Základy podnikání

Základy podnikání
Bc. Eliška Reková
Tento studijní text je určen pro potřeby účastníků projektu OPPA
„Inovace oboru vzdělávání Sociální práce na Vyšší odborné škole sociálně právní v Praze“
Registrační číslo projektu: CZ.2.17/3.1.00/33319
©Autor textu: Bc. Eliška Reková
Recenzent: Ing. Jan Krejčí
Jazyková korektura: Bc. Tereza Žáčková
Redakční úprava:
©Vyšší odborná škola sociálně právní, Praha, 2013
ISBN 978-80-87779–06-4
Zadavatel projektu: Hlavní město Praha
Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1
IČ: 00064581
Registrační číslo projektu:CZ.2.17/3.1.00/33319
2
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................................ 6
1
Základní informace .......................................................................................................................... 7
1.1
Podnik ...................................................................................................................................... 7
1.2
Podnikatel................................................................................................................................ 7
1.3
Podnikání ................................................................................................................................. 8
1.3.1
Místo podnikání............................................................................................................... 8
1.3.2
Velikost podniku .............................................................................................................. 9
1.3.3
Základní funkce podnikání ............................................................................................... 9
1.3.4
Cíle podniku ..................................................................................................................... 9
1.4
Hospodářský cyklus ............................................................................................................... 11
1.4.1
Definice ekonomie......................................................................................................... 11
1.4.2
Definice ekonomiky ....................................................................................................... 12
1.4.3
Ukazatele ekonomické výnosnosti ................................................................................ 12
1.5
Trh ......................................................................................................................................... 13
1.5.1
Subjekty působící na trhu .............................................................................................. 13
1.5.2
Nabídka versus poptávka .............................................................................................. 14
1.5.3
Funkce trhu.................................................................................................................... 14
1.5.4
Dělení trhů ..................................................................................................................... 15
1.5.5
Typy tržních struktur ..................................................................................................... 15
1.5.6
Tržní mechanismus ........................................................................................................ 16
1.6
Trh práce, nezaměstnanost ................................................................................................... 17
1.6.1
2
3
Inflace ............................................................................................................................ 18
Průzkum trhu, počátek podnikání ................................................................................................. 20
2.1
Rady pro úspěšné podnikání ................................................................................................. 20
2.2
Podnikatelský plán................................................................................................................. 21
2.3
Analýzy .................................................................................................................................. 22
2.3.1
SWOT analýza ................................................................................................................ 22
2.3.2
Porterův model 5 sil ...................................................................................................... 22
2.3.3
SMART analýza .............................................................................................................. 23
2.3.4
Marketingový mix .......................................................................................................... 24
2.3.5
Bod zvratu...................................................................................................................... 24
Založení podniku ........................................................................................................................... 27
3
3.1
Osoba samostatně výdělečně činná – OSVČ ......................................................................... 27
3.1.1
Ohlašovací živnost ......................................................................................................... 27
3.1.2
Koncesovaná živnost ..................................................................................................... 28
3.1.3
OSVČ jako vedlejší činnost............................................................................................. 28
3.2
Obchodní společnosti ............................................................................................................ 28
3.2.1
Společnost s ručením omezeným – s. r. o. .................................................................... 30
3.2.2
Akciová společnost – a. s. .............................................................................................. 30
3.2.3
Veřejná obchodní společnost – v. o. s. .......................................................................... 30
3.2.4
Komanditní společnost – k. s. ........................................................................................ 30
3.3
Družstvo................................................................................................................................. 30
3.4
Neziskové organizace ............................................................................................................ 31
3.5
Rejstříky ................................................................................................................................. 33
3.6
Instituce v ČR ......................................................................................................................... 34
3.6.1
3.7
4
Kroky k založení podniku, kam jít, co udělat a na co si dát pozor ......................................... 36
Pracovněprávní vztah a porovnání ................................................................................................ 39
4.1
Typy pracovních smluv .......................................................................................................... 39
4.1.1
Dohoda o provedení práce – DPP ................................................................................. 39
4.1.2
Dohoda o pracovní činnosti – DPČ ................................................................................ 40
4.1.3
Pracovní poměr ............................................................................................................. 40
4.1.4
Švarcsystém ................................................................................................................... 40
4.2
5
Czech POINT .................................................................................................................. 35
Porovnání .............................................................................................................................. 41
Principy vedení ekonomické agendy ............................................................................................. 44
5.1
Principy financí ...................................................................................................................... 44
5.2
Účetnictví............................................................................................................................... 45
5.2.1
Podstata a funkce účetnictví ......................................................................................... 45
5.2.2
Všeobecné účetní zásady .............................................................................................. 45
5.3
Rozvaha ................................................................................................................................. 47
5.4
Výkaz zisků a ztrát neboli výsledovka .................................................................................... 48
5.5
Cash flow ............................................................................................................................... 49
5.6
Dokladovost účetnictví .......................................................................................................... 49
5.6.1
Účetní knihy ................................................................................................................... 49
5.6.2
Účetní doklady ............................................................................................................... 50
4
5.6.3
6
Systematické zápisy o hospodářských operacích na účtech ......................................... 50
Základní orientace v daňovém systému ČR ................................................................................... 53
6.1
Vlastnosti a funkce daní ........................................................................................................ 53
6.2
Konstrukční prvky daně ......................................................................................................... 54
6.3
Daňová optimalizace a daňový únik ...................................................................................... 54
6.3.1
Daňová optimalizace ..................................................................................................... 54
6.3.2
Daňový únik ................................................................................................................... 54
6.4
Aktuální daňové sazby k 1. 1. 2012 ....................................................................................... 55
6.5
Přehled daňového systému ČR .............................................................................................. 56
6.5.1
Přímé daně .................................................................................................................... 56
6.5.2
Nepřímé daně ................................................................................................................ 57
6.5.3
Ostatní daňové příjmy ................................................................................................... 58
6.5.4
Struktura daňových příjmů státního rozpočtu .............................................................. 58
6.6
Daňový kalendář .................................................................................................................... 58
6.7
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob .................................................................... 61
6.7.1
Kdo musí podávat daňové přiznání ............................................................................... 62
6.7.2
Vztah mezi účetními výkazy a daňovým přiznáním ....................................................... 62
6.8
Existence daňově uznatelných/neuznatelných nákladů ....................................................... 63
5
Úvod
Pan Chytrolín se jednou ráno probudil a řekl své ženě, že jej napadla úžasná podnikatelská myšlenka,
kterou by chtěl uskutečnit. Je to horká hlava, hned by se do všeho pustil, ale paní Chytrolínová ho
zadržela a řekla, že jej jako správná manželka bude podporovat, poté co ji seznámí se všemi klady a
zápory rozhodnutí, proč chce opustit stálou práci a dát se na nejistou podnikatelskou dráhu.
Vždyť pan Josef Chytrolín neví nic o tom, jak funguje trh, co je to nabídka a poptávka, jak udělat
analýzu trhu a konkurence, sestavit podnikatelský plán, zabezpečit financování, na jaké úřady se
obrátit, jaká rizika je potřeba zvážit apod.
Každý se musí jednou rozhodnout, zda má zůstat zaměstnancem, nebo začít s podnikáním. Mnozí lidé
se podnikání obávají a raději volí pomyslné jistoty zaměstnání. Lidé bývají často přesvědčeni, že
podnikatelem se člověk musí narodit, že je zrovna špatná doba a že každá nová firma stejně
zbankrotuje nebo si prostě jen nevěří a chybí jim odhodlání. Ti, kdo se naopak rozhodnou podnikat,
by neměli takové rozhodnutí udělat jen v představě, že budou pány svého času a nebudou muset
poslouchat své nadřízené. Realita funguje úplně jinak.
Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět skripta nazvaná Základy podnikání.
Na začátku každé kapitoly je definován cíl této kapitoly a zároveň je zde podáván přehled probíraných
témat. V každé kapitole naleznete také otázky, na které byste měli umět po prostudování dané látky
odpovědět a ponecháváme zde i místo pro poznámky. Za každou kapitolou najdete doporučenou
literaturu, kde se o daném tématu dozvíte ještě více. Čerpali jsme ze všech dostupných zdrojů, máme
na mysli především úředně vydané zákony a zákoníky, volně dostupnou literaturu i internetové
stránky.
6
1 Základní informace
Cíl
První kapitola si dává za úkol vysvětlit základní pojmy. Pokud látku správně pochopíte, určitě
pro vás pak nebude těžké odpovědět na následující otázky.
Otázky
 Jak obchodní zákoník definuje podnikání? Vysvětlete jednotlivé termíny.
 Jaký je rozdíl mezi místem podnikání a provozovnou?
 Popište hospodářský cyklus.
 Jaké jsou subjekty působící na trhu?
 Popište trh práce.
 Co je to inflace a jaké známe její druhy?
Poznámka
Základní pojmy a další odpovědi na otázky v oblasti podnikání zodpoví především zákony
v úplném znění. Pro naši první kapitolu budeme využívat hlavně občanský zákoník a
související předpisy a obchodní zákoník.
1.1 Podnik
Z obchodního zákoníku § 5 odst. 1 vyplývá, že „podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i
osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které
patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu
sloužit.“
 Hmotné složky podniku: budovy, stavby, stroje, zařízení, pozemky apod.
 Nehmotné složky podniku: práva, závazky, pohledávky, obchodní jméno apod.
 Osobní složky podniku: zaměstnanci, jejich znalosti, zkušenosti apod.
1.2 Podnikatel
K tomu, abychom se mohli nazývat podnikateli, je potřeba splnit podle obchodního zákoníku § 2 odst.
2 alespoň jednu z následujících podmínek:


„Podnikatelem se rozumí osoba zapsaná v obchodním rejstříku“.
Firmy mají povinnost být zapsány v obchodním rejstříku (společnost s ručením omezeným,
akciová společnost apod.). Tato povinnost se však nevztahuje na živnostníky, těch se týká bod
následující.
„Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění.“
Tento bod je přímo pro živnostníky, takže i ti se považují za podnikatele, i když třeba nejsou
zapsáni v obchodním rejstříku.
Pozor na fakt, že zápis v obchodním rejstříku nenahradí živnostenský list. Pokud tedy
společnost podniká v činnosti, na kterou potřebuje živnostenské oprávnění, musí si jej zvlášť
založit. Ano, i právnická osoba, jako je akciová společnost, si na sebe může zřídit volnou
7


živnost ohláškou u kteréhokoliv živnostenského úřadu. Pokud však chce firma podnikat
v oblasti, k níž je potřeba odborné způsobilosti, nebo splnění jiných podmínek, je nutné
ustanovit odpovědného zástupce, tj. fyzickou osobu, která toto bude splňovat.
„Osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních
předpisů.“
Tyto osoby reprezentují umělci a specialisté (např. lékaři, zubní lékaři, advokáti, notáři,
tlumočníci, auditoři apod.).
„Osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního
předpisu.“
Jednoduše i zemědělci mohou být podnikatelé.
1.3 Podnikání
Podle § 2 odst. 1 obchodního zákoníku představuje podnikání „činnost, prováděnou podnikatelem
soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení zisku“.
Nyní si vysvětlíme jednotlivé body obsažené v definici:




O soustavnou činnost se jedná, pokud podnikatel provádí tuto činnost bez přerušení,
pravidelně nebo opakovaně (např. sezónně nebo při konkrétních příležitostech).
Samostatnost spočívá v tom, že podnikatel není v zaměstnaneckém poměru a ani nemá
nadřízenou osobu.
Vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost se rozumí to, že podnikatel jedná sám za sebe a
odpovídá za případné porušení, např. celým svým majetkem u osoby samostatně výdělečně
činné nebo svým kapitálem u kapitálových společností.
Dosažení zisku se zdá být jako primární cíl každého podnikatele, nicméně výklad zákona
spočívá pouze v úmyslu zisk zrealizovat, není však rozhodující, zdali k tomu skutečně dojde.
1.3.1 Místo podnikání
Místo podnikání je podrobně popsáno opět v obchodním zákoníku a navíc i v živnostenském zákoně.
Fyzická osoba (dále jen FO) uvede jako místo podnikání své bydliště, pokud nepodniká odjinud, např.
z kanceláře, ateliéru apod. Může však mít pouze jedno místo podnikání, i když provozuje více živností.
Právnická osoba (dále jen PO) uvádí jako místo podnikání obvykle adresu, kde se oficiálně nachází,
jedná se tedy o adresu, která je zapsána v obchodním rejstříku, tj. sídlo společnosti.
Na adresu místa podnikání musí podnikatel zajistit přijímání písemností, popř. vyřizovat telefonáty.
Podle živnostenského zákona se jedná o adresu, odkud se řídí chod celé společnosti, tedy její uvedení
je povinné.
Dalším termínem je provozovna, která však pro FO i PO není k podnikání nezbytně nutná, jedná se
totiž o prostor, v němž je živnost provozována. Pokud si však podnikatel zařídí provozovnu, musí vše
nahlásit na živnostenském úřadě a trvale a viditelně tyto prostory jako provozovnu označit, jinak
hrozí vysoké pokuty. Za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji
zboží nebo poskytování služeb a mobilní provozovna, což je třeba stánek či pojízdná prodejna.
K typickým příkladům patří kadeřnictví, masáže apod. Adresa provozovny může být shodná s adresou
místa podnikání, nebývá to však pravidlem.
8
1.3.2 Velikost podniku
Od 1. 1. 2005 vstoupila v platnost nová definice Evropské unie pro MSP (malé a střední podniky). Při
posuzování velikosti podniku používáme jako kritérium členění podle počtu zaměstnanců, velikosti
obratu, velikosti kapitálu nebo zisku.
 mikropodniky do 10 zaměstnanců, obrat nebo majetek do 2 mil. EUR;
 malé podniky do 50 zaměstnanců, obrat nebo majetek do 10 mil. EUR;
 střední podniky do 250 zaměstnanců, obrat do 50 mil. EUR nebo majetek do 43 mil. EUR;
 velké podniky více než 249 zaměstnanců.
Podle údajů ČSÚ z roku 2012 v České republice tvoří mikropodniky, malé a střední podniky 99,8 %
všech ekonomicky aktivních subjektů.
1.3.3 Základní funkce podnikání
Za základní funkce takto moderně chápaného podnikání se nejčastěji považuje:


Vytváření trhu a zákazníků. Jak můžeme chápat vytváření trhu? Podnik má nejen tvořit
výrobky a služby, které už na trhu jsou, ale i nabídku nových, dosud nevyráběných výrobků a
neposkytovaných služeb, podporovat vznik nových potřeb a nových zákazníků a tím
předcházet konkurenci.
Inovační činnost – specifický nástroj podnikatelů, pomocí něhož využívají změn jako
příležitosti pro podnikání v odlišné oblasti nebo v poskytování odlišných služeb.
Velmi známá a uznávaná je Schumpeterova teorie „tvořivého ničení“ neboli creative
destruction. Teorie říká, že každá inovace vyvolá destruktivní proces, ve kterém dochází ke
zničení starého, což je nahrazeno novým potenciálem. Inovací je narušena dřívější rovnováha,
klid a stabilita na trhu. Realizátor inovace touto nerovnováhou získal větší zisk oproti svým
konkurentům. Jakmile však konkurenti napodobí tuto inovaci, dosáhnou rovněž vysokého
zisku, který se tím vyrovná a dojde ke zrušení monopolu. Míra zisku se nesníží, ale k dalšímu
zvýšení dojde, až když někdo přijde s další inovací. Hnací silou pro inovace je tedy podle
Schumpetera (1883–1950) touha po dosažení monopolního zisku.
1.3.4 Cíle podniku
Pří jakékoliv činnosti je výhodné formulovat smysl a stanovit si cíl konání této činnosti. V moderním
podniku se stále častěji mluví i o splnění poslání. Pro někoho může být posláním podnikání
uspokojovat cizí potřeby, např. posláním Tomáše Bati bylo obout celý svět a jeho základním cílem
bylo dosáhnout přitom co největšího zisku.
Při podnikání je třeba vzít v úvahu všechny podstatné okolnosti, které dávají určitá omezení, ale také
příležitosti.
Při rozhodování o cílech je nezbytné nalézt odpovědi na tři otázky:
 Proč?
 Co?
 Jak?
Z odpovědí na výše uvedené otázky se odvíjejí další otázky z oblasti např. výrobní, finanční,
organizační, marketingové, logistické, otázky managementu, kontroly apod. Nalezení odpovědi na
9
tyto dílčí cíle umožňuje stanovit dílčí kroky. Tento přístup je označován jako hierarchie cílů a jejich
systémového uspořádání.
Při řízení podniku v tržní ekonomice se v minulosti považovala za vrcholový cíl dlouhodobá
maximalizace zisku. Toto tvrzení mělo však řadu odpůrců, protože zde není zohledněno riziko a
hodnota peněz v čase. Zisk je navíc získáván z účetních dat a může s ním být tedy manipulováno.
V osmdesátých letech vznikl nový směr, který za hlavní cíl začal považovat maximalizaci hodnoty
podniku. Takto pojatý cíl podniku již v sobě zahrnuje vliv rizika a časovou dimenzi.
V současné době už se ovšem rozvíjí nová teorie, která upřednostňuje maximalizaci hodnoty pro
vlastníky a zároveň bere v potaz i tzv. stakeholdery a jejich zájmy. Stakeholdeři jsou zájmové skupiny,
do kterých patří například obec, zaměstnanci, stát, věřitelé, zákazníci, management.
Existuje řada různých ekonomů, politiků, majitelů společností, ale i pedagogů, kteří si cíle podnikání
vykládají rozdílně.
Současný obchodní zákoník charakterizuje podnikání a formulace cíle této činnosti slovy „za účelem
dosažení zisku“.
Proces stanovení cílů podnikání je vázán na řadu okolností:
 na oboru podnikání;
 Pokud se rozhodnu vyrábět mikročipy, tak budu potřebovat vysoký vstupní kapitál,
perfektní vybavení a prvotřídní specialisty. Pokud se však rozhodnu prodávat oblečení
přes internet, tak zasednu k prvnímu počítači.
 na situaci na trhu;
 Jaká je situace na trhu? Je krize? Je nezaměstnanost? Mají lidé volné finanční prostředky
k investování? Jaká je v zemi ekonomika?
 na umístění podniku;
 Je rozdíl mít obchod s oblečením na rušné hlavní třídě v centru města, nebo na malé
vesnici. Tento rozdíl se však ukáže i v ceně nájmu, která na vesnici bude velmi nízká.
 na velikosti podniku;
 Kolik mám k dispozici zaměstnanců.
 na konkurenci;
 Pokud se rozhodnu vyrábět tanky, tak mým odběratelem může být armáda, ale ne
průměrný občan České republiky. Pokud se rozhodnu otevřít kadeřnictví, tak vím, že
zákazníků může být víc, ale zase je větší konkurence, protože kadeřnictví jsou všude a
jako začínající podnikatel se nemůžu spoléhat na stálou klientelu.
 na potřebách zákazníků;
 Ať se mi můj nápad prodávat poštovní holuby zdá sebelepší, v dnešní době již není
mnoho zákazníků, kteří by projevili stejné nadšení a holuba si koupili.
 Člověk má základní přirozenou snahu udržet, rozvíjet a zlepšovat svůj život. Ne nadarmo
se říká, že nejvíce skvělých vynálezů vznikne od líného člověka, který přemýšlí, jak by si
ten život ještě ulehčil.
 Potřeby jsou požadavky lidí, jež se snažíme uspokojit, čímž zároveň odstraňujeme vědomí
jejich nedostatku.
 na potřebném kapitálu;
10

 Na výrobu tanků potřebuji větší kapitál než na otevření kadeřnictví.
na volbě formy a právní úpravě podnikání apod.
 Velmi záleží na tom, jakou si zvolíme formu podnikání, jak vysoký bude náš základní
kapitál, jaká budeme mít práva a povinnosti, jaká ručení apod. K danému tématu se však
budeme více věnovat v dalších kapitolách.
1.4 Hospodářský cyklus
Hospodářský cyklus je víceméně pravidelné kolísání reálného produktu kolem produktu možného.
Cyklus může být krátkodobý, v rámci několika měsíců, ale i dlouhodobý, který trvá několik desítek let.
Hospodářský cyklus se skládá ze čtyř fází:
 Expanze – neboli konjunktura či vzestup – dochází k oživení ekonomiky, rozmachu nabídky i
poptávky, růstu hrubého domácího produktu (HDP).
 Vrchol – nezaměstnanost klesá, skutečný produkt dosahuje maxima, vzniká mnoho nových
firem.
 Krize – neboli kontrakce či pád – nazývá se recesí, znamená pokles po dobu 6 měsíců,
deprese je pojem pro krizi, pokud pokles trvá delší dobu.
V tomto období dochází k zániku nejslabších firem, dochází k poklesu produkce
nekonkurenceschopných výrobků a služeb.
 Dno – sedlo – dolní bod obratu, nejnižší úroveň, vysoká nezaměstnanost, trh je očištěn od
neefektivní produkce a začíná růst.
Obrázek č. 1.1 Hospodářský cyklus
Zdroj: http://ekonomie.topsid.com
1.4.1 Definice ekonomie
Ekonomie je věda o činnostech, které se týkají výroby a směny statků. Je to také věda o hospodářství,
bohatství, penězích, o volbě a o efektivní alokaci vzácných zdrojů mezi jednotlivá alternativní využití.
Statky
V ekonomické teorii se jimi označuje vše, co zvyšuje užitek statkem (může se jednat o fyzický objekt,
ale také například o služby). Statky dělíme na vzácné a volné, které jsou volně k dispozici, jako je
například led na severním pólu nebo slaná voda v moři.
Vzácných statků je omezené množství, lidé jsou za ně ochotni platit, neexistuje dostatek zdrojů
k výrobě všech statků, které by lidé chtěli spotřebovávat.
11
Makroekonomie
„Makroekonomie studuje chování ekonomiky jako celku. Zkoumá celkovou úroveň národního
produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního obchodu země.“ (SAMUELSON, 1995)
Mikroekonomie
Pro lepší porovnání budeme vycházet z výše uvedeného citátu vysvětlujícího makroekonomii.
Mikroekonomie oproti ní studuje chování jednotlivců a dívá se na ekonomii z pohledu jednotlivých
ekonomických subjektů působících na trhu, jako jsou domácnosti a firmy. Poskytuje detailnější
přehled a s makroekonomií je těsně provázána. Chování jednotlivců ovlivňuje celek.
1.4.2 Definice ekonomiky
Ekonomika je shrnutí hospodaření subjektu. Jde vlastně o uplatnění ekonomie v praxi.
Pojem ekonomika může mít tyto významy:
 hospodářství: nadnárodní, národní či podnikové;
 hospodaření: ekonomické činnosti, jako je plánování, organizace, výroba, prodej či
investování;
 hospodárnost: využití dostupných prostředků ekonomickými subjekty tak, aby bylo dosaženo
minimálních nákladů a zároveň maximálního možného zisku.
Ekonomiku dělíme na:
 Tradiční – o řešení problémů rozhodují tradice a zvyky;
 příkazová – stát a státní orgány plánují a vynucují, co se bude vyrábět a v jakém množství;
 tržní – každodenní svobodná volba spotřebitele;
 smíšená – kombinace tržní ekonomiky a zásahů státu.
1.4.3 Ukazatele ekonomické výnosnosti
HDP – Podle metodiky Českého statistického úřadu je hrubý domácí produkt peněžním vyjádřením
celkové hodnoty všech statků a služeb, které jsou nově vytvořeny v daném, předem určeném období
na určitém území; tento ukazatel se používá hlavně v makroekonomii pro stanovení výkonnosti
ekonomiky. Časovým obdobím bývá obvykle jeden kalendářní rok, určité území pro naše podmínky je
právě území České republiky bez ohledu na to, kdo hodnoty vytvořil. Patří k nejčastějším ukazatelům
pro srovnání mezinárodní úrovně ekonomiky.
HNP – Hrubý národní produkt zahrnuje oproti HDP zahraniční produkci z výrobních faktorů
vlastněných občany České republiky a naopak nezahrnuje domácí produkci z výrobních faktorů
vlastněných cizozemci. Není zde tedy důležité území České republiky, ale započítávají se do něj
hodnoty vytvořené občany ČR kdekoliv ve světě.
12
1.5 Trh
Trh je uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení
cen a množství statku. Trh je nutný. Je to nejdokonalejší dosud poznaný regulátor a stimulátor
ekonomického rozvoje.
1.5.1 Subjekty působící na trhu
V ekonomickém životě společnosti mají zásadní význam následující tržní subjekty:
 domácnosti neboli spotřebitelé: jsou to jednotliví členové domácností, kteří mají vlastní
ekonomické potřeby. Je to nejpočetnější skupina. Rozhoduje o tom, jaký statek, v jakou
dobu, v jakém objemu a co si za své příjmy koupí.
 firmy neboli podniky: mohou být výrobní, prodejní či poskytující služby. Ekonomicky činné za
účelem zisku. Rozhodují o tom, jaké zboží budou vyrábět, jakou technologii budou využívat,
jakou stanoví cenu a v jakém množství.
 stát (vláda, samospráva): hlavní funkce této skupiny je novotvorba, ale stát může stát i v roli
spotřebitele či nabízejícího.
 zahraniční subjekty: jsou to spotřebitelé, firmy nebo i vlády, mimo národní ekonomiku, které
do ní vstupují zvenčí.
Princip koloběhu hodnot
• firmy nabízejí své statky a služby, které poptávají domácnosti;
• domácnosti nabízejí práci firmám – jedná se o trh výrobních faktorů (práce, půda, kapitál);
• firmy platí za práci;
• za tyto peníze domácnosti kupují poptávané zboží, na trhu zboží;
• stát vybírá od firem a domácností daně a poskytuje veřejné služby;
• stát poskytuje domácnostem navíc transfery, což jsou například sociální dávky, podpora
v nezaměstnanosti apod.
Obrázek č. 1.2 Princip koloběhu hodnot
Zdroj: http://ekonomie.topsid.com
13
1.5.2 Nabídka versus poptávka
Nabídka = množství zboží, které jsou výrobci schopni a ochotni vyrobit a prodat na trhu za určitou
cenu.
 nabídka jednoho výrobce = individuální
 nabídka jednoho druhu zboží = dílčí
 soubor všech nabídek na trhu = agregátní
Obrázek č. 1.3 Křivka nabídky
Zdroj: http://ekonomie.topsid.com
Když roste cena, tak roste i množství nabízeného zboží, protože firmy vidí potenciál dobře se
prodávajícího zboží a nabízejí ho ještě více.
Poptávka = množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit na trhu za určitou cenu.
 poptávka jednotlivce po určitém zboží = individuální
 poptávka po jednom druhu zboží = dílčí
 všechny poptávky na trhu = agregátní
Obrázek č. 1.4 Křivka poptávky
Zdroj: http://ekonomie.topsid.com
Z obrázku vidíme, že čím větší je cena, tím menší množství daného výrobku je zákazníky poptáváno a
naopak při nižší ceně je více množství.
1.5.3 Funkce trhu
1. Přenáší informace (prostřednictvím cen).
2. Stimuluje ekonomické činnosti.
3. Rozděluje hodnoty pro jednotlivé subjekty.
4. Slaďuje nabídku a poptávku.
5. Zajišťuje dynamiku trhu.
Trh je schopen neustále reflektovat změny v preferencích zákazníků a na rozdíl od sebelepšího
odborníka nebo komise je schopen reagovat okamžitě. Jako příklad si můžeme uvést příkazovou
14
ekonomiku v České republice za vlády komunistů. Státní plánovací komise, která stanovovala, kolik se
čeho bude vyrábět a za jaké ceny se bude prodávat, špatně odhadla spotřebu toaletního papíru, tak
se stalo, že nebyl vůbec k sehnání a občané museli používat noviny a jiné substituty. Odborníci
zareagovali a najednou byl v České republice neuvěřitelný nadbytek toaletního papíru, ale zase
chybělo jiné zboží.
1.5.4 Dělení trhů
Existuje mnoho druhů klasifikací. Následující rozdělení je jen jedno z možných.
 podle místa;
 místní (vychází z místních tradic a zdrojů),
 národní (celostátní trh vzniklý spojením trhů místních),
 světový (výsledek mezinárodní dělby práce a obchodu).
 podle předmětu směny;
 trh zboží a služeb,
 peněz,
 výrobních faktorů (práce, kapitál, půda).
 podle množství a druhů směňovaného zboží.
 dílčí (trh určitého zboží),
 agregátní (trh jako celek).
1.5.5 Typy tržních struktur
Typy tržních struktur rozlišujeme na základě kvality (povahy) konkurenčního prostředí daného trhu či
odvětví.
 Dokonalá konkurence
V dokonalé konkurenci existuje mnoho firem a výrobců, kteří vyrábí totožný produkt. Jedná se
o nejdokonalejší, a přitom nejméně častý typ tržní struktury, který ovšem v praxi téměř neexistuje.
Např. obilí na burze.
Pro splnění dokonalé konkurence je zapotřebí splnit všechny níže uvedené podmínky:
 Existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný nemůže ovlivnit cenu nebo
velikost výstupu odvětví.
 Produkce odvětví je homogenní (stejná).
 Neexistují bariéry vstupu do odvětví a výstupu z něj.
 Neexistují patenty, ochranné a obchodní známky, individuální podmínky nebo práva,
které by zvýhodňovaly jeden prodávající subjekt v prodeji daného typu nebo skupiny
zboží před ostatními.
 Všichni prodávající a kupující mají dokonalé informace o cenách a množstvích zboží
směňovaných na trhu.
 Firmy maximalizují zisk, spotřebitelé maximalizují užitek.

Nedokonalá konkurence
 Monopol – v odvětví je pouze jedna firma. Vzhledem k administrativní povaze všech
monopolů se postavení monopolu může v čase hodně měnit, příklady berte tedy jen
orientačně, popřípadě doplňte aktuální monopoly v ČR.
15


Např. České dráhy (do roku 2013) i Česká pošta, ČEZ.
Oligopol – v odvětví existuje několik firem, jedná se o konkurenci mezi nemnohými. Stát
se snaží oligopol regulovat.
Např. u bank není rozhodující počet, ale ztížená šance na vznik nových.
Monopolní konkurence – mnoho firem vyrábí a prodává sice příbuzné, ale poněkud
diferencované výrobky.
Např. luxusní oděvy, luxusní auta, telefony, parfémy apod.
 Skutečnost
Dokonalá konkurence nebo monopol jsou teoretické krajnosti. V České republice existuje několik
málo firem, jež se jako monopol chovají, i když jsou konfrontovány s konkurencí a spousta dalších,
které se dokonalé konkurenci spíše přibližují a které jí ovšem nikdy nemůžou dosáhnout. Ve
skutečnosti tu existuje velký počet firem, které vyrábí velmi podobný produkt – blízký substitut, jenž
ovšem není substitutem dokonalým. Až na výjimky je tu i volný vstup firem do odvětví a volný výstup
z odvětví.
1.5.6 Tržní mechanismus
Tržní mechanismus řeší základní alokační otázky: CO, JAK a PRO KOHO bez zásahu jakéhokoliv
„centrálního mozku“. Funguje prostřednictvím systému cen a trhů.
Tržní mechanismus je spouštěn a řízen aktivitou kupujících a prodávajících, přičemž základní
informací, která koordinuje nabídku a poptávku, je cena. Velký, resp. rozhodující vliv na utváření cen
na trzích má konkurence.
Selhání tržního mechanismu:
Narušení funkce tržního mechanismu v jedné nebo i několika oblastech, které jsou tržním
mechanismem ovlivňovány a řízeny. Nejčastější případy selhání trhu a nejčastěji používané zásahy
státu jsou:



Neefektivnost
 Existence externalit neboli přelévání = firmy nebo lidé přenášejí na jiné subjekty náklady
nebo přínosy, aniž tyto jiné subjekty dostanou za náklady řádně zaplaceno anebo za
přínos přiměřeně zaplatí. V případě negativních externalit se často se jedná o znečištění
životního prostředí, jako příklad pozitivní externality lze uvést vzdělání nebo mimo
produkční užitečné funkce lesů.
 Řešení: regulace znečištění, ochrana životního prostředí.
Nerovnost
 Problematika rozdělení důchodů.
 Řešení: přerozdělení důchodů např. ve formě progresivní daňové sazby nebo zavedení
transferů (platby od státu lidem).
Kolísavost
 Nezaměstnanost, ekonomické cykly.
 Řešení: použití opatření stabilizační makroekonomické politiky, tzn. monetární a fiskální
politika státu.
16
1.6 Trh práce, nezaměstnanost
V případě trhu práce představují nabídku zaměstnanci a poptávku firmy, čímž se zásadně liší od jiných
trhů.
Za nezaměstnaného se považuje uchazeč o práci, který ji aktivně hledá a je evidován na úřadě práce.
Lidé, kteří jsou v produktivním věku, ale práci nehledají a nepracují, jsou ekonomicky neaktivní.
Nezaměstnanost znamená nejen sociální a ekonomické problémy, ale také psychologické a psychické,
jako je nemocnost, ztráta sebedůvěry a sociální adaptability.
Míra nezaměstnanosti:
U
u
L U
u – míra nezaměstnanosti
U – počet nezaměstnaných
L – počet lidí, kteří pracují
Formy nezaměstnanosti:
 Frikční
Znamená fluktuaci lidí v podobném oboru za lepšími pracovními podmínkami. Je
považována za nezaměstnanost přechodnou, krátkodobou a dobrovolnou.
 Cyklická
Je způsobována sezónními výkyvy hospodářského cyklu.
 Strukturální
Jedná se o nesoulad mezi nabídkou a poptávkou v důsledku změny technologie výroby,
vědy apod. Většinou vyžaduje přeškolení, novou rekvalifikaci pracovníků. Může být
dlouhodobá i krátkodobá.
Graf č. 1.1 Míra nezaměstnanosti a počty uchazečů na 1 volné prac. místo podle krajů k 30. 9. 2012
Zdroj: http://www.czso.cz
Přirozená míra nezaměstnanosti
Při přirozené nezaměstnanosti je trh práce v průměru v rovnováze. Někde existují volná místa, jinde
je větší poptávka po práci, než je počet volných míst.
17
1.6.1 Inflace
Inflace je projev makroekonomické tržní nerovnováhy, jehož průvodním znakem je růst cenové
hladiny anebo všeobecný pokles kupní síly peněz. Inflace negativně ovlivňuje mzdy, jejichž kupní síla
klesá.
Může mít i pozitivní dopad, protože pomocí různého tempa zvyšování cen u každého produktu,
vyrovnává tržní nerovnováhu, která ji vyvolala.
Nepostihuje vlastníky nemovitostí, protože cena majetku roste stejně jako inflace. Majitele movitých
věcí tíží spíše jen zastarávání těchto věcí než inflace a jako zvláštní příklad si můžeme uvést umělecká
díla, která nebývají postižena ani zastaráváním, ani inflací.
Koho tedy inflace nejvíce postihuje? Jako příklad si můžeme uvést věřitele. Půjčí peníze na
nemovitost a za pár měsíců či let dostanou zpět částku, která je číselně stále stejná, předem
domluvená, ale hodnotově se již rovná polovině hodnoty dané nemovitosti. Inflace znehodnocuje
úspory i těm, kteří si je uschovávají doma, bez řádné investice. Naopak poněkud paradoxně pomáhá
inflace nejvíce dlužníkům.
Inflace v roce 2012 byla 3,2 %. Pokud vás zajímají i další ukazatele, jako je míra nezaměstnanosti,
hrubý domácí produkt, demografie apod., doporučujeme webové stránky Českého statistického
úřadu: www.czso.cz.
Zjednodušeně řečeno inflaci způsobuje stát tím, že tiskne peníze, resp. je do světa pouští centrální
banka. Kdyby nebyla státní měna a obchodovalo se zlatem, logicky by musela být deflace, protože by
bylo stále stejně zlata, ale pořád více výrobků, tj. méně zlata za jeden výrobek.
Stupně inflace:



Inflace mírná (jednociferný roční růst míry inflace) nevytváří vážnější potíže v ekonomice. Je
státem považována za přijatelnou, především proto, že snižuje státní dluh.
Pádivá inflace (dvou až trojciferný roční růst míry inflace) vyvolává vážné ekonomické potíže.
Hyperinflace (více než trojciferným ročním růstem míry inflace) vede k rozpadu peněžní
soustavy.
18
SEZNAM LITERATURY KE KAPITOLE 1.



Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

HOLMAN, Robert. Ekonomie: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů.
Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 1999, xxiv, 726 s. ISBN 80-717-9255-1.
SAMUELSON, Paul Anthony a William D. NORDHAUS Ekonomie. Vyd. 2. Praha: Svoboda,
1995, xl, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.
SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých
podnikatelů. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 1999, xxii, 456 s. ISBN 80-717-9228-4.
ŽÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie. 2. přeprac. vyd. Praha: Linde, 1999, 806 s. ISBN
80-720-1172-3.





Český statistický úřad [on-line]. Praha: ČSÚ, ©2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné
z WWW: http://www.czso.cz
Ekonomie
[on-line].
©2007–2008
[cit.
2013-03-03].
Dostupné
z
WWW:
http://ekonomie.topsid.com
19
2 Průzkum trhu, počátek podnikání
Cíl
Pro zvýšení úspěšnosti podnikání si přečteme rady pro úspěšné podnikání, sestavíme si
podrobný podnikatelský plán a naučíme se analyzovat.
Otázky
 Vyjmenujte podle vás nejdůležitějších 5 rad pro úspěšné podnikání a zdůvodněte svůj
výběr.
 Sestavte SWOT analýzu pro vaši školu.
 Vyjmenujte a vysvětlete 5 konkurenčních sil působících na podnik.
 Co znamená zkratka SMART?
 Vysvětlete pojem fixní a variabilní náklady a uveďte příklady.
Poznámka
Podnikání je spojeno s rizikem, které se při stanovování cílů musí mít na paměti. Teprve trh
ověří správnost rozhodnutí.
2.1 Rady pro úspěšné podnikání







Správná volba právní formy podniku
Touto problematikou se budeme zabývat v třetí kapitole.
Nápad, trpělivost, energie
Častěji, než vymýšlet zcela nový nápad, se vyplatí použít zdravý selský rozum a vidět věci
realisticky. Důležité je získat motivaci a mít odhodlání podnikat. Ujasněte si, co je vaším
snem.
Čas
Zásadní je být připraven a očekávat spoustu práce. Nemůžete však předpokládat, že vše
dokážete zvládnout sami, z toho důvodu je důležité umět úkoly delegovat, tedy
přerozdělovat.
Zájem, smysl, vášeň
Podstatné je zvážit osobní předpoklady pro podnikání, neměla by chybět odbornost, dobrá
komunikace a určitá dávka asertivity.
Peníze
Důležité je mít zajištěný počáteční kapitál a připravený zakladatelský rozpočet. Neustále
plánujte, spočítejte si, kde je bod zvratu, tedy od kterého okamžiku budete vydělávat.
Schopnost zvládat úspěch i neúspěch
Téměř všichni úspěšní podnikatelé mají za sebou nějaký ten neúspěch. Je potřeba se připravit
na možné nezdary v podnikání, poučit se z nich, vytrvat, přizpůsobit se a inovovat.
Konkurence
Poznejte své protivníky, zmapujte konkurenci a sledujte ji. K tomuto účelu vám pomůže i
zpracování podnikatelského plánu, který nám konkurenci zanalyzuje.
20


Marketing
Marketing vyhledává příležitosti na trhu, řídí produkt, distribuční kanály, zabývá se
marketingovou komunikací produktů, navrhuje ceny a termíny dodání produktů, plánuje a
nabízí. Neexistuje jednotná definice marketingu, např. Drucker říká: „Cílem marketingu je
poznat zákazníka a jeho potřeby tak dokonale, aby se výrobky pro něj určené prodávaly samy.
Ideální marketing musí dosáhnout toho, aby zákazník byl plně připraven koupit si daný
výrobek, […].“ (DRUCKER, 2002)
Management
Management je proces koordinace pracovních aktivit lidí se snahou zajistit, aby tyto aktivity
byly provedeny účinně, efektivně, v čase a v souladu s cíli. Prvky managementu jsou
plánování, organizování, vedení, koordinace a kontrola.
2.2 Podnikatelský plán
Před zahájením podnikání se skutečně velmi doporučuje sestavit si podnikatelský plán, který má za
úkol popsat základní smysl existence firmy, její dlouhodobý cíl a popis, jak cíle dosáhnout.
Podnikatelský plán zahrnuje i konkurenci a finanční hledisko, porovnává plány s realitou a může nás
upozornit na možné problémy, se kterými se budeme muset vypořádat. Je to jako mapa cesty: kde
jsme, kam chceme jít a jak se tam dostat.
Podnikatelský plán je velmi důležitý pro představu našeho podnikání a rozvoje, ale zároveň jej budou
vyžadovat například potenciální investoři, banka při žádosti o půjčku apod.
Neexistuje žádný přesný popis, jak by měl podnikatelský plán vypadat. Podle Jihomoravského
inovačního centra, které podporuje začínající podnikatele, vynálezce, výzkumné pracovníky a
studenty s originálními nápady, by podnikatelský plán mohl mít následující strukturu:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
stručné shrnutí – podnikatelská myšlenka, cíle, konkurenční výhoda, jedinečnost produktu a
jeho ochrana, cílové segmenty trhu, finanční cíle, potenciální zisk;
popis projektu – popis produktu a jeho přínosu (zda se jedná o výrobek či službu, výhody,
jedinečnost), identifikace zákaznických segmentů (pro koho je výrobek/služba určena, jaké
potřeby produkt uspokojuje), ochrana duševního vlastnictví (patenty, obchodní značky,
copyright a jiná práva), tým (zkušenosti, vzdělání a dosažené úspěchy členů týmu), definice
cílů projektu;
analýzy – trh (jednotlivé segmenty, konkurenční produkty, síla konkurentů), dodavatelé,
odběratelé, výrobní proces a nákladová rozvaha, výzkum a vývoj;
SWOT analýza – shrnutí a vyhodnocení projektu (jedná se o analýzu příležitostí, hrozeb,
silných a slabých stránek);
návrhová část – cíle (definice cílů projektu v čase), strategie (produktu, ceny, distribuce,
propagace, procesů a lidí, publicita);
finance – náklady, předpoklad výnosů, projekce nákladů a výnosů, aktiv a pasiv a cash flow.
U většiny zboží je prodejní cena dána trhem, a tudíž tato položka slouží jako základ pro
tvorbu finančního plánu, u velmi specifického druhu zboží, které je vzácné, nové a zatím
neohodnocené, si cenu určuje sám podnikatel tak, aby zboží bylo možné prodat, aby byl
21
7.
zákazník schopen takto určenou cenu zaplatit a aby obchodník měl možnost maximalizovat
svůj zisk;
analýza rizik – vnitřní rizika projektu (ta, která můžete ovlivnit), vnější rizika projektu (např.
právní prostředí, konkurence vyvíjející podobný produkt apod.), opatření k minimalizaci rizik.
2.3 Analýzy
Pro vyhodnocení tržních příležitostí je zapotřebí vytvořit objektivní analýzy. Existuje několik stovek
analýz. Nyní si představíme ty nejpoužívanější z nich.
2.3.1 SWOT analýza
SWOT analýza je technika strategické analýzy založená na zvažování vnitřních faktorů podniku (silné a
slabé stránky) a vnějších faktorů prostředí (příležitosti a hrozby).
Jedná se o metodu, která se používá hlavně v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik.
Díky SWOT analýze můžeme komplexně vyhodnotit fungování firmy, odhalit problémy nebo objevit
příležitosti růstu.
Tato analýza byla vyvinuta Albertem Humphreym v šedesátých letech 20. století.
Zkratka SWOT představuje první písmeno z každého faktoru.
Tabulka č. 2.1 Schéma SWOT analýzy
S – silné stránky
O – příležitosti
Strategie SO
T – hrozby
Strategie ST
Zdroj: vlastní
W – slabé stránky
Strategie WO
Strategie WT
Legenda:
SO – využít silné stránky k získání výhody
WO – překonat slabiny využitím příležitostí
SW – využít silné stránky za účelem čelení hrozbám
WT – minimalizovat náklady a čelit hrozbám
2.3.2 Porterův model 5 sil
Porterův model pěti sil patří k nejvýznamnějším nástrojům analýzy konkurenčního prostředí firmy a
jejího strategického řízení. Autorem je profesor Michael Eugene Porter, který ji vytvořil v reakci na
populární SWOT analýzu, kterou Porter považoval jako příliš obecnou a hrubou. Porterův model lze
využít přísně jen pro marketing, kdežto SWOT analýzu pro její všeobecnost můžeme využít i pro
analýzu večerního rande. V dnešní době jsou nicméně používány oba modely.
Porter definoval 5 konkurenčních sil působících na podnik:
1. Konkurenti – u konkurentů sledujeme jejich cenové, produktové a marketingové strategie.
Mapujeme také jejich slabé a silné stránky.
2. Odběratelé – čím méně je odběratelů, tedy zákazníků, tím větší mají vyjednávací sílu.
Snažíme se jim totiž vyhovět, aby nepřešli ke konkurenci a to zejména tehdy, pokud má
konkurence podobný produkt jako my.
22
3. Dodavatelé – u dodavatelů je to stejné jako u odběratelů, pokud existuje jen málo
dodavatelů, od kterých můžeme materiál, zboží apod. získávat, vytváří se tím tlak na cenu,
termíny apod. Ideální je tedy mít více dodavatelů i odběratelů.
4. Substituty – substituty by se volně daly přeložit jako náhrada. Pokud bude mít naše zboží
náhradu, tak ve chvíli, kdy by chtělo podražit, tak zákazníci přejdou na podobný produkt,
který bude pro ně cenově výhodnější. Nicméně tato konkurence s blízkým substitutem může
jít sama s cenou níže a nám pak nezbude než se jí přizpůsobit. Již samotná existence
substitutů představuje pro firmu nebezpečí.
5. Nově vstupující firmy (nová konkurence) – tyto firmy mohou vytvořit tlak na cenu (zaváděcí
ceny, inovativní přístup apod.). Týká se to především těch odvětví, kde je možnost velkého
zisku, a která jsou lákavá pro mnohé nové firmy. Teoreticky může na trh kdykoliv přibýt nová
firma. Nicméně reálně existuje několik bariér, které brání vstoupit novým firmám na trh. Jsou
to například patenty, know-how či regulace vlády.
Obrázek č. 2.1 Porterův model
Zdroj: http://www.strateg.cz
2.3.3 SMART analýza
Metoda SMART je souhrn pravidel, podle kterých bychom se měli řídit při efektivní definici cílů
strategického plánování, projektového managementu, osobních cílů apod. Cíle by měly odpovídat
pravidlům SMART:
S – specifické, jasně definované
M – měřitelné
A – akceptovatelné
R – reálné
T – časově zvladatelné
23
2.3.4 Marketingový mix
Marketingový mix je souhrn čtyř základních marketingových nástrojů. Tento model byl vyvinut
Neilem Bordenem kolem roku 1949. Marketingový mix, nazývaný také „čtyři P“, reprezentuje
strategickou pozici produktu na trhu pomocí 4 parametrů:




Výrobek (Product): uspokojuje potřeby zákazníka.
Cena (Price): hodnota výrobku pro zákazníka.
Propagace (Promotion): nejviditelnější část marketingového mixu se zabývá propagací
výrobků či služeb.
Distribuce (Placement): přemístění výrobku od výrobce k zákazníkovi.
Marketingový mix 4C je alternativou k marketingovému mixu 4P. Zatímco 4P je marketingovým
mixem z pohledu podniku, 4C je mixem z pohledu zákazníka.
Jednotlivá písmena „C“ znamenají:
 Customer solution – řešení potřeb zákazníka (odpovídá Product ze 4P).
 Customer cost – náklady vzniklé zákazníkovi (odpovídá Price ze 4P).
 Convenience – dostupnost řešení (odpovídá Place ze 4P).
 Communication – komunikace (odpovídá Promotion ze 4P).
2.3.5 Bod zvratu
Bod zvratu (anglicky break even point, zkratka BEP) je takové množství produkce firmy, při kterém
nevzniká žádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům a od
tohoto bodu začíná vytvářet zisk, tedy začíná být výdělečná. Naopak pod hranicí tohoto bodu je firma
stále prodělečná.
Obrázek č. 2.2 Bod zvratu
Zdroj: http://nop.topsid.com
Zkratky:
TR – tržby
TC – celkové náklady
VC – variabilní náklady
FC – fixní náklady
24
P – cena
Q – množství
AVC – průměrné variabilní
náklady
Platí že:
TC  FC  ( AVC  Q)
P  Q  FC  ( AVC  Q)
P  Q  AVC  Q  FC
TR  TC
Q  ( P  AVC )  FC
TR  P  Q
Vzorec pro výpočet množství produkce, při daných cenách, aby se dosáhlo bodu zvratu:
FN – fixní náklady
FN
Q
p – cena za ks
pb
b – variabilní náklady za ks
Fixní a variabilní náklady
Náklady můžeme dělit podle různých kritérií do více skupin. Toto členění souvisí s objemem výroby a
její změnou. Základní stupnici tvoří náklady fixní a variabilní.
Fixní náklady jsou ty, které nezávisí na objemu výroby a jsou neměnné. Zůstávají ve stejné výši bez
ohledu na objem výroby. Do fixních nákladů patří většina nákladů režijních (nájemné, odpisy, mzdy
nevýrobních zaměstnanců, leasingové splátky). Průměrné fixní náklady na jednotku produkce klesají
s růstem objemu výroby. Při nevyužívání výrobní kapacity nám naopak průměrné fixní náklady na
jednotku produkce stoupají.
Variabilní náklady se mění v závislosti na objemu výroby. Patří sem například přímé mzdy (přímé
mzdy jsou mzdy přímých pracovníků podílejících se na zhotovování výrobku – např. obsluha stroje,
balič výrobků), náklady na přímý materiál a energie bezprostředně vynaložené na zhotovení výrobků.
Celkové náklady jsou pak součtem variabilních a fixních nákladů.
25
SEZNAM LITERATURY KE KAPITOLE 2.



Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

DRUCKER, Peter Ferdinand. To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku. Vyd 1. Praha:
Management Press, 2002. 300 s. ISBN 80-7261-066-X.
FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování: pro střední školy a
vyšší odborné školy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 356 s. Expert (Grada). ISBN 80-247-0939-2.
KIYOSAKI, Robert T. Co máte vědět než začnete podnikat: 10 praktických lekcí, které by měl
znát každý podnikatel o budování mnohamilionového byznysu. Vyd. 1. Hodkovičky [Praha]:
Pragma, 2006?, 293 s. ISBN 80-734-9009-9.
LANGDON, Ken. 100 tipů jak začít úspěšně podnikat. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, ix, 122 s.
ISBN 80-251-0797-3.
Marketing: pro střední školy a vyšší odborné školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 247 s. ISBN
80-7168-979-3.
SRPOVÁ, Jitka. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých
podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5.
TRÍAS DE BES MINGOT, Fernando. Odvaha podnikat: 10 praktických lekcí, které by měl znát
každý podnikatel o budování mnohamilionového byznysu. 1. vyd. Překlad Lucie Boukalová.
Praha: Triton, 2009, 155 s. ISBN 978-80-7387-333-2.










Jihomoravské inovační centrum [on-line]. Brno: JIC, ©2009 [cit. 2013-03-03]. Dostupné
z WWW: http://www.jic.cz
JONÁŠ, Radek. Strateg.cz [on-line]. Jihlava: Ing. Radek Jonáš. Dostupné z WWW:
http://www.strateg.cz
Marketingový mix 4 C. In: Managment mania [on-line]. Pilsen: The 6 th River, Science and
Technology Park Pilsen, ©2011–2013, poslední aktualizace 7. 5. 2012 [cit. 2013-03-03].
Dostupné z WWW: http://managementmania.com/cs/marketingovy-mix-4c
Nauka o podniku [on-line]. ©2007 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW:
http://nop.topsid.com
26
3 Založení podniku
Cíl
Následující kapitola si dává za cíl seznámit nás se statusem osoby samostatně výdělečně
činné, představí nám typy živností podle zákona o živnostenském podnikání, rozdělíme si
obchodní společnosti na kapitálové a osobní, podíváme se na souhrn neziskových
organizací a probereme si základní kroky pro založení podniku. V neposlední řadě si
ukážeme přehled institucí a rejstříků v České republice.
Otázky






Jaké jsou všeobecné podmínky pro získání živnosti?
Do jakých kategorií dělíme živnosti?
Jaké znáte kapitálové společnosti? Vyjmenujte u obou základní znaky.
Jaké máme v ČR rejstříky a jaké údaje v nich najdeme?
Na jakou instituci se obrátíme, když potřebujeme vyřídit důchodové pojištění?
Co to je Czech POINT?
Poznámka
Pro aktuální informace nejen o firmách je potřeba se naučit používat nyní všude dostupné
webové stránky, jako jsou www.rejstriky.info, www.justice.cz nebo např. ARES Ministerstva
financí: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz
3.1 Osoba samostatně výdělečně činná – OSVČ
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, upravuje podmínky živnostenského podnikání a
má kontrolu nad jejich dodržováním.
Pro získání živnosti musí uchazeč splňovat všechny všeobecné podmínky:
 Minimální věk 18 let.
 Způsobilost k právním úkonům.
 Trestní bezúhonnost.
K zvláštním podmínkám pro získání živnosti se přihlíží jen v případě, pokud to vyžaduje zákon.
Živnosti dělíme na ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na
základě ohlášení a koncesované, které smějí být provozovány jen na základě koncese.
3.1.1 Ohlašovací živnost
Ohlašovací živnost dělíme na živnost řemeslnou, vázanou a volnou.


Řemeslné živnosti, upraveno v § 20–22, výčet v příloze č. 1 živnostenského zákona.
Např. řeznictví, uzenářství, zámečnictví, zlatnictví, pekařství, malířství, kosmetické služby,
montáž, oprava, kadeřnictví apod.
Vázané živnosti, upraveno v § 23–24, výčet v příloze č. 2 tohoto zákona
27

Např. oční optika, účetní poradci, průvodcovská činnost, podnikání v oblasti nakládání
s nebezpečnými odpady, provozování autoškoly, péče o dítě do tří let věku v denním režimu,
psychologické poradenství a diagnostika, masér apod.
Volné živnosti, upraveno v § 25, živnosti uvedeny v příloze č. 4, živnostenského zákona
Celkem 80 živností, např. výroba, obchod, prodej, pronájem, poradenství, reklama,
provozování kulturních a vzdělávacích akcí apod.
3.1.2 Koncesovaná živnost
Tyto živnosti vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Pro jeho získání je třeba
splňovat odbornou způsobilost, ale také mít kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy. Tato
živnost je upravena v živnostenském zákoně § 26–27 a uvedena v příloze č. 3 tohoto zákona. Např.
provozování střelnic, výroba lihu, výzkum a vývoj výbušnin, provozování pohřební služby, provádění
trhacích a ohňostrojných prací apod.
3.1.3 OSVČ jako vedlejší činnost
Kdy může nastat tento případ? Jedná se zejména o případy, když je tato osoba zaměstnaná na plný
úvazek v zaměstnaneckém poměru, nebo vykonává podnikatelskou činnost při studiu. Osoba
samostatně výdělečně činná, která činnost vykonává jako vedlejší, nemusí v prvním roce podnikání
platit zálohy na daň. Tyto zálohy se jí vypočítají až po podání Přehledu o příjmech a výdajích.
Výhodou je, že pokud daňový základ pro výpočet (rozdíl mezi příjmy a výdaji) nepřekročí rozhodnou
částku (státem předem stanovenou), nemusí platit ani důchodové pojištění. Další výhodou je, že
zdravotní pojištění se platí jen podle výše vyměřovacího základu, tedy bez doplatku do povinného
minima. Na nemocenské pojištění nemá nárok. Musela by přejít do hlavní činnosti, nebo jej
nárokovat z pohledu zaměstnance.
3.2 Obchodní společnosti
Obchodní společnosti jsou právnické osoby vzniklé za účelem podnikání. Zakladateli mohou být jak
fyzické osoby, tak osoby právnické.
Rozdělujeme je do dvou hlavních kategorií:


Kapitálové – akciová společnost (a. s.), společnost s ručením omezeným (s. r. o.) –
projevují se omezeným ručením, jsou to zpravidla větší firmy řízené profesionálním
managementem. Důležitým bodem je ručení omezené, které lze vysvětlit tak, že majitelé
(akcionáři či společníci), pokud splatili své základní vklady při vzniku společnosti v plné výši
podle zakladatelského dokumentu, neručí za závazky společnosti svým osobním majetkem.
Jejich ručení je tedy omezeno pouze na vklady – v případě ztráty majetku společnosti, či
konkursu, mohou přijít jen o ně.
Osobní – veřejná obchodní společnost (v. o. s.), komanditní společnost (k. s.) –
projevují se neomezeným ručením, zpravidla se jedná o menší firmy řízené přímo společníky,
v České republice bývají málo rozšířené.
28
Tabulka č. 3.1 Formy obchodních společností
TYP
NÁZEV
Osobní
společnost
Veřejná
obchodní
společnost
Osobní
společnost
Komanditní
společnost
Kapitálová
společnost
Společnost
s ručením
omezeným
Kapitálová
společnost
Akciová
společnost
Jiná
Družstvo
ZKRAT
KA
FORMY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ
ZÁKLADNÍ
ZAKLADATEL
RUČENÍ
KAPITÁL
ROZDĚLENÍ
KOMPETENCE ŘÍZENÍ
Není povinné
Každý společník má
právo řídit společnost
a jednat jejím jménem
navenek
v. o. s.
Min. 2
FO/PO
Neomezeně všichni ručí
celým svým majetkem
k. s.
Min. 2
FO/PO
Komanditisté ručí do
výše nesplaceného
vkladu
Není povinné
Rovným dílem
Řídí komplementáři,
komanditisté
kontrolují
s. r. o.
1, max. 50
FO/PO
Omezeně ručí do výše
vkladu zapsaného
v obchodním rejstříku
Minimálně
200 000 Kč
Do výše
vkladu, dále
podle smlouvy
Valná hromada,
jednatelé, dozorčí
rada
a. s.
1 PO nebo 2
a více FO/PO
Akcionáři neručí za své
závazky
Minimálně
2 000 000 Kč
Výnosy z akcií
Valná hromada,
představenstvo,
dozorčí rada
5 FO nebo 2
PO
Členové neručí za
závazky družstva
Minimálně
50 000 Kč
Podle výše
vkladu
Členská schůze,
představenstvo,
kontrolní komise
Není povinné
Zdroj: vlastní
29
3.2.1 Společnost s ručením omezeným – s. r. o.
Kapitálová obchodní společnost, společnost s ručením omezeným – s. r. o. – je v České republice
jednou z nejčastějších obchodních společností. Může být založena jedním až padesáti společníky.
Minimální základní kapitál je stanoven na výši 200 000 Kč a vzniká zápisem do obchodního rejstříku.
Právní úprava vychází především z obchodního zákoníku, § 105–153.
3.2.2 Akciová společnost – a. s.
Akciová společnost je kapitálová společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií.
Může být založena jednou právnickou osobou, nebo dvěma a více fyzickými, či právnickými osobami.
Základní kapitál je 2 000 000 Kč, resp. 20 000 000 Kč při založení společnosti s veřejnou nabídkou
akcií. Vzniká zápisem do obchodního rejstříku.
Právní úprava vychází opět z obchodního zákoníku, § 154–200.
3.2.3 Veřejná obchodní společnost – v. o. s.
Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společností. Jedná se o nejjednodušší typ obchodní
společnosti, jejíž všichni společníci ručí celým svým majetkem společně a nerozdílně za závazky
společnosti. Veřejnou obchodní společnost musí založit alespoň dva společníci, mohou to být i fyzické
i právnické osoby. Vzniká zápisem do obchodního rejstříku a nemá povinný základní kapitál.
Právní úpravu veřejné obchodní společnosti najdeme v obchodním zákoníku, § 76–92.
3.2.4 Komanditní společnost – k. s.
Komanditní společnost tvoří komanditisté a komplementáři. Jedná se o kombinaci osobní a
kapitálové obchodní společnosti. Komanditista ručí do výše nesplaceného vkladu, komplementář
celým svým, i osobním, majetkem. Od toho se odvíjejí dané pravomoci ve společnosti. Komplementář
může jednat jménem společnosti, komanditista do obchodního vedení nemůže nijak zasahovat.
Vzniká zápisem do obchodního rejstříku a nemá povinný základní kapitál.
Právní úprava je uvedena v obchodním zákoníku, § 93–104.
3.3 Družstvo
Družstvo je společenstvím neuzavřeného (předem nestanoveného) počtu osob, založeným za účelem
podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Družstvo
může být i bytové, zajišťující bytové potřeby. Družstvo je založeno pěti fyzickými osobami, nebo
alespoň dvěma právnickými osobami. Každé družstvo je právnickou osobou a za porušení svých
závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové družstva za jeho závazky v obecném případě
neručí. Základní kapitál je minimálně 50 000 Kč.
Právní úpravu najdeme v obchodním zákoníku, § 221–260.
30
3.4 Neziskové organizace
Tabulka č. 3.2 Přehled neziskových organizací
Druh neziskové organizace
Číslo zákona
Název zákona
Zájmová sdružení právnických
osob s právní subjektivitou
Občanská sdružení včetně
odborových organizací
Politické strany a politická
hnutí
Registrované církve a
náboženské společnosti
40/1964 Sb.
občanský zákoník
83/1990 Sb.
o sdružování občanů
424/1991 Sb.
Nadace a nadační fondy
227/1997 Sb.
Obecně prospěšné společnosti
248/1995 Sb.
o sdružování v politických stranách a
v politických hnutích
o svobodě náboženského vyznání a
postavení církví a náboženských
společností a o změně některých zákonů
o nadacích a nadačních fondech a o
změně a doplnění některých souvisejících
zákonů
o obecně prospěšných společnostech a o
změně a doplnění některých zákonů
Veřejné vysoké školy
111/1998 Sb.
Veřejné výzkumné instituce
341/2005 Sb.
Organizační složky státu
Organizační složky
218/2000 Sb.
250/2000 Sb.
Příspěvková organizace
218/2000 Sb.
219/2000 Sb.
Příspěvkové organizace
250/2000 Sb.
Školská právnická osoba
561/2004 Sb.
o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání
Vyšší územní samosprávné
celky
347/1997 Sb.
129/2000 Sb.
o vytvoření vyšších územních
samosprávních celků a o změně ústavního
zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR
o krajích
388/1991 Sb.
o Státním fondu životního prostředí ČR
239/1992 Sb.
o Státním fondu kultury ČR
Státní fondy:
 Státní fond životního
prostředí
 Státní fond kultury
3/2002 Sb.
o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů
o veřejných výzkumných institucích
o rozpočtových pravidlech
o rozpočtových pravidlech územních
rozpočtů
o rozpočtových pravidlech
o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích
o rozpočtových pravidlech územních
rozpočtů
Povinnost
registrace
Ministerstvo
vnitra
Ministerstvo
vnitra
Ministerstvo
vnitra
Ministerstvo
kultury
Krajský
rejstříkový
soud
Krajský
rejstříkový
soud
Ministerstvo
školství
Ministerstvo
školství
Kraje, obce
Organizační
složka státu
Organizační
složka státu
Krajský
rejstříkový
soud
Ministerstvo
školství nebo
krajský úřad
Ministerstvo
vnitra
Krajský
rejstříkový
soud
31





Státní fond na
podporu
kinematografie
Státní zemědělský
intervenční fond
Pozemkový fond ČR
Státní fond dopravní
infrastruktury
241/1992 Sb.
o Státním fondu ČR na podporu české
kinematografie
256/2000 Sb.
Státní fond rozvoje
bydlení
211/2000 Sb.
o Státním zemědělském intervenčním
fondu
o Pozemkovém fondu ČR
o Státním fondu dopravní infrastruktury a
o změně zákona č. 171/1991 Sb., o
působnosti orgánů ČR ve věcech převodů
majetku státu na jiné osoby a o FNM ČR,
ve znění pozdějších předpisů
o Státním fondu rozvoje bydlení a o
změně zákona č. 171/1991 Sb., o
působnosti orgánů ČR ve věcech převodů
majetku státu na jiné osoby a o FNM ČR,
ve znění pozdějších předpisů
Subjekty o nichž to stanoví
zvláštní zákon:
 obce
569/1991 Sb.
104/2000 Sb.
128/2000 Sb.
o obcích

Komora daňových
poradců
523/1992 Sb.
o daňovém poradenství a KDP ČR

Česká lékařská komora
220/1991 Sb.

Komora auditorů
93/2009 Sb.

Česká advokátní
komora
85/1996 Sb.
o České lékařské komoře, české
stomatologické komoře a české lékárnické
komoře
o auditorech a o změně zákona č.
165/1998 Sb.
o advokacii

Česká komora
architektů, Česká
komora
autorizovaných
inženýrů a techniků
činných ve výstavbě
360/1992 Sb.
o výkonu povolání autorizovaných
architektů a o výkonu povolání
autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě

Notářské komory a
Notářská komora ČR
358/1992 Sb.
o notářích a jejich činnosti (notářský řád)

Česká televize a Český
rozhlas
231/2001 Sb.
o provozování rozhlasového a televizního
vysílání a o změně dalších zákonů

Česká televize
483/1991 Sb.
o České televizi

Český rozhlas
484/1991 Sb.
o Českém rozhlasu
Společenství vlastníků
bytových jednotek
72/1994 Sb.
kterým se upravují některé
spoluvlastnické vztahy k budovám a
některé vlastnické vztahy k bytům a
nebytovým prostorům a doplňují některé
zákony (zákon o vlastnictví bytů)

Ministerstvo
vnitra
Licence Rady
pro rozhlasové
a televizní
vysílání
Krajský
rejstříkový
soud
32

Honební společenstvo
Veřejné neziskové ústavní
zařízení
Regionální rada regionu
soudržnosti
449/2001 Sb.
o myslivosti
245/2006 Sb.
o veřejných neziskových ústavních
zařízeních a o změně některých zákonů
o podpoře regionálního rozvoje
248/2000 Sb.
Ministerstvo
životního
prostředí
Ministerstvo
zdravotnictví
Zdroj: (MERLÍČKOVÁ, RŮŽIČKOVÁ, 1999)
3.5 Rejstříky
Veškeré rejstříky, se kterými se můžete kdy setkat, najdete na adrese: http//www.rejstriky.info

Obchodní rejstřík
 Veškeré informace o obchodním rejstříku najdete v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní
zákoník, § 27–38.
 Je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje. Obchodní rejstřík si
vedou jednotlivé krajské soudy a Městský soud v Praze. Do obchodního rejstříku se
zapisují: obchodní společnosti a družstva, některé podnikající zahraniční osoby, fyzické
osoby, které jsou podnikateli a o zápis požádají, (povinný zápis v případě provozování
živnosti průmyslovým způsobem či průměrné výše příjmů za poslední dvě účtovací
období 120 000 000 Kč) a další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní
předpis.
 Obsahuje základní identifikační údaje, právní formu, identifikační číslo (IČO, informace
o předmětu činnosti, o jednání za společnost, o orgánech společnosti apod.
 Je veden v elektronické podobě a je veřejným seznamem. Přístupný je na www.justice.cz
anebo
na
webových
stránkách
Ministerstva
financí
ARES
http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz

Živnostenský rejstřík
 Veškeré informace o živnostenském rejstříku najdeme v zákoně č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání, v platném znění, § 60.
 Je informační systém veřejné správy, který spravuje Živnostenský úřad ČR a provozují jej
obecní a krajské živnostenské úřady. Vede informace o fyzických a právnických osobách,
které provozují živnost na základě živnostenského oprávnění.
 Obsahuje základní identifikační údaje, informace o předmětu podnikání, druhu živnosti,
provozovně, době platnosti živnostenského oprávnění, datu vzniku živnostenského
oprávnění, pokutách, likvidacích apod.
 Je veden v elektronické podobě a je veřejným seznamem. Přístupný je na www.rzp.cz
anebo prostřednictvím webových stránek Ministerstva financí ARES.

Insolvenční rejstřík
 Najdete na: www.justice.cz, http://insolvencni-rejstrik.cz apod.
 Představuje systém, kterým jsou doručovány rozhodnutí z insolvenčního soudu vydaná
v insolvenčním řízení a dále všechny spisy ohledně dlužníka, které se vkládají do spisu.
33
Najdeme tu i zákonem stanovené informace o insolvenčních správcích a informace
o řízeních, které probíhají ve všech zemích Evropské unie.

ARES
 Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES) je informační systém, který
umožňuje vyhledávání v ekonomických subjektech registrovaných v České republice.
ARES zprostředkovává údaje uvedené v jednotlivých registrech státní správy, z nichž tato
data čerpá a je veřejně přístupný.

Sbírka listin
 Je součástí obchodního rejstříku. Jedná se o veřejně přístupnou složku, kterou najdete
na adrese www.justice.cz
 Osoby zapsané do obchodního rejstříku jsou do sbírky povinny ukládat některé zákonem
dané listiny, zejména se jedná o listiny vztahující se k založení právnické osoby, výroční
ekonomické výkazy, listiny týkající se přeměn společností a převodu jmění. Za
nedodržení povinnosti hrozí citelné sankce.

Rejstřík trestů
 Je organizační složka státu spadající pod Ministerstvo spravedlnosti, jehož sídlo je
v Praze. Vede seznam osob, které byly pravomocně odsouzeny soudy v trestním řízení.
Pokud stanoví zákon, rejstřík trestů také vede evidenci dalších významných skutečností
pro trestní řízení.
 Údaje z rejstříku trestů slouží pro potřebu trestního řízení, správního řízení a
k prokazování bezúhonnosti. I odsouzený se však může napravit a také chce mít čistý
trestní rejstřík, v tom případě může zažádat soud o výmaz z trestního rejstříku. Soud dále
zkoumá, zdali je hříšník skutečně napravený a po dobu jednoho až deseti let, podle
předchozího prohřešku, vede řádný život a poté je tedy uznán za napraveného.
3.6 Instituce v ČR
Na jakou instituci se v České republice obrátit při řešení každodenních pracovních situací?

Živnostenský úřad
Na základě novelizace živnostenského zákona z roku 2008 se podnikatel nemusí vázat na
jeden živnostenský úřad, např. podle místní příslušnosti, ale může se obrátit, na kterýkoliv
bude chtít.




Ohlášení živnosti – fyzická osoba.
Ohlášení živnosti – právnická osoba.
Vydání koncesní listiny – fyzická osoba.
Vydání koncesní listiny – právnická osoba.
34
 Finanční úřad
Udává místní příslušnost k finančnímu úřadu a ta je nám určena podle místa bydliště nebo sídla
společnosti. Více se dočtete na http://mistni-prislusnost.com






Česká správa sociálního zabezpečení
Ani ČSSZ si nemůžete vybrat, platí zde totiž místní příslušnost a ta je stejná jako u finančního
úřadu. U OSVČ je stanoven místně příslušný úřad podle trvalého bydliště, u zaměstnance se
určuje podle sídla zaměstnavatele, a u právnických osob samozřejmě podle sídla společnosti.



Registrace fyzické osoby.
Registrace právnické osoby.
Registrace právnické osoby k DPH.
Jak správně zaplatit daň.
Správní poplatky finančního úřadu.
Nemocenské pojištění
Důchodové pojištění
Zdravotní pojišťovna
Zdravotní pojišťovna je také benevolentní, můžete si vybrat libovolnou pobočku, neváže se
totiž na místní příslušnost. Samozřejmě však musí jít o zdravotní pojišťovnu, ve které jste
registrovaní. Nelze tedy navštívit pobočku Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky,
když jste pojištěni u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Zdravotních pojišťoven je jen 7 a
všechny jsou státní. Nejedná se tedy o pojišťovny v pravém slova smyslu, zdravotní pojištění
totiž není pojištěním, ale daní.

Zdravotní pojištění: je povinné pro každého občana České republiky. Buď si jej hradí sám,
nebo pojištění za něj platí stát (děti, studenti, důchodci apod.). Je určené k úhradě
nákladů zdravotní péče.
3.6.1 Czech POINT
Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, tedy Czech POINT je projekt, který má za úkol
sjednotit více institucí veřejné správy na jedno místo. Snaží se, jak sám říká, aby „obíhala data a ne
občan“. Pro vyřízení administrativních úkolů, jako je výpis z katastru nemovitostí, z obchodního
rejstříku, ze živnostenského rejstříku, z rejstříku trestů, výpis z bodového hodnocení řidiče, vydání
ověření apod., už tedy nemusíme obcházet všechny úřady, ale mělo by to za nás vyřídit jedno
kontaktní pracoviště Czech POINTU. V roce 2012 byl již Czech POINT zaveden na 6937 obecních a
krajských úřadech, vybraných pracovištích České pošty, zastupitelských úřadech, kancelářích
Hospodářské komory a také v kancelářích notářů. Dáváte-li přednost elektronické formě výpisů a
vlastníte elektronický podpis, můžete využít datových schránek z pohodlí domova či kanceláře.
35
3.7 Kroky k založení podniku, kam jít, co udělat a na co si dát pozor

Živnostenský list
Podle živnostenského zákona § 3 není potřeba živnostenské oprávnění pro činnosti, jako je:
 zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství;
 činnost autorů – autorské honoráře;
 nezávislá povolání, která nejsou živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů (např.
spisovatel, herec, hudebník,…);
 činnosti a podnikání podle zvláštních předpisů, ke kterým je většinou potřeba státní
zkouška: např. daňoví poradci, advokáti, soudní exekutoři, makléři, správci konkursní
podstaty, znalci, tlumočníci, psychoterapeuti, přírodní léčitelé, banky, pořádání loterií
apod.
Ostatní činnosti podle živnostenského zákona vyžadují živnostenské oprávnění.

Živnostenský úřad
Prvním krokem, který musí podnikatel udělat, je zajít na kterýkoliv živnostenský úřad a
vyplnit jednotný registrační formulář. Dále musí žadatel předložit potřebné doklady a zaplatit
potvrzení ve výši 1 000 Kč a poté se může stát živnostníkem.
Až jsou splněny další potřebná ohlášení a registrace – živnost, zdravotní a sociální pojištění i
daň z příjmů, můžeme rovnou provést i registraci silniční daně, DPH nebo daň z příjmů za
zaměstnance a přihlásit se k placení nemocenského pojištění.

Rejstřík trestů
Výpis z rejstříku trestů pro prokázání bezúhonnosti už nebudeme potřebovat, živnostenský
úřad si jej zajistí sám.

Zdravotní a sociální pojištění
Na zdravotní a sociální pojištění je třeba odvádět zálohy, nicméně jejich výše i způsob se liší
podle typu vykonávané práce uvedené v živnostenském listě.
Přehledy pro sociální pojištění a zdravotní pojištění si stáhneme z internetu nebo
vyzvedneme na úřadě a do konce dubna podáme osobně nebo pošleme poštou na úřad OSSZ
a danou zdravotní pojišťovnu. Obě pojištění se následně doplatí do 8 dnů od podání
přehledů.

Nemocenské pojištění
Nemocenské pojištění je povinné pro zaměstnance, dobrovolné pro OSVČ při hlavní činnosti
a OSVČ na vedlejší činnost nemá na nemocenské pojištění nárok.
Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany
v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek.

Daňová evidence a další evidence
Podnikatel si může vybrat, zdali bude vést daňovou evidenci (kdy bude potřebovat uchovávat
všechny doklady během celého roku), nebo jen evidenci příjmů (v tomto případě stačí
36
schovávat příjmové doklady a vydané faktury, protože veškeré výdaje bude uplatňovat
paušálem, podle platného tarifu).
Pokud se podnikatel zaregistroval jako plátce DPH, má povinnost vést také evidenci podle
zákona o DPH, a to čtvrtletně nebo měsíčně.
Pro většinu živnostníků je jistě výhodnější být neplátcem DPH. Existují však případy, kdy se
z nás plátce DPH stane, ať chceme nebo nechceme. Jsou to například tyto situace:





Pokud je náš obrat větší než 1 000 000 Kč za určité období.
Nákupem zboží v zemích EU pro podnikatelské účely.
Přijetím služby od zahraniční osoby.
Poskytnutím služby zahraniční osobě.
Další případy, které jsou vyjmenovány v § 94 zákona o DPH.
Stanoví-li se plátce DPH, je to velký zásah do podnikání a jak vidíme na jednotlivých
příkladech výše, může se jednat i o potenciálně titěrné transakce, na které si podnikatel musí
dávat pozor.
Nevýhody spočívají například v tom, že musíme uplatňovat DPH při prodeji svých služeb nebo
zboží zákazníkům a tuto daň odvádět vždy po skončení čtvrtletí finančnímu úřadu, musíme
podávat přiznání k DPH a vést si evidenci podle zákona o DPH (podle § 100 zákona o DPH). Je
to pro nás administrativně i finančně náročnější. (Např. archivace dokladů na 10 let.)
37
SEZNAM LITERATURY KE KAPITOLE 3.



Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

HISRICH, Robert D a Ivan SOUČEK. Založení a řízení nového podniku: pro střední školy a vyšší
odborné školy. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996, 501 s. Expert (Grada). ISBN 80-8586507-6.
MERLÍČKOVÁ, RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. Olomouc:
ANAG, 1999-, sv. Účetnictví, daně. ISBN 978-80-7263-675-4.













ARES. In: Ministerstvo financí ČR [on-line]. Praha: Ministerstvo financí ČR, ©2012, [cit. 201303-03]. Dostupné z WWW: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz
Business.center.cz [on-line]. Praha: Havit, ©1998–2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW:
http://business.center.cz
Czechpoint [on-line]. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, ©2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné
z WWW: http://www.czechpoint.cz
Insolvenční-rejstřík.cz [on-line]. ©2000-2013, 02.03.2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné
z WWW: http://insolvencni-rejstrik.cz
Justice.cz [on-line]. Praha: Ministerstvo spravednosti ČR, poslední aktualizace 28. 2. 2013 [cit.
2013-03-03]. Dostupné z WWW: http://www.justice.cz
KONEČNÁ, Jana. Jak podnikat [on-line]. Brno: Jana Konečná, 2006–2013 [cit. 2013-03-03].
Dostupné z WWW: http://www.jakpodnikat.cz
Mistni-prislusnost [on-line] Praha: Armaraun, ©2009 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW:
http://mistni-prislusnost.com
Nový občanský zákoník [on-line]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, poslední aktualizace
28. 2. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW: http://obcanskyzakonik.justice.cz
Registr živnostenského podnikání [on-line]. Praha: Miniterstvo průmyslu a obchodu, ©2005
[cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW: http://www.rzp.cz
Rejstříky.info [on-line]. Ostrava: Prowia system, ©2009–2011 [cit. 2013-03-03]. Dostupné
z WWW: http://www.rejstriky.info
Seznam zdravotních pojišťoven. In: Finance.cz [on-line]. Brno: Finance media, 2010–2013 [cit.
2013-03-03]. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/pojisteni/seznamy/zdravotnipojistovny
Výpis z rejstříku trestů [on-line]. Mikrostránky: Ing. Jiří Hýsek [cit. 2013-03-03]. Dostupné
z WWW: http://rejstriktrestu.mikrostranky.com/zahlazeni
38
4 Pracovněprávní vztah a porovnání
Cíl
Čtvrtá kapitola nám představí pracovněprávní vztah podle zákoníku práce, vysvětlí nelegální
systém švarcsystému a v tabulce se zaměří na porovnání výhod a nevýhod jednotlivých
způsobů vydělávání (OSVČ, zaměstnanecký poměr, vlastník firmy apod.).
Otázky




Jaký je rozdíl mezi hlavním a vedlejším pracovním poměrem?
Jaký je rozdíl mezi DPP a DPČ?
Co to je švarcsystém?
Vyjmenujte 5 výhod a 5 nevýhod OSVČ?
Poznámka
Pracovněprávní vztah upravuje zákoník práce. Najdeme v něm např. úpravu pracovní doby,
dobu odpočinku, práce přesčas, noční práce, dovolené, nemocenské apod. Osoba
samostatně výdělečně činná je upravena v živnostenském zákoně a na výše jmenované věci
nemá zákonný nárok.
Pracovněprávní vztah, podle zákoníku práce, je právní vztah vznikající při výkonu závislé práce mezi
zaměstnanci a zaměstnavateli.
Pokud by Vás zajímala třeba minimální mzda, práce dětí, pracovní doba, zkušební lhůta, mateřská či
rodičovská dovolená, jaká máte zákonná práva a povinnosti, možnosti výpovědi nebo jaký je rozdíl
mezi odměnou, platem a mzdou, to všechno a mnohem více se dočtete v zákoníku práce.
4.1 Typy pracovních smluv
Typy pracovních smluv můžeme rozdělit na dvě části. Nejdříve si představíme pracovní dohody
konané mimo pracovní poměr (DPP, DPČ) a následně dohody o pracovním poměru. Stejně tak je to
rozděleno i v zákoníku práce, v § 30–77.
4.1.1 Dohoda o provedení práce – DPP
Zákoník práce, § 75, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, k 1. 1. 2012 říká, že rozsah
práce, která je prováděná na dohodu o provedení práce, nesmí být delší než 300 hodin v kalendářním
roce, a to bez ohledu na to, kolik těchto dohod spolu stejný zaměstnavatel se stejným zaměstnancem
za rok sepíše. Zákoník práce už ovšem nezakazuje uzavřít těchto dohod více s různými zaměstnavateli
a tedy odpracovat až 300 hodin ročně na více místech.
Zaměstnanec ani zaměstnavatel neplatí zdravotní, sociální ani nemocenské pojištění z odměny, která
u jednoho nebo více zaměstnavatelů nepřesáhne 10 000 Kč za měsíc.
Pojištění se z těchto dohod platit musí, pokud součet odměn u jednoho nebo více zaměstnavatelů za
měsíc přesáhne 10 000 Kč. Pokud zaměstnanec nemá v konkrétním měsíci jiný příjem než z dohody o
provedení práce do 10 000 Kč měsíčně a není za něj plátcem pojistného stát (jako např. v případě
studentů či mateřské dovolené apod.), musí se přihlásit do 8 dnů zdravotní pojišťovně jako osoba bez
39
zdanitelných příjmů a sám platit pojistné (výše tohoto pojistného nezávisí na odměně z dohody a je
poměrně nízká.)
4.1.2 Dohoda o pracovní činnosti – DPČ
Zákoník práce, § 76, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, k 1. 1. 2012 nastala novela
zákona, která povoluje přesáhnout v témže kalendářním roce i více než 300 hodin, ale opět má
omezení, a to v podobě poloviny průměrné týdenní pracovní doby. Podle zákoníku práce § 83a činí
délka pracovní doby maximálně 40 hodin týdně. Na dohodu o pracovní činnosti bychom tedy neměli
průměrně pracovat déle než 20 hodin týdně. Délka se uvádí průměrně proto, že se tato doba
posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle samozřejmě za
daný kalendářní rok, tj. 52 týdnů.
DPČ je možné zrušit dohodou smluvních stran, nebo jednostranně i bez udání důvodů ovšem
s výpovědní lhůtou 15 dní.
Zdravotní, sociální a nemocenské pojištění platí zaměstnanec i zaměstnavatel až z odměny od 2 500
Kč za měsíc.
Oba typy dohod jsou navíc daněny 15 %.
4.1.3 Pracovní poměr
Hlavní pracovní poměr upravuje zákoník práce § 70.
Jedná se o smluvní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jehož předmětem je pracovní
činnost, kterou se zaměstnanec zavazuje vykonávat pro zaměstnavatele činnost za mzdu, popř. plat.
Pracovní poměr vzniká dnem uvedeným v pracovní smlouvě, která je vždy písemná. V této smlouvě je
povinně uveden i druh práce, místo výkonu práce a výše mzdy. Pokud není mzda uvedena rovnou při
podpisu smlouvy, musí se doplnit nejpozději do měsíce.
Vedlejší pracovní poměr opět upravuje zákoník práce. Vedlejší pracovní poměr lze sjednat pouze na
kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu.
4.1.4 Švarcsystém
Švarcsystém je pojmenován podle benešovského podnikatele Miroslava Švarce, ale není nikde
přesně definován. Švarc na počátku 90. let vymyslel způsob jak ušetřit na sociálním a zdravotním
pojištění, což se samozřejmě nelíbilo státu. Všichni jeho zaměstnanci dostali výpověď, aby poté začali
pro Švarce pracovat na živnostenské listy.
Švarcsystém je označení pro způsob ekonomické činnosti, při které osoby vykonávají pro
zaměstnavatele běžné činnosti, nejsou tedy jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní
podnikatelé.
Švarcsystém se liší od živnostenského podnikání, a to zejména v těchto znacích:




Vystupování jménem zaměstnavatele.
Pravidelné a stejné odměny.
Práce pro jednoho zaměstnavatele a zákaz výkonu pro jiného.
Pracovní nástroje zaměstnavatele.
40


Stanovená pracovní doba.
Vztah nadřízenosti a podřízenosti.
4.2 Porovnání
Tabulka č. 4.1 Výhody a nevýhody živnostenské podnikání v porovnání k ostatním
VÝHODY
NEVÝHODY
Živnostníci jsou závislí jen sami na sobě
Živnostníci jsou závislí jen sami na sobě
Což může představovat výhodu i nevýhodu, záleží na schopnostech daného živnostníka.
Tato nezávislost se ovšem pojí vzhledem k zaměstnavateli, rozhodně si uchováváme závislost na
zákaznících, zákonech apod.
Živnostenský list se dá vyřídit za několik Živnost potřebuje mít jistou odbornost
desítek minut a stojí jen 1 000 Kč
I když samotné oprávnění se vyřídí skutečně rychle a není nákladné, je potřeba mít předpoklady a ke
specializovaným činnostem dokonce další pověření, certifikáty, vzdělání a další odbornou
způsobilost, což již finančně i časově samozřejmě nákladné je.
Lze provozovat i na vedlejší činnost
Což samozřejmě neznamená, že například s. r. o. by nešlo provozovat na vedlejší činnost. Velkou
výhodu představuje fakt, že si pracovní dobu volíme sami, takže se vedlejší podnikatelská činnost dá
lépe zorganizovat, např. při zaměstnání či studiu.
Není třeba vkládat zákonem stanovený
základní kapitál
Získání živnosti je administrativně a právně lehčí a rychlejší než založení firmy. Každé podnikání bude
potřebovat finanční vklad do začátku. U živnosti však není zákonem určeno, jak vysoká by tato
investice měla být, tedy není třeba vkládat základní kapitál.
Postačí vedení daňové evidence
V tomto případě záleží na výši obratu.
Za závazky ručí podnikatel celým svým osobním
majetkem
Oproti např. společnosti s ručením omezením, kde se ručí pouze majetkem společnosti.
Nemusí platit nemocenské pojištění
Nemá nárok na nemocenskou, mateřskou
dovolenou apod.
Nemocenské pojištění je u OSVČ skutečně dobrovolné, nicméně je potřeba počítat s tím, že pokud
nebudeme platit, následně nemůžeme po státu nárokovat příspěvky, např. na nemocenskou nebo
mateřskou dovolenou.
Nižší odvody státu
Žádný nárok na placenou dovolenou
Když porovnáme stejný výdělek u osoby OSVČ a zaměstnance, zjistíme, že zaměstnanec má na
odvodech větší částku. OSVČ naopak inkasuje mnohem menší protihodnotu od státu, v podobě
nemocenských dávek, důchodu či pracovních výhod.
Negarantovaný příjem
Živnostník nemá předem garantovanou odměnu, nemůže nárokovat ani minimální mzdu, nemá
podepsanou žádnou pracovní smlouvu, nemůže využít výhod zaměstnaneckého poměru upraveného
41
zákoníkem práce.
Není stanovena pevná pracovní doba
Každý, kdo začíná podnikat si myslí, že bude mít absolutní časovou volnost, ve skutečnosti však
podnikatelé věnují své činnosti většinou více času než zaměstnanci a zákazníci od nich pravidelnou
pracovní dobu vyžadují.
Nemožnost výpovědi
Živnostník nemá možnost využít výpovědní lhůty a uchýlit se na podporu úřadu práce.
OSVČ nese vyšší míru rizika
OSVČ nese vyšší míru rizika než zaměstnanec.
Nemožnost dosáhnout na zaměstnanecké
benefity
Čímž se rozumí hlavně nepeněžní zaměstnanecké stimulanty, jako jsou například stravenky,
příspěvky zaměstnavatele na pojištění, školení na účet zaměstnavatele, možnost povýšení apod.
Vlastní pracovní nástroje
Zaměstnanci využívají pracovní pomůcky od svého zaměstnavatele (techniku, počítače, papíry apod.)
Živnostník si vše musí pořídit za vlastní prostředky.
Nižší důvěryhodnost OSVČ oproti např. s. r. o.
OSVČ má status jako fyzická osoba, kdežto s. r. o. je právnická osoba, která často pro společnost
vypadá důvěryhodněji. OSVČ je jeden z nejčastějších typů pro začínající podnikatele, pokud ovšem
potřebují růst, nejčastěji přecházejí právě na s. r. o.
Pracovní výhody
Živnostník nemá nárok na pracovní výhody, jako je placená dovolená, nárok na zákonnou přestávku,
volné víkendy či příplatky za ně, garantovanou minimální mzdu, výpovědní lhůtu, občerstvení při
práci, dostupnost oběda, bezpečnost práce, zákaz diskriminace, návštěva lékaře, volno v případě
pohřbu, svatby, darování krve apod.
OSVČ má vyšší odpovědnost než zaměstnanec
Zaměstnanec je podle pracovního zákona povinen uhradit jim způsobenou škodu do výše
trojnásobku svého průměrného měsíčního platu. OSVČ ovšem nemá tuto horní hranici stanovenou,
takže se škoda může vyšplhat mnohem výše.
Zdroj: vlastní
42
SEZNAM LITERATURY KE KAPITOLE 4.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

BRANHAM, Leigh a Ivan SOUČEK. 7 skrytých důvodů, proč zaměstnanci odcházejí z firem: pro
střední školy a vyšší odborné školy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 250 s. Expert (Grada). ISBN
978-80-247-2903-9.
KLEIN, Hans-Michael a Albrecht KRESSE. Psychologie - základ úspěchu v práci: rady a tipy pro
uchazeče. 1. vyd. Překlad Zuzana Veselá. Praha: Grada, 2008, 185 s. Manažer. ISBN 978-80247-2444-7.
SIEGEL, Zbyněk a Ivan SOUČEK. Jak hledat a najít zaměstnání: rady a tipy pro uchazeče. 3.,
aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 110 s. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-4407-0.







Business.center.cz [on-line]. Praha: Havit, ©1998–2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW:
http://business.center.cz
Finance.cz [on-line]. Brno: Finance media, 2010–2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW:
http://www.finance.cz
KONEČNÁ, Jana. Jak podnikat [on-line]. Brno: Jana Konečná, 2006–2013 [cit. 2013-03-03].
Dostupné z WWW: http://www.jakpodnikat.cz
Podnikatel. cz [on-line]. Praha: Internet info, ©2007–2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné
z WWW: http://www.podnikatel.cz
Zákonik-práce.cz [on-line]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW: http://zakonik-prace.cz
43
5 Principy vedení ekonomické agendy
Cíl
V následující kapitole se budeme věnovat účetnictví, u něhož se zaměříme na jeho základní
funkce, účetní zásady a dokladovost účetnictví. Z účetních výkazů si představíme rozvahu,
výkaz zisků a ztrát a cash flow.
Otázky






Jaké jsou hlavní finanční principy?
Jaké jsou funkce účetnictví?
Vyjmenujte všeobecné účetní zásady.
Sestavte model rozvahy.
Jaký je rozdíl mezi náklady, výnosy, výdaji a příjmy?
K čemu slouží cash flow?
Poznámka
Finanční řízení podniku je velmi složitá disciplína a pro její pochopení nám nebude stačit
jedna kapitola. V rámci cvičení si však můžeme zkusit vypracovat finanční plán na první tři
roky podnikání, abychom si uvědomili hlavně náklady a výnosy podnikatelské činnosti.
5.1 Principy financí




Časová hodnota peněz
Za základní princip financí považujeme fakt, že jedna koruna dnes má větší hodnotu než
jedna koruna zítra. Je tomu tak proto, že současné peněžní prostředky může podnik nebo
jednotlivec finančně investovat a získávat tak úrokové výnosy. Úrok je odměna za dočasné
půjčení peněz jiné fyzické nebo právnické osobě. Úrok zohledňuje znehodnocení peněz
v důsledku inflace a také určité riziko, kdyby částka nebyla vrácena včas nebo v plné výši.
Vyšší riziko předpokládá vyšší očekávané výnosy
Hospodaření podniku je spojeno s celou řadou rizik. Riziko můžeme definovat obecně jako
možnost, že dosažené výsledky se odchylují od předpokladů. Tento princip vychází
z předpokladu, že jistý příjem má vyšší hodnotu než stejný příjem získaný s rizikem.
Finanční zdraví podniku
Za kritéria finančního zdraví podniku jsou považovány likvidita a rentabilita.
Likvidita znamená schopnost jednotlivých aktiv se přeměnit rychle a bez větších ztrát zpět na
peněžní prostředky.
Rentabilita (nebo také výkonnost) představuje schopnost podniku dosáhnout výnosu na
základě vložených prostředků, neboli jak prostředky zhodnotit. Uvádí se většinou
v procentech.
Kapitálová struktura
Podnik usiluje o optimální kapitálovou strukturu, tedy i zadlužování neboli financování
podniku z cizích, externích zdrojů, může být výhodné, když vede ke zvýšení majetku vlastníků.
Dojde k tomu hlavně za předpokladu, kdy úroková míra závazků je nižší než ziskovost aktiv na
bázi zisku, počítáno bez nákladových úroků a před zdaněním.
44
K financování je možné použít dva druhy peněžních prostředků, vnitřní (interní) a vnější (externí).
Interní zdroje získává podnik na základě vlastní vnitřní činnosti, řadí se do něj především odpisy,
nerozdělený zisk a příjmy z pohledávek. Externí zdroje jsou získané mimo vnitřní činnost podniku,
nejčastěji se jedná o vklady vlastníků, emise obligací, dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé úvěry,
zvláštní formy financování (leasing, faktoring a forfaiting), rizikový kapitál a dotace.
5.2 Účetnictví
Účetnictví je metodicky ucelený systém informací o hospodářských jevech podniku v peněžních
jednotkách.
5.2.1 Podstata a funkce účetnictví
Účetnictví poskytuje informace za určitý subjekt – účetní jednotku, k určitému okamžiku, za určité
období – tzv. účetní období.
Úkolem účetnictví je věrně a poctivě zaznamenat ekonomickou realitu podnikatelského subjektu a
poskytovat ekonomické informace (informace o finanční situaci podniku a o jeho výsledku
hospodaření) uživatelům, aby mohli přijímat správná rozhodnutí.
Účetní informace slouží jak manažerům podniku, tak i externím uživatelům, jako jsou např. vlastníci
podniku, věřitelé, úvěrující peněžní ústavy, dodavatelé, odběratelé, daňové orgány, konkurenční
podniky apod.

Předmětem účetnictví je zaznamenávat v účetní jednotce:
 stav a pohyb majetku a závazků,
 stav a změny vlastního kapitálu,
 náklady a výnosy,
 výsledek hospodaření (VH).

Funkce účetnictví:
 účetnictví poskytuje informace o hospodaření firmy (informační funkce),
 je důkazním prostředkem při vedení sporů (dokumentační funkce),
 umožňuje kontrolu stavu majetku a hospodaření (kontrolní funkce),
 vytváří podklady pro vyměření daní (daňová funkce),
 poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku i pro ostatní zájemce (dispoziční
funkce).
5.2.2 Všeobecné účetní zásady
Všeobecné účetní zásady představují soubor určitých pravidel, které je nutno dodržovat při vedení
účetnictví, při sestavování účetních výkazů a při předkládání účetních výkazů uživatelům.
Účetní jednotky uplatňují následující účetní zásady, které vyplývají ze zákona o účetnictví:
45
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Věrné a poctivé zobrazení skutečnosti
Znamená reálné vyjadřování majetkové a finanční situace společnosti. Zde je potřeba uplatnit i
princip opatrnosti, což znamená vyjádřit výši majetku a výsledku hospodaření (VH) s ohledem na
možná a předvídatelná rizika.
Zásada účetní jednotky
Požadavek sledovat aktiva, pasiva a ekonomické procesy v určitém organizačně definovaném
hospodářském celku. V rámci jedné účetní jednotky se mohou vytvořit různá střediska nebo
vznikat dceřiné společnosti, holdingy apod., které vedou oddělené účetnictví, nakonec se však
vykážou výsledky a vztahy za jednotku jako celek.
Zásada bilanční kontinuity
Jinak řečeno, zásada neomezeného trvání účetní jednotky znamená předpoklad, že účetní
jednotka bude nadále existovat a pokračovat ve své činnosti.
Zásada vzájemného časového a věcného souměření nákladů a výnosů
Znamená požadavek vykázat v účetním období dosažené výnosy se souvisejícími náklady a
naopak.
Zásada oceňování majetku
České účetnictví uplatňuje oceňování v historických cenách, tzn. v cenách, za které byl majetek
nakoupen nebo jinak získán v době, kdy byl pořízen. Dalším druhem cen je pořizovací cena, což je
cena majetku s ostatními náklady, které souvisí s jejím pořízením, jako jsou například náklady na
přepravu, pojistné, montáž apod. Oproti tomu je cena pořízení, tzn. cena majetku bez nákladů,
která s pořízením majetku souvisí. Nesmíme zapomenout ani na další druh, což je reprodukční
pořizovací cena, která ohodnocuje majetek, jakou cenu by měla mít v době, kdy je o něm
účtováno. Oceněním vlastních nákladů se rozumí cena, která je tvořena všemi přímými
i nepřímými náklady vynaloženými na vytvoření majetku, jako je mzda zaměstnanců či spotřeba
materiálu.
Oceňování je nejrozsáhlejší a nejtěžší disciplínou v účetnictví. V zákonu o účetnictví se této
problematice věnuje celá čtvrtá část.
Zásada stálosti metod účetnictví
Některé zásady umožňují několikerý výklad, důležité je v takových případech zvolit jeden postup
a celé účetnictví vést nadále stejně a využívat stejné metody (např. oceňování skladových zásob).
Aktuální princip
Znamená vykazovat ekonomické procesy v tom účetním období, kdy se uskutečnily bez ohledu na
to, kdy byly vydány nebo přijaty peněžní prostředky s nimi související. (Např. k výplatě mezd
dochází vždy v následujícím měsíci po vykonané práci.)
Zásada opatrnosti
Vyjádření výše majetku a VH s ohledem na možná rizika. Opatrností se rozumí takový přístup
k odhadům prováděným v nejistých podmínkách, při kterém aktiva nebo výnosy nejsou
nadhodnoceny a pasiva nebo náklady podhodnoceny.
Zásada objektivity účetních informací
Pohyb aktiv a pasiv se mají zaúčtovat teprve tehdy, když byly objektivně zjištěny nebo o nich
mohla účetní jednotka objektivně vědět. Objektivita je ověřitelná nezávislým znalcem.
Zákaz vzájemného zúčtování (kompenzace)
Zakazuje vzájemně vyrovnávat jednotlivé položky majetku a zdrojů majetku a položky nákladů a
výnosů.
46
Účetnictví je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období do účetních knih všechny
účetní případy a vyhotovila nejpozději k jeho konci účetní závěrku, výroční zprávu a má veškerou
účetní dokumentaci. Průkazné je, jestliže účetní jednotka doložila účetní případy a účetní zápisy
průkaznými účetními záznamy a provedla inventarizaci.
5.3 Rozvaha
Rozvaha je uspořádaný přehled majetku podnikatelského subjektu z hlediska jeho složení a zdrojů
financování v peněžním vyjádření. Tento dvojí pohled na majetek se označuje jako bilanční princip. Je
základem konstrukce jednoho z klíčových účetních výkazů – rozvahy neboli bilance, v níž platí
bilanční rovnice:
AKTIVA = PASIVA
Aktiva a pasiva se v rozvaze vykazují v podrobnější struktuře, jejím nejnižším stupněm je rozvahová
položka, což je jednotlivý druh majetku či zdroj jeho financování. Peněžní vyjádření rozvahové
položky nazýváme jejím rozvahovým stavem. Rozvahy se sestavují v zásadě k určitému časovému
okamžiku. Je jím zpravidla poslední den zvoleného časového období.
Aktivní strana rozvahy zachycuje dlouhodobý a oběžný majetek (ten se spotřebovává postupně) a
přechodné účty aktivní.
Pasivní strana rozvahy zachycuje vlastní zdroje, cizí zdroje financování a přechodné účty pasivní.
Tabulka č. 5.1 Obecné schéma rozvahy
ROZVAHA
AKTIVA
PASIVA
 DLOUHODOVÁ AKTIVA
 VLASTNÍ KAPITÁL
Hmotný majetek (budovy, stavby,
Základní kapitál (výše základního
dopravní prostředky apod.).
kapitálu záleží na právní formě
Nehmotný majetek (patenty, licence,
podnikání, např. s. r. o. 200 000 Kč.)
software, autorská práva apod.).
Rezervní fondy (zákonem stanovené i
Finanční majetek (cenné papíry, finanční
dobrovolné).
podíly, poskytnuté půjčky …).
Výsledek hospodaření min. let.
Výsledek hosp. běžného období.
 OBĚŽNÁ AKTIVA
CIZÍ ZDROJE
Zásoby (skladový materiál, zboží,
nedokončená
výroba,
polotovary,
 ZÁVAZKY
hotové výrobky a zvířata).
Krátkodobé do 1 roku.
Pohledávky (z obchodního styku a
Dlouhodobé nad 1 rok.
ostatní).
 REZERVY
Finanční majetek krátkodobý (akcie,
dluhopisy, cenné papíry do 1 roku).
Peněžní
prostředky
(hotovost
v pokladně a vklady na účtech).
 PŘECHODNÉ ÚČTY AKTIVNÍ
 PŘECHODNÉ ÚČTY PASIVNÍ
AKTIVA CELKEM
Zdroj: vlastní
PASIVA CELKEM
47
5.4 Výkaz zisků a ztrát neboli výsledovka
Sledují se zde tokové veličiny – náklady, výnosy a z nich plynoucí zisk nebo ztráta. Za dobu od začátku
účetního období do jeho konce. Tento výkaz vypovídá o struktuře výsledku hospodaření. Položka
výsledek hospodaření za účetní období musí odpovídat stejné položce VH běžného období v rozvaze.
Účetní jednotka si může vybrat, jestli bude VZZ sestavovat v účelovém nebo druhovém třídění.
Náklady představují účelový úbytek majetku nebo zvýšení závazku, což lze definovat jako peněžní
vyjádření vynaloženého majetku a práce za určitým účelem a na konkrétní výkon. Náklady nelze
ztotožňovat s výdaji.
Výdaje lze charakterizovat jako jednostranné vynaložení (úbytek) majetku v peněžním vyjádření.
Zdůrazňuje se zde skutečnost, že došlo k vydání, úbytku prostředků, avšak nezkoumá se účel
takového vynaložení.
Výnosy představují přírůstek majetku v peněžním vyjádření nebo snížení závazku za určitou konkrétní
práci, službu nebo výrobek.
Příjmy představují přírůstek majetku – peněžních prostředků. Ne vždy je možné vytvořit spojení
s konkrétním účelem, z něhož vyplynul. Mezi příjmem a přiřazením k danému účelu a účetnímu
období (výnosu) může nastat časový nesoulad.
Obrázek č. 5.1 Souvztažnost mezi rozvahou a výsledovkou
Zdroj: http://www.danarionline.cz
Náklady a výnosy jsou souhlasně členěny do tří činností:
 Provozní – zahrnují běžné účetní případy související s podnikatelskou činností, provozní
náklady a provozní výnosy mají věcnou i časovou souvislost a po jejich odečtení vyjde
provozní výsledek hospodaření.
 Finanční – obsahují finanční operace: např. úrokové operace, kursové operace apod.
Po odečtení finančních nákladů od finančních výnosů nám opět vznikne finanční výsledek
hospodaření. U většiny firem je finanční činnost záporná, proto je nutné platit úroky z úvěru.
Provozní zisk by pak tuto ztrátu měl pokrýt.
Výsledek hospodaření za běžnou činnost je součet provozního výsledku hospodaření a
finančního výsledku hospodaření s odečtením daně z příjmů za běžnou činnost.
48

Mimořádné představují účetní případy, které zachycují zcela neočekávané, neplánované
situace (např. škody, opravy, změny způsobu oceňování apod.).
5.5 Cash flow
Cash flow představuje pohyb (přírůstek nebo úbytek) peněžních prostředků za určité období
v souvislostech s ekonomickou činností podniku. Pod penězi se rozumí hotovost a likvidní prostředky
v peněžních ústavech. Peněžní tok poskytuje pohled na podnik prostřednictvím peněžních příjmů a
výdajů. Na rozdíl od zisku, který se určuje z rozdílu výnosů a nákladů, je cash flow rozdílem mezi
příjmy a výdaji firmy v daném období. Úkolem finančního managementu je zajistit nejen tvorbu zisku,
ale i to, aby podnik měl v každém okamžiku dostatečný stav hotovosti.
Význam cash flow- umožňuje hodnotit:
 schopnost podniku vytvářet peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty z provozních
investičních a finančních příjmů;
 potřeby podniku v užití finančních prostředků a peněžních ekvivalentů na provozní, investiční
a finanční výdaje.
5.6 Dokladovost účetnictví
Při vykonávání podnikatelských činností vznikají různé hospodářské operace – např. výdej materiálu
ze skladu do výroby, výplata faktury apod. Jsou-li tyto hospodářské operace doloženy řádnými
účetními doklady – stávají se účetními případy.
Účetní případy se zaznamenávají účetními zápisy do účetních knih na základě řádných účetních
dokladů. Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy srozumitelně, přehledně a způsobem,
který zajistí jejich trvanlivost. Základním prvkem průkaznosti účetnictví jsou účetní doklady.
Při provádění účetních zápisů se používá podvojný účetní zápis, který lze provést jako:
 Jednoduchý zápis – jednomu účtu na stranu MD – má dáti – a druhému účtu stejnou částkou
na stranu D – Dal.
 Složený zápis – kdy se účtuje jednomu účtu na stranu MD a více účtům na stranu D nebo
naopak více účtům na stranu MD a jednomu účtu na stranu Dal.
Účetní zápisy rozlišujeme také z hlediska:
 Věcného uspořádání – účetní zápisy se označují jako soustavné (systematické) a provádějí se
v hlavní knize a knihách analytických účtů.
 Časového uspořádání – účetní zápisy se označují jako časové a provádějí se v deníku.
5.6.1 Účetní knihy
Účetní knihy jsou místem záznamů účetních případů.
Základní druhy účetních knih:
 Deník – chronologický, tzn. jak se co děje, tak to zapisueme.
 Hlavní kniha – systematická, tzn., jde o návaznost věcnou, ne časovou.
49


Knihy analytické evidence – systematické, ale zároveň analytické, tzn. s detailnějším dělením
položek z hlavní knihy podle potřeb podniku.
Knihy podrozvahových účtů – obsahují soupis položek tvořících stavy rozvahových účtů (např.
zásoby, dlouhodobý majetek).
Tabulka č. 5.2 Návaznost účetních zápisů a účetních knih
Druh účetního zápisu
Vyhotovení a Zaúčtování
Chronologický
kontrola
účetního
Systematický
Syntetický
účetního
dokladu
Analytický
dokladu
Podrozvahový
Účetní kniha
Deník
Hlavní kniha
Knihy
analytické
evidence
Knihy
podrozvahové
evidence
Účty
Xxx
Syntetické
Analytické
Podrozvahové
Zdroj: (DVOŘÁKOVÁ, 2010)
5.6.2 Účetní doklady
Účetnictví je přísně dokladová evidence, což znamená, že účetní případy se zachycují do účetních
knih jedině na základě účetních dokladů.
Účetní doklady popisují, ale zároveň také dokládají a ověřují hospodářskou operaci a prokazují, že se
uskutečnila.
Pro řádné vedení účetnictví je nutné přesné, včasné, přehledné a pečlivé vyhotovení dokladů.
V účetních dokladech se zachycují:


hospodářské operace – znamenají změny v majetkových složkách, závazcích, vlastním
kapitálu, nákladech a výnosech;
účetní operace – vyplývají z techniky účetních zápisů, např. opravy chybných účetních zápisů,
z účetních převodů při uzavírání účtů apod.
Oběh účetních dokladů
Představuje sled činností, které souvisejí s účetními doklady:
 vystavení účetního dokladu;
 kontrola účetního dokladu;
 určení účtovacího předpisu a zaúčtování;
 uschování v běžném roce – operativní uložení účetního dokladu;
 archivace;
 skartace.
5.6.3 Systematické zápisy o hospodářských operacích na účtech
50
Obrázek č. 5.2 Zápisy hospodářských operací
MD
název účtu
Má dáti
Na vrub
Debet
D
Dal
Ve prospěch
Kredit
Zdroj: vlastní
Účet je základní prvek používaný v podvojném účetnictví. Pro lepší představu si jej nakreslíme ve
tvaru T.
Na aktivních účtech (aktiv) zapisujeme počáteční stav a přírůstky na stranu Má dáti, úbytky na stranu
Dal a na pasivních účtech (pasiv) zapisujeme počáteční stav a přírůstky na stranu Dal, kdežto úbytky
na stranu Má dáti.
Obrázek č. 5.3 Operace na účtech aktiv a pasiv
MD
ÚČET AKTIV
Počáteční stav
Přírůstky
Součet MD
Konečný zůstatek
MD
Úbytky
Součet MD
ÚČET PASIV
D
Úbytky
Součet D
D
Počáteční stav
Přírůstky
Součet D
Konečný zůstatek
Zdroj: vlastní
Seznam veškerých účtů používaných v českém účetnictví najdeme pod názvem účtová osnova nebo
účtový rozvrh.
Účty jsou rozděleny do 9 tříd: 0 Dlouhodobý majetek, 1 zásoby, 2 finanční účty, 3 zúčtovací vztahy,
4 kapitálové účty a dlouhodobé závazky, 5 náklady, 6 výnosy, 7 závěrkové a podrozvahové účty, 8 a 9
vnitropodnikové účetnictví.
Ukázka:
Účt. třída 0 – DLOUHODOBÝ MAJETEK
01 – Dlouhodobý nehmotný majetek
011 – Zřizovací výdaje
012 – Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
013 – Software
014 – Ocenitelná práva
015 – Goodwill
019 – Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
02 – Dl. hmotný majetek odpisovaný
021 – Stavby
022 – Samostatné movité věci a soubory
movitých věcí
025 – Pěstitelské celky trvalých porostů
026 – Základní stádo a tažná zvířata
51
SEZNAM LITERATURY KE KAPITOLE 5.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

DVOŘÁKOVÁ, Dana. Základy účetnictví. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 307 s. ISBN
978-80-7357-544-1.
COOKE, Robert A. Finance pro nefinančníky. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006, 289 s. ISBN
80-868-5140-0.
ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN
978-80-247-3669-3.
KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 20. aktualiz. vyd. Praha:
Polygon, 2012, ix, 412 s. ISBN 978-80-7273-169-5.
LANDA, Martin. Základy účetnictví. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008, 254 s. Ekonomie
(Key Publishing). ISBN 978-80-87071-86-1.
MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. dopl. a přepr. vyd. Praha: BILANCE , 2002, 399 s. ISBN 8086371-17-4.
SVATOŠOVÁ, Jana a Jana TRÁVNÍČKOVÁ. Účtová osnova, České účetní standardy: postupy
účtování pro podnikatele ... Olomouc: Anag, 200--, sv. Účetnictví. ISBN 978-80-7263-729-4.










Business.center.cz [on-line]. Praha: Havit, 1998–2013 [2013-03-04]. Dostupné z WWW:
http://business.center.cz
Daňaři online [on-line]. Praha: Wolters Kluwer ČR, ©2013 [2013-03-04]. Dostupné z WWW:
http://www.danarionline.cz
Finance.cz [on-line]. Brno: Finance media a.s., 2010 [2013-03-04]. Dostupné z WWW:
http://www.finance.cz
Účetní osnova pro podnikatele. Brno: Masarykova univerzita, 2010. Dostupné z WWW:
http://www.praktickeucetnictvi.cz/soubory/uctova-osnova-pro-vzdelavaci-akce-praktickeucetnictvi-90.pdf. Učební materiály.
52
6 Základní orientace v daňovém systému ČR
Cíl
Následující kapitola představí skutečně základní informace z oblasti daní. Podíváme se na
základní vlastnosti a funkce daní a konstrukční prvky daní. Důležitý je daňový přehled ČR a
termíny placení daní. Aktuální sazby se neustále mění, proto se je nebudeme učit nazpaměť.
Otázky
 Jaké jsou vlastnosti daní? Vysvětlete termíny
 Co je daňový subjekt? Slevy na dani? Předmět daně?
 Jaké máme v ČR přímé daně?
 Vyjmenujte a popište nepřímé daně v ČR.
 Rozeberte ukázku daňového kalendáře a určete lhůty pro jednotlivé daně.
Poznámka
Problematika daní je velmi dobře popsána v knize Daňový systém ČR 2012 od autorek
Alena Vančurová a Lenka Láchová. Tato kniha byla inspirací i pro napsání šesté kapitoly.
Zaručeně podložené informace samozřejmě získáváme ze zákonů, zákoníků, prováděcích
předpisů a vyhlášek vydaných pro Českou republiku.
6.1 Vlastnosti a funkce daní
Vlastnosti daní jsou:
 Povinné – nedobrovolné placení daní.
 Zákonem uložená platba – jsou vynutitelné právní cestou.
 Plyne do veřejného rozpočtu.
 Nenávratná – neexistuje nárok na vrácení zaplacených daní, daň je cena za spotřebovávání
veřejné služby nebo veřejného statku. Odlišení např. od půjčky, kdy se majetek po určité
době vrací zpět.
 Neekvivalentní – znamená, že díl, jakým se jednotlivec podílí na placení daní, nemá žádný
vztah k tomu, jakým dílem spotřebovává veřejný statek či službu.
 Zpravidla neúčelová – jednotlivec, který daň zaplatí, nikdy neví, co z ní bude financováno.
Daně mají následující funkce:
 Fiskální – schopnost naplnit veřejný rozpočet.
 Alokační – alokování prostředků tam, kde to stát považuje za účelné.
 Redistribuční – vhodný nástroj pro zmírnění rozdílů v příjmech jednotlivých subjektů. Od
bohatších přerozdělování ve formě transferů chudším.
 Stimulační – vyšší zdanění pro alkoholické nápoje – stimulace pít méně alkoholu, daňové
prázdniny za splnění určitých podmínek – stimulace splnit tyto podmínky: např. tvorba
nových technologií a pracovních míst apod.
53
6.2 Konstrukční prvky daně







Daňový subjekt
Daňový subjekt je osoba povinná strpět, odvádět nebo platit daň.
Poplatníkem je daňový subjekt, jehož příjem nebo majetek je podroben dani.
Plátce daně je daňový subjekt, který je povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou
od jiných subjektů nebo sraženou jiným poplatníkům.
Předmět daně
Předmětem daně můžou být daně přímé (daň z příjmů a daň z nemovitosti) a nepřímé
(z přidané hodnoty a daně spotřební).
Osvobození od daně
Osvobození od daně určuje část předmětu daně, ze které se daň nevybírá, to znamená,
kterou daňový subjekt nezahrne do základu daně.
Základ daně a zdaňovací období
Základem daně je předmět daně vyjádřený v měřitelných jednotkách (např. kus, m2, t, Kč) a
upravený podle zákonných pravidel.
Zdaňovací období je pravidelný časový interval, na který se vztahuje základ daně a vybírá se
daň.
Odpočty základu daně
Základ daně se snižuje o odpočty, které se využívají hlavně v sociální oblasti nebo při plnění
stimulační funkce daně. (Např. invalidita, dary na veřejně prospěšné účely apod.) Termín
odpočty základu daně lze najít v literatuře i pod starším pojmem odpočitatelná položka či
nezdanitelná část základu daně.
Sleva na dani
Sleva na dani se odečítá od základu daně, který se tím snižuje.
Sazba daně
Sazba daně je algoritmus, jehož prostřednictvím se ze základu daně (sníženého o odpočty)
stanoví základní částka daně.
6.3 Daňová optimalizace a daňový únik
6.3.1 Daňová optimalizace
Daňová optimalizace je nastaveni všech parametrů daní tak, aby jejich výsledná platba byla, co
možná nejmenší. Jde o zcela legální cestu, jak si jednoduše a z dlouhodobého hlediska snižovat
daňovou povinnost. Využívá například daňově uznatelných benefitů pro zaměstnance, omezení
cestovních náhrad pouze na výdaje, které jsou daňově uznatelné, tvorbu dohadných položek apod.
Hlídá se, aby z pohledu podnikatele nedocházelo ke zbytečnému placení daní.
6.3.2 Daňový únik
Daňový únik je nelegální a podnikatel se ho dopouští například tím, že provádí služby, či prodává
zboží bez vystavení faktury, tedy pro něj levněji, protože ušetří na daních, např. nepřiznáním příjmů
nebo majetku, nadhodnocuje náklady nebo výdaje, vystavuje fiktivní doklady, do nákladů zahrnuje
náklady daňově neuznatelné apod. Za daňové úniky hrozí až 10 let vězení, ale úřady na ně přicházejí
54
velmi obtížně. Může jít o daňový únik neúmyslný, ale i úmyslný, což je častější varianta, protože
podnikatelé se snaží šetřit, kde to jde a bohužel někdy i na úkor státu.
6.4 Aktuální daňové sazby k 1. 1. 2012
Aktuální sazby daně se vztahují ke všem daním, které v naší zemi aktuálně stát vybírá.
V přehledu jsou uvedeny aktuální sazby daně těch položek, které je možno paušálně zdanit.
Daň z příjmů fyzických osob: rok 2012 – 15 %.
Daň z příjmů právnických osob: rok 2012 – 19 %.
Slevy na dani:
 Na poplatníka 24 840 Kč.
 Na vyživovanou manželku (manžela) 24 840 Kč.
 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní
příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.
 Na manželku/a splňující výše uvedené podmínky + držitele průkazu ZTP/P 49 680 Kč.
 U poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání do 26 let věku,
příp. do 28 let věku u prezenční formy doktorského studia VŠ 4 020 Kč.
 Na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P 21 360 Kč.
 Na poživatele částečného invalidního důchodu 2 520 Kč.
 Na poživatele plného invalidního důchodu 5 040 Kč.
 Na držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč.
Daňové zvýhodnění
 13 404 Kč na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti.
Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo
kombinace slevy na dani a daňového bonusu.
Odečitatelné položky:
 Úroky z úvěrů hypotéky a stavebního spoření max. 300 000 Kč.
 Penzijní připojištění a životní pojištění max. 24 000 Kč.
 Členské příspěvky odborové organizaci 1,5 % zdanitelných příjmů, max. 3 000 Kč.
 Dary min. 1 000 Kč, max. 10 % ze základu daně.
 Speciální případ je dárcovství krve za každý odběr je možné odečíst 2 000 Kč.
Paušální výdaje:
 Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, z řemeslných živností: 80 %
 Příjmy z ostatních živností: 60 %
 Příjmy z pronájmu: 30 %
 Ostatní případy uplatnění paušálu: 40 %.
55
Tabulka č. 6.1 Pojistné sociálního pojištění – sazby pojistného za rok 2012
Osoba/sazba
Veřejné zdravotní
nemocenské
důchodové
pojistného
Zaměstnanec
1/3 z 13,5 %
6,5 %
Zaměstnavatel
2/3 z 13,5 %
25 %
OSVČ
13,5 %
29,2 %
Osoba bez
13,5 %
–
–
zdanitelných příjmů
Státní pojištěnec
13,5 %
Zdroj: www.vox.cz
Státní politika
zaměstnanosti
–
–
6.5 Přehled daňového systému ČR
Daňová soustava začala v České republice platit od 1. 1. 1993. K významným změnám došlo od 1. 1.
2004, kdy začala platit nová úprava spotřebních daní a od 1. 5. 2004, kdy Česká republika vstoupila
do Evropské unie, upravila se také daň, která se netýká jen České republiky, tzv. daň z přidané
hodnoty (neboli DPH). Od 1. 1. 2008 se soustava daní rozšířila o novou daň ekologickou a to ve třech
oblastech: daň ze zemního plynu, z pevných paliv a daň z elektřiny.
Podle daňového systému ČR z roku 2012 si rozdělíme daně na daně přímé, které se vypočtou
z předmětu daně poplatníka, který je zpravidla povinen také daň sám odvést, daně nepřímé, které
vybírá a odvádí jiná osoba než poplatník a ostatní daňové příjmy.
6.5.1 Přímé daně
Obrázek č. 6.1 Přímé daně
přímé daně
daně z příjmů
daň z příjmů
fyzických osob
daň z příjmů
právnických osob
Zdroj: (VANČUROVÁ; LÁCHOVÁ, 2012, s. 53.)
majetkové daně
daně z
nemovitosti
daně převodové
daň z pozemků
daň dědická
daň ze staveb
daň darovací
daň z převodu
nemovitostí
56




Daň z příjmů fyzických osob – této dani podléhají veškeré příjmy jednotlivců.
Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, do ní spadají následující příjmy:
§ 6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
§ 7 Příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti
§ 8 Příjmy z kapitálového majetku
§ 9 Příjmy z pronájmu
§ 10 Ostatní příjmy
Daň z příjmů právnických osob – je určena pro všechny právnické osoby. Spadají sem
veškeré příjmy z činností, z nakládání s majetkem, u nepodnikatelských subjektů jsou to
příjmy z činností uskutečňovaných za účelem dosažení zisku.
Daň z nemovitosti – vybírá se podle polohy nemovitosti, protože výnos daně je příjmem
obce. Zahrnuje daň z pozemků a ze staveb.
Daň převodová – patří sem daň dědická a darovací, které se vyměřují při bezúplatném
převodu majetku a daň z převodu nemovitosti, která vzniká při úplatném převodu.
6.5.2 Nepřímé daně
Obrázek č. 6.2 Nepřímé daně
daně ze
spotřeby
univerzální
daň z přidané
hodnoty
Selektivní
spotřební daně
cla
energetické
daně
daň silniční
z minerálních
olejů
daň ze zemního
plynu
z lihu, vína a
piva
daň z pevných
paliv
z tabákových
výrobků
daň z elektřiny
Zdroj: (VANČUROVÁ; LÁCHOVÁ, 2012, s. 56.)


Daň z přidané hodnoty – spadá sem dodání zboží, poskytování služeb a dovoz zboží ze
zahraničí.
Cla – jedná se o povinnou platbu spojenou s přechodem zboží přes hranice Evropského
společenství.
57
6.5.3 Ostatní daňové příjmy


Pojistné na veřejné zdravotní pojištění – odvádějí zaměstnavatelé za zaměstnance, osoby
samostatně výdělečné činné musí odvádět samy.
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – odvádějí
zaměstnavatelé za zaměstnance, jedná se o jednu platbu, ve které je zahrnuto nemocenské
pojištění, důchodové a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. OSVČ opět odvádějí samy,
nicméně k nemocenskému pojištění se mohou přihlásit dobrovolně.
6.5.4 Struktura daňových příjmů státního rozpočtu
Zkratky: DzP PO – daň z příjmů právnických osob, DzP FO – daň z příjmů fyzických osob, DPH
– daň z přidané hodnoty, SD – spotřební daně, Pojistné na SZ – sociální a zdravotní pojištění.
Graf č. 6.1 Vývoj struktury daňových příjmů
Zdroj: http://www.spcr.cz
6.6 Daňový kalendář
Kdy zaplatit DPH, daň z příjmů nebo ostatní platby daní a pojistného? Úryvek z daňového kalendáře
naleznete v následující tabulce a s jeho celý zněním se můžete seznámit na adrese:
http://www.kodap.cz/cz/danovy-kalendar.html
Zkuste z daňového kalendáře vyčíst pravidla pro placení daní v České republice.
Tabulka č. 6.2 Daňový termínový kalendář
Leden 2013
8.1.
9.1.
21.1.
Zdravotní
pojištění
Spotřební daně
Sociální pojištění
záloha za 12/2012
platba daně za 11/2012 (CÚ) (kromě lihu)
záloha za 12/2012
58
25.1.
DPH
25.1.
25.1.
31.1.
31.1.
Spotřební daně
Energetické daně
Daň z příjmů
Daň
z nemovitosti
Silniční daň
DPH
Pojištění
odpovědnosti
31.1.
31.1.
31.1.
přiznání a platba daně za 12/2012 (měsíční plátce)
přiznání a platba daně za 4. čtvrtletí 2012 (čtvrtletní plátce)
souhrnné hlášení za 12/2012 a 4. čtvrtletí 2012
daňové přiznání za 12/2012 (CÚ)
přiznání a platba daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za 12/2012
odvod srážkové daně za 12/2012
přiznání k dani z nemovitostí na rok 2013
přiznání k dani a platba daně za rok 2012
oznámení změny zdaňovacího období
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při
pracov. úrazu (vyhl. č. 125/1993 Sb.) za 1. čtvrtletí 2013.
Únor 2013
8.2.
11.2.
15.2.
Zdravotní
pojištění
Spotřební daně
Oznamovací
povinnost
20.2.
25.2.
25.2.
Sociální pojištění
Spotřební daně
DPH
25.2.
28.2.
Energetické daně
Daň z příjmu
záloha za 1/2013
platba daně za 12/2012 (CÚ) (kromě lihu)
Oznámení Úřadu práce o plnění povinného podílu zaměstnávání
občanů se ZPS za rok 2012.
Odvod do státního rozpočtu, neplní-li zaměstnavatel podmínku
zaměstnávání občanů se ZPS ve výši povinného podílu za rok 2012.
záloha za 1/2013
daňové přiznání za 1/2013 (CÚ)
přiznání a platba daně za 1/2013 (měsíční plátce)
souhrnné hlášení za 1/2013
přiznání a platba daně z plynu,pevných paliv a elektřiny za 1/2013
odvod srážkové daně za 1/2013
Březen 2013
1.3.
8.3.
12.3.
15.3.
20.3.
Zdravotní
pojištění
Spotřební daně
Daň z příjmů
Daň z příjmů
20.3.
25.3.
Sociální pojištění
DPH
25.3.
Spotřební daně
formulář Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti za rok 2012
(v případě elektr. podání se lhůta prodlužuje do 20.3.)
záloha za 2/2013
platba daně za 1/2013 (CÚ) (kromě lihu)
čtvrtletní záloha za 1. čtvrtletí
formulář Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti za rok 2012
(pouze při elektronickém podání)
záloha za 2/2013
přiznání a platba daně za 2/2013 (měsíční plátce)
souhrnné hlášení za 2/2013
daňové přiznání za 2/2013 (CÚ)
59
25.3.
Energetické daně
přiznání a platba daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za 2/2013
Duben 2013
2.4.
Daň z příjmů
8.4.
9.4.
15.4.
22.4.
25.4.
Zdravotní
pojištění
Spotřební daně
Silniční daň
Sociální pojištění
DPH
25.4.
25.4.
30.4.
30.4.
Spotřební daně
Energetické daně
Daň z příjmů
Sociální pojištění
30.4.
Zdravotní
pojištění
Pojištění
odpovědnosti
30.4.
přiznání a doplatek daně za rok 2012
odvod srážkové daně za 2/2013
Odevzdání plné moci daňového poradce pro prodloužený termín
daňového přiznání za rok 2012 na finanční úřad.
záloha za 3/2013
platba za 2/2013 (CÚ) (kromě lihu)
záloha za měsíce 1,2,3/ 2013
záloha za 3/2013
přiznání a platba daně za 3/2013 (měsíční plátce)
přiznání a platba daně za 1. čtvrtletí r. 2013 (čtvrtletní plátce)
souhrnné hlášení za 3/2013 a 1. čtvrtletí 2013
daňové přiznání za 3/2013 (CÚ)
přiznání a platba daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za 3/2013
Odvod srážkové daně za měsíc 3/2013
Při zpracování přiznání za rok 2012 daň. poradcem předložení plné
moci OSSZ.
Při zpracování přiznání za rok 2012 daň. poradcem předložení plné
moci ZP.
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při
pracov. úrazu (vyhl. č. 125/1993 Sb.) za 2. čtvrtletí 2013.
Květen 2013
2.5.
2.5.
Daň z příjmů
Sociální pojištění
2.5.
Zdravotní
pojištění
Zdravotní
pojištění
Sociální pojištění
9.5.
10.5.
10.5.
10.5.
20.5.
27.5.
Zdravotní
pojištění
Spotřební daně
Sociální pojištění
DPH
27.5.
Spotřební daně
formulář vyúčtování srážkové daně za rok 2012
OSVČ - přehled o příjmech a výdajích za r. 2012, pokud daňové
přiznání nezpracovává daňový poradce.
OSVČ - přehled o příjmech a výdajích za r. 2012, pokud daňové
přiznání nezpracovává daňový poradce.
záloha za 4/2013
OSVČ – platba pojistného nebo doplatku pojistného za rok 2012 (do
8 dnů od podání přehledu)
OSVČ – platba pojistného nebo doplatku pojistného za rok 2012 (do
8 dnů od podání přehledu)
platba daně za 3/2013 (CÚ)
záloha za 4/2013
přiznání a platba daně za 4/2013 (měsíční plátce)
souhrnné hlášení za 4/2013
daňové přiznání za 4/2013 (CÚ)
60
27.5.
31.5.
31.5.
Energetické daně
Daň z příjmů
Daň
z nemovitostí
Červen 2013
přiznání a platba daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za 4/2013
odvod srážkové daně za 4/2013
platba daně za rok 2013 do částky 5 000 Kč, jinak platba 1/2 daně za
rok 2013
10.6.
záloha za 5/2013
10.6.
17.6.
Zdravotní
pojištění
Spotřební daně
Daň z příjmů
20.6.
25.6.
Sociální pojištění
DPH
25.6.
Spotřební daně
25.6.
Ekologické daně
Zdroj: http://www.kodap.cz
platba daně za 4/2013 (CÚ) (kromě lihu)
čtvrtletní záloha za 2. čtvrtletí.
pololetní záloha za 1. pololetí
záloha za 5/2013
přiznání a platba daně za 5/2013 (měsíční plátce)
souhrnné hlášení za 5/2013
daňové přiznání za 5/2013 (CÚ)
přiznání a platba daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za 5/2013
6.7 Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
Podle údajů, které zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo v roce 2012 v České republice
1 950 323 fyzických osob a 342 918 právnických osob. Daňové přiznání musí každý rok vyplňovat
fyzické i právnické osoby. Termíny pro odevzdání přiznání a placení daní jsou shodné, ale způsob
výpočtu daně z příjmů se může lišit. Také daňové sazby u fyzické osoby jsou 15 %, u právnické osoby
19 %. (Údaje z roku 2012).
Nebudeme si vše zbytečně komplikovat, podíváme se na daňové přiznání k dani z příjmů fyzických
osob, tedy i osob samostatně výdělečně činných.
Daňové přiznání se musí podávat jednou za rok a to k 31. 3. na příslušný finanční úřad.
Příslušný finanční úřad je místně příslušný úřad podle sídla nebo místa trvalého bydliště. Jedná se
o daně vyměřené za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, u daně z příjmů fyzických osob jde
o kalendářní rok, tedy od 1. 1. do 31. 12. předchozího roku, u právnických osob může jít o kalendářní
nebo tzv. hospodářský rok. Podání daňového přiznání si můžeme až o tři měsíce prodloužit v případě,
že za nás toto přiznání podává daňový poradce a má naši plnou moc, anebo když si včas zažádáme
o odklad finanční úřad, přičemž ale tato žádost je zpoplatněna a nemusí jí být vyhověno.
Pokud však získáme odklad, musíme vše neprodleně oznámit i zdravotní pojišťovně a OSSZ (sociální
pojištění).
Formulář daňového přiznání si můžete stáhnout volně na internetu nebo si jej vyzvednout osobně na
kterémkoliv finančním úřadě.
Do daňového přiznání uvedeme:
 Příjmy a výdaje z podnikání, popř. výdaje vyřešíme paušálem, podle platného tarifu.
 Příjmy ze zaměstnání (od zaměstnavatele vyžádáme potvrzení o příjmu).
 Příjmy z kapitálového majetku.
61
 Příjmy z pronájmu.
 Ostatní příjmy.
Do daňového přiznání neuvádíme příležitostné příjmy do 20 000 Kč za rok a příjmy, které jsou
osvobozené nebo již zdaněné.
Celkový daňový základ a vypočtenou daň nám sníží:
 odpočitatelné položky;
 slevy na dani;
 dary;
 ztráta z podnikání – sníží základ daně z příjmů kromě příjmů ze zaměstnání. Použijeme i
ztrátu z minulých let.
6.7.1 Kdo musí podávat daňové přiznání
V § 38g zákona o dani z příjmů najdeme přesný rozpis podmínek, kdy se musí podávat daňové
přiznání. Pro ukázku uvádíme jen některé příklady:
Daňové přiznání je povinen podávat ten, jehož roční příjmy přesáhly 15 000 Kč, nebo vykazuje
daňovou ztrátu. Musí se jednat o příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, a
naopak se nejedná o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou. Daňové přiznání musí podávat i
zaměstnanec, který má příjem od více zaměstnavatelů, u nichž nepodepsal prohlášení k dani, nebo
ten, který jej musí podat na základě příkazu od daňového správce.
6.7.2 Vztah mezi účetními výkazy a daňovým přiznáním
Obrázek č. 6.3 Spojitost mezi výsledovkou a daňovým přiznáním
Zdroj: http://www.danarionline.cz
Na obrázku je vidět, že účetnictví slouží zejména majiteli společnosti a managementu jako pravdivé
zobrazení skutečností o firmě, nikoli úřadům. Pro úřady slouží přehled daňového přiznání.
62
6.8 Existence daňově uznatelných/neuznatelných nákladů
Princip daňové neuznatelnosti – znamená, že je vypláceno ze zisku po zdanění, tedy ze soukromých
peněz podnikatele. Proto to nemají firmy rády. Neuznatelnost vyplývá z chápání běžných činností
firmy a typickými případy, které chce stát eliminovat – např. pohoštění alkoholem (stát chce, aby
spotřební daň z alkoholu byla placena fyzickými osobami ze zdaněných příjmů), dárky
partnerům/zaměstnancům, machinace s pohledávkami, zbožím na skladě (aby se nedalo zboží
daňově „ztratit“ a prodat načerno – je to stále možné, alespoň zůstávají nedaňové spolu s příjmy i
výdaje) apod. Zákon je psaný tak, aby se nedaňovým nákladům nedalo vyhnout, tj. pokud v účetnictví
takové nejsou, firma je ihned pro finanční úřad podezřelá.
63
SEZNAM LITERATURY KE KAPITOLE 6.




Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů

BRYCHTA, Ivan, Ivan MACHÁČEK a Martin DĚRGEL. Daň z příjmů…: výklad je zpracován
k právnímu stavu ke dni ... Praha: ASPI, 2009-, sv. Meritum (ASPI). ISBN 978-80-7357-730-8.
Daňové zákony: úplná znění platná k 1. 1. 2012. Praha: Grada, 1999-, sv. ISBN 978-80-2473206-0.
LEDVINKOVÁ, Jana. DPH v příkladech: praktické příklady včetně zaúčtování : výklad zákona o
DPH v oblastech služeb a zboží : komplexní výklad oblasti služeb po novele : informace MF
k novele zákona č. 362/2009 Sb. - sazby daně: informace MF k § 36a - stanovení základu daně
ve zvláštních případech. Olomouc: Anag, 200-, sv. ISBN 978-80-7263-740-9.
VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11. aktualiz. vyd. Praha: 1.
VOX, 2012, 368 s. Ekonomie (1. VOX). ISBN 978-80-87480-05-2.








Aktuální sazby. In: Daňový portál pro všechny [on-line] Clasic, ©2010–2011 [cit. 2013-03-04].
Dostupné z WWW: http://www.berne.cz/dane-a-informace/aktualni-sazby
Daňový termínový kalendář. In: Kodapgroup [on-line]. Liberec: Kodap [cit. 2013-03-04].
Dostupné z WWW: http://www.kodap.cz/cz/danovy-kalendar.html
Podnikatel. cz [on-line]. Praha: Internet info, ©2007–2013 [cit. 2013-03-04]. Dostupné
z WWW: http://www.podnikatel.cz
Přiznání daně z příjmů fyzických osob 2012. In: Kurzycz [on-line]. Kurzy.cz, ©2000–2013 [cit.
2013-03-04]. Dostupné z WWW: http://www.kurzy.cz/dane-danova-priznani/dan-z-prijmufyzickych-osob.htm
Svaz průmyslu a dopravy ČR [on-line]. Praha: Svaz průmyslu a obchodu ČR, ©2009 [cit. 201304-03]. Dostupné z WWW: http://www.spcr.cz/statistika/sr_d/img003.png
64
SEZNAM ZKRATEK
a. s.
ARES
ČR
ČSSZ
ČSÚ
DPČ
DPH
DPP
DzP PO
DzP FO
FO
HDP
HNP
k. s.
PO
MSP
OSVČ
SD
s. r. o.
SZ
VH
v. o. s.
VZZ
Akciová společnost
Administrativní registr ekonomických subjektů
Česká republika
Česká správa sociálního zabezpečení
Český statistický úřad
Dohoda o pracovní činnosti
Daň z přidané hodnoty
Dohoda o provedení práce
Daň z příjmů právnických osob
Daň z příjmů fyzických osob
Fyzická osoba
Hrubý domácí produkt
Hrubý národní produkt
Komanditní společnost
Právnická osoba
Malé a střední podniky
Osoba samostatně výdělečně činná
Spotřební daně
Společnost s ručením omezeným
Sociální a zdravotní pojištění
Výsledek hospodaření
Veřejná obchodní společnost
Výkaz zisků a ztrát
65