Závazné stanovisko CHKO Český ráj

Digitálně podepsal Ing. Jan Mocek
DN: C=CZ, O=Agentura ochrany přírody a
krajiny ČR [IČ 62933591], OU=Správa CHKO
Český Ráj, OU=63, CN=Ing. Jan Mocek,
serialNumber=P4983,
title=vedoucí pracoviště
Důvod:
Umístění:
Kontakt:
Datum: 24.11.2014 17:32:31
Antonína Dvořáka 294
511 01 Turnov
tel.: 481 321 900
F: 481 321 578
ID DS: 85qdygx
[email protected]
www.ceskyraj.nature.cz
NAŠE Č. J.: .2503/CR/2014/210
V LIBERCI DNE 18.11.2014
Věc: Závazné stanovisko k umístění staveb „Objekt pro plnění a skladovaní pramenité vody a
přemostění Jizery – Malá Skála“, na ppč.1337, 1339/1, 1349, 2740/7, 1346/1, 2814/1, kú.Vranové I,
ppč.698/1, 122/2, 661/3, 102, 103/2, 103/3, kú.Vranové II
Správa CHKO Český ráj jako orgán státní správy ochrany přírody a krajiny podle ust. § 78 odst. 2,
pís. m) zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon) na základě
písemné žádosti o udělení souhlasu k umístění staveb „Objekt pro plnění a skladovaní pramenité vody a
přemostění Jizery – Malá Skála, na ppč.1337, 1339/1, 1349, 2740/7, 1346/1, 2814/1, kú.Vranové I,
ppč.698/1, 122/2, 661/3, 102, 103/2, 103/3, kú.Vranové II, kterou předložila Veseta, spol. s r.o., V.Vlčka
202, Kyšice, IČO 47535431, zastoupená na základě plné moci: Ing.Janem Rysem, Křenova 8/251,
Praha 6, dne 1.9.2014 a doložili ji projektovou dokumentací (zpracovatel Ing.arch Jiří Košťál, ČKA
00785, datum zpracování 07/2014) vydává jako dotčený orgán podle ust. § 149 zákona č. 500/2004 Sb.,
správní řád, v platném znění (dále jen správní řád) toto
ZÁVAZNÉ
STANOVISKO
Podle ust. § 44 odst. 1 a § 12 odst. 2 zákona Správa CHKO Český ráj fi. Veseta, spol. s r.o.,
V.Vlčka 202, Kyšice, IČO 47535431, zastoupené na základě plné moci Ing.Janem Rysem, Křenova
8/251, Praha 6,
uděluje souhlas
k umístění staveb „Objekt pro plnění a skladovaní pramenité vody a přemostění Jizery – Malá
Skála“, na ppč.1337, 1339/1, 1349, 2740/7, 1346/1, 2814/1, kú.Vranové I, ppč.698/1, 122/2, 661/3,
102, 103/2, 103/3, kú.Vranové II podle předložené projektové dokumentace (zpracovatel Ing.arch Jiří
Košťál, ČKA 00785, datum zpracování 07/2014) a stanovuje podmínky:
1.
Do projektové dokumentace bude dopracováno podrobné řešení výsadby a sadové řešení celého
prostoru dotčeného stavbou mostu a příjezdové komunikace. V průběhu zpracování PD bude vše
konzultováno s pracovníkem Správy CHKO CR.
2.
Opěrná zeď SO 203 – bude nahrazena vhodnými pilíři a nebo bude umístěna tak, aby byla možnost
opěrnou zeď osázet přiměřenou vegetací . Řešení bude v průběhu zpracování konzultováno
s pracovníkem CHKO CR.
Nedílnou součástí tohoto závazného stanoviska je odsouhlasená a potvrzená projektová
dokumentace
3.
Závazné stanovisko je vydáno pro územní řízení, vedené příslušným stavebním úřadem.
Jeho obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí stavebního úřadu.
ODŮVODNĚNÍ
IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900
strana 1/9
Žadatel Veseta, spol. s r.o., V.Vlčka 202, Kyšice, IČO 47535431, zastoupená na základě plné moci
Ing.Janem Rysem, Křenova 8/251, Praha 6 požádal dne 1.9.2014 Správu CHKO Český ráj o udělení
souhlasu k umístění staveb „Objekt pro plnění a skladovaní pramenité vody a přemostění Jizery – Malá
Skála“, na ppč.1337, 1339/1, 1349, 2740/7, 1346/1, 2814/1, kú.Vranové I, ppč.698/1, 122/2, 661/3, 102,
103/2, 103/3, kú.Vranové II a žádost doložila projektovou dokumentací (zpracovatel Ing.arch Jiří Košťál,
ČKA 00785, datum zpracování 07/2014).
Předložená PD řeší umístění objektu stáčírny ve stávajícím areálu spol. Veseta a umístění
účelové komunikace včetně přemostění řeky Jizery. Stáčírna se skladovací halou tvoří opticky dva
spojené objekty výrazného podélného půdorysu, zastřešených každý rovnoramennou sedlovou
střechou spojenou v podélném profilu. Půdorys obou objektů jako celku je 45,0 x 80,0 m2. Nová
účelová komunikace je napojena na hlavní silnici I/10 před začátkem obce Malá Skála. Celková
délka komunikace je 305 m. Prvních 100 m je komunikace navržena jako obousměrná účelová, dále
pak, až do areálu, je komunikace jednopruhová se světelným řízením.Komunikace obsahuje dva
mostní objekty a opěrné zdi v délce 125 m.
Most je navržen na 100-letou vodu, s podpěrami v úrovni břehové čáry. Délka mostu přes
Jizeru je 105,52 m, délka přemostění je 83,8 m odpovídá délce nezastavěné údolní nivy. Nosná
konstrukce je navržena jako ocelová dvoutrámová s krajními parapetními nosníky, v hlavním poli je
vyztužena obloukem. Mostovka je navržena jako spřažená ocelobetonová. Jako záchytné zařízení
je na mostě navrženo ocelové zábradlí se svislou výplní, umístěné na parapetních nosnících.
Podpěry mostu jso navrženy jako monolitické železobetonové založené na pilotách.
Estakáda v km 0,000-0,080 je jako nosná konstrukce navržena monolitická železobetonová
deska, která je na krajích uložena na monolitické opěry. Střední podpěry jsou navrženy jako
železobetonové sloupy kruhového průřezu. Římsy budou železobetonové monolitické, o šíři 0,75 m
s dodatečně kotveným zábradlím svodidel.
Opěrná zeď v 0,135-0,195 má podchytit komunikaci v místě pozemku ppč.121/2. Je navržena
jako úhlová železobetonová zeď do výšky cca 3,5 m, o celkové délce 60 m.
Opěrná zeď v 0,125-0,190 řeší podchycení svahu komunikace I/10, v místě zářezu účelové
komunikace. Je navržena gabionová zeď do výšky cca 3,5 m.
Pozemky ppčk. 1337, 1339/1, 1349, 2740/7, 1346/1, 2814/1, kú.Vranové I, ppč.698/1, 122/2,
661/3, 102, 103/2, 103/3, kú.Vranové II leží částečně ve druhé a částečně ve třetí zóně odstupňované
ochrany přírody CHKO Český ráj. Jedná se o dochované území údolní nivy řeky Jizery s přesahem do
stávající průmyslové zóny. Vliv záměru na přírodu a krajinu CHKO Český ráj Správa CHKO Český ráj
posuzuje na podkladě ustanovení zákona, Plánu péče o CHKO Český ráj, Preventivního hodnocení
krajinného rázu CHKO Český ráj, mapování biotopů a vlastní znalosti poměrů v místě stavby.
Z hlediska Plánu péče je navrženo
- chránit před zastavěním přírodní i kulturní dominanty území, včetně pohledově exponovaných ploch
(hřebeny, svahy a krajinné horizonty) a jejich úpatí
- chránit výjimečné typy krajin před rozvojem zástavby (rybniční krajiny, krajiny skalních měst)
- podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu stanovit
podle potřeby diferencovaně, míru podrobnosti podmínek určit podle významu a projevu jednotlivých
prvků a znaků přírodní kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu místa nebo oblasti a na
základě vyhodnocení vizuální citlivosti krajiny
- zajistit ochranu ploch s významným výskytem zvláště chráněných druhů (zařazení do funkčních ploch,
v nichž nebudou přípustné žádné nové stavby)
- v koncepci uspořádání dopravní a technické infrastruktury požadovat maximální ochranu území
(zejména volné krajiny, rozptýlené zástavby, pohledově exponovaných a ekologicky citlivých míst)
- novou dopravní a technickou infrastrukturu umisťovat ve volné krajině pouze v prokazatelně
nezbytných případech veřejného zájmu, nové dálkové trasy dopravy a technické infrastruktury směřovat
mimo CHKO
- chránit kulturní dominanty a sídla s výraznou siluetou před poškozením nevhodnou nebo nevhodně
situovanou zástavbou
IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900
strana 2/9
- klást vysoký důraz na osazení staveb v terénu, respektování stávajícího průběhu terénu, minimalizace
terénních úprav, minimalizovat vznik zpevněných ploch a opěrných zdí
- doplňkové stavby a oplocení stavebních pozemků by měly tvořit architektonicky jeden celek, tyto
stavby by neměly rodinný dům výrazově a významově převyšovat
- usilovat o dokončování sadových úprav v okolí povolovaných staveb, podporovat sadové úpravy s
využitím místně původních druhů zeleně
- minimalizovat trvalé oplocování pozemků ve volné krajině a v rozptýlené zástavbě
- technickou infrastrukturu realizovat tak, aby její podoba nenarušila harmonické měřítko krajiny
- u staveb občanského vybavení zachovat jejich funkce a vnější působení v mezích podmínek CHKO
- novou výstavbu v nezastavěném území minimalizovat na stavby prokazatelně nezbytné pro
zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a ochranu přírody
Hodnocení dotčeného krajinného rázu místa Malá Skála Vranové – Křížky:
Z hlediska hodnocení krajinného rázu CHKO Český ráj, zpracovaného Ing.arch.Františkem Jeřábkem, je
lokalita Malá Skála Vranové – Křížky, zařazena jako součást krajinného celku (KC) VIA-2A-3a Sokolská
vrchovina.
Dotčené krajínné místo Malá Skála Vranové – Křížky (KM 3a–12) leží na jeho severním okraji. Má
nepravidelný tvar s protáhlým severozápadním výběžkem údolí Frýdštejnského potoku. Části ležící
v CHKO jsou na okrajích území KM.
Téměř celé území je v biogeografickém členění zařazeno do Hruboskalského bioregionu 1.35,
zanedbatelné části severozápadního výběžku do Ralského bioregionu 1. 34., a čtyř typů biochor. Malé
části podél jihozápadní hranice údolí Frýdštejnského potoku jsou přiřazené k typu biochor 4BE
Rozřezané plošiny na spraších 4. v.s. a typu 4BF Rozřezané plošiny na vápnitých pískovcích 4. v.s.,
severovýchodní okraje k typu 4WW Vrchoviny se skalními městy v pískovcích 4. v.s., největší část
území k typu 4UF Výrazná údolí ve vápnitých pískovcích 4. v.s. (Culek a kol. 1996 a 2005).
Z největší části je reliéf území utvářen hlubokými údolími Jizery a Frýdštejnského potoku, a údolním
předělem mezi Suchoskalským hřebenem a vrchem Sokol. Území leží v nadmořské výšce 260 - 468 m.
Páteří údolí v území je meandrující tok řeky Jizery a její pravobřežní přítok Frýdštejnský potok. Méně
významný je levobřežní přítok potoku od Michovky v jihovýchodní části území.
Zástavby Podzámčí v horní části údolí Frýdštejnského potoku a Křížků podél severozápadního okraje
nivy údolí Jizery jsou rozptýlené. Na severovýchodním okraji území v Zákoutí je malá shloučená skupina
zástavby. Rozsáhlá zástavba většiny sídelního útvaru Malé Skály, rozdělená Jizerou na Vranové I. a II.,
leží ve středu KM. Není však v území CHKO.
Jihozápadní částí území prochází úsek frekventované státní silnice E 65, nahrazující v nové trase
původní okresní silnici od Křížků do Malé Skály. Méně frekventované místní silnice procházejí územím v
údolí Frýdštejnského potoku z Malé Skály do Frýdštejna, na jihovýchodním svahu údolí Jizery z Turnova
do Malé Skály a na východním okraji z Malé Skály do Koberov. Podél jihovýchodního okraje nivy Jizery
prochází úsek železniční tratě Turnov – Malá Skála.
Místní silnice a cesty v území jsou místy význačných blízkých výhledů do údolních prostorů,
z vyvýšených částí KM i vzdálenějších výhledů do okolní krajiny.
S výjimkou jižní části je území lokalitou intenzivního turistického ruchu s velkým podílem rekreačních
domů, chalup a chat. U lesního okraje Vranovského hřebene je areál chatkového tábora. Drobné
provozovny na území KM v CHKO jsou zastoupené malým zahradnictvím pod silnicí v Podzámčí a
opravnou-vrakovištěm aut v severovýchodní části Křížků. Významnou technickou stavbou na okraji
střední části území je ocelový most přes Jizeru v Malé Skále-Vranovém. V levobřežním segmentu nivy
na jižním okraji Vranového I. a u východní hranice území pod silnicí do Koberov jsou menší
vodohospodářské stavby. Jižní a jihovýchodní částí území prochází vzdušné energetické vedení VN na
betonových sloupech. Na východním okraji původní zástavby Křížků je umístěna zděná trafostanice
11% území je zařazeno do I. zóny, 46% do II. zóny, 39% do III. zóny a 4% do IV. zóny ochrany přírody
CHKO Český ráj.
IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900
strana 3/9
Prostorová charakteristika
Základním prostorovým útvarem území jsou hluboká údolí Jizery a Frýdštejnského potoku, méně
výrazný údolní předěl mezi Suchoskalským hřebenem a vrchem Sokol. Tvoří výrazný prostorový celek
doplněný bočním údolním předělem mezi vrchem Sokol a Zbirohy. Prostor je na jihozápadě otevřený do
pokračujícího údolí Jizery, na severovýchodě průlomem Jizery mezi Maloskalským a Suchoskalským
hřebenem. Ohyby Jizery v nivě s vysokými břehovými porosty vymezují druhotné segmenty zvyšující
prostorovou proměnlivost jižní části území. Prostor údolí Frýdštejnského potoku se ve Frýdštejnu otvírá
do začátku údolí Petrašovické brázdy Hodkovické kotliny.
Přírodní dominantou údolního prostoru je řeka Jizera s vysokými břehovými porosty. Technickou kulturní
dominantou je ocelový most přes Jizeru. Kulturní dominantou vně území CHKO je sídelní útvar Malé
Skály ve střední části údolního prostoru.
Horizonty ohraničující prostor na jihozápadě, západě a severozápadě jsou vysoké, členité, přírodní,
tvořené pásmem lesních porostů s nepravidelně zvlněnými křivkami obrysů. Přírodní dominantou je vrch
Prakovna u Frýdštejnu. Vnějšími dominantami jsou útvar Maloskalské Drábovny, údolí Jizery a vrch
Oběšenec.
Horizonty ohraničující prostor na jihovýchodě jsou vysoké, členité, přírodní, částečně polopřírodní,
tvořené pásmy lesních porostů s výraznými křivkami obrysů dominantních útvarů reliéfu. Vnějšími
přírodními dominantami jsou Zbirohy, mohutný vrch Sokol, Suchoskalský hřeben s útvarem Suchých
skal.
Horizont ohraničující prostor údolí Frýdštejnského potoku na severovýchodě je vysoký, členitý, přírodní,
tvořený pásmem lesních porostů a skalních útvarů s výraznými obrysy. Vnějšími přírodními dominantami
Maloskalského hřebenu jsou skalní útvary Vranova a Frýdštejnu. Kulturními dominantami jsou hrad
Frýdštejn a kaple na Vranově.
Horizonty severozápadních a severních pohledů ze svahů území pod Sokolem jsou vysoké, tvarově
členité, přírodní, částečně polopřírodní, tvořené lesními porosty Maloskalského hřebenu s obrysem
hradní dominanty Frýdštejnu, lesními porosty a několika kulturními plochami luk na prudkých svazích
hřbetu Kopaniny. Křivky horizontu jsou zvlněné. Vnějšími blízkými přírodními dominantami jsou mohutný
útvar Kopaniny obklopující hluboké údolí, úzký Maloskalský hřeben se skalním čelem Vranova stoupající
k Frýdštejnu a oddělující údolí Frýdštejnského potoku. Kulturně historickými dominantami jsou kaple na
Vranově, hrad Frýdštejn a areál staveb zámku Malá Skála. Záporně vnímanou dominantou horní části
údolí Frýdštejnského potoku je řada čtyř chat na výrazné, vyvýšené části reliéfu svahu pod
Maloskalským hřebenem.
Horizonty severovýchodních pohledů ze svahů území pod Drábovnou průlomem údolí Jizery jsou
středně vysoké, členité, polopřírodní, složené z více pásem s křivkovými obrysy. Vnějšími přírodními
dominantami jsou táhlé vzdálenější útvary reliéfu Jesenské vrchoviny mezi Jirkovem a Skuhrovem, a
blízká Líšenská část Koberovského hřbetu u Prosíček.
Na severozápadním okraji u Frýdštejnu je prostor otevřený blízkým výhledům do údolí okolní krajiny
Petrašovické brázdy Hodkovické kotliny. Horizonty pohledů jsou středně vysoké, členité, polokulturní,
složené převážně z jednoho pásma s výrazně zvlněnými křivkami obrysů. Vnější přírodní dominantou
jsou blízké svahy Prosečského hřbetu. Vzdálený Ještěd je vnímatelný nad horizontem méně výrazně.
Vnějšími blízkými kulturními dominantami jsou hrad Frýdštejn a útvar zástavby Frýdštejnu. Blízké
technické stavby štěrkovny lomu Tarmac Bezděčín jsou nad členitou zástavbou obce méně výrazné.
Výraznější geometrizace krajinných prvků ani kompoziční osy uvnitř ani vně území KM nejsou.
Přírodní charakteristika
Reliéf území tvoří severní okraj Sokolské vrchoviny mezi Maloskalskou Drábovnou a Besedickou částí.
Je utvářen údolím Jizery prolamujícím linii lužického zlomu, hlubokým údolím Frýdštejnského potoku
mezi Maloskalskou Drábovnou a Maloskalským hřebenem, a méně výrazným protilehlým údolním
IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900
strana 4/9
předělem mezi vrchem Sokol a Suchoskalským hřebenem. U jižního okraje území výraznou modelaci
reliéfu doplňuje boční údolní předěl mezi vrchem Sokol a Zbirohy. Údolí Jizery je typem U, ostatní jsou
údolí typu V. Výraznou částí reliéfu je vrch Prakovna na východním ukončení Letařovické pahorkatiny u
Frýdštejnu.
Nejvýraznějšími útvary blízkého okolního reliéfu vně KM je Maloskalský hřeben Prosečskofrýdštejnských hřbetů se skalními hřebeny Frýdštejnu a Vranova, východní ukončení mohutné Kopaniny
Javornického hřbetu a méně výrazný Prosečský hřbet. Z Koberovského hřbetu je výrazným útvarem
Suchoskalský hřeben se Suchými skalami a blízká Líšenská část u Prosíček. Z Jesenské vrchoviny jsou
výrazné vzdálenější pravobřežní svahy údolí Jizery v ohybu mezi Líšným a Splzovem, a táhlé hřbety
vrchů mezi Jirkovem a Skuhrovem. Z blízkého okolního reliéfu Sokolské vrchoviny je výrazný mohutný
vrch Sokol, členité Zbirohy, útvar Maloskalské Drábovny, pokračující údolí Jizery a vrch Oběšenec.
Reliéf údolí Petrašovické brázdy Hodkovické kotliny u Frýdštejnu je méně výrazný.
Jizera protékající ve směru severovýchod-jihozápad nivou hlubokého údolí je páteří celého území. Po
mírně zvlněném úseku v Malé Skále se v jižní části území meandrovitě ohýbá v celé šířce nivy. Střední
tok Jizery má přírodní okraje. Řeka je v letních měsících rekreačně využívána na sjíždění loděk.
Pravobřežní přítok Jizery Frýdštejnský potok protéká hlubokým údolím s velkým převýšením. V území
CHKO má přírodní okraje bez technických úprav.
Levobřežní přítok Jizery potok od Michovky, protékající na jihozápadním okraji území údolním předělem
s velkým převýšením, je méně významným tokem. V dolní části je opatřen technickými protipřívalovými
kamennými hrázemi, zpevněním břehů a dna.
Lesní porosty v území KM jsou velmi výraznou krajinnou složkou. Pokrývají souvisle horní partie
jihozápadních svahů údolí Frýdštejnského potoka, severozápadních svahů údolí Jizery pod Drábovnou,
celé svahy údolí Jizery pod Zbirohy a horní partie jihovýchodní části svahů pod Sokolem. Porosty mají
vyvinuté okraje. Borové a smrkové porosty jihozápadního svahu Frýdštejnského údolí přecházejí od
Prakovny do smíšených. Význačné porosty svahů pod Drábovnou a Zbirohy jsou téměř převážně
bukové. Ve smíšeném porostu borovice-buk pod Sokolem jsou dvě větší plochy borových monokultur.
Menší plochy bukových porostů jsou na svazích podél původní silnice a nové E 65 mezi Křížky a Malou
Skálou. Nový porost je vysázen na menší ploše původní louky jihozápadního svahu údolí
Frýdštejnského potoku v Podzámčí.
Lesní porosty vně KM jsou velmi výraznou krajinnou složkou pokrývající okolní reliéf a jeho dominanty.
Výrazné jsou převážně souvislé smíšené porosty hřbetu Kopaniny s velkými plochami bučin, souvislé
blízké smíšené porosty hřebenů Frýdštejna a Vranova, vzdálenější porosty pravobřežních svahů údolí
Jizery v ohybu mezi Líšným a Splzovem, a hřebenů vrchů mezi Jirkovem a Skuhrovem, blízké souvislé
smíšené porosty Suchoskalského hřebenu u Malé Skály s větší plochou borové monokultury, smíšené
porosty Sokola a Zbirohů, bučiny na pravého svahu údolí Jizery, porosty vrchu Oběšenec, borové
porosty Drábovny, smíšené porosty Frýdštejnského hřbetu a malé plochy na okrajích a lesní remízy
v údolí Petrašovické brázdy u Frýdštejna.
Rozptýlené dřeviny jsou velmi výraznou krajinnou složkou v dolních částech údolí Jizery a
Frýdštejnského potoku. Jsou zastoupené vysokými břehovými porosty Jizery a středně vysokými porosty
Frýdštejnského potoku. Výrazné jsou porosty sadů a zahrad, liniové útvary porostů na terénních
předělech a podél bývalých i současných cest a silnice na svazích údolí Frýdštejnského potoku, menší
sadové porosty na východním okraji území v Zákoutí a na okraji Libentin, méně výrazné porosty sadů
Křížků a doprovodné porosty svahového zářezu E 65 u Křížků. Na jižním okraji segmentu nivy údolí
Jizery je plocha náletové olšiny a porost náspu železniční tratě.
Rozptýlené dřeviny vně KM jsou výrazně zastoupeny porosty sadů a zahrad Malé Skály, vysokými
břehovými porosty Jizery a alejí lip podél silnice od Zbirohů v Malé Skále, porosty sadů a zahrad
Frýdštejnu a alejemi silnic a cest v jeho okolí. V porostech zahrad je značný podíl druhově nevhodných
jehličnanů. Výrazným blízkým útvarem je stromová skupina na vyvýšeném hřbetu reliéfu u Prosíček, a
IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900
strana 5/9
soliterní buk na nádvoří hradu Frýdštejn.
Kulturní a historická charakteristika
Kulturní plochy na svažitých reliéfech údolí a v nivě Jizery jsou výraznou krajinnou složkou území. Louky
(pod Sokolem pastviny) na svazích údolí jsou převážně udržované. Jejich současná průměrná velikost je
2,1 ha. Dvě ze tří větších ploch na svazích pod Sokolem dvojnásobně překračují tuto velikost. Nemají
ani historické měřítko původních ploch. Málo znatelné terénní zářezy podél původních cest jsou bez
porostů dřevin a plochy splývají v jeden velký celek. Nejvíce je měřítko narušeno téměř pětinásobnou
velikostí plochy pod Drábovnou u Křížků, bez jakýchkoli porostů a stop po původních polních cestách a
mezích.
Louky v nivě Jizery jsou z poloviny (Křížky) zanedbané. Plocha u Křížků nemá původní měřítko.
Současná průměrná velikost ploch je 6,1 ha. Plochy jsou výrazně ohraničené vysokými břehovými
porosty Jizery, porostem náspu železniční tratě, stavbami provozoven na jižním okraji Malé Skály, sady
a částečně souvislým porostem podél původní silnice v Křížkách.
Vně území KM jsou výrazné blízké plochy luk v okolí Frýdštejnu. Méně výrazné jsou plochy na
Kopaninském hřbetu u Bobova a Sněhova, mezi severním okrajem Malé Skály a Líšným, a malé plochy
luk na vyvýšeném hřbetu reliéfu u Prosíček.
Liniové, technické a jiné stavby - nejvýraznějšími liniovými stavbami v území jsou frekventovaná státní
silnice E 65 s technickými prvky ocelových svodidel, kamenných opěrných zdí a přímými úseky,
nahrazujícími v nové trase méně výraznou původní silnici od Křížků do Malé Skály se zachovalým
dlážděným úsekem, a železniční trať Turnov – Malá Skála se středně vysokým náspem a viaduktem
přes potok od Michovky, procházející podél jihovýchodního okraje nivy Jizery.
Výrazné jsou méně frekventované místní silnice procházející v mnoha serpentinách údolím
Frýdštejnského potoku z Malé Skály do Frýdštejnu, na jihovýchodním svahu údolí Jizery úsek silnice
z Malé Skály do Turnova přes Rakousy a na severovýchodním okraji území úsek silnice z Malé Skály do
Koberov. Bez výraznějších technických prvků kopírují terén reliéfu. Kromě silnice do Koberov jsou
doprovázené vzdušným energetickým vedením NN na betonových sloupech, ve svahových úsecích
původními kamennými patníky. Zbytky původních a používané cesty jsou v území podle rozsahu
doprovodných porostů méně výraznými až výraznými liniovými krajinnými prvky.
Výraznou, dominantní technickou stavbou je ocelový most přes Jizeru v Malé Skále-Vranovém
s horními, vysokými plnými nosníky, mírně vzedmutou mostovkou, opěrnou zdí u Boučkova statku a
betonovým pilířem na ostrově mezi Jizerou a náhonem. V levobřežním segmentu nivy na jižním okraji
Vranového I. a u východní hranice území pod silnicí do Koberov jsou méně výrazné vodohospodářské
stavby.
Samostatně stojícími dominantními stavbami v okolní krajině vně KM jsou blízký hrad Frýdštejn, kaple
na Vranově a zámecký areál na severovýchodním okraji Malé Skály. Méně výraznými stavbami jsou
železniční nádraží s původní budovou, areál úpravny a stáčírny vody na jižním okraji Vranového I.
Záporně vnímanými stavbami jsou polorozbořené objekty bývalé parketárny s ocelovým zásobníkem a
menší areál dvoru Krajské správy silnic v nivě údolí Jizery na jižním okraji Malé Skály-Vranové I.
Technické stavby blízké třídírny štěrku lomu Tarmac Bezděčín a vzdáleného vysílače Ještěd jsou méně
výrazné.
Sídla a sídelní útvary - měřítko zastavěnosti celého území KM, včetně sídelního útvaru Malé Skály, je
velmi výrazně zvýšené až změněné výstavbou individuálních rekreačních vil, domků, chat, chatového
tábora hromadné rekreace, a obytných domů obyvatel zcela nezávislých na hospodaření v krajině místa.
V území CHKO bylo nejvíce měřítko zastavěnosti zvýšeno v horní polovině údolí Frýdštejnského potoku
IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900
strana 6/9
v Podzámčí, kde téměř zcela převažuje pouze rekreační využívání původních i nových staveb. Výrazně
bylo měřítko zastavěnosti zvýšeno v severovýchodní polovině Křížků. Původní měřítko zastavěnosti
území je zachováno na severovýchodním okraji v Zákoutí a u Libentin.
Původní shloučená zástavba několika usedlostí Křížků, se zděnými, částečně i roubenými domy z 19.
stol., byla rozmístěná po obou stranách silnice na jihozápadním okraji segmentu nivy údolí Jizery.
Jedinou osamocenou stavbou v lokalitě byla usedlost ve střední části úseku silnice do Malé Skály. V 1.
pol. 20. stol. byla zástavba v severovýchodní polovině doplněna zděným, částečně patrovým obytným
domem a funkcionalistickou architekturou vily. Struktura původní zástavby i celé části území byla v 2.
pol. 20. stol. změněna přestavbou okresní silnice na E 65, procházející lokalitou do Malé Skály v nové
napřímené trase. Od 2. pol. 20. stol. po současnost je zástavba ve vzniklém pásu mezi silnicemi
doplněna třemi obytnými domy, rekreační stavbou a zahrádkářskými objekty. Struktura zástavby směřuje
k volné ulicové řadě.
Původní rozvolněná zástavba několika zděných přízemních domů s obytnými podkrovími z konce 19. a
1. pol. 20. stol. na jihozápadním okraji Vranového II. podél staré silnice byla v 2. pol. 20. stol. doplněna
obytnými domy, rekreačním domkem a chatami na západním svahu od silnice.
Původní zástavba zděných a roubených zemědělských usedlostí s dřevěnými stodolami, chalup a domů
z 19. a 1. pol. 20. stol. Podzámčí v horní polovině údolí Frýdštejnského potoku je nepravidelně
rozptýlená u lesního okraje na severozápadním svahu, pod silnicí a podél obou břehů potoku. V 2. pol.
20. stol. bylo na plochách původních sadů do území umístěno více jednotlivých rekreačních chat,
řadových skupin a jedno zařízení chatkového tábora s doprovodnými stavbami.
Poškození původních staveb přestavbami, přístavbami, nástavbami, úpravami otvorů a materiálů je
částečné.
Ze sídelních útvarů vně KM jsou velmi výrazné, na území přímo navazující, části zástaveb Malé SkályVranové I. a II., blízká Malá Skála za hřebenem Vranova a zástavba Frýdštejnu na severozápadním
okraji území.
Původní zástavba dnešního sídelního útvaru Malé Skály byla převážně pouze zemědělská, z roubených
a částečně zděných objektů statků, usedlostí a chalup. V Malé Skále byla volně shloučená v dolní části
údolí pod severní stranou Vranovského hřebene. Zástavbu Vranového I., soustředěnou severně od
mostu podél levého břehu Jizery, doplňovaly malé shloučené skupiny staveb na severním okraji nivy,
v Boroví a Zákoutí. Zástavba Vranového II. na pravém břehu Jizery byla soustředěná v malém shluku
kolem křižovatky cest u mlýna a rozptýlená pod jižní stranou Vranovského hřebenu. Zástavba všech
částí byla obklopena rozsáhlými sady na svazích údolí. Později se z místa stává vyhledávané letovisko
s dobrým dopravním napojením na železnici. Byl výchozím místem pěší turistiky, jez na Jizeře
umožňoval koupání na zřízeném koupališti. Po vybudování železniční stanice a blízkého hotelu se
začíná postupně měnit i charakter zástavby. Těžiště sídelního útvaru se přesouvá do levobřežní části
Vranového I. Do souborů původních staveb a sadových ploch jsou jednotlivě i v menších skupinách
umísťovány stylově-architektonicky a velikostně různorodé rekreační a obytné domy s obytnými
podkrovími nebo patry příměstského vilového typu. Volně shloučená zástavba Frýdštejnu je výrazným
útvarem u severozápadního okraje území. Soubor domů se značným podílem přestaveb je značně
tvarově nesourodý v podlažnosti a sklonech střech objektů. Na jihovýchodním okraji útvaru jsou
umístěny novostavby velkého obytného domu a dvou rekreačních zděných staveb. Dvě malé skupiny
domů ze zástavby Záborčí, umístěné mezi dominantními částmi reliéfu severozápadního svahu údolí
Jizery a útvarem Maloskalské Drábovny, jsou vnímatelné z vyšších poloh svahů pod Sokolem jako méně
výrazné prvky obklopené lesními porosty.
IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900
strana 7/9
Celkové hodnocení krajinného rázu místa:
Na utváření krajinného rázu místa se podílí více významných až jedinečných, kladně vnímaných
estetických hodnot krajinných prvků a jejich vztahů, které zvyšují celkovou estetickou hodnotu místa.
Jejich celkový podíl na utváření krajinného rázu místa je významný, velmi významný až jedinečný.
Na utváření krajinného rázu místa se podílí více významných až jedinečných, kladně vnímaných
přírodních hodnot krajinných prvků a jejich vztahů, které zvyšují celkovou přírodní hodnotu místa.
Jejich celkový podíl na utváření krajinného rázu místa je významný, velmi významný až jedinečný.
Na narušení krajinného rázu místa se podílí více významných až velmi významných, záporně vnímaných
estetických hodnot, které snižují celkovou estetickou hodnotu místa.
Jejich celkový podíl na narušení krajinného rázu místa je významný až velmi významný.
Podíl významných hodnot prvků a jejich vztahů uvnitř místa a v okolní krajině, převážně prostorově
uzavřeného místa s vyvýšenými okraji, je v krajinném rázu celkově vyrovnaný.
Soustředění významných hodnot utvářejících krajinný ráz místa je větší v severozápadní a jihovýchodní
části území.
Vztahy mezi přírodními a kulturními prvky v polokulturní krajině místa, s vyváženým poměrem
zalesněných a extenzivně využívaných zemědělských ploch, značným podílem zastavěných ploch
využívaných na rekreaci a bydlení, jsou celkově harmonické.
Celková estetická hodnota krajinného rázu místa je velmi významná.
Celková přírodní hodnota krajinného rázu místa je významná až velmi významná.
Navržený záměr je lokalizován do údolní nivy a bude znamenat nárůst zastavěných ploch, čímž dojde
k navýšení nepropustných ploch. Nové přemostění si vyžádá vykácení několika břehových dřevin a dále
pak dojde k vykácení dřevin v trase a jejím okolí sjezdu ze silnice I/10. Vybudováním opěrné zdi u
ppč.121/2 a gabionové zdi nad příjezdovou cestou dojde k velké pohledově exponované ploše, která
bude mít vliv na krajinný ráz místa. Navržená sadová výsadba řeší výsadbu pouze v okolí haly, nikde
není řešena výsadba v okolí přístupové komunikace a mostu a u nově navrhovaných a pohledově
exponovaných opěrných zdí a pilířů, na kterých je řešena mostní konstrukce s přístupovou komunikací.
Vliv záměru nové přístupové komunikace a nově budovaného přemostění bude nepřehlédnutelný.
Navrhované řešení se zachováním průtočnosti je sice z provozního hlediska nezbytné, dojde
však k tak významnému ovlivnění vizuální charakteristiky krajinného rázu, že je třeba dopracovat
výsadbu a sadové řešení celého prostoru dotčeného stavbou mostu a příjezdové komunikace.
Z hlediska zásahu do významného krajinného prvku bylo vydáno Správou CHKO Český ráj
závazné stanovisko podle § 4 odst.2 zákona č.114/92 Sb. v platném znění, pod čj.S/2418/CR/2014/300
dne 11.11.2014.
Žadatel doplnil projektovou dokumentací dne 21.10.2014, zasláním aktualizovaného hodnocení na
krajinný ráz.
Správa CHKO Český ráj posoudila předložený návrh z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny,
ochrany krajinného rázu podle § 12 zákona, významných krajinných prvků podle § 4 odst.2 zákona /
územního systému ekologické stability podle § 4 odst. 1 zákona, biotopu zvláště chráněných rostlin a
živočichů podle § 49 / § 50 zákona a konstatuje, že za předpokladu respektování podmínek daných
tímto závazným stanoviskem bude zmírněn zásah realizace a provozu stavby dle předložené PD do
dochovaného stavu přírodního prostředí a snížení hodnoty krajinného rázu lokality ve smyslu ustanovení
§ 12 zákona. Podmínky směřují k dořešení prvků stavby a jejího okolí v souladu se základními principy
ochrany krajinného rázu.
Na základě výše uvedeného Správa CHKO Český ráj dospěla k závěru, že k navrhované stavbě
lze udělit souhlas.
Navržená stavba leží na území evropsky významné lokality Průlom Jizery u Rakous, avšak
významný vliv na příznivý stav a předmět ochrany nebo její celistvost samostatně nebo ve spojení s
jinými koncepcemi nebo záměry byl vyloučen v posouzení zpracovaném autorizovanou osobou
IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900
strana 8/9
(RNDr.Adamem Vélem, Ph.D.) v roce 2011. Správa CHKO ČR vydala stanovisko podle § 45 i odst.1
zák.č.114/92 Sb. v platném znění dne 8.7.2013 pod čj.S/10010/CR/2013/740.
POUČENÍ
Závazné stanovisko dle § 149 správního řádu není samostatným správním rozhodnutím a nelze se
proti němu odvolat. Obsah závazného stanoviska lze napadnout pouze odvoláním proti rozhodnutí, které
bylo na jeho základě vydáno stavebním úřadem.
Ing. Jan Mocek
VEDOUCÍ SPRÁVY CHKO ČESKÝ RÁJ
Dle rozdělovníku se doručí:
Ing.Jan Rys, Křenova 8/251, Praha 6
Obec Malá Skála
MěÚ Turnov, Stavební úřad
Tvrdá Skála o.s., Malá Skála 135, 468 22 Železný Brod
Přílohy: 1x potvrzená dokumentace k územnímu řízení (pouze žadateli)
IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 481 321 900
strana 9/9