamitních hmyzích škůdců, což je pro předmět ochrany nevyhovující. V neposlední řadě jsou
významným negativním faktorem vysoké stavy spárkaté zvěře (daňci, jeleni, pomístně mufloni), bránící
účinnému rozvoji přirozené i umělé obnovy.
Suťové lesy (biotop L4) se vyskytují v EVL relativně hojně po celém území. Rozsáhlejší porosty jsou
vyvinuty ve stávajících (PR Kelčský Javorník, PR Sochová, PR Smrdutá, PR Obřany) i nově zřízených
maloplošných zvláště chráněných územích (PP Bludný, PP Orlí hnízdo, PP Pavlínka), a jsou vázány na hřbety
a prudké svahy celého geomorfologického celku. Významná je příměs jedle bělokoré. Keřové a bylinné patro
bývá dobře vyvinuté a druhově bohatší s významným výskytem měsíčnice vytrvalé a velmi vzácného krtičníku
jarního. Negativním faktorem je přemnožení lesní zvěře především daňků a jelenů. V některých porostech,
zejména v ZCHÚ, nejsou po dohodě s vlastníkem realizovány žádné hospodářské zásahy. Takto nastavený
režim hospodaření je pro předmět ochrany vyhovující.
Jako geologický fenomén území a pozůstatek aktivní tektonické činnosti je biotop S3B - Jeskyně
nepřístupné veřejnosti. Jedná se o pseudokrasové jevy ve formě puklin, převisů a nepřístupných dutin
a jeskyní, které poskytují především úkryt pro bezobratlé a zimoviště netopýrům. K nejzachovalejším
geologickým místům v EVL patří PR Smrdutá, kde se nacházejí typické produkty mrazového zvětrávání - skalní
stěny mrazových srubů, bizarní skaliska na vrcholu, suťová pole, povrchové skalní sluje v převisech
a pseudokrasové puklinové jeskyně. Vznik pseudokrasových útvarů souvisí s tektonickým svahovým
rozsedáním podél systému puklin v pískovcích rusavských vrstev a s dalším působením mrazu a gravitační
modelace. Dále je biotop rozšířen v PR Sochová a PR Obřany. Zásadní negativní faktor není pozorován.
V rámci EVL jsou v příslušných ZCHÚ prováděna opatření v souladu s plány péče. Ve vztahu ke
střevlíkovi hrbolatému jde o opatření zpravidla pozitivní - ponechávání určitého množství dřevní hmoty na
lokalitě. V části EVL ležící mimo ZCHÚ probíhá standardní lesní hospodaření, v jehož důsledku dochází
v některých partiích k vyklízení téměř veškeré dřevní hmoty (hroubí) z blízkosti vodních toků, což se může
nepříznivě podepisovat na stavu populace střevlíka. Žádná speciální opatření se zaměřením na podporu
populace střevlíka hrbolatého nejsou v EVL prováděna. Populace je roztroušena (v EVL vázána na biotop
květnatých a acidofilních bučin) a vyžaduje pravidelný monitoring vzhledem k nedostatku aktuálních dat o stavu
populace.
Na území EVL neprobíhají žádné zásadní opatření na posílení populace čolka karpatského. Pouze
pomístně proběhla v minulosti drobná opatření údržbového charakteru – pročištění několika tůní kolem cesty.
Bývalá požární nádrž Tesák byla vybudovaná v 70. letech minulého století, je dlouhodobě neudržovaná.
Poslední údržba nádrže byla prováděna před 13 lety, kdy došlo v omezené míře k odstranění porostu orobince
a nánosů biomasy. Voda v nádrži není doplňována a zdrojem jsou pouze atmosférické srážky. V současnosti je
nádrž registrovaná jako významný krajinný prvek a dlouhodobě ji využívá pro rozmnožování několik druhů
obojživelníků. Velikost populace čolka karpatského, č. horského i č. obecného zde dosahuje mnoha desítek až
stovek jedinců. Proto je na území EVL nejvýznamnějším biotopem čolka karpatského. V návrhu plánu péče jsou
navržena opatření na zlepšení stavu lokality tak, aby vyhovovala ekologickým nároků obojživelníků, zejména
pak právě čolku karpatskému.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních
zákonů
Plány péče
Název ZCHÚ: PP Bludný
Autor: Svačina, T.
Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje
Datum schválení:
Platnost od-do: 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023
Název ZCHÚ: PP Pavlínka
Autor: Svačina, T.
Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje
Datum schválení:
Platnost od-do: 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023
Název ZCHÚ: PP Loučka pod Bukovinou
Autor: Svačina, T.
Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje
Datum schválení:
Platnost od-do: 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023
Název ZCHÚ: PR Čerňava
Autor: Havlíček, J.
Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje
Datum schválení:
Platnost od-do: 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023
Název ZCHÚ: PP Nádrž Tesák
Autor: Svačina, T.
Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje
Datum schválení:
Platnost od-do: 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023
Název ZCHÚ: PR Sochová
Autor: Svačina, T.
Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje
Datum schválení:
Platnost od-do: 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023
Název ZCHÚ: PP Orlí hnízdo
Autor: Svačina, T.
Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje
Datum schválení:
Platnost od-do: 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023
Název ZCHÚ: PR Tesák
Autor: Svačina, T.
Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje
Datum schválení:
Platnost od-do: 1. 1. 2015 - 31. 12. 2024
Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy
Typ dokumentu: LHO
Přírodní lesní oblast: 41 - Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky
Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 604801 - LHO Bystřice pod Hostýnem
Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 1,77
Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021
Organizace lesního hospodářství: Lesní hospodářské osnovy majetků do 50 ha, vlastnicky různorodé
Typ dokumentu: LHP
Přírodní lesní oblast: 41 - Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky
Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 604000 - Bystřice pod Hostýnem
Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 2207,62
Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021
Organizace lesního hospodářství: Lesy ČR, s.p.
Typ dokumentu: LHP
Přírodní lesní oblast: 41 - Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky
Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 604408 - Obec Rusava
Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,03
Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021
Organizace lesního hospodářství: Obec Rusava
Typ dokumentu: LHP
Přírodní lesní oblast: 41 - Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky
Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 604312 - LESY POD JAVORNÍKEM s.r.o.
Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 163,1
Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021
Organizace lesního hospodářství: LESY POD JAVORNÍKEM s.r.o.
Další dokumenty
Název: Územní plán Chvalčov
Platnost od: 8. 10. 2009
Poznámka: k.ú. Chvalčov
Název: Územní plán Loukov
Platnost od: 30. 6. 2012
Poznámka: k.ú. Loukov u Bystřice pod Hostýnem
Název: Územní plán Rajnochovice
Platnost od: 8. 10. 2013
Poznámka: k.ú. Rajnochovice
Název: Územní plán sídelního útvaru Osíčko
Platnost od: 9. 10. 2015
Poznámka: k.ú. Příkazy u Osíčka
Název: Územní plán sídelního útvaru Rusava
Platnost od: 1. 5. 1997
Poznámka: k.ú. Rusava
3. Péče o EVL
3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany
STANOVIŠTĚ:
Kód předmětu ochrany:
8310
Název předmětu ochrany:
Jeskyně nepřístupné veřejnosti
Způsob péče:
V případě potřeby lze se souhlasem vlastníka instalovat mříže či jiné zabezpečovací prvky při ústí
jeskyně pro zabránění nepovoleného vniknutí do jeskyně. V případě, že by mělo dojít k instalaci mříže, jako
zabezpečovacího prvku je třeba zohlednit případný výskyt netopýrů. A následně dodržovat určitá pravidla:
1) Veškeré stavební práce by měly být prováděny mimo období výskytu netopýrů, tj. od začátku dubna do
konce září, pokud by jeskyně složila jako zimoviště.
2) Mříže by měly být opatřeny otvory o vhodné velikosti pro průlet netopýrů (minimálně 40 x 15 cm, přičemž
delší je horizontální rozměr) a uzamykatelnými dvířky, aby bylo možné podzemní prostory navštěvovat (kvůli
nezbytným technickým zásahům uvnitř a také kvůli sčítání zimujících letounů). Zamykací systém by měl být
odolný proti vandalům. Následně je nutné zajistit také pravidelnou kontrolu stavu mříží a v případě potřeby
provést patřičné opravy a údržbu.
Kód předmětu ochrany:
9110
Název předmětu ochrany:
Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
Způsob péče:
Pro ochranu stanovišť acidofilních bučin je důležité především omezení smrku ztepilého, ideálně
dosáhnout takového podílu, který odpovídá PDS. Jiné stanovištně či geograficky nepůvodní dřeviny je vhodné
omezit alespoň na podíly jejich stavu při vyhlášení EVL. Na extrémních stanovištích je prvořadá půdoochranná
funkce lesa. Pro úspěšné zajištění přirozené i umělé obnovy lesa je nezbytné snížení stavu spárkaté zvěře.
Nárosty a kultury je nutné účinně chránit (např. oplocenkami).
Doporučení optimální péče je platné pro PO v rámci celé EVL. Na území ZCHÚ může být péče o toto
stanoviště dále rozpracována v příslušném plánu péče pro dané území.
Kód předmětu ochrany:
9130
Název předmětu ochrany:
Bučiny asociace Asperulo-Fagetum
Způsob péče:
Pro ochranu stanovišť květnatých bučin v EVL je důležité omezit zvyšování podílu smrku ztepilého,
zlepšit stav porostů přeměnou monokultur na původní bukové porosty a upřednostnit podrostní způsob
hospodaření. Na konkrétních místech s předpokládaným přirozeným výskytem smrku ztepilého nezvyšovat jeho
celkové zastoupení nad hodnoty odvozených od modelů předpokládané přirozené druhové skladby. V případě
výskytu kůrovcových ohnisek je vhodná šetrná asanace dřevní hmoty. Pro prevenci by se mělo zajistit včasné
zpracování nahodilých těžeb smrku. V porostech, kde je výskyt jedle pod úrovní jejího přirozeného zastoupení,
je nutný alespoň současný podíl zachovat. Tam, kde se vyskytuje ve větším množství, je vhodné zajistit její
podíl odpovídající přirozené skladbě lesa. Maximálně využívat přirozenou obnovu dřevin PDS.
Pro úspěšnou přirozenou obnovu lesa je nezbytné snížit stav spárkaté zvěře, umělou obnovu spolu s
přirozeným zmlazením účinně chránit. Při výsadbách cíleně vnášet chybějící dřeviny, při výchově vytvářet
věkově a výškově diferencovaný porost.
Doporučení optimální péče je platné pro PO v rámci celé EVL. Na území ZCHÚ může být péče o toto
stanoviště dále rozpracována v příslušném plánu péče pro dané území.
Zásady péče o PO jsou řešeny pomocí rámcové směrnice pro lesní stanoviště.
Kód předmětu ochrany:
9180
Název předmětu ochrany:
Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích
Způsob péče:
Při provádění zásahů v suťových lesích je třeba prioritně respektovat jejich půdoochrannou funkci,
ponechávat co nejvíce odumřelé dřevní hmoty, zachovávat přirozenou skladbu stromového patra. Při obnově
suťových lesů vyloučit holosečnou těžbu. Maximálně využívat přirozené zmlazení, chránit jej před poškozením
zvěří, snížit stavy zvěře. V případě umělé obnovy vysazovat dřeviny PDS. Je nutné sledovat šíření invazních
druhů rostlin a v případě potřeby je likvidovat. Omezit podíl stanovištně nevhodných a nepůvodních dřevin
maximálně na stav při vyhlášení EVL. Snížit stavy spárkaté zvěře.
Doporučení optimální péče je platné pro PO v rámci celé EVL. Na území ZCHÚ může být péče o toto stanoviště
dále rozpracována v příslušném plánu péče pro dané území.
DRUHY:
Kód předmětu ochrany:
4014
Název předmětu ochrany:
střevlík hrbolatý (Carabus variolosus)
Způsob péče:
K přežití druhu je nezbytné uchování lesních porostů podél toků a dostatečného množství podmáčených
stanovišť (břehy toků, prameniště, mokřady). Složení lesů nemá zřejmě výrazný vliv, přesto je vhodné zachovat
přírodě blízkou druhovou skladbu stávajících porostů i do budoucna. Těžbu a přibližování dříví se doporučuje
provádět šetrnými technologiemi, nevhodná je rozsáhlá holosečná obnova.
V okolí vodních toků je nutné zachovat dostatečné množství starého dřeva (padlé stromy apod.)
poskytujícího zimní úkryt. Ideálně ponechávat veškerou mrtvou hmotu do vzdálenosti 10 m od vodního toku
(s ohledem na bezpečnost). Rovněž je nutno vyloučit odvodňování lokalit a chemizaci v okolí vodních toků.
Doporučení optimální péče je platné pro PO v rámci celé EVL. Na území ZCHÚ může být péče o tento
druh dále rozpracována v příslušném plánu péče pro dané území.
Kód předmětu ochrany:
2001
Název předmětu ochrany:
čolek karpatský (Triturus montandoni)
Způsob péče:
Při péči je nutné se zaměřit jak na vodní biotopy, tak na terestrické biotopy a zimoviště, není možné
management směřovat jen na jeden z těchto typů biotopů.
Je důležité zajistit vhodný stav lesních porostů na lokalitě. Měla by být podporována přirozená druhová
skladba lesních porostů s bohatým výskytem buku lesního, jedle bělokoré, lípy srdčitě či velkolisté, jasanu
ztepilého, javoru klenu a místy na podmáčených plochách i olše lepkavé. V rámci obnovy je vhodné v okolí
vodních ploch využívaných čolky k rozmnožování (minimálně do cca 300 m od tůní a nádrží) ponechávat
v porostech část starých stromů do fyzického dožití a k zetlení. Je to nutné, aby zde byl zajištěn dostatek
přirozenějších stanovišť s dostatečnou nabídkou potravy a úkrytů pro čolky i v terestrické fázi jejich života.
Tůně s výskytem předmětu ochrany je nutné dle potřeby (podle rychlosti sukcese) citlivě obnovovat, aby
nedocházelo k jejich zazemňování a nadměrnému zarůstání vegetací. Vyhrnutí sedimentu tůní je možno
provádět ručně, nebo lehkou technikou, která nezapadne v silně podmáčené půdě a nepoškodí okolní terén.
Sedimenty se rozprostřou v okolí tůněk tak, aby nedocházelo ke zpětnému splachu. Výřezy náletových dřevin
se provádějí motorovou pilou, klest se zkrátí a uloží do drobných hromad na okolní terén tak, aby mohl soužit
jako úkryt pro dospělce obojživelníků. Vodní rostliny se vyhrabou a vytrhají ručně a volně uloží na okolní terén.
V případě větších tůní je vhodné ponechat menší část tůně (cca 1/3 plochy) v původním stavu a obnovu
rozplánovat postupně, na více let. Údržbu tůní a nádrží s výskytem čolka karpatského je nutné skloubit s ročním
cyklem čolků a jejich ekologickými nároky. Především není vhodné provádět zde žádné zásahy v dubnu až září,
ovšem nutné je individuální posouzení před zásahem. Vhodná je pravidelná obnova tůní či kaluží pojezdem
vozidel (mimo období rozmnožování) a narušování a strhávání drnu v okolí tůní (bagrem, buldozerem, ručně,
jízdami vozidel). Není tedy z pohledu PO žádoucí nadbytečně zpevňovat lesní cesty, zejména pak ty, kde se
tvoří kaluže se stojatou vodou. Obecně je nutné na lokalitě zamezit úpravám vodních toků a zásahům do
vodního režimu. V okolí vodních nádrží, tůní, vodních toků a pramenišť je nutné vyloučit používání chemických
prostředků s výjimkou cíleného a bodového použití při likvidaci invazních druhů rostlin.
Specifickou a významnou lokalitou na území EVL s výskytem nejen čolka karpatského, jež potřebuje
údržbu, je nepoužívaná požární nádrž Tesák. Nádrž má šikmé betonové stěny, je 1,5 metru hluboká, dno tvoří
betonové panely a vodní sloupec tvoří jeden metr. Dříve byla nádrž napouštěna z rekreačního zařízení.
Přívodní trubka a s ventilem byla dle vlastníka již dříve odpojena od zdroje a v současné době jsou zdrojem
vody pouze atmosférické srážky. Výpustné zařízení je rovněž nefunkční. Vzhledem k blízkosti rekreačního
střediska je nádrž oplocená, obklopují ji dřeviny (smrky, buky), které nádrž částečně zastiňují. Nádrž je mnoho
let neudržovaná, v mělčí části, z 1/3 zazemněná a zarostlá převážně orobincem. Část vodního sloupce tvoří
rozkládající se biomasa – opad listí a hladinu v letních měsících pokrývá okřehek. Není zřejmé v jakém
technickém stavu požární nádrž ve skutečnosti je, proto jakýkoliv zásah bude muset být prováděn citlivě
a následně stav nádrže pravidelně kontrolovat, zda nedochází k úbytku vody. Údržba by měla spočívat
v regulaci stromového náletu, kdy by měl být odstraněn starší nálet, ale část náletu na břehu přiléhající ke
komunikaci bude lepší ponechat jako přirozenou clonu. Dále bude třeba zredukovat orobinec zarůstající mělčí
část nádrže, která bývala v minulosti čolky hojně využívána. Vhodné bude udržovat v nádrži porost orobince či
jiných makrofyt maximálně na 15 - 20 % plochy. Další krok údržby by spočíval v odstranění nahromaděné tlející
biomasy, jež zhoršuje kyslíkové podmínky. Odstranění porostů orobince i zbylé biomasy by bylo optimální
provádět ručně vzhledem k malé hloubce a citlivějšímu provedení, aby nedošlo k nevratnému poškození nádrže
či kontaminace vody. V krajním případě lze zásah provádět technikou, která však nepoškodí okolní terén, ale
dosáhne na dno nádrže. Odstraněnou biomasu by bylo možné rozprostřít v blízkém okolí lesa (tak aby nedošlo
k opětovnému splachu zpět do nádrže). Oplocení po zásahu bude dobré obnovit z důvodu bezpečnosti turistů
a zároveň z důvodu ochrany nádrže samotné, aby nedocházelo k záměrnému znečišťování či případnému
nežádoucímu zarybnění. Nádrž jako taková by měla zůstat zachována.
Důležité je se také zaměřit na příležitostné budování nových tůní. Velikost vodního biotopu vhodného pro
2
2
rozmnožování čolka karpatského by měla být od několika m do 50 m , s maximální hloubkou do 80 cm
a průměrnou hloubkou do 40 cm. Tůně by měly být vždy neprůtočné, budované buď na místech s vyšší
hladinou podzemní vody, nebo s předpokladem dobrého plnění srážkovou vodou během sezóny a důležité je
i částečné zastínění dřevinami. Vodní biotop je vhodné udržovat spíše v ranějších stádiích sukcese a trvale bez
ryb. V případě nežádoucího výskytu ryb v tůni je nutné zajistit jejich odlov dostupnými prostředky.
V případě výskytu čolka karpatského na území ZCHÚ, může být péče o tento druh dále rozpracována
v příslušném plánu péče pro dané území.
3.2 Navrhovaná opatření
Opakovaná opatření
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Vhodný interval
Kalendář pro management
Poznámka
bez zákresu
Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách pro udržení
žádoucí druhové skladby nebo prostorové struktury chráněných
ekosystémů nebo stanovišť ZCHD - vytrhávání
Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách
Triturus montandoni (čolek karpatský) 2001
Vodní rostliny v tůních, nádržích s výskytem čolka karpatského je vhodné
vytrhat, popř. vyhrabat, a volně uložit na okolní terén.
1 x za 5 let
říjen - únor
bez zákresu
Obnova a vytváření tůní a mokřadů
Péče o mokřady a rašeliniště
Triturus montandoni (čolek karpatský) 2001
Tůně s výskytem PO je nutné podle potřeby (podle rychlosti sukcese)
citlivě obnovovat, aby nedocházelo k jejich nadměrnému zazemňování
(bahno, spadané listí) a zarůstání vegetací. Vyhrnutí sedimentu tůní je
možno provádět ručně, nebo lehkou technikou, která nezapadne v silně
podmáčené půdě a nepoškodí okolní terén. Sedimenty se rozprostřou v
okolí tůněk tak, aby nedocházelo ke zpětnému splachu.
V případě větších tůní je vhodné ponechat menší část tůně (cca 1/3
plochy) v původním stavu a obnovu rozplánovat postupně, na více let.
1 x za 5 let
říjen - únor
Provádět 1x ročně kontroly zda nedochází k poklesu vodní hladiny a také
zda nedošlo nežádoucímu zarybnění vodního biotopu.
bez zákresu
Výřez náletových dřevin plošně
Výřez náletu
Triturus montandoni (čolek karpatský) 2001
Nežádoucí náletové dřeviny je třeba redukovat. Po konzultaci s
pracovníkem OOP je vhodné ponechat hmotu (nebo její část) z kácení a
ořezů dřevin na vybraném místě jako základ pro úkryty živočichů.
Opatření realizovat nejlépe v období vegetačního klidu. U ploch tůní,
pramenišť a vlhkých či podmáčených míst je vhodné ukončit práce do
února (před začátkem aktivity obojživelníků).
1 x za 5 let
říjen - březen
Jednorázová opatření
Číslo zákresu managementového opatření
Název managementového opatření
Kategorie opatření
Cílový předmět ochrany
Popis opatření
Kalendář pro management
Poznámka
1
Obnova a vytváření tůní a mokřadů
Péče o mokřady a rašeliniště
Triturus montandoni (čolek karpatský) 2001
Obnova nádrže Tesák:
Obnova bude spočívat v regulaci stromového náletu, kdy by měl být
odstraněn starší nálet, ale část náletu na břehu přiléhající ke komunikaci
bude lepší ponechat jako přirozenou clonu. Dále bude třeba zredukovat
orobinec zarůstající mělčí část nádrže, která bývala v minulosti čolky
hojně využívána. Vhodné bude udržovat v nádrži porost orobince či jiných
makrofyt maximálně na 15 - 20 % plochy. Další krok údržby bude
spočívat v odstranění nahromaděné tlející biomasy jež zhoršuje kyslíkové
podmínky. Odstranění porostů orobince i zbylé biomasy by bylo optimální
provádět ručně vzhledem k malé hloubce a citlivějšímu provedení, aby
nedošlo k nevratnému poškození nádrže či kontaminaci vody. V krajním
případě lze zásah provádět technikou, která však nepoškodí okolní terén,
ale dosáhne na dno nádrže. Odstraněnou biomasu by bylo možné
rozprostřít v blízkém okolí lesa (tak aby nedošlo k opětovnému splachu
zpět do nádrže). Oplocení po zásahu bude dobré obnovit z důvodu
bezpečnosti turistů a zároveň z důvodu ochrany nádrže samotné, aby
nedocházelo k záměrnému znečišťování či případnému nežádoucímu
zarybnění.
říjen - únor
Po odbahnění provádět 2x ročně kontroly zda nedochází k poklesu vodní
hladiny. Kontrolovat také zda nedošlo nežádoucímu zarybnění nádrže.
4. Závěrečné údaje
4.1 Použité podklady
AOPK ČR, Lesy České republiky, s. p., Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, Vojenské lesy a
statky ČR, s.p., VÚKOZ (2006). Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky
významných lokalitách soustavy Natura 2000: Výsledek jednání pracovní skupiny ustanovené při Ministerstvu
životního prostředí České republiky a složené ze zástupců jmenovaných organizací. PLANETA. XIV, 9, s. 1-39.
1213-3393.
FARKAČ, J.; KRÁL, D.; ŠKORPÍK, M. (eds.) (2005). Červený seznam ohrožených druhů České republiky.
Bezobratlí: Red list of thretened species in the Czech Republic. Invertebrates. Vydání první. Praha: Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR. 760 s. ISBN 80-86064-96-4.
HAVLÍČEK, J. (2001). Plán péče pro PR Kelčský Javorník na období 2002 - 2011. 32 s. Manuskript. Archivuje
Krajský úřad Zlínského kraje.
HAVLÍČEK, J. (2001). Plán péče pro PR Obřany na období 2002 - 2011. 28 s. Manuskript. Archivuje Krajský
úřad Zlínského kraje.
MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2013). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných
lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. Upravené vydání. Praha: AOPK ČR. 182 s.
MÍCHAL, I.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. Vydání 1. Praha:
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 713 s. ISBN 80-860-6414-X.
PLESNÍK, J.; HANZAL, V.; BREJŠKOVÁ, L. (eds.) (2003). Červený seznam ohrožených druhů České republiky.
Obratlovci. Praha. 184 s. Příroda, 22.
POLENO, Z.; VACEK, S. et al. 2007). Pěstování lesů I.: Ekologické základy pěstování lesů. 1. vyd. Kostelec
nad Černými lesy: Lesnická práce. 315 s. ISBN 978-80-87154-07-6.
POLENO, Z.; VACEK, S. et al. (2007). Pěstování lesů II.: Teoretická východiska pěstování lesů. 1. vyd.
Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce. 463 s. ISBN 978-80-87154-09-0.
POLENO, Z.; VACEK, S. et al. 2009). Pěstování lesů III.: Praktické postupy pěstování lesů. 1. vyd. Kostelec
nad Černými lesy: Lesnická práce. 951 s. ISBN 978-80-87154-34-2.
PROCHÁZKA, F. (ed.) (2001). Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000):
Black and Red List of Vascular Plants of the Czech Republic - 2000. Vydání 1. Praha: Agentura ochrany přírody
a krajiny ČR. 146 s. Příroda, 18. ISBN 80-86064-52-2.
PRŮŠA, E. (2001). Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s.
r. o. 593 s. ISBN 80-86386-10-4.
SPITZER, L.; KONVIČKA, O. (2010). Rozšíření střevlíka Carabus variolosus, Fabr. (Coleoptera: Carabidae) na
Valašsku (okres Vsetín, Česká republika) s poznámkami k jeho biologii. Časopis Slezského zemského muzea.
S. 59-70. ISSN 1211-3026.
SVAČINA, T. (2001). Plán péče pro PR Smrdutá na období 2002 - 2011. 51 s. Manuskript. Archivuje Krajský
úřad Zlínského kraje.
SVAČINA, T. (2002). Plán péče pro PP Na Jančích na období 2003 - 2012. 46 s. Manuskript. Archivuje Krajský
úřad Zlínského kraje.
4.2 SDO zpracoval
Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště SCHKO Bílé Karpaty
Zpracovatel: Ing. Miroslava Pazderová
E-mail: [email protected]
Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště SCHKO Bílé Karpaty
Zpracovatel: Mgr. Jiří Ohryzek
E-mail: [email protected]
Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště SCHKO Bílé Karpaty
Zpracovatel: RNDr. Martina Vočadlová
E-mail: [email protected]
Datum zpracování:
5. Seznam zkratek
AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
LHC
lesní hospodářský celek
LHO
lesní hospodářská osnova
LHP
lesní hospodářský plán
OOP
orgán ochrany přírody
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PDS
přirozená dřevinná skladba
PO
předmět ochrany
PP
přírodní památka
PR
přírodní rezervace
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSES
územní systém ekologické stability
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHD
zvláště chráněný druh
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy
6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality
CZ0724429_Hostynske_vrchy_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL
CZ0724429_Hostynske_vrchy_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách
CZ0724429_Hostynske_vrchy_Pece_o_mokrady_a_raseliniste.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště
CZ0724429_Hostynske_vrchy_ramcova_smernice.doc
6.5 Doplňující dokumenty
NEJSOU
6.4 RÁMCOVÁ SMĚRNICE PRO LESNÍ STANOVIŠTĚ
Kód lokality
Název EVL
CZ0724429
Hostýnské vrchy
Kód typu přírodního
stanoviště/ kód druhu
Název stanoviště/ Název druhu
9110
Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
Kategorie ochrany:
Základní ochrana
ZCHÚ včetně jeho OP
Kód a název biotopu
L5.4 Acidofilní bučiny
střevlík hrbolatý (Carabus variolosus)
4014
Kategorie lesa
les hospodářský
les zvláštního určení (32a, 32e, 32f)
les ochranný (21a)
Rozloha
ha
%
529.28
22.08
Soubory lesních typů
4A, 4B, 4F, 4S, 5A, 5B, 5F, 5S, 5Y
Cílová druhová skladba dřevin (%) podle souborů lesních typů (SLT)
SLT
Dřeviny přirozené druhové skladby
4A*
BK 60, LP 20, JD 10, JV 10, JL
4B*
BK 80, JD 20, DB, LP
4F*
BK 70, JD 20, LP 10, DB, KL
4S
JD 7-20, DB 5-30,BK 50-70, HB 0-3, BŘ +/-5, LP +/-12
5A*
BK 50, JD 30, KL 20, JLH, JS
5B*
BK 60, JD 40, KL, SM
5F*
BK 60, JD 40, KL, JL
5S
SM 3-15, JD 30-40, BK 40-65, JV +/-8, LP +/-3, JL +/-1
5Y
SM 5-35, JD +/-10, BO +/-15, BK 45-65, BŘ +/-5, JV +/-2
Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních
skupin
a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně
převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a
zpevňujících dřevin)
b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než
minimální podíl MZD).
Porostní typy
A.
Bukové porosty
B.
Smíšené porosty BK a SM
Základní hospodářská doporučení
Hospodářský způsob
Hospodářský tvar
Hospodářský způsob
Hospodářský tvar
pN, P
Vysoký
P, pN, pH
Vysoký
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
120 – 150
30 – 40
100 – 150
30
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
Kvalitní porosty s rozmanitou prostorovou i druhovou strukturou často blízkou PDS. Po dohodě s vlastníkem ponechávat výstavky listnáčů, doupné
stromy, část ležícího mrtvého dřeva listnatých dřevin vše s ohledem na bezpečnost. Zajištění podmínek pro trvalou existenci životaschopné
populace střevlíka hrbolatého.
Obnovní postup a způsob obnovy
Obnovní postup:
Obnovní postup:
Cílem je pěstování kvalitního buku. Porosty je vhodné obnovovat clonně, V těchto porostech postupně minimalizovat podíl SM na úroveň PDS.
popř. násekem s bočním odcloněním (dle přimíšených dřevin). Pro Dle zastoupení dřevin využívat clonnou obnovu (především pro podporu
podporu přirozené obnovy ponechávat výstavky. Při obnově vždy BK), popř. náseky s bočním odcloněním. Při vyšším zastoupení SM lze
zohlednit konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry.
na živných stanovištích využít i maloplošnou holou seč (na
Způsob obnovy:
exponovaných stanovištích je její aplikace vyloučená). Pro podporu
Přirozená obnova: Maximálně využívat přirozenou obnovu dřevin PDS přirozené obnovy je vhodné ponechávat výstavky dřevin PDS. Při
s ohledem na semenné roky.
obnově zohlednit konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry. U porostů
Umělá obnova: Porosty bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat s vyšším zastoupením SM lze snížit obmýtí až na 100 let.
uměle kvalitním, zdravým sadebním materiálem, přednostně dřevinami Způsob obnovy:
PDS.
Přirozená obnova: Maximálně využívat přirozenou obnovu dřevin PDS
s ohledem na semenné roky.
Umělá obnova: Porosty bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat
uměle kvalitním, zdravým sadebním materiálem, přednostně dřevinami
PDS.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Nálety či kultury jsou ohroženy okusem zvěří, buření či houbovými chorobami. Na exponovaných stanovištích jsou porosty ohroženy erozí. Jako
ochranu proti zvěři lze aplikovat repelenty, oplocenky, snížení stavů zvěře. Proti buřeni je možné chránit mladé porosty ožínáním.
Výchova porostů
Pro stabilní porosty BK je nutná dostatečná hustota mlazin před prvními výchovnými zásahy. V rámci výchovy je třeba eliminovat nekvalitní jedince
či nevhodné dřeviny. V dospívajících porostech podporovat nadějné jedince. V jehličnatých porostech podporovat vtroušené listnaté dřeviny.
Opatření ochrany lesa
Preventivně sledovat zdravotní stav lesa, zejména možný výskyt škodlivých činitelů. Nepoužívat zdravotně závadný sadební materiál. Veškerá
opatření ochrany lesa realizovat s ohledem na ochranu PDS. Chránit přirozenou i umělou obnovu před škodlivými činiteli, zejména zvěří. Mimo PR
je doporučeno konzultovat použití biocidních přípravků s OOP. Při případné aplikaci nesmí dojít k poškození předmětu ochrany a zvláště
chráněných druhů.
Provádění nahodilých těžeb
Zpracování nahodilých těžeb provádět s ohledem na bylinný podrost. Část zlomů, vývratů a odumřelých stromů je vhodné po dohodě s vlastníkem
ponechat na místě do fyzického rozpadu, vždy s ohledem na bezpečnost.
Doporučené technologie
Technologie šetřící přirozené zmlazení, provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících při zámrzu půdy pro eliminaci poškození půdního
povrchu.
Poznámky
Eliminovat invazní druhy dřevin, nezvyšovat podíl geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných druhů dřevin nad stav při vyhlášení EVL.
Respektovat plány péče o ZCHÚ, které stanoví specifické požadavky ochrany.
Podél toků ponechávat pokud možno mrtvou dřevní hmotu pro potřeby střevlíka hrbolatého.
Při hospodaření zohlednit výskyt zvláště chráněných a jinak významných druhů.
Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha.
Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR.
Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin.
* Model PDS vychází z Průša E., (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s.
ISBN 80-86386-10-4.
Kód lokality
Název EVL
CZ0724429
Hostýnské vrchy
Kód typu přírodního
stanoviště/ kód druhu
Název stanoviště/ Název druhu
Kategorie ochrany:
Základní ochrana
ZCHÚ včetně jeho OP
Kód a název biotopu
9110
Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
L5.4 Acidofilní bučiny
Kategorie lesa
les hospodářský
les zvláštního určení (32a, 32e, 32f)
les ochranný (21a)
Rozloha
ha
%
529.28
22.08
Soubory lesních typů
4A, 4B, 4F, 4S, 5A, 5B, 5F, 5S, 5Y
Cílová druhová skladba dřevin (%) podle souborů lesních typů (SLT)
SLT
Dřeviny přirozené druhové skladby
4A*
BK 60, LP 20, JD 10, JV 10, JL
4B*
BK 80, JD 20, DB, LP
4F*
BK 70, JD 20, LP 10, DB, KL
4S
JD 7-20, DB 5-30,BK 50-70, HB 0-3, BŘ +/-5, LP +/-12
5A*
BK 50, JD 30, KL 20, JLH, JS
5B*
BK 60, JD 40, KL, SM
5F*
BK 60, JD 40, KL, JL
5S
SM 3-15, JD 30-40, BK 40-65, JV +/-8, LP +/-3, JL +/-1
5Y
SM 5-35, JD +/-10, BO +/-15, BK 45-65, BŘ +/-5, JV +/-2
Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních
skupin
a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně
převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a
zpevňujících dřevin)
b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než
minimální podíl MZD).
Porostní typy
C.
Smrkové porosty
Základní hospodářská doporučení
Hospodářský způsob
Hospodářský tvar
pN, (H)
Vysoký
Obmýtí
Obnovní doba
100 - 120
30
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
Porosty acidofilních bučin s prostorovou i druhovou strukturou blízkou PDS. Po dohodě s vlastníkem ponechávat výstavky listnáčů, doupné stromy,
část ležícího mrtvého dřeva listnatých dřevin vše s ohledem na bezpečnost. Tyto porosty je vhodné postupně přeměnit směrem k PDS.
Obnovní postup a způsob obnovy
Obnovní postup:
V těchto porostech postupně minimalizovat podíl SM na úroveň PDS. Smrkové porosty lze obnovovat náseky, na živných stanovištích i holosečně.
Pro podporu přirozené obnovy je vhodné ponechávat výstavky dřevin PDS. Při obnově zohlednit konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry.
Způsob obnovy:
Přirozená obnova: Maximálně využívat přirozenou obnovu dřevin PDS s ohledem na semenné roky.
Umělá obnova: Porosty bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat uměle kvalitním, zdravým sadebním materiálem, přednostně dřevinami PDS.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Nálety či kultury jsou ohroženy okusem zvěří, buření či houbovými chorobami. Jako ochranu proti zvěři lze aplikovat repelenty, oplocenky, snížení
stavů zvěře. Proti buřeni je možné chránit mladé porosty ožínáním.
Výchova porostů
V rámci výchovy je třeba eliminovat nekvalitní jedince či nevhodné dřeviny. V dospívajících porostech podporovat nadějné jedince. V jehličnatých
porostech podporovat vtroušené listnaté dřeviny.
Opatření ochrany lesa
Preventivně sledovat zdravotní stav lesa, zejména možný výskyt škodlivých činitelů. Nepoužívat zdravotně závadný sadební materiál. Veškerá
opatření ochrany lesa realizovat s ohledem na ochranu PDS. Chránit přirozenou i umělou obnovu před škodlivými činiteli, zejména zvěří. Mimo PR
je doporučeno konzultovat použití biocidních přípravků s OOP. Při případné aplikaci nesmí dojít k poškození předmětu ochrany a zvláště
chráněných druhů.
Provádění nahodilých těžeb
Zpracování nahodilých těžeb provádět s ohledem na bylinný podrost. Část zlomů, vývratů a odumřelých stromů je vhodné po dohodě s vlastníkem
ponechat na místě do fyzického rozpadu, vždy s ohledem na bezpečnost.
Doporučené technologie
Technologie šetřící přirozené zmlazení, provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících při zámrzu půdy pro eliminaci poškození půdního
povrchu.
Poznámky
Eliminovat invazní druhy dřevin, nezvyšovat podíl geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných druhů dřevin nad stav při vyhlášení EVL.
Respektovat plány péče o ZCHÚ, které stanoví specifické požadavky ochrany.
Při hospodaření zohlednit výskyt zvláště chráněných a jinak významných druhů.
Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha.
Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR.
Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin.
* Model PDS vychází z Průša E., (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s.
ISBN 80-86386-10-4.
Kód lokality
Název EVL
CZ0724429
Hostýnské vrchy
Kód typu přírodního
stanoviště/ kód druhu
Název stanoviště/ Název druhu
9130
Bučiny asociace Asperulo – Fagetum
4014
střevlík hrbolatý (Carabus variolosus)
Kategorie ochrany:
Základní ochrana
ZCHÚ včetně jeho OP
Kód a název biotopu
L5.1 Květnaté bučiny
Kategorie lesa
les hospodářský
les zvláštního určení (31a, 32a, 32e, 32f)
les ochranný (21a)
Rozloha
ha
%
756.02
31.55
Soubory lesních typů
4A, 4B, 4F, 5B, 5F, 5J
Cílová druhová skladba dřevin (%) podle souborů lesních typů (SLT)
SLT
Dřeviny přirozené druhové skladby
4A
SM 0-/+,JD 10-20, DB 3-25, BK 50-70, HB 0-10, JV +/-20, JS +/-1, LP 5-15, JL 0-3
4B
JD 7-20, DB 5-30, BK 50-70, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, LP 5-15, JL 0-1
4F
SM 0-/+,JD 10-20, DB 3-25, BK 50-70, HB 0-10, JV +/-20, JS +/-1, LP 5-15, JL 0-3
5B
SM 3-15, JD 30-40, BK 40-65, JV +/-8, JS +, LP +/-3, JL +/-1
5F
SM 2-15, JD 25-40, BK 40-60, JV +/-20, JS +/-2, LP +/-8, JL +/-5
5J*
BK 40, JD 30, KL 20, JLH 10, JS, SM
Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních
skupin
a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně
převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a
zpevňujících dřevin)
b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než
minimální podíl MZD).
Porostní typy
A.
Bukové porosty (kvalitní)
B.
Bukové porosty s příměsí ostatních listnáčů a se SM, JD
Základní hospodářská doporučení
Hospodářský způsob
Hospodářský tvar
Hospodářský způsob
Hospodářský tvar
pN, P
Vysoký
P, pN, (pH)
Vysoký
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
120 – 150
30 – 40
100 – 150
30 – 40
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
Kvalitní porosty květnatých bučin s rozmanitou prostorovou i druhovou strukturou často blízkou PDS. Po dohodě s vlastníkem ponechávat výstavky
listnáčů, doupné stromy, část ležícího mrtvého dřeva listnatých dřevin vše s ohledem na bezpečnost. Zajištění podmínek pro trvalou existenci
životaschopné populace střevlíka hrbolatého.
Obnovní postup a způsob obnovy
Obnovní postup:
Obnovní postup:
Cílem je pěstování kvalitního buku. Porosty je vhodné obnovovat clonně, V těchto porostech postupně minimalizovat podíl SM na úroveň PDS.
popř. násekem s bočním odcloněním (dle přimíšených dřevin). Pro Dle zastoupení dřevin využívat clonnou obnovu (především pro podporu
podporu přirozené obnovy ponechávat výstavky. Při obnově zohlednit BK), popř. náseky s bočním odcloněním. Při vyšším zastoupení SM lze
konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry.
využít na živných stanovištích i maloplošnou holou seč (na skeletovitých
Způsob obnovy:
půdách může docházet při vzniku holiny k zániku lesního společenstva).
Přirozená obnova: Maximálně využívat přirozenou obnovu dřevin PDS (u Pro podporu přirozené obnovy je vhodné ponechávat výstavky dřevin
BK nadprůměrná) s ohledem na semenné roky.
PDS. Při obnově zohlednit konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry. U
Umělá obnova: Porosty bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat porostů s vyšším zastoupením SM lze snížit obmýtí na 100 let.
uměle kvalitním, zdravým sadebním materiálem, přednostně dřevinami Způsob obnovy:
PDS.
Přirozená obnova: Maximálně využívat přirozenou obnovu dřevin PDS (u
BK nadprůměrná) s ohledem na semenné roky.
Umělá obnova: Porosty bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat
uměle kvalitním, zdravým sadebním materiálem, přednostně dřevinami
PDS.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Nálety či kultury jsou ohroženy okusem zvěří, buření či houbovými chorobami. Jako ochranu proti zvěři lze aplikovat repelenty, oplocenky, snížení
stavů zvěře. Proti buřeni je možné chránit mladé porosty ožínáním.
Výchova porostů
Pro kvalitní porosty BK je nutná dostatečná hustota mlazin před prvními výchovnými zásahy. V rámci výchovy je třeba eliminovat nekvalitní jedince
či nevhodné dřeviny. V dospívajících porostech podporovat nadějné jedince. V jehličnatých porostech podporovat vtroušené listnaté dřeviny.
Opatření ochrany lesa
Preventivně sledovat zdravotní stav lesa, zejména možný výskyt škodlivých činitelů. Nepoužívat zdravotně závadný sadební materiál. Veškerá
opatření ochrany lesa realizovat s ohledem na ochranu PDS. Chránit přirozenou i umělou obnovu před škodlivými činiteli, zejména zvěří. Mimo PR
je doporučeno konzultovat použití biocidních přípravků s OOP. Při případné aplikaci nesmí dojít k poškození předmětu ochrany a zvláště
chráněných druhů.
Provádění nahodilých těžeb
Zpracování nahodilých těžeb provádět s ohledem na bylinný podrost. Část zlomů, vývratů a odumřelých stromů je vhodné po dohodě s vlastníkem
ponechat na místě do fyzického rozpadu, vždy s ohledem na bezpečnost.
Doporučené technologie
Technologie šetřící přirozené zmlazení, provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících při zámrzu půdy pro eliminaci poškození půdního
povrchu.
Poznámky
Eliminovat invazní druhy dřevin, nezvyšovat podíl geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných druhů dřevin nad stav při vyhlášení EVL.
Respektovat plány péče o ZCHÚ, které stanoví specifické požadavky ochrany.
Podél toků ponechávat pokud možno mrtvou dřevní hmotu pro potřeby střevlíka hrbolatého.
Při hospodaření zohlednit výskyt zvláště chráněných a jinak významných druhů.
Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha.
Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR.
Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin.
* Model PDS vychází z Průša E., (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s.
ISBN 80-86386-10-4.
Kód lokality
Název EVL
CZ0724429
Hostýnské vrchy
Kód typu přírodního
stanoviště/ kód druhu
Název stanoviště/ Název druhu
Kategorie ochrany:
Základní ochrana
ZCHÚ včetně jeho OP
Kód a název biotopu
Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích,
sutích a v roklích
L4 Suťové lesy
9180
Kategorie lesa
les hospodářský
les zvláštního určení (31a, 32a, 32e, 32f)
les ochranný (21a)
Rozloha
ha
%
248.76
10.38
Soubory lesních typů
4A, 4B, 4F, 5B, 5D, 5F, 5J
Cílová druhová skladba dřevin (%) podle souborů lesních typů (SLT)
SLT
Dřeviny přirozené druhové skladby
4A*
BK 60, LP 20, JD 10, JV 10, JL
4B*
BK 80, JD 20, DB, LP
4F*
BK 70, JD 20, LP 10, DB, KL
5B*
BK 60, JD 40, KL, SM
5D*
BK 60, JD 30, KL 10
5F*
BK 60, JD 40, KL, JL
5J
SM 5-25, JD 10-35, BK 15-45, JV 15-35, JS +/-10, JL 5-20, LP 5-10
Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních
skupin
a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně
převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a
zpevňujících dřevin)
b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než
minimální podíl MZD).
Porostní typy
Bukové porosty s SM, JD, KL, JS a LP
Základní hospodářská doporučení
Hospodářský způsob
Hospodářský tvar
(účelový výběr), P, pN
Vysoký
Obmýtí
Obnovní doba
120 – fyzický věk
40 - nepřetržitá
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
Stabilní suťový les plnící půdoochrannou funkci, se silně diferencovanou porostní výstavbou, uvolněným zápojem a druhovou skladbou blízkou
PDS.
Obnovní postup a způsob obnovy
Obnovní postup:
Na exponovaných a nepříznivých stanovištích je vhodný jednotlivý a skupinový výběr, na živnějších plochách lze využít podrostní způsob
hospodaření. Smrkové porosty lze obnovovat náseky po svahu s předsunutím clonných prvků. V porostech s přimíšeným smrkem lze snížit obmýtí.
Postupně minimalizovat podíl SM na úroveň PDS.
Způsob obnovy:
Přirozená obnova: Maximálně využívat přirozenou obnovu dřevin PDS s ohledem na semenné roky.
Umělá obnova: Porosty bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat uměle kvalitním, zdravým sadebním materiálem dřevin PDS. Zakládat
smíšené porosty. Jednotlivé dřeviny zde plní důležitou stabilizační a půdoochrannou funkci.
Péče o nálety, nárosty a kultury
Nálety či kultury jsou ohroženy buření a okusem zvěří, půdy jsou velmi silně ohroženy erozí. Jako ochranu proti zvěři lze aplikovat individuální
oplocení dřevin, nebo snížení stavů zvěře, buřeň je vhodné ožínat.
Výchova porostů
V rámci výchovy je třeba podporovat druhovou a prostorovou diferenciaci dřevin PDS a šetřit podúroveň i podrost. Probírky lze provádět omezeně
s ohledem na ochranu půdy.
Opatření ochrany lesa
Porosty jsou ohroženy erozí, sněhem a větrem. Proto je třeba zabránit jakémukoliv narušení půdního krytu. Dále je nutné sledovat zdravotní stav
porostů. V porostech ohrožených chorobami je nutné včas odstraňovat napadené dřeviny.
Provádění nahodilých těžeb
Část zlomů, vývratů a odumřelých stromů je vhodné po dohodě s vlastníkem ponechat na místě do fyzického rozpadu, vždy s ohledem na
bezpečnost.
Doporučené technologie
Technologie šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu (kůň, LDZ). Provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících při
zámrzu půdy pro eliminaci poškození půdního povrchu.
Poznámky
Eliminovat invazní druhy dřevin, nezvyšovat podíl geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných druhů dřevin nad stav při vyhlášení EVL.
Respektovat plány péče o ZCHÚ, které stanoví specifické požadavky ochrany.
Při hospodaření zohlednit výskyt zvláště chráněných a jinak významných druhů.
Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha.
Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR.
Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin.
* Model PDS vychází z Průša E., (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s.
ISBN 80-86386-10-4.