Kapitola10H

POKYNY KE STUDIU
Rozšiřující data na Internetu
Doprovodné obrázky a videa na Internetu
Rejstřík pojmů
10 SPORT A KOMPENZAČNÍ POMŮCKY
10.1 Sport s handicapem
Z historie
Vznik sportovních aktivit především pro vozíčkáře byl zapříčiněn událostmi druhé
světové války, kdy bylo velké množství mladých lidí odkázáno na invalidní vozík,
v důsledku těžkých zranění. V roce 1948 se ve Velké Británii konali první sportovní hry
pro vozíčkáře. Tehdy byla účast poměrně malá, účastnilo se 16 handicapovaných
sportovců.
Teprve až roku 1982 byl založen Mezinárodní koordinační výbor světových organizací
postižených sportovců, který o deset let později, roku 1992 transformoval do dnes již
známého Mezinárodního paralympijského výboru, a slučuje tyto kategorie:

Mentálně postižení

Spasticky postižení (lidé ochrnutí převážně následky dětské mozkové obrny)

Tělesně postižení

Zrakově postižení
Přes veškeré snahy Mezinárodního deaflympijského výboru, nejsou sluchově postižení
sportovci zahrnuti v Paralympijském výboru, a tak organizují vždy v lichých letech za
paralympiádami vlastní sportovní hry pro neslyšící pod označením deaflympiada.
26. ledna 1994 byl založen Český paralympijský výbor, který prostřednictvím
sdružených svazů zajišťuje přípravu handicapovaných sportovců na vrcholné soutěže.
První letní paralympijské hry se odehrály roku 1960 v Římě, v prostorech
olympijských her. Her se zúčastnilo 400 sportovců z 23 zemí.
Zlom v organizaci a účasti přišel s rokem 1992, kdy se na paralympiádě v Barceloně
rozdalo 431 zlatých medailí a bylo překonáno 279 světových rekordů. Těchto her se
zúčastnila i česká výprava, 29 sportovců přivezlo domů 13 medailí.
Zimní sporty měly pomalejší rozvoj, první zimní paralympijské hry se konaly v roce
1976 ve švédském Ornskoldsviku. Rozmach přišel ve stejném období jako u letních her,
a to v Lillehammeru v roce 1994. Zde se poprvé představil sladge hokej. Tehdy deset
českých sportovců vybojovalo jednu, a to bronzovou medaili.
Letní paralympijské sporty

Atletika
Soutěží se ve čtyřech disciplínách:

o
Dráhové: sprint, štafety, střední a dlouhé tratě
o
Skok: vysoký, daleký a trojskok
o
Vrhačské: vrh koulí, hod diskem a oštěpem
o
Pětiboj
Vzpírání
Soutěží se v kategorii bench press, která je určena lidem s porušením míchy

Basketbal na vozíku
Tým tvoří pět hráčů, kteří mají míru postižení ohodnocenou body. Součet
hráčských bodů v týmu nesmí překročit nastavený bodový limit.

Volejbal v sedě
V podmínkách je, že pánev musí být ve stálém kontaktu s podlahou

Boccia
Tento sport je určen pro vozíčkáře a spastiky

Cyklistika
První cyklistickou disciplínou byl tandem s nevidomým, dnes se soutěží i na
kolech (amputace, lehčí spasticita), na tříkolkách (spastici) a na handbicích (vozíčkáři).
Český reprezentant, Jiří Ježek, se po LPH 2012 v Londýně stal nejúspěšnějším
handicapovaným sportovce světa.

Fotbal
o Fotbal pro 5 hrají čtyři zrakově postižení a jeden vidící brankář
o Fotbal pro 7 hrají spastici

Goalbal
Pro zrakově postižené, a hraje s klapkami na očích, aby se sportu mohli
účastnit sportovci s různou mírou zrakového postižení.

Rugby na vozíku

Stolní tenis

Tenis na vozíku

Veslování

Jachting
Určen pro všechny druhy handicapu

Jezdectví
Pro všechny handicapy

Šerm na vozíku
Zajímavostí je, že vozík je pevně připevněn k zemi a vozíčkáři k pohybu mimo
paží používají svůj trub.

Judo
Pro zrakově postižené

Sportovní střelba

Lukostřelba
Určena pro vozíčkáře i tělesně handicapovaný střílející ve stoje

Plavání
Soutěží se v disciplínách: volný styl, prsa, motýlek, znak a polohový závod.
Plavání je určeno všem handicapům.
Zimní paralympijské sporty

Běžecké lyžování
Tělesné i zrakové postižení

Sjezdové lyžování
Slalom, obří slalom, super obří slalom a sjezd
Tělesné i zrakové postižení. Nevidomí jsou naváděni pomocí zvukových
signálů vidícími průvodci.

Biatlon
Tělesné i zrakové postižení (běh na lyžích a střelba) Zrakově postižení střílejí
pomocí speciálního akustického systému.

Curling pro vozíčkáře

Sledge hokej
Verze ledního hokeje, tělesně handicapovaní hráči bruslí na speciálních
sáňkách, a odráží se krátkými holemi, kterými zároveň i hrají.
V současnosti je sport handicapovaných, i přes veliké úspěchy našich reprezentantů,
minimálně podporován státem. Veškeré finanční břímě nesou jednotlivé sportovní kluby,
které se snaží zajistit odpovídající zázemí. Pokud vzejde z nějaké malé organizace úspěšný
sportovec, nepřinese svému klubu žádné finance, ba naopak, aby se mohl rozvíjet dál, je
nucen přejít do větších sportovních klubů a veškerý úspěch si pak připisují tyto větší
organizace, či asociace, které disponují již finančními prostředky a jsou podporovány
Českým paralympijským výborem.
Navíc sportu tělesně handicapovaných ublížila kauza, kterou řešil i Mezinárodní
paralympijský výbor formou hrozby zákazu účasti na paralympijských hrách v Londýně. Je
to vleklý spor dvou organizací spadajících přímo pod Český paralympijský výbor. Bohužel
na těchto mocnářských tahanicích sport tělesně handicapovaných hodně tratil, a celá kauze
není ještě do dnes vyřešena.
Čas ke studiu: 60 minut
Cíl: Po prostudování této podkapitoly se seznámíte se speciálními pomůckami
pro spoluobčany:
Tělesně handicapované
Nevidomé
Výklad
10.2 Pomůcky pro tělesný handicap
Mnoho lidí s handicapem dokáže žít plnohodnotný život zásluhou kompenzačních
pomůcek. Za kompenzační pomůcku můžeme považovat cokoliv, co nám umožní se
přizpůsobit nastalé situaci. Bývají to speciální pomůcky, jako protézy, invalidní vozíky,
a také to můžou být předměty a věci, které zdraví člověk používá pro zcela jiné účely.
Např. běžné jízdní kolo. Je to dopravní prostředek, který lidem nabízí mnoho užití.
Každý z nás na kole jezdil a třeba i jezdí, a asi nás nenapadne představa, že se může
jednat o kompenzační pomůcku. Pokud by ale pro Vás byla chůze problematická, je zde
kolo, které kompenzuje chůzi.
Kompenzační pomůcky pro tělesně handicapované bývají většinou mechanické, což je
dáno tím, že nahrazují určitý pohyb, či mechanickou dovednost.
Nejvíce rozšířené pomůcky jsou berle a hole, kdy nám horní končetiny nahrazují dolní
končetiny. Ale klasickým příkladem kompenzačních pomůcek jsou protézy, které
nahrazují chybějící končetiny. V základních verzích jsou pouze mechanické a mimo
kompenzace pohybu či jiné činnosti, plní i jistou kosmetickou funkci, a tak zakrývají
handicap. Tato kosmetická funkce má výrazný vliv na psychiku.
Snad každý, kdo chybějící končetinu nahradil protézou, si řekl, že skoro vůbec není
poznat, že mi chybí noha, či ruka.
Výroba protéz je specifický obor, který se v praxi přibližuje modelářství. Nejenom, že
protetik modeluje chybějící končetinu, ale hlavně musí vytvořit v protéze lůžko pro
pahýl, který bude protézu ovládat. U dolních končetin je kvalitní práce protetika
zárukou úspěšné adaptace na protézu. Pahýl a jeho kůže, která není přizpůsobena
vzniklé zátěži, trpí vlivem neodborně vytvarovaného lůžka a následná bolest, či
nedostatečná opora, může chůzi znemožnit.
Další známou pomůckou jsou invalidní vozíky. Ty nahrazují chůzi. Život na vozíku je
plný pohybových omezení, ale zásluhou moderních technologií vznikají nové
kompenzační pomůcky, které umožňují prožít handicapovaným plnohodnotný život.
Jako další pomůcky můžeme jmenovat výtahy, pomůcky do koupelen i na WC,
přizpůsobené ruční řízení vozidel a mnoho dalších.
Zásluhou kompenzačních pomůcek můžou handicapovaní sportovat. Mohou jezdit na
kole, hrát hokej, florbal, lyžovat, no zkrátka mohou se věnovat nejen halovým sportům,
ale i těm outdoorovým.
Bývali doby, kdy lidé odkázaní na invalidní vozík se mohli věnovat pouze omezenému
výběru sportovních a volnočasových aktivit. Za nejčastější sporty handicapovaných
dřívější éry můžeme považovat plavání a ping-pong.
V dnešní době je obrovský zájem o outdoorové aktivity. Obrovský nárůst zažívá
cyklistika a také lyžování.
Nejzajímavějšími kompenzačními pomůckami jsou kola a lyže určené především pro
vozíčkáře (obr. 8.1 a 8.2).
Obrázek 10.1 – jízdní kolo pro vozíčkáře
Obrázek 10.2 – monoski
Jízdní kolo uzpůsobené pro vozíčkáře je zcela odlišné konstrukce, připomínající spíše
lehokolo. Tento speciál je poháněn rukama, a z důvodu stability a soběstačnosti
handicapovaného je konstruován na třech kolech. Obecně se nazývá handbike, neboli
ruční kolo.
Silniční závody na těchto speciálech jsou paralympijským sportem, a ti nejrychlejší
jezdci dosahují průměrných rychlostí přes 40km/h.
Monoski je kompenzační pomůcka nahrazující lyže. Handicapovaný je upnut v jakési
sedačce, která je připevněná k lyži, a pro lepší stabilitu jsou součástí monoski speciální
hůlky, které mají úchop jako francouzské berle a na konci sklopnou lyžinu.
Tato speciální pomůcka umožňuje handicapovaným lyžovat na běžných sjezdovkách.
Monoski je také paralympijským sportem.
10.3 Pomůcky pro smyslový handicap
Pro smyslový handicap je příznačná bílá hůlka, která slouží nevidomému místo zraku.
Ale již zmíněná hůlka neumožňuje nevidomému vnímat širší okolí. Je tedy schopen
pohybu pouze v místech, která zná a má naučená, v cizím prostředí je orientace daleko
těžší, až téměř nemožná.
Další kompenzační pomůckou se stává živý tvor, a to pes (obrázek 8.3). Vodící pes pro
nevidomé musí projít speciálním výcvikem. Tento výcvik je náročný, a ne každý pes je
vhodný. Pes musí být společenský, nekonfliktní, klidný a hlavně spolehlivý.
Nejvhodnější jsou retrieveři, zvláště zlatý a labradorský retriever, nejnověji také jejich
kříženec. Německý ovčák se nyní cvičí jen na speciální požádání klienta. Ovčák se totiž
na svého majitele příliš váže, těžce si zvyká na nového a přitom už během výcviku musí
pes vystřídat dva pány.
Výcvik dvouměsíčního pejska začíná v rodině dobrovolníků. Ta ho naučí základní
hygieně, soužití s lidmi a jak se chovat v dopravních prostředcích a na rušné ulici atd.
Důležité je, aby byl pes odchován v bytě a aby se mu pěstounská rodina intenzivně
věnovala. Není to totiž jenom domácí mazlíček, ale pes, který jednou bude pomáhat
zrakově postiženému člověku. Dobrovolníci k předvýchově vodících psů jsou stále
vítáni.
Když je psovi jeden rok, přechází z péče vychovatelů do rukou profesionálního
cvičitele. Ten ho za šest až osm měsíců naučí všemu, co vodící pes potřebuje umět chodit rovně, neočichávat, nerozhlížet se, obcházet překážky, aportovat vyhozené nebo
ztracené předměty, zvyknout si, že je vlastně jakoby větší a širší, ale hlavně: že není
sám. Pes dokáže najít dveře, schody, vyvést z nepřehledné situace, na povel odbočit
doleva nebo vpravo, převést přes cestu...
Obrázek 10.3 – vodící pes
Ne všechna štěňata se po výcviku skutečně stanou vodícími psy. Vyhoví přibližně
osmdesát procent. Cvičení vodících psů se značně liší od cvičení psů ostatních. “Pejsek
se musí naučit dělat svou práci s radostí a ne proto, že ho nutí nějaká autorita. Důležité
je také, aby se skloubila povaha a fyzické dispozice psa a jeho nového pána a například
drobounká paní nedostala psa jako hora.
Moderní technika přináší též moderní řešení - navigaci. Pomocí GPS a GSM speciální
přístroje dokáží určit polohu nevidomého. Tento způsob se dá využít na více způsobů,
ale hlavní využití je:

pokud se nevidomý ztratí;

pokud má autobus výluku a nevidomý neví, kde má přestoupit;

když nevidomý potřebuje donavigovat.
Pomocí mobilního telefonu se nevidomý může spojit s operátorem speciálního
Navigačního centra zřízeného pro potřeby nevidomých SONS. Operátor sleduje polohu
na mapě, kterou zaznamenává speciální přístroj, a dokáže nevidomého navigovat.
Služby Navigačního centra najdou sice největší uplatnění v Praze, ale fungují
celostátně. Teoreticky by to fungovalo i v zahraničí, ale tam jde o roaming, jak pro data,
tak pro volání. Nejnovějším projektem Navigačního centra SONS je program,
využívající k odesílání klientovy polohy mobilního telefonu. Program se nazývá
Lokátor a funguje s normálním telefonem, tedy normálním, musí to být tzv. smartfone
s GPS.
Shrnutí pojmů kapitoly 8
Integrace do společnosti je důležitým faktorem plnohodnotného života. Ideální způsob
zapojení je pomocí volnočasových aktivit a zábavy.
Počasí zásadně dokáže ovlivnit samostatnost handicapovaného při cestování, a často
nepříznivé počasí může cestování znemožnit.
Asistence od členů rodiny bývá pro psychický stav handicapovaného příznivější,
protože si tak méně uvědomuje svou nemohoucnost vykonávat určité úkoly.
Kompenzační pomůcka je jakákoliv věc, či předmět, která handicapovanému
umožňuje vykonávat různé činosti, které by jinak pro svůj handicap nemohl vykonávat.
Zásluhou kompenzačních pomůcek handicapovaní mohou prožít plnohodnotný
a spokojený život.
Další zdroje
Video ze závodů horských kol. Na snímku můžete v akci vidět kompenzační pomůcku,
která nahrazuje běžné jízdní kolo. https://www.youtube.com/watch?v=tuswy6PnB6Y
Krásné
záběry
z lyžování
na
monoski
naleznete
na
následujícím
odkaze:
https://www.youtube.com/watch?v=rhbz5QMnCsw
REJSTŘÍK POJMŮ
Český paralympijský výbor
monoski
GPS
protézy
handbike
sportovní hry
invalidní vozíky
vodící pes
kompenzační pomůcky
zimní paralympijské sporty
letní paralympijské sporty